Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

489.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 58. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 44 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Jako první je zde interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, a to interpelace pana poslance Jakuba Michálka ve věci "Mohl byste mi, prosím, sdělit, jaký máte program?". Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 687. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do dalšího projednávání písemných interpelací, to jest do dnes, do 17. 9. Já zahajuji rozpravu, nicméně pana poslance Michálka nevidím, předpokládám, že je tedy omluven, a k této interpelaci se tedy již dále konat rozprava nebude a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko.

Dále je zde interpelace paní poslankyně Olgy Richterové ve věci slev na jízdném pro invalidní důchodce, což je sněmovní tisk 707. Tu jsme ovšem přerušili do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády není přítomen, takže to přerušení trvá.

Stejně tak je zde interpelace paní poslankyně Richterové ve věci nezbytné legislativní úpravy pro obce realizující komplexní podporu bydlení. To je sněmovní tisk 709. Ten je také přerušen do přítomnosti předsedy vlády a toto přerušení také trvá.

Nyní se dostáváme k interpelacím na předsedu vlády, sněmovní tisky 711 až 729. Ve čtvrtek 30. ledna 2020 jsme sloučili rozpravu k odpovědím na interpelace, ty sněmovní tisky 711 až 729, jež byly všechny podány ve věci interpelace na předsedu vlády, na které odpověděl předseda vlády Andrej Babiš. Těmito interpelacemi jsme se zabývali ve čtvrtek 5. března 2020, kdy jsme přerušili sloučenou rozpravu. Dnes se budeme zabývat sněmovními tisky 711, 712, 714, 715, 726, 727, 728, u kterých poslanci vyhověli ustanovení § 112 odst. 6, které konstatuje, že v případě nepřítomnosti u nich nelze o odpovědi na jeho interpelaci jednat. Dříve než budeme pokračovat, je nutné zjistit, kteří interpelující poslanci jsou přítomni a tomuto ustanovení vyhověli i dnes.

Pan poslanec Profant, pokud mám veškeré informace, přítomen není, stejně tak pan poslanec Navrkal, pan poslanec Polanský - také nevidím, pan poslanec Michálek - to jsme již ověřovali a nedorazil, pan poslanec Bartoš není přítomen, paní poslankyně Richterová není přítomna a pan poslanec Třešňák také není přítomen. Pokud vím, tak některé jiné interpelace tohoto bodu byly staženy, takže tím jsme se s touto interpelací vypořádali, nebude projednávána a Sněmovna k ní dále nezaujme stanovisko.

A tím jsme se dostali dál. A je zde interpelace na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Jedná se o interpelaci, na kterou bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík odpověděl, na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci přípravy výstavby pokračování dálnice D11 ve směru do Jaroměře přes Trutnov ke státní hranici s Polskem. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 744. A já bych zahájil rozpravu, pokud je pan poslanec Adamec přítomen. Pan poslanec je omluven, v tom případě není přítomen a interpelací se Sněmovna nebude zabývat ani k ní nezaujme stanovisko.

A jako další je zde interpelace na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, kterou mezi námi opět vítám, odpověděla na interpelaci pana poslance Vojtěcha Munzara ve věci udělování pokut podnikatelům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 761. Já zahajuji rozpravu. A pan poslanec asi položí otázku a zopakuje první. Prosím. Ano, paní ministryně, budu rád, když zaujmete místo u stolku zpravodajů, tak aby nám to probíhalo rychleji. Děkuji.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova. Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, paní ministryně. Jsem velmi rád, že jste dorazila z jednání vlády na mou interpelaci, která už leží v systému ode dne vaší odpovědi, to znamená od února, takže se může stát, že už nemá takovou relevanci po tom čase, nemá takovou sílu, že se řeší jiné problémy. Ale já se vám, kolegyně, kolegové a paní ministryně, budu snažit ukázat, proč je to pro mě i teď důležité a že to zase nabyde na významu, až se znovu spustí EET a až přijde třetí a čtvrtá vlna, kterou tato vláda prosadila.

Protože se jedná o jednu z absurdních pokut... Moje interpelace se týká jedné z absurdních pokut, které Finanční správa vydává jak na běžícím pásu podnikatelům, a ukazuje se na tom, že není pravdou, že EET je pouhý nástroj na vydávání účtenek a na kontrolu placení daní, jak se nám vláda snažila několik let tady říkat, ale je to skutečně nástroj, jak udělat podnikatelské prostředí v České republice ze strany státní správy nepřátelské, že to je nástroj možností pro Finanční správu dávat absurdní pokuty za absurdní pochybení, která nemají vůbec nic společného se snahou obcházet povinnost placení daní. A odpověď paní ministryně, kterou vám tady pak budu číst, jednotlivé citace vám ukážou, co bylo hlavním motivem EET, o co se tedy jedná.

Jedna restaurace - a já jsem na tomto případu chtěl ukázat právě tu absurditu - jedna restaurace dostala pokutu od Finanční správy ve výši 5 tisíc korun za to, že vydala souhrnnou - vydala souhrnnou - účtenku za útratu za jeden stůl. A ta útrata hostí v jednom časovém úseku zaplacená po tomto časovém úseku byla celkově v řádu stokorun.

Když vláda EET zaváděla, tak argumentovala zejména tím, že je to nástroj ke kontrole placení daní a narovnání podnikatelského prostředí. A proto jsem se paní ministryně zeptal: Jak podnikatel vydáním souhrnné účtenky s EET obešel svoji povinnost platit daně? Jak podnikatel tímto svým jednáním pokřivil podnikatelské prostředí? Jestli se podle vedení Ministerstva financí jedná o přiměření postup a jestli je správný postup kontrolorů Finanční správy sedět u stolu a sledovat jednání okolních hostů a jejich konání u vedlejších stolů.

Jaké bylo mé překvapení, když se v odpovědi paní ministryně objevila následující tvrzení. Protože jsem čekal, že paní ministryně mi napíše, že to byl exces, že se nejedná o nijak závažné pochybení a že celou tuto situaci prověří. Takže místo toho mi paní ministryně odpověděla následující: "Vystavení hromadné účtenky popírá základní princip EET, to je získání relevantních informací o jednotlivých tržbách poplatníka." Takže ne zabezpečení placení daní, ale informace o jednotlivých úkonech obchodníka. Tedy potvrzení toho, co většině poctivých podnikatelů vadí. Protože touto větou paní ministryně potvrdila, že skutečně ty obavy, že se jedná o nástroj online kontroly, online šmírování podnikatelů a jejich chování, že to je tím hlavním principem EET. A paní ministryně ve své odpovědi mi i takto odpověděla.

A ve stejném duchu odpověď pokračuje: "Zákazník nemá možnost ověřit, zda byla, či nebyla tržba evidovaná. Skutečnost, zda konkrétní porušení evidenční povinnosti povede ve svém důsledku k umělému snížení jeho daňové povinnosti, či nikoli, není v tomto ohledu relevantní." Takže není relevantní, jestli dojde k umělému snížení jeho daňové povinnosti, či nikoli.

Za prvé není pravda, že zákazník nemá možnost ověřit, zda byla tržba zaúčtovaná, když byla účtenka skutečně vydána. My se nebavíme o případu pokuty za to, že nebyla vydána účtenka, ale za to, že byla vydaná souhrnná účtenka za jednu souhrnnou útratu u jednoho stolu. A za druhé je podstatné splnění daňových povinností. Protože pokud ten podnikatel účtenku vydal, tak to přece nevede k obcházení daňových povinností. Takže já to považuju ze strany Finanční správy jako pouhou šikanózní praktiku, kterou uplatňuje na naše podnikatele.

Velmi mě pobavila konstrukce v odpovědi paní ministryně, kde se říká, že "takovéto na první pohled malé porušení zákonných povinností však může pouze maskovat systematické a sofistikované krácení daní".

A citace z další části odpovědi: "Správní orgán postihuje vytvoření a udržování díry v systému, kterou mohou nerušeně odtékat na daních značné prostředky." No tak já jsem si to úplně představil, jak sofistikovaně vydává podnikatel souhrnné účtenky za jeden stůl, kde si hosté dají pár piv, jedno pivo se tam někde ztratí, a tím si vydělá miliony na ferrari a na jachtu. Ukažme si na něj prstem.

Takovou konstrukci opravdu může vymyslet pouze úředník Finanční správy. A znovu zdůrazňuji, že se nebavíme o případu, kdy došlo ke zkrácení tržby. Pouze byla vydána účtenka za jeden stůl, za konzumaci, která proběhla v jednom časovém úseku a která byla uhrazena na konci takového časového úseku.

Co mi ovšem vadilo na celé věci asi nejvíce, byla skutečnost, že se nejednalo o kontrolní nákup kontrolorů, ale kontroloři pozorovali jednání okolních hostů u sousedního stolu. Jak je vůbec, paní ministryně, v demokratické společnosti možné, že se kontroloři chovají jako tajná policie a kontrolují jednání hostů, a tím narušují jejich soukromí? Vy to obhajujete ve své odpovědi tím, že tento postup není šmírováním, nýbrž legitimním zákonným postupem, který slouží ke zjištění reálných hotovostních příjmů poplatníka a správnému vyměření daně.

A kde je, paní ministryně, nějaká ochrana soukromí? Kde je nějaká přiměřenost postupu? My jsme, a to je klasická ukázka tohoto, my jsme poslední dobou svědky, že místo ochrany práv občanů před státní mocí se zde znovu dostávají ke slovu tendence prosazování státní moci na úkor občanů. A takový systém vy, vaše vláda pomocí podobných nástrojů tady plánovitě a permanentně budujete. Ale paní ministryně, účel přece nesvětí prostředky. Ochrana soukromí není hodnota, na kterou bychom měli rezignovat. A přiměřenost není sprosté slovo. Ale bohužel z postupu státních orgánů se postupně vytrácí. A vy toto posilování státní moci na úkor občanů plánovitě vytváříte a posilujete. Třeba i například tím, že neustále máte nekritický přístup a permanentně obhajujete podobné nepřiměřené postupy Finanční správy. A nezlobte se na mě, dát pokutu za to, že se vydá za stůl souhrnná účtenka pro hosty, kteří tam byli spolu a společně konzumovali, to mi opravdu přijde jako nepřiměřená buzerace podnikatelů.

Věřím, že mi na tyto mé výtky a výhrady odpovíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Věřím, že paní ministryně se přihlásí do rozpravy. Ano, nikdo jiný se nehlásí, takže prosím, je to vaše.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, pane poslanče. Bohužel to tady leželo dlouho, ale není to ani mou vinou. Víte, že jsem vám vždycky včas odpověděla, a jsem tu i dnes, když jsem tu možnost dostala.

Jestli dovolíte, asi by byla ztráta času vašeho i mého, kdybych tady předčítala, co jsem vám písemně poslala. Byla to dlouhá odpověď asi na necelé čtyři strany, takže já jenom budu reagovat teď na vaše písemné vystoupení s tím, že se odkazuji samozřejmě na tu písemnou odpověď, tak jak vám byla zaslána k interpelaci vedené pod číslem 235.

No, já bych chtěla říct, že ten problém samozřejmě velmi těžko - a já se nemohu dostat k tomu spisu, víte, že jsem to tady opakovala několikrát, nemám žádný zákonný nástroj a nikdy neporuším zákon, to znamená, nedokážu posoudit konkrétnost té akce. Takže jsem vám - nebo konkrétnost té kauzy tak, abych byla schopna na to reagovat s větší mírou detailu, takže jsem reagovala vlastně v obecné rovině. V obecné rovině jsem vám vysvětlovala principy zákona o evidenci tržeb, jak se tam postupuje, jak musí být vlastně vystavena účtenka, na jakou platbu. Že je to vlastně princip jako pravidlo, princip hromadných plateb je z povahy věci, tak jak je zákon o evidenci tržeb, který prošel řádným legislativním procesem, nastaven, a vlastně byl zkonfrontován i konfrontován i s Ústavou, ústavněprávními principy tím, že o něm rozhodoval Ústavní soud. A tak jak je nastaven, tak by... to není možné provádět. Opravdu vydávat tyto účtenky na hromadné - tady v tomto případě se jednalo o inkasování stolu v restauraci. Takže je to proti principům. Pokud bychom z toho měli dělat obecné pravidlo, co se stalo v té konkrétní kauze, já nevím, takže to v tuto chvíli nemohu řešit.

Vy jste říkal, že prostě jsou ukládány sankce, dochází tam - použil jste slovo buzerace. To nebudu úplně přesně interpretovat. Já bych jenom obecně chtěla říct, že od 1. 12. 2016 do 27. ledna 2020, kdy jsem vlastně, kdy jsme někdy reagovali v té době na vaši interpelaci, tak k tomuto datu, samozřejmě když budete mít zájem, ráda vám dám konkrétní data, ale víte, že teď nějakou dobu bylo EET vypnuté, ale samozřejmě ta data vám dám kdykoli. Mohu vám dát i strukturu těch sankcí, velikost těch sankcí, všechny statistiky máme. Tak v tomto sledovaném období bylo zjištěno v rámci EET 67 759 pochybení a z toho v 15 957, tedy v necelých 16 tisících, byla uložena sankce. Takže ve 24 % případů, v těch ostatních se to řešilo buď nějakou domluvou, vysvětlením, upozorněním. Takže pouze 24 % bylo sankcionováno. Když budete chtít, v tuto chvíli nemám, tak vám dám i strukturu těch sankcí a zjistíte, že valná většina těch sankcí je skutečně ukládána v té nižší zákonné sazbě. To znamená, že vyšší částky nebo případně krajní řešení, jako je uzavření provozovny, bylo skutečně velmi, velmi výjimečné a velmi okrajové.

Takže jenom chci říct, že skutečně EET není žádným nástrojem primárně zaměřeným na sankce. Má nastavit systém. My si za tím systémem stojíme, ale vidíte i z té struktury sankcí za to rozhodné období, že to není nijak dramatické číslo. Když budete mít zájem, pošlu vám ještě statistiku čísel v grafech, jak budete chtít, a uvidíte sám, že to skutečně není tak. Takže většina pochybení je řešena bez sankce, upozorněním nebo radou.

Pak jste... Vysvětlovala jsem vám v písemné odpovědi, proč není možné vystavení hromadné účtenky. Vysvětlovala jsem to proto, aniž bych znala podstatu toho problému, o který tady šlo, že by to popřelo základní princip evidence tržeb, to znamená získání relevantních informací o jednotlivých hotovostních tržbách poplatníka. A upozornila jsem na to, že cílem evidence tržeb je získat v reálném čase informace o takových tržbách poplatníka, které jsou v praxi obtížně dohledatelné, a upozornila jsem, že to je požadavek... nebo požadavek na získání této informace, a evidence jako nástroj tomu slouží, že to má své místo v systému správy daní, a odkázala jsem se právě na ten zmíněný nález Ústavního soudu, který toto jednoznačně potvrdil.

Protože kdyby byla akceptace, a teď skutečně jsem odpovídala v té obecné rovině, zda toto může být jako princip, zda může být při kontrolní činnosti takto postupováno, a to jsem odmítla a za tím si stojím, protože pokud by správce daně akceptoval vystavení této jedné účtenky při hromadných tržbách pro více hotovostních tržeb, tak by samozřejmě akceptace takového principu, a teď to nezužujme jenom na inkasování stolu v restauraci, k čemu směřovala vaše interpelace, pane poslanče, tak by takový princip musel potom být akceptován i v rámci jiných obchodních modelů. Takže kdybychom provedli argumentaci ad absurdum, tak by tato skutečnost mohla fakticky vést k (nesrozumitelné) veškerých hotovostních plateb jednou částkou, čímž by byl popřen základní princip evidence tržeb.

Vy jste se ještě teď ve svém ústním vystoupení - a já to skutečně zkracuji, protože nechci tady předčítat tu dlouhou odpověď - vy jste ještě mluvil o šmírování. Principy místních šetření, vyhledávací činnosti musí být naprosto v souladu jak se zákonem evidence tržeb, tedy konkrétně s § 33, který odkazuje na daňový řád, a daňový řád potom umožňuje využít veškeré dostupné relevantní metody, jako je místní šetření, vyhledávací činnost, v rámci které zjišťuje správce daně údaje, které se týkají přímo majetkových poměrů, dalších skutečností. To znamená, že to, co jste popsal, je klasická vyhledávací činnost. To skutečně není žádné omezení. Dnes vyhledávací činnost v rámci EET - teď tedy ne, teď je vypnuto - probíhá tak, že kontroloři si ho propojí s analytickou činností, to znamená, oni dnes jsou schopni přímo na místě se napojit na systém a tam kontrolovat vlastně to, že se účtenky projeví v systému, konfrontovat si to a mnohdy prostě při takovém místním šetření... A pokud na to místní šetření jdou, tak už dnes mají nějaké signály a nějakou analýzu z analytické činnosti, protože skutečně není prostor při takovém velkém množství daňových subjektů chodit na místní šetření nebo na kontroly ad hoc, ale prostě vychází se z nějaké analytiky, to znamená, ono to souvisí s tím, že mnohdy oni jdou na kontrolní činnost.

Když se podíváte na činnost České obchodní inspekce, a ta funguje mnohem delší dobu, její kontrolní nákupy, než jsou kontrolní nákupy podle zákona o EET, tak ten princip je úplně stejný. Česká obchodní inspekce tam také jde, také si dá oběd nebo se nechá obsloužit a vlastně sleduje to, že byla řádně vystavena účtenka. To je prostě princip vyhledávací činnosti, to není šmírování. Dneska se tam kontrolor prostě posadí, zapojí se to systému EET a je schopen sledovat, zda ty jednotlivé účtenky tam byly zadávány, či nebyly. A mnohdy třeba i odjede, ani kontrolu nemusí provést, když nezjistí žádné porušení. To je princip vyhledávací činnosti, místních šetření a kontroly a je naprosto srovnatelný s obdobnou činností jiných orgánů státní správy, které mají v jiném předmětu činnosti na starosti obdobnou činnost. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásil poslanec Ferjenčík, poté poslanec Munzar. Poslanec Stanjura chce uplatnit přednostní právo? Ne, dobře. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi rád, že kolega Munzar tady zvedl tohle téma, které je podle mě velmi podstatné. To znamená, ten problém, že Finanční správa kromě toho, že se snaží postihovat subjekty, které porušují daňovou povinnost, tak kromě toho ještě naprosto zbytečně a nesmyslně otravuje a do značné míry i šikanuje subjekty, které jenom udělají nějakou velmi drobnou byrokratickou chybu, nebo často to ani žádná chyba není, jenom jsou ti kontroloři v některých případech extrémně přísní.

Dám druhý příklad podobného typu jednání, jako dal pan Munzar v té interpelaci. Jedná se o toto - cituji z odpovědi Finanční správy ohledně mého dotazu. "V případě, kdy kontroloři zjistili porušení povinnosti vystavit účtenku, aniž bylo zjištěno zároveň jakékoli další porušení, se pokuty pohybují průměrně kolem cca 2 500 Kč, to jest 0,5 % zákonného rozpětí." Co to znamená lidským jazykem? Podnikatel normálně zaeviduje tržbu v elektronické evidenci. Všechny daně zaplatí, ale protože tu účtenku nenabídl dostatečně aktivně zákazníkovi, tak dostane pokutu 2 500 korun a Finanční správa má ještě tu drzost tvrdit, že to je přece bagatelní, protože mu mohli dát půl milionu. To je přece úplně šílený přístup! Tady se člověku, co neudělal vůbec nic špatného z pohledu selského rozumu, prostě normálně tu tržbu přiznal, je v elektronické evidenci, kvůli tomu je snad elektronická evidence, aby se nekrátily daně, tak tu tržbu normálně přiznal, tak dostane flastr 2 500 korun jenom za to, že tu účtenku nenabídl dostatečně aktivně tomu kontrolorovi, co dělal kontrolní nákup. Ještě jak jsem slyšel z praxe, jak ty kontroly probíhají, je to občas záměr, že ten kontrolor se chová takovým způsobem, že naznačuje jednání zákazníka, který spěchá a o žádnou účtenku nestojí, a jde mu vyloženě o to nachytat toho prodavače místo toho, aby se zjišťovalo, jestli ten člověk šidí na daních nebo nešidí. Takže my tady máme situace, a to jsou tisíce případů, mám to tady... 8 050 případů lidí, kteří dostali průměrnou pokutu 2 500, přestože tu tržbu řádně přiznali.

Chtěl bych na vás, paní ministryně, moc apelovat, abyste zase vy apelovala na Finanční správu s tím, že zaprvé je úplně normální vydat účtenku za celý stůl. A celá ta konstrukce, že vydat účtenku za celý stůl je protizákonné a porušuje to pravidla EET, je úplně šílená. Je úplně normální, že přijde číšník a zeptá se: Dohromady, nebo zvlášť? Když řeknete dohromady, tak vám vystaví účtenku na celý stůl. A já nechápu, jak je vůbec v České republice možné, že za to někdo dá pokutu, za to, že to bylo dohromady, že ty lidi se o tu tržbu rozdělili, což je úplně běžné jednání v hospodách. Občas do hospody zajdu, a tohle se prostě děje každý den. A dávat za to 5 tisíc flastr, vždyť to je úplně na palici! A říkat tady, že kdybyste tohle nepokutovali, tak pak vydají účtenku za celou denní tržbu. Kdo by si ji asi vzal? (Reakce z pléna. Řečník se směje.) Asi Andrej, aby si to dal do nákladů, jak mi napovídá pan Stanjura, jinak to nedává žádnou logiku. Stejně tak prosím, abyste přestali pokutovat lidi, kteří tržby normálně evidují, akorát nenabízejí účtenky dost aktivně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám, abychom brzdili případně ten jadrný slovník, aby nám to nevybočilo někam, kam nechceme.

Prosím pana poslance Munzara, který je další přihlášený.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chtěl bych poděkovat panu poslanci Ferjenčíkovi vaším prostřednictvím za to, že na mě navázal.

Paní ministryně, vy vždycky máte úžasný dar převést tu debatu úplně někam jinam. Tady je prostě základní problém. Vy jste říkala celou dobu, že EET je nástrojem ke kontrole plnění daňových povinností. A tady Finanční správa dává jako na běžícím pásu pokuty za - jak to řekl pan kolega Ferjenčík - za drobná byrokratická pochybení, nikoliv za snahu obejít své daňové povinnosti.

A můžeme se bavit o pokutách, které jsem tady interpeloval, o kterých jsme se tady bavili několikrát. Můžeme se tady bavit o nepřiměřených pokutách, třeba za nepřeřízení času z letního na zimní nebo obráceně. Už si to tak nepamatuji. Nebo za minutový rozdíl mezi prodejem a zaevidováním tržby. Můžeme se tady bavit o velkém pochybení Finanční správy, jakým způsobem nepřiměřeně postupovala vůči jedné svatbě, vůči novomanželům a hostům, kdy je vyzývá. A můžeme se bavit právě proto o tom, jak jednotliví kontroloři chodí a provokují jednotlivé restauratéry a obchodníky a snaží se je za každou cenu nachytat. Nevím, aby si možná splnili nějaké kvóty, které na Finanční správě mají, co se týká pokut a podobně.

Vy se neustále opíráte o Ústavní soud. Chtěl bych vás znovu upozornit na to, že nesmíme zapomenout i na disentní stanovisko části ústavních soudců, kteří upozornili právě na tento problém, že je to velký zásah, elektronická evidence tržeb, do svobody podnikání, a upozorňovali na to, že tímto zákonem dostává Finanční správa, státní správa, do ruky velký nástroj, velkou moc, jakým způsobem může - já jsem to tady řekl lidsky - šmírovat, pokutovat a ztěžovat život jednotlivým podnikatelům.

Vy jste tady použila absurdní příklad, že pak by se mohly všechny platby udělat jednou částkou. Ale tady se bavíme o útratě jednoho stolu v jednom čase, a že těm hostům byla vydána jedna hromadná účtenka, a za to dostal ten restauratér pokutu. Nevím, kolegyně, kolegové, jestli z vás někdo chodí jednou za čas na pivo. Ale je to, jak řekl pan kolega Ferjenčík, úplně normální, že když se sejde pět deset kamarádů u jednoho stolu, dají si spolu pivo, že potom dostanou jednu účtenku a tu platbu si rozdělí. Proč za to proboha pokutovat? A paní ministryně, vy jste mi neodpověděla, jakým způsobem vydáním souhrnné účtenky obchází ten daňový subjekt své daňové povinnosti. Vždyť tu účtenku vydal, tu tržbu zaevidoval, tak jak obchází své daňové povinnosti?

Vy jste přešla, respektive odpověděla jste mi, na kontrolory, že je to vyhledávací činnost. No, já si opravdu nemyslím, že úkolem kontrol Finanční správy je sledovat jednání okolních hostů v restauracích a hospodách. Myslím, že skutečně toto není jejich úkolem. A pokud zjistí, že ten subjekt vydal účtenku, tak myslím, že tam jejich činnost končí a nemají dále nějakým způsobem sledovat jednání okolních lidí, kteří nejsou pro účely EET daňovými subjekty.

Takže to je moje poznámka. Já samozřejmě budu navrhovat, aby Sněmovna podle našeho jednacího řádu § 112 odst. 5 vyslovila nesouhlas s vaší odpovědí. Navrhuji to proto, abychom my jako Sněmovna ukázali podnikatelům a podnikatelskému prostředí, že nám není jedno, jakým způsobem Finanční správa a státní moc nakládá se svými svěřenými kompetencemi a jakým způsobem je využívá a zneužívá proti jednotlivým podnikatelům. Myslím si, že úkolem každého demokratického politika je brzdit moc státní správy, protože přirozeným charakterem státní správy je její roztahovačnost. Takže naším úkolem je brzdit a nacházet přiměřenost. Mělo by to být primárním úkolem pro člena vlády, ale pokud vy k tomu přistupujete - a já jsem to na konci svého vystoupení říkal, paní ministryně - nekriticky a všechno obhajujete, tak potom je na Poslanecké sněmovně, aby tento signál dala. A dala ho jak Finanční správě, tak našim podnikatelům. Proto navrhuji vyslovení nesouhlasu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ten návrh jsem zaznamenal. Nyní se tedy do rozpravy hlásil pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív obecná poznámka. Asi bychom si měli vyjasnit obecně postavení Finanční správy. Že pokud přijde podle mého názoru oprávněná kritika, nějaký příklad, tak zodpovědný politik, ministr financí řekne - já nic, nic nemůžu zjistit, to je podle zákona, co po mě chcete, já přece nebudu porušovat zákon. Takže Finanční správa si může dělat, co chce? Kdo nese politickou zodpovědnost za chybná a nezákonná rozhodnutí Finanční správy? Nikdo.

V dobách finančního džihádu, v době nechvalně proslulého šéfa Finanční správy pana Janečka jste, paní ministryně, byla náměstkyní ministra zodpovědná za oblast financí. I Finanční správy, pokud se nepletu. Co z té doby jste si odnesla do funkce ministra? Kdo z Finanční správy byl potrestán za nezákonná rozhodnutí, o kterých pravomocně rozhodl nezávislý soud? Nikdo podle mého. Nic se nestalo, vyšetřování skončilo, rozsudek padl, zapomeňte. To je přece neuvěřitelné. Pan bývalý generální ředitel byl na vlastní žádost uvolněn ze své funkce, pokud si pamatuji tehdejší oficiální zdůvodnění odchodu z funkce, a za to, co vyváděla pod ním nezákonně Finanční správa, byl "potrestán" s tím, že je šéfem Finanční správy v Jihočeském kraji. Neuvěřitelné! Opravdu neuvěřitelné.

Dnes a denně se z médií dozvídáme podivné, šikanózní, nezákonné praktiky Finanční správy, nic se neděje. Onehdá jsem četl smutný příběh člověka, kterému Finanční správa řekla, že nemá žádný dluh, aby ho po čtyřech letech přišla zkasírovat a řekla mu - promiňte, my jsme se spletli. My jsme se spletli, promiňte. Ten člověk přišel o rodinu, o peníze, o bydlení. Promiňte, my jsme se spletli. Neuvěřitelné. Tak to je obecná poznámka.

Teď k EET. Paní ministryně nám nabídla podrobné statistiky ve svém vystoupení. Za sebe a za náš klub říkám, že o ně máme zájem, abychom nad čísly mohli debatovat. Budeme velmi rádi, když je obdržíme. Pokud mě paměť neklame - kdyžtak se omlouvám za nepřesnost - tak se zavedením EET se současně zřídilo nových 600 míst ve Finanční správě na kontrolu EET. Paní ministryně, kromě té statistiky, kdybyste mohla posoudit náklady, které stálo Finanční správu, a tudíž daňové poplatníky těchto 600 pracovních sil. Andrej Babiš ve funkci ministra financí mluvil o tomtéž. Možná jich bylo přijato 300, 400, já nevím. Proto poprosím o tu informaci. Netvrdím, že je to pravda. Vycházím z veřejných vystoupení tehdejšího ministra financí, dnes ministerského předsedy.

A teď k EET. Já jsem očekával, že už budeme mít na stole návrh na další odložení třetí a čtvrté vlny. Není to, tak mám, paní ministryně, dobrou zprávu. My to příští týden podáme, nemusíte to psát. Věřím, že to podpoříte. Nebo si snad myslíme, že v lednu ti, na které má dopadnout třetí a čtvrtá vlna, nebudou mít jiné starosti, podstatnější starosti než zvládnout EET?

A pak, Finanční správa nám ruší a nařizuje vlastně, jak máme žít. Do dneška, ne do dneška, do té doby, než to můj kolega pan poslanec Munzar zveřejnil, jsem netušil, že z pohledu Finanční správy je nezákonné zaplatit útratu za stůl. Chtěl bych vidět, jak se chovají ti finanční úředníci, pokud mají například rodinnou oslavu, pozvou babičku, dědu, bratra, maminku, tatínka, děti, jejich partnery, třeba 20 lidí, protože mají narozeniny, tak je pozvou. Něco snědí, něco vypijí a pak podle Finanční správy musí přijít a říct - no, Pepa měl tři piva, jeden guláš a dva rohlíky - jeden účet. Jeho paní řídí, tak měla jeden birell, jeden džus, jedno kafe, taky ten guláš, to jsme měli všichni vlastně, ale ona nejí pečivo, tak rohlík neměla. Takhle dostane oslavenec dvacet účtů, takhle zaplatí a Finanční správa je spokojená, protože takhle se má postupovat dle zákona.

Pan místopředseda říkal, nemáme používat jadrné výrazy. Já nevím, jestli na palici - mně to přijde jako velmi umírněný výraz pana poslance Ferjenčíka na popis této situace. Na palici. Je to spisovně a ještě velmi umírněné. Kdybychom chtěli popsat skutečně, jak to cítíme, tak by ta slova byla mnohem ostřejší a určitě bychom sklouzli do nějaké obecné češtiny a nespisovných nebo neslušných výrazů.

Milí kolegové, milé kolegyně, my máme velké štěstí, že ve Sněmovně není EET ze zákona. I vy máte večírky klubu hnutí ANO. (Ministryně reaguje od stolku zpravodajů.) No dobře. Tak sice tu není EET, ale buďme vzorem. Vy buďte vzorem. Až bude příště večírek hnutí ANO a přijde vás tam třeba 77, jeden se omluví, tak doufám, že si požádáte o 77 účtenek a že nikdo nebude platit za celý stůl, nebo za celou restauraci, nebo za celou Demokracii, nebo za Klub V. Protože kdyby tady EET bylo, tak by to bylo nezákonné. Fakt se domníváte, že na palici je nepřiměřený výraz?

Nebo jsou firemní akce. Firma pozve zaměstnance a zaplatí to. Je to sice daňově neuznatelný výdaj, to souhlasím, to je v pořádku. Ale ten chudák hospodský, v jehož prostorách proběhne firemní večírek, a teď nemluvím jenom o malých firmách, jsou i velké firmy, přes sto lidí... Kolik lidí jezdí na Čapák, když je tam nějaká firemní akce? Někdo to platí. Dostane každý? (Ministryně opět reaguje.) A tam asi EET musí být, ne? Vy můžete dát podnět Finanční správě, paní ministryně? Podnět! Tak jim dejte podnět, ať prověří masové akce na Čapím hnízdě a zjistí, kolik účtů bylo vydáno. Mě nezajímá, kolik se utratilo, kolik se zaplatilo - na rozdíl od státu. Mě by zajímalo, jestli tam bylo 1 000 účtenek, nebo 2 000 účtenek. Pokud ne, tak proč ten chudák dostal bagatelní pokutu 2 500 Kč? Mohl dostat 500 000 Kč. No to snad nikdo nemůže myslet vážně! Nevím, kdo vám to tam napsal. Zeptejte se toho úředníka, který to napsal, nebo toho člověka Finanční správy, který o tom rozhodl, jakým způsobem... jestli se někdy účastnil nějaké oslavy, nějaké skupinové akce. Možná je to světec, který na žádné akci nikdy nebyl, takže nic neplatil. Možná je to lakomec, který vždycky když sedí u stolu, tak si dělá kontrolu a říká si, ten měl tři piva, ten měl tři piva, já jsem měl jenom jedno, poprosil, platíme zvlášť, já jsem měl jenom jedno. 25. Ne, nedám 50, dám 25. Ale to není vůbec normální. To se nedá obhajovat.

Já bych očekával úplně jednoduchou odpověď: "Pane poslanče, toto je nepřijatelný exces, jedná se o pochybení jedince. Požádala jsem šéfku Finanční správy, aby vydala metodický pokyn, že tohle je správně." Chápu, abych jenom nekritizoval, že jste ten metodický pokyn nevydala dřív, protože koho se zdravým selským rozumem by to napadlo, že každému hostu musíte vydat? Takže já rozumím tomu, že metodický pokyn nebyl. Ale když už si to nějaký úředník vymyslel, tak je třeba na to zareagovat. A to není vměšování. (Ministryně reaguje.) Já jsem říkal, abyste požádala paní šéfku Finanční správy. Ona se nějak rozhodne. Vy to nemůžete nařídit. Tomu rozumím. A tohle bych očekával, takhle jednoduchou odpověď. My bychom tady řekli děkujeme, paní ministryně, jsme rádi, že jsme se nakonec na takové základní věci, lidské věci, která nemá s politickým soubojem nic společného, shodli. Ne. Finanční správa je nevinná, maximálně se občas splete. Sice jsme prohráli 60 soudů, sice jsme stáhli miliardy a zadrželi nezákonně, ale to se prostě stává. Omlouváme se. My jsme se spletli. Potrestali jste někoho? Ne. Ne. To přece nemůžu. Já nemůžu říkat. No vy ne, paní ministryně. Tomu já rozumím. Po tom taky nikdo z nás nevolá.

Ale k čemu pak je nám (nesrozumitelné) pro Finanční správu? K čemu je? Když vlastně nemůže nic.

A vracím se k tomu úvodu a k tomu obecnému úvodu. Veďme debatu třeba na půdě rozpočtového výboru, ne na plénu Poslanecké sněmovny, o tom, jaká je úloha Finanční správy. Vybírat daně. Tomu já rozumím. Ale kdo ji v demokratické společnosti kontroluje? A pokud dojdeme k závěru, že nikdo, případně že pouze - není to málo - ale pouze nezávislý soud, tak v tom nerovném souboji daňová správa versus daňový poplatník vždy ten daňový poplatník prohraje, protože je to z logiky věci nerovný souboj. A věřte, paní ministryně, myslím, že to víte, těch excesů je mnohem více. Ale mnozí, řekl bych většina daňových poplatníků nechce jít do sporu s Finanční správou právě proto, že jsou si vědomi, že se prostě stane nevědomé byrokratické opomenutí. Nějaký účet se možná špatně zaúčtuje. To není vždycky. Zdaleka. Naopak. Je to výjimečné, protože to nikdo nedělá vědomě. To se prostě stává.

A málokdo se odváží jít do sporu s Finanční správou, protože se bojí, že tam se zaměří ten reflektor, na ty se zaklekne, těm se zkontroluje deset roků DPH, tři roky daň z příjmu, nevím co, silniční daň. A běda, kdyby o den zaplatili později. A tak dále. A jak to že to zaúčtovali jako opravu majetku, když podle našeho výkladu je to zhodnocení? Sama víte, velmi často o tom debatujeme, že ta hranice je velmi tenká a nedá se úplně přesně stanovit, kdy je to oprava a kdy je to zhodnocení. Taková praktická věc, která není úplně jednoznačná. Máte firemní dům, máte v něm okna, teď je vyměníte. Není to levná záležitost, je to oprava. Ale když na ně dáte markýzu? To už se auditoři neshodnou, protože markýza tam nebyla. Je to zhodnocení? Nebo je to oprava? Můžu to uplatnit letos ve zdaňovacím období? Nebo to budu odepisovat x let podle odpisové skupiny? A tomu rozumím, že to se musí posoudit individuálně, že na to nejde udělat nějaké...

Tak chci jenom říct, že i poctiví daňoví poplatníci prostě mají chyby v účetnictví. Ale jsem přesvědčen, že v drtivé většině případů nejsou úmyslné. Jejich cílem není zkrátit daň, nějakým způsobem podvést stát, ale naopak. Ale, a to si přiznejme, a bohužel to je, a je to od dob pana Janečka - všichni daňoví poplatníci jsou sprostí podezřelí. Všichni. I vy. I když vám to možná dneska nepřijde. Všichni jsou sprostí podezřelí. A všichni chtějí krást. A my tu jsme od toho, abychom takové nezákonné chování, jako že někdo zaplatí útratu u stolu, potrestali. 2 500 - co to je? No tak ať ten úředník dostane o 2 500 méně, aspoň jednu výplatu, nebo dvakrát. A příště si to rozmyslí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Paní ministryně se hlásí. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Jste to vzali ze široka, tak já budu muset taky ze široka.

Samozřejmě sankce - statistiku dodám, pane předsedo Stanjuro. Máme to, dostanete ji. Míst bylo 300 na EET na Finanční správě a 100 na Celní správě. (Poslanec Stanjura reaguje ze svého místa.) To je jedno. To upřesňuji. Vy jste to nějak vehementně neprosazoval, těch 600.

Ještě teď k těm stolům, prosím vás. Problém je tento. Vy si pozvete svoje spolustraníky do hospody a rozhodnete se, máte narozeniny, že to za ně zaplatíte. Tak samozřejmě bude jedna účtenka. Jeden stůl - nemusí to být stůl - jedna tržba - jedna osoba - jedna účtenka. To je ten princip. Rodinná oslava, svatba - platí se jedna účtenka. Jedna účtenka.

Ten problém byl pravděpodobně - já nemohu do té kauzy jít - a myslím si, že to je ojedinělý problém, že to nebudou žádné časté případy - že se vystavila jedna účtenka, jak jsem to pochopila z vaší interpelace, za osob více platících. A to je porušení zákona. Ten princip je: jedna osoba - jedna účtenka - jedna platba. Klidně za celou hospodu, když je všechny pozvete. To je princip a tak to funguje. Jenom abych to vysvětlila.

Teď jste tady otevřel celou řadu věcí. Před prázdninami jsme diskutovali na rozpočtovém výboru. Určitě diskutovat budeme. Řeknu jenom obecně. Já netvrdím, že se nestaly věci, to by bylo ode mě velmi nepokorné. Že se vždy postupovalo v pořádku. Nakonec celá řada kauz dospěla do soudních sporů. Je věcí sebereflexe Finanční správy, jestli se tam potom vede konkrétní řízení - a oni musí tak postupovat - o náhradě škody. Víte, že to přichází na Ministerstvo financí. Několikrát jste se mě ptali na statistiku. Také mohu dodat. Těch případů není mnoho. A ještě méně je těch, které soud v civilním řízení uzná. Pak samozřejmě mohou být regresní nároky a tak dále.

Obecně. Prvního ledna 2013 - a byl ministrem financí zde zrovna nesedící předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan Kalousek - se definitivně odpolitizovala Finanční správa od Ministerstva financí, prostě se oddělila. Stala se systémem nezávislého orgánu veřejné správy a já říkám, byl to krok správným směrem. A můžete mě tady grilovat od rána do večera, pokud já budu ministryní financí, nikdy politický vliv na Finanční správu nedopustím. Takže to není alibismus, to je absolutní striktní odpolitizování Finanční správy a vliv Ministerstva financí, ani ne ministra, na její chod je přesně dán zákonem o Finanční správě a daňovým řádem. A tyto zákony jsou nepřekročitelné. To znamená, je tam nějaká možnost dohlídkové činnosti, ne do živých spisů, je tam nějaká možnost přezkumu v nějakých podmínkách, ale samozřejmě ty jsou striktně dány. Je tam možnost - teď jsem ho velmi využila v rámci krize - generálních pardonů atd. Ale to je všechno. A nic jiného přijatelné není. Já nemohu, a nikdy to neudělám, zasahovat do kompetencí Finanční správy.

Ale když už se tady ptáte, tak třeba ty bagatelní nedoplatky stran sankcí EET, tak tam třeba generální ředitelka Richterová nastavila metodickým pokynem, že řekla: V těchto typech porušení zanedbatelného atd. nebudete ukládat sankce. To je její kompetence a samozřejmě musí je nějakým způsobem metodicky vydefinovat. Proto máme jenom 24 % sankcí za celé rozhodné období, co nám funguje EET.

A jenom ještě jedna poznámka, protože to bychom tady mohli hodiny debatovat, a určitě ještě budeme v následujících měsících, kdy toto téma vzhledem k - no, to nebudu tady hrotit teď - budeme určitě debatovat, tak jenom bych chtěla připomenout jednu věc. Před včerejškem jste tu, pane předsedo Stanjuro, hodnotil jednotlivá vládní opatření. A vysoce jste zhodnotil, a já vám za to děkuju, bylo to velmi korektní od vás, vysoce jste zhodnotil kompenzační bonus. A víte, kdo ten kompenzační bonus procesoval? Byla to Finanční správa a byli to ti úředníci, kteří by vlastně za normálních okolností pracovali na EET. EET je vypnuto, tak oni procesovali kompenzační bonus. A sám jste uznal, že ho zprocesovali dobře, a myslím si, že pomohli celé řadě jak osob samostatně výdělečně činných, tak eseróček a teď ještě dohodářům. Takže prosím, buďme v tomto směru skutečně spravedliví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď jsou zde faktické poznámky, nejprve pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Stanjura, pak je pan poslanec Munzar přihlášen v rozpravě z místa. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych fakticky reagovat na větu paní ministryně, že problém byl, že ti lidé platili jako jeden stůl dohromady a bylo tam víc plátců. Ne, to není vůbec žádný problém, to je úplně normální! Prostě přijdete do hospody, sedíte u stolu a řeknete číšníkovi: Dohromady! On přinese účet a lidi tam na stole poskládají hotovost a zaplatí ten účet. To je úplně normální! A tady říkat, že to je nezákonné. Vždyť to je úplně na palici, to fakt není normální! Nechápu, jak můžete z něčeho takového dělat problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Stanjura je nyní přihlášen s faktickou poznámkou, pak vám dám slovo, paní ministryně.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Ferjenčík to popsal velmi dobře. Pokud to paní ministryně myslí jinak, ať nám popíše tu situaci. Podle mne nemůže nastat. Buď je to tak, že ti lidé, každý dá 200 a zaplatí tisíc a není to nezákonné, nebo já nevím, ten modelový příklad.

Já jsem já jsem se přihlásil kvůli něčemu jinému. Ano, já jsem pochválil Finanční správu za kompenzační bonus, není důvod ji nechválit, protože to bylo dobře. Současně jsem pochválil nás poslance, že s technickou pomocí Ministerstva financí jsme umožnili, aby se ty žádosti posílaly mailem, protože to napsali tak, aby to bylo legislativně bezvadné, skoro 60 % to použilo, to znamená, my jsme tím přispěli i k tomu, myslím my jako obě komory, k tomu bezproblémovému průběhu. Protože byl bezproblémový.

Ale přesně ten problém: Je na nás, jaké zadání dostane Finanční správa. Když dostala zadání vyplatit kompenzační bonus, tak ho zvládla excelentně. Ale když dostane zadání, že každý podnikatel je sprostý podezřelý a že je třeba na ně zakleknout, tak to taky udělá excelentně! Ale je to k ničemu. A vznikají tyto konkrétní případy. Takže je to vlastně o zadání zákonných kroků, které Finanční správa má konat podle toho zákona.

A paní ministryně, já vím, že to je oblíbená politická (nesrozumitelné). Nikdo vás nevyzývá k tomu, abyste politicky ovlivňovala Finanční správu. Nikdo vás nevyzýval k tomu, že máte překročit své kompetence. Tak jediný, koho to v tom sále napadlo, jste vy, a řekla jste, já to tedy neudělám. Mě to nenapadlo, ale já jsem proti. My nic takového nechceme.

Já jsem se jenom zeptal, a budu se ptát dál, jaká byla vyvozena personální a jiná opatření vůči těm, kteří zavinili, že nezávislé soudy pravomocně konstatovaly, že Finanční správa, tzn. stát, jednala nezákonně. Otočme to! Co by se stalo, kdyby nezávislý soud rozhodl, že daňový poplatník jednal nezákonně? Chudák. A co když je to z druhé strany, tak co se stalo? Podle mých informací, jestli se nepletu, nic! (Upozornění na čas.) Janeček už není celostátní šéf, jenom krajský.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bych dal slovo paní ministryni, pokud pan poslanec Klaus nebude namítat, když se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ještě na pana poslanec Ferjenčíka. Samozřejmě že pokud platí, znovu to zopakuji, za jeden stůl, řekne: Platím! jste řekl, dostane jednu účtenku, je to v pořádku. Je jedno, že jste pozval tady celé čtyři lavice. Jediný problém by byl - ale já neznám tu konkrétní kauzu - jediný problém by byl, kdyby u toho stolu platil já nevím, vy, pan předseda Stanjura, pan poslanec Munzar a dostali jste jednu účtenku. To by byl problém. Ale připadá mi to absurdní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní k faktickým poznámkám. Postupně pan poslanec Klaus, poté pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, dobré ráno. Podívejme se na ten problém věcně. Stát s čím dál větší agresivitou šikanuje lidi, kteří živí sami sebe nebo dávají práci ještě někomu jinému, a živí ze svých daní mimo jiné tady vás všechny, jak tady sedíte. To je prostý fakt. Jestli platili za celý stůl, nebo za půl stolu, jsou drobnosti. A situace v čase se prudce zhoršuje, atmosféra ve společnosti, a skončí to rozvratem.

Já jenom abych k tomu řekl něco jiného než ostatní. Tak si sáhněte do svědomí, protože vy k tomu často, i tady slavná demopozice, často přispíváte. Vy přijímáte jeden zákon za druhým, který zavádí nové regulace: průvodci v Praze ve stejnokroji, s legitkou, tohle, tamto, jedna věc za druhou, den po dni. Čili vy tuto situaci připravujete, pak tady nadáváte oprávněně paní ministryni, jak to dělá ta státní správa, ale těmi legislativními kroky - zakázat kožešiny, pak to dodotovat, jedna věc za druhou - tu společnost sešněrováváte a ničíte. Takže jenom v tom svatém rozhořčení, kde dneska máte pravdu a já jsem na vaší straně, si všichni sáhněte do svědomí, A vy už tedy úplně, tamhle z té druhé strany (mává rukou doleva). Ale to je jenom ta situace, kterou sledujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádal bych, abychom tu debatu neroznášeli dál, než je téma interpelace. Pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já chci navázat na paní ministryni, která řekla, že souhrnná účtenka, pokud například já půjdu s panem kolegou Stanjurou a s panem kolegou Ferjenčíkem večer na pivo, každý z nás si dáme tři piva, přinese nám účtenku dohromady, já dám na hromádku za tři piva, pan kolega Stanjura za tři piva, pan kolega Ferjenčík za tři piva, tak paní ministryně vlastně popsala, že to je problém, že se přinesla hromadná účtenka. Proboha, proč? Já jsem se nedozvěděl, paní ministryně, od vás odpověď, proč je to problém! Protože nedochází tím k zatajování tržby. Nedochází tím k obcházení daňových povinností. Pokud je vaše odpověď jenom proto, že jste to takhle napsali do zákona, tak jste to tam napsali blbě, s prominutím! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Stahuje. Pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říct, že už jsem dlouho neslyšel nic takového, na co by se hodilo slovo Kocourkov. Když se na to složíme, tak je to nezákonné. Takže ve světě paní ministryně to funguje takhle: Jsou dva poslanci, kteří společně slaví narozeniny. Není to nic neobvyklého. Tady pan předseda Sněmovny zavedl tradici - mně se nelíbí, mně to připadá jak ve zvláštní škole, ale proč ne - že vyhlašuje, kdo má narozeniny. Dokonce hromadně, když se to sejde. A mnozí z nich pak hromadně slaví. Ve světě paní ministryně to funguje tak: Já a Marek Benda máme narozeniny, pozveme svoje kolegy, zaplatí jenom jeden, a až zaplatí, tak já Markovi ty peníze dám. A to už je zákonné. Ale když je dáme dohromady před tím číšníkem nebo před kontrolorem, který dělá vyhledávací činnost v boji proti daňovým únikům, sedí u vedlejšího stolu, čumí na nás, poslouchá nás, co ti poslanci říkají, a pak si všimne, že jsme každý dali pět set, tak je to nezákonné. Hospodský dostane dva a půl tisíce pokutu. Ve světě paní ministryně.

No, to je Absurdistán, Kocourkov, abych používal jenom spisovné výrazy. To není vůbec normální. Degraduje to debatu. To je ta slepá odvaha. Ať udělají cokoliv, je to správně! Paní ministryně zřejmě nikdy s nikým neslavila, že by byli dva oslavenci. To se může stát, když má někdo narozeniny 29. února, já nevím, kdy má paní ministryně narozeniny, tak je to jednou za čtyři roky. To není úplně jednoduché. Ale takhle přece reálný svět nefunguje. Tak to nehajte, takovouhle kravinu! To se nedá hájit! Nebo, paní ministryně, dneska choďte nebo pošlete ty úředníky (nesroz.), ať se dívají, kolik je to případů. To se děje dnes a denně a všude. A Finanční správa řekne, že to je nezákonné. To je nenormální!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní ministryně. To byla faktická poznámka pana poslance Stanjury, přihlášen je pan kolega Munzar. Dále se hlásí kolega Ferjenčík a paní vicepremiérka. (Poslanec Munzar signalizuje.) Dobře, tedy kolega Ferjenčík je přihlášen. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jenom tedy na uzavření té debaty. Já bych chtěl moc apelovat na paní ministryni, aby pro změnu svou autoritou apelovala na Finanční správu, ať skutečně pokutují jenom ta provinění, kdy dochází k poškození státní kasy, nebo samozřejmě různé ty věci, kdy jsou nějaká pravidla, jestli smí nebo nesmí podnikatel takhle, ale ať proboha nepokutují situace, kdy k žádné škodě státu nedochází. Tady dostávají podnikatelé dva a půl tisíce pokuty, kdy státu žádná škoda nevznikla. Tady dostal podnikatel pět tisíc pokutu, zase žádná škoda nevznikla. A jediné zdůvodnění je to, takový je náš výklad toho zákona.

Za prvé, ten výklad je podle mě extrémně nepřiměřeně přísný. Tady je namístě třeba ten generální pardon. Prostě proč by se měly pokutovat nevydané účtenky, které jsou řádně zaevidované v EET? Proč by se měly pokutovat účtenky, na které se složili dva lidi? To přece vůbec nedává smysl. Prosím, apelujte na to, ať skutečně se pokutuje, když dochází k daňovým únikům, a ne jenom proto, že kontrolor může. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan kolega Ferjenčík. Nyní pan poslanec Leo Luzar v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, nechtěl jsem se zapojovat do diskuse, ale nedá mi to a nepřeji si, aby výsledkem této debaty bylo něco, co nenápadně naznačují kolegové. Zákony jsou pro občany. Občan může dělat cokoliv, co mu zákon nezakazuje. To je asi pravda. Ale úředník státu by měl dělat pouze to, co mu zákon dovoluje. Neměl by úředník uplatňovat selský rozum. Úředník tu od toho není. Úředník je od toho, aby přesně dodržoval dikci zákona a postupoval přesně podle zákona. Já si nepřeji, aby úředník přišel a začal hodnotit, no, já jsem z vesnice, já mám ten selský rozum, mně se to zdá přiměřené, to je v pořádku. A k jinému přišel vedle a řekl, toto je nepřiměřené, to už selský rozum nebere. Mně se to nelíbí. Já chci, aby úředník musel - musel - přesně podle zákona postupovat.

A teď se ptám - kdo tvoří zákony? Ministerstvo, potažmo my tady, kteří je schvalujeme. Čili upravme ten zákon. Nepranýřujme tady paní ministryni, ale žádejme ji, aby upravila zákon o finanční kontrole, aby jasně definovala, které podmínky ano a které ne, aby se přesně úředníci mohli podle tohoto řídit. To by byl správný postup. Aby definovala, jestli ta kontrola se týká obsazení rodinného stolu, svateb, dalších a dalších, ale pokud do zákona dáme, že se má uplatňovat v úředním postupu selský rozum, tak s tím zásadně nesouhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka poslance Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jenom fakticky na kolegu Luzara. My jsme navrhli, aby v případě, že je tržba řádně elektronicky zaevidována, nedostával ten hostinský pokutu za to, že nevydá účtenku. Bohužel, poslanci KSČM to zamítli. Tak tady prosím neapelujte na změnu toho zákona, který vy jste pohřbili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Luzar se také hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo, měřím vám čas.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Ač chápu argumentaci kolegy Ferjenčíka, a je to neférová argumentace, protože tady řešíme konkrétní případ, který tady vznosně kolegové předvádí, u jednoho stolu a tak dále, tohle, co říkáte, je koncepční řešení a můžeme se dostat až do prvobytně pospolné společnosti, kdo dřív to zavinil a kdo dřív to odmítl, a vyčítat si tady všechny tyto případy. Ale je tu konkrétní interpelace, konkrétní příklad a konkrétní řešení je úprava zákona, aby ta Finanční správa přesně podle toho zákona mohla postupovat. A pokud tohle by mělo být cílem, tak ano, budu souhlasit a můžeme se k tomu vrátit a tu diskusi můžeme relevantně vést. Pokud to ale má být pouze apel, že Finanční správa je zlá a dělá něco a chceme, aby uplatňovala selský rozum, zásadně nesouhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nemám žádnou přihlášku do rozpravy, rozpravu končím. Pan kolega Munzar navrhl v průběhu rozpravy odmítnutí odpovědi paní ministryně financí a místopředsedkyně vlády, o tom budeme hlasovat, až dosáhneme potřebného kvora. Já zagonguji a požádám kolegy a kolegyně, aby se vrátili do sálu a přihlásili se svými identifikačními kartami. Půjde o hlasování číslo sto dva, ale ještě potřebuji několik lidí se přihlásit. Já chápu, že v polovičním formátu se toho dosahuje hůře, než když jsme tady všichni, to si uvědomuji, tak jestli budete mít i ostatní, kolegové a kolegyně, trpělivost, než spustím hlasování číslo sto dva. Tak ještě chviličku malou. Ještě jednou zagonguji a požádám kolegy a kolegyně o registraci svými identifikačními kartami. (Předsedající vyčkává.) Pokud nedosáhneme potřebného kvora, budu muset tuto interpelaci přerušit a shodnout se se zástupci poslaneckých klubů, jak budeme pokračovat. Pokud do 10.10 hodin nebudeme mít dostatek lidí, tak požádám zástupce poslaneckých klubů, aby se ke mně dostavili na krátkou poradu, abychom si řekli, jak dál postupovat. Ještě jsem řekl, ještě není 10.10. (Probíhá porada u předsedajícího.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že jsme nedosáhli potřebného kvora, situace je zvláštní, protože jsme povolili jednotlivým klubům pracovat v polovičním formátu, ale to nijak nemění zákon o jednacím řádu, že nás musí být nejméně 67 na hlasování. Opakuji, že v interpelaci na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, kterou podal Vojtěch Munzar, byla uzavřena rozprava, a já tuto interpelaci přerušuji před hlasováním a budeme se zabývat dalšími interpelacemi podle pořadí a přítomnosti jednotlivých ministrů. Vzhledem k tomu, že řádně omluven je Jan Hamáček a Karel Havlíček a pan premiér Andrej Babiš, tak tyto tři interpelace přerušíme, resp. nebudeme vyřizovat, protože nejsou přítomni, jsou řádně omluveni, a budeme pokračovat interpelací Jakuba Jandy na ministra kultury. Ještě předtím...

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já to nechci komplikovat, byl jsem pro to, abychom pokračovali, nicméně jsou tam dvě mé interpelace na pana ministra Havlíčka, který je sice řádně omluven, ale to není důvod, abychom to přeskočili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já je nechám otevřít, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: No dobře, ale já chci, aby se projednaly. Takže já musím navrhnout přerušení do přítomnosti ministra a nemůžeme hlasovat. Já myslím, že jsme v pasti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já budu postupovat podle jednacího řádu. Tohle jenom replikuji dohodu, kterou jsem tady uzavřel se zástupci poslaneckých klubů. Může se stát, že se nám ani to podle jednacího řádu nepodaří.

Rozumíme si. V tuto chvíli je přerušena interpelace na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou od Vojtěcha Munzara, a to před hlasováním. Nyní budeme pokračovat podle jednacího řádu interpelací Františka Kopřivy na místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka s tím, že kolega Kopřiva je přítomen. A ptám se, jestli se hlásí do rozpravy. A pravděpodobně očekávám, že bude chtít přítomnost pana ministra, ale nechávám to na něm.

 

Poslanec František Kopřiva: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já na vás navážu. Já bych poprosil tedy o přerušení projednávání této interpelace do doby, než bude přítomen pan ministr Hamáček.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tom případě i tuto interpelaci přerušuji a budeme v ní pokračovat při přítomnosti ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka. Nyní tedy se dostaneme k tomu, co avizoval předseda klubu ODS...

Pardon. Teď tady mám ještě interpelaci na místopředsedu vlády a ministra průmyslu Karla Havlíčka, kdy pan poslanec Mikuláš Ferjenčík interpeloval bývalou ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou o těžbě nerostných surovin. A vidím přihlášku pana Mikuláše Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl využít tento prostor, kdy je téma lithia, které je zásadní pro naše lidi, protože jde o 2 000 miliard korun, tak když jsme se dostali k tomuto důležitému tématu, tak bych chtěl využít tento prostor pro to, abych položil několik otázek Ministerstvu průmyslu a obchodu, a žádám na ně o písemnou odpověď.

Především by mě zajímalo, kdy už tedy dorazí do státního rozpočtu těch 2 000 miliard pro naše lidi z lithia. Nebo žádám o odpověď, jestli jste už, poslanci hnutí ANO, nechali ukrást ČSSD lithium stejným způsobem jako OKD, což jste měli na volebních plakátech v roce 2017. Prosím o písemné sdělení, jestli buď můžeme očekávat těch 2 000 miliard, nebo jestli už to tedy ČSSD navzdory vašim snahám ukradla, jak jste hrozili před volební kampaní. A třetí otázka je, prosím o informace toho, co se objevuje v tisku, že dnes se blíží nějaké povolení k těžbě, tak mě především zajímá, jestli ta firma, co to má těžit, je soukromá, nebo státní a jaké podmínky budou z hlediska státu, jestli skutečně z toho můžeme ty 2 000 miliard pro naše lidi očekávat, nebo jestli to zase odplyne do zahraničí v rámci nějakých nejasných smluv a memorand, jako se rozebíralo před volbami.

Takže prosím písemně o odpověď na tyto otázky a žádám o přerušení této interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak pane poslanče, já to zjednoduším. Ty otázky jistě budou ve stenozáznamu, ale nejsme v ústních interpelacích, takže pokud si pan místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přečte stenozáznam, tak bude připraven na ty odpovědi, ale jinak jsme v institutu písemných interpelací, čili tady ty odpovědi nejsou automaticky do 30 dnů jako při ústních. Takže ano, i tuto interpelaci přerušuji.

A dostaneme se k interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, která je také od pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a je také k lithiu. Takže i tady se ptám pana poslance Ferjenčíka, jestli navrhuje přerušení. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám stejné otázky na pana premiéra, takže já to tedy zašlu formou písemné interpelace. A současně žádám o přerušení, protože skutečně téma lithium a 2 000 miliard pro naše lidi je pro Piráty zásadní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Přerušuji i interpelaci Mikuláše Ferjenčíka na předsedu vlády Andreje Babiše. A dostává se v pořadí písemných interpelací na interpelaci Jakuba Jandy ve věci stavu lázní Jánské Koupele a jejich budoucnosti na ministra kultury - (poslanec Stanjura se hlásí o svou interpelaci, ale předsedající mu odpovídá, že je až v pořadí poté) - na ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Oba jsou přítomni, otevírám rozpravu. O slovo se přihlásil pan poslanec Jakub Janda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dovolte mi seznámit vás s problémem lázní Jánské Koupele, pro který jsem interpeloval pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka.

Komplex lázní Jánské Koupele možná někteří znáte, pro ty ostatní jen pár základních faktů. Jde o historický komplex bývalých lázní rozkládající se nedaleko města Opavy v Moravskoslezském kraji. Jeho počátky sahají do počátku 19. století a první písemné zmínky o tamních léčivých pramenech pocházejí dokonce z roku 1640. V současnosti však tento kdysi slavný a honosný komplex zahrnující několik stavebních objektů již řadu let chátrá a vše velmi pravděpodobně nasvědčuje jeho definitivnímu konci.

Důvodů je několik. Stavu tohoto kdysi nádherného lázeňského střediska nepochybně neprospěly vlastnické změny v minulých letech, zejména s ohledem na minulý režim, ale také majetkoprávní vztahy po sametové revoluci. Areál již několik desítek let volně chátrá a nic nenasvědčuje tomu, že by tomu bylo jinak. Nedávno areál přešel pod vlastníka nového, tak se mu třeba podaří to, o co se marně pokoušeli jeho předchůdci. Tristnímu stavu Jánských Koupelí však nepřispěli jen jeho bývalí vlastníci, ale paradoxně i institut, který by měl podobné památky chránit. Většina komplexu je totiž zapsaná v seznamu chráněných památek, což paradoxně znemožňuje revitalizaci alespoň té životaschopné části lázní. Předchozí majitelé, kteří měli zájem lázně uvést do chodu, marně žádali o vyjmutí z tohoto seznamu a záchranu alespoň té části, která je stavebně použitelná a v uvozovkách dá se ještě zachránit. Nepomohla ani iniciativa zdejšího starosty, který si je vědom toho, že památku nelze zachránit celou, ale ekonomice obce by prospěla alespoň částečná rekonstrukce těch objektů, které se zachránit dají. Problém Jánských Lázní (Koupelí) se prostě táhne a mimo iniciativ podnikatelů, starosty nepomohla ani medializace v tisku.

Letos v lednu jsem proto v této věci interpeloval pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Popsal jsem stručně problém, současný stav věci a položil mu dvě otázky: Jak se dívá na fakt, že kvůli úzkostlivému lpění na zápisu lázní v seznamu památek dále chátrají a směřují k nutné demolici. A proč Ministerstvo kultury odmítá plány na renovaci komplexu předkládané i jeho tehdejšími majiteli. Pan ministr mi následně, musím podotknout, že korektně, odpověděl, za což mu tímto děkuji. Obojí si lze dopodrobna přečíst pod sněmovním tiskem číslo 772.

Některé argumenty pana ministra ale bohužel nemůžu akceptovat. Nevidím v nich cestu k řešení celého problému ani k záchraně zachranitelné části Jánských Koupelí, a proto přednáším tento problém Poslanecké sněmovně.

Pan ministr u prvního dotazu, který se týkal možného vyjmutí komplexu ze seznamu památek, argumentuje historickou hodnotou bývalých lázní a jejich významem pro oblast, kde se nacházejí. V tom s ním souhlasím, tedy co se jejich hodnoty týká, a také chápu, že existují nějaké úřední postupy pro tyto případy. Pan ministr se tedy po formální stránce vypořádal s interpelací relativně korektně a správně. Nemohu však souhlasit s tím, že areálu pomůže, když bude i jeho zbytek nekompromisně zahrnut na památkovém seznamu. Ostatně vývoj posledních let a současný stav lázní, kdy některé objekty doslova padají po silnějším dešti, jsou tím nejlepším důkazem.

Podle zákona o státní památkové péči však musí pro výmaz ze seznamu chráněných památek existovat mimořádný závažný důvod. Ministerstvo si pak musí vyžádat stanoviska příslušných úřadů a může také výmaz vázat na splnění podmínek, jako například doložení fotografické, stavební či historické dokumentace. Právě ministerstvo ve finále zváží, zda lázně ztratily, či neztratily původní charakter památky. Je to tedy především na rezortu pana ministra.

A tady leží jádro naší debaty. O tom, zda lázně ztratily, či neztratily původní charakter památky, můžeme objektivně nebo subjektivně rozhodovat, nic to ale nezmění na tom, že ten současný postoj je v podstatě postaven na tom, že raději necháme tu památku spadnout, než bychom umožnili alespoň částečnou rekonstrukci. Pak je ale otázkou, jak dlouho to zájemce o investici vydrží a zda to vůbec vydrží. Ten poslední, byť s vypětím sil a zájmem investovat, to nevydržel. Marně to zkoušel několik let, až to nakonec vzdal. Zda se najde další takový investor, je otázkou, přesněji spíše věštěním z křišťálové koule. Ale z praxe víme, že nejspíše ne, a místo alespoň částečně opraveného komplexu, kde se mohl rozvíjet turistický ruch, ze kterého by profitovala nejen obec, ale my všichni, nám opět zbyly jen ruiny. Těšit nás může, že jsou to ruiny památkově chráněné.

Odpověď na druhou otázku, tedy proč ministerstvo odmítá plány na renovaci komplexu předkládané jeho tehdejšími majiteli, a která se týkala návrhu majitelů lázní na jejich kompletní renovaci, je pak už bohužel naprosto nekorektní. Pan ministr pouze konstatoval, že došlo ke změně vlastnické struktury, a připomněl, že za současného stavu je povinností majitelů se o zachování objektu starat. Žádné pátrání po podnikatelských plánech nových vlastníků, či snad dokonce snaha jim vyjít vstříc, nikoliv v jejich zájmu, ale kvůli záchraně alespoň zbytku komplexu. Z dosavadních vyjádření nového vlastníka přitom víme, že má zkušenosti investora, že je ochoten si na renovaci komplexu vzít nemalý úvěr a také že ani on si nedokáže představit záchranu všech objektů. Takže jsme opět na začátku. Bez jejich vyjmutí ze seznamu památek se nepohneme z místa.

Nechci tady hájit zájmy těch či oněch majitelů. Jde mi o osud lázeňského komplexu, který léta trestuhodně chátrá a kde stát místo toho, aby pomohl, snahy o záchranu alespoň části areálu blokuje. Trápí mě to o to víc, že Jánské Koupele se nacházejí v mém rodném Moravskoslezském kraji.

Doufám, že Ministerstvo kultury přestane lpět na svém neměnném stanovisku a podnikne kroky, které umožní nápravu věcí. Proto se tady pana ministra ptám, zda se konkrétně na ministerstvu opravdu tímto problém zabýval, nebo je to jen jeden problém z mnoha a aplikoval se obecný princip: raději to necháme spadnout, protože majitel nevyhověl památkovým formám na 100 procent. Zda existuje nějaký plán pro záchranu lázní, nebo se prostě bude čekat, až spadnou, a tedy, jaké byly důvody, proč se majitelům nevyšlo vstříc. Zda má vůbec Ministerstvo kultury zájem památku zachovat alespoň v částečné formě. Pokud ministerstvo má zájem památku alespoň v určité části zachovat, jak bude dále postupovat. Zda ministerstvo zahájilo nějaké kroky s novým majitelem, nebo bude opětovně vyčkávat, až majitel požádá o výmaz ze seznamu památek, a opětovně mu nebude vyhověno.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Jandovi. Do diskuze se přihlásil ministr kultury Lubomír Zaorálek, který je připraven odpovědět. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, dámy a pánové. Interpelaci sem si znovu připomněl, celou tu svou odpověď. Děkuji. Já samozřejmě Jánské Koupele dobře znám. Jenom abyste si nemyslel, že to je pro mě nějaká jenom položka. Znám velice dobře ten komplex. Vy jste tady sám už zmínil to, že historie využívání těch léčebných pramenů má minimálně 400 let, pravděpodobně ještě víc, tedy jenom to, co je dochováno, takže těch 400 let. A to lázeňství tam existuje vlastně také 200 let, takže to má poměrně docela slušnou historii. Je to významná ukázka lázeňské architektury a lázeňství v Moravskoslezském kraji a v době první republiky a před ní to bylo vlastně docela kvetoucí místo. Takže není to pro mě jenom jedna z mnoha položek. Ale nejenom že tedy znám tu historii lázní a i ten objekt samotný, tak bohužel také znám jeho současný stav, který je poměrně velice neutěšený, až skoro děsivý.

A já jsem se také, protože žiji v tom kraji, těšil u těch minulých vlastníků, že se někdo dokonce do té renovace pustí, a jak je známo, občas to vypadalo, že se do toho skutečně ten vlastník pustí. Tam by také slavný tenista Tomáš Berdych v jednu dobu, kdy jsem si myslel, že teď už snad to nabere nějaké tempo, a vždycky to dopadlo špatně. Takže mohu říci, že i s vámi znám tu historii těch opakovaných očekávání, že se situace změní.

Já jenom připomenu, že ten objekt byl kulturní památku prohlášen v roce 2005. To bylo učiněno ještě v době, kdy to vlastnila společnost Baneba. Ta tehdy s tím prohlášením souhlasila v tom správním řízení, ani se nějak neodvolávala, takže to vypadalo, že tam dohoda bude. Tam to většinou vždycky vypadalo, že svítá na lepší časy, a nakonec to vždycky nedopadlo. Dokonce ta společnost Baneba proti tomu rozhodnutí ani nepodala žádost o rozklad, takže to nevypadalo, že by to bylo zablokováno. A samozřejmě tehdy bylo stanovisko Ministerstva kultury takové, že i ten špatný technický stav lázeňských budov způsobený dlouhou zanedbanou údržbou není důvodem pro to, aby se zrušilo to prohlášení kulturní památkou.

Takže to je to, co vlastně vytváří tu situaci, tedy prohlášení z roku 2005. A asi nemá cenu, abych tady říkal, proč k tomu prohlášení došlo. Nejde jenom o tu dlouhou historii, ale celá... prostě vím, že ministerstvo, nebo ti odpovědní odborníci ten urbanistický komplex a koncept pokládají za cenný. Vím, že z těch objektů je tu především ten lázeňský dům a léčebný dům - to jsou takové dva hlavní objekty z celého toho areálu, které jsem pokládány za nejcennější i architektonicky - to je tam ta kombinace dřeva se zdivem, taková charakteristická z té doby. Jsou tam vlastně Jánské Koupele, to je vedle, řekněme, Karlovy Studánky, to jsou příklady toho... možná i v těchto končinách nejcennější příklady lázeňské architektury minulosti.

Takže já si myslím o té historické hodnotě to, že to má cenu chránit, o tom podle mě není sporu. A dokonce se o tom, jak říkám, tady ani nevedl nějaký spor ze strany těch, kteří to vlastnili. Problém je samozřejmě v tom, že se nakonec nic nedělo. Co může Ministerstvo kultury dělat? Já si nedovedu představit, že bych tedy ty odborníky Ministerstva kultury přesvědčil, že mají změnit názor na ochranu jenom tak, protože tam je to doloženo a ty důvody, proč se to chrání, jsou podle mě evidentní. Zaregistroval jsem, že ten nový vlastník je srozuměn s tou památkovou ochranou a že zamýšlí jeho obnovu. Pak pokud je mi známo, jak jsem si ověřoval, Národní památkový ústav v Ostravě je připraven s tím vlastníkem řešení hledat. Takže to není tak, že máme nějaké stanovisko, a konec. Ale jsme připraveni, jsme připraveni jednat o tom, jak to udělat, aby se dostálo těm principům ochrany a zároveň se umožnilo odstartovat opravu areálu s tím, že - tak já to chápu - jde o to, aby se určitým způsobem zachovalo především to jádro, ten lázeňský dům a ten léčebný dům, aby se respektovaly ty cenné prvky, které tam jsou.

Takže já se domnívám, že nevím, do jaké míry můžu teď věřit tomu ujištění vlastníka, že respektuje tu ochranu, protože mi můžete namítnout, že v minulosti už něco takového jsme měli také. To, co vám tady mohu navrhnout, jenom to, že se mohu sám s tím vlastníkem sejít, že se mohu přesvědčit o tom, že tedy ta svá slova myslí vážně, a nějakým způsobem tedy ten proces... se na něm nějak osobně podílet, což mi - rád vám to slíbím, protože víceméně mi ten stav těch Jánských Koupelí připadá také strašný. A to, že se to táhne tak dlouho, je i pro mě těžko snesitelné. Jenom bych vám rád řekl, že bohužel takových objektů po republice je víc, nejsou to jenom ty Jánské Koupele. Ale máte pravdu, že tyhle znám osobně velmi dobře, takže se na to strašně špatně kouká. Tam docházelo k takovým hrůzným věcem, hakenkrajce se tam malovaly a další věci, je to celkem ostuda.

Takže já chápu, že vám připadá, že ten stát tady nedělá to, co by měl, že by měl používat více nástrojů, ale já se domnívám, že u nás my dneska nemáme úplně nejlepší legislativu právě v tom, jak přinutit vlastníky, aby když si něco koupí, a navíc s vědomím, že to je chráněno, aby skutečně potom s tím něco dělali. To je problém, který je obecný, není jenom u Jánských Koupelí. Ale mohu vám slíbit, že se nespokojím s těmi ujištěními vlastníka, že se s ním sejdu a že se budu snažit, aby skutečně se hledal nějaký kompromis v té ochraně a v tom, aby se umožnila ta renovace, protože, kdybych to zjednodušil, už se také skoro na to nemohu koukat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Jakub Janda se ještě hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Děkuji panu ministrovi.

 

Poslanec Jakub Janda: Já děkuji panu ministrovi za jeho korektní odpověď. A věřím tedy, že dostojí svým slibům. Budu to i já nadále sledovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Pokud tedy, pane poslanče, netrváte na žádném hlasování, mohu tuto interpelaci ukončit. A avizuji všem kolegům a kolegyním, že ač můžeme nyní hlasovat, protože je nás tady dostatek, tak předseda klubu ODS požádal o přestávku na poradu klubu do 11 hodin, kterou právě vyhlašuji. Čili sejdeme se v 11 hodin a budeme pokračovat pevně zařazenými body.

 

(Jednání přerušeno v 10.36 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli zabývat pevně zařazenými body: bodem číslo 473, časový harmonogram státního závěrečného účtu, a bodem číslo 488, což je podpora soukromých subjektů v živé kultuře. A potom budeme pokračovat dalšími body podle schváleného programu. Připomínám také, že odpoledne se budeme věnovat bodu 490, což jsou ústní interpelace.

Než přistoupíme k pevně zařazeným bodům, tak se ptám, zda má někdo zájem vystoupit k programu schůze s návrhem na změnu. Pan poslanec Janda se přihlásil s návrhem na změnu schváleného pořadu 58. schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, žádám vás o podporu zařazení sněmovního tisku 662 na dnešní pořad schůze jako prvního bodu po již pevně zařazených bodech. Jedná se o snížení limitu takzvané vratky DPH zahraničním turistům, což je velmi zajímavý nástroj, jak motivovat turisty k nákupům, a tím i pomoci podnikatelům a zejména malým živnostníkům. Což je právě v této koronavirové době zvláště aktuální, protože právě segment cestovního ruchu byl zasažen úplně nejvíce. Víme, jak dlouho trvá legislativní proces, a my musíme být připraveni jak na dnešní dobu, tak i na budoucnost. Jelikož než by se tato novela projednala, tak abychom byli nachystaní na budoucnost. A mohlo by to pomoct v cestovním ruchu. Takže ještě jednou vás prosím o podporu a zařazení.

Zopakuji pro pana předsedu: jako první bod po již pevně zařazených bodech na dnešní program schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo ke změně schváleného pořadu schůze? Nehlásí. Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Jandy. Přivolal jsem poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále, aby se mohli zúčastnit hlasování... Nyní jsme v dostatečném počtu.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, abychom tisk 662 zařadili jako první bod po již pevně zařazených bodech, což znamená, že to bude třetí bod dnešního pořadu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno 74 poslanců, pro 29, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

S přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Respektuji ten výsledek. Ale až zase budou vládní poslanci říkat, že chtějí někomu pomáhat, tak vám budeme připomínat tento okamžik tohoto hlasování. Je mezi vámi někdo, kdo si myslí, že cestovní ruch není zasažen nejvíc nebo jeden z nejvíc odvětví? Nikdo. Tento návrh má podporu všech organizací, které v oblasti cestovního ruchu působí. Není to samozřejmě všelék, je to jedna z malých věcí, která by jim mohla pomoci překonat to těžké období, které mají a které budou ještě mít. To je předmět podnikání, kde neskončila krize. Pokud vylezeme z parlamentu, tak vidíme podstatný úbytek turistů. Tento návrh nepřináší žádné dramatické dopady do státního rozpočtu, a přesto zatvrzele jste proti pomoci těm, kteří to opravdu potřebují. A je jediný důvod, který mě napadá - že to navrhl kolega z opoziční strany. Fakt byste se měli stydět.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To bylo vystoupení s přednostním právem. A nyní v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny se budeme zabývat bodem 473. Jde o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.