(15.40 hodin)
(pokračuje Válek)
Já ve světle toho, protože jako předseda příslušného podvýboru, který má na starosti zavádění nových technologií a nových léčebných postupů, to mám podle svého názoru v gesci, jsem dal na zářijové jednání schůze podvýboru informaci od asociace distributorů a od těchto firem, jak je to daleko, kdy budou ty látky k dispozici v České republice. A proto bych si myslel, že je načase se začít připravovat na to, když ta látka na podzim bude k dispozici, když bude možné v příštím roce zahájit očková proti covidu. Když nebude, bude to zbytečná příprava. Ale často bývá příprava zbytečná. A příprava je klíčem k úspěchu, i když může být zbytečná. Tedy když budeme od příštího roku očkovat, tak bychom měli mít nachystáno, jakým způsobem tu látku koupíme, zda ji budeme hradit ze státního rozpočtu, pokud ano, jak, nebo zda si ji budou hradit ti, co se nechají očkovat. A pokud zájem bude odpovídat studii proběhlé před třemi týdny, to znamená, že zhruba 60 % obyvatel má zájem se očkovat, což je 60 % v naší České republice 6 milionů obyvatel, jakým systémem plánujeme tady těch 6 milionů, 3 miliony, 5 milionů, 8 milionů, nevím, kolik to bude lidí, proočkovat. Toto by mělo být dobře nachystané, promyšlené.
Možná že bude potřeba součinnost Parlamentu. Možná bude muset Parlament v nějakém krátkém řízení, tak jako jsme kvůli meningokoku přijali určitý pozměňovací návrh, a já za to moc děkuji prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni, tak bych si myslel, že bude možná nutné v krátkém řízení přijmout i třeba tady toto očkování, a možná jako povinné, já to nevím. Ale čekal bych, že Ministerstvo zdravotnictví se na toto bude přes prázdniny chystat, bude mít jasný plán a strategii, ten že přednese Poslanecké sněmovně, teď ho pochopitelně mít nemůže, ale je dostatek času, aby si ho nachystalo.
Proto závěrem bych rád poté v druhé části se přihlásil k usnesení, u kterého bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu, aby ho podpořila, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby představila do 1. 11. 2020 plán distribuce nákupu a systému očkování populace proti COVID-19. Jsem si vědom, že ta vakcína nemusí být v té době k dispozici, ale jsem si vědom toho, že ji již jedna firma vyrábí. A chtěl bych, abychom byli tentokrát včas připraveni a aby diskuse, proč jsme se nepřipravili včas, nenastala.
Snažil jsem se tedy být na závěr konstruktivní a plánovat s předstihem. A doufám, že tím pádem budu pozitivně pochválen. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Opět požádám o předání návrhu usnesení zpravodaji a upozorňuji, že musí být načteno v podrobné rozpravě.
Pan poslanec Rakušan se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, dvě minuty.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Skutečně jenom fakticky k tomu, co teď říkal pan kolega Válek. Ono už dneska i dopoledne padaly otázky na pana ministra. Ještě jsem neslyšel úplně konkrétní odpovědi. Protože i Česká republika měla své vlastní ambice se zabývat vývojem očkovací látky proti covidu, tak by mě samozřejmě zajímalo, jak je tato ambice naplňována, zda se nám daří, nebo nedaří. A byl bych velmi rád, kdyby nám pan ministr obecně dal informace, zda se v rámci Evropské unie, protože ty informace, které jsem slyšel od pana kolegy Válka ohledně očkovací látky a její přípravy, byly tedy mnohem konkrétnější, než jsem doposud slyšel, pane ministře, oficiálně z vašich úst. Takže kdybyste nám také vy mohl výhledově představit, zda na té evropské úrovni se Česká republika nějakým způsobem spolupodílí na vývoji, nebo máme vlastní vývoj, zda se připravujeme na to, abychom skutečně připravili plán proočkovanosti ve chvíli, kdy vakcína bude k dispozici, aby bylo jasné, zda daná věc bude hrazena, anebo se lidé budou muset připravit prostě na to, že si očkovací látku, která jistě nebude levná, v té první fázi dražší než v dalších fázích, budou muset zakoupit sami, abychom ale zároveň byli připraveni na to, koho vlastně v té první fázi budeme proočkovávat, zda jenom ty, kteří si o to zažádají, nebo prostě budeme mít nějaké prioritní skupiny v rámci zdravotnictví, v rámci školství a podobně. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby nám i Ministerstvo zdravotnictví prostě o tomto dalo nějakou zprávu. Vím, že ta vakcína ještě k dispozici není. Ale myslím si, že je občas dobré se trošku dívat do budoucnosti, připravovat se, než být potom zase překvapen a nemít v tom žádný systém.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je jako poslední v tuto chvíli do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Svoboda. Prosím.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi jsem zvažoval, zda mám mluvit. To je tady taková oblíbená věta. Ale protože cítím určitou zodpovědnost, že jsem něco nedotáhl do konce, tak jsem se rozhodl, že promluvím.
Jak víte, bylo to 28. ledna, kdy jsem upozorňoval na to, že toto riziko nám hrozí, a žádal jsem, aby se touto věcí Sněmovna zabývala, abychom dostali informace od ministra a od vlády, jak je na eventuální pandemii připravena. Já jsem slovo pandemii nepoužil, protože toto slovo asi před pěti lety Světová zdravotnická organizace zrušila. Nikdo neví proč. Když se to celé hlasy celé koalice zamázlo a nemluvili jsme o tom, tak jsem řekl panu ministrovi, že ho to bude mrzet. A ono to vlastně mrzelo víc mě, protože já jsem se měl víc snažit, abych to prosadil, protože jsme ztratili dobu, která by byla bývala velmi zásadní, a možná by to všecko vypadalo jinak. Možná. Já nevím. A proto je dneska to, proč mluvím.
Opakovaně jsme žádali, aby se vláda, pan premiér a ministr zdravotnictví zabývali tím, jak budeme postupovat v okamžiku, kdy přijde druhá vlna, nebo přijde nějaký další problém s touto epidemií. Konkrétní otázky, jak budou zajištěni ti, kteří jsou ve zvýšeném riziku, jak bude postupováno, když dosáhne počet onemocněných, infikovaných určitého čísla, jak bude zajištěna celá péče o ten medicínský problém, protože ta epidemie, ta infekce je primárně problémem medicínským. Samozřejmě že má v sobě obrovskou složku ekonomickou. Samozřejmě že má v sobě obrovskou složku společenskou. Ale primárně to je medicínský problém, který je popsán velmi podrobně v posledních sto letech, a hrozně se to vyvíjelo, v knihách, které se jmenují Infekční lékařství a Epidemiologie, kde je definováno, čím je třeba se zabývat.
A pokud se řeší otázka infekce a její epidemiologie, jsou základní klíčové úkoly, které musí medicína vyřešit. A to jsou potom také úkoly, které musí vyřešit vláda, Ministerstvo zdravotnictví a samozřejmě i regionální samosprávy. To jsou základní úkoly, které se musí vyřešit.
Ta první otázka, která se musí zajistit, že musíme dokázat diagnostikovat tu infekci a zjistit ji. To jsou všechny otázky o tom, jak mají probíhat ty odběry, jak mají probíhat ta vyšetření. A samozřejmě jsou to i otázky na to, co chceme, to jsme se doteď nedozvěděli - proč ta diagnostika nefunguje, proč trvá tak dlouho, proč až po tak dlouhé době se to dozví pacient, proč až po tak dlouhé době se to dozví epidemiolog a proč máme tak vysokou chybovost v té diagnostice.
Ta druhá věc, která se musí medicínsky zajistit, je ta, že se zjistí cesta přenosu, jak se to přenáší. Tady my víme, že to je pravděpodobně nejvíce aspirační přenos, že ten přenos, o kterém se uvažovalo, tedy tím přenosem končetinami, dotykem, je pravděpodobně nepravděpodobný. To víme. Proto musíme zajistit, abychom věděli, které skupiny jsou nejvíce ohroženy tím, že budou vystaveny nějakému kontaktu, kde se bude ta infekce objevovat, a musíme tedy zajistit to, čemu se teď říká moderně trasování, to jest vychytání všech těch možných kontaktů tak, abychom se měli o ně možnost postarat co nejdřív. A to je zase situace, na kterou se ptáme, protože ta situace není zajištěna. Žádné trasování v podobě nějaké chytré karantény neexistuje. Protože kdyby existovalo, tak by vytipovaní lidé byli kontaktováni v daleko kratší době, než jak to probíhá teď.
Ta třetí věc, kterou je u infekčních chorob potřeba řešit, je otázka jejich možné terapie, nebo předléčení. U terapie víme, že zatím žádnou nemáme. Ale víme, že se velmi intenzivně vyvíjí nějaká vakcína. A to je zase oblast, kterou by už dneska - dneska - vláda a Ministerstvo zdravotnictví měly řešit. Co budeme dělat, když se někde ta vakcína objeví? Koupíme ji? Ona nebude mít splněny všechny podmínky, pravděpodobně všechny podmínky, které jsou vyžadovány pro to, aby vakcína mohla být u lidí použita masově, ne tedy jenom v podobě nějakého testování a experimentů. To znamená, budeme k tomu muset přijmout nějaké stanovisko, protože to bude znamenat, že budeme muset informovat lidi, že to očkování může přinášet nějaké riziko, které neznáme. Na to se musíme nachystat. ***