(14.50 hodin)
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, jediný člene vlády, pane ministře (Vojtěchu), kolegyně, kolegové, před chvílí jsem tady pozoroval tu přestřelku mezi kolegy poslanci, tak jsem měl sto chutí přinést pravítko, a že bychom to tady poměřili. Přišlo mi to, že už to nebylo úplně efektivní, ta debata, ale to je jenom můj pohled zvenčí.
Mám tady několik důležitých postřehů k této záležitosti, kterou tady na této mimořádné schůzi projednáváme. Možná, když tady kolega Hájek odešel, to je škoda, protože já jsem tady chtěl některé věci přímo zmínit, protože se týkaly podnětů, které já jsem dostal od lidí, kteří přímo pracují jako zaměstnanci OKD a dávali mi konkrétní podněty, že např. když se zavřel Důl Darkov, tak někteří zaměstnanci byli převedeni na jiné doly, a byly to konkrétně dvě směny lidí, kteří šli na jiný důl, a tímto rozhodnutím to přispělo k šíření tohoto viru. Potom se také mluvilo o tom, proč k tomu zavření nedošlo už dříve. Kdyby k tomu rozhodnutí měl vlastník odvahu po konzultaci s hygienou, tak by to zase mělo daleko větší efekt na tu situaci. Tady stát v březnu zavřel desetitisíce firem, drobných živností apod., ale v případě svého vlastního podniku k takovému kroku nezasáhl dostatečně včas.
A já musím říct, že před 14 dny, když bylo jednání Poslanecké sněmovny, tak já jsem se tady z tohoto místa ptal, jakým způsobem situaci na Karvinsku v rámci OKD vláda řeší. Seděli tady členové vlády. Ptal jsem se, jestli funguje chytrá karanténa. Ptal jsem se, jestli chytrá karanténa je stále chytrá karanténa. Pan ministr na to nijakým způsobem nereagoval, ani ostatní členové vlády.
A dneska tady máme poměrně velmi silné varování. Od té doby, kdy tady zhruba od poloviny května běží silná rozvolňující opatření, a všichni jsme si říkali, dobře, tak to nejhorší máme za sebou, tak samozřejmě v tento okamžik dostáváme varování, které nám říká: jak jste se poučili z té situace, která tady byla od poloviny března? Tady se hodně slov řeklo z úst pana premiéra a ostatních členů vlády, který říkal, zvládli jsme to a už to bude do budoucna dobré. To si všichni přejeme. Ale já bych chtěl poprosit, aby pan premiér a pan ministr zdravotnictví a další kompetentní ministři, kteří v těchto oblastech mají co říci, aby dali výčet těch konkrétních věcí, které se za poslední tři měsíce podařilo změnit. Abychom neopakovali případnou druhou vlnu. Ta situace na Karvinsku je opravdu velmi silně a vážně zdvižený prst, který říká: vládo, podívejte se na to, v zásadě se žádná opatření nepodařilo zrealizovat tak, abychom mohli říci, že jsme výrazně lépe připraveni a poučeni z té situace posledních tří měsíců.
Mám některé konkrétní otázky a byl bych velmi rád, aby na to pan ministr zdravotnictví odpověděl, případně i někdo jiný z vlády, pokud dojde, a to je, jak jsme na tom z hlediska legislativních kroků. Zmiňovaný bezpečnostní zákon, který by měl tu situaci do budoucna řešit z hlediska například i různých otazníků, které tady byly okolo použití zákona o ochraně veřejného zdraví. Jednání Sněmovny od té doby bylo už několikrát. Máme tady za sebou několik jednacích týdnů a žádný legislativní posun v tom, že by vláda měla prioritu a řekla: chceme tady tento zákon mít co nejdříve, abychom v případě opakující se druhé vlny měli jasný legislativní základ, jak postupovat, jak to řešit. A to není. Takovou aktivitu tady jako poslanci nevidíme.
Byla tady diskutována otázka transparentnosti nákupů, a v případě Ministerstva zdravotnictví ta transparentnost je s velkými otazníky. Jednak se to prošetřuje v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Já i další osoby v České republice (jsme) podali také trestní oznámení na postup při nákupu v době koronavirové krize. A často jsme slyšeli: Postupovali jsme tak proto, že jsme byli ve výjimečné situaci, a kdybychom postupovali podle zákona o zadávání veřejných zakázek, bylo by to příliš složité. A zase otázka zní: Je tady nějaký posun v tom, že by tady ležela novela zákona o veřejných zakázkách, kterou by vláda chtěla prioritně projednat proto, aby se v budoucnu v těchto situacích rozvázaly ruce pro efektivní nakupování státních hmotných rezerv, případně jiných institucí?
Pokud já mám obecné informace, tak vím, teď v rámci toho tendru, který Správa státních hmotných rezerv vypsala, je velké množství nabídek, ale bude také muset Správa státních hmotných rezerv mnoho nabídek, které by mohly být úspěšné, vyřadit, protože jsem tam různá drobná formální pochybení, a bylo by dobré, aby se ten zákon upravil, aby umožňoval rozumnou flexibilitu a postup státního orgánu i v tom stavu nouze.
Další otázka - kompenzační pravidla, ať už legislativní, nebo výklad soudu. Je tady nějaký postup, který by mohla ministryně spravedlnosti říci v této věci, aby případně do budoucna občané, firmy mohli vědět, na čem jsou, co mohou očekávat z hlediska kompenzací, z hlediska odškodnění atd.? Velmi bych žádal pana ministra, aby nám řekl, proč tak často zmiňovaný nástroj chytré karantény vlastně nefunguje. Proč se ukázalo, že to vlastně nevedlo k tomu kýženému efektu, a co se změní pro to, aby nástroj chytré karantény fungoval. My můžeme být za pár týdnů v situaci, kdy lidé, kteří se budou vracet z různých míst Evropy nebo některých částí světa ze svých dovolených, mohou přispět k tomu, že můžeme velmi rychle pozorovat případně nárůst a nástup druhé vlny. A bude ta chytrá karanténa lepším nástrojem? Změní se něco? Zlepší se její vymahatelnost, kontrolovatelnost atd.? Co se v té věci děje? Mám pocit, že nic konkrétního.
I ta usnesení, která navrhujeme nejenom my jako KDU-ČSL, ale i někteří další poslanci, nemíří na to pitvat se v tom, co kdy kde kdo přesně za poslední týdny na případu OKD pochybil. To ani horníkům, ani Karvinsku, ani České republice už v tento okamžik nepomůže. Ale míří to k tomu, abychom se poučili a ty nástroje, ať už legislativní, nebo i jiné, byly připravené líp, aby lidé věděli, že tady bude pro ně rychlejší, efektivnější ochrana. A já se přiznám, a to jsem člen této Sněmovny a pozoruji ty věci poměrně zblízka, já nevidím žádný konkrétní posun, který by mohl říci: systémově nastavujeme ta opatření tak, že se to v budoucnu podaří lépe zvládnout.
Otázka třeba školství, když budu úplně konkrétní. Co se stane, když tady v září, v říjnu přijde případná druhá vlna? Zase na několik měsíců vypneme celý systém školství? (Reakce ze sálu.) Říkal, že ne, říkal tady pan poslanec. No to je pěkné. Ale jakým způsobem to tedy budeme řešit, když může dojít v rámci škol k velmi rychlému přenosu a šíření, ať už z hlediska zdravotních ochranných pomůcek pro učitele, pro žáky? Jaký bude pohyb v těch školách? Nebude se vařit? Bude se vařit? Bude tady distanční výuka? Bude legislativně ukotvena? Nevidím v tom bohužel žádný posun. Náš kolega poslanec Jiří Mihola s ostatními některými dalšími kolegy z jiných stran navrhuje, abychom legislativně distanční výuku ukotvili, aby to byl nástroj, který bude nezpochybnitelný do budoucna, ale nic v té věci nevidím, že by dělal ministr této vlády a tato vláda.
A to stejné by se mohli ptát lidé ve zdravotnictví, v sociálních službách, chroničtí pacienti, kteří řešili to, že oni se velmi těžko dostávali, když měli své rodinné blízké v domácí péči, byli to chroničtí pacienti, aby dostali ochranné zdravotní pomůcky. Aby dostali dezinfekční pomůcky atd. To je všechno mnoho věcí, které jsme zjistili za poslední tři měsíce, že jsme je doháněli vždycky s několikadenním nebo týdenním odstupem. Ano, nějak jsme to zimprovizovali, v tom jsme my jako Češi dobří, umíme improvizovat. Ale přece takhle to nemá být. Když ta krize jednou přišla, tak snad každý rozumný člověk si vydefinuje ty kritické body a řekne: co nejdřív to odstraním, vyřeším to, aby když to může nastat, a ta hrozba je velmi silná, abych byl lépe připraven.
A mohu pokračovat ještě do oblasti, když jsem tady zmínil nákup ochranných pomůcek - tendr státních hmotných rezerv. Kde je to, co tady znělo před měsícem a půl dvěma? Nutnost vydefinovat strategické obory, nutnost posílit a definovat strategické firmy, s kterými budeme mít spolupráci na území České republiky. I to tady chybí.
Takže je tady opravdu docela dost věcí, které - já to nechci brát, abychom tady pranýřovali jako opozice vládu a opakovali to za měsíc, za dva. Ale já to vnímám, že se nás na to lidé ptají. Ti lidé mají obavu. Spousta lidí, kteří jsou vyššího věku, kteří jsou nemocní, kteří jsou po operacích, na to upozorňuje a říkají: jakým způsobem se to podařilo vyřešit do budoucna? A to je ta otázka, na kterou já popravdě jsem tady neslyšel žádnou faktickou odpověď. Přijít, mít úsměv na rtech a říkat, že to vlastně všechno bylo v zásadě dobré, to ti lidé, kteří tam žijí, říkají, že takhle to vůbec nevnímají. A potom slyšet z úst pana premiéra, že za to může hygiena, nebo se dočíst, že za to může Karviná, za to, že Česká republika má problém u některých zemí. To přece není řešení toho problému do budoucna. ***