(14.40 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já se v tomto případě omezím jen na konstatování, že jde o aktuální téma, a tak pevně věřím, že budu mít možnost otázky položit na pana premiéra na příštích interpelacích. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. V tom případě nyní vyzvu paní poslankyni Richterovou, aby přednesla svoji interpelaci ve věci sociální bydlení, ekonomické vyhodnocení projektu, a tím uzavřela tento blok interpelací. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se chci pana premiéra zeptat, jakým způsobem zajišťuje, aby jeho vláda ekonomicky vyhodnocovala úspěšné projekty, které mají jasné pozitivní výsledky a mohly by do budoucna přinést střednědobé i dlouhodobé úspory.
O čem konkrétně mluvím? O projektu sociálního bydlení, kdy se podařilo zapojit šestnáct obcí. Jde spočítat, kolik přesně osob bylo podpořeno, kolik domácností si udrželo bydlení a kolik to celé stálo. Mě právě zajímá, jakým způsobem tento končící projekt, kde už se právě to vyhodnocování, pokud vím, událo, pan premiér využívá. Jde o to, že mělo jít o projekt pilotní, o který se pak opřeme, projekt, který nám umožní uplatňovat to provázání různých úřadů, obcí, neziskových organizací komplexně. A je to také záležitost, kde měřitelné výsledky můžeme snadno interpretovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, nevím, jestli vám nebyl spuštěn čas? (Nebyl.) Nebyl. Já se omlouvám, prosím, pokračujte.
Poslankyně Olga Richterová: Čili zajímá mě, jakým způsobem bude pan premiér pracovat na úrovni návrhu rozpočtu a střednědobých cílů naší země s měřitelnými výsledky projektu sociálního bydlení realizovaného na MPSV, který je ale ze své podstaty multioborový, zapojuje samosprávy, řadu různých státních úřadů a ve výsledku může dlouhodobě přinést velké úspory celé zemi. Děkuji za zodpovězení.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. To byla poslední interpelace z tohoto bloku. Pan premiér je omluven, na všechny interpelace tedy odpoví písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.
Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy poslance Jana Pošváře, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Miroslava Tomana ve věci eroze a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu. Je základním výrobním prostředkem zemědělství a lesnictví. Bohužel, půdy v České republice jsou více než z poloviny ohroženy vodní erozí, tedy nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. V databázi monitoringu eroze zemědělské půdy bylo k roku 2018 evidováno 276 erozních událostí, v roce 2019 dokonce 425 událostí. Stav ohrožení je podrobně popsán v závěrečné zprávě o monitoringu eroze, která je zpravidla zveřejňována v první polovině roku. Ovšem závěrečná zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019 stále nebyla zveřejněna.
Zároveň se objevují nové informace o protierozní vyhlášce, na které deset let pracuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Podle pořadu Nedej se se počítá s tolerovaným odnosem 17 tun ornice z každého hektaru ročně, tedy zhruba 1,5 tatrovky půdy z jednoho fotbalového hřiště každý rok. Znamenalo by to zachování současného neutěšeného stavu.
Zajímalo by mě, kdy bude zveřejněna zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019. Proč téměř na konci roku nebyla závěrečná zpráva zveřejněna? Proč chce Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a potažmo celá vláda tolerovat degradaci naší půdy?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je omluven z pracovních důvodů, takže na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.
My se posuneme k další interpelaci, což je blok interpelací na pana ministra Prymulu, který jako jediný z interpelovaných není omluven, takže pan poslanec Munzar přednese interpelaci ve věci zavírání škol. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vítám vás na vaší premiéře interpelací.
Vy jste rozhodli o uzavření středních škol na 14 dnů, spekuluje se ve veřejném prostoru i o druhých stupních základních škol. Včera jsme se tady ptali na konkrétní, exaktní data, která vás k tomuto rozhodnutí vedou, ale bohužel jste nám žádná nesdělil. Chci připomenout, že uzavření škol je velikým zásahem do ekonomického i soukromého života rodin žáků. Zároveň by vzdělání budoucích generací mělo být naší prioritou a forma distanční výuky rozhodně nedosahuje kvality prezenční výuky.
Již před létem odnesli žáci a studenti koronavirovou krizi a ztracený čas, kdy nemohli být ve škole, jim už nikdo nevrátí. O to více je důležité, aby v maximální možné míře měli dnes prezenční výuku, a to nejen ročníky, které se připravují na maturitu. Proto se chci zeptat, v kolika případech se staly školy ohniskem masivního šíření nákazy do svého okolí, že musí být uzavřeny, v kolika případech došlo k přenosu nemoci při školní výuce a jaký podíl takto nakažených je na celkovém počtu, v kolika případech je evidováno nakažení učitele od jeho studenta v rámci školní výuky v České republice. A také zejména, co se stane po 14 dnech - to znamená, jestli celkové číslo šíření R neklesne podle vašich představ, bude uzavření škol pokračovat?
Já se ptám skutečně na tato exaktní data, která prokážou, že školy a vzdělávání našich dětí jsou ohniskem, a nikoliv pouze obětí vašich opatření. Ptám se na exaktní data, protože podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů se šíření viru uzavřením škol sníží minimálně. Ti studenti navíc nezůstanou zavření doma, budou se setkávat jinde, v obchodních centrech, kinech a podobně. Takže je to méně nebezpečné než v rámci školního režimu jim umožnit vzdělání?
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď, na kterou má pět minut.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se vyjádřil k interpelaci, která se týká zavírání škol. To zavírání škol je nepochybně jedno z opatření, které přichází v úvahu, které samozřejmě spolu s ostatními může přispět ke zlepšení epidemiologické situace v České republice a k získání kontroly nad průběhem té epidemie.
K zavedení distanční výuky jsme přistoupili pouze u studentů středních a vyšších odborných škol a v tom předcházejícím opatření to byly i vysoké školy, a to s ohledem na to, že v této věkové skupině byl zaznamenán nejvyšší záchyt pozitivních testů z hlediska výskytu činností ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dětí a žáků a uvedená věková skupina je charakterizována společenským sdružováním, je tedy nejrizikovější skupinou pro další šíření nákazy oproti žákům základních škol.
Další aspekt, který při rozhodování byl zohledněn, je fakt, že děti do věku zhruba deseti let, ale podle některých prací i 12 let, prodělávají nákazu častěji bezpříznakově, přičemž míra šíření u těchto dětí je významně nižší než u adolescentů a dospělé populace. Bylo zohledněno i to, že u středoškoláků má zavedení distančního vzdělávání nejmenší dopad na kvalitu poskytovaného vzdělání na rozdíl od těch druhých stupňů, kde se skutečně nechystáme toto opatření provést. Toto opatření má přechodný charakter a bylo tady řečeno, že bude na 14 dnů. Po těch 14 dnech chceme toto uvolnit a předpokládáme, že budeme schopni to reprodukční číslo snížit tak, jak bylo deklarováno, to znamená pod 1.
Z distanční výuky by vyjmuty nižší ročníky víceletých gymnázií, a to nejen s ohledem na věk studentů, ale i s ohledem na povinnosti plnění povinné školní docházky.
Co se týče omezení výuky tělesné výchovy a zpěvu, jedná se o aktivity, které jsou z hlediska způsobu šíření nákazy rizikové. Z důvodu omezení nezbytných kontaktů žáků a studentů bylo přistoupeno i ke zrušení mimoškolních zájmových aktivit.
Já bych tady možná zareagoval ještě na konkrétní dotazy, které tady padaly. My jsme v podstatě v situaci, když se podíváme na základní a střední školství, tak tady je v poslední době skutečně nejvyšší nárůst. My z toho celkového počtu, když se podíváme na ta čísla, se pohybujeme někde na začátku, než byla zahájena školní docházka té kategorie středních škol, někde na 2,1 %. Teď ten poměr, to znamená procento osob, které jsou postižené, je někdo přes 8 % a dále stoupá i na 11 % v některých regionech. Jsou tady regiony, které jsou významně postiženy. A není to ale plošně celá republika. V některých regionech dominuje základní školství, v některých regionech dominuje střední školství. Třeba v Náchodě teď ta situace, která je poměrně vyhrocená, je skutečně díky středním školám. ***