(12.50 hodin)
(pokračuje Luzar)
A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit, jsou informace. Při nástupu do své funkce jste hovořil o tom, že chcete zlepšit komunikaci, podávání informací a chcete lépe než váš předchůdce podávat tyto informace. Přeji vám ze srdce, ať se vám to podaří, protože si myslím, že to je základní kámen úrazu současné informační doby, ve které žijeme. Ale chci upozornit na to, že tady se šíří obrovské množství dezinformací a různých fantazijních představ různých pisatelů o tom, co vlastně funguje, jak nefunguje, co se děje a co se neděje. A já bych přivítal, abyste se také zaměřil na tuto oblast činnosti, protože to, co se momentálně děje ve veřejném prostoru, je obrovské podhoubí pro strach. Mnoho lidí ten strach má právě tady z těchto dezinformací a z informací, které jsou neúplné, nebo případně dokonce podporují tyto dezinformace a nikdo je nevyvrací. Když se podíváte na webové stránky Ministerstva zdravotnictví, najdete tam informace, ale již velice málo podnětů, které by vyvracely dezinformace a které by občany trošku směřovaly k tomu, jaký je reálný pohled na aktuální situaci.
Toto jsou podněty, které jsem chtěl vám osobně tady přednést, a chtěl jsem slyšet reakci, abyste vy věděl, když půjdete na vládu a jste již vy rozhodnut, že požádáte vládu o vyhlášení nouzového stavu, abyste zvážil a vzal v potaz tady tyto věci. Bohužel zde nejste. Vláda rozhodne, ale musíte počítat s tím, že je výsostným právem poslanců Parlamentu České republiky, aby případně s vašimi kroky vyjádřili nesouhlas a rozhodli o pokračování nouzového stavu a rozhodli o tom, jestli vláda splnila svůj úkol v rámci nouzového stavu, nebo ne.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky - pan poslanec Svoboda a připraví se pan poslanec Běhounek.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Nikdo mě nemůže obviňovat z toho, že bych jako opoziční poslanec hájil názory koaličního ministra. Ale po tom, co jsem slyšel kolegu Luzara, jsem nucen promluvit.
Pane kolego, sdělili jste nám celou řadu naprostých nesmyslů. Pokud se týče mediků, aby mohli být použitelní na specializovanou práci v těch nemocnicích, musí to být posluchači posledních čtyř semestrů. Předtím mají teoretické a preklinické obory. V těchto posledních semestrech neexistuje distanční výuka. Ono se totiž nedá na dálku učit, jak se vyšetřuje pacient, jak se mu díváme do očí, jak mu odebíráme tělní tekutiny. Ono to nejde. A distanční výuka, kterou jste navrhoval, je nesmysl.
Ta další věc je otázka toho, která je nejvážnější. Jak dopadnou naše zdravotnická zařízení se svými lůžky. Když hovoříte o těch číslech, zapomínáte na to, že ta intenzivní lůžka jsou obsazována normálně pacienty, kteří mají těžký průběh při normálních chorobách. A že počet těch lůžek ji minimálně ze dvou třetin využíván pro pacienty, kteří mají těžké onemocnění. V okamžiku, kdy začnete říkat, že máme tisíc postelí, nemáte prostě pravdu, protože je nemáme. A když je budeme mít pro ty pacienty s covidem, budeme muset nějaké lidi z těch lůžek odpojit. Jak to budeme dělat? Kdo mi uloží to, abych někoho odepnul a připnul tam někoho jiného?
Proto se tato věc musí řešit dopředu a nemůžou se říkat takovéto medicínské nesmysly. Každý umí léčit, každý umí řídit auto a každý je výborný milenec. Ale ono to tak úplně není.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Běhounek, poté pan poslanec Luzar.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážený pane ministře, kolega Svoboda mě lehce předběhl a řekl některé věci, které jsem chtěl říct já. Víte, já to tady poslouchám už celou dobu, od 1. března jsem v tom. Tady lítá tisíce čísel a tisíce názorů. Nebudu říkat, které jsou uhnuté, které nejsou. Ale nikdo tady neříká, že jsou lůžka, dejcháky a všechna tahleta opatření úplně k ničemu, pokud nebudeme mít personál, který se o ně bude starat. Medici to tedy skutečně nebudou.
A druhá věc. Mám velké zkušenosti z Břevnice, mám velké zkušenosti z Alzheimer centra u nás na Vysočině. To byla zařízení sociální. My jsme vypsali po celorepublikových prosbách o nástup dobrovolníků. Žijete-li v přesvědčení, že národ je nadšen, aby nám šel pomoci, tak jste v omylu. Vždycky nám pomohla armáda nebo hasiči nebo někdo, na koho jsme měli v tom nouzovém stavu páky. Dobrovolníci byli, ale v řádu jednotek. Prosím uvědomte si, že čísla, která tady lítají, nemluví o těch, kdo tu péči mají poskytnout.
A jednoznačně souhlasím s kolegou Svobodou, že také máme jiné nemocné než covidové. Podívejte se na data 65+, jak nám to leze nahoru!
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Luzar, poté faktická poznámka - pan poslanec Kobza.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji, vážený pane předsedo. Já budu reagovat vaším prostřednictvím na své dva ctěné, ctěné, předřečníky.
Drazí kolegové, vy jste asi nebyli tady na začátku této debaty, kdy se schvaloval program a kdy měl své vystoupení pan profesor Prymula, nový ministr zdravotnictví. Kdybyste zde byli, tak on tato čísla, která jsem řekl, přesně řekl. Hovořil o těch počtech, říkal, kolik máme lůžek, říkal, proč uvažuje o vyhlášení nouzového stavu, hovořil o medicích, které chce využít. On o tom hovořil. A já jsem po něm právě chtěl upřesnění těchto čísel a znát faktické údaje o těchto číslech, abych si mohl udělat obrázek stejně jako vy. Ale bohužel já je nedostanu, protože pan ministr tu není a vláda již asi jedná, za čtyři minuty, o tom, co bude, anebo nebude. A to je ten základní problém.
A zdůrazňuji k té distanční výuce. Rozumím, vy jste odborník tady v tomto. Ale já se obracím - tady je jediný ministr, ministr školství, který hájí tady vládu. A vysoké školy opravdu nefungují v tom klasickém režimu, mají omezený režim. Nevím, jak dalece ti medici fungují. Ale je to problém a já jsem chtěl, aby pan ministr zdravotnictví právě odpověděl na to, jak ty mediky chce využít a proč ten nouzový stav kvůli tomu, mimo jiné kvůli tomu, chce vyhlásit. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Kobza.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já poslouchám velmi pečlivě diskuze, které tady zaznívají, a nemohu se ubránit jedné otázce. Bohužel pan ministr zdravotnictví zde již není, určitě by mi odpověděl. Vidím zde určitou paralelu s epidemií španělské chřipky před sto lety, která šla ve třech vlnách. Co se týče koronaviru, tak teď tady máme druhou vlnu. Tak mě by zajímalo, jestli při úvahách o řešení této vlny koronaviru už také uvažují o tom, jak zabránit nástupu třetí vlny. Protože podle těch zkušeností z minulého století se to zdá být velmi pravděpodobné. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. To bylo z faktických poznámek vše a na tři minuty se dočkal pan poslanec Klaus. Samozřejmě budeme pokračovat po polední přestávce.
Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem Trikolóry k chystanému vyhlášení nouzového stavu.
Za prvé, když projdu tu debatu, musím věnovat pár slov opozici. Tady se nestačím divit těm jedincům, kteří v červenci křičí, ať se více rozvolňuje a proč vláda nerozvolňuje rychleji, a dneska křičí, jak to že vláda včas nezačala zase zavádět roušky, a ta jejich vyjádření jsou úplně přesně opačná, než byla ještě před měsícem. To člověk neví, jestli se má smát, nebo plakat.
Na druhou stranu činnost vlády je k pláči rovněž. A já myslím, že vláda selhala ne v březnu a dubnu, ale v květnu, červnu a červenci. Byli jsme ve stavu, kdy řešení pandemie koronaviru byla celospolečenská priorita číslo jedna. Měli jste obrovskou podporu veřejnosti, podporu této Sněmovny, podporu médií, byla řada dobrovolníků a dalších. A co jste vytvořili? Pandemický semafor, což je něco na úrovni asi tak první třídy základní školy, moje dcera, že by to s paní učitelkou vybarvily zelenou barvičkou nebo žlutou. ***