(18.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Vážený pane předsedo, to už jsem vlastně říkal, takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, plán na podporu oživení ekonomiky je pro mě nyní nejdůležitějším evropským tématem. Jsem opravdu rád, že se mu dnes věnuje i plénum Poslanecké sněmovny.
Komise předložila svůj legislativní návrh na konci května. Příští týden se poprvé po čtyřech měsících sejde fyzicky Evropská rada a pokusíme se najít kompromis přijatelný pro všechny. Angela Merkelová, která před týdnem předala předsednictví v Radě EU, je velmi odhodlaná rozpočet EU a plán obnovy schválit letos v létě. I já budu tvrdě pracovat na tom, aby se to povedlo, ale snadné to určitě nebude.
Pozice členských států se velmi liší. Největší nově navrhovaný nástroj pro obnovu musí být férový a přínosný pro všechny, i pro ČR. Na tom budeme muset trvat. Je to téma, které se týká nejen nás všech bez ohledu na politické zařazení, ale i našich dětí a vnuků. V evropském rozpočtu nejsou jiné peníze než peníze členských států. I když často slyšíme, že Evropská komise chce dát na obnovu ekonomiky velké částky, vždy to budou buď příspěvky členských států, nebo dluh, který si Evropská komise na náš účet vypůjčí na trhu, a členské státy ho budou muset v budoucnu splatit. Takže ten název Next Generation EU, nevím, jestli to je úplně OK. Řekněme si otevřeně, že plán obnovy budeme financovat z vypůjčených peněz, které rozpočet EU bude splácet 30 let po roce 2028.
Příští týden na Evropské radě se budeme bavit o dvou pilířích. O aktualizovaném návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 ve výši minimálně 1 100 miliard eur a o zcela novém nástroji EU na podporu oživení ve výši 750 miliard eur. Evropská komise mu říká New Generation EU.
Podrobné podklady na jednání Evropské rady příští týden zatím nejsou k dispozici a stále čekáme na upravený takzvaný negobox předsedy Evropské rady Charlese Michela. K celému balíčku, tak jak jej navrhla Komise, schválila vláda dne 29. června dvě rámcové pozice. Jedna řeší výdajovou stranu a druhá, jak to bude celé financováno. Představím vám priority vlády pro nadcházející vyjednávání.
Předem mohu konstatovat, že mám s návrhem řadu problémů, a vysvětlím proč. Úvodem vytknu před závorkou, že by pro mě bylo logické nejprve sestavit klasický víceletý finanční rámec, a teprve potom, například v příštím roce nebo později, řešit obnovu ekonomiky, jakmile budeme znát skutečnou hloubku dopadu viru na naši ekonomiky a skutečný propad HDP. A to nebude dřív než koncem prvního kvartálu 2021. Už jsem ale pochopil, že jiné státy to chtějí jinak, chtějí vše projednat v balíku a co nejdříve, a já se snažím být konstruktivní. Zdá se mi, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Neříkám, že s tím souhlasím, ale nechci být trouble maker ve všem. Takže není to moje první volba, ale nechci tomu bránit, když si to všichni přejí. Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.
Cíl plánu. Všichni se shodneme, že musíme společně reagovat na krizi. V předloženém balíčku Komise se navrhuje využít celkem 1 850 mld. eur mezi roky 2020 až 2027. To je mnohem více, než byl objem dosavadních víceletých rozpočtů EU, skoro dvojnásobně. Plán na podporu oživení má v letech 2021 až 2024 posílit výdaje rozpočtu EU, a to jak prostřednictvím navýšení prostředků na existující programy, tak vytvořením zcela nových nástrojů. Máme tu tyto nástroje: dočasné posílení kohezních programů, takzvaný REACT- EU, Fond spravedlivé transformace - Just Transition Fund a samotný nástroj obnovy a odolnosti a také posílení společné zemědělské politiky a rozvoje venkova.
Struktura výdajové strany je velmi složitá a podmínky pro čerpání a délka čerpání jsou v každém nástroji různé, stejně jako se liší alokační klíče. A podle mě je to zbytečné. Takže celé je to velice komplikované. Skutečně bylo potřeba větší čas, abychom to vůbec všechno pobrali a pochopili, proč se to tak navrhuje.
Zásadní problém ovšem vidím v tom, že návrh Komise se zaměřuje nejen na obnovu ekonomiky EU po koronavirové krizi, ale z velké části rovněž na budování takzvané odolnosti, resilience. Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout. Jak by měla situace v dotčených zemích vypadat po zamýšlené masivní finanční injekci. Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení. Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet především klíčové politiky EU vyplývající ze smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu. Jedině s funkčním vnitřním trhem bude prosperovat ČR jako proexportní ekonomika.
Zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by klíčovou prioritou mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu. Naprosto zásadní je, aby se EU osamostatnila a byla nezávislá na zbytku světa ve všech oblastech. Lékové, energetické a potravinové.
Energetická soběstačnost je obzvlášť důležitá pro nás právě kvůli vysokému podílu průmyslu. Máme-li dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, jak jsme se zavázali v prosinci 2019, nebude to možné bez zvýšení podílu jaderné energie v našem energetickém mixu. Za to jsem bojoval mnoho hodin na prosincové Evropské radě a nakonec se mi to podařilo prosadit, že je to závěrem Rady výslovně potvrzeno. Usilovně pracujeme na tom, abychom pokročili v dostavbě Dukovan a tato vláda zatím udělala v tomto směru nejvíce práce za poslední desítky let. Troufám si říci, že tomuto trendu je nakloněna i Evropská komise, a věřím, že schvalovací řízení našeho projektu půjde na jejich straně relativně hladce. Zvyšování podílu jádra je totiž zcela v souladu s jejich zelenými cíli. Jádro je čistý, stoprocentní bezuhlíkový zdroj. Hlavní propagátor zelené dohody Frans Zimmermans i Evropský parlament o tom otevřeně mluví. Například včera Komise přijala vodíkovou strategii, kde se s jadernou energií výslovně počítá při výrobě vodíku. Problém budeme mít bilaterálně s některými členskými státy a jejich nevládními organizacemi, které bojují proti jádru. Na to musíme být připraveni a všemi řízeními projít za respektování veškerých pravidel, aby výsledné rozhodnutí Komise nebylo snadné zpochybnit u Soudního dvora EU.
Teď nástroj pro obnovu a odolnost. Největší část nových prostředků má být soustředěna do nového programu s názvem nástroj na podporu oživení a odolnosti, takzvaný Recovery Fund. Pro celou EU se navrhuje 560 mld. eur, pro ČR by to konkrétně znamenalo až 125 mld. na grantech a 286 mld. korun na půjčkách. Nástroj má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik formou finanční podpory reforem a investic. Zatím však nevíme, jaký přesně bude dopad krize na naše HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici, a proto je na definitivní rozhodnutí o finální podobě plánu obnovy brzy. Co ale vím s jistotou, je, že výpočet podílu jednotlivých států na nástroj podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný. V tomto ohledu opakuji, že by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy teprve až poté, kdy budeme mít konečný účet za koronavirus aspoň za tento rok. ***