Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 972/ - zkrácené jednání

Podle § 99 odst. 5 bychom měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám k této věci rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy ke zkrácenému jednání? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 972, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 140 poslanců, pro 124, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

 

Já tedy otevírám tento již ohlášený bod. Předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji dnes před vás s navrhovanou novelou školského zákona. Tato novela je součástí opatření připravovaných a navrhovaných Ministerstvem školství v reakci na krizovou situaci související se šířením koronaviru SARS-CoV-2.

Jak dobře víte, v důsledku krizových opatření vyhlášených vládou došlo ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách. Tato situace nám ukázala, že pro podobné případy, a já jsem to říkal i tady ve Sněmovně, bude nutné stanovit jednoznačná pravidla pro poskytování distančního vzdělávání a zakotvit tato pravidla v zákoně. Řekl jsem i v reakci na poslanecký návrh pana poslance Miholy a dalších, že ten jejich návrh neřešil vhodnou formou danou věc, a jak ve Sněmovně, tak v Senátu jsem přislíbil, že připravíme legislativní ukotvení pro případ a možné případy karanténních opatření, nouzového stavu nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Ostatně Poslanecká sněmovna se na tom rovněž shodla a přijala v tomto ohledu, směru, dvě usnesení - 4. června a 8. července tohoto roku. Předpokládám, že v rámci diskuse se objeví výhrady, že tento zákon přichází pozdě, tak jenom znovu zopakuji ty termíny, kdy Sněmovna vyzývala: 4. června, 8. července.

Jsem velmi rád, že se dnes můžeme na této mimořádné schůzi tímto tématem zabývat. Za to vám chci poděkovat předem. Myslím si, že to je důležité, i když je to úprava legislativy, a samozřejmě kdyby to běželo standardním procesem, byť jsme navrhovali jako ministerstvo zkrácení lhůt, ke kterému došlo, a následně projednání podle § 90, byl by ten proces významně delší. Pevně věřím, že dnes tento zákon Sněmovnou projde.

A nyní k obsahu zákona. Návrh zákona stanovuje povinnost škol ve vymezených případech zajišťovat distanční výuku pro děti, žáky a studenty. Tedy jestliže v důsledku krizových nebo jiných mimořádných opatření nebo z důvodu karantény bude znemožněna osobní přítomnost většiny žáků z nejméně jedné třídy nebo jiné jednotky, skupiny atd., škola bude povinna dotčeným žákům poskytovat distanční vzdělávání. Týká se to všech škol s tím, že mateřské školy budou distanční vzdělávání poskytovat pouze dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné.

Děti, žáci a studenti budou povinni se distančního vzdělávání účastnit. To je druhá část. Tedy nejenom že škola bude mít povinnost poskytovat, ale děti, žáci a studenti budou povinni se distančního vzdělávání účastnit s výjimkou žáků základních uměleckých a jazykových škol, pro které bude účast na distančním vzdělávání dobrovolná. Škola bude povinna přizpůsobit distanční výuku a hodnocení podmínkám žáka. Je to reakce na jarní období, kde se ukázalo, že základní podmínkou úspěšného vzdělávání na dálku, nemluvím pouze o online vzdělávání, je zmapování aktuální situace v rodině a přizpůsobení mixu vzdělávacích nástrojů pro distanční vzdělávání aktuálním podmínkám v dané rodině.

Návrh dále umožňuje - a zase, pokud si promítnete naše jarní debaty o tom, proč ministerstvo neudělí maturitu úředně atd., tak jsme se bavili o tom, že na rozdíl od slovenské právní úpravy, kde ministr má de facto absolutní právo tato mimořádná opatření přijímat, tak česká legislativa toto neupravuje. Nešli jsme v našem návrhu tak daleko, jako je slovenský model, aby to bylo na libovůli ministra školství, ale navrhujeme, že Ministerstvo školství může vydat opatření obecné povahy, které stanoví odlišné termíny a lhůty oproti běžným lhůtám a termínům stanoveným školským zákonem, ale to ne když se to ministru nebo ministryni školství zlíbí, ale v těch případech, o kterých hovoříme, tedy stav nouze, karanténní opatření v nějakém regionu nebo mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví či nouzový stav.

Důvodem pro toto ustanovení je fakt, že nelze předvídat podobu a délky možných krizových opatření. A znovu říkám, toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky covidu zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena, a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat nejenom v souvislosti s COVID-19.

V úvodním slovu se ještě zmíním o tom, že samozřejmě jedna věc je uložení povinnosti, druhá věc jsou podmínky pro vzdálené vzdělávání. My jsme se jako vláda rozhodli a v pondělí schválili navýšení objemu prostředků pro základní školy veřejných zřizovatelů o 1,3 mld. korun na dovybavení těchto škol ICT technikou, softwarovým vybavením či výukovými programy, a to s tím, že součástí těchto prostředků, které školy mohou využít, a budou jim díky ad hoc normativu, který nově upravuje školský zákon, doručeny tyto prostředky nejpozději do konce měsíce října, s tím že jaká výše prostředků jim bude náležet, se dozvědí v nejbližších dnech, a mohou tedy v mezidobí konat, tak tato finanční injekce, která jinak to vybavení jde za zřizovateli těchto škol, tak finanční injekce ze strany vlády je právě určena i na to, aby vznikl zápůjční fond na školách, kde nejsou k dispozici počítače, ICT technika, a byla tak řešena i potenciální situace dětí, které v jarním termínu neměly přístup k technice, a vzdálené vzdělávání tam nemohlo probíhat. To znamená, ta kalkulace, ačkoli je na učitele, v sobě obsahuje i část prostředků, které by měly být ze strany ředitelů deponovány do vybavení pro žáky, kteří nedisponují technikou.

Tolik k úvodu návrhu, který předkládáme, a jsem připraven do diskuse.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kterému byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal, přijal usnesení, to usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 972/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Ivo Pojezný a informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Výbor se dneska zabýval návrhem změny zákona. Dovolte mi tedy přečíst jeho usnesení číslo 230.

Výbor pro vědu, vzdělání kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministra školství Roberta Plagy, zpravodajské zprávě poslance Iva Pojezného a po rozpravě

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby své jednání ukončila nejpozději do 20. srpna 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 972, vyslovila souhlas v předloženém znění;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby

se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny;

ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Tolik z mé strany.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, resp. o tom, zda otevřu obecnou rozpravu, musíme rozhodnout hlasováním. Všechny poslance a poslankyně jsem přivolal do sálu.

 

Budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 136 poslanců, pro 85, proti 1, obecnou rozpravu povedeme.

 

Obecnou rozpravu otevírám. S přednostním právem pan místopředseda klubu ANO, pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opět si dovolím navrhnout zkrácení doby na vystoupení doby pro jednotlivé poslance v obecné i v podrobné rozpravě na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Zazněl procedurální návrh. O tomto návrhu dám bezprostředně hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 přihlášeno 136 poslanců, pro 63, proti 16. Konstatuji, že návrh nebyl přijat a žádná lhůta na omezení řečnické doby nebyla stanovena.

 

První přihlášený v obecné rozpravě, písemně přihlášený, je pan poslanec Jiří Mihola. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Ještě vás mezitím seznámím s omluvou. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se omlouvá do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já přitakám tomu, co tady naznačil pan ministr školství před chvílí spíš jako řečnicky, ten zákon už měl tady být a mohl tady být. Konečně víme, že digitalizaci českého školství nabízela většina stran ve svých volebních programech. Toto významné téma nechybí opakovaně ve strategiích Ministerstva školství a mnohých dalších odborných institucí. Plány bohužel zůstávají spíše na papíře, a tak je určitým paradoxem, že k největšímu posunu prakticky, a to dobře znatelnému posunu, došlo právě v době koronavirové pandemie. A tady je potřeba pochválit rodiče i učitele, protože je to především díky jejich nasazení, určitě se o ten posun zasloužili víc než samotné Ministerstvo školství.

Přesto ta on-line výuka, která probíhala během jara, měla své nedostatky. Logicky, ocitli jsme se totiž v bezprecedentní situaci. Neměli jsme ty zkušenosti. Na jaře jsme to mohli říkat. Na podzim a někdy příště si to nemůžeme dovolit říkat, protože to by znamenalo, že jsme se nikam neposunuli. Podle informací České školní inspekce zůstalo kolem 10 tisíc žáků a studentů úplně nepřipojeno, vůbec nefungovali on-line. Ovšem technické zázemí určitě na daleko více místech nebylo na patřičné nebo potřebné úrovni. Situaci určitě komplikovala ta povinná-nepovinná docházka, mnozí učitelé pak pracovali vlastně na dvou frontách, vedli on-line výuku a vedli kontaktní výuku. V domácnostech to bylo mnohdy také napjaté, protože zdaleka asi ne každá česká domácnost má počítač pro každého svého člena. A naším úkolem mělo být už na jaře pracovat na tom, abychom na podzim ne hledali řešení, ale na podzim to řešení prostě dávno měli.

V případě základních škol je potřeba upozornit, že vlastně ta jinak bohulibá snaha o tu on-line výuku probíhala na bázi legislativního vakua, protože nebyla zachycena ve školském zákoně, na rozdíl od středních škol. Poslanci KDU-ČSL si toho byli vědomi, a proto začátkem letních prázdnin předložili poslanecký návrh, který vzdělávání na dálku do školského zákona doplňoval. Ministerstvo návrh odmítlo. Proto říkám, mohli jsme být dál, mohli jsme to mít vyřešené, protože i poslanecký návrh, jak by procházel jednotlivými čteními, tak málokterý návrh, sami to dobře víte, má úplně tu původní podobu, takže pokud tam něco bylo potřeba doplnit, zdokonalit, ten prostor skutečně by na to byl a byli bychom prostě dál.

Mě to mrzí hlavně z toho důvodu, že jsem tady opakovaně slyšel proklamace zejména v těch těžkých chvílích na jaře - jsme všichni na jedné lodi. Ale pak zjistíte, že to tak úplně pravda není. Když je poslanecký návrh, tak se odloží, odsune, pak přijde vládní návrh, který je v podstatě stejný, protože já nemám problém návrh pana ministra podpořit a také ho podpořím, a takto jsem žádal i své kolegy poslance KDU-ČSL, aby podpořili tento vládní návrh, protože je potřebný, a vlastně ta filozofie, nebo dikce, je velmi podobná. S tím, že paradoxně ten poslanecký návrh mnou předložený je přece jenom trošičku, troufám si říct, širší, protože já tam neupozorňuji pouze na situaci, jako je koronavirová pandemie nebo jiné možné epidemie či živelní katastrofy, ale zdůrazňuji právě v kontextu toho, že chceme rozhýbat tu digitalizaci českého školství a opravdu vypadat jako v 21. století, takže toto, ta on-line výuka je možná také pro studenty, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy nebo různé specifické požadavky nebo jsou na nějakém dlouhodobém studijním pobytu nebo z různých důvodů vzdáleni od své kmenové školy. A navíc jakkoli vždycky, vždycky jsem říkal, že základem je kontaktní výuka, a vždycky pro mě bude, tak i v kontaktní výuce se dá využít právě v tom 21. století ať už pro práci ve škole, nebo pro domácí práci on-line výuka a měli bychom na to být připraveni.

Legislativní úprava sama, co se týká zařazení té on-line výuky pro základní školy, není složitá. Daleko složitější je ta realizace, protože ta změna legislativy logicky si vyžaduje poměrně masivní investice do vybavení škol, žáků počítačovou technikou a samozřejmě také přípravu učitelů na to, aby tady tento proces on-line výuky potom byl co nejlépe zvládán. Pomíjím teď skutečnost, že takový notebook měl být už dávno podle mě součástí pracovního vybavení učitelů na všech stupních škol, ale víme, že tomu tak bohužel není.

Je zřejmé, že peníze, které vláda vyčlenila, a díky za to - já vždycky se snažím být pozitivní a děkuji, že vyčlenila tu miliardu 300 milionů - ale jsem si skoro jist, že to bude málo, že to nebude stačit, protože to míří, jak pan ministr ráno na výboru říkal, především k základním školám, ale o své se budou hlásit školy střední, osmiletá gymnázia, církevní školy a také mateřské školy, na které se často zapomíná, to je potřeba tady říct, s tím je potřeba také počítat. My máme povinnou desetiletou školní docházku a ta se týká i toho posledního roku v mateřských školách, a jakkoli chápu a souhlasím s panem ministrem, že tam nepředpokládám tu on-line výuku ve stejném provedení, jako by byla potom na základní nebo střední škole, to určitě ne, ale to neznamená, že by si ty učitelky nezasloužily vybavení tou moderní technikou, mají o to zájem, nikoli že ne. A tak jsem si skoro jist, že ten balík peněz na to vyčleněných prostě stačit nakonec nebude.

Pan ministr poznamenal také, že je úkolem toto technické zázemí zařídit především ze strany zřizovatelů, tedy měst, krajů. Já tomu rozumím. Ale pane ministře, dovolím si poznámku. Právě proto, že víme, jak je to složité, tak by to chtělo lepší komunikaci s těmito zřizovateli, tak abyste si to na dálku nevzkazovali, kdo co má, nebo nemá, protože studenty a rodiče to tolik zajímat nemusí. Je potřeba sednout ke stolu a řešit to tak, kdo co může, tak aby se to co nejdál posunulo. A to si myslím, že tady byla rezerva nebo že se to neodehrálo tak, jak mohlo.

Pár slov na závěr k manuálu, který se váže vlastně k této situaci. Já jsem jinak rád, že výuka podle ujištění pana ministra začne normálně jako kontaktní, díky bohu i panu ministrovi za to, a že se odehrají asi ty adaptační týdny a snad i školy v přírodě, protože já fandím praktickému poznávání. A je dobře, že i ten manuál dostali ředitelé ještě před tím přípravným týdnem. I ten ale mohl být dřív, mohl být diskutován.

A samozřejmě kdybych do toho mohl vstoupit, tak bych třeba jenom lehce poradil, že některé ty formulace stylistické se tam mohly vystřihnout, aby nesloužily potom různým vtipálkům na sociálních sítích, protože předpokládám, že koše ve třídách se minimálně jednou denně, zvlášť v letním období, opravdu vynášejí, protože jinak by tam byl nesnesitelný smrad třeba jenom ze slupek banánů a podobně. Taktéž větrání je určitě vždycky dobré, nemusí se tolik zdůrazňovat, že nejlépe okny a čerstvým vzduchem.

Ještě poslední poznámka k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Baxy z ODS. Ten velmi podporuji. Bohužel na školském výboru neprošel. A je to velká chyba. Víte, jaká byla napjatá situace ohledně přijímacích zkoušek na střední školy. Úplně zbytečně. Mohly být dva termíny. Podle mého názoru nic tomu nebránilo, ale bylo to vlastně jenom v rukách pana ministra školství. Víte, že v nouzovém stavu jsem předložil poslanecký návrh a ani nemohl být projednáván. A právě toto řeší kolega Baxa v tom svém pozměňovacím návrhu, aby k takovým situacím nedocházelo.

Já si myslím, že v tomto by měla být Sněmovna suverén, který by, když se situace nějak vyvíjí, tak jak se dobře vyvíjela na jaře, mohla změnit a mohli jsme se vystříhat úplně zbytečných nedorozumění, napětí. Už tak toho bylo na ty žáky, studenty i jejich rodiče hodně. Tak proč ještě to zesložiťovat tím, že jsme ubrali nebo že bylo ubráno těm žákům. Já jsem nechtěl ubrat, já jsem zásadně proti tomu. Ten termín přijímacích zkoušek a také možnost odvolání - úplně zbytečná věc.

Takže závěrem chci deklarovat, že tento vládní návrh podpořím, protože jsem pro to, aby online výuka byla součástí školského zákona. Napravíme toto legislativní vakuum. Je potřeba myslet ale na všechny stupně škol, nejenom na ty základní, a komunikovat i s těmi zřizovateli. A znovu se přimlouvám na závěr za ten pozměňovací návrh kolegy Baxy, prosím i o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, předložený zákon zavádí povinnost účastnit se distanční školní výuky. S tím SPD souhlasí. Je to v souvislosti s vládními opatřeními. Co k tomu ještě dodat?

Koronavir je fakticky mutace chřipky. A jak zmínil pan Prymula, tento vir zjevně oslabuje a průběh nemoci je stále lehčí. Ten vir už nikdy nezmizí, bude mutovat a postupně oslabovat, než se objeví další. Panika z tohoto koronaviru není namístě. Souhlasím s odborníky, že tu máme daleko větší a skutečně smrticí hrozby, které kupodivu s takovou panikou a razancí stát neřeší, jako je skutečná epidemie rakoviny, kterou onemocní v průběhu života každý třetí občan ČR a každý čtvrtý na ni umře. Patří dík českým zdravotníkům, že v posledních letech se jim daří lepšit výsledky léčení. Ale nic nemění na faktu, že masovou četnost rakoviny jak společnost, tak jako stát fakticky systémově neřešíme, a přitom prevence proti rakovině možná v mnoha oblastech našeho života možná je.

Výše řečené ovšem nic nemění na tom, že je správně, že tady jednáme o novele školského zákona, která zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součást povinné školní docházky. A tím důvodem by třeba ani nemusel být covid, ale prostá logika, protože tu máme spoustu dětí, které mohou mít skutečně nebezpečné nemoci, jako je TBC nebo HIV, nebo tu máme děti, které jsou trvale upoutané na lůžko, a také máme děti v zahraničí a mnohé z nich se už léta v rámci individuální výuky učí přes internet ve spolupráci se školou v ČR. Takže víme, že některé školy to umějí.

Pokud někomu nařídím, aby se doma učil prostřednictvím počítače, musí stát zajistit, aby takový zákon mohl poslechnout. Musí zařídit nejen počítač, ale také připojení. Přičemž hlavně internet v každé domácnosti by měl být do budoucna samozřejmostí. A zdarma. Říkám už dlouho, že se stát neměl zbavovat svého telekomunikačního operátora. A když to už udělal díky neskutečné hlouposti jedné části politiků a díky velmi uvěřitelné prodejnosti další části politiků, měl by tuto chybu napravit. Už léta říkám, že by měl stát zajistit prostřednictvím vlastního operátora internet prostřednictvím celostátní Wi-Fi zdarma do každé domácnosti, do každého státního subjektu, ať jsou to úřady, nemocnice, policie či školy. Celostátní pokrytí není technický problém, není technicky problém, a přineslo by to stamilionové úspory nejen domácnostem, ale i státu, protože instituce, úřady a tak dále by mohly komunikovat zadarmo. Stačí se podívat, kolik kdo kde platí operátorům, a spočítat si, kolik by ušetřil. Navíc zisky za telekomunikace v řádu miliard dnes z velké části plynou do zahraničí. Doufám, že v dnešní situaci by vám, dámy a pánové, nevadilo, kdyby zůstaly v ČR v kapse našim občanům.

Státní telekomunikační firma by samozřejmě komerční služby, mezi něž v tomto případě neřadí výše uvedené, to znamená, by se občané a státní instituce mohli připojovat k internetu zdarma, tím pádem by měli i volání vzájemně zdarma, tak ty další komerční služby by mohla poskytovat s mírným ziskem a ten by mohl být dalším příjmem státního rozpočtu. Stát už nemůže zvyšovat své příjmy zvyšováním daní a odvodů a musí si najít vlastní zdroje. To snad pochopí i ti, co v boji za kapitalismus razili plošné privatizace ziskových státních firem. Vrátilo se nám to vše jako bumerang v podobě nezdravé závislosti na daních od občanů a firem.

Myšlenka internetu zdarma by se měla zalíbit i našim Bruselanům. Dokonce i EU podobný plán vybudování alespoň občasné Wi-Fi zdarma na šesti tisíci místech v Evropě schválila už v roce 2017. Samozřejmě jako vždy u Bruselu jde o nesystémový krok. Ale myslím, že k celoplošnému pokrytí zadarmo se během pár let dopracují i tam. V našem případě jde jen o to, zda budeme ještě pár let čekat, až nám to někdo nařídí, nebo to uděláme sami a tak, abychom z toho měli maximální prospěch jak stát, tak i občané.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Je zde faktická poznámka pana poslance Zdeňka Podala. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, rád bych se vyjádřil k navrhovanému zákonu, a sice k bodu číslo 1. Školy jsou povinny dotčeným dětem, žákům nebo studentům zajistit distanční vzdělávání. K tomu však školy nemají dostatečně technické zázemí, finanční možnosti.

Dozvěděli jsme se, že peníze za učitelem půjdou až koncem října, ale začátek školy, jak známo, je tedy v září. A řada rodin a dětí v oblasti IT jsou negramotní. Současně ne každá rodina má přístup k internetu. To tady zmínil i pan Okamura, že řešení by bylo, ale v tuhle chvíli ho nemáme. Finanční prostředky uvolněné ministerstvem tuto negramotnost neřeší. A dále není řešen nedostatek vyučujících, pokud je výuka vedena oběma způsoby, jak distančním, tak přímým. Je omezena možnost věnovat se žákům přicházejícím z odlišného jazykového prostředí a celou věc navíc komplikuje inkluze, kde distanční způsob je více než diskutabilní.

K bodu 2. Tento odstavec je velmi vágní a dostatečně nespecifikuje požadavek ministerstva, například selekce vyučovaných předmětů distančním způsobem.

K bodu 3. Praxe ukázala, že toto ve skutečnosti nefunguje, aby se škola přizpůsobila podmínkám dítěte. Řada dětí i rodičů pojala toto vzdělávání jako pokračování prázdnin a škola nemá žádný nástroj, jak rodiče a žáky ke vzdělávání přimět. Většinou se učitelé věnují části žáků, kde je snaha rodičů i dětí a také technické možnosti se takto vzdělávat. Řešením by bylo nejdříve pracovat s rodiči, aby sami zvládli techniku distančního vzdělání, a potom tyto znalosti přenesli na své děti. Pokud mají příslušné technické vybavení samozřejmě. A pokud se nenajde řešení této situace, dojde k vyčlenění části žáků a studentů a zbytek bude prakticky nevzdělatelný.

Děkuji za poznámku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní vystoupí řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Martin Baxa. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji velmi za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, se stanoviskem našeho poslaneckého klubu vystoupí můj ctěný kolega František Vácha, který je členem školského výboru. Já si dovolím zareagovat na stejnou agendu, podobnou agendu, související agendu, a sice na manuál. A to nikoliv konfrontačně, protože samozřejmě všichni víme, že by to mohlo být dříve, a tak dále, s tím už jsme se tady četněkrát potkali, ale spíš prakticky, protože od včerejška mi přišly již stovky dotazů, které se - samozřejmě kromě těch běžných otázek, jak to, že na chodbách máme nosit roušky a ve třídách nemusíme, to už bylo mnohokrát vysvětleno - týkají konkrétních věcí, které studenti řeší, a já se nedivím, že je řeší. Před pěti lety jsem je řešil taky a přikládal bych jim velkou důležitost.

Ale začnu něčím, co se týká samotného obsahu toho manuálu. V manuálu stojí, a je to doporučující ustanovení, že Ministerstvo školství nepočítá s konáním olympiád celostátního charakteru. A to bych prosil vysvětlit, jestli to skutečně znamená to, co tam stojí, a co znamená to doporučení, že ministerstvo jako kdyby samo sobě doporučovalo: nedělejme olympiády. Myslím, že olympiády jsou něco, čeho se velká část studentů účastní ráda, co rozvíjí různé obory, rozvíjí to i obory, které mnoho z nás považuje také za velmi důležité a kde cítí, že by se o ně mohlo zajímat víc studentů, přírodní vědy a tak podobně, a jestli tedy není nějaká varianta, že by se řeklo: plošně to tedy nepůjde, ale půjde to třeba nějak lokálně, nebo se podpoří například online nějaké olympiády, zkrátka budou se spíš hledat cesty než důvody, proč se s tím vypořádat takovýmto plošným zákazem. To je ta jedna častá otázka, možná, že to pan ministr zodpoví.

Další otázka se týká věcí, do kterých Ministerstvo školství nemůže přímo zasahovat, ale i tak u většiny těch opatření beztak spolupracovalo s Ministerstvem zdravotnictví, a to je záležitost maturitních plesů. Studenti nevědí, jestli je mají připravovat, jsou v tom velké peníze, školy nevědí, jestli je připravovat. Ty peníze jsou velmi často i školy, protože někde to zaštiťuje škola, někde to zaštiťují sami studenti. Chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli ministerstvo zvažovalo nějakou variantu, jestli například nepřemýšlelo nad nějakými kompenzacemi za předpokladu, že by tedy ta škola do toho investovala peníze a přišla by o ně, nebo jestli je to něco, co bude řešit teprve v budoucnu. Zkrátka ať studenti vědí, na čem jsou.

A poslední související věc. Ministerstvo školství není jenom Ministerstvo školství, ale ministerstvo mládeže, a co studenti řeší, tak jsou hygienické podmínky u tanečních, které nás na podzim čekají, a jestli to bude nějakým způsobem řešeno. (Lehké pobavení vlevo.) Možná vám to přijde komické, ale já ti schválně ty dotazy prostřednictvím pana předsedajícího přepošlu. Jsou jich opravdu stovky. Děkuji předem za zodpovězení těchto dotazů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr Plaga bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Ačkoliv to není, tento příspěvek nebyl k tomu zákonu, tak si dovolím, abychom se mohli vrátit k tomu projednávanému zákonu, rychle reagovat.

Co se týká manuálu, myslím si, že reakce, i včerejší reakce, od ředitelů, které kontinuálně běží na ČT24, ta zpětná vazba, že je to dostatečně dopředu. Chápu, že je potřeba říkat, že to je pozdě, ale uvědomte si, že pokyny na přípravný týden - začíná ten příští týden a my jsme avizovali už v červenci, že ta opatření jsou nějakým způsobem strukturovaná a že nebudou nikterak nová, že budou stíhatelná ze strany ředitelů. Takže zpětná vazba ze strany ředitelů je, že to, co tam je popsáno, je realizovatelné. Každopádně plošné nošení roušek vychází a bude vycházet z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví. A pokud je předepsáno do nějakých prostor, tak je tam předepsáno, a předepsáno tam asi epidemiologicko-hygienicky má být, byť to může být k debatě.

Každopádně k těm soutěžím, ač jsem velmi rychlý, mám minutu. Pokud to probíhá distančně, pořádány být mohou. To doporučení, že nebudou vyhlašována celostátní kola, nebo ta informace, že nebudou vyhlašována celostátní kola, tam je. Samozřejmě že pokud tomu nebrání ty hygienické standardy, to znamená, je to online, je to korespondenčně, což jsou i tyto typy soutěží, tak ty probíhat mohou. A u těch, které neorganizuje, nevyhlašuje Ministerstvo školství, tak je doporučeno, aby jejich konání bylo přesunuto na druhé pololetí tohoto školního roku. Neznamená to nějaký generální zákaz, ale jenom přizpůsobení situaci. Pokud se situace zlepší, je tam to doporučení do druhého pololetí a ty online běžet mohou.

Co se týká tanečních a dalších věcí, to skutečně, byť vzniká manuál, tak stejně jako hygienické standardy na školách v přírodě nejsou věcí Ministerstva školství. My pouze podporujeme ty mládežníky, kteří je pořádají. Takže standardy pro pořádání tanečních opravdu nestanovuje Ministerstvo školství, takže vám na to neodpovím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí poslanec Martin Baxa v obecné rozpravě. Připraví se poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Dobré popoledne. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil nejenom k tématu návrhu zákona, který je zde předložen, ale vlastně k celkové situaci, která souvisí s tím, jak by měl být zahájen letošní školní rok. Dovolil bych si vyjádřit se k třem věcem, k manuálům, k vybavení škol a samozřejmě potom k vlastnímu návrhu zákona, k němuž jsem připravil pozměňovací návrh, který tady v podrobné rozpravě také načtu.

V argumentu, který souvisí s tím, za jakých podmínek budou otevřeny školy 1. září 2020, tady pan ministr říkal, že kritika toho, že byl manuál vydán pozdě, je zbytečná, že to bylo v termínech, které se řekly, a že dnes se ředitelé k tomu manuálu vyjadřují pozitivně. Přesto, pane ministře, jsem přesvědčen o tom, že ten manuál byl vydán pozdě a že několik týdnů byly nejenom školy, ale i rodiče vystavováni neklidu a nervozitě, protože prostě nemohli vědět, a to je podle mě ten klíčový argument, co v tom manuálu bude. Mohla být očekávána velmi razantní opatření, která by vyvolala veliké nároky na to, jakým způsobem bude organizace výuky zajištěna. Mluvíme třeba o příkladu Itálie v současné době, kde pravděpodobně bude školní rok zahájen tak, že bude každý žák sedět sám ve své lavici. Objevovaly se úvahy o tom, že bude výuka rozdělena do různých částí týdne, a to by na ty školy kladlo veliké nároky. Takže si myslím, že kritika toho, že Ministerstvo školství s vydáním manuálu váhalo, byla oprávněná, a není to jenom názor můj. Poukazovaly na to i řady názorů odborné veřejnosti, zabývala se tím například učitelská platforma sdružující učitele a ředitele škol, která i v prázdninové době poukazovala na to, že v této situaci zatím není zřejmé, jaké podmínky budou.

Nicméně musím podotknout, a chci to říct takto veřejně, že výsledek, to znamená manuály pro otevření škol od 1. září 2020, je dobrý a že ten manuál přináší pro školy převážně pozitivní zprávy, a chtěl bych to ocenit. Samozřejmě se i v tomto dokumentu najdou různé části, které jsou diskutabilní, některá opatření budou problematická ve vztahu, jak je zajistit. Ale ten manuál přináší podle mého názoru dvě základní dobré zprávy.

Tou první zprávou je to, že školní rok v českých školách 1. září 2020 začíná ve standardním režimu, tedy že se nechystají žádná speciální opatření, že začne prezenční výuka tak, jak jsou na ni žáci zvyklí. A proč je koneckonců důležité, aby v naší zemi prezenční výuka probíhala tak, jak jsme na ni zvyklí.

A ta druhá zpráva, dobrá zpráva, vychází také z mých zkušeností během boje s koronavirovou krizí, totiž to, že manuál neklade žádné povinnosti na školy a na jejich ředitele, aby sami vstupovali do kontaktu s krajskými hygienickými stanicemi. Z toho byla opravdu veliká obava. A to, že manuál je postaven na principu toho, že ředitelé škol nejsou těmi, kteří jsou zodpovědní za to, v jakém zdravotním stavu jsou jejich žáci, ve vztahu ke krajským hygienickým stanicím Že při různých výskytech, podezřeních na to, zda nějaký žák nemá příznaky Covid-19, nebude ředitel tím, kdo by měl kontaktovat krajskou hygienickou stanici, myslím, bylo pro školy velmi důležité a úlevné. Takže v tomto ohledu určitě si manuál v tuto chvíli zaslouží dobré hodnocení. Je to dobrá zpráva, jenom důvěřujme tomu, že situace bude taková, aby výuka mohla během školního roku probíhat tím způsobem, jak začne 1. září 2020.

Jako dobrou zprávu chci zhodnotit i to, že se vláda rozhodla uvolnit nemalé finanční prostředky na IT vybavení škol. Byl to veliký problém, který se ukázal během jarní koronavirové krize, ať už se týkal vybavení škol, nebo vybavení v rodinách. Data České školní inspekce ukazovala na to, že část žáků zůstala zcela mimo výuku, část žáků měla problémy s tím, aby mohla dlouhodobě výuku zvládnout, a vybavení škol hardwarem je určitě pozitivní, tak jak bylo řečeno, tedy příspěvek ve výši 20 tisíc korun na účet, ale i vytvoření fondu pro půjčování těchto prostředků žákům.

Co chci ale hodnotit kriticky, a to zejména v kontextu toho, jak vláda Andreje Babiše masivně zadlužila naši zemi, je to, že ta státní podpora je omezena na veřejné základní školy. Já samozřejmě vnímám ten argument, že se jedná primárně o zajištění povinné školní docházky v případě koronavirové krize pro žáky, kteří mají povinnou školní docházku, ale, pane ministře, musíme si říci, že zde jsou také základní školy, které nejsou zřizovány veřejnými zřizovateli, jsou to školy soukromé a školy církevní, které poskytují povinné školní vzdělávání, a ty z toho systému byly vyřazeny.

A také hodnotím kriticky to, že právě v době, kdy vláda disponuje velikými finančními prostředky, se opomnělo středoškolské vzdělávání, protože na straně jedné samozřejmě vnímám ten argument o povinné školní docházce, na straně druhé vzdělávání ve středních školách je velmi důležité, a to nejenom z toho obecného aspektu středoškolského vzdělávání napříč celou republikou, ale byl-li kladen důraz během jarní diskuse o stavu ve školství na to, aby tato opatření nemíjela žáky, kteří pocházejí třeba ze sociálně nepodnětného prostředí, kde je o to důležitější, že se věnují středoškolskému vzdělávání, tak to, že tato podpora nesměřuje ke středním školám třeba ve strukturálně postižených regionech, ale obecně ke středním školám, ale obecně, si myslím, že dobrou zprávou není. A moje výzva je, pane ministře, taková, abyste se zamyslel nad tím, zda tuto podporu nerozšířit i na střední školy, na učitele, kteří působí ve středních školách různého typu, i na žáky středních škol, kteří měli problémy s tím, aby měli zajištěné připojení nebo vůbec možnost se k distančnímu vzdělávání během školního roku nebo toho druhého pololetí loňského školního roku dostat.

A nyní, dámy a pánové, už k vlastnímu návrhu zákona o povinné distanční výuce. Jak ty své předchozí body jsem hodnotil pozitivně, jak už tedy manuály, tak už tedy vyčlenění peněz na IT vybavení, tak si myslím, že zákon o povinné distanční výuce v době krizového stavu prostě není zákonem dobrým. Podle mého názoru se jedná o polotovar. Jedná se o narychlo vytvořenou právní normu, a to z jednoho prostého důvodu. Povinná distanční výuka v krizové době je v principu správná. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud by měla být, nedej bože, zopakována taková situace, jako byla na jaře, tak je nezbytně nutné k tomu, aby byla zakotvena povinnost distanční výuky ve školském zákoně.

Ale tento zákon je písmenem A a za ním nenásleduje to písmeno B, které by tam určitě být mělo. To znamená, jaká bude poskytnuta podpora školám k tomu, aby mohly zajistit už povinnou distanční výuku - je to vlastně úplně jiný model než ten, kterému se byly školy nuceny rychle přizpůsobit v tom jarním období - tak, aby tato podpora byla zajištěna také pro rodiny, pro rodiče a pro žáky, kteří mají povinnost se podle tohoto zákona zúčastnit distanční výuky. Já nechci nyní poukazovat na takové čistě praktické věci v tento okamžik typu, jakým způsobem bude tedy určeno omlouvání žáků, kteří mají určenou povinné vzdělávání v distančním režimu a nebudou se jej moci zúčastnit. Chci prostě obecně poukázat na to, že je zapotřebí rodiče i školy v této věci komplexně podpořit. A kdyby současně s tímto zákonem bylo Ministerstvem školství řečeno, že přichází celá série metodických pokynů, čili dalších materiálů, které by školy v tomto podporovaly, určitě by názor můj a názor Občanské demokratické strany na tento zákon byl pozitivní.

Takže v tom já vidím ten základní problém. Princip povinného distančního vzdělávání je správný, ten způsob, ta rychlost, se kterou byl ten zákon předložen, aniž by bylo doplněno, jaké formy podpory budou poskytovány těm, kteří v době krizového stavu se budou muset distančně vzdělávat, nebo těm, kteří distanční vzdělávání budou zajišťovat, prostě správný není.

A chtěl bych ještě okomentovat svůj pozměňovací návrh, který k tomuto zákonu v podrobné rozpravě načtu. Jedná se o takové jaksi nenápadné opatření, nenápadné ustanovení, které je na konci tohoto návrhu zákona a které se týká jakéhosi zmocnění ministerstva určovat termíny a podmínky přijímání a ukončování - v tomto případě se bavíme primárně o středním vzdělávání. Určitě můžeme vést diskusi - a k tomu ten můj pozměňovací návrh nesměřuje - o tom, že by Ministerstvo školství mohlo mít kompetenci měnit termíny. Můžou se situace různým způsobem vyvíjet a je logické, že může docházet k nějakému časovému posunu. Tady jsem ochoten přistoupit na to, že takovou možnost by v krizovém stavu ministerstvo mít mělo, ale s čím se rozhodně nemíním smířit, a proto ten pozměňovací návrh budu navrhovat, je to, že je v tomto návrhu zákona vlastně určeno zmocňovací opatření pro Ministerstvo školství, kdy ministerstvo může měnit i způsob, kterým tyto zkoušky jsou v zákoně stanoveny.

Objevilo se to už v jarním termínu. Vedli jsme velikou diskusi o jednotné přijímací zkoušce, kdy se vláda a pan ministr rozhodli zrušit druhý termín jednotné přijímací zkoušky. Myslím si, že k tomu nebyly v té době dostatečně silné argumenty, že by se určitě bývaly byly zvládly oba termíny jednotné přijímací zkoušky, nicméně v té době musel pan ministr s tímto návrhem přijít do Poslanecké sněmovny, posléze do Senátu a Parlament měl možnost o této věci diskutovat, předkládat pozměňovací návrhy, podrobit jej veřejné diskusi. Toto zmocňovací ustanovení, které je v návrhu zákona o povinné distanční výuce, ale tuto možnost Parlamentu odebírá. Ministerstvo školství si tuto kompetenci vztahuje na sebe, a mohlo by tedy vlastně za krizového stavu naprosto bez parlamentní diskuse rozhodnout o tom, jestli se bude měnit způsob, kterým je maturitní zkouška, nebo způsob, kterým jsou stanoveny jednotné přijímací zkoušky. Pan ministr tady argumentoval slovenským modelem, že slovenský ministr školství má tuto kompetenci. Ale podle mě tato kompetence by v českém právním prostředky být zakotvena neměla a já jsem přesvědčený o tom, že i v krizovém stavu, tak jak jsme koneckonců v jarním období mnohokrát měli na této půdě příležitost, je pro Parlament jasný prostor pro to, aby zasedl a aby rozhodl o tom, zda situace je natolik vážná, aby tak důležitá věc, která se týká mnoha set tisíc žáků v českých školách, měla být změněna.

Takže v tomto smyslu předložím svůj pozměňovací návrh a určitě budeme společně s kolegy sledovat, jakým způsobem se pan ministr k tomuto pozměňovacímu návrhu, který se týká zákona o povinné distanční výuce v době krizového stavu, postaví.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych za závěr i na této půdě vyslovil znovu velké poděkování českým školám, ředitelům, učitelům i nepedagogickým zaměstnancům, kteří v minulých měsících byli vystaveni těžkým zkouškám, které přicházely náhle, rychle, které přicházely bez možnosti se na ně připravit, a myslím si, že vykonali veliký kus práce. Byli v takové těžké situace i rodiče, rodiny a myslím si, že udělali, co bylo v té době možné.

Chtěl bych říci, že si nejsem jist, zda ministerstvo dostatečně ve stejných měsících konalo rychle. Teď se ukázalo, že v některých věcech se dokázalo Ministerstvo školství této situaci přizpůsobit a třeba v případě manuálů udělat dobrý kus práce, ale ten samotný zákon, o němž tady teď jednáme, podle mého názoru není důkazem kvalitní práce ministerstva v takové těžké situaci.

Sněmovní dokument 6077, který obsahuje můj pozměňovací návrh, samozřejmě v podrobné rozpravě přečtu a chci vás požádat o jeho podporu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Bartoň, připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, k připravovanému zákonu lze říct pozitivní i negativní věci. Asi začnu těmi pozitivními, na začátku se má chválit.

Tento zákon si klade za cíl zalepit mezeru, kterou jsme měli v zákonu, a to možnost distančního vzdělávání v době krize, kterou jsme si na jaře vyzkoušeli a která na jaře podle stávající legislativy byla mimo zákonný rámec. Zároveň bych ocenil, že je zde řešeno i to, že v distančním vzdělávání lze upravit rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy a přizpůsobit obsah vzdělávání tomu, že jde o jinou formu, že jde o jiný způsob. Zároveň bych i ocenil to, že je zde pamatováno na ty studenty, kteří nemají materiální možnost se účastnit online výuky, a školy musí přizpůsobit toto distanční vzdělávání i těmto žákům.

S čím máme problém, je povinnost distančního způsobu vzdělávání. Jednoznačně souhlasíme s tím, že by měla být povinnost vzdělávání, a to i v době karantény, karanténa nejsou prázdniny, studenti by se měli dále vzdělávat. Souhlasíme i se zákonným zanesením této povinnosti a samozřejmě i povinnosti školy poskytovat toto distanční vzdělávání. Když se podíváme do školského zákona, tak je tam definována distanční forma vzdělávání, která je ale zajišťována převážně elektronicky, nebo zcela elektronicky, což nelze pro toto použít, protože by nešlo ošetřit žáky, kteří nemají možnost k materiálnímu vybavení. Proto se zde objevuje nový termín, a to je distanční způsob vzdělávání, pod kterým si lze představit jak on-line výuku, tak i třeba papírovou verzi pro studenty, kteří nemají vybavení pro on-line výuku. To je velice vstřícné ke studentům, že nějakou formou mohou zajistit tuto povinnost, nicméně se jedná o zákonnou povinnost. A k tomu nám chybí právě prováděcí předpis, vyhláška, která by jasně definovala, co je ten způsob distančního vzdělávání, jaké jsou parametry, že došlo k naplnění této zákonné povinnosti. To zde není. V zákonu je pouze vágně, obecně uvedeno, že je povinnost distančního způsobu vzdělávání. Ale co to všechno znamená? Kdy ten student naplní tuto povinnost? Kdy škola naplní povinnost, že poskytla toto vzdělávání?

Uvedu příklad. Může se lehce stát, že učitel zadá úkoly žákovi, ten splní čtyři z osmi. Rodič řekne: ano, splnil čtyři z osmi, je naplněna povinnosti distančního vzdělávání. Učitel řekne: ne, splnil pouze čtyři z osmi, nenaplnil povinnost distančního vzdělávání, protože to neudělal vše. Případně časová norma, student bude v distančním vzdělávání od rána do večera, když mu bude naloženo, a rodič prostě potřebuje nějakou normu, nějakou autoritu, která řekne: to je moc, maximálně může osm hodin, aby rodič mohl prostě říci: mé dítě se distančně vzdělávalo osm hodin a dál nemusí. A tohle zde chybí.

Proto jsme i na školském výboru diskutovali možnost té prováděcí vyhlášky, která by vlastně toto stanovovala, ta kritéria, co je ta povinnost, kdy ta povinnost bude naplněna. Protože tak jak je v zákoně, je fakt obecná a jeden pedagog může říci: bylo splněno, druhý pedagog může říci: nebylo splněno. A jestliže máme zákonnou povinnost, na základě které může být do rodiny poslán OSPOD a zahájeno odebrání dítěte, tak to nemůže být definováno takto obecně. Tady musí být jasná pravidla, zda zákonná povinnost byla naplněna, nebo nebyla naplněna.

Z toho důvodu podáváme pozměňovací návrh, aby tato povinnost, aby tento zákon byl omezen pouze na následující školní rok s tím, že ministerstvo by připravilo ony podzákonné normy a představilo to znovu, a v případě, že bude ministerstvo laxní a tyto podzákonné normy nepřipraví, tak vlastně tato povinnost ze zákona v příštím školním roce zmizí. Na půdě školského výboru toto nebylo akceptováno, neměl tento návrh podporu. Ačkoliv já se k němu znovu přihlásím v podrobné rozpravě, tak na základě projednávání ve školském výboru jsme připravili alespoň ještě doprovodné usnesení, ve kterém chceme, aby vláda právě tuto podzákonnou normu zpracovala. Já ho přečtu:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. žádá vládu o přípravu a zpracování navazujícího prováděcího právního předpisu, který by blíže specifikoval vymezení distančního způsobu vzdělávání a podmínky jeho realizace z důvodu nově ukládané povinnosti škol distanční způsob vzdělávání poskytovat a povinnosti žáků se takového vzdělávání účastnit, a to nejpozději do třech měsíců od nabytí účinnosti předloženého vládního návrhu zákona;

2. pověřuje výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby navazující prováděcí právní předpis následně projednal."

Budu rád, pokud podpoříte jak pozměňovací návrh, tak doprovodné usnesení. Já osobně, respektive celý náš klub, podpořím i pozměňovací návrh kolegy Baxy, který se zabývá i vůbec pravomocemi, jaké může mít ministerstvo v době mimořádného stavu vůči přijímacím a závěrečným zkouškám. V tomto ministerstvo již nemá naši důvěru na základě toho, co se stalo na jaře, kdy vlastně ministerstvo svým návrhem vzalo jeden termín z jednotné přijímací zkoušky, a rozhodně bychom nechtěli, aby tuto pravomoc mělo bez projednání v Parlamentu. Debata v Parlamentu je důležitá, když se zasahuje do práv, do možností studentů, a myslím, že i debata, která tady proběhla na jaře, měla svůj význam, a nechtěli bychom, aby právě ministerstvo mělo tuto pravomoc. Zároveň nemáme nic proti tomu, aby ministerstvo mělo pravomoc v posouvání termínu na základě aktuálního vývoje, protože tam je potřeba, aby se někde reagovalo hodně rychle, což při projednávání v Parlamentu není tak moc reálné, ale nechceme, aby tam byla ta všeobecná možnost ministerstva jakkoliv zasahovat do podmínek přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážené kolegyně a kolegové, já vím, že vás tady v sále mnoho není, nicméně po mně bude třeba hovořit paní poslankyně Valachová nebo paní poslankyně Gajdůšková. Předpokládám, že mnozí chcete pro ten zákon hlasovat čistě proto, že jste v koalici, čistě proto, že to předkládá váš pan ministr. Já to chápu. Ale prosím, nezdá se to, ten zákon bude mít obrovský dopad na situaci všech rodičů dětí školou povinných. Je to vágní zákon bez slibu, že ministerstvo vypracuje příslušnou podzákonnou normu, vyhlášku. Já si myslím, že to je mnohem důležitější, než si, vážení kolegové, vážené kolegyně, myslíte. Je to zákon, který umožní opravdu to, aby OSPOD chodil do rodin a ve finále i třeba zahajoval různá řízení o odebírání dětí. To je něco, co musí být naprosto jasné, jak to bude fungovat. Je to zákon, který umožní přiostření různých sporů mezi rodiči, když nebude zase jasné, co má opravdu to dítě splnit. Je to zákon, který nemůže fungovat, když nebude zajištěné ošetřovné pro všechny skupiny pracujících rodičů.

Pane ministře Plago, víte, že nemáme ošetřovné pro živnostníky a pro lidi pracující na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce? Tyto skupiny rodičů nebudou moci dostát té své povinnosti, protože i když si platí pojistné, i když odvádějí nemocenské, nemají v naší zemi vůbec nárok na ošetřovné. Pro koronavirus, pro pandemii jsme to výjimečně schválili. A já vám říkám tu provazbu, Pane ministře, jde o to, že v zemi, která nezajistí všem pracujícím rodičům možnost být s dítětem v karanténě na ošetřovném, není možné uložit povinnost dítě nějakým způsobem vzdělávat. A tato souvislost je opomíjená.

Stejně tak vůbec není jasné, jak budou zajištěné podmínky pro školy, aby měly skutečně nejenom železo - ty nakoupené počítače - ale aby měly možnost pomoci s internetovým připojením a s nějakým základním zaškolením. To dnes dělají neziskové organizace. To perfektně funguje přes iniciativu Počítače dětem, přes Česko.Digital. Ale prosím, komunikuje s těmito organizacemi ministerstvo? Řešíte, jak ty praktické zkušenosti přetavit v celou státní praxi?

Tyhle otázky já ještě jednou zesumarizuji, ale chtěla bych nejprve ocitovat to, co jsme už tady ve Sněmovně schválili. My jsme jako Poslanecká sněmovna požádali vládu o zpracování a zveřejnění plánu komplexní podpory pro distanční výuku na školách. Toto usnesení Poslanecké sněmovny ukládá do 31. srpna zpracovat takový komplexní plán. Je to plán pro situaci, pokud opět dojde k omezení školní docházky. A bohužel jeho naplněním nejsou zde zmiňované a kolegy chválené metodiky. Tento plán chybí. Není jasné, jak zajistit, aby nakoupené počítače jen tak neležely ladem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, paní poslankyně. Musím vás v tuto chvíli přerušit. Samozřejmě vystoupíte jako první bezprostředně po polední přestávce.

Upozorňuji všechny poslankyně a poslance, že dnes máme jiný harmonogram, polední přestávka bude pouze mezi 13. a 14. hodinou. Odpolední jednání Poslanecké sněmovny bude pokračovat ve 14 hodin. V tuto chvíli přerušuji, nebo končím dopolední jednání.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené poslankyně a poslanci, zahajuji odpolední jednání schůze Poslanecké sněmovny a budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu, to znamená vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tzv. školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 972 - zkrácené jednání. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili před polední přestávkou v obecné rozpravě.

Takže já prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Ivo Pojezný. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě.

Před polední přestávkou bylo přerušeno vystoupení paní poslankyně Olgy Richterové. Ale není přítomen... Vy chcete, paní poslankyně, přítomnost pana ministra, že? Takže pan ministr... já nevím, kde tedy je. Nebo ví někdo z vlády, kde je pan ministr? Není, takže dáme prostor tři minuty, aby se dostavil. Třicet vteřin. Tak to tady nejde nastavit, takže dáme minutu. Po dohodě tady minutu, takže já vyhlašuji pauzu do 14.04, aby se pan ministr dostavil.

 

(Jednání přerušeno od 14.02 do 14.04 hodin.)

 

Tak, máme 14.04, takže nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a slovo má paní poslankyně Olga Richterová, jejíž vystoupení bylo přerušeno. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že jsme se tady všichni sešli. Ovšem ta diskuze, má být diskuze o kvalitě toho předkládaného zákona. Mně záleží na tom, abychom přijímali takovou legislativu, která bude poskytovat jasný právní rámec. Tenhle zákon se týká všech rodičů dětí školou povinných. Týká se toho, jaký bude rozsah jejich povinností. Co všechno budou muset zajistit při tom, když třeba jejich dítě bude v karanténě. A mě prostě zajímá, aby pan ministr vysvětlil, co přesně mohou rodiče čekat a jak je v tom podpoří. Samozřejmě nejde jenom o rodiče, jde i o vyučující, jde i o školy. Zatím to vidím a klub Pirátů to vidí tak, že ten zákon jenom snímá zodpovědnost z Ministerstva školství. Jenom to usnadňuje centrálnímu orgánu státní moci, ale na všechny ostatní to hází a nechává na nich, ať se s tím nějak poperou. To je pro mě naprosto nepřijatelné.

Takže mohu-li to shrnout, vážené kolegyně a kolegové, bude potom vystupovat paní poslankyně Valachová či Gajdůšková, které jsou koaliční, velmi by mě zajímal váš názor na tyto věci, stejně jako od pana ministra. Jak stát podpoří rodiče, aby tu novou povinnost zvládli. Jak jste ve vládě parametricky obecně domluvili, že bude vyřešené ošetřovné pro lidi pracující na různé druhy dohod a odvádějící nemocenské pojištění a pro lidi pracující jako živnostníci - OSVČ. Protože ti dnes nárok na ošetřovné vůbec nemají. Tam mě to zajímá jenom parametricky, zda na tomhle máte shodu. Ti by totiž jinak tu povinnost vůbec nemohli plnit. Pak mě samozřejmě zajímá, zda ustoupíte, vážený pane ministře, od svého záměru a sepíšete vyhlášku, která by upřesnila, jak řešit omlouvání, jak řešit třeba nepřiměřený náklad od určitých vyučujících, jak řešit třeba ten nějaký směrodatný obecný hodinový rozsah, co by mělo vyučování trvat, a podobně. Zkrátka upřesnění k tomu, co to má znamenat distanční způsob vzdělávání. A stejně tak samozřejmě jde i o ty souvislosti k OSPODu, k orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tam zase musí být vydiskutované z MPSV, kdy už to bude na zaurgování OSPODu.

Bez těchto upřesnění je vysoce nezodpovědné tento zákon schvalovat. A já nežádám, aby byla dnes hotová ta vyhláška. Já žádám, aby tady zazněly rámcově odpovědi na tyto parametrické otázky. Žádám, aby bylo zřejmé, zda ten zákon způsobí něco jiného než chaos. A žádám, aby bylo vysvětleno, jak tahle povinnost uvalená na rodiče bude alespoň rámcově definovaná.

Na závěr bych vás chtěla požádat, vážené kolegyně a kolegové, přehodnoťte prosím sjednanou koaliční podporu pro takto vágní zákon. Bez příslibu vyhlášky je vysoce nezodpovědné to schvalovat. Nesmí nám být jedno, jakým způsobem bude vyřešeno ošetřovné, jakým způsobem bude stanoven rozumný rozsah povinnosti pro rodiče a jaké budou ty souvislosti právě k OSPODům, které řeší třeba rozvodové spory a které ve finále řeší třeba i odebírání dětí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Kateřinu Valachovou a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená vládo, pane ministře, dovolte, abych tedy i já okomentovala předloženou novelu školského zákona. Tato novela školského zákona se nám předkládá mimo jiné i jako naplnění našeho poslaneckého usnesení z července, takže je dobře, že tady zákon o distančním vzdělávání dnes máme. Musím říct, že mě ale trochu překvapilo, že jeho účinnost do budoucna je tedy počítaná i na všechny další možné situace podle krizového zákona a že je neomezená. Řeknu, proč mě to překvapilo.

Stejně jako řada rodičů, prarodičů, učitelů, učitelek a ředitelů jsem v minulých měsících, pravda, z médií - a pan ministr školství to bezpochyby případně upřesní - zaregistrovala, že záměrem je nejprve rychle zareagovat na stávající situaci možného návratu COVID-19 do škol úpravou zákona o distančním vzdělávání, který by tedy opravdu reagoval akutně na situaci, abychom byli alespoň základně připraveni od 1. září. A potom jsem v těch minulých měsících, týdnech zaregistrovala, že záměrem bylo připravit, řekněme z gruntu, zákon o dálkovém vzdělávání, distančním vzdělávání, který by zohlednil všechno, co jsme připravili na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v těch minulých letech v rámci pilotního ověřování, v tom, co jsme vlastně zjistili v rámci projektové přípravy, z financování evropských peněz, a tak dále. Tohle jsem skutečně předpokládala. Takže z tohoto pohledu to, co nyní projednáváme, je vlastně distanční vzdělávání tak trošku napůl, protože na jednu stranu je to právně navždy, na druhou stranu, řekněme, obsah toho vzdělávání, co to znamená a tak dále, úplně stoprocentně odpracován nebyl.

Říkám to jenom pro pořádek, protože kolega Jiří Mihola, vaším prostřednictvím pane předsedající, tady mluvil o tom, že na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy digitální vzdělávání nebylo řešeno, nebo podle něho nebylo řešeno. S tím zásadně nesouhlasím. V těch minulých letech opravdu nejenom pilotní ověřování, ale i financování skrze evropské fondy, metodické kabinety, ICT. A mohla bych dál pokračovat. To znamená, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vzdělávání učitelů a učitelek v rámci NIDV, nyní tady transformovaného ústavu. Takže určitě nezačínáme na zelené louce. Ale jak říkám, v tuto chvíli máme na stole něco mezi tím ad hoc, rychlým zákonem, a řekněme, tím gruntovním. Takže poprosím pana ministra školství, vaším prostřednictvím pane předsedající, jestli by toto neupřesnil. Já bych osobně spíše volila na jeden školní rok onen zákon, který máme na stole, a jak říkám, ten gruntovní potom společně dohromady do budoucna i po konzultaci s odbornou veřejností předložit ještě tedy během následujících měsíců pro ty roky budoucí.

Nicméně projednávali jsme tuto situaci na našem poslaneckém klubu sociální demokracie a postačí nám, řekněme, příslib pana ministra, že nezamrzneme na tomto zákoně, ale budeme ještě pracovat dál na tom gruntovním zákoně směrem k distančnímu vzdělávání, k dálkovému vzdělávání, do budoucna. V takovém případě zákon podpoříme tak, jak je, a nebudeme podporovat v tuto chvíli předložené pozměňovací návrhy. Domníváme se totiž, že jsme v legislativní nouzi, a jako koaliční strany tedy podpoříme zákon tak, jak byl předložen. Ale jak říkám, prosíme o ten veřejný příslib pana ministra, že tento zákon nám nezůstane navždy.

Druhá věc, o které jsem chtěla mluvit, je povinná školní docházka. Dámy a pánové, ono se velmi hovořilo během července a srpna o volebním právu, jak je to naše základní právo a jak se všichni musíme na tom shodnout, a politické strany jednaly a před tedy několika desítkami minut jsme schválili pravidla pro volební právo lidí v karanténě. Byla bych docela ráda, kdybychom se stejným způsobem zajíkali na tím, že toto se týká 1 300 tisíc dětí a jejich práva na vzdělávání, na vzdělání. Je to stejně klíčové. A dámy a pánové, já se domnívám, že právě v době, ve které jsme, vzdělání, vzdělávání dětí a ta budoucnost jsou důležité nejenom pro právo na vzdělání každého našeho dítěte, ale na rovinu, není klišé, když řeknu, je to absolutně klíčové pro budoucnost republiky. Takže nešetřeme na tom ani silami, ani penězi.

A tady chci jenom říct, že zpětná odezva ze škol upozorňuje na to, že super, palec nahoru, že jdou finance do základních škol na dálkové vzdělávání, ale zase zvednutý prst a vykřičník - nezapomeňte na nás, na ten poslední rok předškolního vzdělávání, ozývají se mateřinky. A říkají víceletá gymnázia a gymnázia, střední školy a učiliště, učiliště - nezapomeňte na nás z hlediska zajištění dálkového vzdělávání, ať v tom nezůstaneme sami. Chtěla bych říct, že v případě učilišť a středních odborných škol velmi často tam žáci a studenti měli problémy, řekněme, s ekonomickým zajištěním právě toho dálkového vzdělávání. A upozorňují ředitelé škol, že právě na učilištích to byl velký problém - neúčast případná plná na plnohodnotném vzdělávání na jaře tohoto roku.

Takže znovu prosím... Viděla jsem, že ten materiál, který vláda schválila - zase je to perfektní, řekněme, druhý palec nahoru - že finance, které jsme my i jako poslanci pro dálkové vzdělávání podporovali v červenci a některé prosadili, tak ještě byly navýšeny. To jsem moc ráda, ale myslím si, že tak jak Ministerstvo školství v tom materiálu říkalo, že to je předpolí, je to nějaký základní krok, tak věřím, že v těch dalších krocích dopracuje i toto. Sama za sebe říkám, rozpočtové požadavky Ministerstva školství mají moji plnou podporu a věřím, že i vaši, kolegové, kolegyně, napříč politickým spektrem.

Třetí věc, o které jsem chtěla mluvit, je to, že pan ministr školství i dnes na tom plénu, ale i na školském výboru ráno několikrát reagoval. Toto nesouvisí s tím zákonem o distančním vzdělávání, je to věc manuálu. Tady si dovolím nesouhlasit. My potřebujeme funkční distanční vzdělávání. A aby bylo funkční, tak my potřebujeme funkční zákon, funkční manuál, funkční opatření zde přítomného pana ministra zdravotnictví, zdravotnická, směrem k tomu, jak bude probíhat například ta praxe roušek ve školách a podobně. Také potřebujeme finance, aby fungovalo distanční vzdělávání. A na rovinu, potřebujeme asi řadu dalších pravidel, ke kterým má ministr kompetence v rámci opatření ministra nebo podzákonných předpisů. Tohle bychom si měli férově říct a poctivě to pro školy a především naše děti odpracovat.

V tomto smyslu chci říct - a zase otázka směrem k panu ministrovi prostřednictvím předsedajícího. Zdá se, že manuály neobsahují pravidla nebo doporučení pomoci opět pro dětské domovy, výchovné ústavy a internátní školy. Podotýkám, že vycházím z nějaké zpětné odezvy na svých sociálních sítích a mailech. Tady bych poprosila, aby ještě do začátku školního roku o tyto tři skupiny byl manuál dopracován. Nebudu to rozebírat proč. Asi všichni chápeme, že jsou součástí našeho systému, a neměli bychom na ně zapomenout.

A poslední dvě věci se úplně netýkají, nebo, řekněme, nejsou jenom v kompetenci ministra školství, nicméně souvisí s tím, aby nám to fungovalo, a myslím si, že ministr školství je ten, kdo by tedy měl držet ten prapor a zajistit, aby školy měly dostatek ochranných pomůcek. Tady chci říct, že manuál říká poměrně drsně, že i nadále učitelé a učitelky nemají nárok v režimu osobní ochranné pomůcky na roušku.

Já jsem se informovala o tom, že vláda, tedy naše vláda, má dostatek ochranných pomůcek v rámci rezervy, v rámci státních hmotných rezerv, že v tuto chvíli jsme dostatečně zásobeni, a dovolím se tedy zeptat, nebo vyzvat pana ministra, jestli má sám nějaký plán pro případnou podporu, kdyby byl návrat COVID-19, řekněme, širší než nějaká lokální ohniska, protože se domnívám, že můžeme odpracovat a že bychom měli zajistit pro klid ve školách to, abychom případně skrze centrální pomoc, protože roušky máme, tyto roušky pro naše učitele a učitelky zajistili.

Podotýkám, že ty důvody, proč bychom to měli udělat, jsou podle mého soudu dva. Za prvé se jedná o 1,3 milionu dětí, žáků a studentů. Podotýkám, vědecky je dokázáno - jistě to ministr zdravotnictví může podpořit - že děti se projevují poměrně bezpříznakově z hlediska covidu a můžou být přenašeči. A druhá věc, co se týká učitelek a učitelů - a to ví zase pan ministr školství a my to koneckonců jako poslanci víme také - více se spoléháme, většina našich učitelů je ve věku 50+. To znamená, přece jen už zapadají do rizikových skupin, nebo se oni sami starají o své prarodiče a samozřejmě tam může vznikat řada životních situací, které bychom měli respektovat. Takže výzva - pojďme toto pro bezpečnost, respekt a opatrnost v rámci škol, vzdělávání dětí a bezpečí učitelek a učitelů udělat.

A poslední věc tady nakousla Olga Richterová vaším prostřednictvím, pane předsedající - to se tady vlastně tak trošku na tom pultíku kroutím - a to je otázka ošetřovného pro případ, že dítě bude v karanténě, ať tedy jako už zjištěné ze smyslu nakažením covidem, nebo pro podezření. Vy víte, že jsme tady - a zapojila jsem se do tohoto prosazování naposledy s vámi - prosadili ošetřovné pro rodiče dokonce ve výši 80 %, ale bylo to omezeno do 30. června. To uplynulo a my jsme v této chvíli v situaci, kdy ne dobrovolně, jako na jaře, ale povinně najedeme na distanční výuku, které se budou muset podrobit děti a samozřejmě rodiče, prarodiče, tak jak jsme byli zvyklí pomáhat, protože bez toho to nejde, distanční vzdělávání, zejména u menších žáků nebo dětí. Ale ošetřovné je v tuto chvíli 60 % a pouze devět dnů.

O co mně jde? Těch devět dnů je obrovský problém, protože my ho nemůžeme podle mého soudu nechat tak, pokud můžeme mít výpadky delší než devět dnů z povinné školní docházky. Takže já, vážené kolegyně a kolegové, se budu snažit přesvědčit koaličního partnera, protože zatím se mně to nepodařilo, o tom, abychom odblokovali ošetřovné pro rodiče pro případ vazby na povinnou distanční výuku tak, aby po dobu, kdy nefunguje škola, třída, tak aby ošetřovné, tak jak je, nezvýšené, alespoň ve výši 60 %, ale delší, než je nyní devět dnů, bylo možné.

A řeknu vám, o kterou cílovou skupinu rodičů a dětí mám největší starost. Jsou to samoživitelé a samoživitelky. Já nevím, jak vy, ale pokud vypne třída v uvozovkách v důsledku covidu, vy jste sám na výchovu dětí, které samozřejmě může být jedno, můžete mít dvě děti, můžete mít tři, jedno je covidové, nebo klidně tři, to je jedno, zkrátka mají karanténu, vy ho musíte hlídat, nesmíte ho opustit a zároveň máte dálkově vzdělávat, kde tedy ne vždycky jde o výuku online, ale může jít o vyzvedávání úkolů ve škole, a do toho máte po devíti dnech nulu, to znamená, zřejmě budete žít ze vzduchu a po dobu devíti dnů jste na polovině svého příjmu, tak mi to vůbec hlava nebere, a já věřím, že my poslanci a poslankyně společně s vládou to řešení ošetřovného nalezneme a odblokování horní hranice, jak říkám, za stávajících podmínek 60 % mzdy, ale po dobu, kdy vypadne třída, vypadne škola, nemáme povinnou školní docházku a naopak povinně dálkově vzděláváme, že tuto záležitost tady ve Sněmovně v následujících týdnech schválíme. Mám návrh zákona, který má souhlas Ministerstva práce a sociálních věcí, mám pro to podporu svého sociálně demokratického klubu, za kterou samozřejmě děkuji, a budu se snažit v následujících týdnech přesvědčit kolegy napříč politickým spektrem, abychom se na tomto shodli a v následujících týdnech abychom to odhlasovali.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní poslankyně Valachová. Nyní přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher, a to mezi 16. a 21. hodinou, resp. do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A nyní jedna faktická poznámka, pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Reagoval bych na paní kolegyni Valachovou. Za Piráty můžeme říct, že podporujeme dlouhodobě zavedení distančního vzdělávání i za standardních dob, protože dlouhodobě podporujeme povinné vzdělávání, ať už jakoukoli formou, ať už prezenční, tak i distanční. Zároveň bych ještě zmínil, co jsem neřekl ve své řeči. Je škoda, že tento návrh si ještě neklade za cíl zavést i kombinovanou formu, stejnou kupříkladu, jako na jaře mělo Rakousko. Byla by to jedna z možných forem a jedna z možností pro naše školy.

Jinak velice vítám ten návrh, který tady zazněl, na ošetřování člena rodiny. Na ošetřování člena rodiny by měl mít nárok každý rodič, jehož dítě je do deseti let a v povinném, pod povinností distančního vzdělávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Rakušan se omlouvá od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A nyní dostává slovo paní poslankyně Alena Gajdůšková a připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře, vážená vládo, chci v prvé řadě potvrdit a přidat se k tomu, co zde říkala moje vážená kolegyně Kateřina Valachová. K tomu snad možná jednu takovou rýpavou větičku. Piráti neobjevili Ameriku. Skutečně, skutečně ne.

Návrh zákona, který dneska máme na stole, na distanční vzdělávání byl očekáván školskou veřejností. A my jsme už na počátku celé té situace, kdy došlo k uzavření škol, hovořili o tom, že jestliže zde máme najet systém distančního vzdělávání, tak je potřeba vytvořit podmínky. Ten návrh zákona ukládá povinnosti školám, ukládá povinnosti žákům a studentům. A jestliže stát ukládá povinnosti, tak také musí pro to vytvořit podmínky. Jsem tedy velmi a velmi ráda, že došlo na naše slova a že tedy vláda rozhodla o tom, že budou věnovány prostředky na zajištění ICT vybavení. Zdůrazňuji k tomu, připomínám ale, že je potřeba také zajistit, aby ti, kteří s tím pracují, měli přístup k datům. Víme, že po dobu toho uzavření škol v prvním pololetí, že to mnohde sanovali učitelé v podstatě z vlastního. Nikdo jim to neproplatil, záleželo na přístupu škol či případně jednotlivých zřizovatelů. Ale tu povinnost ukládá v této chvíli stát, tak je potřeba, aby stát sanoval i tyto věci finančně.

Druhá věc, o které hovořila Kateřina Valachová, jsou roušky pro učitele, případně respirátory pro učitele. Nebudu to opakovat, jenom jsem si vzpomněla při té příležitosti, je to hodně dávno a bylo to v jiném režimu, ale byla situace, kdy učitelé sháněli křídy a nosili si křídy do školy, aby vůbec mohli vyučovat. Já si myslím, že v té době už dávno nejsme a nebudeme, a ochranné pomůcky jsou podle zákoníku práce právem zaměstnance a povinností zaměstnavatele poskytnout, takže věřím tomu, že i toto bude zajištěno z těch důvodů, o kterých už mluvila Kateřina Valachová.

Věc ale, kvůli které jsem se přihlásila o slovo, je skutečně to ošetřovné. Mrzí mě, skutečně mě velmi mrzí, že tam nedošlo ke koaliční dohodě a že současně s návrhem zákona o distančním vzdělávání nemáme na stole ať už pozměňovacím návrhem, který byl připraven, či samostatným návrhem zákona, novelou, návrh na to, abychom upravili ošetřovné. Znovu připomínám, že v této chvíli je to v režimu nároku devět dnů, u samoživitelky šestnáct dnů, a za 60 % denního vyměřovacího základu. Jestliže karanténa má být deset dnů, tak pořád minimálně jeden den tam koliduje. Druhá věc je, jestli opravdu ty školy, případně třídy by byly uzavřené jenom na dobu povinné karantény a zda by se to neprodlužovalo. Náš návrh a naše představa jako sociální demokracie je, že by lhůta měla být skutečně rovna té době, po kterou to dítě musí být doma, musí být v karanténě, resp. po kterou se podrobuje distančnímu vzdělávání.

Další problém tam vidím, a bude to určitě k debatě, já si myslím, že by to mělo být rozvolnění ošetřovného v té věkové hranici dítěte. V této chvíli je to do deseti let. My jsme ale ve zdravotním výboru navrhli u karanténního ošetřovného věkovou hranici třináct let. Těch třináct let odpovídá zhruba tomu, dokdy je dítě schopné a může být samo doma nějakou delší dobu bez nějakého dozoru, bez přítomnosti dospělého. Nad třináct let, všichni víme, děti už jsou radši, když jsou samy doma, než když nad nimi sedí maminka či tatínek nebo prarodiče.

Náš návrh na ošetřovné bude směřovat k těmto dvěma věcem. A já věřím tomu, že se koaličně dohodneme, že to dokážeme předložit co nejdříve, ať už jako samostatnou novelu, tak aby to začalo platit co nejrychleji, případně že velmi rychle zařadíme návrh úpravy dlouhodobého ošetřovného, který už zde ve Sněmovně jsme předložili jako sociální demokracie, leží tu už chvíli a je to také věc, která je potřeba a má vazbu, nebyl by to žádný přílepek, bylo by to naprosto konzistentní v rámci novely zákona a té oblasti, kterou novela zákona ošetřuje.

Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat panu ministrovi, že to dokázali, návrh zákona dokázali dát takto rychle do Sněmovny, že to stihneme do začátku školního roku. Věřím tomu, věřím jeho slibům, že ten metodický pokyn, vyhláška bude a bude projednána se všemi relevantními aktéry tak, aby skutečně praxi pomohla. A to je náš závazek i jako sociálních demokratů, že se na tom budeme velmi podílet. Dále bych chtěla poděkovat všem školákům, a teď myslím všem učitelům, těm, kteří spravují školy, všem ředitelům, zaměstnancům školských zařízení za to, že dokázali vcelku rychle reagovat na tu situaci, kterou nikdo nepředpokládal. Velké poděkování samozřejmě také rodičům a všem, kterých se školský systém nějak dotýká. A protože jsme před začátkem školního roku, tak také všem přeji hodně zdraví, hodně sil a úspěšný školní rok. Já věřím tomu, že to společně zvládneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, a jelikož mám jenom jednu faktickou, tak je stále připravena poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já bych chtěla pouze fakticky zareagovat na slova paní poslankyně o tom, že to provázání povinnosti zajistit distanční vzdělávání s ošetřovným není žádný objev Ameriky. Právě proto, že to není žádné objevování Ameriky, ale fakt, který je nasnadě pro každého rodiče dětí školou povinných - mě ani nemůžu snad říct, že překvapuje, ale rozčiluje a neskutečně nenechává klidnou to, že není jakákoli koaliční dohoda o tom, že pro všechny ty skupiny, které to budou potřebovat, bude to ošetřovné zajištěno. To je jedna věc.

A ještě bych zdůraznila, paní poslankyně řekla - věřím tomu, že se koaličně dohodneme. Já tomu právě jako opoziční poslankyně za Piráty nevěřím. Chtěla bych tady jasná slova od pana ministra. A stejně tak tady nezaznělo naprosto jasně, že ta vyhláška bude projednána. Tohle všechno by chtělo komentář od pana ministra. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já děkuji za slovo. Chtěla bych se k tomuto také vyjádřit. Trošku se vrátím zpátky do debaty, ne asi k ošetřovnému, ale vysloveně k té distanční výuce. Já si nejsem jista, že je vhodné všechny problémy, které se postupně stávají, prostě se dějí věci, s kterými nepočítáme, aby se na všechno dělal zákon. Když se cokoliv stane, tak uděláme nový zákon, nový zákon, za chvilku tady budeme mít 20 tisíc zákonů. Nejsem si jista, že je to cesta, kterou bychom měli jít, ale dobře. Na jednu stranu je fajn a je skvělé, že do školství jdou peníze, to říkám dlouhodobě, že je potřeba do školství dávat více peněz, do materiálu, učitelům atd., ale na druhou stranu si nejsem jista, jestli tyto peníze budou dobře vynaloženy.

Mě by zajímalo stanovisko Ministerstva zdravotnictví i pana ministra Plagy, jaké je riziko vlastně nákazy u malých dětí, třeba na prvním stupni nebo na druhém stupni, zkrátka na základní škole. Jestli je opravdu tak velké riziko, že bychom měli upřednostňovat distanční výuku. Já jsem totiž zastánce toho, že není důležité jenom vzdělávání pro děti, ale velmi důležité je to, že do té školy chodí, mají tam ten sociální kontakt, jak učitel - žák, tak vlastně mají tam kamarády, a takové to, že je paní učitelka zkouší, oni tam musí docházet, je tam nějaká povinnost. Nejsem si jista, když tady mluvil můj kolega Bartoň, že by zavedl, nebo že by se nebránil distanční výuce i v době, kdy není pandemie - já jsem zastánce, a mluvím i za hnutí Trikolóra, že to asi není úplně vhodné. Protože ty děti by zkrátka měly chodit do školy, chodili jsme do školy všichni a myslím si, že takhle by to mělo být i nadále.

Takže ještě bych se chtěla zeptat pana ministra, jestli mají nějaké výsledky nebo jsou nějaké průzkumy, jaké je to riziko přenosu nebo jestli se prokázal třeba nějaký přenos u takto malých dětí. Zkrátka nějaké číslo nebo nějakou informaci jestli by nám tady mohl k tomu říci.

Ještě bych chtěla k panu ministrovi, teď to nebude k distanční výuce, ale chtěla bych mu poděkovat za to, že zaslal před pár dny školám ten manuál, který měl být do 31. srpna, samozřejmě zatím jsem si ho pročetla ne úplně do detailů, ale jsou tam věci, s kterými nesouhlasím, ale věřím tomu, že určitě by je pan Plaga rád chtěl do budoucna nějakým způsobem dopracovat. Jsou tu jistě poslanci, nejenom já, kteří mu s tím určitě rádi pomůžou, a věřím, že to ocení a bude komunikovat jak se školami, tak i s poslanci.

Takže to jsem chtěla říct za nás, že tedy naším cílem, nebo my chceme, aby hlavně děti chodily do školy, a pokud je tam obrovské riziko, což není můj názor, tak bych chtěla znát nějaká čísla, a pak se tedy uvidí. Nemyslím si, že by bylo dobré zase vymýšlet tady zákony, když nemáme k tomu žádné podklady a tak.

Takže děkuji, pane ministře, už předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Marka Výborného, připraví se jako poslední pan poslanec František Kopřiva. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolím si několik poznámek k té projednávané materii a k distančnímu vzdělávání. Samozřejmě že jsme ve shodě, a už to tady přede mnou říkal i kolega Jiří Mihola, že to, co na začátku, nebo respektive to, co na jaře probíhalo tak trochu mimo zákon, tak je dobré v zákoně ukotvit. Pro kolegyni Hyťhovou jenom připomínám, že tady nemáme nový zákon, ale novelu školského zákona, a tam skutečně dnes zakotvení možné distanční formy výuky na úrovni základních škol není. Čili na to jsme upozorňovali už v průběhu jarních měsíců a vítáme snahu Ministerstva školství a vlády toto v zákoně ukotvit.

Já jsem tady ale zajedno s těmi slovy, která tady zazněla, že normální je chodit do školy a že distanční forma vzdělávání by skutečně měla zůstat mimořádnou formou, mimořádnou variantou pro mimořádné situace. A je dobře, když na tyto mimořádné situace... (Hluk v sále, řečník se odmlčel.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já bych vás chtěl požádat o klid v jednacím sále, aby se pan poslanec mohl v klidu vyjádřit. Ještě jednou prosím o klid. Tak, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: A je dobře, když na mimořádné situace jsme připraveni. Čili v tomto smyslu je dobře, že ta novela školského zákona vzniká.

Já se také domnívám, že se jedná spíše o polotovar a že tady reagujeme na situaci, která tady nastala, a bylo by vhodnější tuto úpravu omezit účinností na školní rok 2020/2021, a ministerstvo, potažmo vláda, by měly připravit komplexní řešení, mluvila tady o tom kolegyně Kateřina Valachová, komplexní řešení distanční formy vzdělávání. A to nejenom na základních školách, ale zapracovat do toho i ty formy, které dneska školský zákon umožňuje, to znamená střední školy, případně také zájmové vzdělávání, protože z vlastní zkušenosti mých dětí, našich dětí můžu říct, že i na zájmovém vzdělávání například v základních uměleckých školách probíhala, a velmi úspěšně, distanční výuka on-line. Čili všechny tyto věci by měly být zapracovány do samostatného předpisu, který by do budoucna řešil všechny případné situace, kdy může dojít k nějakému pandemickému ohrožení, případně uzavírání škol atd.

Co bych ale chtěl označit za velmi problematické, velmi problematické, je ta pasáž, která de facto Ministerstvu školství dává bianko šek na řešení jednak přijímacího řízení, jednak ukončování vzdělávání na středních školách, ať už je to formou maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky, nebo absolutoria.

Já jsem skutečně přesvědčen o tom - a můžeme diskutovat o možnosti, že například upravení termínů by skutečně ministerstvo mělo a mohlo tou vyhláškou konat. Ale ty zásadní věci, například dotýkající se počtu termínů konání jednotné přijímací zkoušky, a jsou tam i další věci, které se dotýkají potom forem, například omezení možnosti konat maturitní zkoušku některou z dnes možných forem, a tak dále - to by skutečně nemělo probíhat formou obecně závazného... nebo předpisu, opatření obecné povahy, to znamená vyhláškou ministerstva, ale měla by tady být možnost nějaké širší veřejné debaty. A kde jinde by ta širší veřejná debata měla probíhat než na půdě Parlamentu ČR? A to nejenom tedy mezi poslanci a na školském výboru, ale také samozřejmě s odbornou veřejností. Čili tady bych velmi doporučoval podpořit ty pozměňovací návrhy, které tady předkládá pan... nebo ten jeden, který tady předkládá pan kolega Baxa, protože toto by skutečně mělo zůstat vyhrazeno tomu standardnímu legislativnímu procesu.

A co chci zdůraznit: Nehrozí tady, a já myslím, že všichni jsme si tady ověřili, nehrozí tady žádné nebezpečí z prodlení. Mimořádné věci může i dnes vláda řešit mimořádnou formou a parlament, Poslanecké sněmovna jasně prokázala, že je schopna se sejít v řádu hodin - nakonec dneska tady také takto sedíme v řádu hodin - a ta rozhodnutí přijímat skutečně třeba ve dvě hodiny ráno. Čili prosím, zvažme to, zda tímto opatřením, které je zaváděno do této novely školského zákona, nejdeme nad rámec toho, co je skutečně potřeba.

Děkuji pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí poslanec Václav Klaus a připraví se poslankyně Tereza Hyťhová. Tak pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. K té debatě o počtu zákonů. Já jako člověk z praxe vám řeknu, že jsem už byl asi deset let ředitelem a žádný školský zákon neexistoval. Dneska máme třísetstránkový, navazující vyhlášky, zákon o pedagogických pracovnících a nyní zase, protože někdo rád tvoří legislativní návrhy, přinášíme další paskvil, 17 stránek něco o nějaké distanci. V realitě jsme tu epidemii už zažili, učitelé učili i distančně, někteří neučili, to žádný zákon nezmění. Máme také řadu rodin takových - jak se to slušně říká? - sociálně slabších, které už distanční výuku provozují několik let a žádný OSPOD ani sociálka s tím nikterak nic neudělá. Čili pro nás tento zákon je zcela zbytečný.

A ještě řeknu jednu věc, kvůli tomu jsem se přihlásil. Já jsem zaznamenal takové ty extremistické levičácké kruhy mezinárodní i české, jak už vydávají takové ty jako letáčky "pandemie je příležitost pro globální změnu vzdělávání". To znamená zničit vztah žák - učitel, zajistit, aby děti do školy chodit nemusely. A je to další úder tomu vzdělání, které známe, na čem tato země zbohatla, a teď se tady ne náhodou, Piráti to chtějí ještě utužit, tenhleten zákon, je jim to málo, a vy jim k tomu děláte takového toho tajtrlíka, který to jako přinese a ty dveře otevře.

Čili my za hnutí Trikolóra tento zákon nepodpoříme. A velice bych apeloval, abychom se snažili ne na každou věc se snažit okamžitě začít psát zákon. Ty školy si poradí. Ta část, kde se dává ministerstvu právo něco rozhodovat samo, to bych naopak podpořil. Já si myslím, že nemusíme vždycky pořád řešit, jako jestli jsou přijímačky 12. dubna, nebo třináctého. To zvládne ministerský úředník. My máme kontrolovat pana ministra. Ale k tomuto zákonu, ještě ve stavu legislativní nouze, mám skutečně veliký Abstand, jak by řekli Němci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako další vystoupí na faktickou poznámku poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já jsem chtěla ještě doplnit, on už to teď řekl pan Václav Klaus. Ale chtěla jsem se pana ministra zeptat, jakým způsobem, nebo jestli má nějaký plán, jakým způsobem bude vymáhat tu docházku. Jestli tedy budou muset být omluvenky. Protože víme - já jsem tedy z Ústeckého kraje, proto to říkám jako svoji osobní zkušenost - že někteří rodiče, některé děti, žáci zkrátka do té školy nechodí, a i přesto, že mají stovky neomluvených hodin, tak prostě do té školy nechodí. Nějakým způsobem se to řeší. Je to dlouhodobý proces, který se stejně v podstatě nevyřeší ve finále. Tak jsem se chtěla zeptat, jakým způsobem tedy to bude probíhat v této distanční výuce, protože by mě to zajímalo. A můj názor je takový, že ministerstvo žádným způsobem nemůže přimět tyto děti chodit do školy, respektive být online. A tak dále. Takže jestli to máte takhle připravené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí jako poslední v obecné rozpravě pan poslanec Ondřej Profant. Tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážení občané, já chci mluvit o vzdělávání trošku obecněji. Jelikož tímto návrhem ministerstvo řeší jen to, co je pro ministerstvo podstatné. Neřeší to, co je pro ty školy až tak podstatné, ale pro ministerstvo.

Tady se obracím na pana ministra. Já chápu, že se snažíte vytvořit dostatečný manévrovací prostor pro školy. Nicméně mám neodbytný dojem, že vaše ministerstvo dlouhodobě činí vše pro to, aby ze sebe sejmulo veškerou odpovědnost. Komunikace navržených opatření s odbornou veřejností a opozicí navíc byla bohužel doposud selektivní. Přitom je zcela zřejmé, že v souvislosti se situací s covidem vznikají rizika, která mohou mít dlouhodobý dopad na kvalitu našeho vzdělávání.

Pokud jde o zveřejněné manuály, je jistě vhodné ocenit, že byla v rámci jejich přípravy snaha reagovat na problémy, se kterými byly školy konfrontovány na jaře. Na druhou stranu je třeba upozornit, že aktuální verze manuálu se více zaměřuje na popis běžných úkonů a neřeší některé otázky, které lze považovat za klíčové. Uvedu konkrétní příklad.

Pokud se objeví silné lokální ohnisko epidemie, je pravděpodobné, že škola nebude schopná zajistit vzdělávání vlastními prostředky. Tím spíše, pokud skončí v karanténě například celý učitelský sbor. Co budeme v takový moment dělat? Je ministerstvo připraveno pomoct takovému regionu, takovému místu? Já silně pochybuji, že vlastně... zřizovatel tuto situaci bude muset řešit. Prostě to jsou otázky, které nás trápí, které trápí rodiče, které trápí ty učitele a jsou nezodpovězeny.

Další téma. Dozvěděl jsem se, že ministerstvo ruší vzdělávací olympiády a obdobné soutěže. Sice povoluje olympiády organizované dalšími subjekty, ale nedá na ně peníze. Chtěl bych zde upozornit, že těmito kroky ničíme vrcholové vzdělávání nejtalentovanějších žáků a studentů, nabouráme tím aktivity zaměřené na podporu nadaných studentů, a tím jenom zhoršujeme celkovou situaci.

A poslední věc, která mě trápí a o které tady chci mluvit, jsou dostupné vzdělávací zdroje. Tím problémem jsou digitální učební materiály, takzvané DUM. Je nezbytné, aby takové učební podklady ve vysoké kvalitě měli. Avšak opět se jedná o popelku vašeho resortu. Přitom příliš nejde moderně digitálně a distančně učit podle analogových učebnic zatížených zbytečným copyrightem. Bohužel se na tyto věci musím ptát tady, protože vaše ministerstvo toho příliš konkrétního zatím neřeklo, a to máme polovinu srpna.

Já si dovolím shrnout ty otázky. Jste připraven převzít odpovědnost za školy, které se dostanou do situace, kterou nebudou moci samy vyřešit, například ty lokální ohniska? Opravdu chcete bojovat proti vzdělávacím olympiádám a obdobným soutěžím? Plánujete se více zaměřit na podporu těch digitálních učebních materiálů, těch dumů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní ještě v obecné rozpravě mám přihlášeného pana poslance Františka Váchu. Zatím je to poslední přihláška do obecné rozpravy. Tak, pane poslanče, máte v podstatě neomezený prostor. Prosím.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já tedy nevím, jestli jsme si neodhlasovali pět minut, ale... (Předsedající: Ne.) Ne, neodhlasovali. (Předsedající: Hlasovalo se, ale neprošlo to.) Opravdu mám neomezený prostor? Nicméně já budu velmi krátký. Já bych chtěl za TOP 09 říct stanovisko klubu.

My vládní návrh novely zákona, školského zákona podpoříme. Myslím si, že jarní zkušenost ukázala, že takovýto zákon, přestože samozřejmě souhlasím s tím, že čím méně zákonů, možná tím lépe, že takovýhle zákon potřebujeme, protože byly školy, které distančně učily, ale byli i jednotlivci, učitelé a rodiče, kteří se na mě obraceli, kdy ti učitelé odmítali učit nebo učili minimálně. A samozřejmě byly děti, které se odmítaly distanční výuky účastnit. Takže si myslím, že tento návrh zákona, novela zákona, je potřebný. Myslím si, že je i v dostatečné míře. Souhlasím s tím, že by bylo možná dobré mít k tomu doprovodné materiály, jak by měla podle ministerstva vypadat distanční výuka. Rozumím tomu, že je tady pozměňující návrh, který chce délku té novely omezit na jeden rok. Myslím si, že to není úplně vhodné, protože to bude předvolební rok a obávám se, že by se mohlo stát, že se nedostaneme k tomu, abychom, pokud ministerstvo připraví dostatečně materiály, že bychom se dostali k tomu zrušit jenom ten roční distanc.

Takže ten pozměňovací návrh nepodpoříme, ale samozřejmě podpoříme jakékoli doprovodné usnesení, které vyzve ministerstvo, aby připravilo ty materiály, případně nějaký manuál, jak distančně vyučovat. Protože když se dnes podíváte na web ministerstva, já jsem se na to díval, tak jsem měl pocit, že kdybych byl učitel, tak se asi podle toho nebudu schopen nějak smysluplně zařídit a asi bych se zařídil podle toho, jak mi poradí ředitel, což si myslím, že je asi ta správná cesta, protože podle mě bychom měli dát těm ředitelům pravomoci a důvěru k tomu, aby tu distanční výuku připravili podle nejlepšího vědomí a svědomí.

To je za TOP 09 vše. Návrh zákona podpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady ještě jednu faktickou poznámku, vystoupí poslanec Marek Výborný, zatím poslední žádost o vystoupení v obecné rozpravě. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Dovolím si jenom krátce zareagovat. Ono se to tady opakovaně objevuje. Mluví se o manuálech, ale nezmiňuje se také to, že všichni ředitelé dostali tento materiál, který je z České školní inspekce, a ten já považuji za velmi kvalitně zpracovaný. Tam mají ředitelé konkrétní doporučení, jakým způsobem de facto zapracovat do způsobu vzdělávání ve školním roce 2020/2021 tu zkušenost a to, čím si školy, žáci i ředitelé prošli v druhém pololetí minulého školního roku. Čili to si myslím, že je velmi důležité, když se o těch manuálech mluví.

Samozřejmě ten manuál - a já za to děkuji Ministerstvu školství, že je na světě - je dobře strukturován, to určitě ano, srozumitelně napsán. Mně trochu mrzí to, že jsou tam některá opatření, která se tam zjevně propašovala ze strany Ministerstva zdravotnictví a hygieniků a kterým podle mého názoru všichni příčetní na Ministerstvu školství včetně pana ministra nemůžou věřit, nebo respektive vědí už dnes, že ty věci, které tam jsou, jsou nerealizovatelné. Žádná školní družina v České republice nemůže být homogenní. Nebo ukažte mi, jestli existuje nějaká školní družina, kde by bylo možno udržet homogenitu v tom stoprocentním slova smyslu. Podle mě to nejde. Čili to jsou věci, které by bylo dobré tam nedávat, protože dávat doporučení, o kterých dopředu vím, že jsou nerealizovatelná, je podle mě špatně a způsobí to ten největší chaos. Ale to jsou už ty detaily, které můžeme řešit.

Já bych se také chtěl připojit k té prosbě, aby na ten zákon, bude-li schválen, následovala prováděcí vyhláška, která školám vytvoří rukavodič pro případ toho, že by muselo někde, doufám, že k tomu nedojde, nebo když už, tak velmi lokálně, dojít na tu distanční formu vzdělávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy se rozhlédnu po sále, zdali má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho... Závěrečná slova ještě budou. Ale vy máte zájem ještě v obecné rozpravě? A pan ministr také v obecné rozpravě? Takže ještě v obecné rozpravě. A pane ministře, vy také v obecné rozpravě. Asi ano.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Opravdu, pane předsedající, velmi krátce. Chtěl bych poděkovat všem za tu širokou diskusi, která tady byla. Akorát mě trošičku mrzí, že po té velmi široké diskusi, která se příliš netýkala tohoto zákona, tak bereme ta vystoupení kolegů poslanců spíš jako takovou exhibici. Možná kdybychom šli ještě o půl krůčku dál, tak bychom chtěli po panu ministrovi a po Ministerstvu školství manuál - mimochodem manuály tady nejsou zapracovány do té novely zákona - který by měl určovat, jak doprovázejí z tanečních chlapci své dívky a jak používají některé ochranné pomůcky, například roušky, rukavice a gely. Tady mám na mysli samozřejmě gely na dezinfekci rukou.

Myslíme si, že pedagogická veřejnost na tento zákon čekala nějakou dobu. Neříkáme, že není pozdě. Je v pravou chvíli, protože nezačal školní rok, ale pro nás bude podstatné, aby v současnosti existovalo finanční zabezpečení regionálního školství na pořízení technického vybavení škol, tak aby učitelé na školách byli schopni realizovat online výuku již od začátku školního roku 2020/2021. Nakonec i proto návrh KSČM na povýšení regionálního školství (nesrozumitelné) bylo 300 milionů korun a předpokládám, že bude navýšení i z Ministerstva školství tak, aby v regionálním školství tyto finanční prostředky byly.

Proto můžu za náš klub říci, že my podpoříme vládní návrh. Nebudeme podporovat ani návrh pana kolegy Martina Baxy, ani pana kolegy Lukáše... Bartoně, omlouvám se, z toho důvodu, že se s nimi neztotožňujeme. Nemyslíme si, že je dobré, aby tento obecný zákon platil pouze rok, a myslíme si, že pokud dojde k lokálním problémům, například jenom v části Severomoravského, Jihomoravského či jiného kraje, na zavedení distanční výuky, tak si myslíme, že o termínech maturit či o termínech přijímacích řízení nemusí rozhodovat Poslanecká sněmovna, ale máme na to Ministerstvo školství. A v tomto panu ministrovi věříme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A teď se jenom zeptám. Paní poslankyně, vy jste původně byla na faktickou, ale odmázla jste se mi. Takže vy nechcete faktickou? Tak tím pádem jste druhá, protože s přednostním právem jde pan ministr. Před vámi. Kdyby na faktickou, tak první, ale teď jste... Tak pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. V předchozí debatě v obecné rozpravě tady padla řada podnětů, na které bych rád reagoval ve vztahu jednak k pozměňovacím návrhům. Samozřejmě že řada těch věcí, tak jak je školství komplexní problematikou, se netýkala předkládaného zákona, ale věcí souvisejících tu blíže, tu vzdáleněji s touto problematikou. Přesto. Začnu odzadu.

Chtěl bych pogratulovat poslanci Výbornému k tomu, že dolistoval manuálem a materiály Ministerstva školství, které odešly ředitelům, až na konec, protože tam je ta zpráva České školní inspekce. Takže jsem velmi rád, že jsme poslali jeden ucelený materiál včetně toho, jakou optikou se na to bude dívat Česká školní inspekce. Je to materiál komplexní, jsou tam samozřejmě opatření, která školy mají využívat, a jsou tam i doporučení pro vzdělávání na dálku, to je ten oslí můstek na tento zákon, který předkládáme.

Tím navazuji na poslance Váchu. Možná na stránkách Ministerstva školství, na těch, kde jsou všechny metodiky, zákony, je to nepřehledné. Ale to podstatné, co jsme rozběhli během covidové krize a co funguje, tak je web nadalku.msmt.cz, kde právě byla pravidla online vzdělávání a další odkazy i na ty online nástroje i metodiky i vzdělávací materiály, které jsou využitelné. Dále hodláme s tím obsahem pracovat. A v podstatě bychom velmi rádi, aby tento způsob podpory učitelům ze strany centrální úrovně, tedy Ministerstva školství, dále pokračoval i s využitím evropských projektů.

K poslanci Klausovi. Ano, samozřejmě že chápu tu legislativní úspornost, kterou vyznáváte, ale v tomto případě covidová krize jasně ukázala, že v té přetržce to zákon nepostihoval. Ostatně to, že dnes stojím před vámi, není jen to, že si uvědomujeme, a já jsem to avizoval, tu absenci legislativní úpravy v této oblasti. Na druhou stranu někteří ředitelé říkali: Je problém, nemůžeme donutit ty žáky, aby se distančně vzdělávali. A navíc jsou tu dvě usnesení Sněmovny, která nás k tomu vyzývají. Tedy když už dnes stojím před vámi, abych naplnil mimo jiné usnesení vás jako Poslanecké sněmovny, na kterém jste se shodli a schválili jste ho, tak nevím, proč bych se měl stydět za to, že to předkládám. Myslím si, že to je namístě, není to zaplevelení legislativy, je to návrh úsporný a řeší opravdu jenom ty tři situace, které jsem popsal. To znamená, nezapleveluje legislativu žádným balastem.

Co se týká plánu - poslankyně Hyťhová se ptala na plán omlouvání. Velmi jednoduše. Pokud dáváme na roveň prezenční a distanční vzdělávání, je vcelku logické, že tam běží podobný režim. Říkal jsem to ráno na výboru, zopakuji to i na plénu. V případě, že by škola neposkytovala to distanční vzdělávání, je zde institut zmiňované České školní inspekce, která se podívá, jak k tomu ta škola přistupuje. Stejně tak na druhé straně, pokud jsou stanoveny podmínky a nejsou nikoliv z objektivních překážek, ale z nějakých jiných důvodů ze strany rodiny naplňovány, tak ano, je namístě to řešit standardně tak, jako když se dítě vyhýbá prezenčnímu vzdělávání. Pozor, v tuto chvíli se bavíme skutečně o desetidenních, čtrnáctidenních karanténních opatřeních, nikoliv o tom plošném vypnutí, ke kterému došlo na jaře tohoto roku, což je, pevně doufám, dobrá zpráva.

To, co tady zaznívalo jako velký apel ve vztahu k tomuto zákonu a od některých jako podmínka jeho schválení. Mohu samozřejmě přislíbit, a činím tak rád, že metodický materiál - neříkám, že to bude mít povahu vyhlášky, která by musela mít zmocnění - který půjde do těch pravidel distančního vzdělávání, definování toho standardu, s tímto materiálem počítáme. Mohu tedy Pirátům slíbit, že tento metodický materiál vznikne. Stejně tak, myslím, ta připomínka vzešla i ze strany sociální demokracie. Počítáme s tím. Samozřejmě i ta pravidla distančního vzdělávání budou zapracována, až vám bude poskytnut metodický materiál.

Pokud tady byla kritika a určitý apel na dočasnost tohoto opatření, znovu opakuji, toto opatření má být opatřením nouzovým, ale nejenom pro covidovou krizi, ale pro různé jiné typy omezení, nouzového stavu, mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, zásahu krajské hygieny. Tedy opět deklaruji na vyzvání, ale učinil jsem tak i v některých rozhovorech, samozřejmě že co se týká prezenční a distanční výuky a toho správného poměru a mixu a forem, tak připravujeme jako ministerstvo pokusné ověřování a nemá smysl v tuto chvíli kromě tohoto tam psát ještě, nebo bylo vyčítáno, že to neřeší tu situaci, jakou roli má mít distanční vzdělávání v našem vzdělávacím systému. Je férové, a činí se tak ve vzdělávací soustavě ve všech zásadních věcech, využít pokusného ověřování, je-li to možné, a pokusné ověřování zahájíme od druhého pololetí tohoto školního roku a budeme pokusně ověřovat různé formy distančního vzdělávání na různých stupních škol, s tím výsledkem, že pokud z toho vzejdou nějaké závěry, jako že by se mělo tak stát, z pokusného ověřování, pokud bude nutná jejich kodifikace, bude kodifikováno. Takže dále na tom budeme pracovat. Myslím, že i paní poslankyně Gajdůšková mě k tomu vyzývala. Takže budeme dál na tom pracovat, toto není konečná verze.

V čem to je konečná verze, respektive konečný návrh, tak je to v té úpravě pro ty stavy nouze. Myslím si, že je namístě, a tady zkusím i vysvětlit, proč dává smysl ta úprava opatření obecné povahy. Třeba přesvědčím kolegy z ODS. Protože slovenský model - po kterém někteří z vás tedy také volali: pane ministře, rozhodněte, což jsem na jaře nemohl, muselo to být zákonem - nemá tu pojistku, že to má de facto povahu správního aktu a ten správní akt je přezkoumatelný a samozřejmě i soudně napadnutelný. Není to samovůle nebo libovůle ministra či ministryně školství do budoucna. To znamená, toto je určitá pojistka.

To, že by ministr školství měl mít tuto kompetenci, se na jaře ukázalo, a ve vztahu k tomu, jak je ten text koncipován, tak jenom podotýkám, ano, kdyby to bylo o plošném opatření, tak na jaře jsme si ukázali, že v legislativním stavu nouze dokážeme společně, koalice i opozice, stihnout nouzový zákon, který rychle platí. Ale já podotýkám, že zde se bavíme o možnosti této úpravy i v případě lokálních nouzových stavů nebo opatření krajské hygienické stanice, to znamená, to odůvodnění je, že v případě, že by se to týkalo - teď si vymyslím - tří okresů, tak asi nedává smysl s tímto chodit do Sněmovny jako se zákonem a je to podle mého názoru - nebo mělo by to být, a proto ten návrh dávám - v kompetenci ministra či ministryně školství, s tím, že samozřejmě bude skládat účty, a jak už jsem řekl, buď to může samozřejmě napadnuto, klasicky soudně, ale bezesporu bude skládat účty každý ministr školství a ministryně školství ve Sněmovně následně, to znamená, ta pojistka proti svévoli ze strany ministerstva tu obsažena je.

Co se týká vzdáleného vzdělávání, dalších financí, tak bavili jsme se tady, asi ve třech příspěvcích zaznělo, že je injekce 1,3 miliardy dobrá - podotýkám, přesahuje o miliardu korun to, co pozměňovacím návrhem přiznala Sněmovna do rozpočtu Ministerstva školství - a nyní to jde z vládní rozpočtové rezervy, dokonce i v nějakých komentářích opozičních stran bylo, že by to měla být miliarda, je to 1,3 miliardy na posílení, ale samozřejmě, že pokud, a ideálně s využitím třeba prostředků, které nyní přicházejí z EU z fondu obnovy, se ukáže možnost skokově posílit kondici naší vzdělávací soustavy, tak o to budu usilovat. To znamená, pokud tady byl apel na to, abychom dále posilovali digitalizaci a další věci, tak pokud se ty zdroje objeví, jako že se nyní objevují, tak jako Ministerstvo školství o ně samozřejmě budeme usilovat. Ale budeme usilovat o jejich smysluplné využití.

Znovu opakuji, že ta primární role je zřizovatelů. Nerad bych, aby to vypadalo - a ono to tak někdy vypadá - že vlastně milé ministerstvo, co s tím vším budeš dělat? Když jsme zde zvolili reformu veřejné správy, zřizovatelské kompetence u základních škol jsou obcí, ústředních krajů, je logické, a jdou tam peníze z rozpočtového určení daní, je vcelku logické, že každý v tom systému máme svou roli. A já zde apeluji na vás, zbytečně, ale vznáším to veřejně do pléna, ve chvíli, kdy my přidáváme peníze a držíme peníze pro rozvoj škol, tak zprávy, které se ke mně dostávají, že na některých obcích začínají obce stahovat provozní prostředky školám, je pro mě zprávou špatnou a budu v tomto duchu jednat se Sdružením místních samospráv a SMO ČR, protože nedává smysl, aby stát vstupoval a dával dodatečné prostředky do školství, aby je druhou stranou případně někdo vypouštěl. Pevně věřím, že jsou to jednotlivé excesy obcí a že společně i na úrovni obcí myslíme vážně, že vzdělávání je investicí do budoucna a prioritou.

Pokud tady padla debata, že by bylo dobré řešit ošetřovné, podotýkám, je to školský zákon. Ano, samozřejmě, debata o ošetřovném je legitimní debatou, ale je to legitimní debata, která primárně má být vedena s ministryní práce a sociálních věcí. Tento zákon je v gesci Ministerstva školství a já jsem přesvědčen, že tu problematiku, ke které jsme byli vyzýváni, řeší dobře, komplexně a ne s nějakým zbytečným balastem, přesto s mírou určitosti, která dává do legislativy tu stabilitu a vyplňuje to vakuum, které tam bylo.

Paní poslankyně Hyťhová se ptala na riziko, jaké je v nákaze ve školách, a odůvodňovala to tím, že distanční výuka jakoby není ta vhodná. Podotýkám, tento zákon neříká přejděme na distanční výuku. To testování, jaký poměr distanční výuky má být nebo může být možná v budoucnu součástí toho mixu ve vzdělávací soustavě, to je to pokusné ověřování. V tuto chvíli se bavíme, že pokud je prokázáno nebo je tam podezření na ten covid a krajská hygienická stanice při trasování kontaktů a sledování té epidemiologické situace při epidemiologickém šetření zjistí, že je problém v té škole, tak nařizuje karanténu. To znamená, není to odklon od prezenční k distanční výuce a je to jenom debata o karanténních opatřeních a tom, že ta distanční výuka v té chvíli dává smysl. To znamená, není to o riziku nakažení, je to tom, že až se prokáže, že tam ten covid je, tak nastupuje karanténa, a v té chvíli zase ten zákon dává podle mého názoru velký smysl.

Poslední debata, která tam byla, co se týká ochranných pomůcek pro učitele. Tak samozřejmě že učitelé, a nejsou v tom sami, jsou nebo někteří mohou spadat do rizikových skupin, byť se definice rizikových skupin změnila. Ochranné pomůcky v té jarní době samozřejmě se snažil stát všemožným způsobem poskytovat. Nyní mají státní hmotné rezervy k dispozici nějakou svou rezervu, ale zase tyto provozní prostředky, jak už hygienické, nebo i ty roušky, které nejsou povinnou výbavou, to znamená, není to ta ochranná pomůcka pracovní, na kterou má ten zaměstnanec nárok, ale je vhodné, aby to školy měly, a školy ze svých provozních prostředků, které mají k dispozici, je také pořizují a řada ředitelů říká, že pořídila nejenom roušky pro učitele, ale také určitou rezervu v případě, že ten žák ztratí roušku nebo tu roušku zničí nebo ji zapomene.

Tolik asi k těm bodům, které souvisí s touto novelou.

Ještě paní poslankyně Richterová se ptala, jak stát podpoří rodiče. Znovu opakuji - 1,3 miliardy korun, které tam jdou, je kalkulována tak, aby školy mohly vytvořit zápůjční fond a rezervu na zapůjčení ICT prostředků, softwaru žákům a výukových programů žákům přímo do rodin. A na její připomínku, abych tady slíbil metodiku či vyhlášku, jsem řekl, že slibuji vznik metodiky jako takové.

Poslední poznámka byla k aktualizaci manuálů. Samozřejmě pokud se vyskytnou nové skutečnosti, budeme v kontaktu a komunikovat se školami nové skutečnosti. Pokud by se změnilo mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, budeme ve vztahu ke školám komunikovat také.

Tolik ke školskému zákonu a k těm věcem, které tady zazněly.

A poslední poznámka je mimo tento školský zákon k panu poslanci Profantovi. Co se týká té informace o nepodporování soutěží, tak ano, celostátní kola nebudou vyhlašována, ale geneze je taková, že ten sympatizant Pirátů, ať už to byl asistent, nebo kdokoliv, se kterým jsem se bavil ráno na výboru, tak zjevně má problém s pochopením mluveného slova, nebo to udělal záměrně, protože naše debata nebyla o tom, že by na to prostředky nešly. Takže zopakuji fakta, ta jsou důležitější než nějaký dojem, který pak pan kolega sděluje na Twitteru, a ještě špatně.

Takže letos prostředky na konané soutěže vypláceny budou, s krácením prostředků na rok 2021 se nepočítá. Samozřejmě že v případě, kdy není jasná epidemiologická situace, tak nedává smysl vyhlašování z centrální úrovně, které musí být do konce srpna. Ale zase taková ta poznámečka, která tam byla myšlena, jak jsou okrádáni nadaní žáci, tak vás ubezpečuji, že pokud ta cesta nebude formou soutěží, tak ty peníze budeme směřovat do nadaných žáků jinou formou.

A poslední dezinformace, která se objevila z rozhovoru se sympatizantem Pirátů, ať už tedy záměrně, nebo z nepochopení - věřím, že to je ta druhá varianta, tedy z vzájemného nepochopení - souvisí s tím, že distanční formy samozřejmě zakázané nejsou. Bylo by to nelogické. Tečka. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Já přečtu mezitím omluvu. Pan poslanec Kupka se omlouvá od 14 hodin do konce jednání z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já chci poděkovat panu ministrovi, že upřesnil řadu věcí, nicméně stále z toho vyplývá následující. My za klub Pirátů podporujeme celkovou základní myšlenku, aby byla legislativní úprava toho, jak má fungovat vzdělávání na dálku, distanční vzdělávání, ale bez vyhlášky, což je podzákonná norma, ale důležitá, s právní váhou, je to pro nás nepřijatelné. Je samozřejmě lepší situace, když pan ministr slíbil metodiku, než nula. Je lepší, když bude aspoň něco. Ale takovýto zákon, takováto úprava vyžaduje vyhlášku. A proč? Protože rodiče nezajímá, co z toho je přesně jenom záležitost Ministerstva školství, nezajímá je, že třeba omluvy už jsou nějak vyřešené a bude se to aplikovat analogicky. Rodiče zajímá, jak jste, vážený pane ministře, vy jako člen koaliční vlády s ČSSD rámcově dohodnut na řešení těch nejpalčivějších věcí, co rodiče budou trápit. Jsme v situaci, kdy jako vláda chcete uvalit na lidi novou velkou povinnost, povinnost zajistit přístup k distančnímu vzdělání, tedy že dítě je doma v karanténě a já jako rodič to musím nějak zařídit. A v této situaci jste se zatím neshodli na ošetřovném pro tu obrovskou skupinu živnostníků a lidí na dohody, kteří to prostě nemají teď reálně jak zařídit. Nemají vůbec nárok, i když platí nemocenské.

Jenom to chci zopakovat, že to je situace, kdy vy žádáte důvěru, že tento zákon bude jaksi fungovat dobře, ale přitom nám jako zástupcům voleným od občanů nedáte ani rámcový pohled, jak jste se jako vláda na téhle klíčové podmínce toho, aby ten zákon mohl vůbec v praxi fungovat, shodli.

Takže když to shrnu, když zanechám stranou drobné nedomyšlenosti, kdy je škoda, že třeba církevní základní školy nedostaly vůbec žádné prostředky na IT vybavení, nebo kdy je škoda, že není zohledněna vyšší potřebnost určitých lokalit na počítačové vybavení, že je jaksi jenom podle učitelů, tak toto by se dalo pominout, to nejsou tak zásadní věci. Ale to, že nejste jako vláda shodnutí na klíčové podmínce, aby zákon mohl fungovat, to, že nebyla přislíbena vyhláška, znamená, že jenom dáváte rodičům povinnost, házíte zodpovědnost na rodiče, potažmo na školy, a nejste ani domluveni na tom, aby to vůbec v praxi obstálo.

Je mi líto, tohle nemůžeme podpořit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Tereza Hyťhová a potom s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Nechci zdržovat, jenom k panu ministrovi. Chtěla bych se ohradit vůči jeho slovům. Já jsem neřekla, že není distanční forma vhodná. Já jsem řekla, a bojím se toho dne a nechci se toho dožít ani dočkat, až děti budou sedět doma, a už teď víte, sám si uvědomujete, že děti sedí často doma, nechodí ani ven, za mě, když jsem byla ještě malá, ne že bych tedy byla stará, to ještě jako ne, ale když jsem byla malá, tak jsme chodili ven, dneska to tak není, takže já se jenom bojím toho a nechci se toho dočkat, aby děti seděly doma a učily se doma. Děti mají chodit pravidelně do školy a udržovat sociální kontakt. Takže jenom pro vysvětlení. A rozhodně nejsem zastáncem toho, jak jste tady zmínil, aby to bylo, jak jste to řekl, v běžné praxi v budoucnu - distanční výuka. Já si myslím, že to není cesta, kterou bychom se tedy měli vydávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem - momentíček - Zbyněk Stanjura. Ano, s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Sice jsem nikoho nepředběhl, ale dobře, s přednostním právem.

My jsme tady slyšeli asi dvacetiminutovou sebechválu pana ministra.

Za prvé jsem přesvědčený, že kdyby nebylo tlaku opozice na to, že chceme, aby volili lidé i z karantény, tak dneska jsme se tady k tomuhle zákonu nesešli. Nic by se taky nestalo, pane ministře. Nic by se nestalo. A já bych očekával od ministra školství udělat všechno pro to, abychom školy nezavírali, ani třídy, ani školy. Ale vláda si oblíbila plošná opatření. Vidím tam ministra zdravotnictví, který nám ještě minulý týden ukazoval ten semafor, kdy kromě dvou okresů je všechno super, všechno zvládáme, žádné riziko - buch ho, plošné opatření. A vy nám tady říkáte a máme věřit, že nezvažujete plošná opatření i v oblasti školství. Já tomu prostě nevěřím. Vy jste říkal, že kdyžtak se to bude požadovat jenom lokálně, jestli jsem vás docela dobře poslouchal. Já si myslím, že nemáte mít novou pravomoc. Pan ministr školství se opravdu mýlí, když říká, že on je zodpovědný Poslanecké sněmovně. Můžete mi říct jak, pane ministře? Je to v některých zákonodárných sborech, že sněmovna může například vyslovit nedůvěru konkrétnímu ministrovi. V českém ústavním systému to opravdu není. Takže vy jako osoba, nebo kterýkoliv jednotlivý ministr, nejste zodpovědný Poslanecké sněmovně, pouze vláda jako celek. To je podstatný rozdíl.

Nevím, proč si chcete uzurpovat další pravomoc. Vůbec tomu nerozumím. Myslím, že to je špatně. A ten pozměňovací návrh je opravdu rozumný. Myslím si, že kdyby to bylo naopak a měli jsme vyměněné lavice, vládní a opoziční, tak byste taky proti tomu protestovali, proti dalšímu posílení exekutivní moci bez vůle parlamentu. Zkuste se na to podívat bez toho, na které židli konkrétně sedíte, a podle mě musíme dojít ke stejnému názoru, že to není dobře. To skutečně není dobře, takovou novou kompetenci svěřovat kterémukoliv ministrovi. A není to osobní vůči vám. Je to prostě podle mě upírání práva zákonodárné moci ve prospěch moci exekutivní. A nedivte se tomu, že velmi mírně jsme dali pozměňovací návrh, proti kterému jste ruku v ruce, nebo slovo se slovem se zástupci KSČM proti. Ale myslíme si, že to opravdu není dobře.

A já bych očekával, že za prvé řeknete, že uděláte všechno pro to, aby škola probíhala standardním způsobem. (Hlas z pléna.) Já se nebudu připojovat. Ale ty zmatky? Ta představa, aby to dítě mělo, já bych řekl, opravdu velmi podrobný manuál, kdy tu roušku mít bude, či nebude. Viděl jsem bezradného ministra zdravotnictví, když měl odpovídat, proč v družině nemusí být roušky a na chodbě ano. To mi vysvětlete. Já to jako laik vůbec nechápu. Když vezmu argument, že jedna třída je uzavřený kolektiv, v pořádku, ale pak v té družině tam přiběhnou všichni. Tak na té chodbě cestou z II.A si na tu chodbu dám tu roušku, a až otevřu dveře družiny a potkám kolegu z II.B, z II.C a z I.A, tak už si tu roušku můžu sundat. A tomu se říká chytrá nevím co. Chytrého na tom není vůbec nic. Jsou to jenom zmatky. Ale jak jsme se dneska dozvěděli, pan ministr zdravotnictví prohlásil a připomenul občanům, že pokuta za nenošení roušky je až 3 miliony.

K čemu je ten semafor, pane ministře? K čemu je ten semafor? Já jsem z okresu, kde byl bílý semafor, a celou dobu jsem tam musel nosit roušku. A představte si, když jsem jel pendolinem z Ostravy do Prahy, tak díky chytré vládě jsem měl povinnost si v Ostravě-Svinově nasadit v pendolinu roušku, první zastávka je v Olomouci, ale jakmile jsme přejeli hranice kraje, tak jsme si ty roušky mohli sundat. To je chytré, co? To by málokdo vymyslel. Nikdo nepřistoupil, nikdo nevystoupil, ale prvních třicet minut máte roušku a pak dalších patnáct minut, pokud není zpoždění, nějaká výluka, do Olomouce už roušku nemáte a z Olomouce hurá s těmi samými cestujícími bez roušky. Tomu se říká - no, chytré to určitě není. Nebudu hledat žádná adjektiva.

Takže se nedivte našemu rozhořčení. To je ještě slabé slovo. Kdo se tady v červnu dušoval, že žádné plošné opatření nebude? Nebyl to váš premiér? Co jste vyhlásil dneska, včera, předevčírem? Nová plošná opatření. Já nevím, měli bychom se ještě rychle jít do konce srpna ostříhat, abychom potom v září nebo v říjnu nebyli ve stejném problému jako v dubnu a v květnu, a já nevím co všechno. Tak nám řekněte, co všechno mám ještě stihnout do 31. srpna, když podle vašeho semaforu kromě dvou okresů je všechno super. To není můj semafor, to není opoziční semafor, to je váš semafor. Vy sám řeknete, že krajská hygienička v mém kraji nepostupovala správně, načež se dočtu statisícovou odměnu. To je super. Opravdu. Na našem okrese nebyl žádný zvýšený počet nakažených, ale protože jsme v Moravskoslezském kraji a v Karviné jsou roušky povinné, tak to padlo i na Opavu. A takhle se postupuje.

Jedna má kolegyně, paní poslankyně Němcová, napsala docela vtipný tweet, že by nám stačila buď chytrá karanténa, anebo chytrá vláda. Bohužel nemáme ani jedno. A to je velký problém. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Václav Klaus. A u pana poslance Profanta je to normálně do obecné? Takže faktickou vezmeme pana poslance Klause a pak se připraví pan poslanec Profant. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já myslím, že o tom, že žádná chytrá karanténa neexistuje, se nemusíme bavit, to je prostý fakt. To byla politická floskule, kterých jsou desítky v našem prostoru. Jestli to lidem nevadí, já tomu nerozumím, ale tak to asi nějak na světě je.

Já jsem se chtěl vyjádřit ještě k jedné věci, k tomu zákonu, který považuji za zcela zbytečný - hlasoval jsem taky proti tomu, abychom to projednávali v legislativní nouzi, protože pro to není sebemenší důvod - a to je to, že on nějakým způsobem řeší povinnou domácí distanční výuku. A já vám chci říci, že prostě ty zákony mají odpovídat realitě, jak to na světě je. My jsme se tady několikrát bavili a střetli, když jsme hájili, aby si vodáci mohli dát pivo. Ti lidé, se kterými jsem souhlasil, ti poslanci, říkali: oni si to ti tátové tam stejně dají na tom gumovém člunu, to každý dělá! O čem se tady bavíme? Proč se tady o tom mordujeme ve Sněmovně, to je přece zbytečné.

A já teď k tomu školství. Když jsem byl malý, nebo mladý člověk na gymplu, tak můj pan profesor Fork, srdečně ho zdravím, byl ještě profesorem staré školy, který neuznával nějaké omluvenky. Mně to je jedno, že vám to podepsala matka, hodina je neomluvená, je to pozdě, já to neuznávám, nebo něco takového. Všichni raději chodili do školy a byla takováhle situace. Nyní to už neudělá žádný učitel. To se děsí samozřejmě všech právníků a všeho, že ho sežerou, takže jakákoliv omluvenka je na 99,9 % škol uznaná. A my teď tady řešíme v tomto zákoně z poloviny to, jak to, že budeme povinně děti nutit k distanční výuce. To už si nedovedu představit vůbec, jak se to bude kontrolovat a uznávat a neuznávat, kdo co dělal, nedělal. Čili je to skutečně redundantní zákon a otevírá to Overtonovo okno k tomu, jak jsem o tom mluvil, o té extrémní levici, totálně změnit způsob vzdělání, totálně změnit společnost. To je to, na co se někteří lidé těší. Mě to děsí.

Čili my budeme proti zákonu se všemi pozměňovacími návrhy nebo bez nich. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo. Je to zatím poslední přihláška, kterou mám do obecné rozpravy. Tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji panu ministrovi za odpovědi. Ale viditelně není příliš šťastný, že tu máme tolik otázek. Ale jak jsem už řekl ve svém projevu, ono je to proto, jak jsou ty materiály předjednané a jak selektivně to ministerstvo komunikuje. A na svou třetí otázku jsem nedostal odpověď, a to jsou digitální učební materiály. Já to považuji za velmi důležité.

Pokud máme učit v digitálním věku, pokud je současnou realitou to, že budeme mít distanční výuku, což viditelně asi budeme mít, asi tu bude většina, která pro to bude hlasovat, tak na takový způsob výuky ale musíme být připraveni. A to není jenom o tom koupit si na to nástroje. To je o tom metodicky to vést a mít kvalitní materiály, které pro tento způsob výuky budou použitelné. A na tom ministerstvo musí pracovat a nemůže to jen tak nechávat být. Má sice nějaké granty, ze kterých něco vzniká, ale to je málo. My musíme úplně restrukturalizovat tuto oblast, pořídit volně dostupné materiály, které budou k volnému užití. A musíme s tím seznámit učitele, musíme se to sami dlouhodobě naučit produkovat, jinak je distanční výuka neudržitelná. A jestli pan ministr nebo ministerstvo má s rozvojem digitálních učebních materiálů problém, my rádi pomůžeme, pane ministře. Protože to je opravdu potřeba.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali je ještě zájem vystoupit v obecné rozpravě. Kdyby si to někdo rozmyslel, tak mezitím přečtu omluvu. Pan poslanec Petr Beitl se omlouvá dnes od 16 hodin z rodinných důvodů.

Končím tedy obecnou rozpravu a nyní se táži, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan zpravodaj, pan ministr, máte zájem? Nemáte zájem. Takže otevírám podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil jako první pan poslanec Martin Baxa a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl v podrobné rozpravě přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 6077, což je můj pozměňovací návrh, kterým je navrženo, aby se v navrženém § 184a vypustil v odst. 4, aby se vypustilo znění písmena b). Písmeno b) aby se zrušilo bez náhrady, a tím pádem, aby se zrušilo zmocňovací usnesení, zmocňovací rozhodnutí pro Ministerstvo školství měnit způsoby závěrečných zkoušek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Lukáše Bartoně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Dobrý den, vážený pane předsedající. Rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu a doprovodnému usnesení. Oba pod sněmovním dokumentem 6087. Už jsem zmiňoval v obecné rozpravě a odůvodňoval.

Ten pozměňovací návrh se týká toho, aby předkládaný návrh zákona měl platnost pouze na následující školní rok. Pokud ministerstvo bude chtít v této praxi pokračovat, tak aby připravilo návrh lepší. A doprovodné usnesení je zde od toho, že žádáme vládu o přípravu oné vyhlášky, která definuje parametry distančního vzdělávání, co je povinnost, kdy je zákonná povinnost distančního vzdělávání naplněna, za jakých okolností, za jakých ne. Spatřujeme, že zde by měla být minimálně podzákonná norma, že onen metodický materiál nestačí, ačkoli jsme rádi, když vznikne alespoň on. Cokoli, co bude definovat lépe distanční vzdělávání, je vítáno. A předpokládáme, že v momentě, kdy je to zákonem daná povinnost, tak vznikne, budou spory. Budou spory mezi učiteli a rodiči. Budou spory mezi rodiči a OSPODem. A pokud nebudeme mít tuto podzákonnou normu, tak lze jenom na odborném stanovisku jednoho učitele, druhého učitele, a to je podle nás špatně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže ještě v podrobné rozpravě, prosím, zpravodaj pan poslanec Pojezný. Prosím.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že byly předneseny pouze dva pozměňovací návrhy, a to pana kolegy Baxy a pana kolegy Bartoně - omlouvám se, že jsem si ne a nevzpomněl na jeho příjmení, přestože máme vynikajícího baskytaristu v naší skupině, který má stejné příjmení - tak bych chtěl navrhnout, aby třetí čtení navazovalo bezprostředně na čtení druhé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To určitě je legitimní návrh, takže bychom o tom asi měli hlasovat, abychom to prohlasovali. Takže pouze u tohoto bodu, tedy u bodu 2, bychom pokračovali třetím čtením. Takže svolám poslance do sálu, abychom rozhodli, zdali s tím Sněmovna souhlasí. Žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Ještě jednou zopakuji návrh. Je tady návrh zpravodaje, abychom pouze u tohoto bodu ihned neprodleně pokračovali také ve třetím čtení, jelikož je tady málo pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 115 poslanců, pro 99, proti 1. Návrh byl přijat.

Takže já ukončím podrobnou rozpravu a nyní se táži, zdali je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Pan ministr a pan zpravodaj? Není zájem o závěrečná slova.

Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Ivo Pojezný bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikoho nevidím, takže pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr a pan zpravodaj? Není.

Takže prosím teď zpravodaje poslance Ivo Pojezného, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Prosím.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Jak už jsem avizoval, procedura bude velmi jednoduchá. Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu Martina Baxy, potom bychom hlasovali za druhé o pozměňovacím návrhu Lukáše Bartoně a za třetí bychom hlasovali o vládním návrhu změny zákona, tak jak jej předložila Sněmovně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. My tedy nejprve budeme hlasovat o té proceduře, kterou jste navrhoval. Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro navrženou proceduru, stiskněte tlačítko... (O slovo se hlásí zpravodaj.) Pardon, cože? Ještě něco chce dodat -

 

Poslanec Ivo Pojezný: Ano, zapomněl jsem, ještě na závěr bychom hlasovali o doprovodném usnesení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás chtěl, pane zpravodaji, jenom požádat, už je to podruhé, abyste mluvil, až když vám udělím slovo, aby to bylo v souladu s jednacím řádem. Vy mi do toho vždycky skočíte a já to ani nestačím doříct. Ale já vím, že jste angažovaný, to je v pořádku. (Pobavení.) Já tedy vynuluji hlasování, ukončím ho.

 

Nyní tedy ještě jednou budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíme s navrženou procedurou pana zpravodaje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 přihlášeno 124 poslanců, pro 123, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Takže nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana Martina Baxy. Jeho pozměňovací návrh hovoří o tom, navrhuje, aby se upravilo znění nově navrženého § 184a tak, že se z jeho odstavce 4 vypouští písmeno b). V tomto ustanovení je obsaženo to, že Ministerstvo školství může určit opatřením obecné povahy odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže. Předkladatel pozměňovacího návrhu má za to, že toto zmocnění jednoznačně překračuje rámec toho, co by mělo být upraveno tímto speciálním zákonem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já zahajuji hlasování... Stanovisko ministra, pardon. Já ukončuji hlasování. Omlouvám se. Stanovisko ministra. Prosím. (Ministr: Stanovisko ministerstva - nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 18 přihlášeno 128 poslanců, pro 32, proti 41. Návrh byl zamítnut. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu Lukáše Bartoně. Cílem pozměňovacího návrhu je omezení doby platnosti navržené změny v rámci novely školského zákona do 31. srpna 2021, tedy do konce školního roku 2020/2021. Důvodem je skutečnost, že vládou navržená úprava neřeší problematiku distančního vzdělávání komplexně, ale je pouze dočasným řešením v případě výskytu výjimečné situace, kdy by bylo nutné přejít na distanční výuku v důsledku opětovného, byť třeba i částečného omezení provozu škol.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 19 přihlášeno 128 poslanců, pro 35, proti 47. Návrh byl zamítnut.

 

Takže jsou to všechny pozměňovací návrhy?

 

Poslanec Ivo Pojezný: Ano, jsou všechny.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže o všech pozměňovacích návrzích bylo hlasováno, přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona a já přednesu návrh usnesení:

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 972, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 20 přihlášeno 128 poslanců pro 95, proti 17. Návrh zákona byl přijat a konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Teď se zeptám - jsou tam nějaká doprovodná usnesení?

 

Poslanec Ivo Pojezný: Ano, je zde doprovodné usnesení pana poslance Lukáše Bartoně, který navrhuje toto usnesení:

1. Žádá vládu o přípravu a zpracování navazujícího prováděcího právního předpisu, který by blíže specifikoval vymezení distančního způsobu vzdělávání a podmínky jeho realizace z důvodu nově ukládané povinnosti škol distanční způsob vzdělávání poskytovat a povinnosti žáků se takového vzdělávání účastnit, a to nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti předloženého vládního návrhu zákona.

2. Pověřuje výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby navazující prováděcí právní předpis následně projednal.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak chápu, že hlasujeme o usnesení jako celku? (Ano.) Takže stanovisko ministra?

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga S usnesením nesouhlas, ale metodiku jsem přislíbil.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 21 přihlášeno 130 poslanců, pro 45, proti 3. Návrh usnesení byl zamítnut.

 

Jsou to všechno...? (Zpravodaj: Všechno.) Tak já tedy končím projednávání tohoto zákona.

 

A nyní s přednostním právem Zbyněk Stanjura. Prosím, předseda klubu ODS.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl v souladu s § 95a navrhnout, aby Sněmovna dnes vyčlenila pro třetí čtení i dobu od 15.40 do 19.00 hodin, tak abychom mohli projednat bod číslo 4 schváleného programu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To je možný procedurální návrh, takže já zagonguji, svolám poslance do jednacího sálu.

 

Takže víme, o čem budeme hlasovat. Předseda klubu ODS navrhuje, aby se hlasovalo ve třetím čtení. Chápu, že se to týká toho bodu 4, aby se hlasovalo v době mezi 15.30 a 19.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 přihlášeno 130 poslanců, pro 117, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A já nyní předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Otevírám bod 3 dnešní schůze, jímž je

Aktualizováno 16. 9. 2020 v 8:13.