(19.00 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Jako jsem se ptal při projednávání státního rozpočtu, tak se musím zeptat i nyní: Skutečně si myslíme, že obří zadlužení EU, která si vezme úvěr nebo nakoupí nebo prodá dluhopisy, tak aby získala volné prostředky na utrácení, že nové dluhy, celoevropské dluhy, mohou pomoci rozjet ekonomiku eurozóny?
Pane předsedající, mám pocit, že ruch překračuje únosnou mez.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Ale já bych rád, abychom mohli v klidu dokončit váš projev, tak vás všechny žádám o klid. Pokud diskutujete jiné téma, prosím v předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji, pane předsedající. Já to rychle dokončím. A pak požádám o jednu věc, protože vzhledem k tomu, že projednáváme podle mě velmi důležitou a podstatnou tematiku, která bude rozhodovat o budoucnosti EU, tak se mi zdá neadekvátní, aby o tom jednal poloprázdný sál, takže já po tom konci svého projevu poprosím, abychom se znovu přihlásili a zjistili, jestli počet poslanců odpovídá tomu minimálnímu množství, protože se mi nezdá nedůstojné, abychom o takto důležité věci jednali v poloprázdném sále.
Jestli mohu pokračovat. Nemyslím si, že další obří zadlužení EU, které se má splácet po mnoha letech, čili je to přenesení odpovědnosti z dnešní generace na další, může jakkoliv pomoci už tak předlužené části eurozóny. Skutečně si nemyslím, že když na dluh budete lít peníze na jih Evropy, že se tento region stane konkurenceschopným a začne z ničeho nic růst, když už celá léta stagnuje. Všem je přeci jasné, že problém těchto zemí je právě jejich předluženost, neschopnost z minulosti žít bez dluhů, přeregulovanost evropské ekonomiky, která sráží tuto část eurozóny dolů.
Já určitě souhlasím s tím, že v rámci EU máme být solidární. Že máme pomoci státům, které postihla bolestivě pandemie koronaviru. Souhlasím i s tím, abychom pomohli samozřejmě jižní části eurozóny, kde ten dopad koronaviru byl nejbolestivější. Ale jsem hluboce přesvědčen, že to je potřebné dělat jako jednorázový dar, případně jako půjčku, která bude těmito státy splacena, nikoliv jako trvalé dluhové financování jisté části eurozóny, která paradoxně si žije často mnohem lépe než občané ČR. Kdybychom srovnali například důchody v Itálii a v Řecku s našimi důchody v ČR a vedle toho bychom měli tyto relativně vyšší důchody financovat, tak by se mi to nezdálo fér vůči ČR.
My jsme už před pár týdny na tiskové konferenci, kdy se rozběhlo vyjednávání o tzv. plánu obnovy, vyzvali premiéra k tomu, aby hájil při těch vyjednáváních jisté čtyři premisy. V tomto ohledu nechceme hrát nějakou lacinou opoziční politiku. My si skutečně myslíme, že to je téma, které jde za rámec jednoho volebního období a mělo by jít nad rámec nějakých standardních politických půtek, a v tomto smyslu má náš premiér podporu v jistých věcech, které říká. Ale přesto my máme priority samozřejmě i další, nejenom to změnit ten mechanismus nebo ten parametr, podle kterého se mají peníze přerozdělovat. Já bych ty podmínky definoval a pak je předal zpravodaji jako návrh usnesení.
Čili Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ukládá předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy respektoval následující podmínky ČR:
I. zabránit vzniku celoevropských daní, resp. vlastních autonomních příjmů EU,
II. zabránit zavedení trvalého společného ručení členských států za dluhy EU,
III. při vyjednávání kompromisu ohledně tzv. plánu obnovy prosadit zařazení jádra mezi tzv. čisté zdroje energie, a konečně
IV. změnit princip při rozdělování finančních prostředků podle údaje o nezaměstnanosti na parametr zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.
Vidíte, že to jsou usnesení, ve kterých se alespoň částečně i s premiérem ČR shodujeme. My tyto čtyři podmínky považujeme za takové nepřekročitelné linie, které by měl pan premiér při tom vyjednávání respektovat. Úplně moc nechápu postoj některých opozičních stran, které dneska vyzvaly premiéra k tomu, aby s tím plánem obnovy souhlasil ve chvíli, kdy ten plán je polotovar. Nikdo dneska v EU neví, co se z toho polotovaru nakonec stane, jaké třeba i z těchto podmínek v něm zůstanou nebo vypadnou. A mně se skutečně zdá neuvěřitelné, že někdo chce dát premiérovi u tak vážné věci bianko šek, aby souhlasil dopředu, aniž bychom věděli, co to vlastně pro ČR bude znamenat. To je absolutní opuštění jakýchkoliv národních zájmů ČR a automatický souhlas s čímkoliv, co Brusel vymyslí. Já to nepovažuji za šťastné, nepovažuji to za odpovědné poslanců, kteří jsou odpovědní občanům ČR. Myslím si, že bychom nejdříve měli počkat na to, co se v EU podaří vyjednat, a až následně dát to definitivní razítko, jestli s tímto kompromisem souhlasíme, nebo nikoliv.
To byl můj příspěvek do této debaty. Nicméně pane předsedající, jak jsem avizoval, zdá se mi, že v sále není dostatečný minimální počet poslanců, abychom mohli pokračovat. A já vás prosím, abychom tuto věc zkontrolovali. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já samozřejmě musím postupovat podle § 54, čili schůze může probíhat i za přítomnosti méně poslanců, než je nejnižší kvorum, ale hlasovat nemůžeme, pokud navrhujete podle § 72 odročení do zajištění vyšší přítomnosti poslanců, tak protože se to dá udělat jenom na lhůtu nebo k nějaké podmínce. Tak jestli to mám vnímat tak, že požadujete, aby tady byl minimální počet poslanců, tak v tom případě je to hlasovatelný návrh podle § 72. A já ho samozřejmě rád nechám odhlasovat, když vás nejdřív odhlásím.
Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A než se ustálí počet přihlášených, konstatuji došlé omluvy. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová od 18.30 do konce jednacího dne a od 18.45 se omlouvá paní poslankyně Jana Krutáková.
Padl procedurální návrh, abychom to projednávání pokračovali až v případě přítomnosti nejnižší zákonné účasti pro rozhodování, to znamená jedné třetiny poslanců, což je 67. Takový počet není. Já ještě chviličku posečkám. A pokud nedosáhnu takového kvora, tak nezbývá nic jiného, než že přeruším schůzi a o pokračování této schůze rozhodneme po projednání v politickém grémiu.
Hlásí se ale s přednostním právem předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem potřeboval vyjasnit, mně přijde, že v tomto sále je víc osob než 43 osob. A myslíme si, že poslanec je povinen dávat najevo svoji přítomnost kartou do elektronického zařízení, tak jsem chtěl připomenout kolegům, že ta karta se vyndavá podle jednacího řádu, pokud odchází ze sálu. Ale pokud jsou přítomni, tak by ji tam měli mít. Případně je možné to přepočítat ručně, ty poslance. (Pobavení a smích, potlesk z lavic Pirátů.)
Protože se domnívám, že Sněmovna obsahuje více než 67 osob, takže jestli jsou pověřeni nějací skrutátoři nebo nějaký náhradní systém, když tady zjevně dochází k tomu, že kolegové tady sedí a nejsou přihlášeni. A nejsou to kolegové z opozice, pro pana premiéra. ***