(16.10 hodin)
(pokračuje Munzar)
Jak už jsem několikrát argumentoval, když jsem to předkládal v minulosti, tak i Evropská unie považuje zvýšení prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušování systému DPH pro malé podniky. A právě z toho důvodu, že osvobozením těchto podniků od mnoha povinností spojených s DPH v rámci běžného režimu by došlo k výraznému snížení zátěže pro podnikatele, umožňuje Evropská unie členským státům právě zvýšení prahové hranice. Já mám svůj oblíbený příklad Slovinska, které dokázalo dojednat během šesti měsíců zdvojnásobení svého limitu už v roce 2013.
Před rokem, když jsem to navrhoval, tak paní ministryně financí zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH odmítla. Ale já si myslím, že už není čas čekat. Protože na co čekat? Chceme-li skutečně pomoci živnostníkům, zvyšme ten limit na 2 miliony korun. Já to navrhuji ve dvou variantách, aby vláda měla čas toto projednat na evropské úrovni, šest měsíců by mělo být úplně dostatečných. Takže jedna varianta je, aby to platilo, zvýšení toho limitu, od poloviny příštího roku, ale pokud by vláda potřebovala více času, tak je tam ještě varianta od 1. ledna 2022. Myslím si, že je to opravdu dostatečný čas na projednání. Nicméně bude záviset tady na parlamentní majoritě, zda skutečně chcete snížit a sejmout břímě daňové a administrativní zátěže podnikatelů nejenom paušální daní, ale právě posunout hranici DPH.
S DPH souvisí další pozměňovací návrh, který navrhuji, to je zrušení podmínky, která vylučuje plátce DPH z možnosti využít institut paušální daně. Já chápu - možná mi na to odpoví paní ministryně, proč se tam ta podmínka dostala, když už v původních úvahách bylo ne 800 tisíc pro využití paušální daně, ale 1 milion. Nicméně máme i dobrovolné plátce DPH a není důvod z mého pohledu je vylučovat z paušální daně, protože i oni mohou mít další variantu daňových výdajů i paušál, a mně přijde vylučovat je z této možnosti, aby si toto mohli vybrat, jako diskriminující podmínka. Takže to bude další pozměňovací návrh, který tady v podrobné rozpravě načtu.
Poslední pozměňovací návrh, nad kterým jsem dlouho váhal, jak ho uchopit, a který předkládám k vaší úvaze a diskusi ve výborech, je zvýšení hranice paušální daně na 2 miliony korun. Já jsem si vědom, že se to nedá udělat pouze posunutím hranice z jednoho na dva miliony, protože potom by došlo k vysokému rozevření nůžek mezi jednotlivými typy podnikatelů. Proto při posunutí hranice se musí pro jednotlivé typy činnosti stanovit vlastní parametry paušální daně. Není to úplně jednoduché. Já jsem se u svého pozměňovacího návrhu snažil držet původního rozmezí daňové výhodnosti, které nastavila vláda, respektive srovnání výhodnosti s daňovým výdajovým paušálem pro jednotlivé skupiny podnikatelů. Nicméně navržený model, který předkládám a jehož parametry skutečně předkládám k diskusi, ať se o tom bude hlasovat dogmaticky, netrvám přesně na navržených parametrech, ale byl bych rád, kdyby třeba toto mohl být základ cesty, kde na konci by bylo dosažení kýženého cíle, zvýšení paušální daně na 2 miliony.
Zkrátka a jednoduše, pozměňovací návrhy vedou k tomu, aby se všechny limity srovnaly na hranici 2 miliony korun. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní jako poslední zatím přihlášený do obecné rozpravy vystoupí pan poslanec Milan Feranec. Nikoho dalšího v obecné rozpravě zatím nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu. Je to návrh, který podal kolega Jan Volný, já se k němu následně přihlásím. Týká se jednoho z těch kompenzačních zákonů, které jsme přijali, konkrétně kompenzační bonus pro společníky s. r. o. A ta změna je jednoduchá. Spočívá v tom, že původně bylo stanoveno, kdo je daňovým rezidentem, že to musí být společnost, která má sídlo v České republice nebo v Evropské unii, respektive v Evropském hospodářském prostoru, a navíc většinu svých příjmů získala z činnosti na území České republiky. Tento návrh byl podrobně konzultován s Ministerstvem financí, objevily se určité pochybnosti o slučitelnosti s právem Evropské unie, takže je tam změna, kde by bylo stanoveno, že tím rezidentem je firma, daňovým rezidentem firma, která má sídlo v České republice nebo v Evropské unii, respektive v Evropském hospodářském prostoru, a nedosáhla na jinou obdobnou podporu v zemích Evropské unie nebo hospodářského prostoru. A následně se upravuje vlastně i přechodné ustanovení tak, aby se dala možnost eventuálně někomu dalšímu, který by to splnil, se přihlásit o tuto podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Ptám se, zdali se ještě někdo - ano, pan poslanec Hrnčíř v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, dovolte, abych se také krátce vyjádřil k vládnímu návrhu, který zavádí paušální daň pro živnostníky. My jsme rádi, že i přes původně odmítavý postoj vlády České republiky tento náš návrh, který prosazujeme dlouhodobě, si vláda osvojila. Nicméně ta hranice těch 800 tisíc korun nám přijde nelogická, proto na to reaguji pozměňovacím návrhem, kdy tu hranici dáváme alespoň na milion korun, což je tedy stávající limit pro povinnou registraci k DPH.
Tady se ale bavíme samozřejmě o pomoci živnostníkům, kteří si tu pomoc zaslouží i s tou sníženou administrativou a podobně, ale vláda stále zapomíná na ty malé rodinné firmy, na ta malá eseróčka. Pravděpodobně asi proto, že jich není třeba tolik jako těch živnostníků. A ti samozřejmě často trpí tím, že nároky administrativní a podobně, které jsou spojeny s tou právnickou osobou, jsou samozřejmě daleko, daleko větší než u OSVČ a u živnostníků. A nijakým způsobem to není zohledněno, není to nijak kompenzováno.
Proto navrhuji v pozměňovacím návrhu, aby taková ta malá, typicky malá rodinná eseróčka se zdanitelnými příjmy za zdaňovací období do 3 milionů korun, aby se jim snížila daň z příjmů právnických osob z 19 na 15 %, aby jim alespoň zůstalo více peněz na jejich rozvoj nebo na zvýšené administrativní náklady, které s tím mají.
Dalším pozměňovacím návrhem, který předkládám k tomuto zákonu, je už dlouho diskutovaná sleva na poplatníka, která se neměnila už asi 12 let. Diskutuje se samozřejmě zrušení superhrubé mzdy a podobné věci a s tím spojené daňové úlevy. Nicméně podle těch propočtů, jak to vychází, a podle toho návrhu, který se diskutuje, tak samozřejmě by to pomohlo více těm s těmi vyššími příjmy, kdežto těm pracujícím s nízkými příjmy by to až tak moc nepomohlo, což právě řeší ta sleva na dani. Pokud se zvýší sleva na dani ze současných necelých 25 tisíc na 30 tisíc korun, tak samozřejmě zůstane v peněženkách právě těch nízkopříjmových pracujících daleko více peněz. Proto je to další, třetí návrh, který k tomu předkládáme, protože i těm nízkopříjmovým pracujícím je prostě potřeba pomáhat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali někdo další má zájem o vystoupení. Nevidím. Takže já končím obecnou rozpravu a táži se paní ministryně, pana zpravodaje. Pan zpravodaj nemá, ale paní ministryně se chce vyjádřit v závěrečném slově. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já jenom velmi ve stručnosti k těm - asi k vystoupení pana poslance Munzara, on mluvil věcně. My jsme to vázali na plátcovství DPH z jednoho prostého, pragmatického důvodu, že dokud není plátce DPH, tak si nemusí vést žádnou - samozřejmě pokud teď ještě nemáme paušální daň, tak si vede přímé výdaje, daňovou evidenci, ale nemusí si ji vést, když prostě přejde do paušální daně. Ale jakmile se stává plátcem DPH, tak už si musí vést určité povinné evidence. Takže to nám dávalo logiku, aby to bylo vázáno na plátcovství DPH.
Já už jsem tady několikrát vysvětlovala, že my jsme vázáni legislativou EU, takže si nemůžeme dělat, co chceme. Vedou se debaty už asi tři roky o definitivním režimu, o posunutí hranice pro plátcovství DPH, ale my to těžko můžeme tady uzavřít na národní úrovni, když není evropská legislativa, a u daňových zákonů musí být jednomyslnost. ***