(12.50 hodin)
(pokračuje Profant)
To jsou problémy, které vypíchl již NKÚ. Z těchto případů je zřejmé, že nezvládáme digitalizovat, koordinovat a propojovat, protože digitalizace, to není jenom o tom prostém využívání informačních technologií. To je o tom vytvořit procesy tak, aby byly digitální, aby ulehčovaly život každému občanovi, ne o tom, jenom si prostě koupit tu samou hračku, ale místo analogové digitální. Myslím si, že velmi dobře je to vidět na tom, do jaké míry je nefunkční chytrá karanténa, o které toho slyšíme mnoho, ale reálné výsledky jsou takové, že dvě krajské hygienické stanice ji nejsou schopny použít, že hygiena má množství výmluv atd. A to není oblast, kde by nám v tom někdo bránil, kromě vlády samotné, která si nedokáže zorganizovat své resorty.
Proto potřebujeme kvalitní zastřešení problematiky digitalizace. Takové zastřešení musí opravit ty největší chyby, které tady ještě jednou zopakuji.
Za prvé je to know-how. Bez patřičného know-how jsme slepí, nemůžeme zadávat veřejné zakázky a nemůžeme projekty řídit. Outsourcing může být cestou, ale pouze v případě, že my máme to know-how. Outsourcing je, že něco za nás někdo udělá, ale pokud mu neumíme zadat, co chceme udělat, tak nikdy outsourcing nemůže fungovat.
Dalším ohromným problémem je metodické vedení a vzdělávání lidí, a to mluvím jak o odborných profesích, tak o těch neodborných, protože bez lidí nemůžeme digitalizovat a bez těch vzdělaných lidí, kteří jsou informovaní, kteří mají ty postupy zažité, neudržíme ani bezpečnost tohoto státu. Myslím si, že to, jak ovlivňuje kvalita lidí, vidíme právě v případu nefunkční chytré karantény, a bezpečnost jsme viděli při jarních kybernetických útocích na naše nemocnice, kde prostě úplně amatérské chyby, které by každý student průmyslové školy uměl odhalit, se děly u profesionálů v takto kritické infrastruktuře. To je prostě důsledek toho, že nevzděláváme, nevedeme metodicky atd., což je důsledek toho, že nemáme měřitelné cíle, že nevidíme to, čeho chceme dosáhnout. Přitom to není nic složitého. Je to něco, co musí dělat firmy v soukromém sektoru, je to něco, o čem jsou napsány stohy knih, ale my to jednoduše neaplikujeme.
A v neposlední řadě musíme odstranit duplicity a dvoukolejnosti, což prostě není digitální přístup, protože musí obíhat data, a nikoliv lidé.
Zároveň bych chtěl upozornit na jednu velkou příležitost, která se nám naskytne v dalších měsících. Evropská unie připravila plán oživení, které je reakcí na koronavirovou krizi, která nás postihla. Pro Českou republiku z něj připadá 180 mld. korun. Zde je klíčové, aby náš národní plán obnovy, který připravujeme my, nikoliv Evropská unie, a který má připravit ministr Havlíček, nebyl dělán logikou beton, beton, beton, ale obsahoval opravdu smysluplné investice, které nám pomohou efektivně transformovat jak českou státní správu, tak i celou ekonomiku. Protože my opravdu nechceme konkurovat montovnám ze zemí třetího světa. My potřebujeme mít moderní ekonomiku, kde se pracuje na vyšší přidané hodnotě, kde hraje prim robotizace, kde se umíme vypořádat, kde jsme flexibilní. Koneckonců tato krize to, myslím, ukáže víc než cokoliv jiného. Kde budou montovny, které se nemůžou přizpůsobit, protože ony se z principu věci nemůžou přizpůsobit, ony vyrábějí ten jeden produkt, tak ty padají, zatímco spousta moderních firem se velmi dynamicky přizpůsobuje a na jejich fungování to téměř není znát. Někteří dokonce dokázali využít příležitost této krize. A my musíme být podobní, my toto musíme podporovat, nikoliv zadupávat prostou byrokracií. Musíme prostě myslet flexibilně a moderně, nikoliv to dělat obdobně, jako se to dělalo za první republiky a Rakouska-Uherska.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara a připraví se zatím jako předposlední - protože ještě Jakub Michálek chtěl také vystoupit - pan poslanec Černohorský. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové, dobrý den, paní ministryně. Já se vrátím možná k tomu, že nám státní závěrečný účet za rok 2019 dává takový ucelený obraz, jak vláda hospodařila v minulém roce, a nejen v minulém roce. Já se nebojím říci, že zpráva o státním závěrečném účtu za rok 2019 by se dala nazvat zprávou o tom, jak vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM dokázala prošustrovat ekonomický růst. To slovo říkám s velkou vážností.
Vy celou dobu veřejnosti tvrdíte, že jste snížili zadlužení, šetřili jste, vytvořili jste rezervy. To opakujete neustále, ale ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, obzvláště můžeme-li ji doložit čísly. Slyšíme to pořád - snížili jsme zadlužení, šetřili jsme, vytvořili jsme rezervy. Nic není vzdálenější od pravdy než tato tvrzení. Já si s dovolením vezmu k ruce stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k státnímu závěrečnému účtu a k vašim tvrzením vždy odcituji části tohoto stanoviska, které je mimochodem velmi vážné a nedá se tady odbýt na plénu Poslanecké sněmovny pouze tím, že kontrolní výbor vzal na vědomí.
Andrej Babiš se stal politikem s tím, že bude řídit stát jako firmu. A jak by asi dopadla firma, kdyby jí rostly rychleji běžné výdaje než celkové příjmy? Když se podíváte do stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, tak ten k tomu říká toto: Růst běžných výdajů, to znamená výdajů určených zejména na provoz státu, bez prostředků na realizaci investic, meziročně převýšil růst celkových příjmů o 8,8 mld. korun. - Tato skutečnost zejména v době ekonomického růstu a rychle rostoucích příjmů nesvědčí o zodpovědném přístupu z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Takže spíše řídit stát jako firmu směrem ke konkurzu, že?
Tvrdíte, premiér často v Čau lidi, ministryně financí včera na Twitteru, že jste snížili dluh, dokonce říkáte, že nejvíce ze všech. Když se podíváte do stanoviska NKÚ, tak ten k tomu v minulém roce říká toto: V době ekonomické prosperity by mělo hrát významnou roli i postupné snižování nominální výše státního dluhu. V roce 2019 však oproti předchozímu roku klesl státní dluh pouze v relativním vyjádření, a to především díky vysokému růstu HDP. Jeho nominální hodnota se naopak zvýšila. Plánování a realizace schodkových rozpočtů v dobách ekonomického růstu nepůsobily ve prospěch snížení celkového objemu státního dluhu. - Takže jste naopak přispívali ke zvýšení objemu státního dluhu a nesnižovali jste ho? Jenom to skrýváte za relativní poměřování a vyjádření vůči HDP, ale jeho růst není vaší zásluhou, ale spíše vašemu hospodaření navzdory. ***