(13.20 hodin)
(pokračuje Černohorský)
Dalším příkladem může být také zase Ministerstvo kultury, které dle účetní závěrky k 31. prosinci 2018 mělo podmíněné závazky ve výši 1,6 mld. korun, které byly tvořeny zhruba z 91 % dlouhodobými podmíněnými závazky z transferu. To znamená, jedná se již o vydané rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podmíněné závazky představují potenciální nárok na rozpočet toho dalšího období, které v tom akruálním účetnictví jsou zobrazeny, v závěrečném účtu však nikoliv.
A jak je vidět, tak ty akruální údaje umožní podat celkový obraz o výsledku hospodaření v tom roce nezkreslený o ekonomické dopady a zátěže působící na jiné období. Při porovnání údajů o plnění státního rozpočtu v rámci tedy toho peněžního principu s údaji o výsledku hospodaření, ty akruální principy, pak dochází k rozdílným výsledkům, a tím pádem i k různé interpretaci skutečného stavu veřejných financí.
Rád bych tedy potom v podrobné rozpravě, do které bych se rád také přihlásil, navrhl usnesení, v rámci kterého nechci příliš podrobně rozebírat změny, které bude potřeba provést tak, abychom se mohli k těmto informacím výrazněji dostat. Ty bych rád potom převedl na úroveň výboru a na základě této diskuze by měly vniknout případné návrhy změn, které by měly vést k lepší vypovídací hodnotě nejenom tedy těch státních závěrečných účtů.
V rámci té podrobné rozpravy tedy načtu ten návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo financí, aby ve spolupráci s kontrolním výborem Poslanecké sněmovny a Nejvyšším kontrolním úřadem připravilo změny příslušných právních předpisů, které povedou k využívání akruálních údajů v závěrečných účtech při přípravě rozpočtu a střednědobého výhledu tak, aby byla dodržena zásada pravdivosti a reálnosti navrhovaných státních rozpočtů. K tomu se ještě tedy pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Pan předseda Faltýnek s přednostním právem.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já budu velmi stručný. Pozorně jsem poslouchal vystoupení kolegy, místopředsedy zemědělského výboru Holomčíka. A ano, má pravdu v tom, že za těch posledních sedm roků se do podpory živočišné výroby investovalo poměrně hodně státních prostředků a ten výsledek opravdu není adekvátní. Živočišná výroba, a zejména výroba vepřového masa, v České republice bohužel nestoupá, nicméně zastavil se alespoň propad. A já jsem rád za ten návrh, který tady řekl, že bychom měli na zemědělském výboru zahájit debatu na tohle téma, proč se tak děje. Ono to má spoustu souvislostí. Je to na dlouhou debatu. Já to tady nechci v tuto chvíli rozebírat. Ale vítám tady tento návrh, abychom to zařadili jako téma a přizvali k tomu chovatele, zemědělce, zástupce všech podnikatelských subjektů, kteří podnikají v rezortu zemědělství, a tuto debatu s nimi zahájili. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo, jenom stručně. Dámy a pánové, poslanecký klub TOP 09 nebude hlasovat pro návrh usnesení, protože nehlasoval pro zákon o státním rozpočtu na rok 2019. Nehlasoval pro něj především proto, že ho pokládal za velmi neodpovědný, a proto, že vykazoval negativní fiskální úsilí. Abych přiblížil, co to je. Negativní fiskální úsilí je rozpočtová politika vlády, kdy vláda vědomě zhoršuje strukturální saldo veřejných rozpočtů a vědomě zhoršuje bilanci veřejných rozpočtů.
A tady se chci přiblížit oné často opakované větě pana premiéra i paní ministryně financí, kterou neustále opakují, jak vláda za posledních sedm let snížila dluh. No, je pravdou, že za posledních sedm let se snížil relativní poměr dluhu - nominální dluh se samozřejmě zvýšil, ale relativní poměr dluhu vůči HDP se výrazně snížil, a to zhruba ze 41 % někam k 29 %. To je pravda. Ale zasloužila se o to vláda, aby mohla říkat jménem premiéra nebo ministryně financí "snížili jsme"?
No, vláda snižuje státní dluh tehdy, když učiní v nějakém rozpočtovém roce aktivní opatření k vylepšení bilance státního rozpočtu a snížení dluhu. Říká se tomu pozitivní fiskální úsilí. A já se tady obracím s dotazem na paní ministryni financí. Velmi bych si vážil, kdyby nám odpověděla, v kterém z těch sedmi let vyvinula vláda pozitivní fiskální úsilí. Obávám se, že nám nebude chtít odpovědět, tak odpovím za ni. Ani v jednom. Ani v jednom vláda nevyvinula pozitivní fiskální úsilí, to znamená, neudělala jediné aktivní opatření k tomu, aby byla vylepšena bilance státního rozpočtu. To dělá jenom ten hospodářský růst. Čerpám výlučně z materiálů Ministerstva financí - finančních strategií, konvergenčních programů. To znamená, opravdu tady říkám jenom materiály z Ministerstva financí.
V letech 2014 až 2017 vláda ANO a sociální demokracie vyvíjela neutrální fiskální úsilí. To znamená, že pro snižování strukturálního deficitu, čili státního dluhu, neudělala sice vůbec nic pozitivního, ale alespoň neškodila. Zatímco v letech 2018 a 2019 vědomě vyvíjela negativní fiskální úsilí, to znamená, vědomě škodila, a negativní fiskální úsilí plánovala i pro rok 2020. Samozřejmě do roku 2020 vlétl covid a jsme někde úplně jinde.
Ale říkám, vlastně cituji, nebo parafrázuji, nebo přibližuji materiál Ministerstva financí proto, abych vám vysvětlil, že vláda nesnížila státní dluh ani o korunu. Relativní poměr státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu byl snižován díky celoevropské a de facto celosvětové ekonomické konjunktuře. Vláda k tomu nepřispěla jedním jediným krokem. Naopak, v letech 2018, 2019 a 2020 aktivními kroky tuto situaci zhoršovala. To se také dá vyčíst z materiálů Ministerstva financí.
Takže není úplně pravda, že za všechny problémy dnešních dnů a těch dalších dnů, které nás čekají, může jenom covid. Může za něj i neodpovědná politika vlády. Je ovšem pravda, že vláda státní dluh nesnižovala.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám velmi jednoduchou prosbu na paní ministryni. Jestli by mohla vystoupit a v rozpravě odpovědět na ty dotazy nebo připomínky, které tady zazněly, v rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě v tuto chvíli. Nikoho nevidím. (Hlásí se ministryně Schillerová.) Do rozpravy, paní ministryně? Tak prosím. ***