(18.00 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Já bych také chtěla reagovat na kolegu Birkeho. V té reakci na náš návrh zákona ministerstvo říká, že je to administrativně náročné. Ale představte si, že teď ti starostové si mají volat a budou k vám volat na ORP. Nebylo by jednodušší, kdyby hygiena rozeslala zkrátka a dobře ty informace na všechny? Vždyť to je jednodušší. Tak budeme rozlišovat ORP a pak tedy obce prvního a druhé typu? Proč? Vždyť to jsou stejné samosprávy. Takže podle mě je jednodušší, když by hygiena okamžitě rozesílala při aktualizaci těch dat na jednotlivé obce. A je jedno, jestli je to ORP, jednička, nebo dvojka. Takže v tomto případě ta zátěž, kterou byste mohli mít jako ORP, že vám bude pořád někdo vyvolávat, si myslím, že by se odstranila.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Birke a jeho dvě minuty na faktickou poznámku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Birke: Já si myslím, že je to úplně zbytečná debata. Nicméně pro vaši informaci, já tady mám e-mail, tak jak ho tady ukazuji. (Ukazuje na mobilu.) Je to přesný e-mail, který přišel. Je to jenom, v rychlosti výstupy, z datových sad, epidemiologická charakteristika obcí ORP v daném týdnu. Mám to tady za ORP Náchod. Můžu samozřejmě říct to číslo, ale nechci ho říkat, protože to je informace, která není jaksi zásadně k zveřejňování.
Já jenom chci říci, že je potřeba to říkat popravdě. A paní kolegyně, vaším prostřednictvím, my normálně komunikujeme s dvojkami a jedničkami, to je běžná praxe. Nedělejme z toho něco, co je minimální. Já normálně komunikuji s jedničkami a dvojkami, to je totiž moje povinnost jim předávat informace z výkonu státní správy apod. Takže to je pro mě marginální záležitost. Ale pokud si to prosadíte, prosím. Já jenom říkám, že to do jisté míry může tu... no, prostě zatěžovat tu činnost té hygieny. Děkuji. Omlouvám se.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Já myslím, že ta debata není zbytečná. Každopádně by pan ministr na to mohl odpovědět, zda neuvažují o tom, že by se to řešilo tímto způsobem. A myslím si, že zatěžovat hygienu, to rozhodně nechceme. A myslím si, že se také dá vygenerovat a připravit jednoduchý software pro to, aby to bylo odesíláno tak, aby ta administrativní zátěž na hygienu byla co nejmenší, ale to už nechám na panu ministrovi. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec - zatím poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Tak já bych tady zareagoval na svého ctěného kolegu pana poslance a starostu Birkeho, vaším prostřednictvím, samozřejmě. Já si myslím, že nemá cenu si tady říkat jako dostal, nedostal. Rozhodně já nepatřím k těm, kteří by dělali tady opozici za každou cenu. A já řeknu, že nedostal. Jestli ten mail někam chodí, tak mně tedy ne. A nejsem jediný. Prostě ty problémy, jak dostat ty informace, ty prostě přetrvávají. Řekněme si, že to problém je. Já věřím tomu, že v nejbližší době se to nastaví, tak aby to chodilo všude správně.
A rozhodně potvrzuji to, že obce třetího typu samozřejmě pomáhají těm obcím, těm jedničkám a dvojkám, je to normální. Dělali jsme to po celou dobu té krize, takže nevidím v tom žádný důvod, proč bychom to nedělali dál. Ale nehádejme se, prostě ten problém tady je. Skutečně asi to nechodí úplně všude stejně. Je to možná dané tím, že některé ty úřady hygieny prostě fungují lépe v této oblasti, některé hůře. Je to spíš informace, která by měla, řekl bych, nabudit větší aktivitu v této oblasti, abychom ty přehledy měli. Ale rozhodně to není něco, co by bylo zásadní k tomu, abychom si tady dokazovali, že někdo je koalice a někdo opozice. Tak to rozhodně myšleno není. A já bych hrozně rád, kdyby prostě ta informace spíš sloužila k tomu, aby se ta služba vylepšila, zkvalitnila, abychom ty informace skutečně dostávali pravidelněji.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, které dávám tímto slovo. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Kolegové, kolegyně, určitě se shodneme na tom, že čelíme obrovské výzvě - vypořádat se jako Česká republika s celosvětovou pandemií. Takže nemá smysl si hrát na to, že je to jednoduchá situace pro vládu. Nic upřímně řečeno není jisté. Skoro bych řekla, že jistá je pouze jedna jediná věc. COVID-19 opravdu nerozlišuje mezi koalicí a opozicí. Je mu to úplně jedno. Proto je dobře, že se tady na Poslanecké sněmovně bavíme o tom, abychom skutečně jasně nastavili, co musíme udělat, a abychom fungovali jako národní tým.
Já chci říct, s čím se na mě obracejí lidé, rodiče, učitelé, učitelky, nepedagogičtí pracovníci, ale určitě i další pracující všech možných povolání, a co od nás očekávají. Myslím si, že nejsem jediná, kdo má takto zaplněné žádosti v mailu anebo na sociálních sítích. Ono to je úplně jednoduché. Lidé chtějí poctivou hru, chtějí vědět, jaké možné scénáře připadají v úvahu, nechtějí šířit paniku a chtějí vědět zkrátka, jak jsme připraveni a co se bude dít když... co se bude dít, když B, a co se bude dít, nedej bože, kdyby bylo nejhůř, a že zkrátka víme, co budeme dělat. Takto je to jednoduché. Já bych byla ráda, aby ta dnešní debata k tomuto přispěla.
Chci se také vyjádřit k tomu jako právnička, co jsem zaslechla v těch minulých týdnech, kdy se mně zdá, že i občané a občanky zaměňují zřízení Ústředního krizového štábu s nouzovým stavem. Baf. Takže určitě musím říct, že nikdo, koho znám, myslím si ani v této ctihodné Poslanecké sněmovně, si nepřeje opakování nouzového stavu. Myslím si, že všem se nám z toho ježí vlasy hrůzou na hlavě, že by se znovu nouzový stav opakoval.
Ale kolegové a kolegyně, o tom není Ústřední krizový štáb. Ústřední krizový štáb je těleso upřímně řečeno dost nezávislé na tom, kdo zrovna vládne, které tady máme roky a desítky let proto, že máme nacvičené hasiče, hejtmany, starosty, policisty, zdravotníky, záchranáře, kde každý člověk ví, má to nacvičeno, roky a desítky let, co má dělat, proč to má dělat, co se stane, když... A proto je dobře zvažovat v tuto chvíli zřízení Ústředního krizového štábu, aby profesionálové mohli pracovat a abychom byli směrem k odpovědi občanům připraveni na to, co se stane když...
Takže tolik několik mých poznámek do debaty a věřím, že tak jak COVID-19 nerozlišuje opozici a koalici, tak také my v boji s covidem nebudeme toto rozlišovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji. Elektronicky není nikdo přihlášen, z místa je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral. Takže já mu dávám tímto slovo. Prosím.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, pokud se bavíme o epidemii COVID-19, nechci lacině útočit na vládu, protože situace nebyla lehká. Na druhou stranu existuje řada nevynucených chyb. Pokud bych chtěl popsat kritiku vlády jedním slovem, bylo by to slovo nekoncepčnost.
Měl fungovat takzvaný semafor. Nyní se ale zavádí celostátní opatření. V okrese Vsetín je aktuálně 17,5 aktivních případů na 100 tisíc obyvatel, zatímco v Praze 173. Tak jaký má semafor význam, když se stejně zavádí celostátní opatření? To není koncepční řešení.
Dále je očividné, že hygienici nestíhají trasování a projekt chytrá karanténa nefunguje. Doufejme, že statistiky jsou již věrohodné, aby znovu neplatila slova Winstona Churchilla, že věří jen té statistice, kterou si sám zfalšuje.
Podle našeho názoru je třeba především chránit nejvíce ohrožené skupiny. Na začátku epidemie pan ministr Vojtěch říkal, že je roušek ve skladech dostatek. Nebyla to pravda a roušky jsme museli dovážet až z daleké Číny a lidé si je museli šít doma.
Opakuji, je klíčové se soustředit na nejvíc ohrožené skupiny, protože aktuální počet hospitalizovaných a počet úmrtí se ve srovnání se začátkem epidemie daří držet na relativně nízké úrovni. Není až tolik klíčový celkový počet nakažených, jako spíš aktuální počet hospitalizovaných a počet zemřelých. Podle Jakuba Hájka, ředitele odboru inovací agentury CzechInvest, je ve výrobě roušek a respirátorů Česká republika již soběstačná. Opravdu? Tak proč stát dodává seniorům jeden respirátor a pět roušek? Navíc podle infektologů ze společnosti infekčního lékařství nemá Česká republika v nemocnicích dostatečný počet lůžek pro infekční pacienty. Stávající tisícovka lůžek je ve srovnání se stavem před třiceti lety čtvrtinová a jejich kapacity nejsou rozmístěny rovnoměrně. Zatímco v roce 1990 měla infekční oddělení v republice 4 015 lůžek a na 100 tisíc obyvatel jich tak připadlo 40, letos je míst 1 023, tedy 10 na 100 tisíc obyvatel. Dobře, na COVID-19 současná kapacita může stačit, ale co kdyby v budoucnu přišlo něco horšího?***