(10.50 hodin)
(pokračuje Válek)
Co se týče týrání zvířat a cirkusů. Tak já si myslím, ono to tady zaznívá, že týrání je pro řadu z nás téma. Já myslím, že týrání není pro nikoho z nás téma, ale je pro nás obrovské téma bránit týrání. Myslím si a jsem o tom upřímně přesvědčen, že každý z nás, co tady sedíme, víme a vnímáme, že zásadní je bránit týrání bezbranných, tedy dětí, žen a obecně těch, kteří jsou homo sapiens.
Na druhé straně pro mě, když jsem se tím začal zabývat a připravoval jsem se na jednotlivé schůze zemědělského výboru - a chtěl bych velmi poděkovat zemědělskému výboru za diskusi, která byla racionální, seriózní, slušná a nekonfliktní -, tak pro mě bylo obrovským překvapením, že ve velmi renomovaných časopisech s vysokým impakt faktorem - a znovu opakuji, každý, kdo publikuje, kdo se zabývá výzkumem, tak žije mantru impakt faktoru, žije mantru Hirschova indexu a řekněme nějaké takovéto parametrizace, tak že byly opakovaně publikovány práce na téma, že nejlepší způsob, jak včas zachytit týrání v rodině, týrání dětí, je včas zachytit týrání zvířat. Existují dokonce časopisy, které se zabývají těmito vlivy nebo vztahem mezi těmito dvěma stavy. Musím říci, že mě opravdu fascinoval článek ze Spojených států, které považuji za velmi pragmatickou zemi v přístupu k některé legislativě, a v tomto případě určitě, který říkal - a nebyl jeden - že nejjednodušší způsob, jak včas dělat prevenci závažných zločinů, je zachytit jakýkoliv způsob týrání zvířat, protože tímto způsobem se velmi rychle zachytilo týrání v té fázi, která mi vadí daleko víc.
To se týká svým způsobem i cirkusů, protože úcta k životu, úcta k živému tvoru je zásadní. Já si nemyslím, že je potřeba dělat nějaká radikální opatření. Myslím si, že kompromisní návrh, který tady od obou kolegů zazněl, je velmi rozumný. Je to jakýsi krok na nějaké cestě. Troufnu si říci s trochou nadsázky - protože jsem si našel článek v novinách, když tuším za první republiky vystupoval v Ostravě v cirkusu Buffalo Bill, tak probíhala na půdě parlamentu tehdejšího Československa velmi bouřlivá diskuse, jestli je to správné, není to správné, a nakonec myslím, že radní města Prahy rozhodli o tom, že v Praze vystupovat nebude. Tak předpokládám, že stejně to bylo takové téma, myslím si, že kdyby přijel dnes s podobnou atrakcí, tak by vůbec nikoho nenapadlo něco takového povolit. To je prostě vývoj, to je prostě posun, je to pokrok vnímání přírody, vnímání živých tvorů. Nemyslím si, že je třeba do toho dávat emoce.
Jsem rád, že se dostávám k zákonu, kde každý hlasujeme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, kde nejsme svazováni nějakou brutální stranickou disciplínou, ale jsme svazováni pouze tím, jaký je náš názor a jaké je naše stanovisko. Klub TOP 09 podpoří tyto pozměňovací návrhy, o kterých jsem mluvil. Důvody jsou velmi pragmatické. Vycházejí z pečlivého a poctivého studia literatury a vycházejí ze stanoviska odborníků v našich řadách. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi za jeho vystoupení. Nyní tu máme faktickou poznámku pana kolegy Holomčíka, připraven je pan kolega Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já jenom uvedu na pravou míru jednu nepravdu, která zde zazněla. Týká se to toho, že existuje celoevropská kampaň, už docela dlouho, s názvem Konec doby klecové. Většina z těch organizací, které u nás prosazují ukončení klecových chovů, je její součástí, takže není pravda, že ti samí lidé, kteří to chtějí u nás, to nechtějí i na celoevropské úrovni. Pokud padne na úrodnou půdu to, co jsem tady říkal, že bychom měli nějak společně postupovat v té celoevropské iniciativě za zrušení klecových chovů, tak právě tyto organizace a tato část občanské společnosti pro nás můžou být velmi cenným partnerem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl vystoupit před hlasováním ve třetím čtení ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou zařazeny jako I1 a I2, a budeme o nich hlasovat podle procedury navržené pod číslem 23. Já se přiznám, že už jsem k těmto svým návrhům fakticky vystupoval ve druhém čtení, ale vzhledem k tomu, že jsem zaznamenal, že zemědělský výbor k nim přijal záporné stanovisko, tak bych chtěl jenom stručně jejich předložení zdůvodnit.
Důvody předložení těch návrhů jsou faktické, nikoliv politické, jsou daleko od návrhů, o kterých tady už celou dobu debatujeme.
První návrh, ten I1, se týká § 7a odst. 2 a 3, které stanovují povinnosti sdružení chovatelů, podnikatelským právnickým osobám, které se zabývají chovem zvířat, pokud tyto osoby darují nebo prodávají štěňata do věku šesti měsíců. Ty jsou pak povinny vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a uchovávat ji po dobu tří let - to je písmeno a), b) poskytnout novému chovateli informace o způsobu krmení a c) vydat při převodu každého štěněte novému chovateli kopii evidenčního listu s uvedením konkrétního převáděného štěněte nebo jiný dokument.
Odstavec 3 pak stanovuje, že písmena a) a c) odstavce 2 se nevztahují na provozovatele útulku. Já si myslím, že nikde není řečeno, že by provozovatel útulku nemohl být vystaven situaci, kdy bude předávat, možná i prodávat nebo darovat štěňata, může být třeba do útulku přivedena březí fena nebo fena již s vrhem štěňat, a provozovatel pak bude muset s těmi štěňaty nějak naložit. Nevím tedy, proč by neměl vést evidenci, uchovávat ji a proč by neměl novému nabyvateli toho štěněte předávat nějaký evidenční doklad o tom, že s tím štěnětem bylo řádně naloženo. Pokud by se to nestalo, mohly by se stát útulky - nechci nikoho podezřívat, ale možné by to bylo - zdrojem odbytu pro množírny. Mohlo by se s tím takto nekale nakládat. Proto ve svém návrhu navrhuji, aby ten odstavec 3 byl zrušen, tedy aby se na provozovatele útulků vztahovala i ta ustanovení § 2 odst. a) a c).
Za druhé, návrh I2 se týká situace, kdy někdo předává toulavé nebo opuštěné zvíře, případně je má ve svém útulku, nebo kdo je nalezl, musí se ten člověk postarat a odpovídá za to, aby to zvíře bylo zdravé a bylo v dobrém stavu. Za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku. Já tady navrhuji, aby i ta druhá možnost, to předání do útulku, se stala s vědomím obce, aby obec musela být i o této cestě naložení s tím zatoulaným opuštěným zvířetem informována. Je to proto, že občanský zákoník stanovuje, jak je nakládáno s nalezenou věcí, případně stanoví, že obec rozhoduje o tom, jak bude ta věc uschována, případně jak s ní potom bude naloženo. Proto jsem navrhl doplnit na konci toho odstavce 2 slova "s vědomím obce", čili aby předání opuštěného zvířete do útulku bylo s vědomím obce.
Jak už jsem řekl, je k tomu negativní stanovisko výboru. Nevím, jak pan ministr, ale pro jistotu jsem si dovolil vysvětlit, že opravdu se nejedná o žádnou kontroverzní věc. Doufám, že by ty návrhy mohly být podpořeny, a tímto vás také o jejich podporu prosím.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se pan kolega Jan Čižinský, který je posledním přihlášeným v této rozpravě ve třetím čtení. Máte slovo, pane poslanče. ***