Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

491.
Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162
ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny
pandemie koronaviru na území České republiky a návrh dalších opatření
k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice

Poprosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Jakub Michálek, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň i zpravodajem v tomto bodu. Pan poslanec kýve hlavou, že souhlasí. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, první vlnu jsme ze zdravotního hlediska zvládli dobře. Stálo nás to ovšem ohromné finanční, lidské a morální zdroje. Vypnutí ekonomiky způsobilo ztrátu tisíců pracovních míst a přineslo ekonomickou nejistotu pro stát, firmy a zejména rodiny. Nepřineslo ale to nejpodstatnější - ponaučení. Ponaučení, které by nás připravilo na budoucnost. Na budoucnost, jejíž součástí je bohužel i onemocnění covid. Bylo to velmi krátkozraké hovořit o České republice jako o premiantovi v boji proti covidu. Česká republika dnes totiž reálně stojí před velkou epidemiologickou krizí, jejíž zvládnutí stojí na systematické práci a postavení se současné situaci čelem. Nezdá se však, že by tak vláda činila. Na včerejší tiskové konferenci klubu ANO tak ani jednou nezaznělo slovo koronavirus, když tedy nepočítáme otázky novinářů, které byly šmahem přeskočeny. Velmi tak oceňujeme zařazení tohoto bodu a děkuji všem, kteří podpořili jeho zařazení svým hlasem.

Nyní je epidemiologická situace v České republice významně horší než u našich sousedů. V relativním počtu testů jsme na chvostu Evropy. Podle dat ECDC jsme sedmou nejméně testující zemí v Evropě. Míra pozitivních testů významně překračuje pětiprocentní hranici doporučovanou WHO. Pojďme si říci otevřeně - ECDC konstatuje nebezpečnou míru vzrůstu nákaz ve třech evropských zemích: v Maďarsku, ve Francii a v České republice. V tuto chvíli tak nelze strkat hlavu do písku, situaci je třeba čelit s maximálním nasazením. Toto vystoupení - a já děkuji panu ministrovi zdravotnictví, že zde je - není kvůli tomu, abychom někoho ponižovali. Je to snaha o racionální popis a racionální řešení situace. Snažíme se tudíž vystupovat maximálně konstruktivně a přicházet s konkrétními návrhy, o kterých můžeme diskutovat a pokud možno je i velmi rychle implementovat.

Nechci se již opakovat a hovořit o promarněném a draze vykoupeném času v létě. Jde nám pouze o to situaci konstruktivně řešit a přinášet řešení, která prospějí občanům České republiky. V květnu jsme představili strategii pod heslem Budoucnost řešíme teď a z našich opatření jste převzali např. semafor. O tom však později. I díky našemu tlaku lze nyní oznamovat výsledky pozitivních testů SMS, a výrazně tak urychlit tok informací.

Když připomenu, jakým způsobem se komunikovalo v červnu tohoto roku, to znamená, že opozice byla obviňována ze strašení před druhou vlnou, zatímco nyní pan Prymula oznámil, že přichází druhá vlna, kdy pan premiér Babiš uvedl, že speciální plán není potřeba, protože plán je takový, že to každý den sledují a že chytrá karanténa to sleduje, tak musím říct, že vláda situaci významně podcenila. Vláda zdaleka nereflektuje všechny konstruktivní připomínky, a dokonce ani neplní své úkoly plynoucí z usnesení Poslanecké sněmovny. Úkoly, jejichž řádné splnění by nám přineslo mnohem lepší pozici v současné nepříznivé situaci.

Dne 4. 6. jsme v Poslanecké sněmovně uložili vládě jedenáct úkolů. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější z nich:

Informoval pan premiér Poslaneckou sněmovnu o přípravě na další vlnu pandemie? Nikoliv.

Komunikuje vláda mimořádná opatření a informace ohledně koronaviru věcně a srozumitelně? Nikoliv.

Přišlo Ministerstvo zdravotnictví s uloženou strategií testování? Ne, zatím stále máme k dispozici pouze draft a žádnou oficiální verzi.

Došlo k dopracování chytré karantény a jejímu představení na půdě Poslanecké sněmovny? Nedošlo, eKaranténa nefunguje a je zde bohužel krásně vidět nespolupráce napříč vládní koalicí. Místo toho Ministerstvo práce a sociálních věcí řeší rouškovné.

Pojďme se podívat na celkovou bilanci. Teď si ukážeme, jak vláda plní své koronavirové úkoly, a to v podobě semaforu. (Ukazuje výtisk poslancům a jeden výtisk pokládá na vládní lavici.) Já daruji jeden výtisk i vládě.

Takže vláda na základě usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice obdržela jedenáct úkolů, a když se podíváme např. na pravidelná jednání epidemiologické komise, víme, že poslední jednání epidemiologické komise proběhlo v květnu. To znamená, že je tam obrovská několikaměsíční prodleva, během které se epidemiologická komise nescházela. Proto červená.

Zpráva o řešení možného příchodu druhé vlny, tu měla obdržet Poslanecká sněmovna každé tři měsíce, termín tam byl 4. 9. a Poslanecká sněmovna zprávu od vlády neobdržela.

Pandemický semafor - zde musím vládu částečně pochválit, protože usnesení Poslanecké sněmovny splnila a předložila pandemický semafor, byť tam jsou určité nedostatky, o kterých ještě budu hovořit, a není tam navázání na konkrétní kroky a opatření, která jsou spojena s daným stupněm.

Pravidelné a srozumitelné informace veřejnosti - to asi nemusím úplně komentovat.

Pokud jde o informace poslancům podle platných zákonů, tak ty bohužel v případech, kdy jsme se např. obrátili na výboru pro zdravotnictví na Ministerstvo zdravotnictví, aby nám poskytli zásadní informace a data pro naše rozhodování, tak jsme je opět neobdrželi.

Pokud jde o strategii testování, kterou měla vláda zpracovat, tak tam je úkol plněn částečně, protože vláda představila veřejnosti draft, který předložila k připomínkování, což chválím, nicméně do dnešního dne, a to je poměrně dlouhou dobu po termínu, který určila Poslanecká sněmovna, finální strategie testování vydána nebyla.

Pokud jde o dopracování chytré karantény a její představení Poslanecké sněmovně, tak v tomto ohledu vláda skutečně představila novou verzi aplikace eRouška 2.0, tedy pouze novinářům, nikoliv Poslanecké sněmovně, jak bylo v usnesení, ale ještě pořádně nevíme, jak to bude fungovat. Nicméně je potřeba ocenit, že vláda si uvědomuje, že je potřeba i marketingová podpora, aby si ti lidé skutečně tu aplikaci nainstalovali, protože když se podíváme na data, že si aplikaci eRouška 1 stáhlo pouhých 100 tisíc lidí, tak v desetimilionové republice je toto číslo zcela nedostatečné. V podstatě takovýto tip typ nemá výrazný efekt.

Pokud jde o další bod, který je v oblasti školství, zveřejnění plánu podpory pro distanční výuku a zveřejnění plánu pro fungování škol v případě druhé vlny, tam si myslím, že vláda úkol splnila, takže to hodnotíme zeleně.

A poslední bod, strategie podpory eKnih ve veřejných knihovnách, tak v tomto ohledu, pokud vím, vláda vůbec nic neučinila, takže proto hodnotíme červeně.

Když shrneme ty jednotlivé body usnesení Poslanecké sněmovny, tak z jedenácti úkolů vláda splnila dva úkoly, částečně splnila tři úkoly, nesplnila pět úkolů z jedenácti, to znamená skoro polovinu, a u jednoho úkolu dosud nenastal termín. to znamená aktualizace typového plánu. Takže v tomto ohledu v podstatě z deseti úkolů, u kterých už nastal termín, u pěti nedošlo k dostatečnému splnění.

Takže celková bilance je poměrně smutná. To nehovořím o tom, že zpracování některých úkolů rozhodně není na dostatečné úrovni reflektující vážnost současného situace. Samozřejmě všichni chápeme to vytížení a ten stres, ve kterém funguje ministerstvo, úředníci a všichni zodpovědní zaměstnanci. Na druhou stranu určitý respekt k demokratickým institucím i k tomu, že takto závažná věc byla projednána na Poslanecké sněmovně, která se k tomu vyjádřila usnesením, by byl podle mého názoru namístě.

Ministerstvo zdravotnictví odevzdalo takzvaný semafor jako systém stupňů pandemické pohotovosti. Nicméně nepodařilo se ho úplně dobře komunikovat, někteří občané mu nerozumí a nedůvěřují mu. Například zelená barva značí horší pandemický stupeň než bílá. A vládní představitelé se nemohou shodnout a stejnou barvu označují jednak oranžovou a jednak jako žlutou. Takže je potřeba, aby občané vládním krokům rozuměli, aby je mohli vzít za své.

Nikdy v historii České republiky totiž nebylo důležitější, aby občané důvěřovali vládě a vládním krokům, tuto důvěru si však vláda musí zajistit maximální transparentností, srozumitelnou a věc jasnou komunikací.

Každopádně, abych se vrátil ke krokům vlády. Již 11. 8. se odborná skupina na Ministerstvu zdravotnictví shodla na nošení roušek ve vnitřních prostorách na území celé České republiky od 1. 9. Toto opatření bylo panem premiérem konzultováno v Národní radě vlády pro zdravotní rizika, ministrem zdravotnictví vyhlášeno, aby vzápětí bylo přímo na osobní žádost premiéra staženo. Premiér také vydává ničím nepodložená stanoviska o slábnutí viru, která jsou v přímém rozporu s tím, co tvrdí odborná epidemiologická skupina ministerstva, totiž že zatím neexistují vědecké důkazy o klesající virulenci koronaviru. Pan premiér uvedl ve svém vyjádření, že vláda nebude zavádět omezení ekonomického charakteru, a upozornil, že počet nových případů skokově roste a mnoho lidí se chová, jako by koronavirus zmizel. To je samozřejmě pravda, ale bodejť by se tak nechovali, když se v Čau lidi vypráví o tom, jak virus slábne.

Co dál se pokusil pan premiér řídit? Chorvatsko a 60 tisíc Čechů. Evropské země zavedly opatření při návratu svých občanů z konkrétních regionů Chorvatska, jenom Česká republika nikoliv. Kolik importovaných případů ve školách tak máme? Nevíme, a raději budeme zavírat školy. Kolik lidí se nakazilo v Chorvatsku a přivezlo koronavirus k nám a šířili ho kolem sebe? Podle dat Ministerstva zdravotnictví je to v současné době druhý nejčastější import onemocnění do České republiky. Došlo tedy ke kvalifikovanému vyhodnocení rizik a došlo k tomuto kroku na základě nějakého marketingového průzkumu?

Nejenom že ministerstvo neumělo na začátku jara zřídit infolinku pro koronavirus a musela jej pro něj udělat parta nadšenců, to by se dalo pochopit, ale teď na podzim, když jste se ji rozhodli zřídit sami, tak si nikdo ani nevšiml, že ta nová infolinka je na jiném čísle, a to ani nekomentuji, že se jedná o placenou linku.

Co dál není hotové a mělo by být? Hygiena nemá systém eKarantény, aby hygienici mohli digitálně vystavit karanténu podobně jako praktici eNeschopenku. Celý proces zde stojí na MPSV. Řeknu svůj konkrétní příběh. Setkal jsem se - už jsem to tady říkal - s panem poslancem Navrkalem, který měl covid, a krajská hygienická stanice se mi ozvala devátý den poté, co došlo k tomu kontaktu. Takže jsem byl v karanténě jeden den a nedostal jsem ani žádný papír, ani žádné zákonné rozhodnutí o nařízení karantény. Do datové schránky nepřišlo nic, takže zákon nezákon. Chápu, že ta situace je složitá, nicméně tady jde o správné nastavení elektronických systémů. Vystavení rozhodnutí a doručení do datové schránky opravdu není tak šíleně složitou věcí, aby to nedokázal některý dodavatel implementovat tak, jako se to dělá v jiných agendách. Vzniklou absurdní situaci podtrhuje fakt, že hygiena posílá vystavení karantény poštou do vlastních rukou. Jak si asi osoba v karanténě má dopis převzít, to je mi skutečně záhadou.

Co mě neskutečně překvapuje a zaráží, je kapacita trasování na hygieně. Celé léto víte, že máte kapacitu 700 případů při současném obsazení, a teď na podzim začnete hledat lidi, kteří to budou zvládat. To jste měli řešit v květnu, ne v září. Zase řeknu příklad z praxe. Když jsem byl minulý týden na testu, fronta měla hodinu, tento týden už má hodinu a půl. Z úst pana ministra Vojtěcha na zdravotním výboru 19. 8. zaznělo v odpovědi na náš otevřený dopis, že monitorují prodlevy mezi výsledkem testu a poskytnutím této informace testované osobě. V tomto ohledu bychom rádi věděli, jaké jsou ty průměrné prodlevy - a já musím říct, že tam, kde jsem byl já, to fungovalo špičkově, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze -, jakým způsobem se vyvíjí v čase a co hodláte dělat pro to, aby byla tato doba co nejkratší.

Samozřejmě jde i o sledování dalších metrik, které jsou podstatné k řádnému vyhodnocení zvládání té situace, případně přijetí dalších opatření. Ty metriky jsou doby mezi rozhodnými okamžiky, zejména doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény, trasováním nakaženého a dnem, kdy došlo k rizikovému kontaktu osoby v karanténě s nakaženým; doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény a průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat; doba mezi průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat, a provedením testu této osoby; doba mezi provedením testu této osoby a jejím informováním o výsledku testu. Jde tedy o to, abychom tato data měli za krajské hygienické stanice, aby se sledovala situace a případně se přijímala opatření, a to na týdenní bázi.

V jakém postavení jsou zaměstnanci hygieny, kteří se v boji s koronavirem vzdali víkendů a osobního života? Jejich finanční ohodnocení je nedostatečné, mnoho z nich pracuje v deváté platové třídě, 25 tisíc hrubého po dvaceti letech praxe. Změňte to. Tohle jsou peníze, které má smysl utratit, protože na výkonu hygieniků závisí, kolik lidí zemře. Važme si jejich práce a dejme jim k tomu podmínky.

To, že aplikaci eRouška používá 2,5 % občanů, lze považovat jen a pouze za naprosté selhání. V sousedním Německu používá její ekvivalent téměř 20 % lidí. A vláda dosud neudělala nic pro to, aby se to změnilo. Ono se stačí projít po budově Sněmovny a pozorovat, kolik poslanců a poslankyň tu aplikaci má. Všichni víme, že žere baterku, protože tam je špatně nastavený bluetooth, ale doufám, že i tahleta situace se zlepší s eRouškou 2.0. Neexistuje žádná bonifikace uživatelů, žádná systematická propagace. Přitom v některých zemích dosáhli toho, že mají třeba 50 % uživatelů, jako v Singapuru.

Nelze se pak divit ani tomu, že mnoho lidí nedůvěřuje vládním opatřením a mají problém se s nimi ztotožnit. To, že lidé odmítají dodržovat mimořádná opatření, je jen a pouze chyba vlády a její komunikace. Když na začátku léta, konkrétně 2. července, se moje kolegyně Olga Richterová obracela na Ministerstvo zdravotnictví, kdy hodlá vypracovat strategii krizové komunikace, víte jaká byla odpověď? Po skončení současné pandemie. Ano, slyšíte správně - po skončení pandemie. A já se tedy ptám, je toto v souladu s mottem řídit stát jako firmu? Každá větší firma totiž takovou strategií disponuje a její vypracování je pro tým zkušených lidí práce maximálně na týden. Nyní jsme skrze otevřený dopis ministerstvo vyzvali k jednoduchému kroku, chceme, aby opatření vyhlašovala komunikačně kompetentní osoba, předem stanovený a pravidelný termín, nic složitého. A není potřeba to komplikovat.

Na závěr mi dovolte poděkovat, že jste veřejně nechali připomínkovat testovací strategii, což jsme s kolegy využili a připomínky vám zaslali. Dle vašich kolegů, pane ministře, to byly velmi dobré připomínky a většinově budou akceptovány. Jsme rádi, že jsme vám mohli pomoci dopracovat strategii testování.

Nyní bych se konkrétně zaměřil na formulaci usnesení, přičemž v průběhu rozpravy bych rád s dalšími předsedy klubů, případně jinými zástupci klubů, prošel ten návrh usnesení, případně upravil některé parametry, lhůty a podobně, tak abychom našli společnou řeč.

V návrhu A je úvodní usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vyjadřuje poděkování všem lékařům, zdravotním sestrám, dalším nelékařským zdravotníkům, medikům, pracovníkům v sociálních službách a všem dalším organizacím a lidem, kteří se podílí na řešení současné krizové situace spojené s pandemií koronaviru na území České republiky a na zajišťování péče o obyvatelstvo.

Část B se týká kontroly plnění usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky.

Poslanecká sněmovna konstatuje, že

1. Ústřední epidemiologická komise od 15. května 2020 nezasedala, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle nějž měla jednání a další aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhat na pravidelné bázi, a proto opakovaně žádá vládu, aby aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhaly na pravidelné bázi;

2. vláda České republiky nepředložila Poslanecké sněmovně prostřednictvím předsedy vlády během tří měsíců informaci o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod další vlny pandemie koronaviru, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle něhož měl předseda vlády předložit informaci Poslanecké sněmovně nejpozději dne 4. září 2020, a proto opakovaně žádá vládu, aby jí neprodleně předložila informace o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod - teď spíš skutečný příchod - další vlny pandemie koronaviru v České republice;

3. vláda částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby byl představen semafor pandemických stupňů pohotovosti, současně stále nejsou představeny jasné a předvídatelné kroky spojené s jednotlivými stupni;

4. vláda nenaplnila usnesení Poslanecké sněmovny, aby poskytovala veřejnosti informace v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně, v adekvátním množství a systémově pro všechny dotčené skupiny veřejnosti, a proto žádá vládu, aby neprodleně vypracovala a implementovala strategii krizové komunikace tak, aby informace o mimořádných opatřeních prezentovala komunikačně kompetentní osoba v pravidelný a předem stanovený termín, což přispěje k lepší informovanosti obyvatelstva, a tak i důslednějšímu dodržování opatření proti šíření nemoci COVID-19;

5. Ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo na připomínky poslanců přednesené na výboru pro zdravotnictví v zákonné lhůtě 30 dnů, čímž nenaplnilo usnesení Poslanecké sněmovny, aby poslancům poskytovali informace podle platných zákonů a ve vymezených termínech, a proto Poslanecká sněmovna při vědomí vytíženosti i náročnosti akutní agendy opakovaně apeluje na dodržování zákonných povinností vlády;

6. vláda zveřejnila draft Národní strategie testování nemoci COVID-19, který poskytla veřejnosti k připomínkování, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby představila Poslanecké sněmovně strategii testování v případě druhé vlny epidemie koronaviru, nicméně nedošlo k finalizaci tohoto dokumentu ve schváleném termínu do 30. června 2020, a proto žádá vládu, aby finalizaci Národní strategie testování nemoci covid-19 neprodleně zajistila;

7. vláda představila veřejnosti novou aplikaci eRouška 2.0 a avizovala zvýšené úsilí o její šíření mezi obyvatelstvo, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k dopracování konceptu chytré karantény a představení Poslanecké sněmovně do 30. června 2020;

8. vláda zřídila portál nadalku.msmt.cz, čímž naplňuje usnesení Poslanecké sněmovny o zpracování a zveřejnění plánu komplexní podpory pro distanční výuku na školách;

9. vláda připravila a zveřejnila manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020 až 2021 vzhledem ke COVID-19, čímž naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby připravila a zveřejnila plány se scénáři, jak budou fungovat školy v případě možného dalšího epidemiologického ohrožení;

10. vláda nepřipravila strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny k přípravě strategie podpory e-knih ve veřejných knihovnách zohledňující novou situaci, a proto opakovaně žádá vládu, aby strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách připravila.

V rekapitulaci jsou to dvě splněná, tři částečně splněná, pět nesplněných a jedno dosud před termínem.

Část C usnesení se týká dalších opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. zajistila dostatečný počet záložních odběrových míst pracovníků call center, hygieniků a laborantů, aby byla Česká republika připravena na rostoucí trend nákazy COVID-19;

2. usilovala o zvýšení počtu testů na onemocnění COVID-19 tak, aby podíl pozitivních testů v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace ze dne 30. 3. dlouhodobě nepřekračoval hladinu 5 % - současných 12 % totiž indikuje nedostatečné testovací kapacity;

3. zveřejnila na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví aktuální informace o současné a plánované testovací kapacitě a čekací době všech odběrových míst, aby bylo využití sítě odběrových míst optimální a maximálně zkrácena doba odběru;

4. informovala Poslaneckou sněmovnu o kvalifikovaném odhadu maximální denní testovací kapacity při různých scénářích dalšího vývoje šíření nákazy;

5. poskytla veřejnosti statistické informace podle jednotlivých krajských hygienických stanic na týdenní bázi o následujících údajích týkajících se nemoci COVID-19:

a) doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény z trasování nakaženého a dnem, kdy došlo k rizikovému kontaktu osoby v karanténě s nakaženým,

b) doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény a průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat,

c) doba mezi průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat, a provedením testu této osoby,

d) doba mezi provedením testu této osoby a jejím informováním o výsledku testu;

6. neprodleně aktivovala Ústřední krizový štáb k účinnému řešení krizové situace související s nárůstem počtu nakažených nemocí COVID-19

7. informovala Poslaneckou sněmovnu o podkladech a odborných důvodech, na základě kterých byla změněna pravidla pro nařízení karantény při kontaktu osob chráněných rouškami či ústenkami°, a o dopadu této změny na míru rizika a bezpečnost obyvatel, zejména u starších osob, pro které je nemoc COVID-19 rizikovější;

8. vypracovala a implementovala metodiku odběrových míst tak, aby byla co nejvíce eliminována možnost nákazy, a to jak u testovaných osob, tak u pracovníků odběrových center; součástí této metodiky musí být využití informačních a komunikačních technologií tak, aby nebylo nutné od každé testované osoby získávat kontaktní informace na místě, umožnění platby online a sjednocení odběrových stránek odběrových míst s využitím jednotného registračního formuláře;

9. zajistila provedení další prevalenční studie kolektivní imunity vůči onemocnění COVID-19 - poslední proběhla v květnu - a zajištění kvalitních datových výstupů umožňujících další analýzu aspoň pro širokou odbornou veřejnost.

Tolik návrh usnesení, který navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna reagovala na aktuální vývoj a rostoucí trendy v počtu nakažených.

Já se velmi těším na věcnou diskusi k tomuto bodu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní ještě před otevřením rozpravy zde mám několik přihlášek. S přednostním právem pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, připraví se pan ministr vnitra Hamáček.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten úvod panu poslanci předsedovi Michálkovi i za ten závěr, že se těší na věcnou debatu. Tak doufám, že to tak bude, protože skutečně si myslím, že je nutné se na celý tento problém dívat zdravotnickým prizmatem, a nikoliv politickým. Mám pocit, že se ten problém příliš zpolitizoval, a to mu úplně neprospívá.

Ta situace určitě, pokud se bavíme o aktuální epidemiologické situaci, není dobrá. To je nesporný fakt a není nutné si to zakrývat. Důvody, proč čelíme nynějším nárůstům počtu nakažených, tedy pozitivně otestovaných samozřejmě, budou různé. Nechci se tady do nich pouštět ani se bavit o historii a o atmosféře, která byla na jaře, která byla následně v květnu a v červnu i ze strany třeba opozice a podobně, apel na podporu svobody a roušky jako symbol nesvobody a náhubku proti demokracii a podobně. Toto všechno jsme slyšeli i na různých demonstracích i z úst některých politiků. Můžeme si vzpomenout, když byla povinnost roušek i v Poslanecké sněmovně ze zákona, jak řada poslanců flagrantně odmítala dodržovat toto opatření s tím, že pro ně zákony neplatí, protože oni jsou poslanci. Ale to se tady nechci skutečně do té historie dostávat. Myslím si, že se musíme dívat skutečně na tu současnou situaci, ale hlavně na následující vývoj.

Nemůžu souhlasit s tím, co tady říkal pan poslanec Michálek, že bychom nic nedělali, že bychom se skutečně dívali do zdi a čekali, co přijde. Naopak my jsme se skutečně celé léto, vlastně od začátku léta, velmi připravovali na tu aktuální situaci. Vláda schválila už na začátku léta celý koncept nové chytré karantény, včetně eRoušky 2.0, včetně navýšení kapacit hygienických stanic o 134 míst, která jsme okamžitě začali naplňovat, a reálně skutečně posilovat již zhruba od 1. července kapacity jednotlivých hygienických stanic.

Ano, možná jsme očekávali, že ty masivnější nárůsty přijdou skutečně až se sezónou respiračních chorob, která je spojena s podzimem. To, že se virus - a samozřejmě ty debaty, které se vedly, jak se bude virus chovat v létě, jakou bude mít sílu, jak se bude šířit, byly napříč odbornou veřejností velmi pestré a ty názory nebyly shodné. Byly tady názory, že virus vymizí, zmizí, oslábne a podobně. Ale my jsme se připravovali právě na tu potenciální druhou vlnu. Byť jestli to můžeme tak nazývat, je otázka. Možná že je to pouze, řekněme, určitá přiškrcená první vlna, která nadále pokračuje, byla, řekněme, zmírněna těmi protiepidemiologickými opatřeními a teď pokračuje nadále. Protože virus vlastně reálně nikdy v České republice nezmizel. Není to tak, že bychom tady měli nějaké období, kdy by byl nulový počet případů.

Ale to je fakt i v jiných zemích. A když se podíváme reálně na tu situaci i jinde v Evropě a podíváme se na ta data ECDC, tak vidíme, že nárůsty probíhají prakticky ve všech zemích. Ano, někde jsou ty nárůsty větší, někde jsou menší. Ale ten trend, když se podíváme do Rakouska, když se podíváme i ke slovenským kolegům a podobně, tak ten trend je jednoznačný. Francie, Británie aktuálně a podobně.

Takže není to tak - a nehrajme si tady v rámci té politické debaty, že tady v České republice jsme nějaký ostrůvek, že tady se virus šíří, nikde jinde se nešíří, nikde jinde vlastně nemají s tímto své problémy a tady vláda selhala a podobně. To si myslím, že není úplně objektivní vyhodnocení té situace. Ano, tady ta nemoc se šíří, respektive ten počet pozitivních, výrazněji. Ale není to tak, že by v jiných zemích ty nárůsty nebyly po té době, řekněme, těch protiepidemiologických opatření, která byla aplikována i v jiných zemích. A uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet v těch následujících měsících. Podívejme se na Rakousko, kde také při menší populaci byly nárůsty až tisíc případů denně, a podobně.

Takže skutečně pojďme se na to dívat objektivním hlediskem. A to, že se samozřejmě dělala rozvolnění opatření, že tady byla snaha, aby se skutečně Česká republika stejně jako v jiných zemích, které šly podobnou cestou, vrátila do nějakých normálních kolejí, aby začala fungovat ekonomika, takže se uvolnila ta opatření, to je pravdou. Jestli se měla uvolňovat tolik, to je samozřejmě na vyhodnocení v rámci nějakého současného stavu. Ale jak říkám, ta rozvolnění opatření proběhla prakticky všude a samozřejmě teď čelí většímu či menšímu nárůstu počtu. Byť u nás ten počet těch pozitivních je určitě velmi výrazný.

Faktem je, že jsme se - a to je, si myslím, ta dobrá zpráva - skutečně připravili i z hlediska kapacit laboratoří a odběrových míst. Víte, že ještě na jaře, kdy vlastně kulminovala ta takzvaná první vlna, jak ji budeme nazývat, jsme měli testy maximálně někde kolem osmi devíti tisíc denně. Aktuálně jsme na průměru 15 tisíců testů denně a v pátek byl, myslím, největší počet, téměř 19 tisíc testů. A očekáváme, že tyto počty tady budou pravidlem i v těch následujících obdobích.

My máme aktuálně kapacitu laboratoří 20 700 testů denně. To je kapacita laboratoří v České republice s tím, že národní strategie testování, o které tady hovořil pan poslanec Michálek, počítá celkově s 25 tisíci testy denně. Takže vidíte, že jsme se přiblížili vlastně i tomu cíli, který jsme si stanovili, že skutečně dnes je přes 20 tisíc testů denně kapacita. A stále navyšujeme tu kapacitu na ten cíl 25 tisíc testů denně, stále se navyšují kapacity přístrojového vybavení v rámci jednotlivých nemocnic. Takže skutečně toto jasně plníme a na toto jsme se připravovali a je vidět, že skutečně ta testová kapacita se výrazně zvýšila i proti skutečně tomu stavu, který tady byl na jaře, a nedá se to naprosto srovnat. A vím, že toto byla také jedna z věcí, která byla i na jaře kritizována ze strany opozice. Takže doufám, že toto bude i oceněno, protože skutečně ten počet testů se výrazně navýšil.

Stejně tak počet, pokud jde o odběry, odběrová místa, kde jsme aktuálně někde kolem 17 tisíc odběrů denně v rámci tedy těch stacionárních odběrových míst. Pak jsou tady samozřejmě intramurální vzorky v rámci nemocnic, v rámci odběrů pacientů v nemocnicích. Ale pokud se bavíme jenom o těch stacionárních odběrových místech, tak je to zhruba okolo 17 tisíc vzorků denně, které jsme dnes schopni odebrat. Plus samozřejmě ještě mobilní odběrové týmy, týmy armády, které fungují v rámci mobilních odběrových týmů, a podobně.

Takže když toto všechno sečteme, tak se pohybujeme opět někde kolem 20 tisíc odběrů v tom maximálním počtu. I na datech, když se podíváme na data počtu odběrových míst, tak 1. 4. bylo 60 odběrových míst, dnes máme 123 odběrových míst v rámci systému a stále ta odběrová místa navyšujeme, stále ty kapacity navyšujeme, reagujeme na tu aktuální situaci.

Stejně tak i v Praze. Ano, někde možná ty kapacity jsou naplněny, ale je to o tom, že skutečně v Praze máme místa, kde ta kapacita není třeba zcela naplněna a kde naplněna je. A my se snažíme o tomto informovat veřejnost, zřídili jsme informační linku 1221, tak abychom odlehčili hygienické službě. Ta linka funguje velmi dobře. Není již pravdou, že by byla zpoplatněna. Proběhla dohoda se všemi operátory o tom, že tato linka je bezplatná. Takže ta linka může být využívána ze strany občanů a skutečně funguje jako informační linka, kterou můžou využít. Takže i takto se snažíme maximálně informovat veřejnost a odlehčit i těm zatíženým hygienickým stanicím, kam lidé volali třeba právě o nějaké všeobecné informace tohoto typu.

Takže to jsou ta reálná data, abychom se bavili skutečně fakticky, jak ten systém aktuálně vypadá. My samozřejmě ty kapacity stále navyšujeme, jak říkám. Není to tak, že se spokojujeme s tímto číslem, ale ten objektivní nárůst, který jsme zajistili v těch předchozích týdnech a měsících, tady je nesporný.

Stejně tak navyšujeme kapacity trasování. Jak jsem říkal, už v průběhu léta probíhal nábor nových lidí do hygienické služby. Aktuálně stále školíme nové navolávače, trasovače v rámci systému. Zrovna dnes probíhá školení na 3. lékařské fakultě, zítra taktéž. Takže skutečně reagujeme opět na potřeby systému.

Funguje chytrá karanténa. Není pravdou, že nefunguje, protože ten systém skutečně funguje v rámci jednotného systému, což je velmi výhodné. Je to něco, co jsme ani nemohli vlastně s tím pracovat na začátku celé krize. Dnes jsme schopni i v rámci jednotlivých krajských hygienických stanic vypomoci těm hygienickým stanicím, které mají problémy. Takto vlastně například ze Zlína, ze zlínské hygienické stanice pomáhali kolegům v Praze, z ústecké a podobně. Takže díky tomu, že jsme v systému sdílení dat mezi jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi, tak jsme z tohoto schopni a ten systém je takto vybudován. Ano, možná ještě není úplně zcela dokonalý. Musíme si uvědomit, že vlastně provádíme elektronizaci zdravotnictví v přímém přenosu, jak jsem to někde nazval. A je to fakt.

To, co se nám podařilo za těch několik měsíců, to bychom, troufám říci, standardně dělali a ve standardní státní správě se dělalo několik let. Propojení hygienických stanic. Propojení dat mezi odběrovými místy, krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi. Vytvoření elektronické žádanky. Takže skutečně pokud je elektronická žádanka vypsána, tak vlastně díky tomu jsme schopni trasovat celý proces odběru testu a výsledku a sdělit informaci skrze SMS a podobně. Aktuálně od zítřka je tedy možné sdělovat zprávou SMS i pozitivní výsledky tak, aby člověk dostal tuto informaci co nejdříve předtím, než ho bude kontaktovat samotná hygienická stanice.

Chystáme a pracujeme na takzvaném sebereportování, což není nic špatného, a určitě to není přiznání, že systém selhává a podobně, co vidím někde v médiích. Naopak, je to zefektivnění systému, protože pokud skutečně člověk ví, s jakými kontakty se setkal, že jsou to jeho rodinní příslušníci, jsou to nějací lidé z práce a podobně, tak může toto automaticky vyplnit v rámci formuláře, který mu bude odeslán. A hygienická stanice pak už následně kontaktuje přímo tyto kontakty a neřeší to skrze hovor s tím pozitivním, což samozřejmě prodlužuje celý proces. Takže snažíme se skutečně ty procesy neustále zrychlovat. A od tohoto si slibujeme zrychlení poměrně výrazné. A taky to, že skutečně ten člověk dostane zprávu o tom, že je pozitivní, okamžitě z laboratoře, a stejně tak s poučením, že má dojít k izolaci, a má tedy čekat na kontaktování ze strany příslušné krajské hygienické stanice. Takže určitě pracujeme stále na zrychlování systému. A to je všechno součást právě té chytré karantény.

Tady se vžil nějaký takový názor, že chytrá karanténa je eRouška. To je naprostý nesmysl. eRouška je pouze doplňkový nástroj. Ano, je důležitý. Je to důležitý nástroj pro informování kontaktů pozitivního ve chvíli, kdy ty kontakty nevědí o tom, že s nějakým takovým pozitivním se setkaly, protože to například proběhlo někde v městské hromadné dopravě a podobně. Ta eRouška 2.0 je již vytvořena. To bych ještě reagoval na pana Michálka. Aktuálně tedy probíhá její schvalování ze strany dvou hlavních hráčů - společností Google a Apple. Bohužel to schvalování probíhá určitý čas. To neovlivníme. Takto to funguje i v jiných zemích. Ale mělo by to být schváleno velmi brzy. A nová verze eRoušky bude fungovat na všech telefonech, nebude vybíjet baterii a tak dále, jak o tom hovořil pan předseda Michálek. Ale jak říkám, eRouška 2.0 je pouze doplňkový nástroj.

To, co se nám podařilo vytvořit, a to, co je chytrá karanténa, jsou všechny ty další nástroje. Sdílení dat, které skutečně funguje v reálném čase. My jsme dnes schopni sledovat kapacity odběrových míst, kapacity laboratoří. Jsme schopni říci, pokud někde nějaká laboratoř je zaplněna, tak kam budeme vzorky směřovat a podobně. To je něco, o čemž se nám skutečně ani nezdálo někdy v březnu a v dubnu. Takže ta práce, která se odvedla na systému chytré karantény, je obrovská. A když tady někdo říká, že chytrá karanténa nefunguje a podobně, přitom si myslím, že o tom nemůže vědět naprosto nic, naprosto neví, co to je chytrá karanténa, vůbec ten systém nikdy neviděl, ale mediálně je to velmi vděčné téma říkat: chytrá karanténa nefunguje. Mě by zajímalo, kdybych se zeptal těch lidí, co je to skutečně chytrá karanténa, aby to popsali, tak si troufám tvrdit, že by mlčeli. Takže skutečně to, co se podařilo za několik měsíců vytvořit, je úctyhodná práce a je třeba za to spíše poděkovat, a nikoli to dehonestovat a kritizovat v médiích.

Takže tolik jenom k tomu systému, jaké jsou kapacity, jak je využíváme, jak je navyšujeme. A stále samozřejmě pracujeme na dalším zdokonalování.

To, že ta situace je náročná díky tomu, že počet případů zejména v posledních 14 dnech poměrně výrazně vzrostl, to určitě nebudu zastírat. I pro hygienické stanice je to velmi náročné období. Musíme si uvědomit, že v tomto tempu pracují vlastně prakticky od 1. března, takže samozřejmě pro všechny hygienické služby je to náročné. Možná škoda, že předchozí vlády, například Občanské demokratické strany v roce 2008, snížily počty pracovníků v hygienických stanicích o 50 %, protože dříve v hygienické službě pracovaly 4 000 lidí. Po zkrouhnutí ze strany pana Šnajdra a spol. se snížil počet pracovníků v hygienické službě o 2 000 na současných zhruba 2 000 lidí. Takže to je také dědictví minulosti, kdy hygienická služba asi nebyla tou prioritou a rozhodlo se o tom, že se o 50 % sníží počty hygieniků. Možná kdyby předchozí garnitury toto rozhodnutí neučinily, tak by dnes ta situace taky byla jiná.

Samozřejmě dostat odborníky zpátky do hygienické služby, jak o tom hovořil pan Michálek, je to pravda, ale není to otázka peněz. Je to otázka vzdělávání těch lidí, mít ty odborníky k dispozici. To není věc, kterou vyřešíte za několik měsíců. A to si myslím, že každý, kdo o tom trošku přemýšlí, musí vědět, že to je zkrátka dlouhodobá zanedbanost a bohužel nějaké dědictví z minulosti, které nejsme schopni úplně vyřešit stoprocentně během několika měsíců, abychom ty odborníky, epidemiology do systému dostali. Ale děláme pro to naprosté maximum i ve spolupráci se zdravotnickými školami, lékařskými fakultami a podobně.

Takže tolik k té aktuální situaci.

Jinak pokud jde o epidemiologickou situaci, ty nárůsty asi není úplně nutné popisovat. Vidíme je. A musíme očekávat, že budou pokračovat i v následujícím období. To asi není třeba a není to namístě zastírat. Nevyhnutelně ta čísla v nejbližších dnech budou velmi podobná těm současným nárůstům. Víte, že jsme publikovali současná reprodukční čísla ve výši 1,59. A s tímto samozřejmě musíme kalkulovat. Na základě tohoto děláme určité modelace vývoje epidemie, byť si slibujeme určité snížení, nebo řekněme minimálně stabilizaci situace zaváděním právě protiepidemických opatření, která byla zavedena zejména v minulém týdnu, i předtím, ale v minulém týdnu ve čtvrtek všeobecná povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorách, rouška jako základní prevence šíření kapének. Takže v tomto směru očekáváme, že toto opatření, pokud ho skutečně všichni budou řádně dodržovat a nebude nikterak zpochybňováno, čemuž bohužel čelíme a čelíme i různým dezinformacím. Trošku mám pocit, že se pohybujeme už na úrovni dezinformací o očkování, když čtu některá vyjádření bohužel i některých poměrně renomovaných odborníků na otázku nošení roušek. A s tímto také musíme bojovat do jisté míry, že tedy dezinformace se šíří skrze sociální sítě.

Ale rouška skutečně jednoznačně na základě všech vědeckých studií je nástroj prevence. Je to prevence šíření kapének. A prosím všechny občany, aby skutečně tuto prevenci dodržovali, protože jenom tak jsme schopni snížit reprodukční číslo, které teď vidíme, a situaci stabilizovat právě nošením roušek, dodržováním rozestupů a hygienou rukou, zejména tedy používáním dezinfekce. To jsou ty základní tři atributy - pravidlo tří R - roušky, ruce, rozestupy. A prosím všechny, abyste skutečně toto akceptovali jako základní opatření, která musíme všichni dodržovat. A je to skutečně na odpovědnosti každého z nás, abychom s tím nárůstem byli schopni něco udělat. Protože samozřejmě může fungovat chytrá karanténa, může fungovat trasování, ale to je již řešení následků. To je, řekněme, již určitý represivní nástroj. Ale pokud jde o prevenci, tak my dnes nemáme jinou prevenci, než je právě rouška, rozestupy a hygiena rukou, dokud tady samozřejmě nebude vakcína, na čemž také pracujeme, a účastníme se všech jednání s potenciálními výrobci a dodavateli. Musíme ale očekávat, že vakcína, tak jak to dnes vidíme, bude k dispozici nejdříve v průběhu příštího roku. Takže určitě v následujících měsících žádná jiná prevence kromě té, o které jsem hovořil, nebude.

Je jasné, že budeme muset pravděpodobně přijmout i další opatření, která aktuálně chystáme. Opatření by měla být účinná od pátku, ještě je budeme detailněji komunikovat, a týkají se vnitřních hromadných akcí, které jsou určeny ke stání. Je to skutečně věc, která nás poměrně trápí, protože jsou to vlastně akce, kde se shromažďuje velký počet lidí ve vnitřních prostorách, takže toto je něco, co bychom chtěli regulovat. Budou to vnitřní hromadné akce, které jsou tedy určeny převážně k stání, kde tedy nemá každý účastník určeno místo k sezení. To jsou akce, které by měly být regulovány, a nebude nadále možné prodávat vstupenky na stání na tyto hromadné akce. Bude vždy muset být konkrétní místo k sezení. Vycházíme v tomto směru z rakouského modelu, který jde podobnou cestou, a z určité aplikační praxe, respektive zkušenosti hygieniků, že právě tyto akce v různých klubech a podobně jsou tím zdrojem šíření nákazy.

Pokud se podíváme na data, která vidíme, tak dnes se ta situace oproti jarnímu období aktuálně změnila, protože většina nově diagnostikovaných pacientů, respektive pozitivně otestovaných, je dnes ve věku 20 až 29 let, když se podíváme skutečně na to procentuální rozložení v rámci věkové struktury. A to jsou samozřejmě lidé, kteří se nakazí právě na podobných akcích, a pro ně samotné samozřejmě ta nemoc není nikterak zásadně nebezpečná, ale mohou být zdrojem dalšího šíření nákazy případně i na rizikové skupiny. Takže to je něco, co chceme řešit právě i omezením těchto akcí, které bychom chtěli oznámit ještě dnes. Už to tady chci aktuálně prezentovat. Měli jsme mít dnes tiskovou konferenci, ale bohužel do toho vstoupila tato schůze, takže aspoň takto si vás dovoluji informovat a bližší detaily určitě brzy zveřejníme.

To jsou ta protiepidemiologická opatření, která, doufejme, a věříme tomu, budou mít onen efekt na snížení reprodukčního čísla tak, abychom buď tu situaci stabilizovali v rámci současných parametrů, anebo tedy zlepšili.

Co je pro nás velmi důležité a považuji to teď za naprosto největší roli Ministerstva zdravotnictví, je otázka přípravy akutní lůžkové péče na potenciální nárůst počtu pozitivních pacientů s nemocí COVID-19. Myslím si, že to je naše hlavní role jako Ministerstva zdravotnictví, abychom v současné době tedy připravili systém, respektive my už na tom samozřejmě nějaký čas pracujeme, aby fungoval bez problémů. Proto vlastně aktuálně jsou všechny nemocnice napojeny na Národní dispečink intenzivní péče, to je také výdobytek, řekněme, celého systému, který jsme vytvořili, to znamená něco, co v minulosti vůbec nebylo běžné, kdy nemocnice nám každý den on-line hlásí počty pacientů v lehkém, středním, těžkém stavu, počty pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci, vyžadujících mimotělní oběh a samozřejmě počty lůžek, která jsou volná, kde jsou volné kapacity, počty lůžek s oxygenoterapií a podobně. To jsou zkrátka ty základní parametry, které musíme sledovat v rámci sítě nemocnic. Národní dispečink intenzivní péče vede šéf odborné společnosti anesteziologie a intenzivní medicíny prof. Černý. Každý kraj má svého koordinátora intenzivní péče, který v případě problému rozhoduje a bude rozhodovat o tom, kam bude daný pacient umístěn, tak aby v rámci organizace péče nedocházelo k žádným problémům. Stejně tak máme napojeny, případně se v současné době napojují, je to spíše teď už především na nich, zdravotnické záchranné služby, které jsou pod jednotlivými kraji, tak aby i zdravotnická záchranná služba jasně věděla, kde jsou jaké volné kapacity, a pokud má COVID pozitivního pacienta, aby věděla, kam ho může směřovat. To považujeme skutečně za naprosto zásadní a tento systém musí fungovat. My k tomu máme vydány příslušné pokyny, ale v tomto se samozřejmě musí zapojit všechny subjekty, které nejsou i v přímo řízené gesci Ministerstva zdravotnictví, protože víte, že pod námi jsou přímo řízené nemocnice, ale zdravotnická záchranná služba a další nemocnice jsou pod kraji, které jsem oslovil k maximální kooperaci, abychom skutečně měli on-line přehled o kapacitách a věděli jsme, jak se situace vyvíjí.

Aktuálně víme, že máme přes 300 procent hospitalizovaných pacientů, pardon, přes 300 hospitalizovaných pacientů. To číslo se v čase zvyšuje, byť se nezvyšuje naštěstí výrazněji počet pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči. Tady ty kapacity jsou skutečně v tuto chvíli naprosto dostatečné. Modelace ukazují, že skutečně jsme schopni se vypořádat s mnohonásobně vyšším počtem pacientů. Samozřejmě nikdo si to nepřeje, ale pouze hovořím o tom, že skutečně naše síť nemocniční péče v tomto směru je robustní a je připravena na případný nárůst počtu pacientů, a my samozřejmě situaci velmi pečlivě sledujeme, protože to považuji za naprosto zásadní. Není absolutní problém v počtu nakažených, kteří jsou bezpříznakoví, případně mají mírný průběh, což je drtivá většina takových případů. Ale samozřejmě ten primární problém je u těch pacientů, kteří vyžadují hospitalizační péči.

Pro vaši informaci, aktuálně na základě tedy klinických ukazatelů, které máme k dispozici, více než 75 % pacientů je bezpříznakových. A pokud jde o podíl hospitalizovaných, pohybujeme se na méně než 4 %. Pokud jde o podíl pacientů s těžkým průběhem onemocnění, je to méně než 1 %. Pokud jde o podíl zemřelých pacientů, tak méně než 0,4 %. To jsou ta základní čísla podle aktuálních dat, která máme k dispozici, která budeme určitě zveřejňovat, a zveřejňujeme je. Jsou k dispozici i v rámci portálu, který určitě všichni dobře znáte, kde ta data jsou zveřejňována.

Takže tolik asi k základním informacím o vývoji situace. Věřte, že určitě situaci nikterak nepodceňujeme. Já si myslím, že žádná nemoc skutečně nemá být bagatelizována, na druhou stranu zase nemá smysl tady vytvářet nějaké a priori katastrofické scénáře a strašit společnost. Myslím si, že je nutné k tomu přistupovat velmi odpovědně, ale racionálně a dělat to, co je třeba. Není asi nutné se a priori strašit, ale jak říkám, ani tu situaci bagatelizovat, protože se může vyvinout, řekněme, i horším scénářem. Ale já doufám, že pokud skutečně všichni budeme dodržovat to, co máme, budeme dodržovat základní preventivní opatření, tak se ten počet nakažených bude stabilizovat a podaří se nám tu takzvanou epidemiologickou křivku zploštit.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Jenom stručná rekapitulace. Nacházíme se v otevřeném bodu 491 po přednesení úvodního slova navrhovatele a slovo mají přednostní práva. Není možné umožnit faktické poznámky. Musíte počkat, až vystoupí alespoň jeden řečník v rozpravě.

Prosím, s přednostním právem pan ministr Hamáček, připraví se pan místopředseda Petr Fiala.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár slov k aktuálnímu tématu. Možná na úvod, protože zde vystupuji v dvojroli, to znamená ministra vnitra, ale i předsedy sociální demokracie, na vysvětlenou, protože jsme byli dotazováni, proč sociální demokracie včera nepodpořila tento bod a dnes ano. Důvod je jednoduchý. Včera nás velkým způsobem tlačil čas v klíčové prioritě, to znamená, abychom zahájil první čtení zákona, který umožní vyplatit mimořádný příspěvek důchodcům. Protože některé politické strany to odmítly odsouhlasit tou takzvanou devadesátkou, musíme si projít celý legislativní proces a toto byla klíčová priorita sociální demokracie. To se zvládlo, děkuji za to. A dnes jsme samozřejmě připraveni věcně debatovat aktuální situaci z hlediska vývoje epidemie COVID-19.

Za mě je asi férové říci, že ta situace není dobrá. Pokud se podíváme na to, jak mezidenně rostou případy v České republice, tak nárůst je razantní a dá se říci, že v posledním týdnu, nebo v posledních dnech, má charakter počínající exponenciální křivky. Nárůst včera byl nějakých 1 600 případů. Chci jenom upozornit, že kdyby mezidenní nárůst dále nerostl, tzn. kdyby to zůstalo na 1 600 denně, tak na konci měsíce hovoříme o 30 tisících nemocných, což by znamenalo de facto zdvojnásobení počtu nemocných k dnešnímu dni, a to je pouze za předpokladu, že by ten nárůst nebyl exponenciální. O exponenciálních číslech raději hovořit nebudu, ale všichni jste asi schopni si spočítat, co by to znamenalo pro Českou republiku a co by to znamenalo pro náš systém. Tudíž já chci jasně říci, že podporuji - věřím, že všichni podporujeme - opatření Ministerstva zdravotnictví, které zatáhlo za záchrannou brzdu a vrátilo do hry asi ten jediný účinný prostředek proti masovému šíření, a to jsou tzv. roušky. Já vím, že na roušky může mít každý svůj názor, ale co je asi jasný fakt, je to, že roušky pomáhají a že nikdo zatím nevymyslel nic účinnějšího či lepšího.

A já se nechci vracet do minulosti, protože všechno, co je za námi, je za námi a my se musíme koukat před sebe a zkusit společně vymyslet, jak právě dosáhnout toho, o čem tady mluvil pan ministr zdravotnictví, tzn. zploštit ten nárůst a nejet po exponenciále. Ale přece jenom mi dovolte, když se tady různě hodnotí a hledají se viníci - kde jsou ti bojovníci proti rouškám? Kde jsou ti různí odborníci, kteří říkali, že jsou roušky k ničemu, že je to náhubek, že bychom to měli sundat? Já jsem je velmi hlasitě slyšel v tom květnu a červnu a červenci. Teď jsou nějak ticho. A já mám pocit, že každý jsme samozřejmě zodpovědný za svoje činy a že by se k zodpovědnosti měli volat i ti, kteří tady vyvolávali hysterii a do jisté míry propagovali okamžité odrouškování a zorganizovali tady pětisetmetrové stoly na Karlově mostě.

Prostě to, že ten virus se vrátit může, jsme věděli všichni. Někteří byli větší optimisté, někteří byli menší optimisté. Ale to riziko tady prostě bylo. První čísla se začala objevovat někdy v půlce, nebo ve druhé půlce července. Já jsem tehdy na tiskové konferenci vyzýval občany, ať si tu roušku vezmou, ať nečekají na to, až je k tomu vyzve pan ministr zdravotnictví, nebo až jim to nařídí. Sám jsem si ji taky poctivě nosil do těch obchodů - bohužel jsem byl skoro jediný. Ale tak dobře, teď už myslím, že to máme za sebou, a jak jsem řekl, koukejme se kupředu. A to není snaha o to se vymlouvat nebo házet vinu na někoho jiného. Je jasné, že finální odpovědnost nese ten, kdo rozhoduje. To znamená, o všech těch opatřeních, jak o jejich přijetí, tak o jejich rozvolnění, rozhodla vláda. A snahou mého vystoupení není zodpovědnost z nás sejmout, ale pouze upozornit na to, že pokud někdo ze sebe dělá celebritu a vystupuje do veřejného prostoru s různými geniálními nápady, tak by také měl být potom připraven na to, co ty jeho geniální nápady způsobí.

Naším cílem v této fázi je pokusit se znovu přesvědčit naše občany, že ta nemoc není legrace, že to není chřipka a že to může mít závažné dopady. Nárůsty jsou opravdu velmi rychlé a já se bojím, že pokud by se nepodařilo tu křivku zploštit, tak se opravdu velmi rychle můžeme dostat do té Itálie na jaře. Nebo, ať je to aktuálnější, do Izraele, který na tom svého času byl stejně jako Česká republika. Byl to velký premiant, a dneska Izraelci mají masivní lockdown a tři týdny nesmějí z domova na vzdálenost větší než 500 metrů. To prostě nikdo nechce. A taky to tam bylo velmi rychlé.

Takže z mého pohledu my se musíme pokusit znovu získat důvěru našich občanů a znovu je přesvědčovat o tom, že ta opatření nejsou buzerace, ale je to to jediné, co zatím funguje. Vakcínu nikdo nemá, zastavovat ekonomiku nikdo nechce. Nechceme zavírat školy, protože ta zátěž na rodiny už tady byla na jaře veliká, takže prostě musíme najít nějaký modus vivendi s tím virem, který ve společnosti prostě je. A to je to, kam se to vláda snaží směřovat a kam se to snaží kormidlovat.

Byli jsme tady obviňováni z toho, že jsme v létě spali. Já můžu v této fázi hovořit za Ministerstvo vnitra. Tam jsme toho moc nenaspali. Chci jasně říci, že minimálně v poli působnosti Ministerstva vnitra jsme se pečlivě připravovali. To znamená, zvládli jsme letní debatu o zajištění voleb v případě toho, že lidé budou v karanténě. Vypadá to, že se nám ta novela zákona hodí, a ještě jednou chci poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Policie, hasiči už teď působí minimálně u policie ve směnách A a B, aby nedošlo ke kontaminaci bezpečnostního sboru, aby byli schopni plnit svoje povinnosti. Máme hotovou novelu zákona o bezpečnosti České republiky a novelu krizového zákona, která půjde v pondělí do meziresortu, takže to je ten další úkol, který jsme splnili. A jsme samozřejmě připraveni vykonávat činnost, která se od nás očekává.

Samozřejmě je potřeba říci, a já to nijak nezastírám, že v jarních měsících - a teď mluvím za Ministerstvo vnitra, které je ústředním orgánem krizového řízení - se nám osvědčilo to, když fungoval Ústřední krizový štáb, kdy probíhala výměna informací a kdy na té široké platformě jsme si vzájemně mohli spoustu věcí vyjasnit a nemuseli jsme se složitě dohledávat. Určitě je to věc, která ještě v té diskusi bude propírána. Myslím si, že i hejtmani a zástupci měst a obcí tento standardní mechanismus krizového řízení akceptovali a ocenili. Nicméně to je samozřejmě debata, která nás čeká ještě v rámci vlády. Já chci jen na závěr říci jasně, že z mého pohledu Ústřední krizový štáb neznamená nouzový stav. My jsme připraveni fungovat i v tom stavu normálním, v uvozovkách, a nikdo se do nouzového stavu nežene, protože ani ta čísla tomu zatím neodpovídají. Ale jsem přesvědčen, že obecně platí to, že pokud máme nějaké vyzkoušené mechanismy, tak bychom je měli používat a neměli bychom vymýšlet něco nového a nevyzkoušeného.

Závěrem chci jasně říci, že to bude z mého pohledu těžká zkouška, protože už teď ta čísla nevypadají hezky. A otevřeně řečeno, nevidím důvod, proč by minimálně v následujících 14 dnech, než zaberou roušková opatření, se ta čísla zásadním způsobem měla zlepšovat. Takže na to se musíme připravit. A znovu říkám, musíme našim lidem vysvětlit, že ta situace je složitá, že v kombinaci i s nějakými dalšími respiračními onemocněními ten podzimní průběh může prostě být složitější. Obrovský díl odpovědnosti bude na krajských zastupitelstvech, resp. krajských úřadech a hejtmanech, protože to, co je teď z mého pohledu klíčové, je připravit dostatečné penzum lůžek v terénu, tak aby v případě, že po těch - a logicky to tak musí být - po těch nárůstech nemocných s nějakým prokluzem přijdou i nárůsty hospitalizovaných a systém na to prostě musí být připraven. A kromě lůžek ve fakultních nemocnicích musí být připravena i lůžka v nemocnicích krajských a dalších. A co je druhá věc, kterou pokládám za naprosto klíčovou, je, abychom minimálně se stejným úspěchem jako na jaře zabránili masivnímu průniku toho viru do ústavů sociální péče či domovů seniorů.

Pan ministr tady citoval statistiku, kdo je nejvíc nakažen. Ano, to jsou ti, kteří chodí po barech a pijí z jednoho kyblíku. A ti jsou samozřejmě odolnější. Ale z mého pohledu, kdyby nějakým masivním způsobem ta nemoc se měla dostat znovu do míst, kde jsou koncentrováni senioři, tak to je věc, která by situaci zásadním způsobem zkomplikovala. A ta čísla, která tady padala, o nemocnosti, smrtnosti, by se z mého pohledu velmi rychle vrátila na jarní hodnoty.

Takže za mne: Nikdo nechce nikoho strašit, na druhou stranu naší povinností je nic nenatírat narůžovo a říct to lidem tak, jak to je. A za sebe chci říci, že my jsme samozřejmě všichni připraveni té výzvě čelit podle nejlepšího vědomí a svědomí. A samozřejmě věřím, že i tuto podzimní výzvu společně zvládneme. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Petr Fiala. Připraví se paní předsedkyně Pekarová Adamová. Stále přednostní práva před otevřením rozpravy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem si dělal poznámky při projevu pana ministra zdravotnictví a myslím, že ten projev se dá shrnout následujícím způsobem. Situace je špatná, ale ne zase až tak moc. Může za to opozice. Stejně špatné je to v jiných zemích, a proto nám všichni zavírají hranice. Hygiena nestíhá, ale může za to vláda z roku 2008. Bude hůř, ale to nevadí, protože teď je to vlastně docela dobře, ale bude to horší, na to se připravme. To nám řekl ministr zdravotnictví.

Já teď nebudu polemizovat s tím, co zde zaznělo, ani se slovy pana místopředsedy vlády Hamáčka. Jenom, dámy a pánové, páni ministři, při troše dobrého vkusu, neházejte to na opozici. Kdo vyhlašoval, že nebudou žádná plošná opatření? Že jsme nejlepší v Evropě nebo na světě? Byla to vaše vláda. Slibovali jste občanům, že nebudou žádná plošná opatření. Kdo se první postavil proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o rouškách, takže se muselo revidovat? Je to pár týdnů zpátky. Byl to premiér Babiš, který byl šokován tím, co připravilo Ministerstvo zdravotnictví. Tak prosím pěkně, neházejte ty věci na opozici, ale věnujte se vlastní odpovědnosti a tomu zmatku, který způsobujete. Ale já nechci tady teď jít do nějakých velkých polemik tohoto typu. Já se pokusím věcně shrnout tu situaci a říct, jaké z ní my vidíme východisko.

Úvodem mi dovolte přečíst jeden tweet ze včerejška. Budu ho číst tak, jak byl včera publikovaný. Cituji. "Přesně před týdnem na testu, příznaky COVID-19, výsledky maximálně do 48 hodin, doteď nemám žádné info, již 168 hodin, dobrovolně na home office v karanténě. Volám dnes na 1221. V systému mě vidí, výsledek ne. Mám zavolat jinam. Pět telefonních čísel, nikde to neberou." Konec citátu. Autorem toho tweetu není nějaká anonymní identita. Je to konkrétní člověk, má tam jméno, má tam i odběrové místo, kde byl na testu. Můžete se podívat, ale to konkrétní jméno a to konkrétní odběrové místo, to není důležité. Takovýchto zážitků, v uvozovkách, je úplně plný internet. A kdo nevěří, že ty věci takto fungují, tak ať si pustí podcast Vinohradská 12, kde o tom nedávno natočili zážitky lidí, zážitky, které znějí jak z románu Franze Kafky.

Já jsem naprosto přesvědčen, že lékaři, kteří testují, hygienici, kteří trasují, drtivá většina těchto lidí dělá, co může. Ale současně to, že už nemohou a že věci nefungují, to není jejich chyba. A já vám připomenu několik faktů.

Fakt číslo jedna. 1. května byl vládou spuštěn systém tzv. chytré karantény, systém, který měl vést k zachycení, testování, izolaci osob potenciálně nakažených onemocněním COVID-19 na základě minulých kontaktů s nakaženými. A cílem chytré karantény mělo být co nejrychleji zabránit šíření nemoci COVID-19.

Fakt číslo dva. Absolutním předpokladem fungování tzv. chytré karantény byly a jsou dostatečné testovací a trasovací kapacity.

Fakt číslo tři. Denní přírůstky u nás jsou v těchto dnech 1 600 a více případů. Denní testování je něco málo přes 500 testů na 100 tisíc obyvatel. V sousedním Německu dělají 1 300 testů na 100 tisíc obyvatel. A tak bych mohl pokračovat.

Fakt číslo čtyři. Pokud jde o počet testů na 100 tisíc obyvatel, je před námi nejen Německo, ale dohromady více než 20 evropských států. Ale náš ministr zdravotnictví vybízí lidi, aby se tolik netestovali.

Fakt číslo pět. Ještě do předminulého týdne vláda tvrdila - do předminulého týdne - že trasovací kapacity státu jsou dostatečné, budou posíleny armádou, všechno je pod kontrolou. Minulý týden vláda začala mluvit o samotrasování, protože musela sama přiznat, že státní kapacity prostě nestíhají. A od té doby, od té doby, jsme žádný relevantní plán neslyšeli.

Fakt číslo šest. Na základě tvrdých dat o šíření koronaviru postupně Českou republiku prohlásilo za rizikovou mnoho států včetně Slovenska, které ještě do nedávna tuto možnost vylučovalo. Podotýkám, že například na Slovensku se denní přírůstek pozitivně testovaných pohybuje od 100 do 200 případů při 400 testech na 100 tisíc obyvatel.

Fakt číslo sedm. Česká republika má nyní nejrychlejší přírůstky nemocných ze sousedních zemí. V Evropské unii má více případů na obyvatele za čtrnáct dnů jenom Španělsko a Francie.

Tolik sedm faktů. Já nechci zdržovat dalšími. Mohl bych tady o té věci na základě faktů a dat mluvit ještě dlouho. A jenom těchto sedm faktů je, myslím, docela dostatečných a ilustrativních pro to, v jaké jsme situaci a jak tu situaci vláda nezvládá. A já nesdílím optimismus předsedy vlády, nesdílím optimismus premiéra a považuji ho za bagatelizování situace a považuji takové bagatelizování situace za krajně nezodpovědné. A bohužel se ukazuje, a ukazuje se to jasně v těchto dnech, že tady byly promarněny měsíce a měsíce. Bohužel to, o čem všichni věděli, že prostě může nastat, že to asi nastane, totiž druhá vlna - jsme teď připraveni? Bohužel jsme na ni připraveni mnohem méně, než jsme mohli být.

Je dobře, že dnes o tom mluvíme, ale samozřejmě, že to je pozdě. Ale když už o tom dnes mluvíme, když už tu ta debata probíhá, tak já bych očekával, a očekávám, od premiéra, od členů vlády, že konečně přestanou vinit média, opozici, veřejnost a nevím, kdekoho, a začnou nás konečně poslouchat. Každý nápad, každé řešení, každý zájem by měl být vítán a v té bezradnosti, se kterou vláda nyní postupuje, by měla zvlášť bedlivě poslouchat opozici, která přichází s řešeními, která kdybychom udělali dávno, a kdyby vláda nepromarnila ty měsíce, tak jsme v úplně jiné situaci, než v jaké dnes jsme.

Za sebe, za Občanskou demokratickou stranu apelujeme na vládu, aby okamžitě v této těžké situaci spustila pětibodový plán krizového řízení, který jsme jednoduše nazvali KRIZE. KRIZE podle prvních písmen těch pěti opatření, která navrhujeme.

První krok - K. Konečně vyměnit ministra Vojtěcha, obsadit resort osobou, která vrátí autoritu odborným řešením. Já i po tom, co jsem dnes vyslechl, si myslím, že tento náš požadavek, který tu neříkáme poprvé, je naprosto namístě. Považuji za nevyhnutelné, aby vláda poslala veřejnosti vzkaz, že končí období chaosu, protiřečení a lakování věcí na růžovo.

Za druhé, druhý krok - R. Restartovat krizový štáb a svěřit mu návrhy řešení, které bude vláda respektovat. Potřebujeme spolupráci, spolupráci na nějaké formální úrovni, ústavní úrovni, namísto svévolného rozhodování na nějakých vládních nepřehledných nějakých fórech.

Krok třetí - I. Iniciovat jednání se školami, s řediteli škol, s učiteli a zajistit podmínky pro to, aby hlavně základní školy v co největší míře a co nejdéle zůstaly otevřené. Zajistit podmínky pro učitele, aby mohli vyučovat s kvalitními respirátory, popřípadě s dalšími ochrannými prostředky. A zároveň samozřejmě definovat ty nejvíce ohrožené skupiny a vybavit je ochrannými prostředky.

Krok čtvrtý - Z. Znásobit kapacity hygieny. To se mělo udělat dávno, ale znásobit je i teď, aby fungovalo trasování jako základní předpoklad udržení počtu nakažených ve zvládnutelných mezích. Řekněme si, kolik má být trasovací kapacita, konkrétně, a co je k tomu potřeba. Anebo si řekněme, že to nemá význam, ale prostě otevřeme data a buďme v této věci konkrétní, protože jinak se nepohneme z místa.

Krok pátý - E. Znovu apelujeme na to, aby se ekonomicky podpořili živnostníci, malí, střední podnikatelé, matky samoživitelky a další a další skupiny, které jsou ohroženy dopady pokračující a v této chvíli i posilující koronavirové krize.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, myslím, že těchto pět bodů by mohlo být dobrým základem jednání, abychom se pohnuli z místa, aby už tady skončily ty výmluvy a bezradnost a začali jsme konečně jednat rozumně a rozhodně. Rozumně a rozhodně tak, abychom si s touto situací poradili. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A s dalším přednostním právem paní předsedkyně Pekarová Adamová, poté pan předseda Bartošek, eviduji přihlášku s přednostním právem.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, já bych velmi ráda tady na tomto jednání dnes viděla i pana premiéra a mrzí mě, že mu nestojí za to se k tak klíčové věci v klíčové situaci, kterou tady prožíváme, dostavit na dnešní jednání. Nevím, jestli zase někde s panem ministrem Brabcem začínají chov perlorodek nebo vypouštějí perlorodky, nebo jestli mají nějaký zásadnější program, ale nevidím nic zásadnějšího v České republice dnes než to, abychom se právě bavili o situaci v šíření epidemie koronaviru u nás.

To, co tady předvedl pan ministr, určitě si to zaslouží další debatu, ale ve vší úctě, vždy je důležité mít tady tu hlavu (obrací se k prázdnému místu premiéra), hlavu, která navíc ještě si vzala pod sebe, přímo pod sebe, systém chytré karantény. Od července by to měl být pan Babiš, který chytrou karanténu řídí, je to tady často skloňovaná věc, ale on dnes nevážil cestu a nestojí mu za to skládat účty. A přitom to byl on, kdo na jaře říkal v srdceryvném projevu v televizi, že veškerou zodpovědnost bere na sebe. Dnes by ji měl vyvozovat. A nejenom dnes, ale i v dalších týdnech.

Bohužel jsme rukojmí chronického lháře. A vím, že se mnozí budete ošívat, někteří už kroutíte trochu hlavou, tak vám tady doložím konkrétních několik málo věcí, protože kdybych měla dokládat všechno, tak jsme tady do večera, ale několik málo konkrétních věcí z poslední doby, jak nám tady neustále celé veřejnosti pan premiér lže.

Plošná opatření už nikdy nebudou. Co je tohle? (Ukazuje i v dalších bodech vždy na papíru A4 vytištěné texty, fotky, tabulky.) Co máme my tady všichni? Plošná opatření jsou zavedená. Přitom vzkazoval pan premiér - a to datum je 5. 6. - že už nikdy nebudou potřebná.

Další. Slováci a Rakušané Čechům hranice nezavřou, uklidňuje Babiš po schůzce ve Vídni. Bylo to 9. září. Dnes Slovensko zpřísnilo opatření, jsme mezi rizikovými zeměmi, komplikujeme život tisícům obyvatel, rodinám, pendlerům, firmám, těm, kteří obchodují se Slovenskem - a Slovensko je pro nás velmi významný obchodní partner, to snad nemusím připomínat. Tento slib vydržel ani ne pět dní.

Hygiena zvažuje, že bude trasovat jen vážné případy - řekl přímo premiér Babiš. Změny by se mohly týkat i respirátorů, to se dodrželo, ale hned druhý den, ani ne 24 hodin, Babiš říká médiím - vy šíříte dezinformace. Tu samou informaci, kterou on den předtím řekl, následně označil za dezinformaci. Přitom o tom tedy mluvil sám.

Další notoricky známé Čau lidi - nikdo na covid nezemřel v České republice. Realita - to asi nebude úplně vidět - ale datum, o kterém hovořil - šest mrtvých.

Budou s trasováním pomáhat policisté? - Nikoliv, hygiena to zvládá. Hygiena to zvládá. - Opět slova pana premiéra z 11. září. Jiný titulek - iDNES, tak tam snad nemůžeme hovořit o tom, že by to byla média, která by byla nějak předpojatá vůči panu premiérovi. Tak tam už je 14. září: Kolaps. Hygiena nestíhá testy a trasování, a to i když se lidé snaží sami.

A poslední, co tady mám z příkladů - a našlo by se jich opravdu mnohem víc: Přestaňte se strašit, nikdo netestuje tolik co my. To jsou slova pana Babiše ze včerejška. Realita, fakta - tabulka (opět ukazuje), v níž je jasně vidět, že na počet obyvatel v tom přepočtu jsme naopak jedni z nejhorších. Pane ministře (k ministru Vojtěchovi), vy jste tady hovořil o těch testovacích kapacitách, zkusme dohnat, prosím pěkně, alespoň to Německo.

To je jen několik málo konkrétních věcí, jak tuto krizi zvládáte. Jsou to konkrétní důkazy toho, jak neschopného máme premiéra, politika, v čele tohoto státu, jak neschopný je manažer. Proč to všechno? Proč se strká hlava do písku nebo proč se lže, lakují se věci narůžovo? Proč tady teď není? Protože máme za tři týdny volby. Pojďme si to přiznat. Kdyby nebyly za tři týdny volby, tak by se možná mnohé věci děly úplně jinak.

A my vás už několik dní, už od minulého týdne, vyzýváme, abychom si ne že lakovali věci narůžovo, ale abychom právě konali a jednali hned. Konkrétní návrhy řešení. A já vyzývám, abychom nedopustili ten izraelský scénář, kde je dnes karanténa opět zavedena plošně, kde lidé ekonomicky jednoznačně cítí velké dopady. A já se obávám toho, že pokud to necháme být - a tak, jak vy to manažujete dnes, tak k tomu máme hodně nakročeno - tak to může být realitou i u nás.

Ten náš plán, těch osm návrhů, jsme představili již před týdnem. Obsahuje některé věci, které už se dějí. A já za to chci poděkovat, aby to nevypadalo, že jenom kritizujeme. Tak my si samozřejmě uvědomujeme, že některé se dějí. Ale je to zoufale málo. Zoufale málo na to, aby se tu situaci dařilo dostat pod kontrolu. A to, že se jí vymkla, to je ta realita, to je potřeba si přiznat.

Jeden z těch návrhů, který už se děje, je ochrana rizikových skupin. Řekli jsme, aby se místo těch 5 tisíc, toho předvolebního populistického dárečku, rizikové skupiny skutečně chránily, aby senioři a další, kteří jsou tou rizikovou skupinou, dostali od státu kvalitní respirátory a roušky. Vím, že se to děje, ale je to nedostatečné. A ty příběhy, které se teď začínají objevovat nejen na sociálních sítích, jak kvalitně jsou zabalené atd., tak trochu vybízejí k tomu říci: snažili jsme se, ale dopadlo to jako obvykle. V tomhle aspoň přidejte v té kvalitě. Karanténa nesmí limitovat celou společnost. I tenhle krok se děje. A my jsme rádi za to, že se řeší, jak zkrátit karanténu, umožňuje-li to situace. Ale to jsou jediné dva body z těch osmi, které se skutečně daří někam posouvat.

Hygienické stanice, alfa a omega celého řešení, už měly být posílené dávno. My jsme si draze koupili čas. Máme tady půlbilionový schodek. Nevím, jak tohle budeme řešit v dalších letech, ale dobře, teď se zabýváme zdravotní, ne ekonomickou situací. Ale ten draze koupený čas byl prostě prošustrován a promarněn.

Hygienické stanice posíleny 142 místy. Pane ministře, vychází v průměru na 10 osob na kraj, na jednu hygienickou stanici. To je žalostně málo! To snad víme, že pokud máme tyto počty nakažených, nemusíme být žádní matematici, abychom si uměli dát dohromady, jak dlouho se vytrasovává ten počet lidí, ti stávající nakažení, ty jejich kontakty. Proč už dávno neproběhla soutěž na call centrum pro krajské hygienické stanice? Proč se to řeší až dnes, když se ozývají občanské iniciativy, které nabízejí svoji pomoc? To už mělo dávno fungovat! Kde jste jako spali? Přes to léto to mělo být vyřešené a nemuseli bychom se tady o tom bavit, že to bude někdy na podzim. Takže posílení hygienických stanic musí být reálné. Já si nemyslím, že je nutné, abychom teď měli vysoké kvalifikační předpoklady na ty jednotlivé lidi, kteří budou na těchto věcech pracovat. Prostě je to krizová situace a měla by pomoci každá osoba, která může. Myslím, že po zaučení není až tak nutné, aby to byli vzděláním lidé z medicíny, hygienici atd. Je nutné, pokud má být chytrá karanténa skutečně chytrá, abychom ty informace měli rychle, dál je využívali a hygieny mohly podle nich pracovat.

eRouška, propagace eRoušky. Myslím, že ten žalostný počet lidí, kteří tuto aplikaci mají, prostě znemožňuje to, aby tento nástroj fungoval. Dělejte řádnou propagaci tomu, jinak si to lidé nenainstalují.

Další z našich požadavků. Pacienti i lékaři musí mít jasné instrukce a rychlé testy do několika minut. Jak jsme připraveni na situaci, kdy souběžně tady budeme mít koronavirovou epidemii a budou přicházet běžná nachlazení, chřipky další respirační onemocnění? Jaké instrukce mají všichni pediatři a obvodní lékaři, jak postupovat, koho poslat na test a koho nikoliv? Jak to v současné době vypadá s těmi velmi rychlými testy, které jsou schopny vyhodnotit nákazu během pár desítek minut?

Další z našich návrhů. Cenově dostupné kvalitní roušky. To říkáme od jara. Je nutné podporovat české výrobce, české firmy, kterých je dostatek a které mají kvalitní - nejenom tedy, ale i - antivirové roušky nanovrstvou. Dejte více vědět o těchto kapacitách. Myslím, že si to mimořádně i zaslouží.

Stát musí také dělat maximum pro proočkování populace, jakmile bude vakcína k dispozici, a musíme na to být připraveni i legislativně. Mě by zajímalo, jestli ministerstvo už v tomto činí nutné kroky a zda legislativa se připravuje na tu situaci, abychom tady měli možnost velmi rychlé využít vakcíny, která, doufejme, bude dostupná.

Testování. Když už testování, tak samozřejmě pro všechny. Ne že budeme vyzývat lidi k tomu, ať se nechodí očkovat. Ano, v Praze se objednat na očkování, sama jsem to zkoušela, jak dlouhá je ta doba... (Upozornění z pléna.) Pardon, omlouvám se, děkuji, pane kolego. Spletla jsem se. Testování mám na mysli celou dobu. Tak to testování trvá mnoho dnů. A já zcela chápu, že současné kapacity jsou přetíženy, ale opět, tohle už mělo být dávno zajištěno tak, aby byly dostatečné a aby v případě, že bude placený test pozitivní, byl zpětně uhrazen ze zdravotního pojištění. Myslím, že dostupnost testování je v zájmu zvládnutí této epidemie.

A konečně bez dat a i peněz, které se musí do tohoto dát, nemůže být výzkum covidu úspěšný a je ve slepé uličce. Já oceňuji, že se podílíme i na těch mezinárodních snahách, ale v tomhle směru opět apelujeme na zveřejňování veškerých dat. A věřím tomu, že je máte, ale je potřeba, abyste je nesyslili jenom ve svých řadách, abyste je dali k dispozici jak odborné, tak obecně laické veřejnosti.

My máme konkrétní návrhy. My tady nechceme na této věci rozehrávat nějaký velký strach, ale ta čísla, ta ho už vzbuzují sama o sobě. A já si myslím, že když se budeme před tím schovávat, strkat hlavu do písku anebo si ty věci lakovat narůžovo, tak opravdu k dobrým výsledkům nedospějeme. Proto vás žádám, začněte konečně něco dělat. Okamžitě využijte ty návrhy, které tady z opozice skládáme, jedna strana za druhou přicházíme s velmi konstruktivním přístupem, konstruktivním věcmi, a začněte podle toho konat, protože jinak se tady toho izraelského scénáře dočkat můžeme. A já bych nerada byla špatným prorokem a já bych opravdu nerada, abychom - až po volbách samozřejmě, do těch voleb se budeme tvářit všichni, nebo my ne, ale vy ano, že to je pod kontrolou - abychom už tady neměli ani jiné možnosti, protože to už skutečně dovolit nemůžeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dobré odpoledne. Budeme pokračovat. Jako další se s přednostním právem před otevřením rozpravy přihlásil pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, známý francouzský film z konce sedmdesátých let nese název Situace je vážná, nikoliv však zoufalá. Bohužel, zatímco francouzský film je velmi povedenou komedií, epidemiologická situace v naší zemi v posledních týdnech k smíchu není, anebo pokud pro někoho ano, tak jde spíš o smích ironický. Od počátku období pandemie novým koronavirem KDU-ČSL zastávala střízlivý a odborný pohled a postup řešení pandemie, víceméně od začátku nabízela spolupráci a možnost řešit to společně. Přinášeli jsme řadu podnětů a návrhů řešení v době aktivace Ústředního krizového štábu na jeho jednání.

Epidemiologický vývoj posledních týdnů v naší zemi je ale natolik explozivní, že sedět s rukama v klíně by bylo vrcholně nezodpovědné. KDU-ČSL záleží na tom, aby se situace zlepšila, aby byla aktivně řešena, a ač jsme opoziční stranou, s vládou na řešení současné nastupující druhé vlny jsme připraveni spolupracovat, jen je třeba si vyjasnit řadu otázek, které v tuto chvíli zajímají zdaleka nejenom nás, ale prakticky celou veřejnost. A tak nelze jinak, než se ptát vlády České republiky, jak se z premianta Evropy, aspoň tak postup České republiky v době první vlny pandemie COVID-19 opakovaně naši pozici hodnotil pan premiér i další vládní politici, jak je možné, že se z nás stala černá ovce Evropy. A přitom minimálně v prvních týdnech boje s novým koronavirem určitě Česká republika patřila k těm úspěšným. Bohužel už dohady kolem tempa a postupu rozvolnění restriktivních opatření vyvolávaly určité rozpaky, ale nakonec u veřejnosti převládlo nadšení ze znovunabytých možností volněji žít, odpočinout si od omezení, která jsme zažívali celé jaro. To je samo o sobě celkem pochopitelné. Co ale pochopitelné není, je vývoj posledních tří až čtyř týdnů, kdy zcela evidentně došlo k rapidnímu nárůstu počtu nakažených a vláda se po celou dobu tváří, jako by bylo vše naprosto v pořádku. A přitom je zde již evidentní riziko explozivního šíření nákazy, kdy může dojít poměrně rychle k tomu, čeho jsme se všichni obávali na jaře a kvůli čemu jsme vypnuli nejenom ekonomiku, ale také v novodobé historii nevídaně omezili svobodu občanů a to, čeho jsme se obávali, přehlcení zdravotního systému.

Nyní nás vláda uklidňuje, že většina nakažených má v tuto chvíli velmi mírný průběh onemocnění. Ano, to je sice pravda, bohudíky za to, ale větší počet nakažených dříve či později dopadne více i na rizikové skupiny obyvatel a s tím bohužel velmi pravděpodobně přijdou i těžší případy. Celé jaro jsme zažívali tiskové konference členů vlády, vládních epidemiologů a dalších jak na běžícím pásu. V posledních týdnech však jako by se někteří členové vlády vytratili. Čísla nakažených strmě rostou, vláda dál tančí a uklidňuje veřejnost, že vlastně není proč cokoliv činit.

Jsem dlouhodobě zastáncem názoru, že pandemie novým koronavirem je závažná, ale není namístě podlehnout dojmu, že všechna ostatní zdravotní rizika vymizela. Opravdu se musíme věnovat nejen léčbě a starosti o všechny ostatní nemocné, ale i jiným problémům, které současná společnost prožívá. To ale neznamená, že se budeme dívat s rukama v klíně na přírůstky nově nakažených v tisících denně a čekat, že pandemie sama odezní. Proto považuji za zcela zásadní, aby členové vlády předstoupili před Sněmovnu, před veřejnost a odpověděli na otázky, které nyní napadají nejednoho občana této země. Řeknu alespoň ty nejdůležitější.

Za prvé. Prosím o odpověď, kdo je v tuto chvíli fakticky zodpovědný a vede strategii boje s pandemií SARS-CoV-2. Je to Integrovaný centrální řídící tým, nebo Rada vlády pro zdravotní rizika, nebo vláda jako celek? Proč již několik měsíců nezasedla Ústřední epidemiologická komise? Kdy bylo na vládě předloženo hlasování o zřízení krizového štábu, zda to byl bod, o kterém bylo hlasováno, kdo ho navrhl a kdo hlasoval proti zřízení krizového štábu v souvislosti s touto novou vlnou.

Za druhé. Proč vláda přes důrazná doporučení ze strany opozice zde na plénu Sněmovny, ve výborech, ale i ze strany odborné veřejnosti nevyužila období příznivější epidemiologické situace v přípravě na druhou vlnu pandemie, konkrétně dotažení tolik zmiňované chytré karantény, nastavení systému trasování nakažených, posílení hygienické služby, přípravu rozsáhlejší sítě odběrových míst a nastavení jednoznačného systému testování? Dlouhodobě také voláme po zcela zásadním posílení testovacích kapacit. Opakovaně jsme na to upozorňovali, např. náš poslanec Vít Kaňkovský s docentem Matějkou a dalšími, i v rámci jednání Ústředního krizového štábu v průběhu dubna a května tohoto roku. I na to chceme znát odpověď.

Za třetí. Jak vláda reaguje nyní na jednoznačně nepříznivý epidemiologický vývoj, který je nejen zdravotním rizikem, ale hrozí i izolací České republiky ze strany evropských i mimoevropských států? Což koneckonců v poslední době, v posledních dnech, jednoznačně zažíváme, kdy přes všechna ubezpečení ze strany pana premiéra k tomuto kroku přistoupilo včera i Slovensko. A všichni víme, že pro Českou republiku je to velká rána.

Za čtvrté. Jaké kroky vláda přijme k tomu, aby nedošlo k přetížení zdravotního systému a nedošlo k dalšímu výraznému ohrožení ekonomiky České republiky, jaké kroky má vláda nachystané pro nejbližší dny a týdny? Očekávám odpověď ve smyslu termíny, tvrdá data, personální posílení, o kolik lidí, kde, jakým způsobem se upraví systém.

Mohl bych pokračovat, a přesto si neodpustím ještě pátý bod. Česká republika má od 18. 10. roku 2011 pandemický plán. Byl aktualizovaný 11. 7. 2020. A tak se ptám, pane ministře, jestliže máme tento pandemický plán a covid byl označen za pandemii, kdy byl spuštěn pandemický plán, zda se chováte podle jeho doporučení, kroků, zda naplňujete pandemický plán, aktivujete jednotlivé složky a zda realizujete kroky, které jsou popsané v pandemickém plánu, protože to je kuchařka, podle které má vláda postupovat. Vznikla jako reakce na krizi, ty body jsou tam popsány a mě zajímá, zda jste aktivovali pandemický plán.

Troufám si tvrdit, že není dnes důležitější téma, které by zajímalo veřejnost, než jsou opatření v boji s nákazou SARS-Covid 2. Lidé potřebují znát fakta a občané potřebují nabýt jistoty, že stát je na možné další zhoršení epidemiologické situace připraven. Jestli tomu tak není, tak se jedná o to, že Česká republika má slabou vládu, která se bojí činit důležitá rozhodnutí pro ochranu a bezpečí lidí České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a jako poslední je v tuto chvíli s přednostním právem přihlášen pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem původně chtěl dneska poslouchat kolegy, kteří jsou mnohem kompetentnější v této rozpravě, nicméně když nám pan ministr řekl, že zásadní podíl odpovědnosti nese vláda z roku 2008, tak jako člen vlády jsem na to chtěl reagovat a položit několik otázek a mít návrh, pane ministře.

Ano, vláda v roce 2008 skutečně snížila počty pracovníků hygienické služby. Ano, tak připusťme, že to byla systémová chyba. Já to neumím posoudit, ale připusťme, že to byla systémová chyba. No byla-li to systémová chyba, proč tu chybu vaše vláda za posledních sedm let nenapravila? Ne za posledních několik měsíců. Za posledních sedm let, co vládne sociální demokracie a ANO.

A už vůbec tenhle problém nemůže souviset s funkčností či nefunkčností chytré karantény. Chytrá karanténa - vy jste říkal, že málokdo, kdo říká, že je nefunkční, si to umí představit. Tak my, kteří jsme ji viděli, tak si to představit umíme a víme, že prostě jejím srdcem je integrované virtuální call centrum, které bylo zbudováno poměrně rychle a velmi kompetentně. A ten problém, proč to funguje málo, je nedostatek lidských kapacit, které telefonují a obvolávají ty trasované osoby. Ale to přece nemusí být absolventi lékařské fakulty hygienické, dokonce ani pracovníci hygienických služeb. Vyškolit člověka, aby s trasovaným vyplnil předepsaný formulář, může trvat hodinu? Nebo dvě? Určitě ne déle. Je to prostě standardní rutinní práce.

A já se vás chci zeptat, na jaké maximální číslo denně vytrasovaných jste mířili, když jste tu chytrou karanténu projektovali. Protože to musí být nějaký cíl - potřebuji denně vytrasovat až tolik a tolik lidí. Já doufám, že mé zdroje mi říkaly pravdu, protože mé zdroje mi říkaly, že ještě před měsícem jste jako top management chytré karantény měli cíl dokázat vytrasovat 1 500 lidí denně. No ale 1 500 lidí denně je zoufale málo vzhledem k tomu, že už dneska máme více než 1 600 nakažených. To znamená, moje dnešní otázka je, jaký teď máte cíl, kolik jich musíte být schopni vytrasovat denně, kde je ten strop, kam to chcete dostat. Jestliže nutně musíme počítat s tím, že během krátké doby tady budeme mít 4 000 infikovaných denně, tak víme, že budeme-li mít 4 000 infikovaných denně, potřebujeme během 24 hodin vytrasovat násobek tohoto čísla. Jeden vyškolený člověk - znovu opakuji, průměrného středoškoláka na obvolání těch trasovaných máte vyškoleného za hodinu nebo za dvě. To znamená, jeden takový člověk dokáže intenzivně obvolávat pět šest hodin denně, pak už by se z toho zbláznil.

Takže já bych teď rád slyšel, pane ministře, od top managementu chytré karantény, k jakému číslu se chceme dostat, kolik na to budeme mít lidí, kde ty lidi vezmeme, kde jsme je sháněli, kde je sehnat můžeme, jestli je tam nějaká legislativní překážka. Protože jestli je tam nějaká legislativní překážka, tak vás ujišťuji, že všichni tady - nemám právo mluvit za celou opozici, jenom za TOP 09, ale jsem si jist, že vám bez problémů v takovém případě všichni v legislativní nouzi schválí příslušnou legislativní změnu, bude-li předložena. A ten počet je strašně jednoduchý. Na tolik a tolik vytrasovaných, na které mířím, potřebuji tolik a tolik lidí, a ty lidi prostě musím sehnat. Já myslím, že jste je nesháněli, a tam je ten problém. Ti lidé, kteří mají být trasováni, nejsou vytrasováni do 24 hodin, protože holt máte málo lidí v tom integrovaném call centru, takže nám tady infikovaní běhají ještě po 70 hodinách, nikdo je netrasoval a jejich kontakty samozřejmě také ne. A tam je ten problém. A to opravdu není vina vlády roku 2008, to je chyba v řízení projektu chytré karantény.

A moje velká prosba, pane ministře, je: začněte to řídit tak, že se díváte dopředu, k cíli, ke kterému musíte mířit, protože jenom tak se dají řídit projekty. Nemůžete jenom reagovat na to, co bylo. To budete mít vždycky zpoždění, to budete vždycky pozadu. Takže to je moje prosba. Dejte nám tyto informace a řekněte nám, jak vám můžeme pomoct, abyste tohohle dosáhl.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A s přednostním právem se ještě přihlásil místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já budu poměrně stručný. I já jsem přesvědčen, že nejde o žádnou banalitu, že pandemie koronaviru CoV 2 je vážná záležitost, a nejen v České republice, ale všude na světě. A nechci připomínat, že momentálním hitem internetu je seriál Simpsonovi z roku 2010, kde se o tom hovoří, jak je dobře a rychle, efektivně omezit počet lidí na planetě. Ani nebudu komentovat zprávu BND pro vládu Spolkové republiky Německo z ledna 2013, kde se píše o zkušenostech, jak řešit nebo neřešit pandemii.

Jde mi o to, čím končil kolega Kalousek. Jde mi o to, jaká je řídicí práce systému boje s pandemií v České republice. Jde mi o to, jakým způsobem fungují jednotlivé krajské hygienické stanice a jakým způsobem se v té pomoci - a já s ní souhlasím - těm nejpostiženějším řeší to, aby zvládali potom svoje vlastní teritorium, ve kterém mají ředitelé hygienických stanic působit. Myslím si, že není možné trvale řešit jenom následky, že je potřeba se soustředit také na to, jakým způsobem bude ta preventivní práce řešena. Teď to nevnímám tak, tu preventivní práci, kolik a jakým způsobem vlastně otestujeme lidí, ale jsem přesvědčen o tom, že je potřeba znát varianty přenosu té choroby a účinně bránit i jejímu šíření.

Proto mám vlastně jedinou otázku na pana ministra zdravotnictví. Jak je možné, že tam, kde máme poměrně slušné výsledky, zatím jsou v zelené zóně, není možné, aby ředitelé nařídili přesčasovou práci, aby se postarali o to, že případné ohnisko bude včas nalezeno a eliminováno? Proč vlastně řešíme až ten následek, že tu přesčasovou práci povolíme jenom těm ředitelům, kteří už jsou opravdu ve velkých problémech, notabene když tam ještě musíme dát pomoc z jiného kraje? To je v podstatě to nejpodstatnější, protože ty kapacity, jak je budeme přesouvat, tak nám budou chybět tam, kde je potřebujeme, a není možné, abychom tímto způsobem omezovali ředitele krajských hygienických stanic.

Rád bych viděl také efektivnost těch jednotlivých opatření a jejich vyhodnocení, protože - a já s tím nemám vůbec žádný problém, bojuji se všemi, kteří odmítají roušky, a říkám, že pokud se ujalo to naše heslo, že moje rouška chrání tebe a tvoje chrání mě, tak bychom asi s tím heslem měli zůstat, protože zatím se nic efektivnějšího od těch, kteří se hygienou zabývají, kteří se epidemií opravdu vážně zabývají - a teď uznávám rozdílné názory odborníků, sám jsem si jich vyslechl několik, tak musím říct, že to popírání efektivity některých věcí a vyhodnocení té efektivity považuji za argumentačně velmi důležité do budoucna s tím, že není přeci správné, abychom ta rozhodnutí zpochybňovali od samého začátku, aniž bychom si vyhodnotili efekt takového rozhodnutí. Pokud se ukáže, že ten efekt není, tak samozřejmě můžeme hledat i jiná řešení, tak jako se hledají řešení například v té vědecké práci na nalezení účinné vakcíny. Takže to je moje jediná otázka na pana ministra. To znamená k řídicí práci, k přesčasovým hodinám hygienických stanic, a proč je rozdílný přístup k jednotlivým krajům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly v tuto chvíli všechny přihlášky s přednostním právem, takže já otevírám všeobecnou rozpravu, do které máme několik přihlášek. Než dám slovo panu poslanci Kotenovi, který je první, seznámím ještě sněmovnu s omluvou nepřítomnosti pana ministra Petříčka dne 16. září od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Jsem velmi rád, že se tady rozebírá ta situace kolem koronaviru a kolem opatření, která již byla udělána, anebo je nutné je udělat. Mně se poslední dobou ozývají nešťastné matky, které tedy od toho 1. září daly děti do škol a školek a v podstatě ve chvíli, kdy se u dítěte objeví i obyčejná rýma, tak je dítě v karanténě, je odsunuto do nějaké detašované místnosti mimo ostatní kolektiv a učitelka nebo paní ředitelka volá okamžitě maminku nebo tatínka, volá prostě rodiče, ať si odvezou dítě, a ta maminka je s ním potom v nějaké karanténě, než se tedy zjistí, jestli opravdu to je běžná rýma nebo běžné zakašlání alergické, anebo jestli je to podezření na koronavir. Bohužel v těchto případech není ošetřené to, že taková matka, která si takto vyzvedne dítě z té školy nebo školky, tak bohužel na to není možné uplatnit nějaký paragraf apod., takže se to buď řeší formou dovolených. A já bych byl rád, pokud by vláda vyřešila i tento problém, protože v té chvíli dojde k dalšímu rozkladu ekonomiky, protože firmy takovéto věci nebudou dlouho schopny tolerovat.

Dále bych se rád pozastavil nad jednou věcí, je to tedy rozesílání roušek, které nyní balí pracovníci České pošty po nějakém počtu do obálek a rozesílají našim seniorům. Nicméně ty roušky jsou v klasickém balení, zablistrovány buď po pěti, nebo po deseti kusech. Tím pádem pokud se posílají zrovna čtyři roušky, tak je nutné je rozbalit. My nevíme, jestli pracovníci pošty to dělají v nějakých ochranných prostředcích, to balení, a nevíme tedy, jestli ty roušky nemohou být úplně náhodně kontaminovány ještě předtím, než přijdou k adresátům. Takže to bych byl také rád, pokud by mi to někdo kompetentní, buď pan ministr vnitra, nebo ministr zdravotnictví, dovysvětlil.

Co se týká léčebných postupů. Já jsem si tady vytáhl statistiku, je to tedy statistika, která byla zveřejněna na profilu pana premiéra. Je to v podstatě statistika toho, že čím víc nakažených lidí v naší republice je, tak tím méně procent, v dnešní době už to jsou tedy promile, umírá z těch lidí. Takže v současnosti v tom grafu úplně na konci, z posledních asi 6 tisíc nakažených je 1,7 promile úmrtí. (Ukazuje graf.)

Já nechci tady skutečně bagatelizovat COVID-19, to ani náhodou. Nicméně statistika je statistika a my ze statistiky víme, že oproti toku 2018 v této republice zemřelo skoro o 2 tisíce lidí méně a ve srovnání s rokem 2019 je toto číslo, sice není ještě konec roku, ale je toto číslo asi zhruba o 500 nižší. Takže pokud bychom tady měli mluvit o nějaké pandemii biblických rozměrů, tak pravděpodobně i díky těm opatřením, která se udělala v tom březnu, tak ta pandemie se v těch biblických rozměrech skutečně nekonala.

Další věcí, která tady je, tak byly vyvinuty určité léčebné postupy pomocí dostupných léků. Dále lidé, kteří chodili přes léto na sluníčko, tak získali určitou porci vitamínu D, a tím pádem jsou o něco odolnější a mají daleko lepší imunitu než například v jarních měsících, kdy tedy toho sluníčka přes tu zimu je podstatně méně.

Já bych tady ještě zdůraznil jednu zvláštní věc. V době začátku boje s koronavirem byly testovány ve Wu-chanu některé preparáty, mezi nimi například přípravek Avigan japonské firmy, a byl testován s poměrně slibnými výsledky, tedy že minimálně u 60, 70 % lidí, kteří tento preparát vzali na začátku příznaků, tak byli do pěti dnů bez příznaků jednak, ale hlavně už nebyli infekční. Z mého pohledu je to i jedna z cest, jakým způsobem omezit ekonomické dopady této krize, používání vyzkoušených léků i někde ve světě. Takže to je spíše otázka na pana ministra zdravotnictví, který by nějakým způsobem měl ověřit, jestli statistiky, které jsou mimo naši republiku, jsou nějakým způsobem relevantní, a zvážit použití tohoto přípravku tedy i u nás pro nemocné, kteří tedy mají nějaké začáteční potíže.

Minule jsem tady interpeloval pana ministerského předsedu, jestli náhodou vláda neuvažuje o zřízení nějakého státního ústavu pro výrobu léčiv. Tyto léky by se tam mimo jiné daly vyrábět, dala by se tam vyrábět další generika různých léků a ceny by byly daleko nižší než od světových výrobců. Co by to znamenalo? Znamenalo by to úsporu peněz pro náš zdravotní systém, který je v současné době nucen kupovat preparáty různě v zahraničí od nadnárodních společností, které si to samozřejmě nechávají zaplatit.

Já jsem se setkal s jednou zajímavou věcí ve Francii na letišti Charlese de Gaulla. Na výstupu z letiště byl klasický stan, jak ho známe tady my, s nějakou laboratoří, nicméně rozdíl oproti České republice je ten, že v podstatě kdokoli na to letiště přiletí, kdokoliv z jakéhokoliv státu, tak jde a zdarma se otestuje. My tady můžeme argumentovat tím, že cena testu je 1 760, takže to zatíží náš systém atd. No, my odpovědnost za testy v podstatě přesouváme na naše daňové poplatníky, kteří si to tedy platí osobně ze svého rodinného rozpočtu. Proč to tedy jde ve Francii a u nás to nejde? Já si myslím, že právě pro snížení následků této pandemie a zjištění skutečnosti, kdo vlastně tedy je pozitivní nebo není pozitivní, by právě testování zdarma hodně pomohlo. Pokud tak mohou testovat ve Francii, tak proč ne u nás?

Navíc ve frontách, které jsou tady u nás v České republice před těmi stany - já jsem viděl nedávno frontu z Liberce, která byla téměř 400 metrů - nedělám si absolutně žádné iluze, že v té frontě se nemůže nikdo nakazit, pokud by tam tedy byl někdo pozitivní. To jsou vlastně i místa, kde se ti lidé mohou nějakým způsobem při osobním kontaktu nakazit.

Dále poměrně se zpožděním, to už tady říkali i někteří moji předřečníci, chodí SMS od hygieny v případě nějakého kontaktu s nakaženým. Přijde to se zpožděním 1, 2, 3, 4, 5 dní, nicméně u toho zdravého člověka to potom znamená stovky kontaktů lidí, se kterými přijde do styku. Proto si myslím, že ani nefunguje chytrá karanténa, protože není ani možné takový počet kontaktů vytrasovat s těmi technickými prostředky, které máme momentálně k dispozici.

Kde to poměrně slušně funguje, tak to je Německo, protože ti na to mají aplikaci také, ale měl jsem tu návštěvu z Německa, ukazoval mi aplikaci, co mu to vlastně píše, a v případě, že by se mohl náhodou setkat s někým nemocným, tak mu to tam okamžitě naskočí téměř online, nezatěžuje to baterku, napíše mu to, že byl v kontaktu a že se má nechat vyšetřit.

Statistiky, které jsou tady dostupné, úplně ta čísla nejsou sice radostná, protože nakažených přibývá, ale na druhou stranu si musíme říci, že průběh je daleko mírnější než v jarních měsících, a jsem tomu tedy rád. Doufám, že se pandemii podaří zvládnout a že konečně nějakým způsobem najdeme a vybudujeme nějaký národní podnik České republiky, který by začal vyrábět prostředky, které by potom sloužily k léčbě již nemocných.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je v rozpravě přihlášen pan poslanec Válek, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Čím později se vystupuje, tím jednodušeji se vystupuje k tomuto tématu, protože řada věcí již byla řečena. Já si dovolím říci, že když jsem začínal zkoušet atestace, tak mně koryfejové mého oboru říkali: "Vlastíku, ať je ten adept, jaký chce, i když ho chceš vyhodit, tak ho aspoň trochu pochval, ať má naději." Tak já teď také zkusím trochu pana ministra pochválit, protože si myslím, že opravdu jsme připraveni na to, kdyby byli vážně nemocní pacienti, a za to ministerstvu děkuji, že je dostatek lůžek na jipkách, že systém nemocnic je na to připravený. To znamená, pokud se začnou objevovat vážně nemožní pacienti, tak si myslím, že systém nezkolabuje. Doufám, že nezkolabuje. A ty přípravy proběhly a mohu si to ověřit v praxi nejen v naší nemocnici, ale v řadě dalších nemocnic. Systém se opravdu na tuto situaci chystá. Je otázka, jestli těm pacientům skutečně budeme moci pomoci, jestli pro ně budeme mít účinnou léčbu, ale to je jiná věc.

Ale za to ostatní opravdu chválit nemohu. Já jsem doufal, že se dozvím data, že se dozvím fakta, protože z toho, co má člověk od různých pacientů, kolegů, od kontaktů z mailů, od těch, co odpovídají na moje posty, tak vím, že se postupně prodlužují čekací doby na to, aby člověk mohl jít na testování. Je jedno, jestli je samoplátce, nebo má žádanku. Jsou regiony, kde ty doby jsou velmi dlouhé, jsou regiony, kde jsou kratší, ale ty doby se prodlužují. Vím, že se trasuje stále méně a méně pozitivních, že nejsou trasováni všichni, že trasování se postupně omezuje prostě proto, že to na hygienách nestíhají, dokonce existují oficiální doporučení hygieny, například v Brně, kdy krajská hygienička psala, aby mladí, a já nevím kdo, raději nechodili vůbec a nebyli trasováni a nenechali se testovat, protože to nestíhají. Tak tyto informace prostě jsou v médiích, člověk je má z osobních kontaktů a ověřil si je.

Já bych si to netroufl kritizovat, kdyby tady jasně zaznělo: Ministerstvo zdravotnictví neplánuje, že budeme testovat všechny, ale plánuje, že budou testováni jenom například staří pacienti nad 60 let - jsem za vodou, 60 mi bylo -, nebo že budou testováni pacienti, kteří mají klinické příznaky a komorbidity. Jaký je tedy plán, co se týče testování, a kolik pacientů v současné době tedy - nebo jak dlouho čekají dnes pacienti na test. Já jsem si stoprocentně jistý, kdybych zdvihl tento mobil, vytočil náhodné číslo nějaké laboratoře a chtěl se objednat s tím, že mám od svého praktického lékaře nebo od hygieny žádanku na objednání, že odpověď nebude "přijďte dnes, přijďte zítra", ale že ta odpověď bude daleko, daleko pesimističtější, že dostanu termín za tři, za čtyři, za pět dnů. Když se budu ptát, co tedy mám dělat, když mám klinické příznaky a lékař mi řekl, tak se odpověď nedozvím. Toto mi na tom trochu vadí.

Já bych chtěl, aby jasně zaznělo, co je plán Ministerstva zdravotnictví, jaká čekací doba je akceptovatelná; pokud ji chceme zkracovat, co pro to máme udělat. A parlament, všechny politické strany, a to si myslím, že je velmi pozitivní, nabízejí maximum pomoci. Opravdu tady z toho nikdo nedělá politikum. Pokud tady zazní jasný plán, jasná strategie - ne co bychom chtěli, ne co bychom si mysleli, ne co bychom plánovali, ale toto bude krok A, toto bude krok B, těchto počtů dosáhneme tímto a tímto způsobem - tak si myslím, že všechny politické strany napříč tímto parlamentem takovouto jasnou strategii podpoří. Proto je i dnešní schůze.

Totéž se týká trasování. Já nevím, jestli chceme trasovat všechny, 5 %, 10 %, ale zase by měl zaznít - on to tady prostřednictvím pana předsedajícího pan poslanec Kalousek jasně říkal - jasný plán, co vlastně chceme, co je cílem, jaký počet nemocných chceme trasovat, protože ty informace se mění.

Samozřejmě, a zaznělo to tady, současná fáze onemocnění je zvyšující se počet pozitivně testovaných, ale většina z nich je buď bezpříznakových, nebo s minimální symptomatologií. Ale to není zásluha systému, to není zásluha opatření, to je prostě podle toho, jak jsme na tom s vírou. Buď zásluha milosti Boží, anebo přírody, jedno, nebo druhé. My na to nemáme žádný vliv. A proto nebudeme mít ani žádný vliv na to, když se chování toho viru stejně tak, jak se to neočekávaně změnilo pozitivním směrem, zase vrátí do toho chování, jako bylo v březnu nebo v dubnu.

Pokud mně tým odborníků v čele s epidemiology, profesorem Prymulou a dalšími, kteří jsou všichni poradci vlády, premiéra - a já úplně nevím, kdo není dneska poradce z těch lidí, to je tolik týmů a tolik poradců, že se člověk ztrácí - když ti všichni mi řeknou ne, to riziko je půl promile, no tak dobře, jsem v klidu, podpořím maximálně to, že ten virus už nebude nikdy nebezpečný, a začnu hlásat tu pravdu: neblázněte, není to tak zlé. Ale pokud existují nějaké prognózy - a já prostě nevěřím tomu, opravdu tomu nevěřím, že ÚZIS ze svých dat - protože znám profesora Duška, znám ho 25 let a vím velmi dobře, že vždycky, ať už to byl onkologický registr, ať už to byla prevalence onkologických onemocnění, ať už to bylo cokoliv, tak vždycky na všech konferencích z dat, která měl, předkládal scénář pesimistický, realistický, optimistický. To znamená, jestli pesimistický scénář je, že vážně nemocných bude půl promile, moje strachy byly zbytečné. Jestli pesimistický scénář je, že vážně nemocných bude 20, 30, 40, 50 %, tak pak je to katastrofa a je zločin, že to tato Sněmovna neví a že se na to nechystáme. Nevím, kde je pravda. Já bych rád ta data slyšel. Chtěl bych, abych je slyšel od relevantních odborníků. Já je nevím a nejsem ten odborník.

A jsem připraven, když bude riziko tohoto katastrofického scénáře, spolunést politickou odpovědnost, nést ji s vládní koalicí, byť jsem opoziční poslanec. Vysvětlím proč. Pokud hrozí riziko požáru lesa, tak vy buďto můžete čekat, až ten les začne hořet, a pak to zkusit hasit, nebo dělat preventivní opatření, aby ten les nehořel. Ta preventivní opatření jsou nepopulární, neatraktivní. V té chvíli, kdy je děláte a všem vysvětlujete, to je kvůli tomu, aby ten les nehořel, tak ještě většina s vámi souhlasí. Ale pak je začnete zavádět. A ten les, když byla dobře zavedena, nezačne hořet. A postupně všichni ti, co vám tleskali, začínají říkat: no vždyť ono to nehoří, tak proč takováto opatření, vždyť žádné požáry nebyly. A v té chvíli holt musíte mít na své straně celé politické spektrum, aby se s odpuštěním - a já se za to velmi omlouvám, pane předsedající, nepoužívám tady hrubá slova, teď ho použiji - neobjevil pitomec, který na začátku souhlasil, a pak vystoupil - ono nic nehořelo, proč jsme to přijímali?

A já slibuji, že pokud existuje katastrofická varianta scénáře - já to nevím, ale jestli existuje - a je potřeba přinést nějaká zásadní opatření, která mu zabrání, tak v životě neudělám to, že bych vystoupil a pak řekl, proč jsme to dělali, vždyť nic takového nenastalo. Ale nechci, aby se měnil postoj co týden. Aby jednou roušky do škol, podruhé roušky do škol ne. Aby jednou tak, testovat všechny, podruhé vlastně není potřeba. Aby jednou zavolejte si tam a tam, tam vám všechno řeknou, a pak jsme zjistili, že se tam nedovoláme.

Proto si myslím, že to, co prostřednictvím pana předsedajícího navrhuje pan poslanec Michálek, je velmi rozumné, a za sebe se přimlouvám především na resuscitaci krizového štábu. Místo několika různých komisí, které radí tu premiérovi, tu vládě, tu ministrovi zdravotnictví, tak ať je jeden orgán, který to řídí, který rozhoduje, i za cenu toho, že všichni poslanci budou muset měsíc nosit červené svetry. I za to stojí tento krizový štáb. Prosím, zvažme, když nic, tak aspoň tento bod, aspoň toto schválení, ať začne zase fungovat krizový štáb. To není odpovědnost jedné politické strany, to je odpovědnost nás všech a koalice má unikátní příležitost, unikátní, využít nabídku opozice, která je ochotna se podílet politickou spoluzodpovědností za všechna opatření. Pokud budou zdůvodněna odborníky, pokud budou smysluplná a rozumná a nebudou se co týden měnit.

S tím souvisí roušky. Co si má myslet občan a co si mám myslet já, když premiér rozesílá zřejmě roušky z Číny, tedy respirátor z Číny plus pět roušek - pan premiér ne, rozesílá je Česká pošta - a jeho poradce profesor Prymula říká ne, ne, ne, daleko lepší jsou nanoroušky české výroby, ty jsou z 90 % lepší. Tak proč jim neposíláme, těm důchodcům, nanoroušky, když jsou daleko lepší a pan profesor Prymula, guru a poradce premiéra, tedy toto říká?

Co si mám myslet, když sedím na zdravotním výboru a tam zaznívají informace od hlavní hygieničky - a neseděl jsem tam sám, seděl tam profesor Špičák prostřednictvím pana předsedajícího, seděli tam kolegové zprava, seděli tam kolegové zleva - zaznívají tam informace od hlavní hygieničky, zaznívají tam informace od pana ministra, zaznívají tam informace od prvního náměstka a pan profesor Prymula sedí na místě, kde normálně sedává pan ministr, a tak jako kroutí chvílemi hlavou a chvílemi říká, to je blbost. Tak já nevím. Je tedy nějaký jednotný postoj odborníků a vlády, nebo není? A pokud je, tak sem s ním, z čeho vychází. A já znovu slibuji, a tím končím, podpořím ho a opravdu nebudu nijak podrývat. Mně nejde teď o nic jiného, než abychom to nějakým způsobem vydrželi do doby, kdy bude dostupné efektivní očkování, anebo než ten virus zmizí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Čižinský v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Dámy a pánové, situace je vážná. Bohužel přítomnost ani členů vlády, ani mých kolegů, ani vašich kolegů, i vašich, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, tomu nenapovídá. Projednáváme tady jeden z nejdůležitějších bodů naší země a ty lavice nejsou poloprázdné, ale jsou prostě prázdné, a to se týká i lavice kolem mě. To je potřeba říct. Sněmovna tady dělá to, k čemu je zřízena, kontroluje vládu. Vláda nepřišla, je tady jenom gesční ministr. Ostatní ministry a pana premiéra to nezajímá a je to velmi alarmující.

Protože musím zopakovat, je to nejdůležitější aktuální problém naší země. (Poslanec Brázdil: Světa.) Ano, i světa, když na mě tady pan poslanec pokřikuje. Pan ministr řekl, že situace není dobrá a že nemá smysl si to zakrývat. Já si myslím, že nemá smysl si zakrývat, že ta situace je vážná. Dokonce i ministr vnitra použil slovo "není dobrá", protože si nechtěl přiznat, že ta situace je vážná.

Byla tady řeč o chytré karanténě. Ta chytrá karanténa, tak jak bylo v lidech vzbuzeno očekávání, tak ta chytrá karanténa, jak se lidé domnívali a mnoho z nás se domnívalo, že se bude jednat o kombinaci právě eRoušky plus trasování plus veškeré agendy hygieny, tak ona skutečně nefunguje. A pan ministr tady situaci nevysvětlil, ale řekl, že to všichni chápou špatně. Ale ten pojem chytrá karanténa chápou všichni tak, jak jim to bylo panem premiérem a panem ministrem vtlučeno do hlavy. Že to je prostě řešení a že to bude skvěle fungovat. A ono to nefunguje. Ta situace není ještě katastrofální jenom kvůli tomu, že mnoho obětavců skutečně s obřím úsilím a s velkými oběťmi na hygieně pracuje.

Co musí v tomhle vývoji přestat? Musí přestat rozpor mezi tím, co vláda a ministři říkají, a tím, co se reálně děje. Takové to - roušky jsou, já vám je přivezu, chytrá karanténa funguje. A ona nefunguje. A taky musí přestat rozdělování lidí. My skutečně potřebujeme v tuto chvíli táhnout za jeden provaz, a ne jako pan premiér vzbuzovat dojem, že někdo je rád, že situace je špatná, anebo že někdo někoho nenávidí, třeba seniory. My potřebujeme, aby vláda dělal svou práci a aby lidi spojovala a aby lidi nerozdělovala. Protože v téhle té době skutečně potřebujeme držet při sobě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si výjimečně z tohoto místa upozornit, že sál je poloprázdný, protože jsme se jako politické prezentace shodly, že omezíme přítomnost poslanců, ale i personálu v sále i v budově. Tak děkuji.

A nyní pan poslanec Svoboda. A připraví se pan poslanec Běhounek. Ne, pozor. Je tady s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher. Omlouvám se. Takže nejdříve pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Čižinský s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Mně nezbývá, než se zase přihlásit na faktickou a reagovat. On už částečně na to odpověděl pan předsedající.

Pro diváky - zaprvé dneska jsme tady v polovičním počtu, to zaprvé.

Zadruhé, když jsem to teď počítal, tak tady na té straně, kde je opozice, je míň poslanců než tam, kde je koalice, což ty kamery samozřejmě nezaberou. Takže to zase na mikrofon vypadá, že z koalice to nikoho nezajímá a z opozice ano. (Reakce v pravé části sálu.) Paní kolegyně, já jsem to tady neotevřel. Já tady jakoby nepočítám ty poslance, kdyby pan kolega Čižinský o tom nemluvil. Ono to pak je totiž v tom mediálním prostoru a působí to jinak, než jak to je.

A kdybych měl vzít ten kontext, tak on to pan kolega asi ví, proto už stojí, možná na mě bude reagovat. Tak pro kontext taková paralela. Ten bod je zařazen. Bavíme se o něm, nebo vy se o něm bavíte, my posloucháme. My když jsme v Praze chtěli zařadit bod podpora podnikání v době koronaviru, tak ani přes dva pokusy se to nepodařilo vůbec zařadit na program zastupitelstva, kde pan kolega je v koalici vedle členů TOP 09, STAN, Pirátů a podobně. S nimi jsme se o tom vůbec nemohli bavit. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Když se bavíme o tom táhnout za jeden provaz, řeknu vám jiný konkrétní příklad, kdy to skutečně jde a kdy - teď nechci říct to heslo tady, protože já to používám dost často, ukázaná platí - kdy někde na Twitteru se kritizovaly fronty u odběrného místa na Václavském náměstí. A byť to bylo rozhodnutí vedení města a já jsem opoziční zastupitel, tak já jsem se tam toho zastal, proč je to na Václavském náměstí, že to bylo právě zejména pro cizince, pro lidi z jiných zemí, a že kdyby to bylo na kraji města, tak by si zas někdo stěžoval, že to má půlka Pražanů daleko. (Upozornění na čas.) To znamená, takhle se projevuje to, že když i opoziční... (Další upozornění na čas.) Tak já se kdyžtak přihlásím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si ještě všechny volat k věci. Přece jenom projednáváme otázky celé země, nejen Prahy.

A prosím pana poslance Čižinského, který bude reagovat také s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já jen k tomu počtu. Kdyby tady ve vládě byl každý druhý ministr a ministryně, tak tady vůbec o ničem nehovoříme. Tady se pan ministr krčí sám. A projednáváme skutečně velmi důležitý problém. Na to jsem chtěl upozornit. A kritika je i do vlastních řad. A já jsem to tady přiznal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý den vám všem. Skoro všechno již bylo řečeno. Všichni říkali, co je potřeba, co se domnívají, že je potřeba. Ale to, co je pro mě naprosto zásadní, je to, že bezesporu se v uplynulém období promeškal čas. A dneska se snažíme o to, abychom promeškali další čas. Řeknu hned proč.

My jsme tady už na přelomu ledna do února říkali, že ta hrozba tady je. Sněmovna se tím nezabývala. Když jsme říkali, že máme jedinou možnost preventivního opatření v rouškách, Sněmovna se tím nezabývala. A přitom ta věc je velmi jednoduchá. Máme před sebou chorobu, na kterou nemáme lék, kterou neumíme úplně přesně diagnostikovat, neznáme, jak dlouho zanechává imunitu, a vlastně jediné, co máme, je to dodržet ten poslední faktor, který epidemiologie zná, to znamená udělat nějaké kroky, které jsou prevencí toho, aby ta choroba se nešířila. Z těch prevencí máme k dispozici vlastně jedině tu roušku se vší její sporností.

A teď tady diskutujeme o tom, jak to je s odběry, jak to je s chytrou karanténou. Vůbec bych vám nechtěl říkat, jak to doopravdy je, abyste věděli, co to znamená, když stojíte na operačním sále a čekáte na výsledek covidu, který vám nepřijde. Nepřijde prostě proto, že nejsou reagencie, nebo prostě proto, že ho v té Ostravě neudělali. Jak vám je, když k vám přicházejí do ordinace lidé s obtížemi a vy nemáte žádnou možnost nechat je včas vyšetřit. To jsou problémy, kterými my se zaobíráme od rána do večera. Od rána do večera musíme pracovat s tím, že se pohybujeme v riziku. Nechci o tom mluvit. Je to naše povolání. Je to naše povinnost.

Ale my v tuto chvíli musíme konečně začít něco dělat pořádně, to znamená tu prevenci začít dělat doopravdy. My tady nejsme od toho, abychom si říkali, že počet odběrů je veliký nebo malý. My si musíme říct, kdo má být odebírán, jak často a jak rychle musíme ty výsledky mít, když je někdo odebrán. A odebereme 15 000 odběrů a výsledky máme standardně za 48 hodin, někdy déle, výjimečně rychleji, ale to pak se používají testy, na které nemáme a které dojdou. No tak je celá chytrá karanténa ztracená, protože než ten výsledek dojde, tak se ten člověk setkal s půlkou Evropy, i když to už mohlo být dávno odblokované. Měli bychom se poučit z toho, jak to funguje v jiných zemích. Měli bychom se podívat k našim sousedním zemím, kde roušky neskončily a kde všichni vědí, že mít roušku pod nosem, nebo pod ústy, je úplně stejné, jako ji nemít. A u nás je to naprosto samozřejmé. V průběhu dne jsem si to sledoval u vlastních poslanců tady v sále, a takových, co mají tu roušku pod nosem, je tady do třetiny.

A to všechno jsou věci, které považuji za zásadní zanedbání toho, že informace o našich možnostech, informace o zkušenosti je neustále zkreslována. Je zkreslena tím, že máme vysoký počet odběrů. Pak se ukáže, že jsme na chvostu odběrů v přepočtu na 100 000 obyvatel. Ukáže se, že výsledky jsou pozdě, že nejsou hned. Říkáme si, že máme nízké procento vážných onemocnění, ale to je matematika. Pokud budeme mít 1 % vážných onemocnění - 1 % vážných onemocnění - a budeme mít 500 000 nakažených, kolik budeme mít vážně nemocných, když to bude 1 %? Matematiku všichni umíme. Kdyby to bylo 10 %, ten druhý extrém, tak už jsme za hranicí toho, kolik máme lůžek pro ty těžce nemocné.

Hovoříme o tom a pan ministr o tom, jak se nádherně podařilo zajistit péči o nemocné pacienty, zajistit lůžka. Co jsme zajistili? Na začátku krize jsme měli zhruba 1 800 postelí pro intenzivní péči a postelí, které mají možnost postarat se eventuálně o mimotělní oxidaci. A těch máme pořád stejně. Ani o jednu není více. Možná že přibylo pár přístrojů, ale není to nic zásadního. A celou dobu pan ministr počítá s absolutním počtem lůžek a nikdo neřekne, že v současné době 50 % těch lůžek je zatíženo normálními pacienty, kteří je také potřebují. Nikdo neřeší problém, jak se budeme starat o normálně nemocné, když to bude pokračovat dál a budeme vytíženi péčí o covidové pacienty.

A to je to, proč já mluvím. Já bych chtěl, aby tady konečně vláda definovala, co budou kroky, když se situace zhorší. Já nechci slyšet, že je dobrá a že možná bude dobrá, snažíme se, chystáme. Já chci slyšet: udělali jsme to, to a to, uděláme to, to a to. To je jediná možnost, tady žádné snažíme se a chystáme nepomáhá. Prostě když se budeme snažit a nebudeme nic dělat, tak dopadneme jako s tou infekcí z jara. Ona jakoby odezní, a vrátí se znova, a vrátí se ve větším a složitějším obraze.

Proto my dneska musíme začít naopak pracovat s prevencí dopředu, prospektivně, ne z toho, co už víme, co se stalo, nebo co si myslíme, že se nestane. My musíme počítat s tím, jak říkal kolega Válek, že ta varianta může být horší, prostě proto, že jenom tak můžeme té horší variantě zabránit a říkat si: udělali jsme všecko pro to a podařilo se nám to. To znamená, když hovoříme o rouškách, měli bychom začít vážně hovořit o tom, v jaké kvalitě ty roušky mají být, zda rouška, nebo respirátor, a jak řešit problém respirátoru, jakou představuje zátěž pro okolí toho, kdo ten respirátor má. Měli bychom zadat naší akademii, ať tu variantu těch respirátorů zkusí nějakým způsobem vyřešit. Protože když nebudou mít ty učitelky respirátory, tak školy nebudou fungovat. Nakonec onemocní, přestože mají ony roušky. Okolo je lidé nemají. Ta kvalita roušek je rozhodující a musí chránit i toho, kdo ji nosí, jinak je to ochrana jenom do okolí.

Poslední vývoj říká, že tady je nastartováno komunitní šíření, určitě v oblasti Prahy. A v okamžiku, kdy je nastartováno, tak máme před sebou jenom matematický rozvoj, a pokud neuděláme něco, co ho přibrzdí, tak ho nebudeme moci zvládat. Můžeš kroutit hlavou jakkoliv, jakkoliv, já říkám věc, která je možná. (K poslanci Brázdilovi.) A když s tou možností nebudeme počítat, tak je celá prevence ztracená. Tak se to nedá dělat. Nemůžeme říkat, že něco se nestane nebo že něco je dobré. Musíme si říkat: hrozí nám to a to, a proto musíme udělat takové a takové opatření, proto musíme mít takové a takové zálohy, proto musíme mít takovou a takovou schopnost trasovat.

Povídání o tom, že hygiena má málo pracovníků. Tak proč jsme nepostavili nějakou možnost, když teď řešíme kurzarbeit, že ti, co jsou mimo svá pracoviště, nejdou v nějaké podobě pracovat na tom trasování? Na to, co mají dělat, by se vyškolili za dvě hodiny, pokud umějí aspoň základní abecedu, aby napsali některé věci. Ne, my budeme povídat, že ty lidi nemáme. To je prostě to, co bych si hrozně přál, abychom teď opustili, takové ty věty o tom, že na něco nemáme, něco nejde a něco že se nestane. Ten problém tady je a bude.

V tuto chvíli bychom měli mít krizový štáb, který by měl možnost o těch věcech v nějaké podobě rozhodovat. Krizový štáb je struktura, která dovede řešit krizové situace, ale ty jsou vždycky stejné, je jedno, jestli je to infekce, nebo jestli je to hromadné neštěstí, nebo jestli je to uragán, který zafoukal na naše území. Ten má schopnost dělat kroky a zajišťovat věci relativně jednoduchým a propracovaným způsobem. Ne, my s ním pracovat nebudeme, my ho neschválíme a bude to řešit skupina odborníků ad hoc jmenovaných, kteří ale budou poslouchat politická rozhodnutí.

Čili moje přání, prosba na vás je to, abychom se skutečně ze všech sil snažili o to, aby nám vláda předložila jasný a konkrétní plán, jaké budou další kroky - ne další kroky v tom okamžiku, kdy to bude dopadat dobře, ale jaké budou další kroky, když nárůst těch infekcí bude odpovídat tomu, jak se to teď v tuto chvíli projevuje. Jediná možnost je, že ve všech těch krocích s námi bude spolupracovat celé obyvatelstvo, a to my jsme nedokázali podchytit. Tím, jak rozdílně hodnotíme situaci, jak rozdílné opatření jeden den navrhneme, druhý den zamítneme, jsme dosáhli toho, že tomu nikdo nevěří.

Já jsem byl v sousedním Rakousku a tam je skutečně situace úplně jiná. Tam kdyby někdo měl roušku pod nosem, tak mu ten, co půjde vedle něj, řekne "spadla vám rouška z nosu", a on řekne "ježíšmarjá" a hned si ji tam dá zpátky. Nikdo je k tomu nenutí. Že by šli a procházeli se na zámku a neměli roušky, to neexistuje. Že by se hromadili ve společných zařízeních, neexistuje. My jsme dosáhli toho, že ti lidé berou za povinnost vlády, aby je ochránila, a sami pro to nejsou ochotni udělat nic. Jestli je nedokážeme informovat, jestli Ministerstvo zdravotnictví nedokáže udělat takovou osvětu, že ochranu proti šíření této virové nákazy přijmou ti lidé za své, tak nedosáhneme vůbec ničeho. Vůbec ničeho prostě proto, že všecky ty ochranné preventivní kroky nebudou prostě realizovány. A o tom bychom měli mluvit, jak toho dosáhnout, jak to udělat, a dokonce už by snad ani nebylo nutné hovořit o tom, že všechny ty věci už jsme navrhovali, nikdo je neudělal a že se k nim pak dospěje.

Tak já pevně věřím tomu, že to, co říkám, jako všecko to, co jsme říkali, ať to byly roušky, cokoliv, ať to byla plošná opatření, se zase v nějaké podobě vrátí. To, co říkáme dneska: pojďme přesvědčit národ, že situace je taková, že musí spolupracovat na tom, aby se ta choroba nešířila. Pojďme si najít uzlové body, které je potřeba zajistit. Příkladem jsou tedy kvalitní roušky pro lidi, kteří jsou vystaveni většímu riziku, ať jsou to učitelé nebo ať jsou to lidé v sociálních ústavech. Pojďme pro ně zajistit kvalitní roušky, respektive respirátory. Pojďme zajistit to, aby nedocházelo k tomu, že každý den někdo řekne: toto má nějakou výjimku, tam, kde se stojí, to nejde, tam, kde se sedí, to jde. Všecky ty věci jsou nejasné, zmatečné a každý takový krok musí být zdůvodněn. Já jsem ochoten akceptovat cokoliv, když mi někdo řekne, proč se takto má dít a jakým způsobem nám to pomůže. Pokud takovýto plán vznikne, pokud se s ním bude zabývat skutečně skupina odborníků na krizi a skupina odborníků na epidemii, věřím, že se nám podaří to, abychom nedospěli do situace, kdy všecky ty hrozby, které jsem tady říkal, nastanou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Hlásil se mi z místa pan zpravodaj Michálek. Předpokládám, že s přednostním právem, tak prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl přispět do té debaty tím, abychom se vrátili i k tomu předmětu, byť samozřejmě se spoustou věcí, které tady zazněly, souhlasím, kterým byla kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162 a potom tedy další opatření. A já jsem v projevu pana ministra, mi tam zazněly zajímavé informace, tak jsem neslyšel konkrétní vyjádření k těm jednotlivým bodům usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020. Měli to tam několik měsíců, takže bych očekával, že nás informuje, z jakého důvodu se nescházela Ústřední epidemiologická komise od 15. května, proč předseda vlády nesplnil svoji povinnost předložit Poslanecké sněmovně zprávu, informaci o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod další vlny pandemie koronaviru, abychom se dozvěděli, z jakého důvodu nedostali poslanci odpověď na dopis ze 13. 8. 2020, a tudíž to musíme projednávat tady na plénu Poslanecké sněmovny, abychom se dozvěděli nějaký orientační harmonogram, jak bude kdy dokončen draft národní strategie testování nemoci covid, atd. A samozřejmě jsem chtěl doplnit, že ve vztahu k těm usnesením, žádostem pod blokem C, tak tam nejsou uvedeny lhůty u těch jednotlivých bodů, ale pokud jsou to žádosti o informace nebo vysvětlení, tak potom se uplatní obecná ustanovení zákona, podle kterých je vláda nebo vedoucí správního úřadu povinen poskytnout vysvětlení nebo informace ve lhůtě do 30 dnů.

Tolik jenom k tomu, abychom se skutečně, pokud tady schválíme další usnesení, nesetkali s tím, že si zase budeme muset procházet kontrolou, protože vláda ty body schválené Poslaneckou sněmovnou nebude plnit a nebude na to reagovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Běhounek, který je řádně přihlášen ve všeobecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Birke. Prosím.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ministryně a ministře, kolegyně, kolegové, zaznělo tady mnohé a já se omezím na několik zcela konkrétních záležitostí.

Nedělejme si iluze, je to plošná pandemie, která čeká asi celou Evropu. A bohužel poslední modelace, které jsou k dispozici nebo jsou mi známy, ve mně nevyvolávají dojem jako v panu ministrovi a jeho optimismus nesdílím. Čísla nehovoří o tom, že je ta situace snadná. Já chci jenom upozornit na to, že je moc hezké říkat statisticky, kolik máme lůžek, kolik máme kapacit, kolik máme dejchaček, ale nikde jsem nezaslechl v žádném vystoupení, že s rostoucím počtem nakažených nám neporoste počet ošetřujícího personálu, lékařů, sester a všech, kdo jsou v sociálních službách. Hejtmani museli prokázat v prvním období, ve velice složité době, a hovořím teď za ně, za všechny hejtmany, kdy s tím neměli žádné zkušenosti, že si musejí pomoci když tak hasiči a dalšími, protože stát nebyl schopen ani uvolnit některé síly. Postupně se to podařilo srovnat, ale myslíte-li si, že při 30 tisících nakažených dokážeme aktivovat půl armády, tak jste teda mimo. To bohužel ale nepřináší to, že ty stupně, které jsou připraveny, by měly být naprosto validně rozpracovány, co uděláme, když bude A, B, C. Jaké konkrétní kroky budeme řešit, které nemocnice restrukturalizujeme a co s tím všechno uděláme. To někdo musí řídit. V první části to řídil Ústřední krizový štáb a já bohužel musím aktivovat videokonferenci hejtmanů, pana ministra jsme si na ni pozvali a budeme muset řešit tyhle záležitosti asi vlastními silami s rozpracováním těchto kroků. Předpokládám, že i z Ministerstva zdravotnictví nějaké nápady zazní.

Teď jsem mluvil o zdravotnictví, ale upozorňuji, že úplně stejná situace je v sociálních službách, možná ještě horší, a ve školství. I tam bychom měli vědět, jaké kroky budeme činit a jak budeme k tomu přistupovat.

Hovoříte tady, že máme táhnout za jeden provaz a že to máme odpolitizovat, spolupracovat, koordinovat. Já musím položit otázku, jestli v České republice je to vůbec možné. A znovu zopakuji, že hejtmani, kteří to nakonec musejí odpracovat se svými kraji a svými kapacitami, to museli učinit, protože jim vůbec nic jiného nezbylo. Takže vyzývám pana ministra, aby v případě příprav nějakých kroků začal hovořit i o otázkách provozních dob, otázkách dalšího shromažďování, nákupních center, organizačních opatření v jednotlivých provozech, tak abychom nezastavili ekonomiku, v nemocnicích a sociálních službách. My jsme na to připraveni. A jsem zvědav, zda proklamace o společném táhnutí za jeden provaz a spolupráci budou naplněny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Birke, připraví se pan poslanec Juránek, který je v tuto chvíli posledním přihlášeným v rozpravě.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, jak bylo řečeno, myslím, že podstatné věci tady zazněly. Dovolte mi úvodem nicméně, abych vždycky, kdy vystupuji k této věci, tak říkám pohled obyčejného starosty. Pohled člověka, který tak jako mých více než 6 500 kolegů vlastně ten covid prožívají každodenně v tom individuálním styku s občany a řešení konkrétních a individuálních problémů.

Dovolte mi jenom krátké vrácení v čase. Ten čtvrtek 12. března, kdy se vypnula zem, jsme najednou všichni, a podle mého názoru bezezbytku, ať už to byli starostové, ale myslím, že i všichni politici, ale i lidé v České republice především, se ocitli v situaci, kterou vlastně nikdo z nás, anebo minimálně ti, kteří se narodili po druhé světové válce, vlastně nezažil. Přiznám se, že lidé, kteří byli dříve narozeni, mi říkali, to hodně připomínalo situaci v protektorátu, kdy byly prázdné ulice, kdy lidé prožívali strach a báli se něčeho, co může přijít a co pro ně může mít dehonestující účinky.

Přiznám se, že i pro mě ten okamžik byl naprosto stresující, protože jsem vůbec netušil, co mě čeká. První srážka s realitou byla ta, kdy se skutečně zjistilo, že ve státních hmotných rezervách v té době - a nechci se nikoho dotknout - nebyla skoro žádná rouška. A zazvonili u mě v pátek odpoledne obvodní lékaři, bylo jich 70 z celého ORP. Říkali: Pane starosto, nikde nic nemáme, potřebujeme roušky, respirátory, ráno musíme otevřít ordinace v pondělí. To pondělí, kdy jsme je vybavili, tak se vlastně zavřela hranice, vytvořila se 54kilometrová fronta, přijela armáda, prostě zkrátka a dobře, stávaly se věci, se kterými jsme nikdy nikdo nebyli konfrontováni. Situace v té době byla skutečně velmi vážná.

Já jsem si tenkrát řekl, když jsem seděl a řídil jsem krizový štáb, tak jsem si řekl, že snad proboha už tohle nikdy podruhé nechci zažít. Víte, ta bezmoc, to řešení - a to pozor, já jsem patřil k těm šťastlivcům, kteří jsme měli respirátory, měli jsme roušky. To nemluvím o lidech, kteří neměli vůbec nic. Dokonce o armádě, která neměla nic na pusu, a přijeli s mokrými hadry na puse. Nicméně chtěl bych říci, že dneska tady určitě nestojím jako člověk, jsem koaliční loajální poslanec a v žádném případě nechci a nebudu, a ani to ode mě neočekávejte, že někoho budu kritizovat. Nechci ani kritizovat. Já totiž vím, jak je to těžké. Sám jsem totiž byl v opozici před více než deseti lety a je to v podstatě jednoduché, protože v opozici můžete poukazovat, ale někdy, mnohdy poukazujete i na věci, za které vládní koalice ani nemůže. Zkrátka a dobře, když chceš psa bít, hůl si vždycky najdeš. Ale to neříkám, ale je to vlastně role opozice.

Na druhou stranu ale pravda je ta, že tady musím být objektivní a vrátit se k tomu, že když hovořím o tom, že jsem si tenkrát přál, aby se podobný scénář už neopakoval, aby se to vlastně nestalo nejenom mně, ale i lidem, kteří žijí v tom městě, a myslím, že tady hovořím za celou řadu kolegů, tak jsem si říkal, že když už jsme to jednou zažili, tak přece uděláme pro to, aby se něco neopakovalo znovu. Jinými slovy, uděláme nápravná opatření, uděláme krizové plány.

Podotýkám, nejsem odborník. Nejsem lékař, nemám vysokou školu. Nikdy jsem ani netvrdil jako někteří kolegové, že si ji jsem schopný udělat, ale neudělal jsem si ji, protože prostě jsem na to neměl čas, a možná bych ji ani nezvládl. Nejsem lékař. Nejsem specialista na epide... ani to neumím říct, epidemie, děkuji. Prostě jsem jenom praktický člověk, starosta, který dokáže řídit nějaké těleso, a nemyslím, úplně špatně. Ale pojďme si to jenom lehce shrnout, v čem se nacházíme, aby to nezapadlo mezi řádky, co tady možná ještě dneska nepadlo.

Měli jsem otevření 1. 9. žákům, respektive otevření škol, po více než pěti šesti měsících, a vlastně přišel, a bylo to dobře, že aspoň něco přišlo od pana ministra Plagy - který tady dneska není, a doufám, že bude brzo v pořádku a dopadla dobře operace, když spadl z kola - ale přišlo to jako doporučení. Starostové a zřizovatelé, dělejte si to, jak chcete, protože toto vám doporučujeme, ale je to na vás. Respektive je to na ředitele škol.

Roušky. Roušky, já nevím, jaká je situace ve státních hmotných rezervách. Já nevím, jestli se podařilo vysoutěžit nějaké roušky v tendru. Pravděpodobně asi ne. Pokud vím, tak se vládou převedl nějaký objem roušek do státních hmotných rezerv, pokud vím, a nevím, jaká je situace v rámci tendrů, na které byly vyčleněny ty finanční prostředky, tuším, že přes 3,5 miliardy. Nemyslím si, že to je samozřejmě chyba pana předsedy státních hmotných rezerv. Myslím, že to je chyba toho, že už jsme venku z nouzového stavu a musíme postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, což do jisté míry všichni velmi dobře víte, že vysoutěžit dneska stavbu je komplikace, natož vysoutěžit roušky. Nevím, jestli se podařilo FFP 2 vysoutěžit, roušky, respirátory, netuším to, nerad bych říkal, ale nejsem daleko od pravdy, pokud si pamatuji, že minimálně z nějaké tiskové zprávy zhruba před měsícem jsme neměli ještě nic vysoutěženo, respektive nebylo nic, co se týče, tuším, kromě rukavic, že se nic nepodařilo.

To znamená, že nezbývá nic jiného než že si zřizovatelé, v tomto případě kraje, opět, jak tady říkal pan kolega Běhounek vaším prostřednictvím, budou muset dané věci zařídit, ale zase na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. Anebo si to budou muset samozřejmě pořídit města. Města, která - a na to je potřeba, prosím, abychom nezapomínali - také zřizují sociální služby. Také dokonce mají i zdravotní zařízení ve svém majetku, především ta větší města, a jsou samozřejmě odpovědná za tato zařízení a za provoz v nich. Přiznám se, že si myslím, že v odpovědnost starostů, protože právě proto, že vědí, že ta situace, která dneska nastává, a jak bylo tady řečeno, nezpochybnitelně že je, začíná být vážná - a já nejsem panikář, prosím, v žádném případě - ale začíná být vážná, tak zcela určitě z nějakého pudu sebezáchovy ti lidé, mluvím tady o starostech, se zcela určitě předzásobili, anebo minimálně mají zásoby ještě z březnového covidu.

Na druhou stranu hovořili mí předchůdci nebo předřečníci o tom, myslím, že tady byla použita ta dlouhá fronta na Václavském náměstí, já můžu mluvit o tom, jak už v tak ucpaném Náchodě je dlouhá kolona aut na testování, lidé, kteří sedí v autech a testují se. Ta fronta je zhruba kilometrová a přiznám se, že z logiky věci - a teď čtu ty komentáře, myslím teď ty novinářské: nechoďte se testovat, nebudou tak dlouhé fronty. Choďte se testovat, abyste věděli, jak bude trasováno a jak bude samozřejmě řešeno vaše onemocnění. Prostě problém je v tom, že do jisté míry nemluvíme jako představitelé státu jedním hlasem. Nechci tu opět, znova říkám, nechci někoho kritizovat. Je to strašně těžká situace tohle zvládnout a přiznám se, i v tomto ohledu role premiéra je samozřejmě, když to celé se sype na jednu hlavu, to je takřka nezvládnutelné, věřte mi to. A myslím si, že v tomto ohledu - a znovu říkám, nejsem advokát pana premiéra, ale přiznám se, že je mi to trošku líto, že - máme přece nástroje, máme systémy, které dobře fungují. Máme krizové štáby, máme nouzové situace, máme prostě domyšlená systémová řešení, která jsou fungující. Máme kompetentní lidi, kteří jsou na to zvyklí, ať už v obcích, v krajích, anebo v tom nejvyšším vrcholu, což znamená na vládě.

Mrzí mě, že není zřízen krizový štáb. To přece není o ministru vnitra, to není o červeném svetru, to není o Janu Hamáčkovi. Je to o situaci, která je v České republice. Nemůže to prostě být tak, že jeden člověk to urve, zachrání a že zastaví ten covid, jak se říká, na barikádě těmi prsy a celé to porazí. To prostě není možné. Je to týmová věc, na druhou stranu, a není taky možné, aby všechno kompetenčně řídil ministr zdravotnictví. Při veškeré úctě, pane ministře, vaším prostřednictvím, i to je přece obrovská kláda, odpovědnost řídit to. Nehledě na to, že - a já vám rozumím, protože já jsem se před čtrnácti dny ocitl v situaci, kdy jsem si připadal jako lyžař ve slalomu, protože vedle mě začali najednou padat lidi do karantén a do covidu a já jsem to vybíral jako v tom slalomu, a najednou jsem si uvědomil, jak to máte těžké vy, když vám do toho spadne v covidu šéfka... (Poslanci ze sálu napovídají: Hygieny.) hygieny, děkuji moc, a samozřejmě na základě toho ta v tu chvíli vtahuje do té záležitosti, nevědomky samozřejmě, i vás. Když klíčoví lidé v systému začnou padat, anebo respektive budou odstavováni v karanténách, tak ten systém přece bude kolabovat. To nemůže fungovat. Nemůžete to řídit z home office. Nemůžete to řídit. Možná ano, ale nejsme geniální manažeři, abychom uřídili tuto zemi přes televizní obrazovky. To prostě není možné. Ten kontakt, ten fyzický kontakt a manažerské řízení se musí dělat prostě fyzicky. Anebo se samozřejmě strašně pletu, ale podle mého názoru to tak musí být.

Jednu věc, kterou bych možná, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane ministře, bych vás chtěl požádat, kdybyste mně to vysvětlil. Já nerozumím jedné věci. Já si přesně pamatuji, jaká jsme měli čísla v covidu, když se zavírala v nouzovém stavu republika. To číslo v okresu Náchod bylo někde kolem 68 osob. Plus minus. My jsme dneska na trojnásobném počtu, myslím teď v okresu Náchod, jsme už v zeleném semaforu a vlastně nejsme v situaci, já nechci samozřejmě zakládat, aby bylo jasno, že to, že já vlastně dneska žádám o aktivaci krizového štábu, neznamená prosím, a teď i možná pro ty, kteří mě sledují, a vy všichni velmi dobře víte, že to není zavedení nouzového stavu, proboha, je to jasné, to nikdo nechce samozřejmě vypnout, proto je ten semafor, proto se vypínají jednotlivé lokace a tak dále, a myslím, že to je dobrá cesta, a podotýkám, že to samozřejmě chápu a vnímám to, ale nechápu jednu věc, že když jsou ta čísla takhle vysoká, že se prostě do jisté míry, ještě to není, rozumíte mi, neznepokojující, protože v nouzovém stavu se to vypínalo při daleko nižších číslech. To bych možná chtěl vysvětlit, protože to jsem jediné nepochopil. Mluvím teď o lidech, kteří jsou covidem pozitivní.

A budu končit, ale chci říci, jak už jsem řekl, že já nepatřím k poslancům, kteří se v mnoha případech ztotožňují - při veškeré úctě - s návrhy kolegů Pirátů, ale tady v tomto případě si dovolím udělat výjimku, a nejenom v bodě písmena C čísla 6, zřízení krizového štábu. Ale myslím si, že i v ostatních bodech musím ocenit kolegy, že ten materiál je velmi sofistikovaně, velmi dobře připraven, a myslím si, že je to konečně relevantní dokument, o kterém se samozřejmě dá jednat. A velmi oceňuji i tu diskusi, že to není o tom, že opozice nemá v ruce klacek a mlátí koalici, resp. vládu přes záda, až na malé výjimky. Za to chci poděkovat.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Přeji vám všem pěkný podvečer. Další v pořadí je pan poslanec Juránek v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, dnes jsem se rozhodl vystoupit právě proto, že ta situace je úplně jiná, než jak zní zařazení tohoto bodu. Tenhle bod říká, že kontrolujeme plnění usnesení Poslanecké sněmovny 1162, a my ho fakticky kontrolujeme nepřímo, protože vláda tady není. (Ve vládní lavici sedí ministr Vojtěch a ministryně Dostálová.) A já bych řekl, že to, co je dnes podstatné, je, aby tady online pro vládu zazněly poznatky a nápady Poslanecké sněmovny k jejímu použití, a to z toho důvodu, že situace, která teď v tuto chvíli je, už je velmi vážná. Já jsem těch vážných situací zažil jako starosta i jako hejtman velmi mnoho. Jedna diplomová práce mluví o tom, že jich bylo v Jihomoravském kraji nejvíc ze všech. Ale to není podstatné. Podstatné je, že vždycky v nějaký okamžik už víme, že bude zle. A teď si tím můžeme být už naprosto jisti, protože ta čísla nám to zcela jasně ukazují. Zaznělo to tady před chvílí. A v porovnání, jak říkal můj předřečník, je v tuto chvíli v jejich okrese trojnásobek nakažených, než jaké bylo v okamžiku, kdy se tady vyhlašovala situace.

A já si vzpomínám jenom, že jsem byl ve vesnici, která se jmenovala Hodonín u Kunštátu, a starosta se tam marně snažil přesvědčit místní lidi, že je zapotřebí evakuovat, protože svítilo slunce. Jenomže my už jsme měli spočítáno, že za dvě hodiny, přestože svítí slunce, tak protože nahoře napadla voda, tak že za dvě hodiny tam už voda přijde. A teď řeknu - matematicky jsme na tom úplně stejně jak ten starosta. Toho starostu to stálo ještě jeden velký problém, protože jednu ženu už nezachránili a zemřela, vzala ji voda, protože prostě nevěřila tomu, že může něco takového nastat. A já bych byl velmi nerad, abychom teď v tuto chvíli, kdy ještě tady svítí slunce, kdy ještě si můžeme říct "je čas, ono to přijde asi tak za čtrnáct dnů, a teprve potom to bude opravdu vážné", tak abychom nevyužili všech nápadů, které zde jsou.

A já začnu natvrdo tím, který je systémový. My v téhle zemi jsme už dlouhá léta připraveni po tom, co se stalo v roce 1997, formou krizového řízení. A já zdůrazňuji, systém krizového řízení je prosím od té nejmenší jednotky, tzn. od té obce, nastavený až po vládu a jsou jasné okamžiky, ve kterých do toho musí vstoupit obec třetího typu, je okamžik, kdy do toho musí vstoupit kraj, a je okamžik, kdy do toho musí vstoupit vláda. A já tady jenom vzkazuji, protože vlastně jednáme s vládou online, tak jenom vzkazuji, že ten čas už je a že přejít ke krizovému řízení je pro vládu výhodné, protože jestliže nepřejdete ke krizovému řízení - a to je ten můj hlavní vzkaz, který chci říct - tak nevyužijete tu kapacitu, která v tuto chvíli v tom prostoru je. To rozhodnutí se musí dostat k tomu, aby zapojilo co nejvíc lidí. A co nejvíc lidí můžeme zapojit pomocí systému, který existuje. Nemůžeme vymýšlet systém, který není. A ten systém je v tom krizovém řízení.

Existuje přece integrovaný záchranný systém. Před chvílí tady mluvil současný hejtman, a zcela určitě všichni hejtmani si to teď museli velmi tvrdě vyzkoušet, jakým způsobem a jak obtížně ho zapojovali. A tam jde o to, že něco vyřeší obec sama, a tím odpadne jedna starost, kterou by se musel zabývat někdo v Praze. Když na to nestačí ta obec, pomůže jí obec třetího typu. Když potom už je těch obcí více nebo na to samy nestačí, tak je ten integrovaný záchranný systém. A tam všude vznikají v souvislosti s tím krizové štáby, resp. se aktivují krizové štáby. A tak je úplně nejlepší, když vlastně odspodu nahoru tyhle signály jdou a teprve potom v tuto chvíli se ty věci řeší. A já teď řeknu - řeší se povodně, požáry, mimořádné havárie, u nás i komáři, ptačí chřipka, bouchla stanice plynu, ekologická havárie. To všechno přišlo vždycky v nějakém prostoru a bylo třeba to řešit. A v okamžiku, kdy už jsme na to nestačili jako kraj, tak jsme se obrátili na vládu a vláda jako první krok v době, kdy jsem byl hejtman, i když jsem byl náměstkem hejtmana, tzn. do roku 2016, když došlo k nějaké téhle věci, tak zcela jednoznačně se aktivovala vždycky část toho krizového řízení na té celostátní úrovni.

A já jsem teď v tuto chvíli, v tuto chvíli velmi na rozpacích, ale jenom doporučuji. Když máme a rozhodli jsme se, že budeme mít semafor, tak semafor musí fungovat na všech těch úrovních, o kterých jsem mluvil. A musí být naprosto jasný jak na té nejnižší úrovni, tak na té nejvyšší. A my musíme přesně vědět, když je bílá, máme klid, když je zelená, tak je opatření. Ale ta opatření musí být přesně definovaná a musíme se poučit z toho, že jsme je teď v tuto chvíli nedokázali informacemi dostat ani do těch obcí, a myslím, že ani ne dokonale do těch krajů, a nezbývá nic jiného, než prostě vysvětlit a jasně říct, že jestliže je zelená barva, tak se provedou tato opatření. A já teď říkám, ta opatření jsou potom možná a řešitelná i ne na celostátní úrovni, ale i na té nižší. Vždyť to máme rozděleno na jednotlivé okresy. A tím se můžeme dostat k tomu, že řadu problémů vyřešíme lokálně, a nikoliv že v jeden okamžik, kdy nám překročí celková čísla, vyhlásíme něco pro celou republiku. A samozřejmě že tyto věci musí být nějakým způsobem koordinovány. Ale znovu říkám, to není na ministru zdravotnictví. To jednoznačně není na ministru zdravotnictví. Říkám, musí to být systém krizového řízení.

V tom krizovém řízení je totiž postaveno to krizové řízení tak, aby v tom krizovém řízení byli všichni, kteří mohou okamžitě dát pokyn, dát příkaz. A já jsem to pocítil jako krásnou věc, když jsem to řešil na úrovni kraje, protože tam prostě sedí ředitel úřadu a já mu řeknu ano, na tomhle jsme se teď domluvili, tohle uděláš ty. Sedí tam policie - tohle udělá policie. Tohle udělají hasiči. A když se to takto rozdělí, tak já do toho dokonce mohu zapojit, resp. každý, kdo v tom systému může, je hlavou a rozhoduje, tak může potom rozhodnout, delegovat a zapojit úplně všechny. Takže já mohu říci, že to nebylo o hejtmanovi, když u nás byly povodně. To bylo o všech. Protože my jsme se zvedli a celá rada jsme si rozdělili ten kraj a každý měl nějaký úkol v nějaké části kraje, kterou hlídal a kde pomáhal řešit problém, který tam nastával.

A já prosím, abychom tuto věc vzali jako vyzkoušenou. Jako vyzkoušenou, protože to, co teď pociťuji, je, že nemohou ani kraje, ani obce naplno zapojit svůj integrovaný záchranný systém. A já si to můžu dovolit, možná na rozdíl tady od kolegy starosty, prostřednictvím předsedajícího, abych to zdůraznil. To je ten systém, který jsme si tady vytvořili, a zatím žádný jiný nemáme. Jestli budeme v klidných dobách tvořit jiný systém, tvořme ho, ale netvořme ho teď, protože teď, v tuto chvíli, máme před sebou možná 14 dnů, říkají někteří epidemiologové, kdy skutečně se nám naplní některé kapacity, a my nejsme připraveni ještě na to, když se některé kapacity překročí, ale myslím si, že my umíme improvizovat. Tak jako na začátku, když byli starostové, kteří tu roušku neměli na rozdíl od některých, tak našli někoho, kdo je ušil, tak pořád ještě je nějaká šance něco připravit. Já si troufnu říct, že je něco možné připravit zejména na úrovni krajů, a doufám, že bez ohledu na to, že bohužel v těchto 14 dnech vrcholí kampaň do krajů, že se podaří se na tuto věc připravit, protože podle toho, co jsem sledoval ohledně těch epidemiologů, tak to tipuji zhruba přesně poté, když budou volby. Ale myslím si, že tam musí nastat situace, tak jako nastala na Slovensku, kde byly dokonce celostátní volby, že teď v tuto chvíli ty týmy to připraví, i když to budou připravovat před tím zasedáním třeba i pro někoho jiného, kdo je na tom místě vystřídá. A já si troufnu říct, že když doopravdy zažijete, že někde přichází voda, že někde přichází oheň, že někde přichází nemoc, že je to tak velká spojující síla, že není potom problém, aby bez ohledu na to, jak dopadnou nějaká politická vyjednávání, všichni tito lidé se spojili a pomohli tuto kritickou krizovou situaci řešit.

Tedy zopakuji na závěr jenom tu myšlenku, kterou považuju za nejdůležitější. Myslím, že jestliže tady existuje systém, který dobře funguje - a já zdůrazním, funguje mezi jiným také proto, že máme tolik dobrovolných hasičů, ale že máme také skvělé profesionální hasiče, ale i všechny ostatní složky, které jsou součástí integrovaného záchranného systému -, zkusme, a to je prosba, zkusme již teď bez ohledu na to, jak se věci mají, posunout věc i na krizový štáb na úrovni celé republiky. Myslím, že to je teď nejcennější krok, který je možné udělat, aby se co nejvíce lidí zapojilo do likvidování nebo přípravy - teď ještě přípravy - na krizi, která nás čeká.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Do obecné rozpravy elektronicky nemám přihlášeného nikoho, z místa paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes projednáváme bod, který zkoumá, jakým způsobem vláda splnila usnesení Sněmovny, která byla přijata 4. června, a kolik z těchto úkolů splnila. Zaznělo zde, že to nebylo tak vynikající, neboť z jedenácti úkolů, v uvozovkách, vláda splnila pouze dva, a to bylo Ministerstvo školství, a pět úkolů nesplnila vůbec, tři částečně. A to, myslím, mluví samo za sebe a také to svědčí o tom, jakým způsobem vláda respektuje Poslaneckou sněmovnu a jakým způsobem plní úkoly, které jí Poslanecká sněmovna dává. Jenom připomínám, že vláda je odpovědná právě Poslanecké sněmovně.

Zazněla zde řada konkrétních výhrad ohledně neplnění těchto úkolů, ohledně chytré karantény, jakým způsobem to funguje a podobně. To já komentovat nebudu, ale zaměřila bych se na jeden bod usnesení právě ze 4. června, který říká, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby poskytovala veřejnosti informace v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně, v adekvátním množství a systémově pro všechny dotčené skupiny veřejnosti. Toto usnesení mělo svůj důvod a důvodem bylo to, aby nevznikal chaos, aby veřejnost nebyla vystrašená, aby veřejnost byla informovaná a těmto informacím porozuměla. Zdá se, že vláda toto usnesení příliš nenaplňovala, a v případě koronavirové situace vládl spíše chaos. Ten důvod je možná také proto, že máme vládu, ale máme vládu s premiérem, který místo toho, aby přispíval ke klidu, sám tomuto chaosu napomáhá.

Vezměme si takový příklad. V okamžiku, kdy pan ministr zdravotnictví Vojtěch vyhlásil opětné zavedení roušek, tak jak na to reagoval pan premiér? Ptal se pana ministra zdravotnictví, jaké důvody vedly Ministerstvo zdravotnictví k zavedení takovéhoto opatření, anebo reagoval na veřejné mínění? Já konkrétně jsem byla svědkem toho, kdy jeden den pan ministr zdravotnictví Vojtěch vyhlásil zavedení roušek a pan premiér na jedné výstavě nejenom že ve svém tříminutovém projevu nejprve pomluvil poslance, tedy i vládní poslance, pak pomluvil europoslance české, tedy i své poslance z hnutí ANO, a na závěr konstatoval, že ty roušky, které tedy ten Vojtěch zavedl, tak to je vlastně blbost a že se postará o to, aby to bylo jinak. No a co udělali diváci? Co udělali přítomní myslivci, včelaři, rybáři? Nadšeně mu zatleskali. A to si myslím, že to je přesně to, co způsobuje ten chaos a zmatek u lidí, a má to ještě další významné důsledky.

Předpokládala bych, že vláda a především pan premiér budou garantem pro občany, garantem stability, a očekávala bych jasný plán. A co se nám dělo během prázdnin? Nejprve pan premiér vyzývá k tomu, abychom trávili a naši občané trávili dovolenou v Čechách, že je to to nejlepší, co je potřeba udělat, a sám odjíždí na dovolenou do zahraničí. Přejme mu to. Na jednu stranu samozřejmě pan premiér také odmítá jít na testy, pokud je v kontaktu s nakaženou osobou, ale ostatní na takovéto testy musí, a dokonce musí do karantény.

Čili ptám se: je toto správný přístup pana premiéra? Kdyby byl obyčejným občanem, tak to ještě chápu, ale on je naším premiérem a měl by jít příkladem našim občanům, ale zatím se chová jako papaláš. A víte, co to znamená papaláš? Papaláš je nespisovný, omlouvám se tedy, že používám nespisovný výraz, nespisovný, lehce pejorativní výraz pro jedince obdařeného formálně značnými pravomocemi, který tohoto svého postavení ale nevyužívá v souladu s obecně definovanými základními požadavky, které se při výkonu dané funkce předpokládají. A ještě další význam je, že papaláš je funkcionářský žvanil.

Tedy já bych předpokládala, že náš pan premiér bude jako představitel naší vlády, jako předseda naší vlády, skutečně se starat o to, aby vláda byla garantem stability a aby vláda v takovéto kritické situaci měla jasný plán, jak se mají naši občané chovat, aby dávala jasný signál. A proto se připojujeme k usnesení a také navrhujeme, aby došlo k aktivaci - a tedy vyzýváme i pana premiéra, aby aktivoval Ústřední krizový štáb, a tak by mohlo dojít k onomu usnesení, že vláda bude informovat veřejnost v pravidelných, předem daných intervalech srozumitelně, věcně, v adekvátním množství a systémově pro všechny dotčené skupiny veřejnosti, a nikoliv, jak jsem říkala, že budeme mít pana premiéra, který se chová jako papaláš.

A nyní bych ráda položila dotazy panu ministrovi zdravotnictví, a to následující.

Pane ministře, z celé řady obcí prvního a druhého typu, tedy těch menších, nikoli obcí s rozšířenou působností, se ozývají požadavky na to, aby starostové byli informováni o počtu, nikoli o jménech, ale o počtu nakažených, o počtu lidí v karanténě a aby také byli včas informováni s předstihem, aspoň s minimálním předstihem, o tom, jaká opatření budou zahájena či provedena. Ty důvody jsou zřejmé. Je třeba, aby starostové těchto malých obcí byli informováni, jak se situace vynachází, a popřípadě mohli reagovat či se připravit na hrozbu, která by je mohla potkat v případě nárůstu počtu nakažených.

My jsme připravili návrh zákona, který říká, že hygienická stanice musí informovat nejenom obce s rozšířenou působností, ale i obce prvního a druhého typu, tedy ty nejmenší, o počtu nakažených. Zaujaly mě připomínky vašeho ministerstva, kdy jste v podstatě na tom návrhu nenechali nit suchou, ale zároveň na konci oněch připomínek hovoříte o tom, že je potřeba takovýto zákon připravit, ale že to musí být zákon vládní. Tak se chci jen poptat, zda byste ještě nezvážili případnou podporu tohoto našeho návrhu, a v tomto smyslu také budeme navrhovat usnesení ohledně povinnosti informovat ty obce prvního a druhého typu. To je jedna záležitost týkající se informovanosti obcí.

A pak bych spíše měla dotaz na téma testování, kdy se objevují případy - a prosím, zda byste mi to mohl buď potvrdit, či vyvrátit, a budu ráda, když mi to vyvrátíte - kdy lidé šli na testování, zaregistrovali se, ale po dlouhém čekání odešli, nevydrželi. A jaké bylo jejich překvapení, když jim přišly výsledky testů tedy s negativním výsledkem, resp. dostali oznámení o tom, že testy byly provedeny a byly negativní. Ptám se, zda je to pravda, že se něco podobného může stát, zda jsou to ojedinělé případy, jsou-li to fámy a zda by to nemohlo být nějaké selhání systému, protože to samozřejmě potom může vzbuzovat nedůvěru. Takže prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a poprosím vás, abyste se s návrhem usnesení přihlásila v podrobné rozpravě, paní poslankyně.

V obecné rozpravě vystoupí přihlášená poslankyně Kateřina Valachová, ale ještě předtím tady mám dvě technické, faktické poznámky. První je pan poslanec Jan Birke a připraví se pan poslanec Marian Bojko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji moc, pane předsedající. Já jenom k předřečnici paní poslankyni Kovářové, vaším prostřednictvím samozřejmě. Chci říci, a je to moc dobře, protože nám chodí zhruba dva týdny do e-mailů informace v rámci ORP, jak vypadá kompletní ORP, co se týče pozitivně testovaných, resp. co se týče pozitivně COVID-19. Není vůbec žádný problém, a věřte mi, že to dostávají trojky, předpokládám primariáty, a není vůbec žádný problém, pokud si někdo z dvojky nebo jedničky, ze starostů, vyžádá tuhletu informaci. Naprosto bez problémů bych mu ji dal i přesto, že je doporučováno tu informaci nešířit. Ale pro starostu prvního a druhého stupně bych samozřejmě tu informaci rád dal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marian Bojko, připraví se pan poslanec Stanislav Blaha a paní poslankyně Věra Kovářová z místa. Prosím.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobrý podvečer. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já bych měl taky dotaz, jak se pan Birke ptal pana ministra zdravotnictví. Já bych se ho chtěl zeptat na jednu věc. Zajímal by mě jeho názor na situaci, co se týče koronaviru v Bělorusku, kdy Alexander Lukašenko odmítl vlastně doporučení, nebo téměř nařízení Světové zdravotnické organizace, aby taky udělal taková opatření, jako jsme dělali my tady ve střední Evropě. On to odmítl a řekl, že prostě porazí koronavirus vodkou, sportem a prostě nic... (Reakce ze sálu.) Tak, děkuji. A nic zavírat nebude. Jejich výsledky úmrtnosti s covidem jsou vlastně stejné jako u nás, když my jsme vlastně při 60 případech na 100 000 obyvatel ochromili republiku a zavřeli jsme republiku. A v Bělorusku se to nestalo, pracovali, chodili do školy, hráli hokej. Jsou na tom úplně stejně. A je fakt, že tam je ta nakaženost v číslech daleko vyšší, ale úmrtnost je stejná jako tady. To je jedna věc.

Druhá věc je, že vlastně my jsme ochromili republiku při 60 případech na 100 000 obyvatel, byla vyhlášena pandemie. A epidemie chřipky se vyhlašuje při 2 000 na 100 000 obyvatel, a přitom ta úmrtnost je daleko vyšší. Lidé umírají na rakoviny, na embolie, na mrtvice, ale prostě umřou s covidem, tak je to ve statistice uvedeno. Takže mě by hlavně zajímal váš názor na to Bělorusko. A nepleťme do toho moc politiku, protože já jsem z těch informací přesvědčený o tom, že určitě ta data nefalšují. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Blaha a jeho dvě minuty na faktickou poznámku, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom v reakci na pana poslance Birkeho prostřednictvím pana předsedajícího. Není to pravda, že starostové ORP dostávají pravidelně informace. Není to pravda. V minulém týdnu přišel jeden jediný mail s tím, že datové sady stále nejsou kompletní a že alespoň takto zkusmo mailem na některé starosty přišly tyto informace. Takže není pravda, že by chodily pravidelně, přišlo to pouze jednou, a ještě s omluvou, že to prostě pořád není vyladěné a že to tedy posílají prostřednictvím e-mailu. (Námitka ze sálu.) No tak to je pravda, já vám ten mail můžu ukázat a samozřejmě se o tom můžeme dál bavit. Jeden jediný mail s daty, navíc tam nejsou názvy obcí, všechno jsou to pouze čísla podle statistiků. Takže to se ještě musí dekódovat, abychom se v tom vůbec nějak orientovali. Tak to je.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím, abyste na sebe nepokřikovali. Pokud něco máte, přihlaste se, jako pan poslanec Birke je přihlášen s faktickou poznámkou, ale ještě paní Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Birke. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych také chtěla reagovat na kolegu Birkeho. V té reakci na náš návrh zákona ministerstvo říká, že je to administrativně náročné. Ale představte si, že teď ti starostové si mají volat a budou k vám volat na ORP. Nebylo by jednodušší, kdyby hygiena rozeslala zkrátka a dobře ty informace na všechny? Vždyť to je jednodušší. Tak budeme rozlišovat ORP a pak tedy obce prvního a druhé typu? Proč? Vždyť to jsou stejné samosprávy. Takže podle mě je jednodušší, když by hygiena okamžitě rozesílala při aktualizaci těch dat na jednotlivé obce. A je jedno, jestli je to ORP, jednička, nebo dvojka. Takže v tomto případě ta zátěž, kterou byste mohli mít jako ORP, že vám bude pořád někdo vyvolávat, si myslím, že by se odstranila.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Birke a jeho dvě minuty na faktickou poznámku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Já si myslím, že je to úplně zbytečná debata. Nicméně pro vaši informaci, já tady mám e-mail, tak jak ho tady ukazuji. (Ukazuje na mobilu.) Je to přesný e-mail, který přišel. Je to jenom, v rychlosti výstupy, z datových sad, epidemiologická charakteristika obcí ORP v daném týdnu. Mám to tady za ORP Náchod. Můžu samozřejmě říct to číslo, ale nechci ho říkat, protože to je informace, která není jaksi zásadně k zveřejňování.

Já jenom chci říci, že je potřeba to říkat popravdě. A paní kolegyně, vaším prostřednictvím, my normálně komunikujeme s dvojkami a jedničkami, to je běžná praxe. Nedělejme z toho něco, co je minimální. Já normálně komunikuji s jedničkami a dvojkami, to je totiž moje povinnost jim předávat informace z výkonu státní správy apod. Takže to je pro mě marginální záležitost. Ale pokud si to prosadíte, prosím. Já jenom říkám, že to do jisté míry může tu... no, prostě zatěžovat tu činnost té hygieny. Děkuji. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já myslím, že ta debata není zbytečná. Každopádně by pan ministr na to mohl odpovědět, zda neuvažují o tom, že by se to řešilo tímto způsobem. A myslím si, že zatěžovat hygienu, to rozhodně nechceme. A myslím si, že se také dá vygenerovat a připravit jednoduchý software pro to, aby to bylo odesíláno tak, aby ta administrativní zátěž na hygienu byla co nejmenší, ale to už nechám na panu ministrovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec - zatím poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Tak já bych tady zareagoval na svého ctěného kolegu pana poslance a starostu Birkeho, vaším prostřednictvím, samozřejmě. Já si myslím, že nemá cenu si tady říkat jako dostal, nedostal. Rozhodně já nepatřím k těm, kteří by dělali tady opozici za každou cenu. A já řeknu, že nedostal. Jestli ten mail někam chodí, tak mně tedy ne. A nejsem jediný. Prostě ty problémy, jak dostat ty informace, ty prostě přetrvávají. Řekněme si, že to problém je. Já věřím tomu, že v nejbližší době se to nastaví, tak aby to chodilo všude správně.

A rozhodně potvrzuji to, že obce třetího typu samozřejmě pomáhají těm obcím, těm jedničkám a dvojkám, je to normální. Dělali jsme to po celou dobu té krize, takže nevidím v tom žádný důvod, proč bychom to nedělali dál. Ale nehádejme se, prostě ten problém tady je. Skutečně asi to nechodí úplně všude stejně. Je to možná dané tím, že některé ty úřady hygieny prostě fungují lépe v této oblasti, některé hůře. Je to spíš informace, která by měla, řekl bych, nabudit větší aktivitu v této oblasti, abychom ty přehledy měli. Ale rozhodně to není něco, co by bylo zásadní k tomu, abychom si tady dokazovali, že někdo je koalice a někdo opozice. Tak to rozhodně myšleno není. A já bych hrozně rád, kdyby prostě ta informace spíš sloužila k tomu, aby se ta služba vylepšila, zkvalitnila, abychom ty informace skutečně dostávali pravidelněji.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, které dávám tímto slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Kolegové, kolegyně, určitě se shodneme na tom, že čelíme obrovské výzvě - vypořádat se jako Česká republika s celosvětovou pandemií. Takže nemá smysl si hrát na to, že je to jednoduchá situace pro vládu. Nic upřímně řečeno není jisté. Skoro bych řekla, že jistá je pouze jedna jediná věc. COVID-19 opravdu nerozlišuje mezi koalicí a opozicí. Je mu to úplně jedno. Proto je dobře, že se tady na Poslanecké sněmovně bavíme o tom, abychom skutečně jasně nastavili, co musíme udělat, a abychom fungovali jako národní tým.

Já chci říct, s čím se na mě obracejí lidé, rodiče, učitelé, učitelky, nepedagogičtí pracovníci, ale určitě i další pracující všech možných povolání, a co od nás očekávají. Myslím si, že nejsem jediná, kdo má takto zaplněné žádosti v mailu anebo na sociálních sítích. Ono to je úplně jednoduché. Lidé chtějí poctivou hru, chtějí vědět, jaké možné scénáře připadají v úvahu, nechtějí šířit paniku a chtějí vědět zkrátka, jak jsme připraveni a co se bude dít když... co se bude dít, když B, a co se bude dít, nedej bože, kdyby bylo nejhůř, a že zkrátka víme, co budeme dělat. Takto je to jednoduché. Já bych byla ráda, aby ta dnešní debata k tomuto přispěla.

Chci se také vyjádřit k tomu jako právnička, co jsem zaslechla v těch minulých týdnech, kdy se mně zdá, že i občané a občanky zaměňují zřízení Ústředního krizového štábu s nouzovým stavem. Baf. Takže určitě musím říct, že nikdo, koho znám, myslím si ani v této ctihodné Poslanecké sněmovně, si nepřeje opakování nouzového stavu. Myslím si, že všem se nám z toho ježí vlasy hrůzou na hlavě, že by se znovu nouzový stav opakoval.

Ale kolegové a kolegyně, o tom není Ústřední krizový štáb. Ústřední krizový štáb je těleso upřímně řečeno dost nezávislé na tom, kdo zrovna vládne, které tady máme roky a desítky let proto, že máme nacvičené hasiče, hejtmany, starosty, policisty, zdravotníky, záchranáře, kde každý člověk ví, má to nacvičeno, roky a desítky let, co má dělat, proč to má dělat, co se stane, když... A proto je dobře zvažovat v tuto chvíli zřízení Ústředního krizového štábu, aby profesionálové mohli pracovat a abychom byli směrem k odpovědi občanům připraveni na to, co se stane když...

Takže tolik několik mých poznámek do debaty a věřím, že tak jak COVID-19 nerozlišuje opozici a koalici, tak také my v boji s covidem nebudeme toto rozlišovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji. Elektronicky není nikdo přihlášen, z místa je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral. Takže já mu dávám tímto slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, pokud se bavíme o epidemii COVID-19, nechci lacině útočit na vládu, protože situace nebyla lehká. Na druhou stranu existuje řada nevynucených chyb. Pokud bych chtěl popsat kritiku vlády jedním slovem, bylo by to slovo nekoncepčnost.

Měl fungovat takzvaný semafor. Nyní se ale zavádí celostátní opatření. V okrese Vsetín je aktuálně 17,5 aktivních případů na 100 tisíc obyvatel, zatímco v Praze 173. Tak jaký má semafor význam, když se stejně zavádí celostátní opatření? To není koncepční řešení.

Dále je očividné, že hygienici nestíhají trasování a projekt chytrá karanténa nefunguje. Doufejme, že statistiky jsou již věrohodné, aby znovu neplatila slova Winstona Churchilla, že věří jen té statistice, kterou si sám zfalšuje.

Podle našeho názoru je třeba především chránit nejvíce ohrožené skupiny. Na začátku epidemie pan ministr Vojtěch říkal, že je roušek ve skladech dostatek. Nebyla to pravda a roušky jsme museli dovážet až z daleké Číny a lidé si je museli šít doma.

Opakuji, je klíčové se soustředit na nejvíc ohrožené skupiny, protože aktuální počet hospitalizovaných a počet úmrtí se ve srovnání se začátkem epidemie daří držet na relativně nízké úrovni. Není až tolik klíčový celkový počet nakažených, jako spíš aktuální počet hospitalizovaných a počet zemřelých. Podle Jakuba Hájka, ředitele odboru inovací agentury CzechInvest, je ve výrobě roušek a respirátorů Česká republika již soběstačná. Opravdu? Tak proč stát dodává seniorům jeden respirátor a pět roušek? Navíc podle infektologů ze společnosti infekčního lékařství nemá Česká republika v nemocnicích dostatečný počet lůžek pro infekční pacienty. Stávající tisícovka lůžek je ve srovnání se stavem před třiceti lety čtvrtinová a jejich kapacity nejsou rozmístěny rovnoměrně. Zatímco v roce 1990 měla infekční oddělení v republice 4 015 lůžek a na 100 tisíc obyvatel jich tak připadlo 40, letos je míst 1 023, tedy 10 na 100 tisíc obyvatel. Dobře, na COVID-19 současná kapacita může stačit, ale co kdyby v budoucnu přišlo něco horšího?

Opět připomínám nekoncepčnost. Kdyby přišla nějaká mnohem nebezpečnější pandemie a kdyby musely být hermeticky uzavřené hranice, není náš stát schopen zajistit výživu obyvatelstva, protože jednoduše nejsme potravinově soběstační. Tehdejší prezident Agrární komory České republiky Jandejsek uvedl, že v základních potravinách jsme soběstační nyní zhruba z 58 %.

Náš stát naneštěstí není dlouhodobě v řadě oblastí soběstačný a není připravený. Je to tím, že někteří naši politici nechtějí, aby naše republika byla samostatným a soběstačným státem, ale aby byla kolonií Bruselu, Berlína, Washingtonu a nadnárodních korporací. To my v hnutí SPD nechceme. Chceme, aby naše země byla schopna samostatně se bránit hrozbám epidemiologickým, bezpečnostním, ekonomickým i migračním.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Jako další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Promiňte, opravdu jen velmi krátce. Dámy a pánové, já jsem si teď na twitterovém účtu paní ministryně Schillerové přečetl, že Celní správa uzavřela dohodu s Ministerstvem zdravotnictví, že celníci budou pomáhat při trasování. Nic proti tomu, oni to nepochybně zvládnou. Koneckonců v téhle diskusi jsme si několikrát řekli, že ten, kdo telefonuje při tom trasování, opravdu nemusí mít příslušné hygienické vzdělání. Celníci to zvládnou úplně stejně, jako by to zvládli policisté. Ale když totéž nabídli policisté, tak byli velmi neurvale odmítnuti, nebo ten resort byl velmi neurvale odmítnut se slovy, že to těm policajtům nepatří, ať se starají o to, jestli nosí lidi roušky.

Mám prosbu, kolegové z ANO. Nechcete se už na ten záchranářský monopol vykašlat? Kdyby vám aspoň fungoval, ale on vám nefunguje. My tady jako vládní opozice se snažíme mluvit velmi věcně, konstruktivně, nabízíme pomoc v oblasti expertní i legislativní, ale vy v té vládě se k sobě chováte, jako kdybyste nebyli jedna vláda. A lidem je úplně jedno, že je 18 dní do voleb. Lidi prostě chtějí mít jistotu, že ten systém funguje a že jste schopni ochránit veřejné zdraví, což se vám zatím příliš nedaří.

Tak mně proboha vysvětlete, proč nemohli už dávno policajti trasovat, když byli ochotní, ale mohou celníci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, tudíž obecnou rozpravu končím.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo ze strany pana zpravodaje a předkladatele. Není. Pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se zkusím vyjádřit alespoň k těm základním věcem, které tady zazněly. Určitě tady byla celá řada věcných podnětů. S něčím samozřejmě mohu souhlasit více, s něčím méně, ale děkuji za tu věcnou diskusi. Myslím si, že byla obecně poměrně korektně vedena ve věcné rovině, takže za to děkuji.

Pokud jde o otázku předávání dat obcím s rozšířenou působností, tady k tomu bylo několik příspěvků, my jsme se dohodli se Svazem měst a obcí, se kterým jsme dokonce podepsali memorandum o tom, že skutečně budou obcím s rozšířenou působností tato data předávána. Teď mi ukazoval ctěný pan poslanec Birke přímo ty výstupy z ÚZIS, které dostává, takže v tomto směru by to mělo fungovat. Pokud je nějaký problém, tak určitě se mohou starostové na nás obrátit. Není žádný problém ta data poskytovat. Je zvláštní, že do Náchoda to přišlo a do Uherského Hradiště nikoliv, ale určitě jsme připraveni to napravit a data posílat. Možná, že to bude nějaká technická otázka. Ale skutečně budeme ta data posílat tak, jak bude potřeba.

Pokud jde o otázku trasování, ano, uzavřeli jsme dohodu s Celní správou, byť to není určitě to gros lidí, kteří jsou teď aktuálně školeni. Je to určitá výpomoc zhruba 30 kolegů, ale my aktuálně školíme zhruba 200 lidí. Zrovna dnes právě na třetí lékařské fakultě, zítra opět, v pátek, jsou to převážně lidé, kteří jsou z lékařské fakulty, případně zdravotnických škol, jsou tam i další kolegové, je to tedy zhruba 200 lidí a Celní správa z toho tvoří asi 30 kolegů. Jsme za tu pomoc rádi.

Já jsem policii pouze požádal, že by skutečně bylo dobře, aby nám policie primárně pomohla, o to jsem požádal i pana vicepremiéra Hamáčka, skutečně s dohledem nad dodržováním pravidel, která zavádíme, protože víme, že to zkrátka úplně ne vždy tak je a že by lidé skutečně měli dodržovat povinnost nošení roušek a další opatření, která jsme zavedli. Požádal jsem v tomto policii o maximální součinnost, stejně jako například cizineckou policii, pokud jde o sledování lidí, kteří přijíždějí z rizikových zemí. Takže si myslím, že tady spolupráce funguje velmi dobře, a jsme za ni vděčni.

Pokud jde o otázku testů a toho, co tady říkala paní poslankyně Kovářová, že by snad někdo dostal negativní test, aniž by byl otestován, musel bych znát ten konkrétní případ. Těžko se na to takto obecně reaguje. Musíme si uvědomit, že aktuálně máme provedených v České republice v průměru denně 15 tisíc testů, takže těžko se mi hodnotí nějaký konkrétní případ. Samozřejmě by se to stát nemělo. Výsledek má prostě dostat ten, kdo byl otestován, ať již výsledek negativní, nebo pozitivní, jak jsem o tom hovořil, skrze SMS zprávu z příslušné laboratoře, ale nemám problém to prověřit. Těžko se na to reaguje.

Pokud jde o otázku lůžkové kapacity, to tady několikrát proběhlo. Já jsem přesvědčen o tom, že skutečně pokud budou nemocnice řádně hlásit veškerá data, jak jsme o tom hovořili, a je to jejich povinnost i podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které jsme vydali, tak budeme schopni ten systém uřídit pod vedením pana profesora Černého a jednotlivých krajských koordinátorů. V tomto směru je zkrátka nutné, aby všichni dělali to, co mají. Není k tomu nutné zřizovat a priori pro tento konkrétní případ krizový štáb. Je to čistě klinická otázka a ten systém je nastaven velmi dobře, akorát je skutečně nutné, aby nemocnice dělaly to, co mají nařízeno, a stejně tak aby zdravotnická záchranná služba ve všech krajích se připojila do toho systému, což už teď probíhá, aby všichni sledovali aktuální čísla a kapacity. Pak si myslím, že to může velmi dobře fungovat v rámci organizace péče a managementu péče o pacienty s COVID-19. Tady si myslím, že skutečně nehrozí v tuto chvíli nějaký kolaps péče, nemáme informace o tom, že by někde musela být péče kvůli tomu omezována a podobně. Budeme tu situaci bezesporu sledovat.

Určitě počet hospitalizovaných případů poroste, to je nesporné. Jak jsem o tom hovořil, ta data ukazují, že aktuálně máme méně než 4 % případů ve vážném stavu, takže pokud se ten virus bude chovat stejně, jako se chová nyní, tak můžeme v rámci nějaké predikce očekávat podobné nárůsty i v následujících týdnech. Ale doufejme, že se skutečně podaří zploštit tu epidemiologickou křivku právě těmi protiepidemiologickými opatřeními, která byla zavedena, tak aby procento vážných případů zásadně nerostlo.

To, co je obecně pozitivní, je to, že určitě v této době není tak výrazně zasažena riziková skupina seniorů. To je skutečně riziková skupina, která byla zasažena mnohem více na jaře při té takzvaně první vlně, kdy skutečně bylo mnohem více zasažených poskytovatelů sociálních služeb, sociálně pobytových služeb, a toto skutečně není teď ten zásadní problém. Neříkám, že neexistuje tento problém, ale skutečně se daří poměrně dobře ty rizikové skupiny chránit. Proto i ta smrtnost je dnes poměrně skutečně stále nízká. Uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet. Doufejme, že nebude nějak zásadní růst, ale samozřejmě to budeme sledovat na základě reálných dat, která i pravidelně publikujeme.

Takže tolik k těm základním věcem.

Pokud se bavíme o nějakém maximálním čísle, pokud jde o trasování, myslím, že to tady zmiňoval pan poslanec Kalousek. Jak jsem říkal, my reagujeme na ty navyšující se počty lidí, kteří jsou nově pozitivně diagnostikováni. Hovořil jste o té kapacitě 1 500, v nějaké době samozřejmě. Teď musíme reagovat na ty nárůsty. A proto jak říkám, aktuálně zrovna v těchto dnech školíme dalších 200 lidí, kteří vstupují do systému, tak aby pomohli hygienickým stanicím. Takže ten systém musí být škálovatelný, musí být schopen reagovat na ty nárůsty a adekvátně tomu navyšovat personální kapacity. Asi nemělo smysl před dvěma měsíci, kdy jsme tady měli 30 případů denně, mít tisíc lidí, kteří budou připraveni navolávat, ale v této době samozřejmě musíme na tu situaci reagovat. My jsme samozřejmě kapacity navyšovali, ale je jasné, že pokud jsme na více než 1 500 počtech případů, tak adekvátně tomu musíme ten systém přizpůsobit a to teď aktuálně skutečně děláme.

Takže věřím tomu, že se situace v tomto směru zlepší. Ale znovu opakuji, podle mého názoru nejdůležitější je za prvé dodržování protiepidemiologických opatření a za druhé příprava a fungování nemocnic a celého konceptu organizace péče o pacienty s COVID-19. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí paní Věra Kovářová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Nicméně mě to moc neuspokojilo, ta odpověď. A to z toho důvodu, že vy tady hovoříte o memorandu se Svazem měst a obcí, které samozřejmě můžeme vítat, ale to memorandum o informovanosti obcí se opět týká pouze obcí s rozšířenou působností, nikoliv o informovanosti obcí prvního a druhého typu, tedy těch nejmenších. A já se znovu tedy ptám, zda by nestálo za úvahu skutečně tu informaci poslat, a to třeba s podporou toho našeho zákona, posílat z hygienické stanice přímo na ty obce. A samozřejmě potom by se to mohlo dělat nějaký způsobem, který nechávám na vás, tak aby administrativní zátěž hygieny byla co nejmenší. A to z toho důvodu, že přece lze posílat tyto informace v případě, že se změní počty nakažených, automaticky třeba do datové schránky toho obecního úřadu, a nikoliv tedy na základě memoranda.

Tady jsme slyšeli, že zatím to příliš nefunguje, na základě memoranda to posílat na oerpéčka. A pak si starostové, kteří to budou chtít vědět, budou volat. Ti, kteří to nechtějí vědět, nebudou volat. Nebo když volají na hygienickou stanici, tak se tam samozřejmě nedovolají a ty informace jim byly poskytovány typu za to. (?) Já samozřejmě chápu, že hygiena jim ty informace třeba některá poskytla, ale řekla - hlavně to na nás neřekněte. Tak je potřeba stanovit jasná pravidla, za jakých podmínek ty informace půjdou a kudy. A i na ty nejmenší obce. Nemůžeme rozlišovat obce s rozšířenou působností a ty ostatní obce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Miroslav Kalousek vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom povzdech. Pane ministře, prostě ta vaše odpověď to objasnila tím, že vy jste asi dvakrát nebo třikrát použil slovo "reagovat na situaci". Ale to je ten zásadní rozdíl, o kterém jsme tady mluvili. Vy jste prostě - ponechám stranou dohady o tom, jak moc jste populističtí, ale jste reaktivní. To znamená, něco se stane, a vy teprve reagujete, ale než stihnete zareagovat, popřípadě vyškolit příslušný počet lidí, tak uteče 14 dní a těch 14 dní může být kritických. Ale takhle se nedělá krizové řízení. To se skutečně dělá tak, že se připravují i ty nejpesimističtější scénáře a připravují se ně kapacity. Říkal jste, že nemělo smysl ty lidi školit. No, mělo. Protože potom, když nedej bože dojde - a ono dochází - k tomu pesimistickému scénáři, tak se ta předpřipravená kapacita okamžitě použije. Ale to se musí mířit dopředu k nějakému vytčenému cíli, to se nesmí reagovat. V tom je zásadní rozdíl. O to vás prosím. A už tuhle chybu neopakujte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného. Takže opravdu teď končím obecnou rozpravu. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Michálka. Prosím máte slovo. Poté pan Bartošek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že nám jde všem o to, aby se situace nezhoršovala, a opravdu bych byl nerad, aby nás potom někdo obviňoval, že v okamžik, kdy jsme konat měli, jsme nekonali. Proto překládám návrh usnesení, který zní pod blokem A, což je úvodní:

"Poslanecká sněmovna vyjadřuje poděkování všem lékařům, zdravotním sestrám, dalším nelékařským pracovníkům, medikům, pracovníkům v sociálních službách a všem dalším lidem a organizacím, kteří se podílí na řešení současné krizové situace spojené s pandemií koronaviru na území České republiky a na zajišťování péče o obyvatelstvo." To si myslím, že je takový základ, protože když jsem mluvil s těmi lidmi v terénu, tak opravdu fungují na maximum, obrovsky se snaží a to uznání si stoprocentně zaslouží.

Dále předkládám v rámci kontroly plnění usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna konstatuje, že

1. Ústřední epidemiologická komise od 15. května 2020 nezasedala, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle něhož měla jednání a další aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhat na pravidelné bázi, a proto znovu žádám vládu, aby aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhaly na pravidelné bázi;

2. konstatuje, že vláda České republiky nepředložila Poslanecké sněmovně prostřednictvím předsedy vlády během tří měsíců informaci o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod další vlny pandemie koronaviru, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle něhož měl předseda vlády předložit informaci Poslanecké sněmovně nejpozději dne 4. září 2020, a proto znovu žádá vládu, aby jí neprodleně předložila informace o zvolených řešeních a přípravě na další šíření pandemie koronaviru v České republice;

3. vláda částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby byl představen semafor pandemických stupňů pohotovosti; Současně stále nejsou představeny jasné a předvídatelné kroky spojené s jednotlivými stupni;

4. vláda nenaplnila usnesení Poslanecké sněmovny, aby poskytovala veřejnosti informace v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně, v adekvátním množství a systémově pro všechny dotčené skupiny veřejnosti, a proto žádá vládu, aby neprodleně vypracovala a implementovala strategii krizové komunikace tak, aby informace o mimořádných opatřeních prezentovala komunikačně kompetentní osoba v pravidelných a předem stanovených termínech, což přispěje k lepší informovanosti obyvatelstva, a tak i k důslednějšímu dodržování opatření proti šíření nemoci COVID-19;

5. Ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo na připomínky poslanců zaslané 13. 8. 2020 a následně přednesené na výboru pro zdravotnictví dne 19. 8. 2020 v zákonné lhůtě 30 dnů, čímž nenaplnilo usnesení Poslanecké sněmovny, aby poslancům byly poskytovány informace podle platných zákonů a ve vymezených termínech, a proto Poslanecká sněmovna při vědomí vytíženosti i náročnosti akutní agendy ministerstva opakovaně apeluje na dodržování zákonných povinností vlády;

6. vláda zveřejnila draft Národní strategie testování nemoci COVID-19, který poskytla veřejnosti k připomínkování, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby představila Poslanecké sněmovně strategii testování v případě druhé vlny epidemie koronaviru, nicméně nedošlo k finalizaci tohoto dokumentu ve schváleném termínu do 30. června 2020, a proto žádá vládu, aby finalizaci Národní strategie testování nemoci COVID-19 neprodleně zajistila;

7. konstatuje, že vláda představila veřejnosti novou aplikaci eRouška 2.0 a avizovala zvýšené úsilí o její šíření mezi obyvatelstvo, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k dopracování konceptu chytré karantény a představení Poslanecké sněmovně do 30. června 2020;

8. vláda zřídila portál nadalku.msmt.cz, čímž naplňuje usnesení Poslanecké sněmovny o zpracování a zveřejnění plánu komplexní podpory pro distanční výuku na školách;

9. vláda připravila a zveřejnila manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke COVID-19, čímž naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby připravila a zveřejnila plány a scénáře, jak budou fungovat školy v případě možného dalšího epidemiologického ohrožení;

10. vláda nepřipravila strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny k přípravě strategie podpory e-knih ve veřejných knihovnách zohledňující novou situaci, a proto opakovaně žádá vládu, aby strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách připravila.

Jak vidíte, tak jsem se snažil uvést jak ty případy, kdy vláda splnila usnesení Poslanecké sněmovny, tak ty případy, kdy k naplnění usnesení nedošlo. Takže jsem se opravdu snažil o to, abychom se drželi toho původního usnesení Poslanecké sněmovny.

A v posledním bloku C, ten je nazván Opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice:

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. zajistila dostatečný počet záložních odběrových míst, pracovníků call center, hygieniků a laborantů, aby byla Česká republika připravena na rostoucí trend nákazy COVID-19;

2. usilovala o zvýšení počtu testů na onemocnění COVID-19 tak, aby podíl pozitivních testů v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace ze dne 30. 3. dlouhodobě nepřekračoval hladinu 5 %, protože současná míra pozitivních testů přes 10 % indikuje nedostatečné testovací kapacity;

3. zveřejnila na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví aktuální informace o současné a plánované testovací kapacitě a čekací době všech odběrových míst, aby bylo využití sítě odběrových míst optimální a maximálně zkrácena doba odběru;

4. informovala Poslaneckou sněmovnu o kvalifikovaném odhadu maximální denní testovací kapacity při různých scénářích dalšího vývoje šíření nákazy;

5. poskytla veřejnosti statistické informace podle jednotlivých krajských hygienických stanic na týdenní bázi o následujících údajích týkajících se nemoci COVID-19:

a. doba mezi zjištěním důvodů pro nařízení karantény z trasování nakaženého a dnem, kdy došlo k rizikovému kontaktu osoby v karanténě s nakaženým,

b. doba mezi zjištěním důvodů pro nařízení karantény a průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat,

c. doba mezi průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat, a provedením testu této osoby,

d. doba mezi provedením testu této osoby a jejím informováním o výsledku testu;

6. neprodleně aktivovala Ústřední krizový štáb k účinnému řešení krizové situace související s nárůstem počtu nakažených nemocí COVID-19;

7. informovala Poslaneckou sněmovnu o podkladech a odborných důvodech, na základě kterých byla změněna pravidla pro nařízení karantény při kontaktu osob chráněných rouškami či ústenkami, a o dopadu této změny na míru rizika a bezpečnost obyvatel, zejména u starších osob, pro které je nemoc COVID-19 rizikovější;

8. vypracovala a implementovala metodiku odběrových míst tak, aby byla co nejvíce snížena možnost nákazy, a to jak u testovaných osob, tak u pracovníků odběrových center; součástí této metodiky musí být využití informačních a komunikačních technologií tak, aby nebylo nutné od každé testované osoby získávat kontaktní informace na místě, umožnění platby online a sjednocení webových stránek odběrových míst s využitím jednotného registračního formuláře;

9. zajistila provedení další prevalenční studie kolektivní imunity vůči onemocnění COVID-19 - poslední proběhla v květnu - a poskytnutí kvalitních datových výstupů umožňující další analýzu aspoň pro širokou odbornou veřejnost.

Dále jsem diskutoval s paní poslankyní Kovářovou, která mě požádala, abych zformuloval usnesení ohledně informovanosti starostů, aby měli anonymizované informace o počtu nakažených lidí a lidí v karanténě v dané obci, a proto předkládám ještě, nebo načítám bod, který zní:

10. zajistila informovanost starostů obcí všech typů o aktuálních počtech nakažených lidí a lidí v karanténě v dané obci, aby mohli adekvátně reagovat na aktuální epidemiologickou situaci.

Takže to jsou návrhy pod bloky A, B a C.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Bartošek a pan poslanec Birke jsou další přihlášení v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já přicházím se dvěma krátkými usneseními.

První je: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že vláda nezvládla přípravu České republiky na druhou vlnu nákazy koronavirem SARS-CoV-2."

Druhé usnesení navazuje na to, co přednášel kolega Michálek, kdy žádal ohledně výuky a dalších bodů, aby vláda předložila, tak my k tomu přidáváme termín: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby v termínu do 29. 9. 2020 předložila Poslanecké sněmovně analýzu připravenosti České republiky na další možné vlny nákazy koronavirem SARS a soubor opatření k zamezení explozivního šíření onemocnění COVID-19."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Birke v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji moc za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl požádat o doplnění v tom úvodním usnesení předneseném panem zpravodajem, panem kolegou Michálkem, aby v bodu A úvodního usnesení - Poslanecká sněmovna vyjadřuje poděkování - byl vložen ještě jeden institut, a to za lékařům, zdravotním sestrám, "hygienikům", a dále pokračoval text, který už byl. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy, tudíž podrobnou rozpravu končím. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Protože nejsem schopen odhadnout, jak dlouho budeme hlasovat, tak mi dovolte, abych přednesl jeden procedurální návrh, a to po dohodě s panem kolegou, panem předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO, panem poslancem Faltýnkem, navrhuji, abychom dnes meritorně jednali a hlasovali i po 19. hodině, a to o bodu číslo 277. Mám avízo na devadesátku, není v tom žádný problém ze strany předkladatelů. Chtěli bychom to pustit do dalšího čtení.

Takže jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a hnutí ANO, navrhuji, abychom dnes hlasovali a meritorně jednali i po 19. hodině o tom jednom jediném bodu, a to je bod 277. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Děkuji. Poslance jsem svolal do sálu. Nechám o tomto bezprostředně hlasovat. Odhlásím vás všechny. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Stanjury o tom, že budeme jednat i po 19. hodině o bodu číslo 277.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 74, přihlášeno 87 poslankyň a poslanců, pro 75, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

V tuto chvíli bych poprosil pana zpravodaje Jakuba Michálka, aby se ujal slova a provedl nás procedurou hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože mi bylo avizováno od některých kolegů, že chtějí hlasovat jenom pro některé body, tak navrhuji následující hlasovací proceduru. Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsem předložil, podle pořadí A, B, C s tím, že jednotlivá čísla budou hlasována odděleně, a s tím, že u návrhu A zazněl pozměňovací návrh pana poslance Birkeho, který si osvojuji, případně pokud někdo mít zájem nebo bude na tom trvat, tak o něm můžeme hlasovat samostatně. Ale myslím si, že asi to je samozřejmé v zásadě. A potom bychom hlasovali o dvou návrzích, které předložil pan poslanec Bartošek.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Proceduru necháme odhlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro takto navrženou proceduru? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 75, přihlášeno 86 poslankyň a poslanců, pro 85, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Prosím, můžeme probírat jednotlivé body usnesení. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane předsedající. Pokud byste s tím souhlasili, měl jsem zde opět prosbu, abych to zkusil vzít maximálně rychle. Nebudu číst celé ty body, protože jsem to četl zrovna v podrobné rozpravě, takže vždycky jenom přečtu, o který bod se jedná.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu A, což je vyjádření poděkování lékařům, zdravotním sestrám, hygienikům a tak dále.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 76 přihlášeno 86 poslankyň a poslanců, pro 86, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bloku B, což je kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky. Poslanecká sněmovna konstatuje, že - hlasujeme o bodu 1, který se týká toho, že Ústřední epidemiologická komise od 15. května 2020 nezasedala.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 77 přihlášeno 85 poslanců, pro je 37, proti nebyl nikdo, zdrželo se 48. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 2, usnesení B2, který se týká toho, že předseda vlády nepředložil zprávu, kterou měl předložit během každých tří měsíců.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 78 přihlášeno 85 poslanců, pro 36, proti byl 1. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 3, který se týká toho, že vláda částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny ve věci takzvaného pandemického semaforu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 79 přihlášeno 85 poslanců, pro 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 4, který se týká poskytování informací veřejnosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 80 přihlášeno 85 poslanců, pro 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 5, který se týká naplnění usnesení Poslanecké sněmovny o poskytování informací poslancům.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 81 přihlášeno 85 poslanců, pro 29, proti 0. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 6, který se týká toho, že vláda částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny ve věci strategie testování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 82 přihlášeno 85 poslanců, pro 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 7, který se týká chytré karantény.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 83 přihlášeno 85 poslanců, pro 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 8, který se týká toho, že vláda naplnila usnesení Poslanecké sněmovny ve věci zpracování plánu komplexní podpory pro distanční výuku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 84 přihlášeno 85 poslanců, pro 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 9, který se týká toho, že vláda naplnila usnesení Poslanecké sněmovny tím, že vydala manuál k provozu škol a školských zařízení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 85 přihlášeno 85 poslanců, pro 35, proti 0. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Poslední bod v bloku B se týká strategie podpory e-knih ve veřejných knihovnách.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 86 přihlášeno 85 poslanců, pro 31, proti 0. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tím jsme úspěšně ukončili kontrolu plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162 ze dne 4. června 2020 a budeme pokračovat blokem C, který se týká opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby za prvé - týká se dostatečného počtu záložních odběrových míst, pracovníků call center a tak dále.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 87 přihlášeno 86 poslanců, pro 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 2, který se týká toho, aby vláda usilovala o zvýšení počtu testů tak, aby podíl těch pozitivních nepřekračoval hladinu 5 %.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 88 přihlášeno 87 poslanců, pro 29, proti byli 2. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní hlasujeme o bodu 3, který se týká zveřejnění na internetových stránkách aktuálních informací o současné a plánované testovací kapacitě čekacích dob všech odběrových míst, aby bylo využití sítě optimální.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 89 přihlášen 88 poslanců, pro 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní hlasujeme o bodu 4, který se týká informací Poslanecké sněmovny o kvalifikovaném odhadu maximální denní testovací kapacity při různých scénářích dalšího vývoje šíření nákazy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 90 přihlášeno 88 poslanců, pro 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bodu 5, který se týká poskytování statistických informací podle jednotlivých krajských hygienických stanic na týdenní bázi o dobách pro rozhodné události.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 91 přihlášeno 88 poslanců, pro 34, proti 5. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bodu 6, který se týká neprodlené aktivace Ústředního krizového štábu k účinnému řešení krizové situace související s nárůstem počtu nakažených nemocí COVID-19.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 92, přihlášeno 88 poslanců, pro 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Hlasujeme o bodu 7, který se týká informací, které by měla Poslanecká sněmovna obdržet. To jsou podklady a odborné posudky, na základě kterých byla změněna pravidla pro nařízení karantény při kontaktu osob chráněných rouškami.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 93, přihlášeno 89 poslanců, pro 33, proti 1. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bodu 8, který se týká metodiky odběrových míst, tak aby se lidi navzájem nenakazili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 94, přihlášeno 89 poslanců, pro 30, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bodu 9, který se týká zajištění provedení další prevalenční studie kolektivní imunity vůči onemocnění COVID-19.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 95, přihlášeno 89 poslanců, pro 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Nyní budeme hlasovat o bodu 10, který připravila paní poslankyně Kovářová, který se týká informovanosti starostů obcí všech typů o počtech nakažených a lidí v karanténě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 96, přihlášeno 89 poslanců, pro 41, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tím jsme vypořádali blok C návrhů usnesení a budeme pokračovat posledními dvěma návrhy pana předsedy Bartoška, které zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda nezvládla přípravu České republiky na druhou vlnu nákazy koronavirem SARS-CoV-2."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 97, přihlášeno 87 poslanců, pro 31, proti 34. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Poslední naše hlasování bude o návrhu pana poslance Bartoška: "Sněmovna žádá vládu, aby v termínu do 29. 9. 2020 předložila Poslanecké sněmovně analýzu připravenosti České republiky na další možné vlny nákazy koronavirem SARS a soubor opatření k zamezení explozivního šíření onemocnění COVID-19."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 98, přihlášeno 89 poslanců, pro 39, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tím jsme vypořádali všechny pozměňovací návrhy a já vám za to děkuji. A s pozdravem "Situace je nadmíru výtečná" se s vámi loučím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Tímto jsme vyčerpali. Kontrola hlasování. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Jenom pro stenozáznam, proto jsem trpělivě čekal na konec hlasovací procedury. V hlasování číslo 75 jsem hlasoval pro, na sjetině mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S hlasovací kartou číslo 17 hlasuje pan předseda Vondráček. Vyčerpali jsme tento bod.

 

Přistoupíme k bodu číslo

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.