PČR, PS 2017-2021, 58. schůze, část 94 (17. 9. 2020)

Čtvrtek 17. září 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

488.
Podpora soukromých subjektů v živé kultuře

Prosím, aby se slova za navrhovatele tohoto bodu ujal pan předseda Miroslav Kalousek, který by se, pokud bude souhlasit, stal i zpravodajem tohoto tisku. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost sice k nevelké, ale velmi významné skupině lidí a abych vás poprosil o podporu usnesení, které si později dovolím načíst.

Když přišla restriktivní opatření, tak se uzavřely nejenom obchodní centra a restaurace, ale uzavřel se také kulturní provoz - divadla, muzea, koncertní síně. Je třeba říct, že Ministerstvo kultury v té době udělalo obdivuhodný kus práce a rychle zasáhlo, podpořilo všechny subjekty, které jsou tak či onak napojeny na veřejné rozpočty, takže chci poděkovat panu ministrovi, že se nemusíme obávat o instituce typu Česká filharmonie nebo Národní divadlo. Ta podpora skutečně fungovala velmi profesionálně a dobře. Nicméně systémem té podpory, který Ministerstvo kultury nastavilo, propadlo několik subjektů, a to jsou zejména osoby samostatně výdělečně činné, které se živí v kultuře ať už jako hudebníci, nebo slovesným či baletním uměním. Ty mohly čerpat podle zákona o kompenzačním bonusu obě dvě bonusová období, pokud to měly jako svoji živnost a neměly žádný další pracovní poměr s tou výjimkou, o které jsme tady hovořili, pokud se ten vedlejší pracovní poměr netýkal pedagogické činnosti, protože každý z nich učí na lidušce těch pár hodin a za to by neměli být trestáni. Takže mohli čerpat kompenzační bonus až do 9. června 2020. Devátého června se otevřely restaurace, otevřely obchody a drtivá většina živnostníků mohla začít zase pomalu vydělávat.

Nebylo tomu tak však v kultuře. Kultura zůstala mrtvá, byly zrušeny festivaly, byly zrušena představení. Prostě poptávka najednou nebyla. A ti lidé, kteří jsou OSVČ v živé kultuře, tak vlastně chodí do práce tak, že denně tvrdě trénují, denně tvrdě cvičí, aby si zachovali svoji virtuální kompetenci. Ale za to jim nikdo nic nedá. Oni jsou placeni až za ta představení, která nebyla. Oni mají jenom dvě možnosti. Ujišťuji, že nebojuji o záchranu jejich pracovních míst. To není problém záchrany pracovních míst. To je problém záchrany té naprosto výjimečné kompetence. Jsou to kreativní inteligentní lidé, bez problémů si najdou zaměstnání mimo svůj obor. Ale my přijdeme o bohatství té jejich virtuózní kompetence, pokud je ponecháme bez podpory.

Zákon o kompenzačním bonusu, který jsme schválili a podle kterého mohli čerpat všichni živnostníci, v § 5 dává možnost ještě třetího časového období, a to tak, že ten zákon zmocňuje vládu, aby to třetí časové období stanovila pro obory a dny, kdy k takovému omezení došlo. Jsem přesvědčen, že se to přesně týká těch osob samostatně výdělečně činných v živé kultuře. To období je od 9. června do 31. srpna. A pokud vládu požádáme a vláda nám vyhoví, aby svým nařízením toto časové období stanovila pro OSVČ působící v živé kultuře, tak se bavíme o rozpočtovém nákladu v nízkých stamilionech. Nebavíme se o miliardách, bavíme se - odhaduji - zhruba o 200, 250 milionech, víc to není. Ale nesmírně pomůžeme těm lidem, jejichž příjmy se skutečně přes léto pohybovaly většinou hluboko pod minimální mzdou. Byli v podstatě bez příjmů. To je problém jeden, tedy problém těch osob samostatně výdělečně činných v živé kultuře.

Problém druhý je čerpání z programu COVID - Kultura. Prosím teď, aby to nebylo vnímáno jako kritika za každou cenu. Prostě byla tady snaha nastavit nějaký program, z kterého budou moct čerpat soukromé instituce, ať už to jsou osoby samostatně výdělečně činné, s. r. o., nebo malá divadla, kde se často říká, že to je ten byznys v kultuře. Já to slovo nemám rád. To pak vypadá, jako že to jsou lidé, kteří se topí v penězích, protože poskytují kulturní služby. Tak tomu není. Nikdy jsem neslyšel termín byznys v sociálních službách nebo byznys ve zdravotních službách. A je tomu skutečně tak, že v téhle zemi jsou určité obory, které poskytují veřejnosti službu, a to je zdravotnictví, to jsou sociální věci, je to školství a je to kultura. Tam všude poskytují služby jak subjekty, které patří státu, krajům nebo obcím, anebo jsou soukromé a poskytují stejně kvalitní služby. Ale my bychom neměli říct, že nás zajímají jenom některé a ty jiné ne. Jsem přesvědčen, že to, co by nás tam mělo zajímat, je především kvalita poskytované služby a také nenahraditelnost té ztráty, když o některého z těch poskytovatelů služeb přijdeme.

Ten program COVID - Kultura je nastaven tak, že můžete žádat jenom o zmařené náklady. To znamená tam, kde byla už vystavena faktura za smlouvu, která nešla odvolat, a ta faktura byla proplacena, je možné žádat z toho programu proplacení té faktury. Ale takhle fungují, řekněme, velcí promotéři velkých koncertů nebo festivalů, že si koupí službu dopředu, zaplatí fakturu, a ti se do toho programu vejdou. Ale drtivá většina kulturních institucí a živnostníků se tam nevejde, protože oni si nenakupují služby, oni produkují program, náklady mají rozložené do celého roku a jejich problém je, že nemají ty příjmy, ne že mají proplacené faktury. Úplně stejně samozřejmě jsou na tom osoby samostatně výdělečně činné. Ty v podstatě žádné jiné náklady než svoji vlastní energii, popřípadě nákup prasklých strun, nemají. Ale nemají ty příjmy. Byl bych velmi rád, kdybychom požádali pana ministra kultury a pana ministra průmyslu, neboť to vlastně administruje Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se ten program přepracoval spíš na z hlediska filozofie zmařených příjmů, a ne zmařených nákladů. Nechci tady teď formulovat přesně, jak by ten program měl vypadat, to samozřejmě udělají experti. Ale v tuhle chvíli nevyhovuje. A já bych rád, abychom požádali příslušná ministerstva, aby ten program vyhovoval.

Třetí věc, na kterou bych také velmi rád, abychom upozornili, byť pořád doufám, že k tomu nedojde, ale ta narůstající epidemiologická čísla jsou velmi varovná a nelze vyloučit, že dojde k dalšímu a dalšímu, tvrdšímu omezování. Možná bychom na to mohli v usnesení vládu nebo pana ministra upozornit a požádat, aby pro případ toho pesimistického scénáře, byly už dopředu připraveny programy rychlé a účinné podpory. Nebudou-li potřeba, zaplať pánbůh za to. Budou-li potřeba, tak prostě aby byly vymyšleny.

Zvukový záznam

Dámy a pánové, znovu opakuji, nejde tady o záchranu pracovních míst. Jde o záchranu obrovského kapitálu, který je ve virtuozitě těch lidí. To je bohatství, které se tu tvořilo po staletí, to nevzniklo od včerejška. A myslím si, že bychom měli pečovat o to, aby mělo svoji budoucnost. A má-li mít svoji budoucnost, pak musíme zachránit přítomnost. Není to - znovu opakuji - nějak přehnaně nákladné. A byla by nesmírná, nesmírná škoda o toto bohatství přijít, protože jsou segmenty, kde když se přeruší ta kontinuita, tak je to nenávratně ztraceno. A byla by to strašná škoda.

Já si nás všechny dovolím vyzvat, abychom tu škodu pokud možno nedopustili. Avizuji tedy krátké tříbodové usnesení, o jehož podporu požádám a na které se ještě odvolám v podrobné rozpravě.

Bod jedna by zněl, že Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby pro OSVČ působící v živé kultuře stanovila třetí časové období podle § 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, a to od 9. června do 31. srpna.

Za druhé Poslanecká sněmovna žádá ministra kultury a ministra průmyslu a obchodu, aby upravili podmínky čerpání v programu COVID-Kultura tak, aby zohlednily specifika provozu kulturních institucí.

A za třetí žádá ministra kultury, aby připravil rychlé nástroje podpory soukromých subjektů v živé kultuře pro případ budoucího nutného omezování kulturní produkce.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo, a prosím vás tedy, abyste se stal zpravodajem tohoto bodu. To se stalo. Takže můžu otevřít všeobecnou rozpravu. Do všeobecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Dominik Feri, ale na základě oznámení poslaneckého klubu SPD disponuje v rozpravě přednostním právem pan poslanec Rozner, který bude vystupovat jménem tohoto klubu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miloslav Rozner: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vážená vládo. Někteří z vás asi tuší, že než jsem byl zvolen poslancem této Sněmovny, živil jsem se celou dobu jako manažer hudebních skupin a organizátor kulturních akcí. Byl jsem tedy, a do jisté míry stále jsem, na stejné lodi s lidmi a subjekty, o kterých se dnes bavíme. Nechci zabrušovat do detailů, abych z toho pak nemusel složitě vybrušovat, ale troufám si říci, že díky své osobní zkušenosti s touto branží i stálým a dodnes trvajícím každodenním kontaktům s lidmi pracujícími v tomto oboru mám k uvedené problematice co říci z odborného hlediska.

Než se dostanu ke konkrétním návrhům opatření, která by této oblasti mohla pomoci, chtěl bych trochu popsat, kdo je ten subjekt podnikající v živé kultuře. Mnozí z nás si často myslí, že se jedná o toho či onoho známého zpěváka nebo herce, který je nám sympatický nebo nesympatický podle toho, jaký žánr je nám blízký, nebo i podle toho, jak kriticky nebo pochvalně se k některé z našich politických stran vyjadřuje. To jsou jistě ti nejviditelnější představitelé kultury, ovšem zdaleka ne ti, kterých je nejvíce. Subjekty podnikající v soukromé živé kultuře zahrnují stovky agentur, organizátorů a producentů akcí, tisíce neznámých umělců, desetitisíce lidí pracujících v technických a produkčních firmách na různých pozicích. Podle kvalifikovaných odhadů jejich profesní asociace se jedná až o 130 tisíc lidí, kteří pracují v tomto kulturním průmyslu. Když k tomu připočtu návazný reklamní průmysl, jehož je živá kultura významným klientem, průmysl cestovního ruchu a dopravu, jedná se možná až o čtvrt milionu lidí. Jejich rodiny do toho čísla nepočítám.

Všem těmto lidem vzal tento stát ze dne na den v důsledku více či méně nutných opatření proti pandemii koronaviru téměř veškeré příjmy. Připravil je však nejen o potenciální výdělky, ale zmařil jejich mnohdy několikaleté investice do kulturních projektů, které jsou jak finančního, tak i, řekněme, intelektuálního, charakteru. Nemalá část těchto investic je nenávratně ztracena, jelikož jsou v čase a místě nepřenositelné. Další část těchto projektů je sezónního charakteru, respektive jsou realizovatelné jen za určitých klimatických podmínek. Pokud tedy neproběhly letos v létě, tak další příležitost je až za rok na jaře, nebo v létě 2021. A to kdoví jestli.

Těmto firmám a lidem stát, tedy stát, který zde my také reprezentujeme, vzal téměř veškeré příjmy na celý rok, možná i na delší dobu. Do této chvíle pro ně v podstatě nic neudělal. Přitom v uplynulých letech odváděli na DPH, dani z příjmu, odvodech za zaměstnance, místních poplatcích a zprostředkovaně i na spotřebních daních desítky miliard korun ročně do veřejných rozpočtů, aniž by po státu cokoliv chtěli.

Existuje pochopitelně celá řada dalších oborů, které jsou velmi postižené pandemií, ale troufám si říci, že kulturní průmysl patří k nejpostiženějším z nich. Často zaznívá, že podnikatel si musí vytvářet určité rezervy na horší časy. To je určitě pravda. Ale nelze od nikoho očekávat, že dokáže vytvářet finanční rezervy na roky podnikání v kulturní oblasti v podmínkách desetimilionového jazykově uzavřeného trhu s kupní silou stále nedosahující ani úrovně těch nejchudších států západní Evropy.

Abychom se do této situace vcítili, představme si, že by nám všem, členům této Sněmovny i zde přítomným ministrům vlády, bylo řečeno, že od zítra nepobíráme pravděpodobně až do voleb žádný plat ani náhrady. Musíme si ale hradit veškeré osobní náklady, hypotéky, provozovat regionální poslanecké kanceláře, platit asistenty, expertizy, setkávat se s voliči. A pokud chceme příští rok na podzim obhájit naše mandáty, tak si i nějak zafinancovat a zorganizovat volební kampaň. A jestli na to nemáme? Měli jsme si přeci ušetřit. Platy bereme koneckonců dost vysoké. Ruku na srdce, kdo z nás by to zvládl? A podobně jsou na tom soukromí podnikatelé i v živé kultuře. Jen jejich hypotéky se nazývají úvěry na techniku, regionální kanceláře jsou sklady, asistenti se jmenují zaměstnanci, voliči jsou fanoušci na sociálních sítích, se kterými je třeba udržovat kontakt, a reklama na volební kampaň je reklamou na příští ročník jejich projektů. Neveselá vize, že?

Občas také slyším, že by tito lidé z kultury měli jít dělat něco jiného, třeba na pole nebo na stavbu. Když pominu skutečnost, že podle zákonů této země není možné zítra propustit všechny zaměstnance, ukončit úvěry a vypovědět nájemní smlouvy, tak bych uvedl ještě následující srovnání. Pilotům letadel, která nelétají, přece také neříkáme, ať jdou kopat. Řidiče zájezdových autobusů, kteří nejezdí, neposíláme kydat hnůj a delegátkám krachujících cestovních kanceláří nedoporučujeme vytírat podlahu. Jedná se prostě o odborné profese často vyžadující mnohaletou praxi, vzdělání a různé certifikáty. Pokud tito lidé se svou profesí v oblasti kultury definitivně skončí - a je lhostejné, zda je umělecká, organizační, či technická - tak se k ní jen těžko budou vracet. A to bude znamenat naprosto nedozírné následky pro celou oblast kultury.

Prahy a velkých krajských měst se to možná tolik nedotkne, nebo jen v omezené míře. Já ale celý život žiji a pohybuji se v malých městech, městysech, ale i na vesnicích. Dlouhodobě pozoruji, jak zde zavírají kulturáky, kina, divadla, kluby a koneckonců i restaurace. Situace byla na pováženou již před touto koronakrizí. Ale pokud nyní kulturnímu průmyslu nepomůžeme, zjistíme za rok či za dva, že jediná kultura, která nám na malých městech zbyla, jsou teplé lahváče u televize. A to by byla veliká škoda, jelikož náš národ a náš jazyk v minulosti přežil různá úskalí, útlak, okupace a krize právě mimo jiné díky kultuře v prostředí malých měst a venkova. Je tak evidentní, že kromě umělecké hraje kultura i významnou společenskou roli, tudíž její podpora je ve veřejném zájmu.

Zvukový záznam

A nyní několik konkrétních návrhů, jak soukromým subjektům podnikajícím v oblasti kultury rychle pomoci, zejména v situaci, kdy je velice pravděpodobné, že během několika málo dní, maximálně v řádu týdnů se epidemiologická situace zhorší natolik, že budeme rádi, pokud si po osmé večer zajdeme do restaurace na večeři a bude nám tam k tomu hrát alespoň reprodukovaná hudba z rádia. To je z mého hlediska docela realistický výhled na kulturní vyžití v následujícím období.

1. Je třeba prodloužit takzvanou Pětadvacítku pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti kultury a stejně tak pro tyto osoby prodloužit odpuštění povinnosti platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění alespoň do konce letošního roku. Situace je totiž taková, že v okamžiku, kdy zatahujeme za ruční brzdu a ukončujeme i drobné možnosti výdělků těchto OSVČ, musí od září začít znovu platit zálohy vypočítané z příjmů roku 2019.

2. Je třeba prominout povinnost platit zálohy na dani z příjmu právnických osob postiženým právnickým osobám podnikajícím v oblasti kultury, které vyplývají z daňového přiznání za rok 2019, a to minimálně do podání přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2020. Tyto firmy totiž jsou většinou zcela nebo z větší části bez příjmů, ale musejí platit zálohy na daň, jako by vydělávaly stejně jako v předchozím roce.

3. Je nutné urychleně připravit a spustit program COVID - Kultura II, který umožní do konce roku vyčerpat alokovanou částku 900 milionů korun. COVID - Kultura I, umožňující úhradu 50 % vybraných marně zmařených nákladů, sice v těchto dnech běží, ale jeho podmínky a technická náročnost podání žádosti jsou natolik nevyhovující, že je již nyní vysoce pravděpodobné, že se nepodaří vyčerpat ani čtvrtinu vyhrazených finančních prostředků. Program COVID - Kultura II musí být administrativně jednoduchý a odvíjet se od snadno měřitelných a zjistitelných parametrů, jako je počet prodaných vstupenek v roce 2019, obrat v předchozím roce nebo objem vypovězených smluv v důsledku takzvaného zásahu vyšší moci v roce 2020 a podobně. Žádné nekonečné scanování stovek faktur, pětinásobné opakované opisování IČO a adresy dodavatelů, jako je tomu nyní v COVID - Kultura I. Přičemž je zcela zásadní, aby nárok na tuto finanční pomoc měly i subjekty, pro něž je podnikání v oblasti živé kultury ve smyslu příslušné legislativy takzvaně vedlejší činností a které tvoří nejpočetnější skupinu v rámci subjektů postižených omezujícími opatřeními v důsledku pandemie koronaviru v kulturní oblasti.

4. Také bude třeba se znovu podívat na zákon o dani z přidané hodnoty. My jsme sice v této Sněmovně před několika měsíci schválili snížení daně ze vstupenek na kulturní akce z 15 na 10 %, ale toto chvályhodné opatření vůbec neřeší situaci subjektů, resp. projektů, na které se větší část vstupenek prodala před platností této novely, a v důsledku epidemiologických opatření se jejich konání muselo přesunout na neurčito, resp. v lepším případě na rok 2021, s čímž jsou spojené značně navýšené náklady. Podle § 20a odst. 2 a § 21 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty nastává povinnost přiznat daň ke dni přijetí platby, pokud tento den nastane dříve, než uskutečněné zdanitelné plnění, tedy příslušná akce. Jinými slovy, pokud subjekt prodal vstupenku před účinností novely zákona o DPH a realizaci akce, na kterou je tato vstupenka určena, musel přesunout až na rok 2021, nevztahuje se na něj snížení sazby z 15 na 10 %, a je mu tato novela platná jak mrtvému zimník.

5. Stejně tak bychom měli novelizovat zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označeného jako SARS-CoV-2 v oblasti kulturních akcí - takzvaně zákon o kulturních voucherech. Když jsme jej na jaře schvalovali, asi málokdo z nás si chtěl či uměl představit, že tato pandemie zde bude ještě na podzim a v zimě 2020 s přesahem do roku 2021 a kdoví jak dál. Tento zákon tudíž pamatuje jen na akce, které se měly konat do konce října letošního roku. Nyní je již jasné, že se neuskuteční ani většina kulturních akcí po tomto datu. Jejich organizátoři nejsou nijak chráněni. A rovněž oni nebudou schopni vracet vstupné, ze kterého odvedli DPH, poplatky předprodejním sítím, reklamní kampaň a zálohy na služby. Je proto třeba znovelizovat termíny v tomto zákoně a pomyslet i na situaci, kterou si nikdo nepřejeme, ale může nastat, co dělat, kdyby se přeložené akce nemohly uskutečnit ani v létě 2021. Pokud budou po posledním říjnu 2021, kdy končí ochranná lhůta, zákazníci většinově vyžadovat vrácení peněz za vstupenky, zhroutí se celý kulturní průmysl v důsledku platební neschopnosti a soudní soustava bude zcela zahlcena stovkami tisíc žalob o částky v řádech stokorun a tisícikorun.

6. Je také nutné, aby si vláda uvědomila hloubku problému kulturního průmyslu a dala do návrhu rozpočtu na příští rok určitý objem finančních prostředků pro tento segment, který by sanoval alespoň první čtvrtletí roku 2021, pokud budou restrikce v důsledku pandemie pokračovat.

7. A v neposlední řadě je nutné myslet na budoucnost kulturního průmyslu. Pokud vláda České republiky nepodnítí alespoň elementární důvěru v budoucnost kultury v České republice, tento sektor se zcela zhroutí se všemi souvisejícími důsledky morálními, zdravotními, ekonomickými, administrativními. Nyní jej totiž ovládá strach. Je to strach o budoucnost v myslích lidí, kteří jsou na tomto oboru existenčně závislí. Ale možná ještě horší je strach zákazníků - strach návštěvníků, diváků a posluchačů. Tito lidé se bojí, že se na kulturních akcích nakazí zákeřnou nemocí. Tito lidé se bojí, že stát kulturní akci zakáže a jim v tom zůstanou viset peníze. Tito lidé se bojí, že přijdou o příjmy, a tak raději šetří. Tito lidé se bojí vlastně, že se bojí. Je proto nutné proti tomuto strachu bojovat.

Jedna věc je možnost pojištění kulturních akcí. V současné době je koronavirus, karanténa a zrušení kulturní akce v důsledku opatření státu proti pandemii ve výlukách snad všech v Evropě dostupných pojišťoven. To znamená, že se na toto riziko nelze jakkoliv a za jakoukoli cenu pojistit, na rozdíl třeba od žloutenky, zlomené nohy, bouřky, vichřice a podobně. Pokud by však stát dokázal pojišťovnám poskytnout záruku na riziko pojistných událostí v důsledku takovýchto opatření, určitě by bylo možné takovýto produkt na trhu vytvořit, oblasti kulturního průmyslu vrátit důvěru zákazníků a tento trh s vizí k příštímu roku rozpohybovat. Stát by přitom mohl stoprocentně ovlivnit riziko vzniku pojistné události a toto riziko by držel ve svých rukách daleko více, než když poskytuje záruky bankám za úvěry průmyslovým podnikům v rámci programů COVID.

Nejdůležitější pro záchranu kulturního průmyslu však je sdělit veřejnosti jasný plán na následující měsíce. Pokud je v tuto chvíli naší jedinou reálnou nadějí na vrácení našich životů do normálního stavu vakcína, řekněme to tedy veřejnosti a lidem v kulturním průmyslu na rovinu. Náš plán je takový, že čekáme na vakcínu, a do té doby musíme nějak přežít. Vakcínu máme objednanou, je-li to tedy tak, a když všechno půjde dobře a bude fungovat, budeme ji mít třeba v prosinci k dispozici. Pak potřebujeme tři čtyři měsíce, nevím, pět měsíců na proočkování nejohroženějších částí tuzemské populace. A když se toto povede, není důvod k dalším omezením a zákazům. Pak se mohou kulturní akce znovu rozběhnout v původních rozměrech. Je to sice tvrdé a nepříjemné, ale pokud není jiný plán, je třeba si to říci otevřeně, aby se podle toho všechny soukromé subjekty v oblasti živé kultury mohly zařídit. Současně je nutné urychleně přijmout navrhovaná opatření, která zabrání kolapsu.

Zvukový záznam

Ještě zde přednesu návrhy usnesení, o kterých žádám následně hlasovat odděleně po bodech.

Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky bezodkladně přijmout soubor legislativních norem a organizačních opatření umožňujících záchranu soukromých subjektů, které mají v důsledku protikoronavirových omezujících opatření znemožněné podnikání v oblasti živé kultury, a to zejména následujícím způsobem:

1. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu prodloužit tzv. kompenzační bonus pro OSVČ v oblasti živé kultury do 31. 12. 2020 a odpustit těmto osobám samostatně výdělečně činným povinnost platit zálohy na pojistné, na zdravotní pojištění a zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti do téhož data.

2. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu zajistit odpuštění plateb záloh na daních z příjmu právnických osob vyplývajících z posledního podaného daňového přiznání za kalendářní rok 2019 právnickým osobám podnikajícím v oblasti živé kultury do 30. června 2021.

3. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu urychleně připravit a začít v praxi realizovat dotační program COVID - Kultura II, který finančně podpoří soukromé subjekty podnikající v oblasti živé kultury a umožní vyčerpat celkovou alokovanou částku 900 milionů korun na podporu živé kultury do konce roku 2020, přičemž je zcela zásadní, aby nárok na tuto finanční pomoc měly i subjekty, pro něž je podnikání v oblasti živé kultury ve smyslu příslušné legislativy tzv. vedlejší činností a které tvoří nejpočetnější skupinu v rámci subjektů postižených omezujícími opatřeními v důsledku pandemie koronaviru v kulturní oblasti.

4. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky zahrnout do návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který předloží Poslanecké sněmovně, částku ve výši 2 miliardy korun na podporu soukromých subjektů podnikajících v oblasti živé kultury.

5. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu předložit Poslanecké sněmovně novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která umožní soukromým subjektům podnikajícím v oblasti živé kultury přiznat daň z přidané hodnoty až ke dni poskytnutí zdanitelného plnění, tedy k termínu realizace zrušených či přesunutých kulturních akcí z roku 2020.

6. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu předložit do 30. září 2020 Sněmovně novelu zákona č. 247/2020 Sb. ze dne 13. 5. 2020, která upraví a prodlouží všechny časové termíny obsažené v tomto zákoně, které v důsledku pokračujících protipandemických restriktivních opatření nejsou aktuální či vyhovující.

7. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu předložit Poslanecké sněmovně návrh souboru opatření, který bude zahrnovat garance formou pojištění, záruky za pojištění či jinou formu vládní záruky za prodané vstupenky na kulturní akce plánované na rok 2021, které budou zrušené v důsledku protipandemických opatření.

8. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR předložit Poslanecké sněmovně rámcový harmonogram rozvolňování limitů počtu osob, které mohou být přítomny na kulturních akcích v roce 2021 v návaznosti na vývoj křivky počtu osob nakažených koronavirem a na vytíženost nemocniční lůžkové kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. A nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, včera oznámil ministr zdravotnictví nové opatření, které se týká pořádání vnitřních akcí, a během pár chvil se na mě začali obracet mladí umělci, promotéři, provozovatelé kulturních zařízení, sálů apod. - nejprve trochu ironicky. Že jestli je to vázané na místa k sezení, tak si přece vezmeme do sálu židle a nějak to tedy vyřešíme. Ale pak jim začala docházet nepříjemná pravda, že ten páteční koncert bude zrušen, nebo je velmi ohrožen, i ten sobotní koncert i koncert další týden a takhle to bude až do odvolání. A když se bude situace zhoršovat, tak se to zavře úplně.

My jsme představili, pan předseda Kalousek představil nějaké usnesení, které formuluje naše požadavky. A já bych k tomu rád doplnil s ohledem na to, čím jsme si prošli v březnu a v dubnu, jaké principy by obecně podpora kultury měla mít.

Bylo tu už zmíněno, že kultura má rozličné podoby, je rozmanitá, velmi barevná, není to kultura jenom v kamenných domech, ale je to kultura mladá, je to kultura alternativní. A tomu by měla být podpůrná opatření přizpůsobena. A možná nejprve. Obecně by Ministerstvo zdravotnictví a vláda měly ke kultuře a k těm opatřením přistupovat tak, že omezuji-li ji, tak bych měl tu kulturu i nějakým náležitým způsobem podpořit. To znamená, říkám-li A - nemůžete dělat své akce, musím říci i B - pomůžeme vám. Přímo, půjčkami, jakýmkoli jiným způsobem.

Principy, na kterých by měla podpora stát, tak je především jednoduchost. Víme moc dobře, že některé vládní programy nebyly z hlediska technického zabezpečení, z hlediska byrokracie úplně nejprůchodnější. Že možná nějaké ty kamenné instituce, velké instituce s právníky si s tím zvládnou poradit, ale malý promotér z okresního města s tím bude mít velké problémy. Musí to být jednoduché, srozumitelné, nesmí být podpora podmíněna horou vyplněných papírů.

Dámy a pánové, já si nemyslím, že tady v tom sále je někdo, kdo by chtěl, aby jedna z obětí této bezprecedentní pandemie byla i kultura. Není to věc opozice - koalice, není to věc stran, což můžu dokázat i tím, že pan kolega Rozner tady měl velmi dobrý projev, protože se v tom prostředí vyzná, pracoval v něm, a skutečně klobouk dolů, pojmenoval, myslím, velmi bolavá místa české kultury. Ale problém kultury byl vždycky v tom, že byla až ta poslední na pásce. Že to byla taková Popelka, že tam peníze ani v těch běžných časech příliš neplynuly. Ale teď chci pana ministra ujistit, že jestli přijde s jakýmkoli programem pomoci a podpory kultuře, tak má naši bezvýjimečnou podporu. A já věřím, že naše hlasy budou vyslyšeny a naše usnesení podpořeno.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Alena Gajdůšková v obecné rozpravě. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jsem velmi ráda, že tuhle debatu zde dnes vedeme, i když se přiznávám, že nejsem nikdy nadšená, když zařazujeme tyto body do programu mimo jednání o zákonech. Ale kultura pro nás sociální demokraty je národní dědictví. Zdroj národní identity. Nositelem hodnot. Jsem moc ráda, že i můj vzácný kolega pan Kalousek zařadil kulturu mezi veřejné služby.

Na rozdíl od jiných ale i veřejných služeb kultura stojí a padá s lidmi, s jejich talentem. Zde nestačí se něco naučit. Bez talentu kulturu prostě dělat nejde. Proto jsme se také od počátku snažili podpořit návrhy, které zohledňovaly specifika právě v oblasti kultury. To byla dohoda u kompenzací osob samostatně výdělečně činných právě v oblasti kultury. Více než jinde zde musí jít investice do lidí a do jejich talentu.

Zvukový záznam

Když ale mluvíme o živé kultuře, chci upozornit na poslední situaci, která se ke mně dostala z terénu, a to že Ministerstvo školství v téhle chvíli nedoporučuje školám návštěvy divadel. Mělo by být na zvážení krajských hygienických stanic, jestli v některém regionu to zvládnou a někde je to už tak nebezpečné, že by ty školy a žáci měli zůstat skutečně ve třídách nebo v těch karanténách. Ale kolegyně, kolegové, při zajištění hygienických pravidel je návštěva divadla nebo jiné takovéto stacionární akce, kde ten divák sedí, nekřičí, nezpívá, v podstatě bezpečnou aktivitou. A jak už tady zaznělo, je důležité udržet kontinuitu, udržet skutečně všechno to, co k tomu patří, ať už jsou to ti, kteří tu živou kulturu dělají, herci, zpěváci, ale také je potřeba vychovávat diváky, vychovávat konzumenty, nabídnout lidem skutečně kulturní zážitky. Možná to dneska potřebují víc než kdy jindy. A myslím si, že to potřebují děti a že to potřebují třeba i senioři. Prostě kultura kultivuje člověka jako osobnost, ale kultivuje i celou společnost. A já jsem ráda, že se o tom zde v Poslanecké sněmovně dneska bavíme.

Já proto velmi podporuji úsilí ministra kultury Luboše Zaorálka o reálnou podporu živé kultury. Víte, já už jsem v politice dost dlouho a těch ministrů kultury jsem zažila také hodně, i tady s panem kolegou Kalouskem, a musím říct - a teď to neříkám proto, že je to můj stranický kolega - ale opravdu, současný ministr kultury dělá v oblasti kultury to, co říká, a snaží se, snaží se velmi, a já jsem tomu velmi ráda. Myslím si, že tak by to mělo být, že se snaží vyzvednout kulturu jako významné kulturní dědictví, upozorňovat na to, že kultura je tím národním kulturním dědictvím, je zdrojem naší národní identity, ale že je také ekonomickou kategorií, tak jak tady mnozí předřečníci už na to upozorňovali. A tohle je potřeba vědět ve všech těch souvislostech.

Já ještě jednou děkuji za zařazení tohoto bodu a věřím tomu, že usnesení, které Sněmovna nakonec schválí, bude velkou podporou právě úsilí Ministerstva kultury ministra Luboše Zaorálka. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem netušil, že Ministerstvo školství vydalo takové obecné doporučení k návštěvě divadel, koncertů. Přiznám se, že mě to mrzí. Na druhou stranu pokud mají dnešní školáci stejné reflexy, jako jsem míval já, budou jich plná divadla a plné koncertní sály, protože jakmile to nedoporučuje Ministerstvo školství, tak se nelze chovat jinak.

Nicméně upozorňuji na to, že hlavní hygienička - rád bych to tady řekl - paní doktorka Rážová jasně řekla, že z koncertních sálů a z divadelních sálů v podstatě nemají žádné pozitivní případy. Ono je to zejména dáno tím, že lidé, kteří navštěvují divadlo a navštěvují koncerty, mají v sobě takovou nějakou přirozenou disciplínu dodržovat daná pravidla a daná bezpečnostní doporučení, takže tam to riziko opravdu není. Takže pokud k vám někomu dorazí doporučení z Ministerstva školství, nechoďte s dětmi do divadel, já bych se na to neohlížel. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kubíček se hlásí do rozpravy. Jsme ve všeobecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, byl jsem požádám ministryní financí, která by se ráda zúčastnila této debaty, o to, abychom na chviličku odložili tento program z důvodu toho, že se účastní telekonference s panem premiérem, tak já si dovolím požádat o třicetiminutovou přestávku na poradu poslaneckého klubu ANO. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zazněl požadavek na jednání poslaneckého klubu ANO, respektive tedy na přestávku pro jednání. Tomuto požadavku samozřejmě vyhovím. Sejdeme se znovu ve 12.25 hodin. Do té doby přerušuji jednání Poslanecké sněmovny.

(Jednání přerušeno v 11.55 hodin.)

Zvukový záznam

(Jednání pokračovalo ve 12.25 hodin.)

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skončila pauza, takže budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě. A s přednostním právem tady mám pana ministra Lubomíra Zaorálka, zatím poslední přihláška, kterou tady mám.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Je mě slyšet? Ano. Přeji vám dobré odpoledne. Vždycky, když chci něco říct zásadního a delšího, tak jsem upozorněn, že musím mluvit krátce, protože to jinak nestihneme. Takže já vás nemohu zahrnout dostatečně vyčerpávajícím projevem, jak jsem si představoval, ale musím to nějak strašně zkrátit. Já tedy budu mluvit poměrně stručně.

První věc. Já jsem rád, že se tento bod zařadil, protože by to bylo spíš zlé, kdyby se nezařadil. Nejhorší by bylo, kdyby Sněmovna neměla zájem o kulturu, neměla zájem o to, co se v ní děje, nebo neměla zájem o to, jak se daří pokrývat jednu z oblastí, která, jak se tady všeobecně ví, je postižená jedna z nejtvrději, a jak to tady bylo i naznačeno, to zřejmě úplně nekončí, protože ta atmosféra, neříkám, že se děje nějaká apokalypsa, ale ta atmosféra je taková, že to není tak příznivé. Já jsem si myslel, že ta atmosféra bude příznivější. Já se přiznám, že jsem si představoval, že podzim už třeba bude klidnější a že se budeme vracet do normálnějších kolejí, ale přání, na těch nezáleží. Takže já jsem rád, že se to tady projednává, za to téma jsem velmi vděčen, zazněla tady dokonce řada věcí, se kterými bych docela rád souhlasil, ale nemá cenu je opakovat.

Já oceňuji, že tady zaznělo i to, že se nám přece jenom něco v kultuře povedlo v téhle mimořádné době, že jsme do oblasti živé kultury, to pořád říkám, dokázali dát 1,6 miliardy, což je skoro násobek toho, co se do ní běžně dávalo. Že se to povedlo, to samozřejmě není jenom moje zásluha, ale to, že je tady paní ministryně financí, to, že jsme se dokázali dohodnout na tom, že Ministerstvo kultury po dohodě, kterou jsme s financemi udělali, dostalo do ruky nástroje, že jsme mohli něco dělat, protože nejhorší by bylo, kdyby v takové situaci člověk mohl jenom přihlížet. A díky tomu se nám podařilo pomoci celé řadě festivalů, protože základ byl, že chceme to, co se tady vybudovalo v kultuře, ať jsou to instituce, nebo řekněme akce jako festivaly, tak aby to prostě neskončilo devastováno a zničeno.

A díky tomu, že jsme se na tom dohodli, kultura dostala prostředky, dokonce v případě schvalování prvního deficitu jsme byli jeden z mála, který dostal okamžitě peníze třeba na klíčové příspěvkové organizace, tak jsme mohli pokrývat a mohli jsme říci, že tu oblast budeme držet, což se do této chvíle pořád poměrně slušně dařilo. Neříkám, že dokonale - to je dáno také tím, že si uvědomte, že to byla úplně nová situace pro nás. V minulosti se Ministerstvo kultury věnovalo spíše té oblasti umění, a ne kultury v tom širokém slova smyslu, tzn. i toho podnikání v kultuře. Dokonce o tuhle oblast často ani nezavadilo. Tohle je úplně nové v tom, že jsme vstoupili někam, kde Ministerstvo kultury dříve nevstupovalo.

Tady bylo řečeno, myslím pan poslanec Feri to řekl, že kultura je tady zbytková, zanedbaná. No to bohužel se podepisuje třeba taky potom na počtu úředníků a těch, kteří mají administrovat ty výzvy, které nové vymýšlíme. Já to tady musím říct proto, protože, rozumíte, jestli byla kultura na chvostu, tak to má důsledky, které platí i dnes. Když potom potřebujete dělat nové výzvy, administrovat, tak musíte vytahovat lidi z příspěvkových organizací, protože nemáte nikoho, kdo by to dělal. Já vás prostě prosím o jednu věc, když se pořád řeže do těch úředníků a říká se, jaká je byrokracie apod., tak si uvědomme, že v takové situaci, jako je teď, to bez těch lidí nejsme schopní na těch ministerstvech dělat. Ta zbytkovost se projevuje taky v tomhle. Já dneska nechci rekriminovat minulost, na to není čas, ale musím říci, že to, že ta kultura byla na chvostu, se projevuje také tím, že není extra vybavená na to, aby takovou krizovou situaci zvládala. Ale to říkám, jenom abychom si to uvědomili, když pořád řežeme do byrokracie. Takže to je jedna věc.

Já jsem rád, že se podařilo v průběhu toho roku podržet celou řadu akcí, festivalů, to tady nebudu vyjmenovávat. A v těch institucích, které jsme podrželi, v orchestrech, v divadlech, tam je také obrovské množství hudebníků uměleckých, lidí, kteří dělají umění a kteří jsou tím základem a tou hodnotou, o které se tady mluvilo, že to je ten základ, který nemůžeme promarnit. A myslím si, že opravdu velkou část se podařilo díky téhle pomoci a díky nástrojům, které jsme dostali, po dohodě s financemi, držet.

A teď samozřejmě jsme sázeli více na to, že se to uvolní, že se bude více vystupovat. A ta situace, jak víte, není úplně příznivá, takže vlastně nás čeká další práce. Teď jsem někde slyšel, někdo řekl, že ministr kultury v tomto roce, kdy kultura nepracuje, nemá co dělat. To mě dost pobavilo, se přiznám. To mi tak nepřipadá. (S úsměvem.) Nechápal jsem, jak na to přišel, protože zrovna v situaci, jako je tato krize, to znamená samozřejmě, že toho je, nezlobte se, daleko víc než v normálním provozu, kdy taková situace není.

A co se týče těch konkrétních problémů, které tady byly zvednuty. Tady se mluvilo o tom určitém segmentu lidí, ať jsou to hudebníci, tanečníci, zpěváci, herci, kteří zůstali mimo ty oblasti, které jsme pokryli tím, že se jim pokrývají honoráře, že jsou v zaměstnaneckém poměru v nějakých příspěvkových organizací. A tady se mluvilo o tom, že tím, že se nevyplatil ten třetí bonus, tak vlastně zůstali plonkoví. Já tady chci upozornit na jednu věc. Když mluvíme o tom třetím bonusu, tak ten samozřejmě neadministrovalo Ministerstvo kultury. To byla obecnější věc. OSVČ nebyla jenom kultura, to bylo všeobecné. A tady jenom si dovolím polemizovat, že je to tak, jak tady bylo řečeno, že my tady máme zákon, který můžeme použít. Protože já se obávám, že ve chvíli, kdy my bychom to omezili pouze na jeden segment, tak to znamená změnu toho zákona. Takže proto se nedomnívám, že tady máme k dispozici nástroj, který stačí jenom použít. Tak jak já to chápu a jak jsem si to konzultoval s právníky, tak by to musela být změna zákona a není to tak jednoduché.

Zvukový záznam

Na druhé straně ale já tady nejsem proto, abych vám říkal, jak to nejde, protože my už vlastně v této věci podnikáme. Dokonce jsme měli už v tomto týdnu schůzku s paní ministryní financí, kde jsme se dotkli i tady toho, a dokonce jsme udělali dohodu, že se budeme zabývat tím, jak využít toho, co už dnes máme, a to je právě ten program COVID - Kultura, ve kterém se sice čerpají prostředky, a nedokážu vám teď říct úplně přesně, kolik se z těch 900 milionů vyčerpá, protože to vždycky chodí na poslední chvíli, ale víme, že nám tam určitě docela slušné prostředky zůstanou.

A tady je to, s čím pracujeme už nyní, a vlastně s Ministerstvem financí v této chvíli se snažíme dohodnout podmínky, za kterých by z těch stovek milionů, které tam podle mě budou, mohly čerpat jednak ty firmy, to jsou ty hudební kluby, všechno a další, které se vlastně do toho nedostaly. Takže to, co objednáváme, ty konkrétní podmínky, jakým způsobem by ony do tohoto programu mohly vstoupit na základě výzvy, kterou vyhlásíme. V případě firem by to bylo opět jaký typ faktur, dokladů, které by dokazovaly tu jejich výdělečnou činnost v oblasti kultury, by musely předložit, abychom jim dali, řekněme, určitou formu pomoci pro další období. Takže by to byly jednak tyto firmy. A pak ta další skupina by byly právě ty osoby samostatně výdělečně činné. Na základě třeba čestného prohlášení o poklesu příjmů z hlavní výdělečné činnosti my bychom chtěli více než 50 %. To je právě to, ta čísla, co dohadujeme s Ministerstvem financí, co by bylo to, abychom v rámci programu COVID - Kultura, našli způsob, jak pokrýt těch několik tisíc umělců; já to odhaduji třeba, kdybych si to měl tipnout, takových deset tisíc právě těch hudebníků, zpěváků, herců, které bychom dokázali pokrýt. A tady, když bych to kalkuloval na nějakou pomoc - já si tady dovolím říci číslo, doufám, že paní ministryně nebude vykřikovat (s úsměvem), co řeknu, třeba 30, 40 tisíc kdybychom vyplatili, já bych tady nechtěl předbíhat. Jenom se vám snažím, aby to bylo transparentní. To je to, co se prostě snažíme dohodnout, na čem se dohodneme, abychom se vešli do těch peněz, které máme, a to bychom tenhle segment, o kterém tady dneska vlastně mluvíme, bychom z toho se pokusili pokrýt.

My chceme teď co nejdříve vyhlásit dvě výzvy. Jedna bude pro neziskové organizace, tedy pro ty neprofitní, tam také máme ještě prostředky, které jsme schopni a připraveni na tohle použít. A ta druhá je právě toto. To je ten COVID - Kultura, který děláme s Ministerstvem průmyslu a kde se s financemi budeme dohadovat - a už se dohadujeme vlastně, to už běží. Už se dohadujeme o tom, jakým způsobem to postavit, abychom tady mohli pokrýt tu skupinu a ten segment, který nám propadává, protože vlastně nepatří k žádným příspěvkovým organizacím.

Já vám to popíšu úplně přesně, aby to bylo jasné. Jsou to ti umělci a autoři v oblasti kultury, kteří nejsou na hlavním zaměstnaneckém poměru příspěvkové organizace nebo jiného zaměstnavatele, jako třeba pedagogicky. A ta se bude moci vztahovat jednak na čisté OSVČ nebo na OSVČ v souběhu s vedlejším zaměstnaneckým poměrem, například na autorskou smlouvu, a jejich činnost byla tou epidemií zastavena a následkem toho musely třeba rušit ať už zahraniční, nebo tuzemská turné. To znamená, to, co tady bylo řečeno, jestliže se situace bude zvlášť nyní vyvíjet tak, že bohužel se nerozvine, tak jak jsme si představovali, tak tím spíš tenhle program podle mě zaslouží spustit, abychom jim... nemohou dělat to, co je jejich živobytí, abychom se pokusili jim to takto kompenzovat. To je nástroj, který máme v ruce, se kterým pracujeme, a kde už vlastně někam jsme se dostali.

A opakuji, tyto dvě výzvy chceme teď spustit. Myslím si, že v průběhu října to mohu garantovat, že budou vypsané. To je asi meritum toho, co je tady dneska zvednuto jako hlavní téma. A pokud tohle je to, o co šlo vystupujícím, tak vám mohu za sebe slíbit, že pro to udělám všechno, abychom tuto pomoc doručili. S tím, že prosím nemohu tady předložit řadu věcí. Tady byly takové návrhy usnesení, abychom předložili třeba harmonogram rozvolňování pro rok 2020/2021. To se nezlobte, ale to jsou věci, které nikdo není schopen dneska vám předložit ani doručit.

Já prostě zásadně připouštím a uznávám, že ten segment, o kterém vy mluvíte, zůstal a že tam je celá řada podle mě skutečně lidí, kteří mají zásadní význam pro kulturu a pro přežití kultury, a že je to, co i já cítím jako dluh, který bych rád splatil. A jinak v podstatě sdílím řadu myšlenek, které tady zazněly, a nebudu je opakovat jenom z nedostatku času. A hlavně abychom to stihli projednat a abychom ten bod dneska uzavřeli, proto tedy své vystoupení ukončím. Doufám, že bylo srozumitelné a budeme třeba i něco hlasovat, pokud bude třeba.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní se dívám, zdali mám nějakou další přihlášku do obecné rozpravy. Další přihlášku do obecné rozpravy nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Prosím, pan poslanec Miroslav Kalousek za navrhovatele.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jako zástupce předkladatelů chci poděkovat za tu diskuzi, která byla maximálně věcná a maximálně konstruktivní. Jenom mi dovolte zareagovat na slova pana ministra, který zapochyboval o legislativní čistotě prodloužení stanovení toho třetího období.

Já mám k dispozici právní rozbor, který říká, že to podle toho zákona možné je, protože to je § 5 odst. 3, který říká, že vláda může stanovit svým nařízením v případě, že byly omezeny krizová opatření (krizovými opatřeními). A ve svém nařízení to může vyspecifikovat, pro koho to je. Tam nikde není napsáno, že to musí být pro všechny. Takže jsem přesvědčen, že můžeme tohoto instrumentu použít. Nemůžeme ho použít déle než do 31. 8. Ano, do 31. 8., protože ten zákon to omezuje od 9. června do 31. 8. Ale vláda jasně svým nařízením může vymezit, pro koho to je. Tento právní rozbor mám. Nechci tady teď vést právní spor, pokud by vláda náhodou... Stejně jde jenom o to, že my vládu žádáme, aby tohoto instrumentu využila. A kdyby vláda dospěla k názoru, že je potřeba ta legislativní změna, tak ve stavu legislativní nouze jí to tady samozřejmě všichni rádi schválíme během dvou minut. Takže v tom také problém nevidím.

Zvukový záznam

A pan ministr říká, že by byly pokryty z toho upraveného programu Kultura, o což také žádáme, aby ten program byl upraven. Ale ty výzvy budou vypsány v říjnu. To znamená, když to půjde mimořádně dobře, tak ty peníze dostanou v listopadu. A oni jsou bez příjmů od 9. června. To znamená, ten kompenzační bonus je tou šancí, aby dostali tu Pětadvacítku velmi rychle. A jestli potom v listopadu, v prosinci budou žádat o program COVID - Kultura, tak ta podpora bude zapotřebí rovněž. Já vás tady prosím o podporu tohoto návrhu. Koneckonců my to vládě nemůžeme nařídit, můžeme ji o to jenom požádat, vláda to jistě zváží. Ale naše usnesení by mělo velký podpůrný charakter.

Toť vše, co k tomu chci říct na závěr, a hlásím se do podrobné rozpravy s návrhy usnesení.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak klidně už zůstaňte u mikrofonu, pane navrhovateli, protože přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž jste se přihlásil. Tak prosím.

Poslanec Miroslav Kalousek: Ano. A já tedy jenom opakuji, že návrh mého usnesení jsou tři body, kdy žádáme vládu, aby pro OSVČ působící v živé kultuře stanovila třetí časové období podle zákona 159/2000 Sb., zákona 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, a to od 9. června do 31. srpna.

Za druhé žádá ministra kultury a ministra průmyslu a obchodu, aby upravili podmínky čerpání z programu COVID - Kultura tak, aby zohlednili specifika provozu kulturních institucí.

A za třetí žádá ministra kultury, aby připravil rychlé nástroje podpory soukromých subjektů v živé kultuře pro případ budoucího nutného omezování kulturní produkce - což je případ, který si nikdo z nás nepřeje, ale víme, že může nastat, a měli bychom být připraveni.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se hlásí do podrobné rozpravy pan poslanec Miloslav Rozner.

Poslanec Miloslav Rozner: Tak ještě jednou dobrý den. Já bych se jenom chtěl odvolat, že se chci přihlásit k těm našim usnesením, která byla načtena v podrobné rozpravě a byla vám rozdána... (Předsedající: V obecné rozpravě.) ... v obecné rozpravě a byla vám rozdána na stoly.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy se podívám, zdali někdo další ještě k podrobné rozpravě. Nikoho dalšího nevidíme. Tak pozor, ještě ano, prosím, pane poslanče. Tak pan poslanec Jiránek. Prosím.

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Já jenom v rychlosti protinávrh k tomu, co máte rozneseno. Tak k bodu 8 mám protinávrh, že by tam byly pouze ty první dva řádky, to znamená: "PSP ČR vyzývá vládu ČR předložit rámcový harmonogram rozvolňování limitů počtu osob, které mohou být přítomny na kulturních akcích v roce 2021." Jde mi o to, aby tam nebyly ty specifikace v těch dalších dvou řádcích, protože si myslím, že ten harmonogram se dá dělat i podle více různých specifikací než jenom podle těchto tří. A pokud se o to vláda bude snažit, tak si myslím, že i to otevře víc ruce.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže předpokládám, že si to pan navrhovatel poznamenal. A nyní tedy končím podrobnou rozpravu a přistoupíme k hlasování o přednesených návrzích. Já tady zagonguji, jenom momentíček, abychom svolali poslance do sálu, aby to tady někoho nepřekvapilo, že budeme hlasovat. Ano, žádost o odhlášení. Takže já vás znovu odhlásím a přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Takže požádám tedy pana navrhovatele, pana poslance Miroslava Kalouska, aby nás provedl hlasováním.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem přesvědčen, že to do těch 13 hodin stihneme, přesto bych rád ohlásil dohodu předsedů poslaneckých klubů, že nejsme limitováni tou 13. hodinou, že to dojedeme.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tu dohodu potom kdyžtak sdělím já, aby to bylo platné. (Poslanec Kalousek: Promiňte, promiňte pane předsedající.) Ale děkuji, že jste takový iniciativní, aktivisticky iniciativní. (Smích v sále.) Tak prosím.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Tedy nebudou-li mít kolegové námitky, začali bychom usneseními, která jsem přednesl za předkladatele já. Budeme hlasovat po jednotlivých bodech. První bod je: "Žádá vládu, aby pro OSVČ působící v živé kultuře stanovila pro třetí časové období 9. červen až 31. srpen.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže všichni víme, o čem hlasujeme. Stanovisko ministra kultury, zeptáme se, prosím. (Neutrální.)