(16.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Pokud přejde osoba samostatně výdělečně činná, která splňuje podmínky podle zákona, na tento systém, nepodává žádné daňové přiznání, nemusí si platit žádného účetního, který vede daňovou evidenci, a nehrozí nikdy žádná daňová kontrola. Takže neumím si představit nic jednoduššího tady pro ty nejdrobnější živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 922/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Karel Rais a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Jak bylo řečeno, mám tady před sebou usnesení rozpočtového výboru ze 43. schůze ze dne 9. září 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, a jedná se o sněmovní tisk 922, druhé čtení.

Po úvodním slově náměstka ministryně financí pana Kouby, zpravodajské zprávě poslance Venhody, která byla přednesena v zastoupení poslancem Řehounkem, a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, sněmovní tisk 922, vyslovila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů: A1, pozměňovací návrh k paušální dani, změny v důsledku implementace IT a v důsledku novely daňového řádu. Jedná se o souhrn změn souvisejících se zabezpečením funkčnosti IT, řešení paušálního režimu, který tvoří nedílný celek, detaily jsou uvedeny v tom sněmovním tisku. A za druhé, A2, to byl pozměňovací návrh, který se týkal zvýšení hranice pro vstup do paušálního režimu na částku 1 milion korun. Jedná se o souhrn změn, které tvoří nedílný celek, a v podstatě zde z těch 800 tisíc je tam návrh na ten 1 milion korun; a

2. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

Děkuji. A ještě bych pak vystoupil v obecné rozpravě a požádal bych o zkrácení lhůty na 14 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to v podstatě můžete asi zůstat u mikrofonu, protože zpravodaj má přednostní právo, takže já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem nikoho jiného přihlášeného nemám, a zpravodaj má přednostní právo, tak si to hned řekneme.

 

Poslanec Karel Rais: Já bych využil toho přednostního práva a požádal bych Sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednání tohoto zákona na čtrnáct dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Kamala Farhana a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych zde jenom krátce v obecné rozpravě okomentoval svůj pozměňovací návrh. Cílem toho návrhu je legislativně technická úprava ustanovení § 28c zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, kterým došlo letos ve stavu legislativní nouze k odpuštění části pojistného osobám samostatně výdělečně činným. Má dojít k odstranění výkladových nejasností v odstavci 6, z jehož současného znění není zcela zřejmé, že jaký rok má být počítán minimální vyměřovací základ, a zároveň se s návrhem předejde situacím, kdy by některé OSVČ, pro něž neplatí povinnost platit zálohy na pojistné, mohly žádat o vrácení přeplatku pojistného, přestože žádné peníze do systému veřejného zdravotního pojištění 2020 neodvedly, neboť se vlastně tím odpuštěním považovalo, že to je zaplacené.

Podrobněji jsem tento svůj pozměňovací návrh odůvodnil v systému a taktéž jsem ho vložil do systému. Ještě se k němu přihlásím potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, paní ministryně.

Jak už jsme říkali v prvním čtení, my vítáme princip paušální daně, obzvláště je-li postaven na principu dobrovolnosti. Je tedy faktem, že některým živnostníkům a podnikatelům se paušální daň vyplatí nejen z toho důvodu, že vede ke snížení administrativní zátěže, ale možná se jim vyplatí i finančně, ale existuje ne nevýznamná skupina živnostníků a podnikatelů, například ti, kteří uplatňují slevy na děti, na vyživované osoby, na manželku a podobně, tak tam samozřejmě se pak ta daňová výhodnost snižuje. Nicméně jak zde bylo řečeno, bude na rozhodnutí živnostníka, jestli si tuto možnost vybere, či nikoliv.

O čem chci ale hovořit, je právě snížení administrativní zátěže a různé limity, které vládní novela zákona přináší. Máme dnes 1 mil. Kč na povinnou registraci k DPH, paušální daň podle vládního návrhu navrhuje limit 800 tis. pro ty, co chtějí uplatnit paušální daň, máme 2 mil., na čem jsme se shodli, na daňové výdajové paušály. Takže někdy tyto limity pro daňového poplatníka připomínají spíše bojovku a čert aby se v tom mnohdy vyznal. Proto nejjednodušším a logickým principem by bylo srovnat vše na hladinu 2 mil. Kč - a k tomu vedou některé z mých pozměňovacích návrhů. Myslím si, že by to bylo logické a bylo by to správné a také by to naplňovalo ten hlavní cíl, který vládní návrh sleduje, a to je snížení administrativní zátěže.

Začnu s limitem, který je dnes 1 mil. Kč pro povinnou registraci DPH, protože povinná registrace k DPH je právě tím momentem, kdy podnikateli se najednou zvýší administrativní zátěž, přijdou mu povinnosti daňové evidence, přijdou mu povinnosti s kontrolním hlášením apod. Takže to je ten moment ohromného administrativního skoku pro daňového poplatníka. A snahou, původní snahou toho limitu do 1 mil. Kč bylo umožnit těm nejmenším podnikatelům možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby stát tyto nejmenší nezatěžoval zvýšenou daňovou administrativou. Nicméně tento limit se dnes už 16 let, limit pro povinnou registraci k DPH, nezměnil, a přitom 16 let inflace rostla. A díky zvyšování cenových hladin jak na straně příjmů, tak na straně výdajů toho živnostníka spousta drobných živnostníků, řemeslníků dnes překračuje tu hodnotu obratu 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH. Stačí pro ně jedna větší zakázka, a už jsou v tomto administrativním uragánu, kontrolní hlášení apod.

Když jsem to poprvé navrhoval zhruba před rokem, tak jsem zde řekl, že posunutím hranice pro povinnou registraci k DPH uspoříme čas nejen našim podnikatelům, protože jejich hlavní hodnota není v tom naplňovat daňovou administrativu, ale v tom, aby se dokázali postarat sami o sebe, sami si hledali práci, jejich hodnota je v tom, aby nabízeli práci někomu dalšímu, nabízeli své služby, přispívali do sociálního systému, platili daně a přispívali k ekonomickému rozvoji České republiky. A hlavně jsem zde řekl větu, že jejich hodnotu právě oceníme, až nebude takový ekonomický růst. Dneska jsme po roce v době ekonomické krize - a kdy jindy bychom měli pomáhat živnostníkům a podnikatelům, zejména těm drobným, a sejmout z nich břímě administrativní a daňové zátěže? ***




Přihlásit/registrovat se do ISP