(15.50 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Plagy na několik věcí, chtěl jsem znát jeho osobní názor. Nicméně se tedy budu držet jen té části, na kterou bych rád měl písemnou odpověď. Chtěl jsem se zeptat na zavírání škol, protože při tom zavření, při absenci prezenčního vzdělávání a při absenci interakce mezi žákem a učitelem se bohužel prohlubují rozdíly mezi úrovní vzdělání jednotlivých žáků a ty rozdíly zřejmě také vznikly rozdílným přístupem k distanční výuce při tom dlouhém uzavření škol před létem. Takže jsem chtěl pana ministra v rámci své interpelace požádat, zda by mi neposkytl, zda si udělalo Ministerstvo školství nějaký přehled, rozbor přístupu jednotlivých škol k distančnímu vzdělávání, a zejména, jaké z toho Ministerstvo školství učinilo pro podzim závěry. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.
A já nyní prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci dostavby dálnice I/56. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Je to tedy silnice první třídy. Já bych chtěl požádat pana ministra, zda by mi mohl říct nějaké informace k tomu, kdy se plánuje tato stavba začít realizovat, protože v tuto chvíli na webu ŘSD není prakticky ani harmonogram. V plánu je to již zhruba od roku 2008. Senátoři se sice pokoušeli teď tuto silnici dostat do novely zákona 416. V případě, že by byla zařazena, by mě zajímalo, zdali ten harmonogram, který má případně připraveno ŘSD, by byl nějakým způsobem rychlejší, zda by se dala nějak urychlit výstavba této silnice první třídy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Příprava přeložky I/56 mezi Opavou a Ostravou byla prosazována v nevhodných parametrech blízkých dálničnímu uspořádání, což její další přípravu reálně znemožňovalo, neboť není ekonomicky obhajitelné stavět mezi Ostravou a Opavou dva čtyřpruhové tahy. Přednost pro kapacitní spojení dostal čtyřpruh na I/11, který je již ze dvou třetin přibližně v provozu, což asi víte, protože jste z regionu, a další stavby na obchvatu Komárova a Nové Sedlice se v tuto chvíli připravují.
V dalším kroku potom ta zmiňovaná I/56 se vyvíjela tak, že bylo nutné přistoupit k určité revokaci těch návrhových parametrů komunikace, což ale zase naráželo na nesouhlas. Posun nastal až v roce 2018, kdy kraj uznal opodstatněnost toho návrhu přeložky I/56, a to už v odpovídajících parametrech. Došlo následně ke zpracování technické studie, dopravního modelu celé oblasti. Výsledkem návrhu je kapacitní komunikace I/56 Ostrava-Hlučín, variantně čtyřpruh, resp. třípruh, a to s dalším pokračováním na Opavu v dvoupruhovém uspořádání. Je to vždycky tak, aby mimoúrovňové křižovatky byly s ohledem na ty silné křižovatkové pohyby. V současné době se dopracovává technické řešení a ekonomické hodnocení a součástí bude i plánovaný harmonogram výstavby. Příprava se nachází v úvodních fázích, se zahájením realizace není možné počítat dřív než v roce 2028. Doba realizace potom už bude standardní, přibližně tři roky, s tím, že jednotlivé části přeložky I/56 už budou předmětem etapizace.
V současné fázi neidentifikujeme zásadní překážku, což je asi dobrá zpráva, v projednávání této stavby, nelze nicméně vyloučit zapojení různých odpůrců ve fázích následujících, zejména se jedná o různé ekologické organizace, které mimo jiné v tomhle regionu skutečně docela zásadně znesnadňují ty výstavby, to nelze samozřejmě předjímat. Co je snad dobrá zpráva, je to, že už dnes zmiňovaný liniový zákon by tomu měl pomoci i při projednávání v té přípravné fázi stavby, a věřím, že tomu pomůže i komplexní rekodifikace stavebního práva, nicméně jde to paralelně samozřejmě vedle toho.
Myslím, že to je asi v zásadě vše, co by se k tomu dalo říct. Já nejsem z toho regionu, takže jsem si nechal všechno vyjet. Kdybyste potom potřeboval nějaké detailnější informace, klidně přijďte a není problém vám případně udělat schůzku s kompetentními lidmi z ŘSD, aby vám k tomu řekli větší detail.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Černohorský má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom částečné doplnění. On je tam totiž problém, že Petřkovice jsou v tu chvíli silně přetížené, protože je tam velmi úzká cesta, v rámci které dochází k obrovským kolonám a k zastavení vlastně všech, kteří cestují do okolí. Proto si myslím, že tady ta (nesrozumitelné) by naopak měla být poněkud prioritnější. Ale milerád se spojím se zástupci ŘSD a vezmu případně s sebou i místní starosty, aby to slyšeli sami. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, takže já prosím pana poslance Jiránka, který bude interpelovat pana ministra Prymulu ve věci pacienti s COVID-19 v nemocnicích. Prosím.
Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, pane ministře. Můj dotaz bude krátký. V neděli jste se vyjádřil v televizním pořadu ke statistikám hospitalizovaných na COVID-19. Cituji z článku: Až 40 % hospitalizovaných na specializovaných covidových lůžkách sice leží s covidem, ale jsou bez příznaků a v podstatě žádnou léčbu nepotřebují. V nemocnici jsou proto, že je není kam umístit. Podle ministra se jedná o tzv. sociální pacienty.
Dostal jsem na toto vyjádření desítky dotazů, jak to tedy v souvislosti s tím postupným zaplňováním nemocničních oddělení je. A osobně v tom nehledám žádnou senzaci, naopak bych rád tímto vysvětlením situaci zklidnil. Mohl byste to tedy vysvětlit, o co přesně jde a co znamená to označení sociální pacienti? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se pokusím odpověď koncentrovat na tento dominantní dotaz, protože asi není nutné popisovat celou kapacitu systému, který tady je.
V podstatě vidíte i z toho, co se dostalo do masmédií, že kapacita toho systému je v tuto chvíli dostatečná, nicméně skutečně se plní a my jsme nuceni zapojovat další lůžka, která v podstatě znamenají, že už restrukturalizujeme a musíme omezovat péči na těch lůžkách, kde by jinak leželi pacienti s plánovanými zákroky a využívali by je.
Když jsem hovořil o té situaci, která se týká právě pacientů, kteří v podstatě jsou považovatelní za sociální, tak ono možná ten termín není úplně přesný. Oni to jsou pacienti, kteří jsou pozitivní na covid, ale jejich onemocnění je naprosto nezávažné, to znamená, nejsou tam prakticky žádné klinické příznaky a oni jsou z určitých důvodů v nemocnici. To aktuální číslo je, že my v tuto chvíli máme v nemocnici 1 028 covid pozitivních případů a z nich 42 % má lehký průběh, není u nich potřeba jakákoli specializovaná léčba, tedy není tady potřeba ani kyslík, ani ventilace a ten režim je v podstatě udržovací. Ten důvod, který k tomu směřuje, tady je dlouhodobý a netýká se jenom covidu. My nemáme dostatečný počet lůžek následné péče, ale máme poměrně přebytek lůžek akutní péče, takže s řadou diagnóz ti lidé jsou hospitalizováni ve zdravotnických zařízeních, aniž by odcházeli dostatečně včas na lůžka sociální.
Tady ten problém je ale konkrétního rázu. Souvisí zejména s tím, že v zařízeních sociální péče je spousta seniorů, kteří když se nakazí, tak na půdě tohoto zařízení je velmi složité vytvořit v podstatě režimová opatření taková, aby část toho domova seniorů byla v režimu covid pozitivní a druhá část pro osoby, které jsou negativní, a nedocházelo k riziku, že se budou vzájemně nakažovat. Proto ti pozitivní v řadě případů jsou odvezeni do nemocnic. Tady na začátku ta hospitalizace může mít smysl, to znamená, v podstatě tady byly nějaké příznaky, ten člověk je léčen a pak se dostane do fáze, kdy už žádné příznaky nejsou, mohl by být propuštěn, ale ještě je v období, kdy vylučuje virus a je pozitivní. A z toho důvodu, že ho není možno umístit v tom jeho mateřském zařízení, tak musí zůstávat ještě v nemocnici, a samozřejmě je na lůžkách, která by bylo možné využít pro tu akutní péči. Z toho důvodu v tuto chvíli probíhá vytipovávání různých zařízení jak v Praze, tak v ostatních regionech, aby bylo možné na tu přechodnou dobu tyto pacienty umístit tam a až následně poté odvézt do těch domovů seniorů.
Jestli to takhle stačí. Děkuji.***