Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

505.
Ústní interpelace

Máme čtvrtek odpoledne, tedy podle jednacího řádu naší Poslanecké sněmovny se jimi budeme zabývat. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, vítám ho tady mezi námi, a na členy vlády, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji jak všechny poslance, ale i interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše dříve, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády, protože těch je velké množství.

Jako první bude interpelovat vylosovaný pan poslanec Vít Rakušan. A já ho požádám, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše, připraví se Lukáš Černohorský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, hned na začátek bych vás chtěl požádat o jednu věc. Dnes není čas, a nikdo na to nečeká, abychom tady vedli nějaké přestřelky, nějaké PR, a já bych vás velice poprosil, abyste zcela výjimečně tentokrát jen a pouze odpovídal opravdu a věcně na dotazy, které vám položím. Já jsem sem dnes nepřišel řešit minulost ani to, jak situace vypadala v létě, byť si myslím, že vláda a vy osobně jste fatálně selhali.

První otázka, kterou mám, je: Kdy budou zveřejněna data? Já se opřu o analýzu, kterou vy jste měl na konci května k dispozici od týmu Pavla Řeháka, a ta doporučovala následující: otevřít anonymizovaná data a zpřístupnit používané modely odborné i široké veřejnosti ke konstruktivní zpětné vazbě.

Za druhé. Jak se postupuje ve zlepšování systému ochrany seniorů? Všichni jsme zaregistrovali, že právě v sociálních ústavech, v domech důchodců apod. je v současné době největší riziko výskytu epidemie. Testují se pravidelně zaměstnanci domovů důchodců? Dochází k výměně zkušeností mezi jednotlivými zařízeními? Jsou nasazeny rychlé, jednoduché antigen testy? A jsou dostupné pro zaměstnance jednotlivých sociálních ústavů?

A má třetí otázka je: Kdy budou k dispozici ony avizované epidemiologické plány, kdy budou aktuální, kdy budou funkční, kdy budou skutečně takové, aby vystihovaly realitu této epidemie a neřídily se neodkazovaly na doby dávno minulé a na problémy, které v současné době neřešíme?

Mám ještě dvacet sekund, tedy krátká rekapitulace: Kdy budou data? Jakým způsobem pracujete na zlepšené ochraně seniorů? A za třetí, kdy zveřejníte ony avizované epidemiologické plány? Děkuji vám za konkrétní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k interpelaci panu poslanci Vítu Rakušanovi. Slova se ujme předseda vlády Andrej Babiš. A máte, pane předsedo vlády, na to pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. No, k tomu úvodu, pane kolego. Já vždycky s vámi se snažím diskutovat normálně. A vy jste říkal, že máme fungovat normálně, tak hned ve třetí větě jste řekl, jak jsme selhali. Takže to je zase vaše klasika.

K panu Řehákovi. Mluvím s ním denně. A tady vznikl nějaký dojem, že 26. května, ano, pan Řehák poslal analýzu. Ale vy jste zapomněli, že 25. května zasedla vláda, která přijala materiál Chytrá karanténa 2.0. Tak proč na to zapomínáte? Když to byl ten materiál, který ve většině, obsahoval to, co navrhoval tým pana Řeháka. Proč to pan Řehák poslal a proč jsme to řešili na vládě? Protože zkrátka koncem května jsme byli stále v procesu rozvolňování a poslední rozvolňování bylo de facto 8. 6. A my samozřejmě jsme měli tyhle materiály. A já jsem materiál, který jsem dostal od pana Řeháka, který ani neměl žádný oficiální status, dělal to dobrovolně, a já mu za to děkuji, protože je to skutečně skvělý analytik. A my dnes mluvíme denně spolu. Takže tam není žádný rozpor.

Já ten materiál, který jsem dostal 26. května, jsem rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další. A měli termín do 15. 6. A všichni se k tomu vyjádřili. Takže tady není... tady se snaží někdo udělat nějakou atmosféru, že vláda byla úplně pitomá, nic nedělala a že jsme měli nějaký materiál, ale že jsme na něj nereagovali. Reagovali jsme. Reagovali jsme. A samozřejmě byla tady národní strategie testování, která byla přijata a vylepšena. Koncem července, koncem září. Takže já říkám, že my ty analýzy jsme měli.

Vy od nás chcete, abychom vám řekli dopředu, co bude. No to dneska neví nikdo na planetě. Nikdo. Nikdo ten vir nezná. A pokud teď vidím vyjádření z Izraele, kde víceméně ten tzv. lockdown zvládli, tak většina občanů si myslí, že to bude pokračovat, že ten vir tady bude dlouho. Takže my samozřejmě, jaká máme my dneska data? No, my data máme taková, že dnes, pravděpodobně, překročíme průměrnou hranici za sedm dní, průměr za sedm dní, deset tisíc. A pokud ta opatření, která jsme začali dělat od srpna, nezastaví ten nárůst, tak do tří až čtyř dní budeme mít průměr dvanáct tisíc. A průměr dvanáct tisíc, a to také samozřejmě můžeme vlastně hodnotit v nějakých intervalech, tak znamená nějaký dopad na naši lůžkovou kapacitu, protože samozřejmě všechno je to o lůžkové kapacitě. Protože ta lůžka nejsou jenom pro lidi, kteří jsou bohužel nemocni s covidem, ale pro všechny lidi.

A my proto apelujeme na to, aby vlastně naše veřejnost a všichni jsme se k tomu postavili úplně stejně, jako za první vlny, protože ta mobilita, ta data, která máme, stále nenasvědčují tomu, že by to bylo stejné jak za první vlny, a samozřejmě názor i lidí je jiný. Takže my na základě těchto dat, pokud ta křivka bude růst - a roste všude. Rakousko má dneska rekord, Slovensko údajně uvažuje o uzavření, tak se nám může stát, že 7. až 11. listopadu budeme mít naplněnou kapacitu. My jsme ještě 10. 9. měli kapacitu lůžek 4 800 celkem -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo vlády, musím vás přerušit, protože uplynulo pět minut, případně můžete využít po doplňující otázce ještě další dvě minuty. Pan kolega Rakušan se chystá k doplňující otázce. Máte minutu, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: No určitě ano, když jako vždycky, tak jako vždycky. Opět bez odpovědi!

Zopakuji svoji otázku: Zveřejníte datové modely, které máte k dispozici? (Hovoří velmi důrazně.) Ať už od týmu pana Řeháka nebo nějaké jiné? Žádná odpověď nebyla. Vaše věta o tom, že po vás chceme vědět, jak se bude chovat ten vir. Ne. My po vás chceme, jak se bude chovat vláda. Jak se bude chovat, pokud čísla budou taková, která opatření se zpřísní, která vezmete zpátky, to je ta predikce. Já opravdu, pane premiére Babiši, po vás nechci, abyste se stal epidemiologem.

Za další. Datová analýza, že ji přinesl někdo z ulice, což Pavel Řehák byl. No tak to je spíš ostudou systému jako takového. Ale teď v jedné věci se s vámi shodnu. Ano, my skutečně musíme vyzývat veřejnost, aby byla zodpovědná, protože jenom tak ten vir porazíme. Tady máme absolutní shodu a říká to i opozice. Ale veřejnost musí věřit především našemu zdravotnickému systému, který to musí zvládnout. Tady nejde o vás jako o vládu. Tady jde o systém!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády má dvě minuty na doplnění odpovědi. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, my jsme byli strašně vstřícní jako vláda. My jsme dokonce nejdříve mluvili s vámi, než vláda rozhodla. A naposledy jste dostali všichni prezentaci, dostali jste data. Tak jaká jiná data ještě chcete od nás? Dostali jste data, měli jste prezentaci od pana Duška. Takže my vám můžeme dávat každý den data. Takže já nechápu vůbec - my jsme třikrát s vámi mluvili, vždycky jste to zneužili, mediálně, vždycky z toho vypadlo, že jsme nejhorší, že jsme neschopní, vy umíte všechno. Takže my vám tu prezentaci znovu pošleme, aktuální, můžeme vám ji posílat každý den, co dělá ÚZIS. A vy jste ji dostali, všichni předsedové, vy jste tam byl, na tom callu. Takže já skutečně nevím, proč tady říkáte na mikrofon, že jsme vám nic nedali.

Tady je nějaká prognóza. My děláme všechno pro to, abychom zvýšili kapacitu těch lůžek, a to se i děje. Nakoupili jsme 2 tisíce lůžek, nakupujeme teď z Nového Zélandu 1 500 oxygenačních přístrojů, z Německa 500, nakupujeme ventilátory, mluvíme o tom, že by nám pomohli se zdravotnickým personálem. A navýšili jsme kapacitu lůžek, a Česká republika má robustní zdravotnický systém, ze 4 800 na 15 500 jsme navýšili.

Já myslím, že je potřeba i ocenit to, že vláda v den opatření udělala všechny programy, aby podpořila všechny podnikatele, zaměstnance v těch sektorech a resortech, které jsou postiženy. Zavedli jsme znovu ty programy, dostane každý zaměstnanec 100 % platu včetně odvodů, Nájemné, Antivirus plus atd., můžu to tady číst hodinu. Takže my to děláme, ale -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, nemůžete to číst hodinu, protože skončil dvouminutový čas na doplnění odpovědi. Musíme se zabývat další interpelací, a to interpelací pana poslance Lukáše Černohorského. Připraví se kolega Jakub Janda. Pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dne 14. 10. 2020 jste na jednání vlády projednali dokument pojmenovaný Návrh využití prostředků z Fondu pro spravedlivou transformaci a následně jste i schválili návrh dotací mimo jiné pro Lovochemii ve výši 6 miliard korun na projekt nové energetické zdroje. Tento fond soustředí evropské prostředky určené pro lokality zasažené například útlumem těžby uhlí. V České republice se jedná o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Tuto dotaci v oblasti energetiky by tak měla získat chemická, nikoliv energetická společnost podle toho usnesení. Tyto prostředky budou navíc přerozdělovány v rámci operačního programu, který řídí Ministerstvo životního prostředí, a váš ministr, zde přítomný pan Brabec, přitom ještě v roce 2014 působil na vrcholných pozicích ve společnosti Lovochemie.

Rád bych tedy znal odpovědi na tyto otázky:

1. Jakým způsobem byla společnost Lovochemie vybrána pro tuto dotaci a jak je možné, že takto obrovská dotace v oblasti energetiky byla navržena společnosti, která podniká v chemickém průmyslu? Zdali v tom nespatřujete problém, hlavně tedy v té části, že v MŽP, které je odpovědné za přerozdělování těchto prostředků, je Richard Brabec, který byl v Lovochemii a působil zde ještě relativně nedávno jako předseda představenstva.

2. Jestli můžete uvést alespoň jedno nezávislé expertní stanovisko, které by snad tvrdilo, že přidělení této dotace není v rozporu s evropskými i českými předpisy ke střetu zájmu. Podotýkám, že opak dokládá celá řada důkazů. Dle zákona o střetu zájmů totiž dotace nemůže získat společnost, kterou ovládá člen vlády.

3. Uveďte prosím, kdy zveřejníte přehled všech navržených projektů pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. V přehledu schválených projektů projednaných vládou totiž dost pravděpodobně nejsou uvedeny všechny projekty.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. Pan předseda vlády je připraven na odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane kolego, asi jste neposlouchal pana Rakušana. Nebudete mi věřit, ale já to slyším poprvé, ten nesmysl. Teď mi Brabec napovídá, že to je nesmysl. V životě jsem to neslyšel. A máte vy vůbec nějaký jiný program než antibabiš a střet zájmů a ty blbosti? Vždyť to není pravda. Nic nebylo schváleno. Proč to tady říkáte? Proč? Nemůžete mít jiný program než antibabiš? Je to nesmysl. Není to pravda, nechápu, proč to tady říkáte. Máte na to nějaký důkaz? Nebo jste četl nějaký fake news z nějakých těch antibabišovských serverů? Nechápu. Takže není to pravda, nic nebylo schváleno. V životě jsem neslyšel o tom, že by tam byla tahle chemička. Představte si, že chemičky mají dokonce vlastní energetické zdroje, to bude asi pro vás překvapení. Asi by neměly. Takže je to nesmysl. A pan Brabec asi má interpelace, doufám, že jste ho interpeloval stejně. No, chvála bohu. Takže já jsem se to teď dozvěděl od vás. Teď mi vysvětlil pan Brabec, že je to nesmysl.

Já vám můžu jenom říct, že jsem přivezl z Bruselu 962 miliard a díky mé urputnosti 42 miliard navíc. Díky mé urputnosti. A na to je x lidí, takže všem těm haterům jsem se už dávno zaplatil, těm, kteří na mě stále útočí. 42 miliard navíc díky tomu, že jsem bojoval až do poslední chvíle. Ano, a to umím zdokladovat, na rozdíl od toho, co vy tady říkáte, to je samozřejmě nesmysl.

Takže k těm evropským penězům. Ano, bylo to poprvé, co my jsme vyjednávali, a myslím si, že jsme vyjednali obrovský balík peněz, který teď vlastně prezentujeme. A Česká republika chce být mezi prvními. Proto jsem už dvakrát byl u předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Začaly rozhovory o tom, které ty projekty - a bude to schvalovat Evropská komise, tak já vůbec nechápu, jak to vůbec můžete říci. Nebylo to schváleno ani v Čechách, nebylo to schváleno ani v Evropě.

My samozřejmě chceme získat ty peníze, a co nejdřív, abychom je také dostali do příštího rozpočtu. Takže já jsem skutečně šokován tím vaším vystoupením, které je úplně neuvěřitelné, ale je to jako i velké zklamání, protože vy stále apelujete na nějakou racionální debatu jako opozice, a vždycky když s vámi mluvíme, i dopředu, ještě předtím, než vláda zasedá, tak rezultát je to, že vždycky nás jenom zostuzujete, urážíte a pomlouváte. A to je jedna z fake news, kterou jste tady předvedl.

Takže ten Fond pro spravedlivou transformaci, ten Just transition fund, z kterého máme dostat 1,5 miliardy eur, ano, je určen pro ty regiony, které jsou zasaženy útlumem těžby uhlí. A já jsem se tomu věnoval velice intenzivně. A když jsem se ptal, jestli nám dají peníze na dostavbu D6, jestli nám dají peníze na opravu památek v Moravskoslezském kraji, v Karlovarském kraji, na ty konkrétní věci, tak samozřejmě ta použitelnost těch peněz podle toho, jak my si to představujeme, je složitá, takže proto o tom musíme vyjednávat. My to také děláme, ale hlavní problém těch regionů je to, že někdo zapomněl postavit ty komunikace. Tu dálnici do Karlových Varů. A tu dálnici do Ústí jsme otevřeli, já s Ťokem, v prosinci 2016. Trvalo to 32 let.

Takže to byly ty hlavní problémy celkově těch regionů, protože tam samozřejmě, v karlovarském, není tam ani pořádně vysoká škola, není tam fakultní nemocnice. Celý ten region hlavně z tohoto důvodu má problém. Takže jsou tady peníze, ano. A teď jde o to, abychom ty peníze samozřejmě funkčně použili. Nedávno byla videokonference, byli tam všichni hejtmani za Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. Takže se na tom dělá velice intenzívně. A samozřejmě doufáme (upozornění na čas), že ty peníze použijeme efektivně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Uplynulo pět minut. Ptám se pana kolegy Černohorského, jestli má doplňující otázky. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Tak já tedy jenom doplním, že ty fake news pravděpodobně pan premiér označil, tedy tak to je ze Seznam Zprávy, kde byly zveřejněny případně i ty dokumenty, které měli vytáhnout z eKLEPu z jednání vlády. Tak kdyžtak kdybyste se chtěl na to případně podívat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda bude komentovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak samozřejmě kyperská firma Seznam Zprávy, kde majitel neplatí daně tady, tak to je známý antibabišovský fake, ne? Tam lžou od rána do večera o Babišovi. Tak prosím vás, nečtěte to. (Smích v sále.) To je jedna lež za druhou.

Ty volby 2017, pamatuju si, že tam jeden redaktor stál před tou chemičkou, co jste říkal, a tvrdil sprostě v pátek hodinu před otevřením volebních místností, že zaměstnanci té chemičky dostali prémie, aby volili Babiše. Tak takovýhle hlupáci tam pracujou. Někteří jsou zhrzení, protože pracovali v nějaké skupině, která je ve svěřenském fondu. Od rána do večera jenom lži. To je Seznam Zprávy!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. A budeme pokračovat. Nyní tedy vystoupí ve vylosovaném pořadí pan poslanec Jakub Janda. Prosím o klid Sněmovnu. Slovo má pan poslanec Jakub Janda.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v návaznosti na nařízení Evropské komise, takzvaného REACT-EU, projednala vláda na svém zasedání 14. října návrh na využití prostředků v Integrovaném regionálním operačním programu. Původním podkladem pro tento návrh měl být sběr projektů z jednotlivých krajů, které také v průběhu léta své návrhy zasílaly. V konečném materiálu vlády však evidentně došlo ke změnám v rámci mezirezortního připomínkového řízení a není jasné, zda vláda pracovala právě s návrhy jednotlivých regionů.

Chci se vás proto zeptat, zda vláda v rámci využití prostředků tohoto programu zohlednila potřeby krajů, nebo se jimi nezabývala. A zda ještě podoba tohoto programu dozná nějakých změn, nebo je tento návrh konečný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za efektivní využití času v otázce na předsedu vlády. Pan předseda vlády bude odpovídat. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak ohledně REACT-EU, to je vlastně nový program. Tak samozřejmě je to program, který, kde jsou prostředky přidělené České republice v souladu s požadavky EU na použití. A REACT-EU byl alokován do Integrovaného regionálního operačního programu 2014 až 2020. Návrh využití prostředků REACT-EU byl vypracován a upraven na základě připomínek, které byly obdrženy v rámci řádného mezirezortního připomínkového řízení. Všechny zásadní připomínky byly zohledněny.

Tenhle týden jsme od Evropské komise obdrželi finální podobu příspěvku, který ČR v rámci REACT-EU obdrží. Alokace na rok 2021 je 790 milionů eur v cenách roku 2018. A celkem by ČR měla dostat z REACT-EU asi miliardu eur. Konečná částka je oproti původnímu návrhu, který projednávala vláda, asi o 20 % nižší. Proto bude nutné návrh v některých částech pravděpodobně snížit.

Mezi prioritní oblasti ČR patří jednoznačně podpora zdravotnictví a integrovaný záchranný systém, což návrh zohledňuje nejvyšším podílem alokace na danou oblast z celkové alokace pro ČR. Co se týče dalších aktivit, které byly nebo budou z návrhu podpory nakonec vyřazeny, bude možné je čerpat z jiných zdrojů, jako například IROP v dalším programovém období nebo v rámci národního plánu obnovy, který se aktuálně připravuje. Finální podoba využití prostředků z REACT-EU bude projednána na monitorovacím výboru, který proběhne videokonferencí zítra.

Takže ten návrh byl kromě toho zdravotnictví. A integrovaný záchranný systém a zdravotnictví tam má podíl 56 %, protože my nutně potřebujeme mít přístroje, které zabezpečí dostupnost zdravotní péče všude v ČR, nejenom v těch největších fakultních nemocnicích. To znamená, jsou to přístroje 56 %, je tam integrovaný záchranný systém 19 %, je tam sociální infrastruktura v energeticky pasivním standardu, ano, to jsou ty domovy seniorů, kterých máme strašně málo a kde máme co napravovat. A je to infrastruktura pro sportovce.

Takže co se týče aktivity cyklodoprava, ta byla původně zahrnuta jen z důvodu nutnosti vyčlenit 25 % alokace na klimatický cíl. A k přípravě projektu na cyklodopravu bych rád uvedl, že příprava projektu nebyla zbytečná, protože na tuto aktivitu bude možné žádat ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se týče odstranění podpory kyberbezpečnosti, tak jak už je zmíněno, kdy vypořádání na tuto aktivitu bude v novém IROP 2021 až 2027 k dispozici velký objem finančních prostředků. Navíc je nutné zmínit, že s dalším financováním kyberbezpečnosti počítá i plán obnovy.

Ještě bych rád upřesnil, že v rámci IROP nebudou podporovány kabiny, jak je často zmiňováno, ale bude se jednat o podporu připravovanou Národní sportovní agenturou pro infrastrukturu pro sportovce v obcích do tří tisíc obyvatel.

Co se týče zařazení aktivit spojených se sportem, tak je nutné říci, že tuto oblast nelze financovat z jiných kohezních prostředků na rozdíl od oblastí, které nakonec v REACT-EU nebudou.

Takže já nemůžu souhlasit s tvrzením, že alokace na tuto aktivitu byla snížena pouze na úkor zdravotnictví, ale úprava byla způsobena jednak odstraněním cyklodopravy, ale i doplněním výstavby sociální infrastruktury v energeticky pasivním standardu, což byl ostatně požadavek velké části partnerů v připomínkovém řízení včetně Evropské komise.

Finální úprava spolufinancování pro kraje je 85 % z EU. Je stanovena dle současných pravidel IROP. Tato úprava zajistí podporu většího počtu projektů, než kdyby bylo ponecháno stoprocentní financování. Paní ministryně Dostálová má dnes v 15 hodin, takže za dvě minuty, videokonferenci -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, už skončilo pět minut na vaši odpověď, takže musím požádat, abyste uvolnil prostor.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jen řeknu dvě slova - videokonferenci s hejtmany.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak dobře. Tak pan kolega Jakub Janda doplní doplňující otázku a potom můžete mít ještě dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Janda: Já děkuji panu premiérovi za ta čísla, co nám dal. To je sice pěkné, to bych si také asi dokázal vyhledat, ale já jsem se ptal, jestli byly zohledněné požadavky krajů nebo projekty krajů. Jelikož kraje nebyly součástí mezirezortu. A zda ještě tento program doznal nějaké změny, anebo už je konečný. To je to, co mě zajímá. Čísla mě nezajímají, ta si opravdu dohledám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji za doplňující otázku. Pan premiér odpoví. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to mě mrzí, pane poslanče, že vás nezajímají čísla pro sportovce. Vy jako bývalý sportovec, myslel jsem si, že vás to zajímá, kolik dáváme do sportu. A když jsem přišel do politiky, tak stát dával 3,2 mld. Teď dáváme 11,8 mld. do sportu. A vytvořili jsme sportovní agenturu.

Takže co se týká krajů, ty mají rozpočet tento rok 260 mld., minulý rok měly 238, a to po zohlednění i samozřejmě těch kompenzačních věcí. Takže kraje dostaly 23 mld. navíc tento rok. A samozřejmě dostávají hlavně na dvojky, trojky a další věci. Takže to by bylo asi na dlouho, co bych tady mluvil o tom, kolik peněz kraje dostaly. Například odměny na zaměstnance v sociálních službách, odměny pro záchranáře. To jsou všechno zařízení, která nepatří státu. Ochranné pomůcky a tak dále.

My kraje podporujeme bez ohledu na to, z jaké politické strany je hejtman. V tom chceme i pokračovat bez ohledu na to samozřejmě, kdo bude teď nově hejtman. Takže kraje určitě podporu státu mají obrovskou. Pomáháme jim, spolupracujeme a spolu i zvládáme ten nápor na zdravotnická zařízení v současnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k doplňující odpovědi. Budeme pokračovat, a to interpelací poslance Dominika Feriho. Bude to ke komunikaci vlády, její zlepšení. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Dominik Feri: Pane premiére, já pokládám dlouhodobě komunikaci vlády za naprosto strašnou. Už na to půl roku upozorňuji. Na každé tiskové konferenci vždycky řeknete "my to zlepšíme", nový ministr řekne "my to zlepšíme", ale je to pořád stabilní, ale stabilně špatné. Ze samé zoufalosti jsem se rozhodl ta opatření komunikovat sám na Instagramu. Už to sleduje 700 tisíc lidí. Ale to samo nestačí a stačit nemůže. Hlavní úlohu v tom musí hrát vláda. Jak vláda ta opatření komunikuje? Schválí nějaké usnesení a takhle ho dá na web. To stačit nemůže z toho důvodu, že zaprvé ta usnesení jsou psaná právnickým jazykem a sama zavdávají k mnohým výkladovým nejasnostem. Dovolím si pár příkladů.

Vezměte si, že máte vinotéku na malém městě. Je zakázán maloobchodní prodej s výjimkou potravin. A teď co? Je víno potravina, není potravina? Můžete mít otevřeno? Nemůžete? Proč s tím otravuji na interpelacích? Protože těch vinoték je šest tisíc. Šest tisíc provozovatelů je v nejistotě. Jejich rodiny jestli dostanou ještě nějaké peníze - bude příjem, nebude příjem? Další příklad. Fotografové. Můžou mít otevřeno, nemůžou mít otevřeno? Můžou fotit venku? Nemůžou fotit venku? Je jich osm a půl tisíce. Nejistota. Ale i z běžného života. Když je povinnost nosit roušky v zastavěném území obce, tak co takový park na sídlišti třeba? Nebo je výjimka na nošení roušek při sportu. A když jedete na kole do práce, musíte ji mít? Nemusíte ji mít? Prostě takových dotazů dostávám ohromné množství, dostávají je operátoři na lince 1221, kteří si s tím často nevědí rady, dávají protichůdné informace.

A já se vás proto, pane premiére, ptám, jestli už konečně představíte web, na kterém budou lidskou řečí vysvětlena ta opatření. Konkrétní příklady z běžného života. Žádný právnický složitý text. A usnadníte tak život našim občanům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas pro položení otázky. Pan předseda vlády je připraven odpovídat. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Pane poslanče, já jsem viděl váš Instagram a je to úžasné. Je to skvělé a já vám děkuji a já vám gratuluji. Vlastně proto, že za mnou přišli kolegové a říkají, že dcera paní ředitelky úřadu taky sleduje váš Instagram. A já jsem řekl, že proč to nedělá ten Plaga? Takže já vám rozumím.

Snažím se zlepšovat svou komunikaci, i když mluvení není moje úplně dobrá kategorie. Ale mám v neděli ten pořad, kdy se snažím komunikovat nějakým způsobem. Pravidelný pořad, de facto od dubna 2017 to dělám. Ano, já jsem taky kolegy z vlády x-krát vyzýval, aby...

Zaprvé jsem řekl panu profesorovi Prymulovi, aby si konečně udělal pořádek v rezortu zdravotnictví, aby nekomunikoval každý ředitel, každý primář, všichni hygienici a tak dále. Myslím, že pan ministr zavedl na Twitteru, myslím, že celkem dobře, tu komunikaci, že tam odpovídá na dotazy. Myslím si, že si to udělal velice dobře, a má to nejlepší ze všech ministrů. Ano, já můžu x-krát apelovat na ministry, aby nějakým způsobem nekomentovali epidemiologické záležitosti, ale pokud to někteří dělají, tak nevím, jak je mám k tomu donutit.

My víme, že to je naše slabá stránka, vylepšujeme to a myslím si, že k lepšímu. Poprvé v historii vlastně měl ministr zdravotnictví projev na všech televizních kanálech, tedy na těch hlavních. Samozřejmě se snažíme, já taky odpovídám občanům, odpovídám na každý dotaz, snažím se, takže samozřejmě jsem ještě v srpnu komentoval jedno opatření úplně stejně jako celá opozice. Všichni jste to komentovali stejně. Vznesl jsem dotaz, proč když v pondělí je semafor, proč ve středu je nějaké plošné... A za to jsem byl kritizován. Proto už komunikuji jenom to, co mám na papíře od Ministerstva zdravotnictví, a snažíme se to vylepšovat. Chápu vaši kritiku.

Co se týče vašich dotazů. Udělali jsme stejné opatření jako na jaře, kromě toho, že lidi můžou cestovat do zahraničí. To na jaře nebylo. A samozřejmě co se týká, jestli fotografové můžou fotit, nebo ne, to nejsem schopen teď odpovědět, ale je jasné, že co se týká prodejen, je to tam taxativně vyjmenované. Musíme přijímat ta opatření jako vláda podle zákonů, takže dělají to právníci. Ale je asi pravda, že by bylo dobré to nějakým způsobem polidštit, aby tomu všichni lépe rozuměli.

Takže já si to beru jako oprávněnou kritiku, budu znovu apelovat na některé kolegy. Samozřejmě hlavně v tom školství je to asi důležité hlavně, ale myslím, že teď pan profesor Prymula, pan ministr Prymula funguje dobře, ta komunikace, si myslím, že je velmi dobrá. Jsou tam jasná krátká sdělení. Odpovídá na otázky, chodí do televizí, kde se ho ptají. Takže v tomhle směru, myslím si, že se vylepšujeme. A taky ministr zdravotnictví připravuje jednak kampaň, myslím, že udělal nějakou smlouvu s firmou, která by měla vybrat různé ty fake news. Připravuje kampaň ohledně aplikace eRouška a další věci spojené s covidem.

Já chápu, co jste řekl, a samozřejmě to vnímám jako oprávněné a budeme se snažit dál, abyste byl spokojený.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, právě skončilo pět minut. Pan kolega Feri položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Pane premiére, moje otázka stála jinak. Moje otázka zněla, jestli vytvoříte web, na kterém budou lidsky vysvětlována ta opatření, ty nejčastější dotazy. Už jsem vás trošku předběhl, už jsem kontaktoval vládního zmocněnce pro IT Dzurillu. Ten řekl, že se nad tím zamyslí. Ale jestli vy se s tím neztotožníte a nezačnete to těm lidem vysvětlovat, ne ve svém nedělním Čau, lidi, to je každému jedno. Tam tu odpověď na to, jestli může provozovat tady tu činnost, nenajde. A nemůžete ji tam ani efektivně říct. Ale jestli to podpoříte?

Pane premiére, mám vaše slovo, že uděláte všechno pro to ve spolupráci se mnou, nabízím vám své síly, a s panem Dzurillou a připravíme společně nadstranicky takovýhle web, kde těm lidem konečně pomůžeme? Mám vaše slovo?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě že máte. Nemusíte být jako útočný. Já jsem vás pochválil. Říkám vám, že to mají dělat jednotliví ministři. To, co jste udělal vy, měl udělat Plaga. Proč máme... Dzurilla má svoji kompetenci. Trasování, navolávání, sebereportování, eRouška, kapacita laboratoří. Všechno řešíme. Vždycky jste nám vyčítali, že nemáme kapacitu. 20 tisíc. Dneska už máme 40. Takže ano, rád si s vámi sednu. Já vás zvu na Úřad vlády, s panem Dzurillou si sedneme a určitě to má moji podporu. Ale my na Úřadu vlády nejsme schopni tohle řešit.

Ano, pokud kritizujete Čau lidi, každý máme nějaký způsob komunikace. Já si myslím, že je důležité, že já každý týden skládám účty a říkám lidem, co jsem za celý týden udělal. Nevím, proč to kritizujete, když to je každý týden. Na rozdíl od jiných politiků to dělám už více než tři roky. A říkám lidem, co jsem udělal, říkám názory, protože oni samozřejmě v tom mediálním prostoru čtou ty různé nesmysly, jak tady před chvílí kolega pirát vystoupil s nějakým fakem.

Takže se s vámi rád setkám po skončení interpelací, zavolám panu Dzurillovi a můžeme si sednout co nejdřív, dokonce i zítra. Když máte čas zítra ve 12 hodin, rád vás na Úřadu vlády přivítám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k doplňující odpovědi a pokračujeme interpelací paní poslankyně Věry Kovářové k omezování dopravy. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, při nouzovém stavu na jaře tohoto roku jste v televizi opakovaně vyzýval objednavatele i dopravce, aby neredukovali počty spojů, aby nedocházelo ke shlukování obyvatel. V rámci pozitivní spolupráce objednavatelé dopravy, to znamená kraje a obce, vládě vyhověli a spoje plošně neškrtaly. Bylo však jasné, že dojde ke značnému úbytku cestujících, a tím pádem k radikálnímu propadu příjmů z prodeje jízdného. Ministr zdravotnictví pan Prymula nyní kritizuje, že Ministerstvo dopravy omezuje spoje v dálkové železniční dopravě, protože se cestující budou více shlukovat, což je z hlediska pandemie nebezpečné.

Vážený pane premiére, mám tři otázky.

Za prvé. Víte o tom, že ministr Havlíček i ministryně Schillerová odmítli kompenzovat krajům a obcím finanční ztráty z výpadku tržeb z jarního nouzového stavu? Takže solidarita s kraji a obcemi byla jimi de facto odmítnuta.

Za druhé. Nebylo by dobře, aby se vláda dohodla, co vlastně chce? Škrtat spoje, nebo neškrtat spoje? Nezamezit shlukování, nebo zamezit shlukování ve veřejné dopravě?

A za třetí. Pokud opravdu chcete zamezit shlukování cestujících ve veřejné dopravě, co uděláte pro to, aby kraje a obce taktéž nyní neškrtaly spoje veřejné dopravy, ale naopak dostaly kompenzaci za výpadek tržeb způsobený vyhlášením nouzového stavu, na kterou mají kraje i obce zákonný nárok, a aby nyní nemusely začít hromadně škrtat spoje kvůli nedostatku financí.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k položení otázky v interpelaci. Pan předseda vlády bude odpovídat. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl úvodem zdůraznit, že regionální a městská doprava spadá do samostatné působnosti krajů, takže kraje samy rozhodují, v jakém rozsahu bude doprava provozována a zda a případně v jaké míře bude redukována. My samozřejmě teď z epidemických důvodů potřebujeme, aby byla dodržována ta pravidla, co se týká rozestupů a dalších. Počet cestujících v uplynulém období průběžně klesal a nyní dosahuje asi 40 až 45 % počtu cestujících předcházejícího října. V některých případech je odůvodnitelné, že objednavatelé po dohodě s dopravci mírným způsobem upravují kapacitu dopravních spojů i rozsah dopravy.

Já jsem se zajímal o řešení dálkové železniční dopravy, kterou objednává Ministerstvo dopravy, a přestože v dopravních prostředcích nyní necestují žádní žáci a studenti do základních, středních i vysokých škol, musím zdůraznit, že oproti jaru letošního roku byly dosavadní redukce nastaveny mnohem mírněji a nedošlo například ke zrušení žádného z expresních segmentů. K dalším redukcím Ministerstvo dopravy prozatím nepřistupuje, a to i přesto, že návrhy dopravců na razantnější omezení dopravy se objevují. V dálkové dopravě dopravci nesou riziko spojené s tržbami, přičemž dopravci poukazují, že bez odpovídající kompenzace či podpory nelze nastavený rozsah objednávané dopravy, (je) obtížné, s péčí řádného hospodáře provozovat. Budeme pečlivě sledovat vývoj další situace a bude pro nás vždy důležité, aby mezi každými dvěma místy dálkové dopravy se cestující veřejnou dopravou dostal.

Pokud jde o případné režimy zvláštní podpory pro veřejnou dopravu, Ministerstvo dopravy deklarovalo, že připravuje kompenzační mechanismus pro dopravce v objednávce státu za období jara letošního roku. Rovněž bylo zveřejněno, že ministerstvo nepočítá s podporou pro komerční spoje jako s podporou pro regionální a městskou dopravu, kde režim navýšení kompenzací za poskytování veřejných služeb mohou řešit kraje a obce, které jsou objednateli těchto služeb ve veřejné dopravě.

Pokud jde o období podzimní krizové situace, kdy opět dochází k poklesu počtu cestujících ve veřejné dopravě, situaci průběžně sledujeme a případné možnosti podpory dopravců budou teprve posouzeny. V tuto chvíli zatím není žádný speciální program podpory pro dopravce ve veřejné dopravě nastaven a ani ho nemáme připraven.

Paní poslankyně je samozřejmě známá tím, že neustále lobbuje za navyšování peněz pro samosprávu. Já tomu rozumím. Je v tomto všude angažovaná. Já bych jenom znovu zopakoval, že kraje tento rok dostanou 260 mld. Je to navýšení o 23 mld. meziročně po zohlednění kompenzačního bonusu. Asi jste zapomněla, paní poslankyně, ale my jsme dali obcím 11,7 mld. - téměř 12 mld. - kompenzaci za to, že bylo sníženo inkaso daní. Takže všichni dostali. Máme programy, kde skutečně obce a města mají možnost získat velké peníze na různé investice, hlavně do škol a hlavně v obcích a další, takže to jsou desítky miliard. Já chápu, že pro vás je to stále málo, ale tohle nedělala nikdy žádná vláda. Nikdy. A já znovu můžu jenom zopakovat, že peníze jdou do domovů seniorů a Alzheimer Home a dalších zdravotnicích zařízení nebo pro ty záchranky a tak dále, a to jsou peníze, které jsme dali dobrovolně jako vláda. Nemluvě o ochranných zdravotnických pomůckách, které byly v rozsahu asi 3,1 mld. pro kraje. Takže já myslím, že kraje můžou být spokojené s tím, jak je vláda podporuje, i když všichni máme jasné RUD a máme jasný poměr. I to RUD za minulé vlády jsme vylepšili, i pro kraje, i pro obce. Vrátili jsme ho tam, kde to kdysi pravice vzala, když byla takzvaná krize 2009. Takže v tomhle směru já myslím, že ta čísla jsou jasná, a -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo vlády, musím vám odebrat slovo. Jistě budete moci doplnit své vystoupení, protože paní kolegyně Kovářová se chystá k doplňující otázce. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Řekl jste, že doprava je v samostatné působnosti krajů a potažmo obcí. A já chci říci, že sedačkovné, které chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu, je pro soukromé dopravce, je to soukromý byznys, a taky jim pomáhá, takže bych očekávala, že ty výpadky, které byly za jízdné ve veřejné dopravě, a ještě budou, a obrovské, a skutečně obce a kraje se snaží spoje nerušit, nějakým způsobem kompenzovat budete. Přece jenom se jedná o veřejnou službu.

A to, že jste řekl, že já bojuji o peníze pro samosprávy, tak já se za to nestydím. Zato vy tedy někdy nebojujete. Kompenzační bonus, ten výpadek příjmů, který pro obce byl, a pro kraje, jsme museli vybojovat ze Senátu a krajům jste to absolutně nenahradili. Takže prosím, kdo tedy tady bojuje o peníze pro samosprávy? Vy, nebo já?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan premiér a jeho dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Víte, zase jste řekla nepravdu, protože my jsme krajům dali podstatně víc, než jste navrhovali. A obce a města taky dostaly podstatně víc, než vy jste navrhovali. Takže to není pravda. A já jsem o tom jednal s panem Běhounkem, který je úřadující šéf všech krajů. A byla to dohoda a všichni byli spokojeni. A dostali podstatně víc, než vy jste požadovali. Násobně víc. Takže to není pravda. A já určitě bojuji za peníze pro všechny, pro všechny občany této země i pro všechny firmy a samosprávu a tak dále. Takže klidně si to můžeme dát na papír, kdo kolik vybojoval, a minimálně, a to je nezpochybnitelné, jsem vybojoval 42 miliard v Bruselu. Já sám svojí urputností.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat, a to interpelací pana místopředsedy Vojtěcha Pikala ve věci výběrových řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, chtěl jsem se na vás dnes obrátit ve věci obsazení postu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nejprve bych vám chtěl poděkovat za to, že vláda se rozhodla vyslyšet naši výzvu k uspořádání otevřeného výběrového řízení. Myslím si, že je to správný a důležitý krok k obnovení důvěry v rozhodovací činnost tohoto úřadu. A chtěl jsem dnes interpelovat podmínky tohoto výběrového řízení, které vláda odsouhlasila v pondělí a které podle mého vylučovaly drtivou většinu možných zájemců ze soukromého sektoru, a to požadavkem na dvojitou bezpečnostní prověrku, kdy ta prověrka ve věci důvěrné musela být doložena již předem, přestože potom bude požadována ještě prověrka ve věci tajné, ta by však byla požadována až k momentu jmenování. Nicméně dnes ve 13.31 hodin bylo na stránkách Úřadu vlády vyhlášeno výběrové řízení, kde tato podmínka již takto není. Je tam smysluplně pouze požadavek na doložení té žádosti o to tajné a získání toho pověření o prověření ve chvíli, nebo před momentem jmenování.

Takže já za tohle taky děkuji, chtěl bych snad jenom požádat, aby tato změna byla potom schválena i v rámci usnesení vlády tak, aby to bylo postaveno najisto. Nemám dalších otázek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi i za dodržení času k položení otázky v interpelaci a pan předseda vlády se chystá k odpovědi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. My jsme vyhověli vašemu volání a apelům neziskových organizací a dneska vláda to schválila. Takže proto je to na stránkách, protože ve 13 hodin zasedla vláda, kde řešila ty lékaře ze Spojených států, a na začátku vlády jsem oznámil, že jsme se domluvili, že do toho výběrového řízení bude upravena ta podmínka podle toho, jak jste to chtěli, i další organizace. Takže není s tím problém, je to schváleno, je to na webu a soutěž může proběhnout podle toho, jak jste si to přáli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan místopředseda se chystá, nebo nechystá k doplňující otázce? Není tomu tak. Můžeme tedy tuto interpelaci ukončit a budeme pokračovat, a to interpelací pana poslance Radka Kotena ve věci léčby covid. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi bych, zde opět s časovým odstupem, který tady je od mé poslední interpelace, se opět zeptal, jakým způsobem vláda nyní v této složité situaci bude využívat dostupná antivirotika, která jsou dostupná sice mimo naši republiku, ale zda uvažujete o dovozu těchto antivirotik. Protože podle studií, které jsou momentálně dostupné z Japonska, z Číny, z Ruské federace, kde se mimochodem už vyrábí generikum léku Avigan, což je širokopásmové antivirotikum, a zabírá u lehčích případů nebo v případě, že je člověk pozitivní, tak tu pozitivitu dokáže za tři až za čtyři dny změnit v negativní. Takže jakým způsobem vláda hodlá tady ty poznatky ze světa uplatňovat v této naší krizové situaci a zda uvažujete o dovozu takového preparátu do České republiky na zmírnění dopadů této covidové krize a zda máte nějaké poznatky například z Ruské federace, která toto antivirotikum vyváží minimálně do sedmnácti zemí světa, mimo jiné do Saúdské Arábie, dokonce i na Slovensko. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k uvedení otázky. Pan premiér se chystá na odpověď. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já samozřejmě nejsem ani lékař, ani epidemiolog, ale vy jste tu interpelaci tedy směřoval i panu ministrovi zdravotnictví, tak já předpokládám, že na to odpoví.

Samozřejmě obecně lze říci, že léčebné postupy se řídí poznatky, které k danému onemocnění máme, a jedná se tedy zejména o léčbu virového onemocnění jako takového a dále léčbu symptomatickou. A samozřejmě od začátku, a já jako laik si dovolím troufnout, že... aspoň o tom nevím, že by nějaká léčba byla skutečně garantována, že ten lék funguje. Dokonce musím říct, že jsem byl velice překvapený, když jsme zatím všichni vnímali, že Remdesivir z laboratoří Gilead v Kalifornii to řeší. Dostali jsme dávku zdarma, teď jsme dokoupili dávky přes Evropskou unii. Teď jsem šokovaně nedávno zjistil, že Světová zdravotnická organizace to zpochybňuje.

Takže jsou tam různé terapie antipyretiky, antivirotiky. A já jsem o tom i mluvil s profesorem Balíkem. Měli jsme tady Plaquenil, který chvilku byl ten pravý, potom řekli, že to není ono. Byla nějaká debata o Isoprinosinu, který ale nemá zase klinickou studii. Takže já to samozřejmě sleduji. A tenhle lék, o kterém vy mluvíte, to slyším poprvé, tak určitě samozřejmě se o to budeme zajímat. Nevím, jestli přijde pan ministr Prymula, aby vám na to odpověděl. Já ho určitě budu informovat.

Takže dá se říct, že ty nějaké konkrétní léčebné postupy v léčbě COVID-19 nejsou plně, aspoň nevím o tom, že by byly... Samozřejmě lékaři v těchto chvílích, když bojují skutečně o životy našich spoluobčanů, nemají na to úplně čas. Mluvilo se o nějakých klinických studiích u toho Isoprinosinu, tam se vlastně řeklo, že se to nevyrábí. Takže pracuje se s tím, ale já aspoň... Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, že ten lék skutečně má nějaké supergarantované výsledky. Já jsem doposud žil v tom, že Remdesivir je ten správný. To je ten lék, který zachránil toho taxikáře, vzpomínáte si, že to byl ten první komunitní přenos, ještě v březnu, a chvála bohu nakonec ten pán přežil. Takže určitě, určitě se tomu budeme věnovat a děkuji za tu informaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Koten se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpověď. Jedná se mi zejména o to, že tento preparát zabírá vlastně i v těch počátečních stadiích, tedy kdy člověk zjistí, že je pozitivní, po testu. A to antivirotikum funguje tak, že zabrání rozšíření viru v těle, a tím pádem se nevyvinou potom ty další důsledky pro léčbu pacienta, kterého potom třeba nemusíme řešit na plicních ventilátorech a podobně, ale zkrátí to tu léčbu od zjištěné pozitivity a prvních příznaků třeba na čtyři dny, což si myslím, že by bylo pro ekonomiku tohoto státu velice přínosné. A co se týká těch preparátů, tak ty se samozřejmě pravděpodobně budou nechat dovézt do České republiky, ať už tedy z Japonska, nebo z Ruské federace. Ale je třeba asi, aby v době, kdy je takovýto nárůst těchto případů, tak aby skutečně SÚKL začal dělat ty klinické studie. Konečně. Téma -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončila minuta na vaši doplňující otázku. Pan předseda má dvě minuty na doplňující odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. Já to podpořím. Pokud vy máte nějaké konkrétní kontakty, tak mi je dejte, budeme to řešit. A je pravda, že klinické studie... SÚKL má nějaký režim, nějaké lhůty. Přece jenom jde o zdraví lidí. A samozřejmě i u toho Isoprinosinu byly nějaké kontraindikace, takže není na to úplně stejný názor ani u lékařů. Takže když mi dáte nějaké podklady, tak to budu neprodleně řešit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím interpelace kolegy Radka Kotena skončila. Nyní paní poslankyně Olga Richterová a připraví se pan kolega Jiří Kohoutek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já jsem tady kvůli velmi smutnému tématu. Vážený pane premiére, jsem tady s interpelací na téma, že máme nejvyšší počet mrtvých ve srovnání s okolními státy. Mám tady tabulku vycházející ze zdroje evropského centra ECDC. (Ukazuje.) Počet mrtvých u nás je ten první sloupec, je to okolo 70 lidí na republiku denně. A vlastně Slovensko je tady dole, Německo. Já vám to, pane premiére, dám, tuto tabulku, počet mrtvých, protože je velice důležitá. (Předává.) Je to několikrát více než okolní státy. A bohužel i od vás zaznívají taková vyjádření jakoby já nic, to virus. Jenže za vaší vlády a vašich rozhodnutí se stalo to, že máme nejvíce mrtvých v Evropě.

Mám na vás čtyři otázky, pane premiére.

Ta první je jednoduchá: Jak to České republice vysvětlíte? Jaké máte vysvětlení, že máme nejvíc mrtvých v Evropě?

Ta druhá je: Kolik těch mrtvých musí být, abyste se omluvil za to, že jste ještě v září šířil bludy? Nepodložené teorie o slábnutí viru jsou k nalezení i právě ve vašem Čau lidi ještě ze 13. září. To je druhá otázka.

A třetí: Dozvěděli jsme se, že jste si neuměl představit, že bude druhá vlna. Z jakých čísel a podkladů jste tedy vycházel a na základě čeho jste v srpnu rušil roušky?

A čtvrtá otázka: Jak se připravujete na třetí vlnu, pane premiére?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil čas na otázky. Nyní pan premiér má pět minut na odpověď. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Musím říct, že mě to strašně mrzí, co jste řekla, protože neříkáte pravdu. A vy to dobře víte. A kdyby to řekl ten fakeový seznam.zpravy.cz, tak bych to ještě bral. A vy normálně lžete.

Tak já vám přečtu počty mrtvých v Evropě: Velká Británie 44 000, Itálie 36 800, Francie 34 000, Belgie 10 539, Švédsko 5 929, Nizozemsko 6 873, Rumunsko 6 065, Švýcarsko 2 039, Portugalsko 2 229, Rusko - to asi není v Evropě, částečně - 25 000, Ukrajina 6 000, Německo 10 000, Polsko 4 000. Takže vy normálně manipulujete informace a lžete tady na mikrofon. Normálně lžete. Jo? Není to pravda. Bohužel u nás zemřelo s covidem 1 739 lidí. Takže není to ani pravda. Ani absolutně. Normálně manipulujete fakta. A není to pravda ani poměrově. Normálně sprostá lež! Nic jiného. Jo? Takže já bych si vyprosil ty vaše invektivy.

Já jsem připraven všechno vysvětlit. Určitě. My můžeme... Říkáte, já nevím, k čemu jsem se já špatně vyjádřil. Já vám tady můžu číst, jak se vyjádřila opozice sedmnáctého... 19. srpna, když všichni křičeli, že se chtějí zavádět roušky. Tak já nevím, o čem mluvíte. Takže to není pravda. Není to pravda. Já zásadně odmítám tyhle vaše invektivy, vymyšlené invektivy. Jo? A mě mrzí, že skutečně takovouhle záležitost, která je tak bolestná pro lidi, tady vlastně řešíte. A navíc ještě neříkáte pravdu. Jo?

Takže to, že není metodika v rámci Evropy a že není metodika ani vykazování bohužel zemřelých, ano, o tom byla i debata na Evropské radě. A já ani nechci moc o tom mluvit, protože já myslím, že to je nevhodné, hlavně ve chvíli, kdy tady vlastně bojujeme o to, abychom zachránili, ale zachránili životy všech lidí, protože je to o tých lůžkách. O tých lůžkách.

Takže pokud vy tady naskakujete na nějaké vymyšlené lži a útoky proti mé osobě, tak já jsem schopen všechno zargumentovat. Ano, naše vláda asi nedomyslela všechno. Vy mluvíte o nějaké vlně. A mě by zajímalo, jak vy definujete vlnu. Co to je vlna? Vlna by byla, kdyby ta vlna skončila. Každý mluví o vlně - druhá, třetí. Ale ta vlna nikdy neskončila, protože my jsme nikdy neměli nulu. Takže ten vir nikdy neodešel, i když jsme se domnívali, že odešel. A já vám můžu tady číst hodiny, co jste říkali, když jsme přišli, když jsme chtěli zavřít lety do Itálie a do Jižní Koreje a do Íránu a rušili biatlon. Jak jste křičeli - proč zavíráte? Potom jste křičeli - rychle rozvolňovat! Potom jste křičeli - rychle roušky pryč! Ano? Stále jste křičeli něco naopak! Takže já nevím, z čeho teďka tohle řešíte.

Jako nepochybně když to skončí, tak to bude předmětem i vyšetřování. O tom nepochybuju. Ale tady lídr opozice pan Fiala 21. 8. křičel, proč zavádíme roušky. Jste zapomněli? Nebyl jsem to já, který říkal, že vir zeslábl, 26. 8. A my máme tady nějaký resort zdravotnictví a tam jsou -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončilo pět minut na první část odpovědi. Kolegyně Richterová se jistě chystá k doplňující otázce. Má na ni jednu minutu. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Na tom grafu, vážený pane premiére, je datum 21. října 2020. Bohužel to skutečně je tak, že aktuálně v přepočtu na počet obyvatel se v žádné evropské zemi neumírá na covid tolik jako u nás. Ten graf je alarmující. Slovensko je zde, Německo je zde, my jsme tato nejdelší čára. (Ukazuje na grafu.) To je aktuální stav aktuálních úmrtí, každý den aktualizovaný. Tato smutná situace je zapřičiněna vašimi rozhodnutími.

Mě proto zajímaly odpovědi na ty čtyři otázky, vaše vysvětlení pro Českou republiku. A zajímá mě to i nyní, protože se ukázalo, že vy jste se ani nenaučil rozlišovat mezi ODS a Piráty. Piráti vytrvale žádali o přípravu na druhou vlnu, věděli jsme, že přijde, a upozorňovali jsme na ni. A proto nám kdyžtak doložte, kdy jsme říkali - (Předsedající upozorňuje na skončení času, není již rozumět zbytku věty.).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan premiér má dvě minuty na doplnění své odpovědi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já chci jen říct, že váš graf je vytržený z kontextu a je nepravdivý. Já mám tady přepočet (ukazuje tabulku) na milion obyvatel, tak jak se to vykazuje. Jo? Takže já říkám, že tahle debata je skutečně nechutná, je to téma, které je skutečně neuvěřitelné, vůbec že si to sem dovolujete dávat. A já vám můžu ukázat celou analýzu těch výroků různých lidí, různých expertů od března. Ano? Takže já nevím, proč tady to řešíte. Neříkáte pravdu, není to tak. A my děláme všechno pro to, abychom zachránili každý život. A vy tady přicházíte s nějakým nesmyslem, který je nepravdivý. Takže nechci tady mluvit o nějakých metodikách, jak to mají na Slovensku, jak to mají jinde, tak to já nechci. Ale mě to mrzí, že tady říkáte nepravdu. Protože evidentně lžete a ta čísla jsou úplně jiná, já jsem je tady četl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Nyní pokročíme k další interpelaci, a to poslance Jiřího Kohoutka, který bude interpelovat - nezaplacené podniky v privatizaci. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, Parlament České republiky přijal dne 6. června 2019 usnesení Poslanecké sněmovny k nezaplaceným podnikům privatizovaným vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998. Poslanecká sněmovna tehdy konstatovala, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které - za prvé - vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily, a za druhé žádá vládu, aby zpracovala a navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet.

Pane premiére, prosím o informaci, zda a jak vaše vláda toto usnesení naplňuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k položení otázky v interpelaci. Pan předseda vlády bude odpovídat. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych ještě kolegyni například tady mohl číst - váš předseda Ivan Bartoš 17. 8.: Vláda opět přichází s plošným nošením roušek. Je to asi jediné řešení, které nezná (zná?). - Můžu to tady číst ještě hodinu, co říkal pan Pikal, Třešňák, Hřib, Bartoň 18. 9. Takže zkuste si nejdřív přečíst, co jste říkali předtím, teďka říkáte zase něco jinýho. Protože vždycky říkáte něco jinýho. Jak vám to vyhovuje. A manipulujete.

Co se týká privatizace, tak nevím, co mám k tomu říct. Tady je usnesení Poslanecké sněmovny č. 653, kde Poslanecká sněmovna požádala vládu mimo jiné o účinnou změnu trestněprávních předpisů, tak aby bylo možné takové zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení. Lze konstatovat, že sice nedošlo k zakotvení nepromlčitelnosti těchto trestných činů, nicméně došlo u nich k výraznému prodloužení promlčecí doby. V rámci vládního návrhu novely trestního zákoníku, která byla projednávána jako sněmovní tisk 453, byl při projednávání v Poslanecké sněmovně uplatněn a schválen pozměňovací návrh, který prodloužil promlčecí dobu u trestných činů, za které trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestných činů spáchaných při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu z dvaceti na třicet let. Tato změna je obsažena v zákoně č. 333/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2020. Takže tolik za mě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se kolegy Kohoutka, jestli se hlásí. Nehlásí se k doplňující otázce. Budeme tedy pokračovat další interpelací a to je interpelace pana kolegy Mikuláše Ferjenčíka k lithiu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, já jsem se pokoušel tohle téma řešit na písemných interpelacích, tam bohužel nechodíte, tak ještě jednou tady. Já vám připomenu váš předvolební plakát, ukážu ho i vám (ukazuje premiérovi kopii) - Nenechám ČSSD ukrást lithium stejně jako OKD. - A píšete tam: Tady jde o 2 tisíce miliard našich peněz.

A mě zajímá, já jsem se na to ptal detailně pana ministra Havlíčka, bohužel jsem se nedozvěděl odpovědi na dvě zásadní otázky k této věci, tak to zkusím u vás. Zajímá mě za prvé, kolik z těch 2 tisíc miliard tedy můžeme očekávat pro český státní rozpočet a v jakém horizontu. To je asi ještě důležitější otázka - kdy skutečně můžeme očekávat, že z těchto peněz, u kterých jste zabránil ČSSD, aby je ukradla stejně jako OKD, tak kdy tedy můžeme očekávat, že z toho v rozpočtu něco bude. Pan Havlíček tvrdil, že to je jenom jakýsi majetek, který možná jednou zhodnotí naši pravnuci, ale já myslím, že občany spíš zajímá, kdy se z toho budou dát platit důchody, než toto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k položení otázky při ústní interpelaci a pan předseda vlády bude odpovídat. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No pane stínový ministře financí, vy jste proslul svým výrokem DPH z příjmu. Tak to je skutečně velký výrok ministra financí. A teďka si pletete aktivum a příjem rozpočtu.

Takže to lithium. My máme takový podivný zákon - a já jsem se ptal pana ministra Brabce, proč ho teda máme, a on tvrdí, že je všude. Takže když tady někde na dvoře začne někdo vrtat dole a navrtá v tisíci metrech zlato, tak je jeho. Že je to tak, pane ministře? (Ministr souhlasí.) Místo toho, aby bylo státu. To je celkem divné. Mně se to nelíbí, ale údajně to tak je normální. Pro mě ne, ale je to tak.

Takže k tomu lithiu, prosím vás. K tomu lithiu. To lithium v tomhle kontextu toho zákona je, že stát místo toho, aby to dělal sám, tak vlastně povolil různým, hlavně australským, takovým podivným firmám, které tam měly kancelář někde v Perthu na jednom patře a sídlily v nějakých daňových rájích, dělat ten průzkum. A co se týká toho lithia, tak samozřejmě je tam potřeba rozlišit dva pojmy související se začátkem produkce lithia. Je to začátek těžby, který je plánován na polovinu roku 2025, a tzv. plný výkon těžby o objemu 1,7 milionu tun rudy ročně, jeho dosažení je plánováno na konci roku 2027. A splnění harmonogramu naplánovaných prací a úkonů je realistické, nicméně z důvodu skutečné délky povolovacích řízení může dojít ještě dodatečně k úpravě.

Takže my co jsme udělali, když už tedy naši předchůdci dovolili, aby to měly cizí zahraniční firmy? Tak došlo k tomu, že většinovou kontrolu z hlediska majetku, využití ložiska a zisky z toho plynoucí má ČEZ. To znamená, český subjekt s majoritním státním vlastnictvím. A ten projekt těžby lithia na Cínovci rozvíjela společnost Geomet, s. r. o., která je vlastněná... tam byly Severočeské doly, to je člen skupiny ČEZ, a australská společnost EMH, to je původní developer projektu. Takže ČEZ to získal navýšením kapitálu, podílu v dubnu 2020 a vložené prostředky budou využity na další development projektu. Skupina ČEZ má v Geometu rozhodovací většinu a manažeři ČEZu zastávají klíčové funkce. Ložisko a zisky z něj plynoucí je tedy pod většinovou kontrolou českého subjektu s majoritním státním vlastnictvím.

Takže k dnešnímu dni byla udělena povolení geologického průzkumu v rámci stanoveného průzkumného území a předchozí souhlas s podáním žádosti o stanovení dobývacího prostoru. V rámci dalších kroků povolovacích procesů je připravena oznamovací dokumentace pro posouzení vlivu těžby na životní prostředí a připravují se dokumentace potřebné k zahájení změny zásad územního rozvoje kraje a změny územního plánu projektem dotčených lokalit.

V oblasti těžby a dopravy probíhají práce na finálním výběru metody přístupu k ložisku a způsobu dopravy vytěžené rudy do zpracovatelského závodu. Dále jsou realizovány průzkumné vrty. V oblasti zpracování rudy za účelem výroby požadované formy lithia probíhá výběr finální lokality zpracovatelského závodu a tzv. FEED program, Front-End Engineering Design, jehož výstupem bude finální technický návrh procesů zpracování vytěžené rudy.

Takže doufám, že oceníte skutečnost, že když jsme o tom mluvili, tak bylo to lithium v rukách cizího investora, a že naším a hlavně díky panu ministrovi Havlíčkovi, jeho iniciativě, jsme to dotáhli do toho, že dneska projekt těžba lithia na Cínovci je de facto pod hlavním vlivem státu prostřednictvím dceřiné společnosti ČEZ, kde stát má většinový podíl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Ferjenčík se chystá k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za odpověď, která odpověděla jednu z těch dvou otázek, což u vás nebývá zvykem, většinou se toho tolik nedozvíme. Takže za to děkuji, dozvěděli jsme se ta data.

Nicméně neodpověděl jste tu druhou, a to otázku, kolik peněz očekáváte, že z toho stát může mít. Protože vy jste ve volební kampani hovořil o 2 tisících miliardách našich peněz. Získal jste díky tomu značné množství voličů ČSSD, kteří právě díky kauze lithium přešli k ANO, ale zatím to nevypadá na tento objem. Tak prosím, o jakou částku se jedná?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády chce odpovědět. Pane předsedo, máte dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Musím říct, že první, kdo začal mluvit o lithiu, byla KSČM. My jsme to potom jen tak převzali. (Oživení v sále.) A když mi dáte vývoj ceny lithia do roku 2030, tak vám potom odpovím na vaši otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím interpelace skončila. Budeme pokračovat a to bude poslední interpelace na předsedu vlády a k té se chystá pan kolega Petr Gazdík. Zřízení polní nemocnice. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Vážený pane premiére, rád bych se zeptal na okolnosti budování polní nemocnice v Letňanech. Proč vláda využila nabídku za 26 milionů, pokud měla nabídku i prostor zdarma? Podporuje vláda výdělek pro jednoho pronajímatele státních pozemků s obrovským korupčním potenciálem, nebo jde o neschopnost vlády a mrhání veřejnými prostředky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi krátkou interpelaci, ani jste nevyužil dvě minuty. Pan předseda vlády je připraven k odpovědi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Pan ministr Prymula se už zvedal, že už jde odpovídat. Ale vy jste až potom, pane ministře. Má stejnou otázku, předpokládám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je to otázka na vás, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mě fascinuje, jak vždycky mluvíte o vládě. Chápu, že vláda může za všechno, ale... Vláda. Tady mám napsáno, že vláda provedla výběr. Vláda neprovedla žádný výběr. Nevím, kdo to psal, tohle. (Čte z podkladů.)

Takže my jsme hledali ty prostory. Tedy pan ministr vám na to odpoví lépe, z hlediska logistiky, z hlediska toho, viděli jste, kolik tam přišlo kontejnerů. Ano, máme Kongresové centrum na Nuseláku. Máme, a to máme společně s Prahou, hotel Holiday Inn, takže tady se hledaly velké výstavní haly na okraji města pro záložní polní nemocnici, což bylo identifikováno jako ideální místo. Takže jsme postupovali stejně jako např. v Berlíně, kde využili výstaviště pro záložní nemocnici v Berlíně. A ty kongresové prostory, které jsem vzpomínal, nebo O2 Arena, nejsou pro výstavbu polní nemocnice příliš vhodné. A samozřejmě určitě bychom do toho vtěsnali dvě polní nemocnice, ale v případě rapidního zhoršení situace by již nebylo možné tyto prostory rozšiřovat. A to nám ale letňanské prostory umožní. Stejně tak by musel být dodatečný materiál uložen na jiných patrech a celková logistika by byla velmi ztížena.

Polní nemocnice bude součástí Nemocnice Na Bulovce, takže tu smlouvu uzavřela Bulovka. Já jsem se to dozvěděl z médií, tu částku. Takže smluvní vztah je mezi Výstavištěm a Nemocnicí Na Bulovce a vlastník části pozemku je sice Ministerstvo financí, ale firma ABF tam má platný smluvní vztah s Ministerstvem financí, to je historická záležitost. Takže z tohoto důvodu musela Bulovka s firmou ABF jednat o možnosti užívání prostor. Z jednání vyplynula částka 29 korun za čtvereční metr a dle zmíněné firmy bude daná částka za pronájem pokrývat náklady na provoz areálu. Pro vaši informaci, v případě veletrhů účtuje Výstaviště za metr čtvereční přes 3 000 korun, takže ta částka je 29, a normálně účtujou 3 000. Takže o aktivaci polní nemocnice rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Výstavbu zajišťuje 60 vojáků, pracují téměř nonstop. Na místě už je 80 % vybavení. Jen za armádu je tam skoro 350 tun materiálu. A v případě aktivace na místo přesuneme vojenský zdravotnický personál, 200 lidí. Ti nyní působí na 50 místech po celé České republice. Bude-li potřeba, doplní je civilní zdravotníci.

Takže nemocnice v Letňanech zabere necelou polovinu celkové plochy Výstaviště. Náklady budou vyčísleny ex post. My jsme tam přesunuli materiál za čtvrt miliardy korun a zatím se spotřebovalo jen nafty za 300 000 korun. A ta smluvená částka je za pronájem prostor od října do konce listopadu 2020. A tady ještě mám... to už jsem říkal. Je to nájemné za halu 2 plus 5 a halu 4. A je to 20 milionů korun bez DPH.

A pokud vím, tak určitě pan ministr mě doplní později, že se zvažovala různá místa. Pokud vím, ještě jsou ve hře i prostory BVV v Brně a další místa. Takže samozřejmě se musíme připravit na to, kdyby bohužel kapacita zdravotnického systému byla naplněna, abychom měli nějaké záložní varianty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Gazdík má doplňující otázku, ale budeme se tím zabývat jako druhou interpelací na ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Petr Gazdík: Pane premiére, polní nemocnice skutečně není žádný veletrh, to je pravda. Já rozhodně nekritizuji to, že vláda k něčemu takovému přistoupila a připravuje ji, ale chtěl bych se zeptat doplňující otázkou: Je podle vás ta částka morální v čase, kdy různí jiní podnikatelé sponzorují, pomáhají, snaží se pomáhat nemocnicím? Nemá ta smlouva mezi Nemocnicí Na Bulovce a dotyčnou firmou obrovský korupční potenciál?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády. Ještě mu udělím slovo, jestli to chce doplnit.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak korupční potenciál doufám, že ne, že v takovýchhle chvílích by si nikdo něco takového nedovolil. Je pravda, že pán, kterému to patří, se vyjádřil do novin velice nešťastně, ale tak to je jeho problém, jak se k tomu postavil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, a budeme pokračovat s interpelacemi na ostatní členy vlády... Já se v tom musím trošku zorientovat.

Vyzývám pana poslance Lukáše Černohorského, aby přednesl ústní interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Petr Gazdík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. My jsme si dneska procházeli již část vlastně v ranních hodinách v rámci písemné interpelace. V ní jsem říkal, že mají být tedy doplněny ty informace písemně v případě, že tedy Sněmovna schválí nesouhlas, což se bohužel nestalo. Takže já jsem vás chtěl, pane ministře, tedy poprosit, zdali byste nám tedy mohl sdělit, jaké je tedy množství komerčních zásob sladké ropy, kolik tedy máme těchto zásob ve státních hmotných rezervách a jakým způsobem v případě, že by došlo k nějaké kontaminaci ropovodu, tak jak se stalo u ropovodu Družba, bychom sem tu sladkou ropu dostávali, tak ať nám třeba Kralupy potom případně nevyschnou a máme benzin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my už jsme dopoledne toto docela detailně diskutovali, tak jenom to shrnu ještě. My nezpochybňujeme to, že je zde jakýsi rámec 90 dnů, na kolik bychom měli mít ropu. Ten rámec byl do roku 2017 naplňován s ohledem na velmi dobré hospodářské výsledky České republiky, protože se ten rámec přepočítává, to množství ropy, vždycky na spotřebu, tak vlastně jsme se dostali řádově na 83, 84, 85 dní. A v tuto chvíli vlastně my čekáme na výsledek roku 2020, protože se to zhouplo opačně díky tomu, že se bude méně importovat ropa. S ohledem na to, že je zde menší spotřeba, je navýsost pravděpodobné, že ten objem ropy, který v zásadě je pořád stejný, se zase dostane k těm 90 dnům. A poté vlastně, co dopočítáme rok 2020, tak si řekneme korektně, jestli prostě má smysl investovat stamiliony korun do toho, abychom doplňovali ropu, ačkoliv ji zjevně nepotřebujeme, ale v tomto roce 2020 jsme toho názoru, že je lepší, tím spíše, když nepotřebujeme tu ropu, investovat ty stamiliony korun do ochranných pomůcek, což jsme udělali. Dali jsme řádově 4 miliardy korun do roušek, respirátorů, hygienických pomůcek atd. a vytvořili jsme tady velmi dobrou železnou zásobu, která slouží pro kraje, pro domovy seniorů, pro sociální péči, ale určitě jste zaregistrovali, že jsme to distribuovali například i do škol, bylo-li to nezbytně nutné.

Takže soustředíme se dneska v rámci správy hmotných rezerv na to, co je nezbytně nutné. Ropa v tuto chvíli není potřebná, máme jí tam dostatečné množství, a ten drobný rozdíl tří čtyř dnů dopočítáme s ohledem na rok 2020 a pravděpodobně se hodně přiblížíme. Kdybychom to dneska udělali a dokoupili ropu, je velmi pravděpodobné, že bychom měli té ropy více, než je potřeba, a pak bychom měli investováno do něčeho, co nezbytně nutně nepotřebujeme, a je lepší to alokovat tam, kde je to dneska důležité.

Rovněž jsme diskutovali záležitost tzv. sladké ropy. Tam my nijak nebráníme Správě hmotných rezerv, aby si namixovala tu sladkou ropu, v uvozovkách, tedy tak jak bude potřebovat, to znamená s ohledem na to, kdy by se případně mohly využívat, nicméně je třeba říct, že pokud se díváme na komerční zásoby ropy, a to je možná to nejdůležitější, tak je nutné vidět to, že ČR má dvojnásobně větší zásoby komerční ropy než třeba Rakousko nebo než Slovensko. I z tohoto úhlu pohledu vlastně nahlížíme na to přes Správu hmotných rezerv, která si vyhodnocuje, kterou ropu potřebujeme a kterou ropu případně nepotřebujeme. A když se na to podíváme z pohledu té sladké ropy, tak v nádržích v italském Terstu, v německém Wolfsburgu atd. představují komerční zásoby sladké ropy pro nás objem cca 400 tisíc tun, což rozhodně není málo, vezmeme-li maximální roční kapacitu zpracování ropy v Kralupech, která dělá 3,2 milionu tun za rok, kde tedy tuto ropu potřebujeme.

Takže fakticky tím říkáme, že je to sichrováno tou komerční zásobou, nicméně bude-li to třeba, tak Správa hmotných rezerv si může tu stávající ropu namixovat. Ale doporučujeme v tuto chvíli počkat na rok 2020, dopočítat, kolik byla spotřeba v roce 2020, přepočítat to na počty dnů a podle toho se rozhodneme na začátku roku 2021, jestli dokoupíme, nebo nedokoupíme, jestli je to nutné, či ne. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Má. Tak prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Část toho dotazu bylo tedy i v případě, že by docházelo ke kontaminaci v rámci nějakého ropovodu, jakým způsobem to tedy sem budeme dostávat. Protože vy jste teď zmiňoval vlastně všechna skladiště, ale ta jsou v zahraničí. To znamená, nějakým způsobem sem tu ropu musíme dodat, tak zdali by tedy ty hmotné rezervy neměly mít nějakou tu sladkou ropu uloženou tady u nás, protože například před rokem jsme také nevěděli, že ty respirátory a ochranné prostředky budeme potřebovat, a hodily se nám zhruba o pět měsíců později, když to vezmu časově rok zpátky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano. Pokud bychom vycházeli z toho, že by došlo k nějakému kolapsu, technicky samozřejmě to může nastat, byť je to teoretická varianta, systému TAL - IKL, čili to je vlastně, říkám, ten terstský kanál, tak můžeme uvažovat o alternativní cestě, která je dělatelná, a to ropovodem ADRIA ze slovinského přístavu Omišalj. To by šlo přes Chorvatsko, Maďarsko, následně do slovenského skladu Šahy, odkud tedy probíhají dodávky ruské ropy na území České republiky ropovodem Družba. Už je tedy jisté, že tato, řekněme, náhradní kapacita není srovnatelná s tou kapacitou TAL - IKL, to pravda je, ale technicky to řešitelné je. A technicky by bylo možné, byť třeba za výjimečných nebo jiných ekonomických a výtěžnostních parametrů, v rafinérii Kralupy zpracovávat přechodně i ropu ruskou REB, což by si sice vynutilo určité technologické úpravy, ale teoreticky to možné je. Takže varianty v tomhle případě jsou.

Ale znovu, my se nebráníme tomu, pokud Správa hmotných rezerv si bude chtít tu sladkou ropu doplnit po diskuzi s rafinériemi a se všemi aktéry toho trhu. Zatím ten požadavek nebyl, ale možné to samozřejmě je a rozhodně my tomu bránit nebudeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další interpelací bude interpelace pana poslance Petra Gazdíka na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci okolností polní nemocnice. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Od pana premiéra jsme se dozvěděli před malou chvílí, že pronájem toho výstaviště v Letňanech uskutečnila Nemocnice Na Bulovce s příslušnou firmou.

Já bych se chtěl pana ministra zdravotnictví zeptat, kdo pověřil Nemocnici Na Bulovce a kdo zkontroloval tu částku, za kterou to má být uzavřeno, jestli to byl on, anebo někdo na jeho ministerstvu.

Dále bych se chtěl zeptat, ta částka je v současné době 26 milionů do 30. 11. Co bude dál, pane ministře? Kolik to daňové poplatníky bude stát dál v případě, a je velmi pravděpodobné vzhledem k vývoji epidemie, že 30. 11. stát prostě tu polní nemocnici nesbalí a nepřesune.

A dále bych se chtěl zeptat, jestli taktéž jako já vidíte ten korupční potenciál této zakázky a jestli ji necháte prověřit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, tady byla zevrubně popsána situace, která se týká konkrétní této výstavby a pronájmu samozřejmě prostoru pro výstavbu nemocnice v Letňanech. Já odpovím nejdřív na ty otázky a pak se možná pokusím vysvětlit, jak ta situace probíhala.

Pověření k tomu, aby Nemocnice Na Bulovce uzavřela smlouvu s Letňany, jsem vydal já. Toto pověření šlo na ředitele přímo řízené organizace Nemocnice Na Bulovce. Během toho jednání se účastnili pracovníci Ministerstva zdravotnictví z právního oddělení a z mého sekretariátu. A byl jsem informován o průběhu, kdy se ta cena výrazně snížila z původního požadavku, ale já samozřejmě uznávám, že ta cena vysoká je. Potom ta smlouva byla podepsána. Já se vůbec nebráním tomu, aby byla prověřena.

Ten problém, který tady je, tak samozřejmě my v České republice máme řadu podnikatelů, kteří se nám snaží výrazným způsobem pomoci a nabízejí nám prostory zdarma. Tady se to takto nestalo. A já chci nějakým způsobem popsat, proč jsme museli volit tento prostor.

My jsme měli nabídky na tři další prostory v té době, kdy se o tom uvažovalo. Ten základní prostor byla O2 Arena, plus ta malá aréna, která je vedle. A pak to bylo centrum tady, to znamená Palác kultury, v podstatě. Když se podíváme na tyto prostory, tak O2 Arena sice je obrovský prostor, nicméně většina toho prostoru jsou ochozy pro diváky, to znamená, ty jsou nevyužitelné, a v podstatě ta dominantní plocha, která tam je, tak je to, co je plocha ledová, nebo ta vybetonovaná spodní plocha, která prostorově nestačí na to, aby tam takováto nemocnice byla vybudována. Totéž se týká ještě ve větší míře té malé arény. A podobně Palác kultury je lokalita, kde se nedá vybudovat takto rozsáhlé zařízení, protože ty sály tam nemají tuto dispozici a v podstatě vše, co je nad prvním patrem nebo nad přízemím, je nedostupné. V takovýchto objektech musí být speciální výtahy, které umožňují transporty pacientů, atd. To znamená, důvody, proč musela být zvolena tato lokalita v Letňanech, jsou poměrně zřejmé.

My jsme byli také svým způsobem interpelováni, ale byli jsme tázáni na to, proč ta nemocnice se nepostavila na letišti ve Kbelích. Vojenská nemocnice se může postavit na letišti, nepochybně. Je soběstačná, je to kontejnerová nemocnice. Ovšem ta polní nemocnice má kapacitu jenom sto lůžek. A více kontejnerů není. To znamená, pacienti by museli být ve stanech. A vytápět takto velké stany je problém, protože se dostáváme do období, kdy je poměrně chladno. Takže ty prostory, které tam jsou, jsou temperované, umožňují závoz kamionů, aby se nepoškodil podklad, protože jezdit přes ledovou plochu nebo beton, který umožňuje samozřejmě to zamrazení a není příliš tlustý, je sice možné, ale musela by se na to položit podlážka. Ale každopádně tam chyběl ten prostor.

Takže tak jak to bylo pronajato, tak je to plocha 16 tisíc metrů, která garantuje to, že se tam skutečně ta nemocnice vejde v plném rozsahu. To znamená, tam jsou postaveny dvě nemocnice vojenské, obě, šestá i sedmá. A je rozšířena ta kapacita na 500 lůžek, s tím, že v případě potřeby ji můžeme rozšířit o další lůžka. Tak jak tam třeba bude etablován ten americký tým, tak to samozřejmě v případě potřeby bude umožňovat další rozšíření.

Ještě možná poslední informace, co se týká toho času, abych na to odpověděl. Předpokládáme, že největší nápor na náš zdravotní systém bude někdy kolem 10. listopadu. Potom už by ta kapacita měla klesat. A pak samozřejmě jsme schopni i pacienty, kteří by vyžadovali delší délku hospitalizace, převést do stávajících kamenných zařízení.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Ještě doplnění prosím. V případě, že by to - já jsem se ptal na to, jestli by to bylo po 30. 11., tak kolik by to stálo měsíčně, jestli to teď víte, pane ministře.

A doplňující otázka. Mě strašně překvapuje, že vláda ve svých krizových plánech prostě na takovouto situaci není připravena. Proč neexistoval nebo neexistuje krizový plán už od jara, kdy na takovou tu situaci by vláda byla připravena a ty prostory byly připravené, případně byly někde státu? Proč se to řeší až teď? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Smlouva na dobu po 30. 11. není. To znamená, končí to tímto termínem. Co se týká přípravy, tak my jako Česká republika v podstatě máme takovéto nouzové kapacity pouze v podobě šesté a sedmé polní nemocnice, které působí v zahraničí. Lůžková kapacita byla dramaticky navýšena. To znamená, ta původní uvažovaná, která byla s cílem tisíc lůžek JIP a 5 tisíc lůžek standardních na kyslíku, byla zvýšena na 15,5 tisíce. lůžek. Další zvyšování bylo naprosto nepředpokládatelné. To znamená, toto jsou opravdu nouzová opatření, se kterými se předtím nepočítalo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na nepřítomného a omluveného pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci zásahu na demonstraci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, dámy a pánové. Na sociálních sítích se objevilo poměrně dost videí s různými náměty z této demonstrace. A některá ve mně dokonce vzbuzují nějaké pochybnosti a byl bych strašně rád, pokud by se tyto pochybnosti nějakým rozumným způsobem vysvětlily.

Rozhodně tady nehájím nějaké bitkaře a vyvolávače nepokojů, to rozhodně ne. Nicméně to, co mě překvapilo, bylo zejména to, že v jednu chvíli se uzavřely téměř všechny východy ze Staroměstského náměstí a lidé, kteří tam byli třeba s malými dětmi, nebyli schopni, bohužel, toto náměstí opustit tak, aby se vyhnuli těm nepokojům, právě těch bitkařů, kteří tam vyvolávali napětí a střety s policií.

Byl bych tedy velice rád, aby tady ty všechny věci byly velice dobře vysvětleny, a i to samé, že tam bylo poukazováno, že členové antikonfliktního týmu nasedají bez vesty a bez registračního čísla do policejního vozidla a odjíždějí někde za zátaras. Takže byl bych rád, kdybychom tady na ty všechny dotazy, které vznikají, a právem vznikají na těch sociálních sítích, tak aby byly beze zbytku zodpovězeny, a abychom tedy věděli, jestli tedy někdo selhal, tak kdo selhal. Jestli selhalo vedení operace, protože konkrétně na jednom videu bylo zcela zřejmé, že policista odpověděl, že operaci velí čert s hodností vraníka.

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji za dodržení času. A na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Jarošová s interpelací na rovněž omluveného pana ministra Miroslava Tomana ve věci masivní stavby hal a skladišť. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, zajímá mě, jaký má Ministerstvo zemědělství postoj k dalšímu zastavování desetitisíců metrů půdy na bývalém chabařovickém letišti u Ústí nad Labem, kde mají vyrůst obří skladovací haly pražské společnosti CPI - Land Development. Zastavěná plocha hal má být téměř 13 tisíc metrů čtverečních a celková zastavěná areálu pak více než 26 tisíc metrů čtverečních. Součástí záměru je i 245 parkovacích míst. Další dvě velké výrobně-skladovací haly mají podle záměru investora vyrůst do konce příštího roku v oblasti mezi Ústím a Teplicemi.

Tyto haly nejsou jediné, které na Ústecku a Teplicku investoři plánují. Velkou nevoli před časem vyvolala například plánovaná výstavba šesti obřích železobetonových hal v blízkosti Modlan a Rtyně nad Bílinou. Další mají vyrůst i nedaleko obce Kateřina na Modlansku. Víte, ono to pak vypadá, pane ministře, jako když jsme odkladiště Evropy. Já bych chtěla vidět jiné evropské, západní státy, jak něco podobného u nich dovolí. Už si myslím, že těch hal a skladů, ale i supermarketů tady máme opravdu dost a je třeba jim dát stopku. To, co právě potřebujeme, je především orná půda a její ochrana, a ne zastavování betonem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Patrik Nacher s interpelací na pana ministra Romana Prymulu. Pan poslanec Patrik Nacher není přítomen. (Právě vchází do sálu.) Už je tady. Stihl to v poslední vteřině, jinak by to propadlo do propadliště dějin. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Děkuji. Já už jsem byl přihlášen minule, to jsem tady bohužel nebyl.

Já budu mít dotazy na pana ministra zdravotnictví. Já jsem se s ním o těch otázkách bavil. Tyto otázky by spíše měla klást opozice, ale bohužel je neklade, až na světlé výjimky, jako je kolega Válek nebo pan docent Svoboda, protože opozice řeší, jestli roušky měly být v pondělí, nebo ve středu, přitom předtím jim to vadilo, kdy co mělo být vyhlášeno a podobně, ale nepadne tady dotaz, který je podle mě klíčový a který lidi, aspoň podle toho, jakou já mám zkušenost, zajímá, a to je, co je dlouhodobý cíl. Dívat se na to téma z pohledu dlouhodobého horizontu. Kde nastane ten bod zlomu. Bude to promoření? Kolik vln nás čeká? Čekáme na vakcínu? Pokud bude, bude povinná? Atd., atd. Prostě tady je jednoznačně vidět, těch 14 dnů jsme tady dnes v nějakém druhu lockdownu a po těch 14 dnech se to začne uvolňovat, a pak je klidně možné, že se to zase na Vánoce utáhne, nebo na jaro.

Lidé se samozřejmě logicky ptají, čím to skončí a jak. Tady nejde o to přesně odpovědět harmonogram. To asi nejde. Ale různé scénáře, které jsou před námi. Nejčastěji se mě na to ptají lidé v souvislosti třeba s hypotékou. Když se podíváte, tak paradoxně třeba hypotéky teď zažívají rekordní růst. To mě překvapilo. Toto rozhodnutí je celoživotní, je dlouhodobé a ti lidé se prostě ptají, co se bude dít až - kdy se vrátíme aspoň v nějaké formě do nějakého normálu. To by tady mělo zaznít, měli bychom se o těch scénářích bavit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, otázka, kde je ten bod zlomu, kde je to světlo na konci tunelu, je samozřejmě tou zcela legitimní a možná nejlegitimnější v tuto chvíli, abychom si uvědomili, na co čekáme.

Nákaza COVID-19 je velmi nepříjemná z toho hlediska, že se klinicky chová poměrně mírně, nicméně postihuje obrovská kvanta populace, a tedy v daném procentu, kdy ten průběh je závažnější, vede ve velkém procentu k úmrtí, to znamená, u těch osob, které jsou zranitelné, které jsou s komorbiditami, a z toho hlediska my se té nemoci samozřejmě obávat musíme. My ji nemůžeme ignorovat, nemůžeme jít do modelu, který vede k desetitisícům úmrtí, protože neděláme vůbec nic.

To, co je obrovským problémem, je, že ten virus nezmizí. Ten tady v populaci bude, bude tady s námi. A my ho nejsme schopni z populace eliminovat podobně, jako to bylo třeba u SARS, protože ti, kteří měli teplotu, šli do izolace a dále už to onemocnění nešířili. Tady teplota není u všech, není signifikantní známkou, to znamená, musíme hledat jinou.

Ten problém je, že my se, pokud tady přijmeme nějaká opravdu tvrdá opatření, dostaneme do situace, že po několika týdnech, zpravidla dvou, třech, čtyřech, se dostaneme do situace, kdy tady ta nemoc se zase vymýtí a budeme mít dva až tři měsíce klid. Ovšem potom se zase vrátí. Takže buď je tady strategie šlapání na brzdu, která je po určité fázi, kdy nedodržujeme prakticky nic, nebo je to snaha udržovat kontinuálně nějaký stupeň opatření, která vedou k tomu, že nárůsty nejsou nijak vysoké.

Nás teoreticky tolik nezajímá, kolik je počet nově diagnostikovaných, protože řada z nich nemá žádné příznaky a v podstatě z hlediska klinického není příliš ohrožena. Ale z hlediska epidemiologického jsou problémem, protože i tito lidé tu nákazu šíří. A my s nimi logicky musíme něco dělat, protože tak jak se situace vyvíjela během prázdnin, tak se tady objevil obrovský pool (?) osob, které jsou infekční a které vedou vlastně k tomu, že se dále to onemocnění šíří.

Jak z toho ven? Je v podstatě pouze dvojí cesta. Buď budeme mít takové testy, které budou úplně jednoduché a které se distribuují celému národu, a nejsou to, podotýkám, antigenní testy, ty mají určitou míru chybovosti. Hypoteticky, kdybychom měli takovýto test, tak jsme schopni v čase Č otestovat celou populaci a ti, kteří budou pozitivní, půjdou do izolace a po 14 dnech nemáme problém. To zatím k dispozici není.

Druhá cesta je, že budeme mít vakcínu. Protože otázka promoření v tuto chvíli už není úplně namístě. My víme, že když se nakrásně promoříme, tak ta imunita bude trvat řádově tři až šest měsíců. Už tady máme příklady i z naší republiky, kdy se člověk znovu nakazil po době kratší než tři měsíce. Takže my nejsme schopni se promořit, abychom ten virus z populace vypudili, protože on by se vracel. Takže jediná cesta je bohužel v tuhle chvíli vakcína. Vakcína zatím je na cestě, žádná z těch vakcín, o kterých uvažujeme, ještě schválena nebyla. Ty, které byly schváleny, tak byly schváleny v jistém předběžném režimu a nejsou to vakcíny, které by byly registrovány na evropském trhu. Až budeme mít vakcínu - a já pevně věřím, že z těch 160 kandidátních vakcín alespoň nějaké procento doběhne do konce - budeme moci očkovat naši populaci.

V podstatě to vypadá tak, že první dávky bychom měli dostat na konci tohoto roku, ale dominantní bolus by měl přijít na konci prvního čtvrtletí a ten největší na konci druhého čtvrtletí. To znamená, před polovinou roku 2021 je obtížné najít nějaké bližší světlo, protože tam ta opatření budeme dodržovat. Pokud se toto podaří, tak v režimu dobrovolné vakcinace bychom se mohli v polovině roku dočkat toho, že ten virus přestane u nás takto intenzivně cirkulovat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl panu ministrovi velmi poděkovat, protože to byly konkrétní odpovědi na otázky. Je potom možné - jak jsem dnes někde zaregistroval, že má vzniknout nějaký web, kde budou ty informace - že by se tam lidé dozvěděli různé scénáře včetně časových úseků? Teď jsem pochopil, že do pololetí příštího roku víceméně pojedeme nějakým způsobem třeba v mírnějším režimu, ale podobně, tedy s rouškami a různými omezeními. Asi se to nikdy nevrátí před ten březen roku 2020. Myslím si, že třeba z hlediska hygienického je to často dobře, co jsem viděl v obchodních centrech, kdy si někteří lidé ani nejsou schopni umýt ruce po toaletě.

Ale pokud jde třeba o tu vakcínu, tak ta základní otázka je, jestli to bude povinné, nebo to nebude povinné. Jestli to ovlivní nějakým způsobem další doběh, ta dobrovolnost. Když to bude dobrovolné, protože u nás je ta zkušenost s tím (upozornění na čas), že lidé se neradi očkují například proti chřipce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Pravdou je, že v našich podmínkách očkování proti chřipce není tím, co by bylo velmi preferováno naší populací. Jsme obecně proočkovaností někde kolem 6-7 %. Teď se možná v této krizové době dostaneme na 10 %. Podobně lidé přistupují k jiným vakcínám. U těch, které jsou povinné, jsme na tom samozřejmě mnohem lépe.

V tomto případě se nepočítá, že by ta vakcína byla povinná. Určitě se budeme pohybovat v režimu nepovinného očkování, jak je to třeba u pneumokoku, HPV vakcíny apod.

To, co je trochu problém, je v podstatě akceptace té vakcíny, protože je jasné, že ta vakcína bude testována v nějakém omezeném režimu. Jsou vakcíny bezpečnější, vakcíny které jsou na bázi technologií, které zatím příliš známé nebyly. To znamená, toto všechno bude posuzováno. A je třeba říci, že u vakcíny, která je tohoto typu, můžeme očekávat účinnost, která může být, a zatím opravdu nikdo přesně neví, protože nedoběhly velké studie fáze tři, jaká ta reálná účinnost je. Pohybujeme se v pásmu 60 až 90 %. Pokud účinnost té vakcíny bude 60 %, tak to znamená paradoxně, že bychom potřebovali proočkovat 90 % populace, nebo budeme spoléhat na to, že 10 % populace může být, v uvozovkách, promořeno tím, že ta nemoc tady proběhla v nedávné době. Pokud by ta účinnost vakcíny byla 90%, tak by stačilo proočkovat 60 % zase recipročně, a tím by došlo k zastavení cirkulace viru v populaci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji. Další v pořadí je pan poslanec, místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci volební tisky a volební kodex. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře vnitra a místopředsedo vlády, obracím se na vás ve věci zákona o správě voleb. Ministerstvo vnitra mělo finální návrh pro připomínkování autorizovaných v říjnu minulého roku, 19. listopadu bylo ukončeno připomínkové řízení. Doposud však nedošlo k předložení návrhu Poslanecké sněmovně, přestože to bude již přibližně rok.

Více než kdy jindy je nyní tento takzvaný volební kodex potřebný. Obsahuje totiž mechanismy, které se mohou efektivně používat pro zajištění demokratických voleb v dobách koronavirové pandemie bez zbytečného ohrožení zdraví a životů. Patří mezi ně například elektronické seznamy voličů nebo korespondenční hlasování, které se úspěšně používá v zahraničí a k jehož přijetí se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo vnitra předvedlo, že dokáže v řádu týdnů flexibilně připravit a prosadit jednorázový volební zákon, byť se k němu objevily výhrady, které budou v následujících dnech řešit soudy. Na některé z nich jsme upozorňovali již v průběhu legislativního procesu. I v tomto kontextu je doba, po kterou se nic neděje, u zákona o správě voleb zjevně nepřiměřená. Verze pro jednání vlády je připravena od ledna tohoto roku, stanoviska pracovních komisí jsou vložena k začátku března a od té doby nedošlo k žádnému postupu. Přijetí zmíněných zákonů přitom mohlo být řešením řady problematických otázek voleb (nesrozumitelné) a nemusel by být narychlo přijímán jednorázový zákon a široce připomínkovaný kodex případně ve znění mírných úprav.

Rád bych se vás tedy zeptal, zda má vláda nadále v úmyslu tento zákon předložit a projednat v tomto volebním období a kdy k předložení do Sněmovny dojde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci omezení pro nesezdané páry. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, s odstupem tří týdnů se na vás znovu obracím kvůli cestovním omezením, kterým čelí nesezdaní partneři. Zrekapituluji, že trvá stav, kdy do naší země za svými partnery nemohou přicestovat občané třetích zemí, kteří potřebují k cestě vízum, a nesezdaní partneři odkudkoliv nemohou přicestovat za rezidenty ze zemí mimo EU. Připomenu také, že zhruba polovina zemí EU taková omezení nemá a víza partnerům z třetích zemí běžně vydává.

Minule jsme mě při vysvětlení, proč tato omezení trvají, odkázal na doporučení Rady EU číslo 2020/912 obsahující ustanovení, že by členské státy EU měly umožnit přicestovat osobám z třetích zemí z naléhavých rodinných důvodů. Z toho bylo dovozováno, že tato výjimka se nevztahuje na jakákoliv rodinná setkání. Mám za to, že jde o chybnou interpretaci dokumentu jako celku.

Ve skutečnosti je to tak, že uvedené doporučení ve svém bodě pět nejprve zcela jasně říká, že rodinní příslušníci, což zahrnuje i nesezdané partnery, by měli být od cestovních omezení osvobozeni bez ohledu na účel cesty. Takto je to tam výsledně uvedeno. Já to mám tady vytištěné a podtržené. A to se týká jak rodinných příslušníků občanů Unie, tak rodinných příslušníků rezidentů ze třetích zemí. Teprve poté dokument říká, že kromě toho - zdůrazňuji kromě toho - by měly být povoleny nezbytně nutné cesty pro konkrétní kategorie cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou uvedené v příloze dvě. A právě v této příloze dvě a nikde jinde v celém dokumentu se mluví o naléhavých rodinných důvodech.

Pane ministře, odpověď na mou minulou interpelaci jste zakončil příslibem, že se pokusíte v této věci něco udělat. Při všem respektu k množství a naléhavosti problémů, které v těchto dnech musíte řešit vy i vaši podřízení, se vás tedy chci po třech týdnech zdvořile zeptat, co jste v té věci udělal, případně plánujete udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme tady nepochybně tu problematiku diskutovali před třemi týdny. A já musím říci, že jsme se v tom řešení opravdu příliš neposunuli. To tady sebekriticky říkám. A řeknu, co se od té doby událo.

V podstatě my stále tady máme tuto limitaci. Snažíme se nějakým způsobem posunout dál, ale v podstatě to zmíněné doporučení EU by mělo být v tom slova smyslu, že stále jsme vycházeli z limitace, která se týká naléhavých rodinných důvod, byť to je v té příloze a není to v tom základním textu.

Tam, kde jsme se posunuli, tak si myslím, že naše právní oddělení pochopilo to, že je zájem na tom, abychom tento stav nějakým způsobem napravili. Ta interpretace doposud byla dána tak, že ta naléhavost záleží na interpretaci jednotlivých států, a není tedy jasně definována. Ale to určitě není nějakým důvodem pro to, proč by to nemohlo být změněno.

Dle aktuálního platného ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. října, které reguluje vstup na území ČR ve snaze zamezit zavlečení dalších případů nemoci COVID-19 do naší země, je zakázán vstup občanů třetích zemí, kteří nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19, a občanů třetích zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v zemích, které nejsou na seznamu zemí s nízkým výskytem COVIDu-19. Z uvedeného zákazu vstupu na území ČR existuje v souladu s doporučením Rady EU několik výjimek. Jedna z nich se vztahuje i na cizince, kteří s občanem ČR nebo občanem EU s přechodným pobytem na 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR mají prokazatelný trvalý partnerský vztah, žijí ve společné domácnosti a to uvedou v čestném prohlášení o partnerském vztahu. Těmto osobám je následně umožněn vstup na území ČR na základě vystaveného potvrzení Ministerstva zahraničních věcí.

Jsem si vědom, že pro některé cizince je překážkou, že za účelem tohoto vstupu na území ČR nově nezískají vízum. Pokud však disponují jakoukoli formou práva pobytu v ČR či vízy pro opakované cesty, což lze u partnerů v trvalém partnerském vztahu očekávat, mohou výjimku uvedenou v ochranném opatření Ministerstva zdravotnictví využít, do ČR přicestovat.

Vážený pane poslanče, jak jsem uvedl již minule, zcela souhlasím s tím, že je velmi těžké zdůvodnit kroky osobám, které se ocitly v této situaci, a že je nutné brát ohled i na osobní zájmy našich občanů. Stejně tak si uvědomuji, že v momentě, kdy situace v ČR je taková, jaká je, ztrácí omezení pro přicestování do ČR v podstatě smysl. Bohužel však vás musím požádat o trpělivost. Veškeré síly expertů Ministerstva zdravotnictví jsou v tuto chvíli napjaty s ohledem na aktuální situaci. A vím, že to není omluva, nicméně musíme řešit tuto akutní situaci. Věřím, že v době dohledné to narovnáme úplně, nejenom takto částečně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážený pane ministře, já tady mám tedy to doporučení, které ale skutečně neříká to, co vaši úředníci v něm, pod ním, rozumějí. Já teď budu citovat z dneška předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, která řekla, dneska řekla, cituji: Opakovaně jsme žádali evropské země, aby umožnily nesezdaným párům být znovu pohromadě. Polovina zemí Unie to přijala a jdou správným směrem. A já vás ujišťuji, že budu pokračovat ve svém úsilí přesvědčit ostatní vlády.

A já také tady stojím, abych přesvědčil tu naši vládu, že bránit setkání nesezdaných partnerů ve chvíli, kdy máme strašné počty, jedny z nejhorších, a bránit na základě usnesení, které má bránit zavlečení té choroby, je prostě totální nesmysl. Prosím, vyčleňte jednoho člověka, který změní to nařízení, aby ti lidé mohli přijet, protože jakmile přijedou, bude po problému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr chce odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Tak z hlediska logiky věci na to není co říci. Pokusím se někoho vyčlenit, abychom to posunuli. (Poslanec Čižinský osobně děkuje ministrovi Prymulovi.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci omezování dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, podobnou interpelaci jsem dávala i na pana premiéra. Týkala se omezování dopravy oproti zdraví cestujících. Při nouzovém stavu na jaře tohoto roku pan premiér opakovaně vyzýval objednavatele i dopravce, aby neredukovali počty spojů a aby nedocházelo ke shlukování obyvatel. V rámci pozitivní spolupráce objednavatelé dopravy, tedy obce a kraje, vládě vyhověli a rozsah veřejné dopravy v závazku veřejné služby byl omezován jen minimálně. Bylo však jasné, že dojde ke značnému úbytku cestujících, a tím pádem k radikálnímu propadu příjmu z prodeje jízdného. Na rozdíl od solidárních krajů a obcí nyní kritizujete Ministerstvo dopravy za to, že omezuje spoje v dálkové železniční dopravě, protože se cestující budou více shlukovat, což je z hlediska pandemie nebezpečné.

Mám tedy na vás následující otázky. Víte o tom, že pan ministr Havlíček a paní ministryně Schillerová odmítli kompenzovat krajům a obcím finanční ztráty z výpadku tržeb z jarního nouzového stavu, takže tato solidarita krajů a obcí byla jimi de facto odmítnuta? A co uděláte pro to, aby nyní Ministerstvo dopravy neškrtalo spoje veřejné dopravy proti vaší vůli, tedy proti vůli ministra zdravotnictví? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta problematika určitě není černobílá. Já samozřejmě vím o tom, že kompenzační mechanismy nebyly takové, jak se možná předpokládalo nebo uvažovalo. Ten názor na to je komplikovaný v tom, že obecně to opticky vypadá tak, že samozřejmě pokud nebudeme omezovat spoje, tak budeme mít menší riziko. V případě, že se podíváme na různá doprovodná opatření, tak logicky dochází k tomu, že se snižuje frekvence pohybu v městské hromadné dopravě kupříkladu. Na základě toho je možné v určitých dobách redukovat spoje, protože zájem je také překvapivě možná na tom, aby lidé v tuto chvíli využívali více dopravu individuální než dopravu hromadnou. To má ale limitace. A ta limitace je v tom, že ve špičkách, kdy se lidé dopravují do zaměstnání, tak tam ta redukce je opravdu nešťastná, protože pokud tady jezdí přeplněné autobusy, tak je to rizikem poměrně značným vzhledem k možné cirkulaci viru v takovémto dopravním prostředku a možnému dosahu na poměrně významný počet obyvatel, kteří se v tuto chvíli v tomto prostředku nacházejí.

Takže bych se velmi přimlouval za to, pokud bychom měli nějakým způsobem tyto prostředky redukovat, abychom je redukovali v dobách, které nejsou peakové, ale tam, kde to vyžaduje opravdu poměrně masivní přesuny obyvatel, aby tam ta redukce tak velká nebyla s vědomím toho, že kompenzační mechanismy nejsou vždy úplně dokonalé. A tady samozřejmě se mohu přimlouvat, ale toto dominantně není zodpovědností Ministerstva zdravotnictví. Ale uznávám, že tady by nějaké kompenzační mechanismy býti mohly, byť řada těch procesů už je na úrovni krajů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, kterou položí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. V té první vlně, v tom prvním nouzovém stavu v podstatě se kraje snažily dlouhou dobu právě ty spoje držet na té úrovni tak, jak bylo doporučováno. Pak samozřejmě musely přistoupit k redukci, protože bylo jasné, jakým způsobem se ty finanční prostředky krátí, respektive ty výpadky tržeb jsou významné. Takže děkuji za to, pokud tam bude nějaká komunikace v rámci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva dopravy, za to, že by mohly být nějakým způsobem kompenzovány tyto výpadky, i když je to v kompetenci samospráv. Na druhou stranu nouzový stav kompetenci samospráv není, nebyl, ale ty důsledky pak na ně dopadají finančně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelací je interpelace poslance Vojtěcha Munzara na nepřítomnou omluvenou ministryni Janu Maláčovou ve věci přísnost, nebo pomoc. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně. 6. října 2020 jsme se na výboru pro podnikatelské prostředí zabývali programem Antivirus a zejména tím, že jsou žadatelům kráceny prostředky nebo je musí vracet v celé výši, a to i za drobná administrativní pochybení. Tato strohost a přísnost pravidel programu Antivirus bez možnosti opravného prostředku a dovolání popírá základní cíl podpory, a tím je rychlá pomoc firmám v době restriktivních opatření. Zpětné vracení podpor by mohlo vést až ke krachu takových firem.

Proto jsme ve výboru pro podnikatelské prostředí na vás apelovali, abyste byla tolerantnější při administrativním pochybení na straně žadatelů a ministerstvo hledalo nástroje, jak netrestat žadatele právě za administrativní pochybení. Často se jedná o žadatele, kteří neměli dosud zkušenosti se státními programy a jejich administrací, a stresové období může logicky vést k tomu, že žadatel udělá nějakou chybu a něco přehlédne. Vysoké procento pochybení z provedených kontrol to jen potvrzuje.

Takže se vás chci, paní ministryně, zeptat, jak toto řešíte, jak jste na naši výzvu podvýboru pro podnikatelské prostředí reagovali a jaké nástroje jste na ministerstvu našli. Chci zdůraznit, že to není pouze o tom, že firmy něco přehlédly. Je to i o tom, že jim podpora byla krácena třeba v následujících situacích, kdy jim bez avíza přišla podpora dříve, takže poslaly odvody státu až po jejím obdržení. Nebo jim byla podpora krácena proto, že ač vše vyúčtovaly v termínech, tak si jejich zaměstnanec přišel pro výplatu, která byla provedena v hotovosti, až později. Nebo že poslaly v zákonném termínu odvody, ale na účet státu byly připsány až následující den, nebo jim prostě onemocněla účetní a z toho důvodu poslali odvody o den později.

Paní ministryně, to je pak taková pomoc k ničemu, když na základě takovýchto příkladů je krácena pomoc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další interpelací je interpelace poslance Jana Pošváře na pana ministra Karla Havlíčka ve věci scénáře konce uhlí v České republice. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, z médií se dozvídáme, že uhelná komise, poradní orgán vlády, má navrhnout termín konce využívání uhlí v České republice již 20. listopadu 2020, tedy méně než za jeden měsíc. Protože komise i vaše ministerstvo zcela rezignují na průběžné a transparentní informování například formou zveřejňování podkladových materiálů a zápisů z jednání uhelné komise, nezbývá mi, než k zodpovězení důležitých otázek, které s činností uhelné komise souvisejí, využít dnešních interpelací.

Proto se ptám - zaprvé. Je pravda, že všechny tři navržené scénáře počítají až do roku 2029 shodně s tím, že vývoj instalovaného výkonu uhelných elektráren bude odpovídat scénáři business as usual sestaveného na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli uhelných elektráren, tedy že stát nepočítá s jakoukoliv regulací uhelných elektráren před rokem 2030, shodou okolností přesně tak, jak si to ve svých stanoviscích přeje Svaz průmyslu a dopravy? Proč?

Za druhé. Jestli mi můžete potvrdit, že odborný materiál zpracovaný společností ČEPS, na základě kterého má komise o termínu konce uhlí rozhodnout, má pouhých čtrnáct stránek, tedy že jde v lepším případě o manažerské shrnutí, nikoliv odborný podklad, a nelze tak veškeré vstupy, metodiku a výstupy přezkoumat či oponovat.

A za třetí. Jestli je pravda, že bez výjimky všechny scénáře, které byly komisi předloženy, pracují s cenou povolenky v roce 2030 ve výši 30 eur, tedy ve stejné výši, jako je teď. Zda opravdu věříte, že v nejbližších deseti letech se zastaví růst cen povolenek a jak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz a hned musím upravit některé věci, ačkoliv nerad. Ale uhelná komise je komise, kde je řádově patnáct nebo šestnáct účastníků, jsou tam zástupci průmyslu, zástupci ekologů, jsou tam z akademické sféry a je tam dalších padesát pracovníků, nebo říkejme osobností nebo spolupracujících osob, které jsou ve třech pracovních skupinách. Nic se tam nezatajuje, všichni pracují s otevřenými informacemi. A myslím, že je dobré i říct, že zástupkyně vaší strany je bez problému zvaná na všechna jednání, dostává všechny informace, jak si o ně řekne, takže si nedovedu představit, že by těch informací mělo být ještě více pro ty, kteří o ně samozřejmě mají zájem. Jinými slovy, kdo chce informace mít, pochopitelně je bez problému má.

Co se týká těch různých scénářů, nejsou tři, jsou čtyři. To jenom podotýkám právě s ohledem na to, že zástupci ekologických organizací si k takzvanému referenčnímu, koncepčnímu a progresivnímu scénáři ještě prosadili scénář ambiciózní, což je naprosto v pořádku, my jsme to respektovali a pracujeme s těmito čtyřmi scénáři. Jasně jsme od začátku řekli, že útlum uhlí, ke kterému dochází, a my s tím počítáme, nemůže být záležitostí ideologickou, ale musí to být záležitostí, která bude mít technologické a ekonomické základy. Jinými slovy není možné učinit to, že odstavíme uhlí a bude nám chybět zdroj, to znamená, staneme se nesoběstačnými, což ale není nic proti ničemu. To znamená, že my se ve všech těch scénářích snažíme modelovat realisticky náhradu těchto zdrojů, to znamená, tak jak se bude uhlí odstavovat, tak musíme pochopitelně alternativně připravovat varianty, které jsou založené na obnovitelných zdrojích, varianty založené na posílení jádra a pochopitelně i plynu. Jiná cesta není, protože například vytápění je dneska téměř z 60 % závislé na uhlí a je prakticky vyloučené přejít například na biomasu, pouze na biomasu, ta tam samozřejmě bude rovněž, ale ten plyn nás minimálně v nějakém přechodném období řádově patnácti až dvaceti let nemine. Neměli bychom logicky zdroj minimálně na to vytápění.

Takže to jsou fakta, se kterými je nutné pracovat. To pochopitelně dopočítáváme i po té ekonomické stránce, čili každý zdroj něco stojí. A logicky tímto sledujeme, do jaké míry jsme schopni to odfinancovat, kolik to bude stát. Pouze podotýkám, že se ve všech těch různých variantách jedná v řádu stovek miliard korun nákladů, které nás vlastně odstavování uhlí bude stát, přičemž v té ambiciózní variantě se blížíme až třeba 1 bilionu korun, to znamená, že je vždycky třeba si říct nejenom to A, ale i to B, abychom to byli schopni odfinancovat. Takže to jsou fakta, se kterými se pracuje.

Uhelná komise pracuje velmi dobře. Já si vážím práce jak těch, kteří hájí zájmy průmyslu, tak těch, kteří hájí zájmy ekologických organizací, jsou tam zástupci Greenpeace, jsou tam zástupci Duhy, to znamená, že jsou to lidé, kteří jednají velmi věcně, velmi rozumně. V tuto chvíli se hovoří o třech scénářích: 38, 43 a 33. Vyhodnocují se všechny varianty, které jsem tady říkal, čili referenční, koncepční, progresivní a ambiciózní scénář. A pochopitelně se i pracuje s tím, v jaké jsou kondici a stavu jednotlivé zdroje, to znamená, musíme pracovat i s těmi jejich provozovateli. A nepochybně i jedním, řekněme, z podkladů pro další úvahy je to, jak dlouho jednotlivé zdroje vydrží, či ne, a to nám pochopitelně dávají i ti jejich provozovatelé. Bez toho to není možné, ale je to pochopitelně jenom jeden z podkladů.

Co se týká podkladů od ČEPS, který v tomto odvádí výbornou práci, tak to samozřejmě není o čtrnácti stránkách, nicméně na hlavní plénum dáváme zjednodušený výstup, to znamená, že teď z hlavy nevím, jestli je to čtrnáct stránek, ale to už jsou pouze, řekněme, ty finální výstupy z jednotlivých komisí, shrnutí. Samozřejmě celkem se pracuje, a teď to neumím říct, se stovkami různých podkladů, grafů, scénářů a tak dále, které mají k dispozici jak členové jednotlivých pracovních skupin, tak samozřejmě i ti hlavní členové pléna. Já jsem to teď naposledy jasně říkal na hlavním plénu, že k tomuhle podkladu, který je pro diskusi, a ta diskuse je samozřejmě na tom hlavním plénu omezená, je možné si vyžádat od ČEPS jakýkoliv detail, a cokoliv, co budou chtít, mohou dostat. Takže je to zcela otevřené, a myslím si otevřené ve smyslu informací. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je to transparentní. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Já děkuji za zodpovězení prvních dvou otázek. A ještě bych se tedy chtěl zeptat i na tu třetí, jestli bych mohl slyšet odpověď, jestli je pravda, že bez výjimky všechny scénáře, které byly komisi předloženy, pracují s cenou povolenky v roce 2030 ve výši 30 eur, tedy ve stejné výši, jako je teď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr chce odpovědět. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, teď se pracuje s aktuální cenou, protože samozřejmě nikdo neví, jakým způsobem se bude cena za emisní povolenky vyvíjet. Může jít dolů, může jít nahoru. My si spíš myslíme, že pravděpodobně může jít nahoru, ale to je v současné době spekulace. To znamená, že máme v tuto chvíli cenu, nechci říct zafixovanou, ale cenu výchozí k danému datu. A pochopitelně potom každý, kdo pracuje s těmi scénáři, si tam může dopočíst bez problému to, jak by se to vyvíjelo, kdyby ta cena povolenky byla o 5, 10, 15, 20 % vyšší. Mimo jiné to i odpovídá tomu, co tam teď na poslední uhelné komisi řekl jeden ze zástupců ekologických organizací, že mimo toho, co teď vlastně zpracováváme, je třeba vnímat i takzvaný emergency scénář. My s tím plně souhlasíme, nicméně nebude to už scénář uhelné komise. Nemůžeme prostě pracovat s variantami emergency. Máme varianty optimistické, pesimistické, z různých úhlů pohledu, ale v momentě, kdy uhelné komisi skončí její činnost, a tady jenom podotýkám to, že do konce roku bude dodržen slib, který jsme řekli, podobně jako třeba německá uhelná komise, ta je na dobu omezenou, a my jsme řekli v létě 2019, že do konce roku 2020, a to jsme netušili nic o covidu, ale navzdory covidu že bude známo nejen datum, to datum je příliš démonické číslo, daleko důležitější než datum je jízdní řád, co se v jakém roce nebo v jakých letech bude odstavovat. To znamená, že to nemůžeme marketingově směřovat pouze k jednomu datu. Německo udělalo rok 2038, mají to opravdu na hraně, aby to zvládli. My říkáme dobrá, bude tam datum, ale hlavní je ten jízdní řád, a to bude skutečně na konci tohoto roku, pravděpodobně v listopadové uhelné komisi zveřejněno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak zlepšit komunikaci vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Pane ministře, mně na většinu věcí odpověděl již pan předseda vlády, to znamená, že v této věci se nebudu opakovat. Ale měl bych několik dotazů a možná i podnětů jiným směrem, protože ta předchozí interpelace mířila na web a web není doména úplně všech.

Ptám se tedy, jaká opatření, nebo respektive jaké postupy zvažuje ministerstvo ohledně informování veřejnosti, která třeba není přítomna na sociálních sítích a na internetu, ohledně komunikace nějakých opatření, zejména tedy těch, která jsou výkladově složitější. Tím myslím, jestli jste například zvažovali nějakou mediální kampaň, jestli jste zvažovali kampaň přes influencery v tom nejširším slova smyslu, to znamená, ať už jsou to celebrity, nebo ať už jsou to influenceři v tom internetovém slova smyslu, když to vztáhnu ještě na ten web.

Zároveň také vím, že se angažujete i v otázce dezinformací. Tam by mě zajímalo, jakým způsobem se ta věc vyvíjí, a rovněž, jestli jste uvažovali i o například newsletteru, což se může zdát být úsměvné, že se to týká jenom e-shopů a prodeje výrobků, ale myslím, že jistě víte, že tzv. řetězové maily jsou velký problém z hlediska šíření dezinformací, protože je to tedy důvěryhodné z toho titulu, že mi to posílá ten spolužák Tonda, se kterým jsem před čtyřiceti lety chodil na střední školu. Jestli i tam by se nedalo skrze například ten newsletter zajistit informování starších občanů o plánovaných opatřeních.

A moje poslední otázka směřuje k tomu - já jsem tu již zmiňoval, že problém nečiní ta zcela jasná opatření, to znamená, hospody zavírají v osm hodin, to je každému jasné, ale problém činí taková ta hraniční ustanovení nebo hraniční situace, kam se to vlastně dá podřadit. Vzpomínám si velmi na to, když se řešilo, jestli jsou taneční tedy sportovní tanec, anebo nikoliv. A chtěl bych se zeptat, na koho z ministerstva bych se měl pro efektivní komunikaci obracet, protože zatím jsem to řešil s panem náměstkem Policarem, ale toho bych s tím nerad zatěžoval, kdo to bude vědět? Vaše tiskové oddělení s námi příliš nekomunikuje. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr zdravotnictví odpoví na položenou interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, já moc děkuji za ten dotaz, protože ho beru jako ne snad dotaz, ale jako podnět, abychom opravdu některé věci vylepšili, a já si myslím, že na tom opravdu pracovat v tuhle chvíli chceme. Já se pokusím tedy nastínit, kam se v těch následujících dnech chceme posunout, protože to je opravdu otázka velmi akutní a my ten čas nemáme. To znamená, my musíme opravdu v minimálním čase některé věci udělat.

To, co se děje, a to, co víceméně ještě vychází z té předcházející doby, to je otázka pravidelných datových tiskových konferencí, které logicky mají nějaký záběr, ale nemusí mít záběr po celé populaci, to znamená, některé segmenty tady nepochybně nejsou zasaženy. Pak se snažíme na těchto konferencích interpretovat některá data tak, aby ta opatření potom byla pochopitelnější. To, co se děje doposud, jsou pravidelné tiskové konference po zasedáních vlády, které se týkají této problematiky. Tady jsme se snažili některé věci, které se týkají těch opatření - já souhlasím s tím, že ta opatření, která jsou složitější, se velmi těžce komunikují, pokud tam je dvacet výjimek. Sami jsme se poučili z přístupu, který je více piktogramický, bych nazval, a snažíme se na Twitteru některá ta opatření takto simplifikovat, což si myslím, že je opravdu cesta, jak alespoň ta bazální opatření dát ve veřejnou známost, ovšem s tím, že ne vždy tato cesta je možná pro detailní přístup k některým těm opatřením, která potom je mnohem složitější komunikovat, jak už tady vyznělo. A je třeba říci, že některá ta opatření jsou dokonce potom zneužívána a jsou hledány cesty, jak je obejít, to znamená, teď poslední efekt, když zakážete rekreační pobyt v hotelu, tak se většina lidí přehlásí a řekne, že tam nejede na rekreaci a jede tam na služební pobyt.

Co se týká komunikace na sociálních sítích, tak tady já, přestože jsem nikdy Twitter neměl, tak v souvislosti s touto funkcí jsem se vlastně na Twitter dostal a poměrně se snažím tam intenzivně komunikovat. Myslím si, že tady je možnost nějakých interakcí se skupinou, která normálně zasažena není. Snažíme se teď změnit skutečně tu strategii poměrně zásadním způsobem, takže na příští týden se připravuje tisková konference, kde bychom chtěli řešit právě problematiku těch různých dezinformací, hoaxů, a budeme cílit i na řetězové maily nějakým způsobem, protože tady to nebezpečí je zcela zřejmé a my jsme opravdu v situaci, kdy velká část národa nevěří tomu, co se komunikuje, a proto je nezbytné to vysvětlovat nepochybně lépe a i za využití influencerů, jak tady padlo. To znamená, tuto strategii chceme začít realizovat opravdu rychle.

Když mám hovořit o komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví, tak ta osoba, která zodpovídá za textaci těch opatření v tom konkrétním právním slova smyslu, je opravdu pan náměstek Policar, to znamená, tyto detaily s ním, a já věřím, že se zlepší komunikace i s tiskovým oddělením, protože právě dnes byla etablována nová tisková mluvčí, takže já kdyžtak poskytnu kontakt, a ta by měla zodpovídat za to, aby masmediálně toto nějakým způsobem fungovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže mu tímto dávám slovo. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za odpověď. Uvažovalo ministerstvo i o nákupu nějakých inzertních ploch, ať už v médiích, nebo ve veřejném prostoru, a podobných věcech? Protože to si myslím, jakkoliv jsem samozřejmě opoziční poslanec a kritizuji vládní výdaje, co jen to jde, tak tady si myslím, že jsou to peníze, které by byly dobře využité, i třeba na ty influencery, a za to bych vás velmi pochválil a zatleskal bych vám.

Děkuji za tu tiskovou konferenci a držím vám palce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Děkuji. Jenom rychlá reakce. My jsme skutečně teď požádali o vyčlenění částky 50 milionů korun na kampaň, která by měla být podstatně plošnější a měla by jít napříč různými masmédii různými formami, abychom byli schopni veřejnost ovlivnit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další interpelací je interpelace paní poslankyně Karly Maříkové na pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který je omluven, ve věci Náhorní Karabach, Ázerbájdžán. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, jistě víte, co již 26 dní odehrává v Náhorním Karabachu. Proto mám na vás několik dotazů.

Vrchní činitelé již několika států včetně Mikea Pompea odsoudili Turecko za rozdmýchávání konfliktu v Náhorním Karabachu. Turecko současně dle již potvrzených údajů dodává teroristy ze Sýrie a také svůj vojenský personál a techniku do Ázerbájdžánu. Proč také Česká republika veřejně neodsoudila chování Ázerbájdžánu ani chování Turecka, které je přímo v rozporu v rozporu s pravidly pro členy NATO? A také proč neobnovila embargo na prodej zbraní do Turecka?

Náhorní Karabach čelí existenční hrozbě genocidního záměru. Ázerbájdžán pomocí raketových systémů Grad a Smerč, bezpilotních letounů a zakázaných kazetových pum již 26 dní cíleně bombarduje civilisty a civilní infrastrukturu, čímž páchá dle definic OSN válečné zločiny. Prokazatelně se používají i české houfnice DANA. Stovky civilistů již zahynuly nebo utrpěly zranění a polovina obyvatelstva země musela uprchnout do Arménie. Je to humanitární katastrofa. Jakou humanitární pomoc se chystá Česká republika poskytnout těmto lidem?

Trojaliance Turecka, Ázerbájdžánu a mezinárodních teroristů tvrdohlavě odmítá dodržovat humanitární příměří přijaté v Moskvě 10. a 17. října. Rovněž ignorují výzvy civilizovaného světa k zastavení krveprolití. V této situaci pro obyvatele Náhorního Karabachu existuje jediné efektivní opatření, jak obnovit mír v regionu, a to mezinárodní uznání nezávislosti republiky Náhorní Karabach. Jaký je v této věci postoj České republiky? Jaké politické nebo ekonomické sankce proti agresorům ve válce o Náhorní Karabach, tedy Ázerbájdžánu a Turecku, plánuje Česká republika uplatnit?

V Arménii se objevily satelitní snímky, že byly použity také české houfnice DANA, které se do Ázerbájdžánu dostaly na podvozcích Tatry před třemi lety navzdory doporučení ze strany OBSE, Evropské unie a OSN. Potvrzují to také záběry turecké televize (Osker?) Haber. Jak se k tomuto Česká republika staví a dochází i nadále k dodávání zbraní do Ázerbájdžánu?

Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já jsem vás nepřerušil, protože jsem viděl, že máte kurz rychločtení a že to čtete hrozně rychle, a nechtěl jsem vám do toho skočit. Každopádně jste překročila čas, takže bych byl rád, abychom pro příště se drželi časového limitu. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

V tuto chvíli dostává slovo pan poslanec Jakub Janda s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci stavu národního fondu obnovy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já čas určitě dodržím.

Vážený pane ministře, ze summitu Evropské rady by měla Česká republika na podporu oživení a odolnosti po epidemii koronaviru získat 182 miliard korun z nového nástroje na podporu oživení a dalších zhruba 405 miliard by si mohla od Evropské unie půjčit. Aby tyto peníze mohla čerpat, musí stejně jako ostatní členské státy Evropské unie předložit Evropské komisi takzvaný národní plán obnovy, který měl být hotov do konce září a který dostalo do gesce vaše Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Chci se vás proto zeptat, v jakém stavu je k dnešnímu dni národní plán obnovy, zda jste vycházeli při tvorbě plánu z potřeb krajů, a v případě, že ano, do jaké míry jste zohlednili potřeby krajů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ještě jednou dobrý den. Potvrzuji to, že národní plán obnovy je v gesci - není to tedy úplně přesně Ministerstva průmyslu a obchodu, je to místopředsedy vlády pro hospodářství, ale pochopitelně já jsem využil zázemí Ministerstva průmyslu a obchodu. Ale to je detail. Podstatné je to, že na národním plánu obnovy, který obsahuje, nebo obnáší 182 miliard korun, a je to jedna z těch částí těch dojednaných 964 miliard korun, které v průběhu léta předseda vlády dojednal v Evropské komisi, tak se v průběhu srpna, v průběhu září tento plán obnovy připravil. Bylo to poměrně náročné, protože na tom pracovalo řádově 50 pracovníků, resp. nejenom pracovníci MPO, ale samozřejmě i z ostatních resortů, pracovali na tom externisté. Průběžně se to konzultovalo s hlavním gestorem, to je Národní ekonomická rada vlády, a poté se to vlastně doprojednávalo na jednotlivých resortech a pochopitelně u těch zainteresovaných skupin z řad sociálních partnerů a podobně.

Co je důležité, tak je to, že tento plán je připraven. V dané chvíli jsou tam pochopitelně nadpožadavky, protože tak jak se vlastně skládaly jednotlivé pilíře, které jsou založené na digitální transformaci, na fyzické infrastruktuře a takzvané zelené tranzici, to znamená produktů, nebo říkejme projektů, které jsou spjaty s dopravní infrastrukturou, s ekologickými projekty, s vodou, se zemědělstvím v rámci takzvané chytré ekonomiky nebo zelené ekonomiky, protože tam je požadavek 37 % ekologické projekty a 20 % digitální, dále vzdělávání, trh práce. Jsou tam rovněž i zdroje pro pokrytí boje proti covidu v rámci podnikatelského prostředí, samozřejmě výzkum, vývoj, inovace nebo třeba zdraví a odolnost obyvatelstva. Tak toto bylo připraveno. Ale tím, že tam jsou nadpožadavky, tak není vlastně zaklopeno definitivně to číslo 182 miliard. V tuto chvíli je tam přibližně 65 miliard požadavků navíc.

S tímto plánem, který je hotov, vyrazil pan předseda vlády do Bruselu, tuším, že to bylo někdy před týdnem nebo před 14 dny, a tento plán se začal komunikovat s Evropskou komisí, protože - a to je důležité, a tam to nebylo úplně přesně řečeno z vaší strany, resp. možná že nemáte přesné informace - tento plán obnovy se nebude schvalovat nyní, ten se bude schvalovat právě až po konzultacích s Evropskou komisí, a to nejpozději do konce dubna roku 2021. Takže v tuto chvíli máme plán. Tento plán se diskutuje na úrovni produktové, pochopitelně i na úrovni projektů a jednotlivých zdrojů, které tam jsou. A s ohledem na to, jak bude reagovat Evropská komise, jakým způsobem nám to bude oponovat, co se jí bude líbit více, méně, tak bude docházet k průběžné komunikaci. A my s ohledem na to začneme ty nadpožadavky, které tam jsou, buď zaimplementovávat do toho vlastního plánu a zase vyřazovat něco jiného, nebo opačně. To bude teď ten následující průběh.

Dobrá zpráva je ta, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se po prvním zhlédnutí a po diskusi s panem premiérem vyjádřila velmi pozitivně k tomu plánu. Máme z toho dobrý pocit. Nesmírně se jí líbila ta ambice v té digitalizaci, v té fyzické infrastruktuře, že je tam zapojeno vzdělání a rovněž trh práce, výzkum, vývoj. To znamená, jsou tam oblasti, které rozhodně dávají smysl. A teď bude ta diskuse, které z těch předběžných projektů, které jsme tam dávali, ale spíše tematicky orientovaných, bude možno na ten plán adaptovat. A o tom bude diskuse.

Pochopitelně současně zahajujeme diskusi detailnější se všemi zainteresovanými subjekty, to znamená všechny asociace, svazy, komory, nejenom ti, kteří jsou součástí legislativního procesu, jako je připomínkové řízení, ale i se všemi, kteří podle našeho názoru by se k tomu měli vyjádřit. Že tam nebude panovat stoprocentní shoda, to je jasné, to je pochopitelné, protože požadavků vždycky bude více, než je 182 miliard. To je stoprocentní, což koneckonců vidíme už teď. Nicméně chceme, aby to bylo vybalancováno s ohledem na to, jaká je vize České republiky založená na přidané hodnotě a na chytré ekonomice, na vzdělanostní ekonomice, současně jak se bude čerpat z jiných programů Evropské unie, aby to bylo opět účelově dobře orientované, abychom nečerpali nyní na něco, co můžeme třeba chytřeji vyčerpat na jiný program. Samozřejmě do toho musíme zapojit i státní rozpočet a samozřejmě i požadavky jednotlivých resortů. Takže je to pochopitelně kompilát celé řady východisek. Ale mám z toho dobrý pocit a myslím si, že plán obnovy, tak jak jsme ho představili, má dobré parametry a bude určitě velmi dobrým nástrojem pro další reformy a pro obnovu České republiky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Má. Takže vám uděluji slovo. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji vám za odpověď. Byl jste daleko lépe připraven než pan premiér, který na podobnou otázku neodpověděl vůbec. Jenom doplňující otázku. Nejmenoval jste, jestli jste zohlednili ty potřeby krajů. To bych chtěl ještě vědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano. To se omlouvám, to jsem zapomněl. Co se týká krajů, tak tam samozřejmě určité požadavky jsou, ale popravdě řečeno nebylo jich až takové množství, spíše se nám ozývaly jednotlivé instituce z krajů. Úplně typické jsou univerzity. Ty se nám hlásily s různými projekty. Řeknu příklad. Třeba Masarykova univerzita z Brna, ta má velmi zajímavý zdravotnický projekt spojený s chytrými investicemi a rovněž investicemi do prevence ochrany zdraví atd. Třeba tenhle projekt se mi líbí, ale to je spíš jenom takový subjektivní názor, který mě napadl v tuto chvíli.

A je třeba říci i to, že jednotlivé krajské projekty například z těch postižených krajů, nebo řekněme z krajů, které jsou v té definici více podporujících, nebo více podporovaných krajů, jako je Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a Karlovarský kraj, tak na ně jsou specificky směřovány zdroje zejména z takzvaného Just transition fundu. A to je právě to, co teď párujeme dohromady. Navíc do krajů půjdou zdroje rovněž z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci běžných programů, to znamená evropských strukturálních fondů. Ale určitě tam jsou. Jsou tam některé požadavky krajů, teď nevím z hlavy přesně, kde který kraj tam co dával. Ale nebylo to v nějaké velké míře. To zase musím říct objektivně. Nebylo tam toho zase až tolik.

Ale samozřejmě ty kraje tam jsou zobrazeny v tom, že se tam dávají zdroje do projektů, které v těch krajích jsou. Chci tím vlastně říct, že to nemusí být přání kraje, ale typický příklad jsou třeba vysokorychlostní tratě železniční. Ty pochopitelně procházejí všemi kraji. A rozhodně tam vysokorychlostní tratě máme, stejně tak jako tam jsou projekty zaměřené na obnovu lesů, nebo tam jsou projekty spojené s vodním hospodářstvím atd., to je alokováno v jednotlivých krajích, nemluvě třeba o dekarbonizaci a nějakých, řekněme, nových zdrojích energie založené na obnovitelných zdrojích, tak ty jsou taky rozhodně v těch krajích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Mihola s interpelací na omluveného ministra školství Roberta Plagu ve věci dálkové výuky na druhé pololetí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, dámy a pánové. Nepřítomný pane ministře, obzvlášť mě to mrzí, protože školství opravdu není v jednoduché situaci. Nejdříve drobná oprava názvu: dálková výuka a připravenost školství na druhé pololetí.

Jsem rád, že máme dálkovou výuku, nebo online, chcete-li, už legislativně podpořenu. Snad jsem se o to také nějakým způsobem zasloužil. Jsem rád, že vláda vyčlenila nemalé finance na technické zabezpečení online výuky ve školách. Ale samozřejmě mělo to být dřív. Zatímco koronavirová pandemie naplno běží, tak tady toto technické zabezpečení se teprve postupně posouvá, a to ještě ne rovnoměrně nebo všude, kde by bylo potřeba.

Jak je zajištěno, pane ministře, aby byly online sociálně slabé rodiny a další potřební, například rodiny s více dětmi, kde třeba i rodiče musejí pracovat distančně?

Jak je to - píší mi také někteří rodiče - s povinnou online výukou? Jestli má kopírovat přesně rozvrh, který by měli ti žáci a studenti, nebo jestli počítá s 50% rozvrhem a podobně? Protože na různých školách jsou k tomu různé přístupy. Samozřejmě je možné také, že využívají jinou dálkovou formu výuky.

Pak bych se chtěl zeptat, jakou plánuje podporu a strategii Ministerstvo školství k prvním ročníkům prvního stupně, k devátým třídám, k maturitním ročníkům. Ti jsou podle mě vůbec nejohroženější.

A protože může přijít opět koronavirové jaro, počítá se se stejnou organizací školního roku včetně prázdnin? Počítá se se dvěma termíny přijímacích zkoušek na střední školy? Je v této složité situaci vůbec namístě nová maturitní vyhláška, když jsou momentálně omezeny (upozornění na čas) odborné diskuse ve víru události, snadněji zapadají kritické názory apod.?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za skorododržení času, odpověď bude písemná v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Bojko na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci pandemie COVID-19 ve světě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já když jsem si dělal za poslední týden takový svůj audit, co se týče vývoje nákazy virem COVID-19, tak jsem byl šokovaný z toho, že vlastně státy, které jsou nejvíce ekonomicky na výši, tzn. celá Evropa, Severní Amerika, Izrael atd., jsou zasaženy nejvíce, země, kde se u nás dodržují veškeré příkazy, dezinfekce, roušky, odstupy, a ve státech, jako je vlastně téměř celá Afrika, Turecko, Saúdská Arábie, Jemen, Kazachstán, Pákistán, Afghánistán, Čína, Mongolsko, Indie, kde je mírný nárůst coivdu, Thajsko, Laos, Vietnam, Indonésie, Malajsie a teď už úplně vyléčená Austrálie, není vlastně žádný nárůst COVID-19, když ve všech těch zemích, to jsou ty země muslimské, Afrika atd., Indie, Pákistán, to jsou miliardové destinace, ale neexistují vlastně žádné hygienické návyky. A i Bělorusko, které absolutně odmítlo doporučení nebo tlak Světové zdravotnické organizace, aby zavedlo restriktivní opatření, jako byla v celé západní Evropě a u nás, toto odmítlo a je na tom třináctkrát lépe než Česká republika, kdy jsme zavřeli celou republiku na jaře, částečný lockdown je teď, a Bělorusko je na tom dvanáctkrát až třináctkrát lépe v počtu pozitivně testovaných.

Tak mě by zajímalo, jak je možné, že tenhle vir víceméně postihuje nejvíce vyspělý ekonomický svět, a ty země Středního východu, Asie, kde neexistují hygienické návyky, jsou na tom desetkrát nebo patnáctkrát lépe jak my. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví, aby odpověděl na tuhle interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, data, která jsou uváděna ve světových systémech, jsou dostupná jednak na serverech Světové zdravotnické organizace, Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí, Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, tzn. v americké CDC, a ta data logicky musí vycházet z toho, co se tam na vstupu nahlásí. Statistika vždycky je metoda, která naprosto detailně pracuje s nějakými vstupy, ale neřeší, jaká je kvalita těch vstupů. Takže když se budeme zamýšlet nad tím, jak jsme na tom, tak já si tedy nemyslím i z těch dat, co jsou nakrásně hlášena, že bychom na tom byli hůře než Bělorusko, protože tam to musíme brát v kontextu. A samozřejmě když vezmeme nějaký okamžik, tak ta data se liší, ale důležité je, jak se ta epidemie vyvíjí. A ona se v každé zemi vyvíjí trochu jinak a jsou tam fázové posuny, které ukazují, že tam, kde ta epidemie už je na sestupu, tak v některé jiné zemi začíná druhá vlna.

Podíváme-li se na asijské země, tak tam ten hlavní důvod, proč nevidíme moc případů, je, že tyto země jsou neuvěřitelně ukázněné na rozdíl od nás, a v podstatě i v Číně byla obrovská opatření, která v současné době jsou taková, že pokud se vyskytne jeden dva případy na sídlišti, tak tam zaizolují celé to sídliště. Takže tam opravdu ty případy nejsou. My jsme se tomu divili, ale i z konzultací našeho konzula v Číně se opravdu ukázalo, že v tuto chvíli ta data jsou pravdivá, nehovořím, co bylo předtím. Tolik země asijské, kde ty limitace jsou opravdu velmi přísné, Korea má naprosto přísné limitace, Singapur, Hongkong. Tam když přijedete, tak musíte podepsat na letišti v podstatě prohlášení, že jste si vědom sankcí, které nastávají, dostanete náramek a jste v podstatě v domácím vězení. A to vězení může být na dobu čtrnáct plus čtrnáct dnů. Jakmile se vzdálíte mimo perimetr toho bytu, který si musíte obejít, tak ten systém hlásí a samozřejmě máte problém. Takže Asie, tam v těch vyspělých zemích to je problém toho, že ta přísná opatření opravdu tu nákazu do značné míry minimalizovala, až téměř eliminovala.

Pokud se podíváme do Spojených států a Evropy, tzn. do těch nejvyspělejších zemí, tak tady máme problém, protože tady jsme mnohem liberálnější, nedodržujeme opatření, a na druhou stranu ty statistiky nijak nefalšujeme, takže publikujeme data, která naměříme. Mezi jednotlivými zeměmi jsou obrovské rozdíly. Tady stačí říci - my testujeme třeba 10 %, my testujeme 50 %. A je naprosto nesrovnatelné, jestli jedna země má takovýto výskyt a druhá země má jiný výskyt. Tam je důležitý ten trend a v podstatě to, co se děje v nemocnicích, protože to je reálný dopad toho, co význam má, a opravdu bývá dobré se dívat na ty nemocnice.

A pokud se podíváme na ty země, co jste jmenoval, jako jsou africké země, tak tady ten základní problém je, že se prostě nevyšetřuje. Tady to nikdo neřeší. My když se podíváme na tuberkulózu, tak kolik lidí zemře na tuberkulózu v rozvinutém světě? Minimum. Jsou to desítky v jednotlivých zemích. Ale když se podíváme na tuberkulózu jako takovou, tak to je 5 milionů úmrtí na světě a je to v zemích, kde se to zase příliš neřeší. Takže Afrika bude mít nepochybně obrovskou zátěž koronavirovou. Na druhou stranu je si třeba uvědomit, že v Africe těch úmrtí nemusí být tolik vzhledem k tomu, že v řadě zemí tam nebude ta klasická triáda, která je velmi ohrožující, tzn. hypertenze, nadváha a obecně metabolický syndrom s diabetem. Takže toto všechno hraje roli. A samozřejmě jsou země, kde se prakticky netestuje.

Austrálie je jiný příklad. Austrálie se dostala do situace obrovského nárůstu. Austrálie zareagovala skutečně deadlockem celé země, přestali lítat do zahraničí a postupně ta choroba v Austrálii vymizela. Klasickým příkladem je také Nový Zéland, kde se to podařilo prakticky eliminovat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: To je přesně to, co jste, pane ministře, řekl, že čím víc testů, tím víc víceméně odhalených nebo identifikovaných nemocných, nebo nakažených, i když nemají žádné příznaky. Takže v těch zemích, jako je Afrika, se netestuje, umírají lidi na daleko jiné příčiny.

Ale mě zajímá ta zásadní věc. My jsme přestali pátrat po příčině toho viru. Odkud ten vir přišel. Tady se hádáme, jestli to bylo v Číně, nebo jestli to bylo v nějaké laboratoři v Pensylvánii v Americe, a přestali jsme po tom pátrat. A pokud to nezjistíme, odkud ten vir přišel, tak se ho nikdy nezbavíme. A budeme tady ty lockdowny a ty vlny dělat třetí, čtvrtou, pátou, šestou a nakonec nám zbude, že budeme uzavřeni jako v gulagu a budeme mít wifi. To bude tak všechno, co nám zbude.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr na to bude reagovat, takže vám předávám slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula My netestujeme proto, že nás zajímá, jestli máme 20 tisíc případů, nebo 50 tisíc případů. My testujeme proto, abychom omezili kontakty, protože bohužel i ti bezpříznakoví tu nemoci šíří. Takže proto testovat musíme. A to, že některé země to nezajímá, je pravdou, ale ty země rozvinuté to zajímá, a proto se intenzivně testuje.

Já si nemyslím, že je důležité v tuhle chvíli vědět, odkud ten virus přišel. My jsme v situaci, kdy bez ohledu na to, jestli by přiletěl třeba z vesmíru, tak my se musíme logicky postarat o to, co se děje teď, a my to nezastavíme tou informací, odkud přišel. Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně. Ne že by tam byl uměle vyroben, nicméně unikl, protože tam se běžně prováděly různé výzkumy, které vycházely z přírodních rezervoárů, tzn. z různých netopýrů apod., na modelovém zvířeti se ten virus zřejmě dostal ven, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa.

To, že je to velmi suspektní, že to takto bylo, tak to se samozřejmě stále pohybuje na nějaké míře spekulace. Ale je to nehoda, není to uměle vytvořený virus. Pro to svědčí skutečně řada důkazů. Ten virus je velmi komplikovaný a nese řadu sekvencí, které jsou zbytné. To znamená, kdyby je tam někdo chtěl uměle inkorporovat, tak by si přidělával obrovské penzum práce, které v podstatě nebylo nutné. A druhá věc, kdyby ten virus někdo stvořil, tak by to byl génius, před kterým bych já smekl klobouk. Nepříjemnější virus tady ještě nebyl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci návratu zdravotníků. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se ráda optala na zcela praktické věci související s tím, kde vzít nové zdravotníky. Protože jsem zaznamenala lákání zdravotníků ze zahraničí. A na nás třeba i jako na Piráty se obracejí lidé s tím, že jsou na mateřské, na rodičovské, mají třeba i tu specializaci, protože to je taky velmi důležité, ale současné podmínky by pro ně nebyly výhodné. Jít teď tak, jak to funguje, jak to běží, pracovat na nějaký malý úvazek do nemocnice, když máte doma malé dítě a berete rodičovský příspěvek, by znamenalo pokles finančního příjmu pro ty rodiny, protože by to utratily za hlídání a za další zvýšené náklady.

Takže otázka je, jestli zvažujete praktickou podporu zapojení českých zdravotníků, kteří buď jsou na mateřské a rodičovské, a to skrze ať už ten finanční bonus, aby se jim to vyplatilo, aby do toho opravdu chtěli jít, přes praktickou databázi, aby se snadno ti, kteří se dobrovolně nahlásí, kteří budou chtít, mohli spojit s těmi zařízeními, která budou potřebovat lidi, aby mohli být jednoduše aktivně osloveni. Stejně aby to bylo třeba možné zahrnout do specializačního vzdělávání, což nejde, pokud by měli jenom smlouvy na DPP. A stejně tak aby do toho byli zahrnuti zdravotníci, kteří jsou u jiných zaměstnavatelů. Ti se také obracejí s podněty, že by zvážili na měsíc, na dva opustit stávajícího zaměstnavatele, ale vlastně bylo by velmi komplikované pro ně jen tak přijít, oslovit šéfa, pusť mě, já jdu teď na dva měsíce do zdravotnictví.

Tak jestli uvažujete o nějakém metodickém řešení těchto dvou situací. Jestli uvažujete o skutečně praktické koordinaci, aby tito lidé se do zdravotnictví na měsíc, dva chtěli vrátit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, problematika je v tuhle chvíli velmi citlivá, ale myslím si, že ona má implikaci i do doby necovidové. Protože my jsme v situaci, kdy naše lékařky - a obecně zdravotníci na mateřské dovolené, ale nejvíce se to opravdu týká lékařek - jsou hendikepovány tím, že atestace pro ně bývá odložena v podstatě časem, protože ony nemají šanci se plně věnovat praxi, pokud otěhotní v době, která je bezprostředně po škole, nebo v době, kdy atestační průprava probíhá. Což je poměrně logické, protože to je doba někdy mezi 25. až 29. rokem věku. To, co u nás není využíváno a v zahraničí využíváno je, je, že dáma na mateřské dovolené může chodit do svého mateřského pracoviště nebo někam jinam třeba jednou dvakrát týdně a je schopna vykonávat praxi. To se jí počítá do celkového penza dnů, které té praxi věnuje. Ale to, co je mnohem důležitější, ona neztrácí kontakt s tou praxí a v podstatě si udržuje nějakou znalost, kterou získala v té škole. Protože na rovinu řečeno, pokud tři roky nebudete vykonávat medicínu a vrátíte se, tak jste hodně na začátku a znamená to minimálně půl roku se v tom systému začít vzdělávat, orientovat, abychom získali zpátky návyky, které tam původně byly.

Takže určitě o tomto uvažujeme, hledáme cestu, jak to udělat. To, co je možná složitější, je v tuto chvíli nastavení pracovněprávních vztahů, protože Ministerstvo zdravotnictví je nijak nereguluje, je to otázka vztahu dotyčného jedince a zařízení, do kterého ten člověk nastupuje. My v tuhle chvíli se snažíme opravdu přilákat do systému dobrovolníky, kteří jsou mimo. Zatím těch dobrovolníků není tolik. Když budu reflektovat na aktivitu pana prezidenta Kubka, tak sem do České republiky se má vrátit na tuto dobu asi 21 lékařů ze zahraničí. Kromě toho tady je databáze dobrovolníků Českého červeného kříže, kde se snažíme spolupracovat a využít i v praktických věcech. A pak to jsou i lékaři, kteří vykonávají jinou činnost. A byť je jich poměrně málo, tak si vážím toho, že nabídli tu pomoc a snaží se jít do systému, který pro ně samozřejmě znamená určité riziko, protože se dostanou do kontaktu s covidovými pacienty, ale chtějí pomoci a toho si jedině můžeme vážit.

Ten systém, jak je nastaven, úplně šťastný není. Je logické, že když přijde člověk na určitou dobu a dohodne se se svým původním zaměstnavatelem, že ta práce je přerušena třeba na dva měsíce, tak tam velký problém není. V podstatě si vezme třeba dvouměsíční neplacené volno a tady uzavře nový pracovněprávní vztah a může získat logicky nějakou kompenzaci. U těch matek je to složité, tam se to zatím nepodařilo vyřešit. A já bych byl pro to, abychom o tom uvažovali i z hlediska nějaké legislativní iniciativy, aby ta matka na mateřské dovolené měla povoleno do určitého penza vykonávat tu praxi a aby za to byla honorována. Logicky to znamená, aby třeba jeden až dva dny v týdnu mohla pracovat a mohla se nejen vzdělávat, ale samozřejmě mohla si udržovat odbornou erudici, což potřebujeme zejména v době, kdy těch zdravotníků je málo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď, která odpovídá i zkušenostem našeho týmu, že je to takhle dlouhodobý problém. Současně ale jsme ve stavu nouze a možná bychom ho právě mohli využít ke zlepšení i toho dlouhodobého problému, tak když tak nabízím, že rádi se do tohoto zapojíme, protože nám přijde, že jeden až dva dny v týdnu by opravdu byla řada lidí ochotna vypomoci a zapojit se.

Ale vy jste, pane ministře, zmínil ještě dobrovolníky. A to je další problém, se kterým se na mě obracejí tentokrát spíš sociální zařízení, kde taky už chybí personál, včetně toho zdravotního. A vlastně je nemožné, aby dobrovolníci vykonávali odborné práce. A tahle nemožnost, daná i stanoviskem Ministerstva vnitra, je něco, co adresují opravdu velmi znalí lidé ze sociální sféry. Tak bych na vás apelovala, zda byste se i vy na vládě mohl o tomhle s panem ministrem pobavit. Já vám k tomu dám podklady, protože je to fakt velký problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dám slovo panu ministrovi a poprosím, jestli se můžeme trošku ztišit. (Na dva poslance vlevo.) Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Ano, to je zcela reálný problém, protože my teď řešíme zapojení celé řady různých skupin do systému zdravotnictví. A ono nakrásně, když vezmeme medika, který je třeba ze třetího, čtvrtého ročníku, tak to není sestra. Medik ze čtvrtého ročníku je v podstatě stále pouze sanitář. A použít tyto pracovníky je logicky možné, ale nad nimi musí někdo být, musí za ně nést plnou zodpovědnost, a my se teď dostáváme do situace, kdy z hlediska jakéhosi nouzového stavu se může starat ortoped o interního pacienta, mohou tam být skutečně velké interakce, že to sice bude lékař, ale nemůže se starat z hlediska své odbornosti o nějaké specifické diagnózy, nemůže tam předepisovat léky atd.

Takže my se budeme snažit velice rychle, a hovořili jsme o tom i na půdě zdravotního výboru, připravit nějaké metodické doporučení, aby po tuto přechodnou dobu tady byla jakási tolerance, protože je nepochybně lepší, když tam bude někdo, kdo má alespoň nějakou erudici, než když tam nebude nikdo. A my se dostáváme do situace, kdy opravdu může nastat krizový stav, tak jak prudce narůstají počty nemocných zdravotníků i osob v sociální sféře, tak se může stát, že my budeme mít kapacitu dostatečnou, ale nebudeme mít personál. Takže to je nejužší místo a tady chceme něco udělat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci Rusko nesmí stavět jádro. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, děkuji. Vážený pane vicepremiére, vážený pane ministře, já bych rád využit této interpelace k tomu, abych na vás apeloval a využil jste ty pravomoce, které vám jsou dány usnesením vlády a které máte i vůči ČEZu, s kterým český stát skrze vaše ministerstvo podepsal smlouvu o realizaci, to je řada smluv o realizaci nového jaderného zdroje.

Závěry bezpečnostní komunity, a teď mluvím obecně, když se podíváte na to, co zaznívá ve veřejném prostoru, jsou zcela jasné. Ruský vliv představuje pro ČR významnou bezpečnostní hrozbu. Pokusy Ruské federace ovlivnit rozhodování ČR v oblasti energetiky, ale nejenom energetiky, jsou to i řady jiných oblastí - politická sféra, interpretace historie i jiné rozsáhlé ekonomické zájmy -, na to vlastně poukazuje Bezpečnostní informační služba ve svých závěrečných zprávách, té veřejné části, více než deset let.

Vy máte tu pravomoc, abyste jednoznačně ČEZu sdělil, že nemá vyjednávat s Rosatomem, že je nemá zvát do toho tendru. A všechny ty argumenty o ekonomické výhodnosti atd. prostě neobstojí vůči tomu, co zde Rusko provádí. Takže já se vás ptám, jestli to učiníte a jestli vydáte ten pokyn, že Rusko nemá být přizváno do toho tendru. Rosatom. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Děkuji za dotaz. Pochopitelně jádro je obrovské téma. Je dobře, že jsme za ten poslední rok udělali zásadní posun v oblasti jádra, jak tedy v oblasti finančního modelu, dodavatelského modelu, modelu investičního, a byly, tak jak jste správně zmínil, už i podepsány klíčové smlouvy se společností ČEZ prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Paralelně připravujeme i zákon, který teď je prostě v legislativním kolečku a je ve Sněmovně.

Co se týká parametrů, které budou rozhodovat ohledně toho, kdo bude dodávat vlastní projekt, tak ty budou v každém případě bezpečnostní, a to tedy jak bezpečnostní ve smyslu technologie, tak ve smyslu geopolitickém. Budou to pochopitelně parametry ekonomické, budou to parametry referenční, protože je tam jasný požadavek toho, jakým způsobem nebo v jakém výkonu má vlastně pátý blok být připraven nebo zrealizován.

Co se týká bezpečnostních požadavků, na které jste narážel, tak zde pro zajištění bezpečnostních zájmů státu bylo přijato zvláštní usnesení vlády, které zahrnuje specifické mechanismy včetně spolupráce jednoznačně tedy s bezpečnostními složkami. A investor, v tomto případě ČEZ, obdržel tyto bezpečnostní požadavky státu s tím, že je povinen je zapracovat do zadávací dokumentace, s tím, že stát musí dát souhlas s tou zadávací dokumentací, která se shodou okolností v tuto chvíli připravuje. Stát má možnost kdykoliv do toho procesu vstoupit. To znamená do procesu výběru dodavatele. Ten výběr dodavatele bude teprve zahájen. Bude zahájen, předpokládáme, konec tohoto roku. Zatím předpokládáme, že by tak mělo nastat zlom listopad, prosinec. Pokud samozřejmě do té doby všechno stačí připravit, ale vypadá to, že by se to mělo stihnout. Jedeme podle jízdního řádu, který byl nastaven už někdy minulý rok, a dodržujeme ho. A předpokládá se, že výběr toho dodavatele by mohl být zrealizován vlastně jako jeden z těch cílových milníků do konce roku 2022.

Vyřazovat někoho dopředu v tuto chvíli technicky není možné, pokud nevíme, kdo se přihlásí do toho tendru. To znamená, nejbližší možná doba kohokoliv vyřadit bude teprve v momentě, kdy někdo projeví nikoliv zájem indikativní, protože indikativní zájem je skutečně velmi, velmi předběžně a na základě toho není možné nikoho vyřadit. Teprve v momentě, kdy se rozjede to vlastní výběrové řízení a skutečně se začnou hlásit faktičtí dodavatelé, potenciální dodavatelé, což bude známo v průběhu příštího roku, v tu chvíli bude mít stát vlastně první příležitost do toho nějakým způsobem vstoupit. Jestli tak učiní, nebo ne, to je věc druhá. My se domníváme, že je dobré nechat soutěžit, to znamená nevystavovat se potenciálním rizikům, prostě vyřazovat někoho ještě předtím, než dá konkrétní nabídku, a poté aby probíhaly různé soudy. Stát může kdykoliv do toho vstoupit a ve finále ČEZ, který nakonec připraví určitě nějaké pořadí těch potenciálních dodavatelů, tak stát bude moci, a dokonce bude muset, přihlédnout ke všem bezpečnostním aspektům.

Takže je třeba u všech těchto variant a scénářů rovněž dbát na to, abychom dostali maximálně možnou výhodnou cenu, která je pochopitelně dána konkurenčním prostředím. A je třeba objektivně říct, že to konkurenční prostředí není velké a těch potenciálních dodavatelů může být skutečně v řádu nízkých jednotek, protože také se musí přihlédnout k tomu, jaký tam budeme potřebovat výkon. Ale to já nechci předesílat. Uvidíme, kolik se jich přihlásí. Nesmíme zapomínat ani na to, že bychom neměli dopředu - a říkám dopředu - vyeliminovávat případná konsorcia, která tam také mohou vzniknout. Konečně je to i obvykle z těch posledních realizovaných reaktorů, které se v Evropě, nebo ne, ve světě staví. To znamená, to všechno budeme diskutovat v příštím roce, ale není možné cokoliv dělat dříve předtím, než bude zahájeno vlastní výběrové řízení, a pak teprve fakticky uvidíme, kdo má skutečný zájem do toho tendru potenciálně nastoupit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Děkuji za odpověď. Nemluvíme o vyřazování, protože zakázka probíhá podle zákona o zadávání veřejných zakázek § 29 (písm.) a), což je bezpečnostní výjimka, která ve svém principu slouží k tomu, aby si stát na základě bezpečnostních parametrů oslovil ty uchazeče, se kterými chce hovořit. To znamená žádné soudy v případě toho, že někoho nepřizveme, protože jsme jej vyhodnotili jako rizikového dodavatele, tak žádné soudy takové nehrozí. Podívejme se na veřejné zakázky, které podle této výjimky probíhají na obraně. Soutěží se tam obrněné transportéry, v uvozovkách. Tam to dali k ÚOHS. ÚOHS řekl, že obrana může nakupovat podle § 29 (písm.) a) a že si to prostě zvolila, tak jak si to zvolila. Takže tuto argumentaci bohužel musím odmítnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, děkuji. Ale pak bychom popřeli vůbec ty bezpečnostní požadavky, které musí vstoupit do té hry. Pak jsme nemuseli žádné bezpečnostní požadavky dělat, pak jsme mohli rovnou prostě začít rozhodovat intuitivně, možná ideologicky, možná politicky a začít sortýrovat toho, kdo může, nebo kdo nemůže. Aby to bylo transparentní, aby to bylo maximálně objektivní, tak právě proto se zadalo to, aby naše složky připravily bezpečnostní požadavky. Tyto bezpečnostní požadavky jsou připravené, jsou hotové. A znovu opakuji, ČEZ se jimi musí řídit. Já myslím, že to je úplně jasná, zřetelná odpověď. A je to nejčistší možná varianta, která vlastně je. Jinak bychom nemuseli mít v rukou vůbec nic a mohli jsme de facto dopředu cokoliv rozhodovat a to si myslím, že by nebylo fér, to si myslím, že by nebylo správné, protože musí rozhodnout skutečně jasné ekonomické, bezpečnostní, technologické požadavky. A tím, že je máme definovány, stejně jako máme definovány nějaké technologické požadavky, což je rovněž zásadní, a nepochybně máme nějakou představu ekonomickou, tak podle toho se bude rozhodovat. Je to férová jasná cesta, která je absolutně transparentní. A znovu opakuji, musí být bezpečnostní požadavky státu. Tak jak si je stát, v uvozovkách, objednal u složek, tak musí být beze zbytku naplněny.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou ve věci podpora cestovního ruchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážená nepřítomná paní ministryně, moje interpelace, jak bylo řečeno, se týká podpory cestovního ruchu. Je to jeden z nejpostiženějších oborů. Jedná se zhruba o 9 tisíc subjektů cestovních kanceláří, agentur a průvodců, kteří jsou jeho páteří. Dnes trvá kritická situace tohoto oboru již sedm měsíců. Ne tedy několik dnů nebo týdnů, ale plných sedm měsíců. Sedm měsíců, ve kterých je většina cestovních agentur téměř bez příjmu. A podle odhadů a současného stavu se dá předpokládat, že tento stav zdaleka nekončí.

Vláda cestovním kancelářím navrhuje podporu až do výše 2,75 % z plánovaných tržeb roku 2020. Můžete mi prosím říci, jakým způsobem ministerstvo vypočítalo výši podpory a jak máme vnímat ono až do výše? Znamená to, že mohou některé subjekty dostat méně? Jaká tedy budou kritéria a podle jakého klíče se bude podpora rozdělovat?

Jako podporu cestovních agentur vláda nabízí 500 korun za zrušený zájezd, resp. uzavřenou smlouvu v období od prosince 2019 do října 2020. To je ale úplně mimo realitu, protože většina smluv byla převedena do voucherů nebo došlo ke změně termínů zájezdů. Navíc od konce února 2020 už prodej neprobíhá a nevznikají nové smlouvy. Taková pomoc je potom pouze mediální, nikoliv faktická.

A v případě průvodců je vládní pomoc vázána na podmínky, které jsou dle mého diskriminační. Aby průvodce dosáhl na státní pomoc, musí si zdarma odpracovat deset hodin ve školství nebo si udělat rekvalifikační kurz. Můžete mi vysvětlit proč? (Předsedající upozorňuje na čas.)

Nakonec se ptám, jakým způsobem byla stanovena celková suma 500 milionů korun, alokovaná na všechny zmíněné kompenzace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Mikuláš Ferjenčík s interpelací na omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou ve věci vymáhání peněz z Antiviru. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já chápu, paní ministryně je omluvena z dobrých důvodů. Každopádně jsem chtěl přece jenom upozornit na věc, kterou považuji za velmi nešťastnou. Připojuji se vlastně k interpelaci kolegy Munzara ve stejné věci. Takže prosím, aby úředníci, co to budou zpracovávat, odpověděli ideálně mně i jemu v jednom dokumentu, ať nemarní čas zbytečně navíc.

O co jde? Jde o to, že Česká správa sociálního zabezpečení nyní vymáhá peníze po firmách, které z mého pohledu zcela bagatelním způsobem porušily pravidla programu Antivirus, například způsobem, že měly nedoplatek jednu korunu u České správy sociálního zabezpečení, nebo nejprve odeslaly platbu, pak podaly žádost, ale ta žádost pak došla na ten úřad dříve než platba a kvůli tomu to vracejí. Já bych chtěl apelovat na to, aby Česká správa sociálního zabezpečení, potažmo ministerstvo se pokusily skutečně najít řešení té situace, aby ty firmy nemusely celou tu podporu, na kterou ze zákona měly nárok, akorát tam udělaly velice marginální administrativní chybu, aby ji nemusely vracet, případně aby ji nemusely vracet celou. Chtěl bych apelovat na to, aby ministerstvo a Česká správa sociálního zabezpečení hledaly řešení té situace, jak to udělat legálně, případně ať navrhnou nějakou drobnou změnu zákona místo toho, aby ta odpověď byla: nedá se nic dělat, musíme to vymáhat. Mně to prostě přijde extrémně necitlivé v této situaci po některých firmách vymáhat sociální odvody za stovky tisíc, když přitom reálně čerpaly z dobrých důvodů a měly na to nárok, ale udělaly tam skutečně nedoplatek typu jedna koruna nebo něco podobného.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Poslední interpelaci položí pan poslanec Petr Beitl paní ministryni Janě Maláčové ve věci Antivirus C. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Dobrý den, děkuji za slovo. Já na dálku přeji paní ministryni brzké uzdravení a návrat.

Na jaře jsem kritizoval systém Antivirus s tím, že stát sice pomáhá zaměstnancům udržet 100 % jejich příjmů, ale tíži toho kroku nechává na podnikatelích, kteří ze zavřených provozů musí mzdy doplácet včetně veškerých daňových povinností. Na jejich úkor tak mohly tisíce zaměstnanců sedět doma za stoprocentní plat. Byl to dle mého velmi nesystémový parametr, když si uvědomíme třeba, jak je nastavena nemocenská podpora nebo jak funguje v okolních státech kurzarbeit.

Je dobrou zprávou, že se vám nyní podařilo u firem, které vláda nechala svým nařízením zavřít, navýšit podporu v programu Antivirus na 100 % mzdových nákladů a současně navýšila limit pro podporu na 50 tisíc korun. To na jednu stranu řeší mzdy u zaměstnavatele, ale na druhou stranu bohužel pokračuje v nesystémové a populistické politice stejné odměny s prací i bez práce.

Mzdové náklady však představují pro podnikatele pouze část jeho povinností, které po nich vyžaduje jejich činnost, a ty ostatní povinné platby vedou dále mnohé firmy při zavřených provozech k úpadku. Jednou z možností, jak rychle a jednoduše pomoci, by mohlo být spuštění Antiviru C, odpuštění plateb sociálního pojištění. Bohužel byl tento nástroj v červnu schválen s parametry, které byly nastaveny tak, že na tuto podporu nemohly dosáhnout skutečně postižené firmy, protože jednoduše nebyly schopny dodržet požadované parametry výše mezd a udržených pracovních pozic. Dalším nespravedlivým parametrem bylo nastavení limitního celkového počtu zaměstnanců.

Vím, že jste se už na jaře na vládě zasazovala o to, aby se tato podpora dostala k více firmám. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chci vás proto požádat, abyste se i nyní postavila za podporu úpravy těchto parametrů, aby se v další vlně Antiviru C rozšířil okruh podnikatelů, kteří by mohli o tuto podporu požádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Tímto jsme vyčerpali program dnešního dne. Konstatuji, že končíme a pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno bodem zákony ve třetím čtení.

Přeji vám všem pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.