Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

210.
Návrh poslanců Jakuba Jandy, Adama Kalouse, Václava Votavy a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 235/2014 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 662/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 662/1. Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa pan poslanec Jakub Janda za navrhovatele, a pan poslanec Petr Venhoda, který měl být zpravodajem pro prvé čtení, je indisponován hlasově a navrhuje, aby zpravodajem po dohodě byl kolega Kytýr.

 

To rozhodneme v hlasování číslo 249, aby pan poslanec Kytýr byl zpravodajem pro prvé čtení.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 249 z přítomných 174 pro 125, proti nikdo. Kolega Kytýr byl schválen jako zpravodaj pro prvé čtení.

 

Požádám ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. A teď už požádám za navrhovatele pana poslance Jakuba Jandu, aby jakmile se situace uklidní, tisk uvedl. Pane poslanče, ještě malý moment. (Hluk trvá.) Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím o klid v sále, aby kolega Janda mohl v důstojném prostředí uvést tisk 662. Ještě chviličku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, předstupuji před vás s návrhem novely zákona o daních z přidané hodnoty. Jejím předmětem je snížení limitu tzv. vratky DPH zahraničním turistům ze zemí mimo Evropskou unii za nákupy v České republice.

Současná výše limitu této vratky je již přes patnáct let zakonzervována na částce 2 tisíce korun a nově by dle našeho návrhu bylo tisíc korun. Je to novela velmi jednoduchá, ale pro podporu cestovního ruchu velmi potřebná, zvlášť v dnešní době. Cestovní ruch je jednou z nejvíce oblastí postižených koronavirovou krizí. Jen pár čísel pro ilustraci. Ve druhém čtvrtletí využilo ubytovacích zařízení v České republice meziročně méně o téměř 83 % lidí, v Praze poklesl počet ubytovaných turistů dokonce o 94 %. Podobný vývoj nastal u objednaných nocí a samozřejmě i tržeb. Bude nejspíše trvat řadu let, než se cestovní ruch vrátí k číslům z loňského roku, tedy před vypuknutím koronavirové krize.

Tato novela jistě žádný dramatický obrat nezpůsobí, i tak ale má smysl. Snížení limitu vratky DPH bude jasným signálem, že Česká republika stojí o zahraniční turisty. Že chce, aby tady utráceli a podporovali místní výrobce včetně těch menších a regionálních. Jsem proto přesvědčený, že návrh je rozumný, dobře propočítaný a prospěšný.

Začnu od konce. Když říkám prospěšný, tak nemyslím jen pro zahraniční turisty, kteří trošku ušetří, ale hlavně pro tuzemský cestovní ruch a jeho provozovatele, na které koronavirové restrikce dopadly mimořádně ničivě, ale také pro výrobce různých tradičních předmětů, tedy často na menší firmy a drobné podnikatele, potažmo pak pro celou českou ekonomiku. Obchodníkům a výrobcům by vzrostly tržby, cestovní ruch by dostal alespoň malou vzpruhu.

Důvodů, proč tento limit snižovat, je však více. Na otázku, proč tento limit snižovat, mám názor takový, že je to špatně položená otázka. Správně bychom se měli ptát, proč ho nesnižovat, anebo ještě lépe, o kolik jej snížit. Zároveň bych rád připomněl, že s tímto návrhem nepřicházím poprvé, ale po velmi intenzivní diskuzi na půdě Poslanecké sněmovny, která probíhala jak formou seminářů, tak na podvýboru pro cestovní ruch a na řadě osobních schůzek.

Jak jsem již zmínil, předmětem návrhu je stanovení nové minimální hranice tisíc korun. Jde o kompromis, během projednávání návrhu padaly z různých stran i jiné cifry. Například 750 korun, což dnes v přepočtu odpovídá asi 30 eurům, a to podle názoru expertů z oblasti cestovního ruchu funguje jako jakási psychologická hranice při rozhodování o nákupech. Ale dobrá. Nakonec jsme přistoupili na limit o něco vyšší, oněch zmíněných tisíc korun, neboť to považujeme za rozumný kompromis pro všechny zainteresované strany, včetně státní pokladny.

Vláda zaujala k našemu návrhu nesouhlasné stanovisko. Než se dostanu k rozebírání jejích argumentů, rád bych řekl, proč si naopak myslím, že jde o změnu rozumnou. Jednak je tu faktor času. Současný limit, oněch 2 tisíce korun, platí už od roku 2004, tedy přes 15 let. Navíc tehdy byla koruna vůči euru slabší, takže to odpovídalo menší sumě v eurovém přepočtu, tedy to bylo lehce přes 60 eur, dnes je to zhruba 75 eur. Takže z pohledu zahraničních turistů došlo postupně ke zhoršení.

Dále je tu faktor konkurenceschopnosti, kde oproti ostatním evropským zemím výrazně zaostáváme. V některých evropských zemích je totiž tento limit výrazně nižší, nebo dokonce nulový, což je příklad sousedního Německa, největšího konkurenta v turistických nákupech, anebo Španělska, turistické velmoci, která limit na nulu snížila v roce 2018, což se projevilo zvýšením nákupu i v některých méně atraktivních destinacích.

Jistě, jen kvůli vratce DPH se sem najednou další tisíce turistů nepohrnou, to by bylo naivní očekávat. U některých, kteří například váhají mezi různými zeměmi střední Evropy, to nicméně může hrát velkou roli. Typicky u organizovaných zájezdů, nákupní turistiky, která je obecně populární, zvláště pak u movitých asijských turistů, jejichž cílem je mimo jiné po Evropě utrácet. Až snad koronavirus jednou zeslábne a začnou se sem opět vracet, bylo by dobré být na souboj o jejich přízeň dobře připraveni. A připraveny by měly být i finanční zdroje. My jsme pro ně jen jedním koutkem Evropy, jakkoliv malebným. Takže i toto může být jazýčkem na vahách při jejich rozhodování. Zároveň by Česká republika přestala přicházet o značné sumy z tržeb, neboť právě pro velmi blízkou vzdálenost z Německa se zahraniční turisté rozhodnou pro blízký přejezd do Německa a své peníze utratit tam. Naprosto typickým příkladem je návštěva Karlových Varů, kde turisté přejedou do Německa, kde je limit nulový, a utratí své peníze za našimi hranicemi.

A nejde jen o našeho souseda v konkurenceschopnosti. U limitu pro vratky DPH zaostáváme i za zeměmi, jako jsou například Polsko, Nizozemí či Estonsko. Podle některých odhadů by snížení limitu mohlo do České republiky, tedy po uvolnění restrikcí, přilákat i přes 50 tisíc nových turistů. Nákupy mimoevropských turistů mají navíc zřetelný ekonomický přínos. Odhaduje se, že u každé koruny z vratek DPH se do ekonomiky vracejí téměř čtyři koruny.

Důležitým faktorem je ale také podpora českých obchodníků a řemeslníků, kterým by se zvýšily tržby. Ona podpora malých a středních podnikatelů je navíc znatelná právě proto, že by se to nově týkalo i zboží okolo tisíce korun, což jsou typicky hračky, klenoty a jiné výrobky. Navíc by to mohlo mít pozitivní efekt i na pohraniční regiony, kde - a na tom se snad shodneme všichni - ekonomika nekvete tak, jako ve velkých městech, ať už jde o kraje Ústecký, Karlovarský, či třeba Jihomoravský. To ostatně potvrzuje fakt, že tržby turistů jsou koncentrovány primárně na Prahu, na kterou připadá až 90 % celkových útrat. Snížení limitu by tak mohlo podpořit právě tento regionální obchod. To vše navíc v době, kdy na malé a střední podnikatele dopadá stále více povinností a státem zaváděných nařízení. Například EET, jehož další vlny nás zanedlouho bohužel čekají po odkladu způsobeném koronavirem.

Pokud to tedy myslíte s podporou živnostníků, řemeslníků, prostě menších a středních podnikatelů vážně, tak máte jedinečnou šanci to dokázat. Stačí málo - zdvihnout pro tento zákon ruku. Ostatně celý program Tax Free, kterého je Česká republika členem od roku 2000, má jeden výrazný pozitivní efekt, a to kontrolu obchodníků, protože turista musí mít při uplatnění nároku v ruce jednoznačně prokazatelnou účtenku pro obchodníka. Právě vratka DPH a její popularita je tak mnohem efektivnějším nástrojem v boji proti šedé ekonomice než EET, neboť obchodník i turista mají motivaci a zájem na tom, aby byla účtenka ke zboží dodaná.

Tím se dostávám k vládním výhradám vůči předkládanému zákonu. Tou nejsilnější asi je, že dojde k snížení výběru DPH a výpadku ve státním rozpočtu. Snížení vratky DPH má ale naopak za cíl stimulovat ekonomiku, podpořit obchodníky, motivovat turisty k nákupům, a to, jak jsem již říkal, hlavně v regionech. Ale konkrétně. Vláda odhaduje negativní dopad na veřejné rozpočty v rozmezí 100 až 400 milionů korun. Samozřejmě nemůžeme znát dopředu přesný finanční efekt takové změny, i tak ale musím tento odhad rozporovat. Jednak je tato částka nadhodnocená vzhledem k odhadovanému objemu zboží, u něhož by se nově vracela.

Uvedu modelový příklad. Když vezmu jako průměrnou cenu nového nákupu 1 500 korun, tedy na půl cesty mezi novým a starým limitem, je DPH ve výši 260 korun. To by muselo být podle zmíněného vládního odhadu nějakých 385 tisíc až 1,5 milionu nových nákupů. To by znamenalo několikanásobné navýšení stavu z roku 2019, což je celkem nereálné. Navíc to neodpovídá žádným zahraničním zkušenostem.

A pak je tu také zjevný rozpor ve vládní argumentaci. Na jedné straně tvrdí, že to nebude mít na nákupy turistů v této cenové kategorii žádný větší vliv, protože turisty zajímá hlavně luxusní zboží, na druhé straně ale varuje před vysokými výpadky v příjmech z DPH. Pokud ale takový turista nakupuje například v Pařížské ulici tady v Praze, je mu snížení vratky vlastně lhostejné, neboli vláda si tak trochu protiřečí.

Navíc existují expertní odhady, o kterých jsem již hovořil a které jsou založeny na fungování praxe a modelech v jiných zemích, kde k takovému kroku došlo. Ostatně jinak by bylo nezodpovědné vůbec takovýto návrh předkládat. Proto jsem přesvědčen, že dlouhodobý dopad na státní rozpočet by byl neutrální, nebo možná dokonce pozitivní. Navíc i dopadová studie expertů z Hospodářské komory sice ztráty z výběru DPH vyčísluje na 52 milionů korun, zároveň ale počítá se zvýšenými tržbami obchodníků a útratami turistů, což ve finále přinese do státní kasy další peníze.

I kdybych ale nebyl přehnaným optimistou, jednoduše a prostě nemohu vládní argumenty v takové formě přijmout, ale naopak odmítnout. Navíc bych opět zdůraznil, že se nacházíme v úplně jiné situaci, než když jsem návrh do Sněmovny předložil. Momentálně do České republiky zahraniční turisté jezdí minimálně a návrat ke stavu z minulého roku bude trvat možná i několik let, a to i na straně státního rozpočtu.

Vláda také poukazuje na to, že snížením limitu se rozevřou nůžky mezi výhodností nákupu pro turisty ze zemí Evropské unie a těmi mimounijními. To je sice pravda, pokud ale nemůžeme ulevit těm unijním, proč tak neučinit alespoň u těch ostatních? A především, podobná opatření nejsou ničím výjimečným. Naopak, jde o jakýsi globální standard, jehož výhody můžeme i my sami využívat v řadě zemí. A jestliže k tomu neexistuje společný evropský přístup, ať kritici návrhu tuto výtku směřují spíše do Bruselu. Nemám vůbec problém s tím, abychom vybočovali, pokud to bude ku prospěchu naší země. Jiní navíc vybočují ještě víc.

Vláda dále argumentuje zvýšením administrativní zátěže Celní správy a nedostatečnou elektronizací celého systému, což by zvýšilo riziko odvodů. To neberu. Neschopnost státu zajistit takovou službu nemůže být argumentem, a to ani v tomto, ale ani v žádném jiném případě. Snížení limitu vratky skutečně povede k většímu počtu formulářů, které budou muset celníci zpracovat, a tedy i mírně vyšší administrativní zátěž. Nicméně již loni byla naplánována elektronizace tohoto procesu, jak mě ubezpečila i sama paní ministryně financí, kterou jsem již v této záležitosti interpeloval. Předpokládám tedy, že tento elektronický systém již je k dispozici a funkční, a tím pádem není třeba se vyšší administrativní náročnosti obávat. Navíc opět platí, že budeme rádi, když se během několika let dostaneme na počet příchozích turistů z minulých let, což znamená, že celníci budou mít tak jako tak méně práce než dříve.

A do čtveřice. V nesouhlasném stanovisku se hovoří o tom, že zahraniční turisté, na které by úleva dopadla, se tak jako tak zajímají spíše o dražší a luxusnější zboží. To je ovšem definice kruhem, nebo rovnou "hlava 22", protože cílem novely je právě rozšířit sortiment zvýhodněného zboží i na levnější výrobky, často řemeslné výrobky nebo ručně vyráběné zboží. Zjednodušeně řečeno, nejen na módní zboží z Pařížské, jak už jsem o tom mluvil dříve, a právě na drobné zboží z krámků od českých výrobců.

Dámy a pánové, když to shrnu, navrhovaná změna není vůbec ničím radikální. Je to jen drobná podpora turistickému ruchu a zvláště našim živnostníkům a řemeslníkům, prostě menším podnikatelům. A i malá pomoc je pomoc. Doufám tedy, že mé argumenty vyslyšíte a změnu zákona číslo 235/2004 Sb. podpoříte, stejně jako to udělala Asociace krajů České republiky, Hospodářská komora, Sdružení zaměstnavatelských svazů, Svaz obchodu a cestovního ruchu a řada jiných organizací. Tímto gestem dáte najevo, že vám nejsou problémy a požadavky českých obchodníků či řemeslníků lhostejné, ať už zasedáte ve vládních, či opozičních lavicích.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Jandovi za navrhovatele. Nyní požádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jaroslava Kytýra, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak bylo zástupcem předkladatelů uvedeno, cílem poslaneckého návrhu je úprava limitu nejnižší hodnoty zboží, kterou musí fyzická osoba ze zemí, které jsou mimo Evropskou unii, zaplatit u jednoho prodejce v jednom kalendářním dni, aby jí při vývozu zboží z České republiky vznikl nárok na vrácení daně z přidané hodnoty. V návrhu současný limit 2 tisíce korun je upraven navrhovateli na částku tisíc korun.

S úctou k záměru předkladatelů podpořit turistický ruch a větší nákupy turistů ze zemí mimo Evropskou unii musím s tímto návrhem nesouhlasit. Bavíme se o spodní výši limitu pro osvobození od daně při vývozu. Bavíme se o výjimce, kdy při vývozu mimo Evropskou unii se vrací DPH a při vývozu do členských zemí Evropské unie se nic nevrací. Z tohoto důvodu považuji změnu této výjimky k nižší částce tisíc korun za nešťastnou podporu turistického ruchu, a to s plným vědomím, že je potřeba hledat řadu opatření v rámci této covidové krize k podpoře turistického ruchu, k podpoře podnikání a zlepšení podmínek pro jejich činnost. Zmíněná nákupní turistika je dle mého mínění zaměřena u turistů, kteří jsou mimo Evropskou unii, na hodnotné zboží, a proto pochybuji o naplnění cíle předkladatelů.

Stanovisko vlády, jak zde bylo uvedeno k poslaneckému návrhu, je nesouhlasné. Osobně vnímám tuto výjimku jako nespravedlivou, a proto v obecné rozpravě budu navrhovat zamítnutí v prvém čtení.

Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za vaši zpravodajskou zprávu, pane zpravodaji. Eviduji vaši přihlášku do rozpravy. Obecnou rozpravu nyní otevírám. Jako první se hlásí o slovo paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní místopředsedkyně vlády, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Já nebudu mluvit dlouho, jenom se pokusím obhájit negativní stanovisko, které jsem na vládě měla a ve kterém jsem setrvala, a možná vysvětlit některé nejasnosti, které, jak jsem poslouchala pana předkladatele, si myslím, že si z toho textu asi odnesl.

Vůbec to není o neschopnosti Celní správy. Celní správa určitě patří mezi orgány veřejné správy, které plní své povinnosti na jedničku. Co se týče systému veřejné správy v této oblasti v rámci České republiky, funguje naprosto bezproblémově.

To, že říkám, že vlastně elektronizace v této oblasti bude během jednoho až dvou roků - a já jsem reagovala v interpelaci, kterou jste na mě, jak jste správně uvedl, měl - tak není o neschopnosti Celní správy, ale o tom, že externí subjekty, to jsou třeba i ti obchodníci, kteří - vy jste řekl možná ne Celní správy, ale státu - tak je o tom, že to musí plnit -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní místopředsedkyně vlády, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné téma, tak prosím v předsálí. Nechte paní vicepremiérku, aby v důstojném prostředí stejně jako předkladatel mohla vysvětlit své stanovisko.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Jde o to, aby externí subjekty dodávaly pravidelně tyto potřebné informace ze zahraničí, především z Německa, z Rakouska, a pak samozřejmě ten systém bude komplexní, a toto bude zabezpečeno v rámci EU vlastně až někdy během roku až dvou. Čili není to o tom, že bychom to nechtěli nebo neuměli zabezpečit. To je jeden argument.

Asi nejzásadnější argument - nebudu tady oponovat těmi rozpočtovými dopady. Ony se dost těžko počítají, protože se odhadují podle nějakého objemu obchodů, který může být časem menší, může být větší. Proto ten rozptyl je poměrně velký, 100 až 400 milionů, to je velký rozptyl, ale nejsme schopni to úplně přesně spočítat. Nicméně rozpočtové dopady, řeknu upřímně, nejsou to nejzásadnější. To zřejmě není částka, která by zničila rozpočet. Ale já si myslím, že je tam celá řada věcí. Zvýší se dál nerovnost mezi nákupy v Evropské unii a ze třetích zemí. Ta disproporce tam byla dlouho, zase se nám zvětší.

Komu zůstane část z této částky? Zprostředkovatelům. To je běžný jev. To jsme řešili v oblasti Celní, případně Finanční správy velmi často. Nehorázné provize zprostředkovatelů, kteří si tuto část nechávali. To je velký argument, kterému já rozhodně naslouchám, a z praxe ty zkušenosti prostě vidím a slyším.

Další věc je, co je ještě důležité říci, že v podstatě když hovořím o administrativní zátěži, tak nemám na mysli jenom administrativní zátěž na straně veřejné správy, vím, že tím nikoho nedojmu, takže tímto neargumentuji, ale mám na mysli administrativní zátěž všech, i těch samotných turistů.

Já bych chtěla říct, že turista se nerozhoduje podle toho, zda pojede do Prahy, do Španělska, nebo zda si vybral Karlův most či něco jiného, podle vratky DPH. To si myslím - u zboží, které si koupí jako suvenýr. To si myslím, že podle toho se určitě nerozhoduje, ale už pro něj může být zajímavé to, že jsme v rámci protikrizového daňového balíčku snížili DPH na ubytování, což se vlastně může projevit na zlevnění ubytování, a projevuje, jak slyším kolem sebe, a to si myslím, že je pro něho mnohem zásadnější než to, kolik ušetří na nějakém balíčku.

Takže to jsou asi moje argumenty, proč jsem byla proti snížení tohoto limitu, a na těchto argumentech setrvávám. Děkuji vám za pozornost. (V sále je velký hluk a neklid.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní vicepremiérce a ministryni financí Aleně Schillerové. Nyní je v rozpravě přihlášený pan zpravodaj a poté se hlásí zástupce navrhovatelů, pan kolega Janda. Prosím pana kolegu Kytýra, který se přihlásil do rozpravy. A opět žádám sněmovnu o klid! Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, s odkazem na svoji zpravodajskou zprávu si dovoluji navrhnout zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jakub Janda v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěl reagovat na paní ministryni. Paní ministryně, vy jste mě asi špatně poslouchala. Já jsem o neschopnosti Celní správy vůbec nemluvil. Já vám řeknu, o čem jsem mluvil: neschopnost státu zajistit takovou službu nemůže být argumentem. Nemluvil jsem o Celní správě. Vy jste mi řekla při mé minulé interpelaci, že tento systém se vyvíjí, nebo už měl být vyvinut minulý rok v říjnu. Poté jste mi slíbila, že mě tam dokonce vezmete a ukážete mi, jak ty elektronické stánky fungují. Hned ten den po interpelaci jsem vám napsal a vy už jste se neozvala. To jsou vaše sliby. (Hluk v sále trvá. Velmi špatná slyšitelnost.)

Dále - nerovnost mezi členy Evropské unie a mimo Evropské unie. Tak mi řekněte, jaká ta nerovnost je třeba v Německu, na které se díváme, když tam je nula. V Polsku je myslím nula. V Estonsku je nula. Tak tyto státy se chovají nerovně? My to děláme proto, abychom se připravili ne na dnešek, ale abychom se připravili na budoucnost. Nebo tu zase budeme za tři čtyři roky, kdy tato krize skončí, stát, kdy už ten obchod pojede a my řekneme: my jsme v tom nic neudělali. A kdo v tom nic neudělal? Vy v tom nic nechcete udělat.

Podle mého nabouráváte odbornost lidí pohybujících se v cestovním ruchu celý život. Já jsem vám jmenoval asociace, které tady o to bojují už delší dobu, a když to předložíme, tak vy se tady domluvíte s panem zpravodajem a navrhnete zamítnutí v prvním čtení. To je nefér! Postavte se před ty voliče a řeknete: my vlastně do budoucna nic udělat nechceme, my si počkáme, jak se to vyvine, a pak budeme všechny zachraňovat. Ale až tato krize skončí, tak vy už tady třeba nemusíte být.

Dovolil bych si taky jeden procedurální návrh. Navrhuji zkrátit dobu na projednání ve výboru o 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jakubu Jandovi. Ten byl zatím poslední přihlášený. Nyní vidím další přihlášku z místa pana poslance Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. My vidíme tento tisk jako nosič pro zásadní změnu, co je potřeba, a to je zvýšení limitu u plátců DPH na 2 miliony, protože to je skutečně potřeba. Chceme, aby se to projednávalo, a tak podpoříme propuštění této technické změny, která sama o sobě není extra významná, do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo do rozpravy? Ano, vidím pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, já nejprve zareaguji na ta slova pana kolegy Ferjenčíka. Bude ještě jedna příležitost, předpokládám, že zítra bude ve druhém čtení paušální daň, kde já mám připravený pozměňovací návrh, který jsem tady už předkládal několikrát, na zvýšení DPH na 2 miliony.

Ale kvůli tomu jsem se nehlásil. Spíš jsem chtěl zareagovat na pana zpravodaje, který tady vyjádřil o tomto návrhu mého kolegy Jakuba Jandy určité pochybnosti. Já si myslím, a on to pan navrhovatel řekl, že to samozřejmě nezvýší nějak dramaticky nákupní turistiku, ale zvýší to podle našeho názoru uvažování těch turistů, kteří sem přijedou, a může to být podnět pro zvýšení jejich spotřeby u našich obchodníků, u našich řemeslníků. A já si myslím, že zrovna v této době je to potřeba, tak mi dovolte, abych vyjádřil podporu tomuto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Munzarovi. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak. V tom případě můžeme přejít k návrhům na hlasování.

Prvním návrhem na hlasování je návrh na zamítnutí návrhu. Pokud neprojde, budeme hlasovat o přikázání a o zkrácení lhůty k projednání. Nyní tedy zagonguji, pokusím se tedy, jestli už to funguje. (Funguje.) Ještě vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu na zamítnutí v hlasování pořadové číslo 250. Počet přihlášených se stabilizoval. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 250 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 250 z přítomných 158 pro 88, proti 52. Návrh byl přijat.

 

To znamená, že projednávání tisku 662 skončilo. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod č. 210.

 

Vzhledem k tomu, že není 17 hodin, můžeme pokračovat bodem

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.