Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

2.
Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162 ze dne 4. června 2020
k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky
a opatření k prevenci druhé vlny s termínem plnění 30. června 2020
a informace vlády o aktuálním výskytu COVID v lokálních ohniscích,
zejména v Moravskoslezském kraji

Poprosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu poslanec Jan Bartošek, který, bude-li souhlasit, stane se zároveň i zpravodajem tohoto bodu. Jestli mě slyší tedy. Pane poslanče Bartošku, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové. Děkuji za to, že se dodrželo slovo a skutečně program mimořádné schůze byl podpořen napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně. Toho si vážím, protože jsem přesvědčen, že zdraví lidí je natolik zásadní věc, že je to důvod ke svolání mimořádné schůze a zvlášť v souvislosti s nákazou COVID-19. Je důležité se věnovat tomu, jakým způsobem se tato situace vyvíjí v České republice. (V sále je hluk.)

Počet nakažených v České republice klesl, což je dobře, ale v praxi to neznamená, že tento vir zmizel a my na něj můžeme zapomenout. Myslím si, že by to byla osudová chyba pro nás pro všechny.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás na okamžik přeruším, pane poslanče. Poprosím o klid v sále, zejména z levé strany slyším nadměrný hluk. Tak vás opravdu poprosím, máte-li něco k projednání, běžte do předsálí, umožněte vystoupení svému kolegovi. Ještě jednou prosím o klid. Děkuji.

 

Poslanec Jan Bartošek: Také děkuji, pane předsedo. V současné době máme v České republice zhruba tři ohniska, kde se opět rozvíjí covidová nákaza, z čehož ta nejaktuálnější se týká Karvinska. Z toho vyplývá, že se musíme chovat zodpovědně a mít dostatek pravdivých a kvalitních informací. Analýza dat, co se týká nákazy, jejich včasné vyhodnocení a především férová komunikace s občany musí být to, co v současné době lidi potřebují. Současně jsou naprosto klíčová srozumitelná, jasná, rozhodnutí postavená na kvalitních základech. V dnešních dnech se totiž rozhoduje o tom, jak rozsáhlá případně bude druhá vlna koronaviru a jak kvalitně a jak rychle na ni z pozice státu, potažmo vlády a kompetentních ministrů, dokážeme zareagovat. Druhá vlna totiž bude nebezpečná nejenom pro zdraví občanů, ale mnohem více ještě, a v přímé vazbě na zdraví lidí, pro ekonomiku České republiky.

Přijali jsme řadu usnesení, kdy jsme zavázali vládu, aby je naplnila. Některé mají termín do 30. června. Dnes bude mít vláda příležitost, aby jasným způsobem řekla - ať už ministr zdravotnictví, nebo další - zda naplnili tato usnesení, kterými Poslanecká sněmovna zavázala vládu.

Je potřeba si uvědomit, že tak jak se vyvíjí situace na Karvinsku, tak bohužel je nutné konstatovat, že zde vidím selhání ze strany státu a především ze strany Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí.

Jak je možné, že svazek měst a obcí okresu Karviná uvedl, že chytrá karanténa nefunguje, lidé se pozdě dozvídají výsledky testů a krajská hygienická stanice situaci nezvládá? Pane ministře, nezbývá, než se ptát. Máte tyto informace? Kdy se k vám dostaly? Jakým způsobem a zda adekvátně jste na ně reagoval, zda jste tyto informace měl pouze z médií, nebo zda se na vás obrátili i jiní, ať už například doktoři, hasiči a další. Zajímalo by mě, zda tam probíhala komunikace, kdy jste dostal informace o tom, že počet nakažených na Karvinsku rapidně roste, že v OKD je počet nakažených na 20 procentech a jaké adekvátní kroky jste udělal a zda tyto kroky byly provedeny včas a řádně.

Taky mě zajímá, jakým způsobem jste přistupovali k testování. Protože jestliže dnes firmy uvádějí, že se testuje zhruba na úrovni 4 tisíc testů denně a je potřeba, aby jich bylo 10 až 15 tisíc, tak zda jste aktivoval například státní hmotné rezervy, zda jste aktivoval personál, zda jste posílil oblast Karvinska, a například proč jste nepřistoupil k tomu, jako se to děje jinde v okolních státech, že dochází k plošnému testování, například celých oblastí.

A to, co je naprosto zarážející, je, že když se zavíralo Uničovsko, tak se tak činilo na základě 25 pozitivních nálezů. Jak je možné, že 950 pozitivních nálezů na Karvinsku neaktivovalo ze strany vlády, ze strany Ministerstva zdravotnictví, potažmo Ministerstva financí naprosto rázná opatření? Jak je možné, že to stačilo na to, aby se zavřelo Uničovsko, ale Karvinsko jako by vám bylo jedno. Budete říkat, že vám jedno nebylo, ale ta čísla jsou nesrovnatelná. Ale kroky ze strany státu žádné. Vypadá to, že vláda, potažmo ti, kdo měli možnost rozhodnout, nerozhodli a vystavili horníky a jejich rodiny vysokému zdravotnímu riziku. Média to interpretují tak, že došlo k nakažení pouze horníků, ale to není pravda. Nakažen byl i personál, který nefárá. Týká se to i žen, řady administrativních pracovníků. To znamená, nejedná se pouze o horníky, kteří fárají. To znamená, ohrožení lidí na Karvinsku bylo velmi vysoké a zdá se, že vláda a potažmo ti, co jsou zodpovědni, nechtěli rozhodnout, protože otázkou zůstávalo, kdo to zaplatí v případě, že vláda rozhodne.

Další otázkou, která na to přímo navazuje, je, jakým způsobem vláda vybavila státní hmotné rezervy, zda jsme připraveni na další vlnu covidové krize, zda jsme dostatečně předzásobeni, a jestliže vláda, potažmo koalice včera odmítla posílit rozpočet státních hmotných rezerv, jaké prostředky zatím byly vynaloženy na nákup těchto ochranných prostředků, jakým způsobem byly osloveny například české firmy, v jakém rozsahu, aby se podílely na zásobování České republiky, anebo zda přetrvávají zásobování pouze z Číny. To znamená, jaké firmy, v jakém rozsahu a o co byly české firmy osloveny, aby to českému státu dodaly.

Tolik alespoň na úvod, co se týká uvedení tohoto bodu. Poté se přihlásím ještě do rozpravy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám a poprosím vás, abyste zaujal své místo jako zpravodaj tohoto bodu. A ještě než předám slovo zástupci vlády, tak podle § 67 o slovo požádal místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Vážený předsedo Poslanecké sněmovny, vážený předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, nyní k vám budu hovořit nejen z pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny, ale také z pozice člověka, který po 12 let vykonával funkci primátora města Karviné. Rozhodl jsem se vystoupit z toho důvodu, že Karviná dnes bude skloňována v mnoha pádech, a jako bývalý primátor Karviné považuji za svou povinnost vystoupit k tomuto bodu jako jeden z prvních. A chtěl bych vás požádat, abyste rozlišovali Karvinsko a Karvinou. Chtěl bych poděkovat panu kolegovi Bartoškovi, že si na toto dával pozor, protože to je zásadní rozdíl.

Mé rodné město a jeho široké okolí se v současné době kvůli koronakrizi nachází pod obrovským tlakem médií, samozvaných odborníků a neschopnosti státu vzniklou situaci řešit. Nemohu se smířit s tím, jak je Karvinsko v médiích a na sociálních sítích pranýřováno a očerňováno. Je nepřijatelné, aby celostátní tisk osočoval a nálepkoval obyvatele Karviné. Například Mladá fronta DNES titulek: Karviná komplikuje Čechům cestu k moři. Nebo iHNed.cz titulek: Nebýt Karviné, byli bychom zelená země, říká hlavní hygienička Rážová. A já říkám: Nebýt liknavosti a neschopnosti hygieny, byli bychom zelená země. Takové chování je nezodpovědné, hrubě uráží a poškozuje nejen náš kraj, ale zejména občany Karviné a přilehlých obcí.

Zamysleme se nad tím, jaké faktické možnosti mají zástupci místních a regionálních samospráv poté, co byl zrušen nouzový stav. Část opozice ostře útočí na primátora Karviné i na hejtmana kraje a obviňuje je z nečinnosti. To, že oba pánové mají v předmětné problematice díky zrušení nouzového stavu zúžený manévrovací prostor, už v podstatě nikoho nezajímá. V průběhu března byla v Karviné bleskově zavedena nezbytná opatření, která fungovala perfektně. Místní instituce a orgány mají v chodu velmi kvalitní opatření. Všichni dělali, co bylo potřeba, a především co jim umožňoval zákon. A za to jim patří velký dík. Proto je velmi neuctivé podrobovat obyvatele, orgány a instituce na Karvinsku neustálé kritice.

Když opadl prvotní šok a strach z nákazy, celá společnost a bohužel i tato Sněmovna podlehla dojmu, že už je vlastně vyhráno. Velice silné bylo volání po zrušení nouzového stavu a po rozvolňování přijatých opatření. Situaci nezlepšila, ba právě naopak, ani činnost krajské hygienické stanice a tzv. chytrá karanténa. Přijímaná opatření jsou pomalá, zmatená a evidentně málo účinná. Jak jinak si vysvětlit postupné testování důl od dolu s velkou časovou prodlevou, používání nevhodných testů a otálení se zavřením dolů, nebo liknavé zastavení ligového fotbalu, kde je celý tým v karanténě a Fotbalová asociace chce dohrát ligu za každou cenu.

To není normální situace. Karviná je na každém kroku dnes a denně neustále poškozována. O trasování a chytré karanténě se hodně mluví, ale výsledky jsou tristní. Není normální, aby se v této situaci muselo na výsledek testu čekat pět, šest a někdy i devět dnů. A co zmůžou představitelé samospráv? Informace, které dostávají, jsou často neúplné, nedostačující, ale i chybné. Krajská hygienická stanice se v problému plácá řadu týdnů s rozpačitým výsledkem.

Dnes a denně se na mě obracejí občané Karviné a jsou přirozeně naštvaní. Vadí jim očerňování a především šíření paniky a děsu. Došli jsme tak daleko, že lidé denně čtou bludy, které by se snad daly kvalifikovat i jako šíření poplašných zpráv. Část opozice v Karviné vykřikuje, že ve městě je zdravotní péče na hranici kolapsu a že se akutně domnívají, že v Karviné umírají lidé na koronavirus. To je skandální a je to absolutní nesmysl! Šíření strachu a vydávání ničím nepodložených hypotéz za fakta vzniklou situaci jen zhoršují.

Vážená Sněmovno, ve svém vystoupení jsem chtěl poukázat na omezené možnosti samospráv, na nefunkčnost chytré karantény, na nespravedlivé osočování, poškozování a nálepkování lidí na Karvinsku a v Moravskoslezském kraji. Karviná je krásné město plné skvělých lidí. Potřebuje jen, aby se jí neházely klacky pod nohy a aby se jí pomohlo.

OKD a útlum hornictví je kapitola sama pro sebe. Žádná politická reprezentace nezvládla tuto problematiku vyřešit za posledních 30 let. Nedivme se proto, že se občané v hornických regionech cítí jako na odstavné koleji. To je nejen výtka, ale zároveň i pobídka k dalšímu zamyšlení a řešení. Zavřeme doly třeba zítra, ale nenechme region a jeho obyvatele na holičkách.

Víte, já pocházím z regionu rázovitého, který se nikdy nebál čelit velkým výzvám a nebojí se jich ani dnes. Jsme hrdi na to, že pro celou zemi produkujeme uhlí a ocel dlouhé desítky let. Máme však oprávněný pocit, že nás už nepotřebujete a považujete nás za pouhou přítěž. Moravskoslezský kraj může být ekonomickým tygrem České republiky a potřebuje k tomu jediné. Zlomek toho, co po desetiletí dával této zemi.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přečtu několik omluv, které přišly po zahájení schůze. Pan poslanec František Petrtýl se omlouvá dnes od 9.30 do 11.30 z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Margita Balaštíková dnes z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Farský z celého dnešního jednání ze zdravotních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Martin Kupka z celého dnešního jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní bych poprosil, aby se slova ujal zástupce vlády, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za zařazení tohoto bodu, protože si myslím, že je dobře, když budeme odvádět věci na pravou míru a souhlasit s tím, co tady bylo řečeno, že ty různé fámy a mediální titulky určitě nepřispívají k řešení situace a vedou k obrovské stigmatizaci osob, obyvatel daného regionu, což není dobře. Není to dobře ani z hlediska skutečně těch samotných obyvatel, takto je stigmatizovat, a ty novinové titulky, které jsem viděl, skutečně k ničemu dobrému nepřispívají.

Je třeba si uvědomit, že virus tady je a zjevně nedochází k tomu, že by jakkoli ustupoval na své síle, a to je třeba zkrátka brát jako fakt. A to, že tady máme určité ohnisko nákazy, byť je poměrně výrazné z hlediska počtu nakažených, to je zkrátka něco, s čím musíme i do budoucna do jisté míry počítat.

Představa některých, že tady je chytrá karanténa, která bude znamenat to, že tady nemoc nebude, že bude tady nula případů, že nemoc najednou zmizí ze dne na den, tak to je nepochopení té situace. Skutečně chytrá karanténa jako taková, to je pouze nástroj, nástroj k řešení té situace, nástroj k řešení lokálních ohnisek, k řešení sdílení dat, trasování, testování lidí. Ale určitě nelze očekávat, že bude znamenat to, že tady nemoc zcela zmizí. Vidíme to nejen na Karvinsku, vidíme to nyní v jiných ohniscích, ať je to Kutná Hora, nebo Větrný Jeníkov.

Takže tolik jenom skutečně je třeba na začátek si uvědomit, že to, že tady máme jedno lokální ohnisko nákazy, tak není možné z toho dělat nějaké fatální závěry ze selhání systému nebo něco podobného. Tak to zkrátka určitě není. Naopak to, že se podařilo toto ohnisko takto masivně testovat přímo v ohnisku nákazy, to, že to vedlo samozřejmě dočasně k nárůstu počtu nakažených, to je vlastně dobře, protože jsme ty lidi zachytili, byli jsme schopni, nebo krajská hygienická stanice, je otrasovat ve spolupráci i s jinými krajskými hygienickými stanicemi, které se do toho procesu zapojily. A dneska ta situace už se tam uklidňuje. Já myslím, že to je na těch datech vidět. Podívejte se na nárůsty, které byly v minulém týdnu, a podívejte se na nárůsty, které jsou v posledních dnech. Ano, samozřejmě záchyty tam stále jsou. Ta čísla určitě nejsou ještě uspokojivá, ale ten klesající trend je poměrně velmi jednoznačný.

A stále platí to, že v rámci celé republiky ta epidemiologická situace je klidná, ve většině okresů ČR nebyl ani jeden výskyt nemoci COVID-19. A současně stále platí to, co jsme říkali už několik posledních dní, že zhruba 60 %, 70 % případů je koncentrováno v Moravskoslezském kraji. To se nikterak nemění. Pokud máme včerejší data, tak 68 případů, nových případů, bylo zachyceno v Moravskoslezském kraji a 61 mimo, v jiných krajích, v jiných částech, v jiných ohniscích nákazy.

Ta situace na Karvinsku samozřejmě měla určitý vývoj. Já jsem přizval i ředitelku Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje paní doktorku Svrčinovou a společně s paní hlavní hygieničkou, paní doktorkou Rážovou. Poprosil bych vás poté, aby Sněmovna umožnila také, aby i ony se mohly k tomu vyjádřit, protože skutečně si myslím, že jedna věc je nějaká politická debata a druhá věc je odborná debata. Myslím si, že je mnohem lépe se skutečně tomu věnovat odborně než politicky, té situaci. Protože určitě ta situace měla nějaký vývoj i v rámci OKD.

Víte, že to prvotní ohnisko byl Důl Darkov, kde byly potvrzené případy, jednoznačně potvrzené případy, a došlo tam k masivnímu testování, které vedlo k poměrně výraznému záchytu taktéž v té době, od poloviny května, počtu pozitivních případů a následně jejich kontaktů. A to ohnisko dneska je prakticky vyhaslé. Všichni byli otrasováni, celý Darkov v zásadě dnes je vyhaslý. A takto předpokládáme, že bude ta situace pokračovat, i pokud jde o Dolů ČSM, kde, je třeba říci - a to asi právě proto jsem pozval paní ředitelku krajské hygienické stanice, aby se k tomu vyjádřila detailně - nebyly v té době žádné konkrétní důkazy o tom, že by ta nemoc se tam nějak masivně šířila, že by tam byli lidé nemocní, kteří chodí do práce, kteří fárají. Nemám takovéto informace, že by tomu tak bylo. A to bylo dáno tím, že drtivá většina těch lidí, kteří jsou dnes pozitivně testováni, jsou bezpříznakoví. Ona tam byla měřena teplota těm horníkům, byla tam nastavena nějaká opatření. Ale ta reálně, ani to měření teploty nezachytilo vlastně žádné pozitivní případy, nebyly tam žádné anomálie právě proto, že ti lidé zkrátka neměli žádné příznaky. Nastavily se tam testy, ty rychlotesty, to je pravdou, jako preventivní opatření, a následně na základě toho, že tam byly určité záchyty v rámci těch rychlotestů, tak došlo opět stejně jako při scénáři Dolu Darkov k plošnému testování v rámci Dolu ČSM, které vedlo k tomu masivnímu nárůstu, který jsme pozorovali v minulém týdnu. Předtím tam žádné masivní nárůsty nebyly.

Odpovídám, na co se ptal pan poslanec Bartošek. O těch masivních nárůstech jsem se dověděl v minulém týdnu na základě plošného testování, masivního testování v ohnisku nákazy v Dolech ČSM jih a ČSM sever, kdy tedy skutečně je pravdou, že ten podíl těch pozitivních případů je někde kolem 17 %, necelých 18 %. Jsou to z většiny čeští občané. Ale je tam i mimo jiné celá řada zahraničních pracovníků, konkrétně 126 Poláků, jeden Rus, 36 Slováků, 18 Ukrajinců a českých občanů 523. Tedy 181 cizinců. To je ten aktuální stav. A taková je tam tedy situace. A právě ty nárůsty byly dány oním plošným testováním. Takže v tomto směru systém zafungoval. A to, že skutečně ty nárůsty jsou, je vlastně skutečně dobře. To je pozitivní věc. Ti lidé se otestovali, byť byli bezpříznakoví, a zachytili se, umístili se do karantény a probíhá, probíhalo a probíhá trasování.

To, že to ohnisko je poměrně masivní, že těch pozitivních nálezů je velké množství, jak jsem o tom hovořil, celkově 704, to je samozřejmě věc, která je poměrně náročná pro tamní krajskou hygienickou stanici, která ale obratem byla posílena, a to je právě i ten prvek té chytré karantény, byla posílena dalšími hygienickými stanicemi z jiných krajů. A na základě právě nástřelu chytré karantény, systému Daktela, kdy bylo možné sdílet ta data, navolávat vlastně ty lidi, navolávat ty kontakty, a skutečně to by v normálním režimu možné takto nebylo, takto jsme vlastně byli během pár hodin schopni zapojit další krajské hygienické stanice, sdílet data o těch nakažených, o kontaktech a to trasování provádět. A myslím si, že přestože ze začátku ta situace určitě byla komplikovanější, daná tím velkým počtem pozitivních případů, tak v řádu dní se ji podařilo vyřešit.

Já jsem byl osobně i v Moravskoslezském kraji ve čtvrtek. Možná jenom jako reakce na poněkud obhroublá prohlášení některých kolegů poslanců, která jsem zaznamenal v médiích, tak skutečně ve čtvrtek jsem byl v Moravskoslezském kraji, byl jsem v Ostravě a jednal jsem tam jak s panem hejtmanem, tak se zástupci města Karviná a dalších měst, tamních nemocnic, hasičského záchranného sboru. Zkrátka byli jsme tam všichni u jednoho stolu a tu situaci jsme konstruktivně řešili. Nikoliv nějakými mediálními prohlášeními, siláckými gesty, ale skutečně reálně na místě, kdy jsme se dohodli na tom, že se posílí odběrové kapacity, nastaví se promptně objednávání pacientů nebo těch kontaktů na testování, posílí se odběrová místa v rámci jednotlivých nemocnic včetně Fakultní nemocnice v Ostravě. A to se, pokud vím, stalo a toto probíhá. A nyní ta prodleva bych řekl, že je zcela minimální.

To, že tady byly nějaké mediální případy, mě to samozřejmě také zaujalo. To, že někdo čeká na výsledky testů několik dní, je samozřejmě špatně. Na druhou stranu když jsem to prověřoval nějak systémově, tak toto skutečně nebylo pravidlem. To byly nějaké mediální případy, ty třešničky, které se takto vyjmou a ukážou v novinách, ale jinak skutečně toto pravidlem není. Kdyby to tak bylo, tak bychom teď neměli ještě žádné pozitivní případy v tom daném regionu. Ale my jsme je vlastně měli hned, jak se začalo testovat, tak hned začaly nabíhat a jsou v těch statistikách, které jsou zveřejňovány.

Takže v tomto směru skutečně ten systém funguje, určitě ne zcela ideálně, určitě je na čem ještě pracovat, bezesporu. Musíme si uvědomit, že vůbec ten systém, tak jak jsme ho nastavili, se sdílením dat, zapojením laboratoří apod., jsme vytvořili během pár měsíců. Já si dokážu představit, že kdyby to bylo v době nekrizové, tak by se na tom pracovalo možná dva roky. Soutěžily by se nějaké IT firmy atd. My jsme to všechno dělali inhouse řešením a skutečně jsme vytvořili ten systém během pár měsíců. A určitě ještě není zcela doladěný, určitě není ideální, určitě na něm ještě musíme pracovat. Už jenom zapojit veškeré ty laboratoře do toho systému bylo komplikované, protože jsou tady laboratoře, které jsou státní, na které máme větší vliv, jsou tady laboratoře soukromé, které mimo jiné, třeba některé z těch laboratoří v Moravskoslezském kraji, soukromých, si vzaly přes prodloužený víkend volno. Zamrazily vzorky, daly je do lednic a netestovaly. Takže i tím pak může být dána ta prodleva. Na rozdíl třeba od Zdravotního ústavu v Ostravě, který pracoval každý den, v sobotu, v neděli, v pondělí, o svátcích, tak některé soukromé laboratoře úplně nefungovaly. To musíme také odladit, aby se toto nestávalo. A už jenom zapojit veškeré laboratoře do centrálního informačního systému infekčních nemocí se nám podařilo až nyní přes opětovné apelace, přes výhrůžky pokutami atd., kdy se laboratoře skutečně zapojily tak, aby nám hlásily počty provedených testů, aby nám hlásily počty negativních testů atd., abychom skutečně měli reálný přehled o tom, kdo byl třeba opakovaně testován.

My jsme doposud - a to byla kritika médií - nevěděli, kolik třeba z testů jsou ti prvotestovaní a kolik jsou ti, kteří jsou opakovaně testováni. Nevěděli jsme to proto, protože laboratoře nebyly zapojeny do toho systému a nehlásily ta data. Dneska už drtivá většina laboratoří, a je jich zhruba sto, je do systému zapojena. Bohužel zkrátka většina laboratoří nespadá pod Ministerstvo zdravotnictví, jsou to soukromé subjekty, ale nakonec se podařilo je do systému zapojit. Dneska zrovna ráno jsme měli centrální řídící tým chytré karantény a ta data už máme, takže bezesporu budeme mít taky detailnější přehled skutečně o tom, jak která laboratoř testuje, kolik má negativních testů, kolik je opakovaných testů apod.

Takže ten systém se nějak vyvíjí, není to úplně jednoduché, protože zdravotnictví je decentralizováno, není centralizováno. My neovládáme celé zdravotnictví. Máme tady praktické lékaře, kteří také samozřejmě ne všichni úplně fungují optimálně, takže to musíme doladit. Ale určitě bych odmítl, že v Moravskoslezském kraji něco selhalo. Že selhal systém atd. Když se podíváme reálně na ta čísla, tak drtivá většina z pozitivně zachycených, je to někde kolem 85, 90 %, jsou horníci nebo blízké kontakty. To, o čem hovořil i pan hejtman, my jsme si to pak vyjasnili, že jsou tam nějaké ženy pod 30 let apod., tak to samozřejmě jsou kontakty těch horníků, manželky, dcery. A to je asi zřejmé, že zkrátka tito lidé jsou nakaženi, protože ti horníci s nimi žijí ve společných domácnostech a je logické, že k té nákaze dojde. Ale to neznamená komunitní šíření. Komunitní šíření znamená, že se nakazím a nevím, od koho. Že najednou tu nemoc mám a nedokážu říci, kde jsem ji získal, od koho, není tam ten kontakt, nedá se vytrasovat ta cesta. A takových případů tam skutečně je naprosté minimum.

Takže skutečně není to tak, že by v rámci Karvinska nebo Frýdecko-Místecka docházelo k nějakému nekontrolovanému šíření. Ty záchyty jsou dány masivním testováním v ohnisku nákazy, a jak říkám, situace nyní je víceméně pod kontrolou, probíhá dále trasování. Je jasné, že ještě nějaké záchyty budou v těch následujících dnech, na to se musíme připravit. Ale trend, když se podíváme, jaká situace byla na vrcholu 28. 6., kdy v Moravskoslezském kraji bylo 235 nových případů, a dnes jich máme nějakých 68, tak vidíme, že ta trajektorie je klesající, a je to dáno tím, že ohnisko je skutečně pomalu vyhasínající v tom směru, že jsou otestováni horníci, jsou otestovány kontakty, a očekáváme s epidemiology, že ta situace se bude zlepšovat.

Je třeba znovu připomenout, že skutečně naprostá většina lidí, kteří byli pozitivně otestováni, jsou bezpříznakoví jedinci nebo mají velmi mírný průběh. Situace nemá vliv na zahlcení jednotek intenzivní péče, na zahlcení kapacit lůžek s umělou plicní ventilací, s mimotělním oběhem atd., na ty těžké případy, skutečně v tomto směru to tak není. Zdravotní systém není nijak ochromen, takže hrozba pro širší populaci tamní v tomto směru není určitě tak výrazná, jako byla v době začátku první vlny.

A tady bych také odpověděl možná na to stále mediálně diskutované téma: proč jste zavřeli Litovel a Uničov a proč jste nezavřeli Karvinou? Mimo jiné teď skutečně to nemůže zavřít, pane poslanče, vláda, ale musela by o tom rozhodnout krajská hygienická stanice, protože vláda už nečiní plošná opatření, nemá žádný mandát zavřít nějaký region. Ale i tak jsme to samozřejmě konzultovali s krajskou hygienickou stanicí. A právě proto, že dnes už máme mnohem více informací, že máme na on-line bázi každý den, sledujeme kapacity nemocnic, počty lehkých případů, středně těžkých, těžkých, počty pacientů na umělé plicní ventilaci, máme skutečně data, která jsme dříve, úplně na začátku v březnu, dubnu takto detailně neměli. My jsme skutečně byli v situaci, kdy ta nemoc byla rozšířena po celé České republice, kdy tady rostly počty pacientů v nemocnicích. A v takovém případě samozřejmě radikální opatření, plošná opatření byla zcela namístě a zcela efektivní. Což se následně ukázalo.

Ale pokud se bavíme o jednom okrese, jednom regionu, kde máme sice velké ohnisko nákazy, ale většina z těch zachycených jsou bezpříznakoví jedinci a to ohnisko je velmi dobře lokalizováno, tak v takovémto případě uzavírat region s 260 tisíci obyvateli jsme - a to není můj názor, ale epidemiologové vyhodnotili jako neadekvátní zasahování do osobních práv těch lidí omezování pohybu. To by měla být skutečně až ta poslední varianta, pokud veškerá další opatření budou selhávat. Ale ta opatření jsou tam nastavena, jsou tam nastavena protiepidemická opatření týkající se plošného nošení roušek, rozestupů, dezinfekce, snížení počtu lidí na hromadných akcích na maximálně sto, takže jsou tam samozřejmě nastavena pravidla pro ochranu těch zranitelných skupin. A to je také vlastně poměrně úspěch té situace.

Když se podíváte, kolik z toho velkého objemu lidí, kteří byli pozitivní zachyceni, spadá do rizikových skupin, myslím 65+, 75+, polymorbidní pacienti, tak také jsou to jednotky. Proč? Protože jsme učinili opatření k ochraně zranitelných skupin, zavedli jsme povinnost testování personálu, nově příchozích pacientů, nově příchozích klientů do zdravotnických zařízení, sociálních zařízení. Takže nám se daří chránit rizikové skupiny, což je to nejdůležitější. Protože bezpříznakoví jedinci, při vší úctě, to není ten zásadní problém. Ta nemoc za nějaký čas odezní, tělo se s ní vypořádá, ale ten problém jsou ty závažné případy, zranitelné skupiny, senioři. A tam skutečně ten zásah je naprosto minimální. I proto jsme nepřistoupili k nějakému masivnímu omezování pohybu apod. Právě proto, že ten zásah rizikových skupin a závažnost je velmi malá v té situaci.

Takže pojďme se na to skutečně dívat odborně, nikoliv politicky. Chápu, že se blíží krajské volby a je to určitě důležitý region, tomu rozumím. Ale myslím si, že by bylo skutečně dobře, aby to hodnotili epidemiologové, aby to hodnotili hygienici, aby vyhodnotili tu situaci. Věřte tomu, že se tomu věnujeme velmi pečlivě, každý den situaci sledujeme, díváme se na ta data, myslím, že jsme je publikovali. V úterý byla k tomu komplexní tisková konference. Data jsou zveřejňována, takže nic netajíme. Kdyby situace byla skutečně vážná, tak věřte tomu, že bychom o tom veřejnost informovali, že bychom přijali razantnější opatření.

Nemohu samozřejmě vyloučit, že pokud tam dojde k nějakému zhoršení situace, tak i ta opatření se zpřísní. To jsem řekl a z toho zase vyšly nějaké megatitulky. Samozřejmě to vyloučit nemohu. Je jasné, že pokud se ta situace zhorší, ale zatím na těch datech, která vidíme, tak je to spíše naopak. Počet záchytů v tom regionu se v čase snižuje a jsme přesvědčeni nyní, pokud se nestane nic mimořádného, že ten počet se bude v čase spíše snižovat. Nebude to hned, ale v následujících dnech očekáváme tuto tendenci.

Takže tolik k tomu Karvinsku, případně jsem připraven odpovědět na všechny dotazy. A jak říkám, možná bych poprosil ctěnou Poslaneckou sněmovnu, kdyby mohla a dovolila vystoupení ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje paní doktorky Svrčinové a paní doktorky Rážové jakožto hlavní hygieničky České republiky, tak aby se i ony mohly vyjádřit za odbornou část a řešení toho lokálního problému. Protože platí skutečně to, a ono to bylo trošku zase zesměšňováno, že vláda nyní nečiní už ta plošná opatření. Skutečně i podle zákona o ochraně veřejného zdraví nyní vlastně ta lokální opatření nemůže vůbec činit vláda ani Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví nemůže vydávat mimořádná opatření pro region moravskoslezský a může to činit pouze a výlučně příslušná krajská hygienická stanice. Ministerstvo zdravotnictví může vydávat opatření pouze plošná pro celou republiku, nikoliv pro daný region, takže proto vlastně jsme to takto prezentovali, nikoliv že bychom si nad tím myli ruce. Tu situaci sledujeme, řešíme ji aktivně, samozřejmě s tamními hygieniky. Máme za to i určitou odpovědnost, ale není to tak, že Ministerstvo zdravotnictví tam může vydat nějaké opatření, zavřít doly atd.

Mimo jiné ještě k tomu zavření dolů. Tady se také komparuje ta situace s Polskem, se Slezským vojvodstvím. Já jsem si dělal právě analýzu, abychom viděli - a jsme schopni ji poskytnout - jaká vlastně tam ta situace byla před zavřením dolů a po zavření dolů. Mimo jiné ani všechny doly se nezavřely, všechny šachty se nezavřely v Polsku, některé tam zůstaly funkční, ale ta situace z hlediska incidence daného onemocnění se v zásadě nikterak nezměnila od doby před zavřením dolů a poté, když se ty doly zavřely. Bylo to úplně stejné jako u nás. To znamená, byl tam určitý výkyv, v době, kdy se tam masivně testovalo, tak tam byly výrazné nárůsty, ale jinak v tom celkovém souhrnu to nevedlo k žádným nulovým výskytům, když se zavřely doly na polské straně. Takže to je třeba si uvědomit. A někdy je vlastně srovnáváno, proč vy jste ty doly nezavřeli a Poláci je zavřeli. Ten dopad skutečně, když jsme se na to dívali, je velmi malý.

To, že se ty doly nyní zavřely, respektive OKD se rozhodlo, že uzavře těžbu na šest týdnů - ono to není celých šest týdnů, ono to je vlastně, týden se připravuje ten útlum, pak čtyři týdny skutečný útlum, zastavení, a zase týden se bude nabíhat - tak to určitě té situaci pomůže, pokud všichni budou dodržovat to, co mají, pokud budou dodržována karanténní opatření, lidé zůstanou doma a tak dále, ale jinak na tu situaci jako takovou, plošnou, v rámci regionu to podle nás bude mít vliv minimální, protože to ohnisko je skutečně velmi ohraničeno, lokalizováno.

Tolik k tomu. Samozřejmě jsem případně připraven odpovědět i na další dotazy, protože ten bod je širší, on se týká i nějaké testovací strategie a chytré karantény, ale považoval jsem za důležité vás seznámit s tou situaci na Karvinsku, která nás určitě nikterak netěší, ale vnímáme ji jako součást té situace, toho, jak jsem říkal, že virus nikam nezmizel, že tady stále je, bohužel, a nezdá se, že by nějak ztrácel na své intenzitě, a je nutné, abychom se s těmito lokálními ohnisky byli schopni vypořádat. To je ten náš úkol, nebo úkol hygieniků.

Já jsem přesvědčen, že tady s tímto ohniskem se vypořádáme stejně jako s jinými, v Mariánských Lázních, v Chebu a podobně, vše jsme zvládli. Jsem přesvědčen o tom, že zvládneme také toto ohnisko, ale prosím, nedělejme z toho politickou kauzu, nedělejme z toho kauzu, že to znamená skutečně nějaký konec světa pro Českou republiku. Musíme si uvědomit, že podobná ohniska se tady budou zkrátka vyskytovat. Dokud nebude nějaká účinná vakcína, tak si myslím, že to bude, bohužel, i scénář v jiných zemích. Podívejte se, co se děje aktuálně v Rakousku. Podívejte se, co se děje v Německu a v dalších zemích, které také na tom byly dobře a mají zkrátka teď lokální ohniska a lokální nárůsty. Musíme se s tím virem v tomto směru naučit žít a tu situaci řešit a nedělat z toho něco víc, než to je.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Pavel Juříček dnes mezi 15.00 a 16.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Jan Skopeček z dopoledního jednání z pracovních důvodů a pan poslanec František Petrtýl svoji původní omluvu do 11.30 hodin prodlužuje do 12.30 hodin.

Já zahajuji všeobecnou rozpravu a ptám se paní poslankyně Richterové, jestli chce využít svého přednostního práva, neboť byla zmocněna přednést stanovisko poslaneckého klubu. Prosím, máte slovo. Připraví se paní předsedkyně Pekarová Adamová, také s přednostním právem.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající, a děkuji i za předešlé vysvětlení některých věcí panu ministrovi. (Poslankyně si přinesla velkou ceduli.) Co ale stále nechápu, je to, že máme červenec a stále zaznívají věty, jako kdybychom byli ve fázi příprav, ve fázi učení se. Bohužel tyhle přípravy stály zhruba 1 700 nakažených na Karvinsku. Takže já jsem ráda, že jsme jako Piráti iniciovali tento bod, že tento bod byl zařazen na dnešní jednání Sněmovny díky tomu, že jsme o to usilovali, ale nechápu, jak se můžeme tvářit, že všechno probíhá jako kdyby podle plánu. To hlavní totiž je, že žádný konkrétní plán, jak s těmi lokálními ohnisky nakládat, vláda nemá.

My jsme za Piráty představili dokument, který si každý může stáhnout, Budoucnost řešíme teď. O co jde? Že bude problém s doly, jsme upozorňovali za Piráty od března. Je to prostě provoz, který je rizikový pro šíření infekce. 30. dubna se objevili první nakažení na Dole Darkov a potom až 18. května podle informací, které mám, bylo otestováno zhruba potom 500 lidí z toho Dolu Darkov. Ani ne všichni z těch 1 800 zaměstnanců. Na ty další se dostalo až po 4. červnu. Proč říkám ta čísla? Protože ta reakce byla neuvěřitelně pomalá. Takhle postupně se nyní plánuje vláda vypořádávat i s těmi dalšími zaměstnanci.

My bychom za Piráty chtěli zdůraznit, a podtrhnu to tady vytištěným požadavkem, aby byli otestováni všichni zaměstnanci včetně členů domácností. (Ukazuje ceduli se stručnými tezemi.) Aby se nepostupovalo neustále postupně.

Druhá věc, co jenom zvýrazním, funkční síť mobilních odběrových míst. Ta by také pomohla. A hned to rozvedu. Včera na zdravotním výboru jsme se dozvěděli, že značná část zaměstnanců otestována bude. Stále ale není jasné, zda to bude stačit a zda dostatečně jednoznačně vláda v součinnosti s krajskou hygienickou stanicí nasadí dostatek testovacích kapacit v okamžiku, kdy se objeví další ohnisko, například nyní Frýdek-Místek. O co jde? Když bude opravdu připraveno, jak rychle zaktivovat mobilní odběrová místa, rychle dojet a několik set lidí otestovat, tak se nám povede to šíření nákazy zastavit. Jinak ne. Jinak opravdu to, čeho jsme teď svědky, je počátek. Proto takto jasně požadujeme navýšení těch testovacích kapacit, protože, a to je další absurdita, s tím, jak nám narůstají počty nakažených, ta křivka, tak nám ale bohužel naprosto absurdně klesá počet testů. (Ukazuje graf.) A to je přece nedává smysl. Takže pokud bude více lokálních ohnisek, budeme muset mít kapacitu zvládnutou od odběrů, od zajištění těch odběrů přes vyhodnocení těch odběrů v laboratořích až po sdělení výsledku testů na těch zhruba 30 tisíc denně. Jsou to kapacity, které jiné země zvládly. My absolutně nevíme, jak bychom to jako země zajistili. Maximálně jsme se dostávali v těch špičkách na 9, 10 tisíc, 11 tisíc maximálně denně.

Čili když to shrnu za klub Pirátů, tak ještě jednou. Jsme opravdu rádi, že se tohle dnes probírá, je to velmi důležité. Jsme rádi, že po tom našem vzneseném požadavku, aby byli otestováni všichni zaměstnanci OKD, se alespoň část toho realizuje, ovšem tak jak víme o tom praktickém fungování karantény nyní, tak tam bohužel jsou veliké rezervy, lidé se dozvídají chybné výsledky, dozvídají se ty výsledky velice pozdě, o tom se tady už mluvilo. A ze všech těch informací, které máme, ani neprobíhá rychlé vyhodnocování, jak se daří dohromady propojit různé důležité nástroje chytré karantény, jak se daří vyhodnotit vládě, co opravdu nejlépe funguje a co třeba v tom regionu Karvinska není tak užitečné. Zdá se, že tak užitečné nejsou třeba ty vzpomínkové mapy, ale že jiné složky zase naopak velmi důležité jsou.

A teď, když to tedy shrneme, tak máme červenec 2020, státem ovládanou firmu OKD - je pod Ministerstvem financí. Máme tady jasnou zodpovědnost vlády za to, jak podpořit kraj v rychlém zvládání. Máme tady obecný dokument, který se jmenuje Národní strategie testování, ale nejsou v něm žádné konkrétní kroky, jak bychom byli schopni jako stát rychle navýšit kapacity pro testování, rychle zajistit nová odběrová místa. Ten dokument třeba definuje páteřní odběrová místa, páteřní laboratoře, ale už neříká, které to jsou, neříká, jak se budou financovat, ani neříká, kdy je budeme mít.

Takže to jsou ty konkrétní věci, které za Piráty požadujeme. Požadujeme to i z toho důvodu, že prostě není možné se tvářit, že to všechno tak nějak zvládneme, přejde to samo a na podzim se nic nestane.

A ještě jednou řeknu, a říkala jsem to včera, ale považuji to za velmi důležité. Máme 5 600 praktických lékařů, 2 500 pediatrů. Na podzim začnou rýmy, kašle. Kdyby poslali pouze čtyři lidi denně na podzim na otestování kvůli kombinaci příznaků, co lidé budou mít, jestli to není covid, tak jsme právě na kapacitě těch 30 tisíc testů denně, které potřebujeme, čistě když praktičtí lékaři a pediatři budou posílat tak, jak by podle metodik měli, takže to nebudeme schopni zvládnout.

A poslední věc, kterou zdůrazním. Na výboru jsme se včera hodně bavili o tom, že vlastně chybí doporučený postup pro laboratoře, jak sdělovat pozitivity, negativity, že chybí tohle metodické řízení ze strany ministerstva. Jsme si za Piráty velmi dobře vědomi toho, že laboratoře jsou soukromá zařízení. Ale ty testy jsou propláceny z veřejného zdravotního pojištění nebo jiným způsobem z veřejných prostředků, pokud se nejedná o těch několik málo testů pro samoplátce.

Takže to, oč nám jde, aby bylo jasné, že opravdu má vláda zvládnuté to praktické zajištění odběrů testování, rychlého nasazení mobilních odběrových týmů a že to zmíněné testování pracovníků, kteří se věnují zranitelným osobám, kteří pracují třeba v domovech pro seniory, stále probíhá. To by byla moje poslední otázka na pana ministra, zda ono jím zmíněné testování opravdu u pečujících, u pracujících v domovech pro seniory pomocí odběrových mobilních týmů nebo jiným organizovaným způsobem stále je na Karvinsku zajištěné. Tak to je tedy konkrétní otázka.

A rozloučím se přehledem (ukazuje) stupňů pohotovosti, protože i v plánu Budoucnost řešíme teď jsme navrhovali zavést čtyři stupně pohotovosti, které se neliší od podrobnějších informací jen tím, že jsou jednoznačné: žlutý naznačuje mírný stupeň ohrožení, stupeň tři oranžový jistá omezení, stupeň čtyři už opravdu tvrdé zákazy. Vyznačuje se takovýto systém zejména tím, že je definováno, při jakém výskytu se děje co, jaká opatření mají lidé očekávat, s čím mohou alespoň trochu počítat. A to je bohužel ta smutná věta, se kterou se rozloučím: My nyní vůbec nevíme, s čím ze strany této vlády můžeme počítat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat. Ale požádám paní kolegyni Pekarovou ještě o posečkání, protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr zdravotnictví Vojtěch Adam. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Už jsem to říkal v úvodním slovu, ale požádal bych Sněmovnu, aby schválila přítomnost a možnost vystoupit na schůzi, na plénu, paní ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, paní doktorky Svrčinové, a hlavní hygieničky České republiky, paní doktorky Rážové. Takže o to bych chtěl požádat hlasováním.

A jinak se aspoň ještě vyjádřím stručně k paní poslankyni Richterové. Ano, testování stále probíhá. Je nastaveno mimořádným opatřením Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. To znamená, testuje se, ve všech zařízeních sociálních služeb, sociálních pobytových služeb, ve všech lůžkových zařízeních, zdravotnických zařízeních se testují pravidelně a mají testovat jak zaměstnanci, tak nově příchozí klienti, potažmo pacienti. Takto zní mimořádné opatření, které bylo přijato, tuším, na začátku minulého týdne. Stejně tak je vyžadován test u všech přeshraničních pracovníků, který musejí vyžadovat všichni zaměstnavatelé na území Moravskoslezského kraje, protože jsme viděli, že těch přeshraničních pracovníků pozitivně otestovaných je tam poměrně hodně i v rámci klastru OKD. Takže toto vše je nastaveno.

Fungují a fungovaly mobilní týmy Armády České republiky, za to je třeba poděkovat, protože armáda nám v tomto směru poskytuje obrovskou pomoc. Právě díky tomu jsme byli schopni ve velmi krátkém čase otestovat vlastně zaměstnance OKD v ohnisku. A kolegové z armády jsou připraveni nám nadále pomáhat v rámci mobilních odběrových týmů, ale stejně tak fungují i stacionární odběrová místa, která jsme posílili v rámci jednotlivých nemocnic. Takže v tomto směru si myslím, že se ta situace zlepšila, stejně tak pokud jde o kapacity laboratoří.

Aktuálně jinak pro vaši informaci, v systému máme celkově 100 laboratoří, které jsou schopny testovat na COVID-19 v České republice, byť samozřejmě v některých krajích, kde jsou nulové záchyty nových případů COVID-19, ty kapacity jsou utlumené, protože nedává smysl testovat tam, kde nemáte několik dnů nebo týdnů spíše žádný pozitivní záchyt.

Takže prosím jenom o to hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, pane ministře. Protože jde o procedurální návrh, aby Sněmovna souhlasila s přítomností a vystoupením hlavní hygieničky České republiky, paní doktorky Rážové, a ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, paní doktorky Svrčinové. Rozhodneme v hlasování číslo čtyři. (Reakce z pléna.) Už jsem gongoval.

A pan kolega Benda v zastoupení předsedy klubu s přednostním právem. (Poslanec Benda: Procedurálně!) Procedurálně.

 

Poslanec Marek Benda: Procedurálně, prosím. Já pokládám vystupování osob, které nemají toto právo ze zákona na půdě Poslanecké sněmovny, za vždycky minimálně sporné. A musíme o tom uvažovat. A velmi bych prosil, aby se hlasovalo odděleně. Já si ještě dokážu představit, že přichází hlavní hygienička České republiky, to ještě nějak tak pokládám za korektní a správné. Ale abychom tady měli jednotlivé úředníky krajů, to se taky můžeme v čase zbláznit. Takže bych poprosil, aby to hlasování bylo o hlavní hygieničce, pak případně o krajské.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozumím vaší připomínce, pane poslanče. Čili budeme hlasovat o přítomnosti jednotlivě, nejdříve o přítomnosti hlavní hygieničky České republiky doktorky Rážové. Všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými identifikačními kartami. Ještě jednou zagonguji.

 

O přítomnosti a právu vystoupit v Poslanecké sněmovně pro paní doktorku Rážovou rozhodneme v hlasování číslo 4, které jsem zahájil. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 4 z přítomných 113 pro 110, proti 1. Návrh byl přijat.

A nyní budeme hlasovat o druhém návrhu a to je o přítomnosti ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje doktorky Svrčinové.

Hlasování číslo 5, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 5, ze 114 přítomných 93 pro, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Požádám tedy, aby organizační výbor zajistil přítomnost obou dam, tedy paní hlavní hygieničky a ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Ještě než se dostaví, budeme pokračovat. Kolegyně Pekarová má sice přednostní právo, ale mám tady ještě další dvě faktické poznámky, a to paní poslankyně Maříkové, pana poslance Marka Bendy a paní poslankyně Richterové.

Nyní přečtu došlou omluvu z jednání Poslanecké sněmovny, a to pana Martina Baxy od 14.30 do konce jednacího dne.

Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že by bylo dobré, aby tady zazněla přesná čísla, aby pan ministr nebo paní hlavní hygienička nám řekli, kolik procent tvoří pacienti s klinickými příznaky, kolik procent toho jsou pacienti, kteří byli zachyceni díky plošnému testování, protože pokud se tady tvrdí, že většina pacientů je bez klinických příznaků, tak abychom si dokázali představit, kolik to procentuálně je, kolik pacientů je hospitalizovaných a kolik je ve vážném stavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Richterová, kolega Benda se hlásil k té procedurální záležitosti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já chci jenom fakticky zareagovat na pana ministra, protože ďábel se skrývá v detailu. A tím tzv. detailem nyní jsou ty počty mobilních odběrových míst. Já jenom chci upozornit na čísla z minulého týdne na Karvinsku, kdy řada lidí potřebovala třeba předoperační vyšetření, byli to často senioři, žádali si právě mobilní odběrové týmy, akorát pro to Karvinsko byly k dispozici pouze dva, takže ačkoliv bylo požadavků mezi 160 až 180 denně, tak ty dvě sanitky mohly odbavit maximálně 60 odběrů denně. Tohle jsou informace, které mám z terénu. Říkám to takhle přesně proto, že pak ti lidé byli v naprostých nervech, jestli budou moci nastoupit např. na operace apod. A až v pátek tam naskočily další dvě sanitky. Takovéhle mám informace ze záchranky, což zase není systémové řešení.

Já na tom chci ukázat, že to vůbec není tak, že by to bylo do detailu vymyšlené, jak to s těmi mobilními odběrovými týmy je, že to bylo řešené naprosto chaoticky ad hoc, že tam byl značnou dobu obrovský přetlak žádostí, oprávněných požadavků nad tou kapacitou a že je na tom vidět, že právě specifikace v tom národním plánu chybí, že vůbec není napsáno ani domyšleno, jak konkrétně, jak přesně se tohle navýšení ze dvou sanitek na čtyři, na šest bude řešit, když to bude potřeba ve Frýdku-Místku, když to bude potřeba kdekoli jinde. Prostě není možné stahovat jenom ad hoc sanitky ze záchranky, a to ještě bez nějaké větší koordinace. Takže proto to říkám takto konkrétně a přesně, jaká mám čísla a čeho se obávám, že nastane někde jinde.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka, pana poslance Ivo Vondráka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý den, děkuji. Já bych chtěl říct, že ta mobilní centra by neměla sloužit k tomu, aby objížděla pacienty, kteří mají předoperační přípravu. My těmito mobilními centry musíme zajistit především nákazu, která se šíří v té oblasti a která vychází z dohledávaných kontaktů. A také bych chtěl říct, že samozřejmě ty kapacity jsou nějakým způsobem dány tím, co máte k dispozici. Dle mého názoru není úplně šťastné, že záchranka jezdí a dělá odběry. Záchranka musí nějakým způsobem zajišťovat to, k čemu tady je, tzn. záchranu lidských životů.

Já bych chtěl říct, že my jsme ve čtvrtek minulý týden skutečně měli jednání a dohodli jsme se na tom - a já nevím, jestli toto bylo projednáno - že prostě bez armády, bez mobilních center armády to bude velký problém zajistit. Prostě ty kapacity nejsou. A musíme si uvědomit, že my máme v kraji 11 odběrových center. Řada z nich jede ve dvou směnách. Ale máme jeden základní problém. Tím, že není nouzový stav a nemocnice jedou v podstatě ve svém plném výkonu, tak je velký problém alokovat pro všechna ta odběrová centra také ty zdravotníky, protože samozřejmě oni musí vykonávat svou práci v nemocnicích a není to vůbec jednoduché. Takže on ten problém skutečně není vůbec triviální. A dle mého názoru jestliže máme zahořelé ohnisko, jako máme právě teď v Karviné, tak si skutečně myslím, že by se měl najít nějaký systémový přístup k tomu, jak požádat v takovéto době, kdy není nouzový stav, o pomoc armádu, protože bez toho to nepůjde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ale ty se nám namnožily, takže paní kolegyně Pekarová Adamová posečká. Nyní pan poslanec Ivan Bartoš, poté Zdeněk Podal, poté pan ministr zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem původně tady nechtěl vystupovat, chtěl jsem šetřit pana ministra, ale ještě když tady přiložil pan Vondrák prostřednictvím pana předsedajícího...

My nejsme v únoru 2020, my jsme teď v červenci. A mně přijde, že už jsem tohle jednou slyšel, že jsem to slyšel v únoru, pak někdy v březnu, pak že chystáme plán, že tady navyšujeme kapacity. Ale my se teď bavíme o naprosto triviální věci, kterou jsme řešili v březnu tohoto roku! Vyřešili jsme první vlnu, vláda se tady dušuje o přípravě na vlnu druhou, pan Vondrák hovoří o tom prostřednictvím pana předsedajícího, že nemocnice rupají ve švech, vy říkáte, že nerupají, ty kapacity v regionu Karvinska jsou 500 testů denně. Tak co se na tom udělalo? Jaký je tedy plán, že nyní řešíme to, že nejsme schopni nabrat 200 odběrů u pacientů, kteří jdou na operaci, a musí to suplovat sanitky? To je přece ten nesystémový přístup. Proto jsme chtěli k třicátému tu strategii testování, která tady s tím počítá. Lokální výskyt na Karvinsku nebo v Karviné přece není žádná novinka. To jsme tady měli, když se objevili první pacienti v určitých regionech, měli jsme tam denní nárůst v řádu jednotek a nestíhali jsme to. Pak se ty kapacity navýšily, pak se udělalo cvičení plošného testování. A jestli v regionu nejsme schopni otestovat v několika dnech 8 tisíc zaměstnanců nějakých dolů, tak podle mě to tedy zásadní problém je.

A vznikla iniciativa, která byla na počátku celého covidu, byly o tom v televizi reportáže - laboratoře proti koronaviru - kde fakultní nemocnice, kdy vlastně organizace, které nejsou soukromé, vymýšlely způsob, jak masivně testovat. Vy říkáte "masivně testovat" a mluvíte o stovkách. Ty nemocnice hovořily o tom, že jsou schopny novými metodami dělat tisíc denně. A oni to samozřejmě vypnuli, protože stát je nezapojil. A teď zase hovoříte o soukromých laboratořích. Prosím vás, neopakujme ten stejný příběh ze začátku roku, když máme polovinu roku 2020. Děkuji. (Předsedající už vstupuje do řeči. Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil vám čas k faktické poznámce. Děkuji. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Zdeňka Podala. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Dobrý den, děkuji za slovo. Já to vezmu z jiného konce. Chci vyjádřit velkou podporu a poděkování panu profesoru Prymulovi. Nejen proto, že jsme oba dva z Hradce Králové a že ho znám, ale díky němu jsme získali náskok před přicházející pandemií, to si, doufám, všichni uvědomujeme. Také díky němu zdravotnictví pandemii zvládlo. Byl to on, který zabránil komunitnímu šíření. Dnes je po bitvě každý generál, to můžeme vidět i dneska. Na začátku pandemie byla společnost v šoku a bylo dobře, že byl někdo, kdo nás na základě vysoké odbornosti provedl rozbouřenými vodami. Ano, některé výroky vzbudily nevoli politiků, ale ještě je čas je hodnotit. Dejme si odstup, ale poděkovat můžeme už nyní. Já mu děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr zdravotnictví Vojtěch Adam, připraví se kolega Bartošek, také s faktickou poznámkou. Pane ministře, máte slovo k faktické poznámce.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Když se tady bavíme o té přesnosti a že kolegové z Pirátů mají ta přesná data, jak to tedy je, tak nevím, kde pan předseda Bartoš přišel na to, že kapacita v Moravskoslezském kraji je 500 testů denně. Vy jste říkal 500 testů, že je kapacita, a jenom za včerejšek, předevčírem bylo 2 202 testů uděláno v Moravskoslezském kraji. Takže nikoliv 500 testů, ale skutečně přes 2 tisíce za den provedeno testů. Takže tolik jenom, abychom si skutečně uvedli ta čísla na pravou míru. Jsou to jak státní laboratoře v rámci Zdravotního ústavu v Ostravě, který si myslím, že v tomto směru je největší jistotou, ale samozřejmě i laboratoře další soukromé. Ale skutečně více než 2 tisíce denně. Takže tolik je třeba říci první fakt.

Druhý fakt. Tady samozřejmě to, co říkal pan hejtman, je pravdou. My musíme zapojit armádu a my jsme ji zapojili. My jsme ji zapojili právě při testování jak svého času v Dole Darkov, tak i teď v Dole Československé mládeže jih, sever. Tam byly mobilní odběrové týmy armády, které byly velmi nápomocny, a ten systém takto funguje.

Takže tady se nebavíme o dvou sanitkách na kraj. Ano, to je samozřejmě nějaká podpora ze strany kraje, ale bavíme se o tom, že pokud máme lokální ohnisko nákazy, kde potřebujeme najednou otestovat tisíce lidí, tak jsme na to připraveni, máme mobilní týmy Armády ČR, které jsou schopny se zapojit. Jediný teď skutečně spíše technicko-právní problém je ukončení nouzového stavu, byť ještě armáda fungovala nějaký čas poté. Nyní musíme na nejbližší vládě v pondělí schválit nový mandát pro Armádu ČR, aby mohla dále pokračovat, aby mohla dále fungovat. Ona ukončila myslím v minulém týdnu vlastně oficiálně to fungování, takže teď vláda o tom bude znovu rozhodovat. Muselo se připravit nařízení vlády v tomto směru a armáda je připravena nadále s námi spolupracovat. Pracovala na Darkově, pracovala v rámci OKD, v rámci toho ohniska. Ale armáda samozřejmě nemá sloužit k tomu standardnímu testování každý den. Armáda má sloužit k testování v rámci lokálních ohnisek nákazy a to probíhá, to funguje a v rámci OKD se to velmi dobře osvědčilo a budeme na tom pracovat i v následujících týdnech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se omlouvám, pane ministře. Já jsem vám zapomněl říct, že jste překročil faktickou poznámku.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Aha, já se omlouvám také.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se celé Sněmovně, už se mi to nestane. Máte právo se přihlásit s přednostním právem, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch To je v pohodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budu vás víc hlídat. Nyní pan kolega Jan Bartošek s faktickou poznámkou, poté pan kolega Ivan Bartoš, Bohuslav Svoboda a pan kolega Vondrák. To jsou faktické poznámky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Pane ministře, chápu, že jste si pozval na pomoc pracovnice krajské hygienické stanice a hlavní hygieničku. Asi potřebujete pomoct s argumentací. Pro mě je důležité to, zda jste také zavolal zástupcům Svazu měst a obcí okresu Karviná, jestli jste také volal na tu druhou stranu, která je víc kritická k tomu, co se děje, jestli jste s nimi mluvil, kdy jste s nimi mluvil, případně zda jste reagoval na jejich výzvu. To je pro mě důležité.

Druhá věc, zda testování na Karvinsku považujete v současném počtu za dostačující. Já jsem nemluvil o tom, že se má Karvinsko zavřít. Já jsem mluvil, když už jste tady zmiňoval Německo, o německém přístupu, zda se nemá mnohem více plošně testovat celé Karvinsko, abychom měli tvrdá data, abychom věděli, kdo je nemocen. A jestli mluvíte o dvou tisících testech, mně to připadá velmi málo! Tristní! Tristní číslo! Mně to připadá jako zanedbání té situace. Místopředseda Poslanecké sněmovny, váš koaliční partner, se k tomu vyjadřuje velmi kriticky. Vy jste ho neposlouchal, když tady mluvil pan místopředseda Hanzel? Poslouchal. (Poznámka premiéra Babiše.) A nepřímo se mnou komunikuje pan premiér. Bohužel nebudu na to reagovat, když na mě mluví někdo zezadu, na má ramena. Očekávám odpovědi, pane ministře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivan Bartoš s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem tady někdy na předcházející schůzi uvedl nějaké špatné číslo, a proto si teď velmi dávám pozor, aby mě pan ministr na nějakém čísle netočil. Já jsem hovořil o karvinském regionu. Myslím si, že to je ve stenozáznamu. To je zhruba kolik? 260 tisíc lidí v té oblasti, a hovořil jsem o kapacitě 500 testů na ten daný region. Jsem rád, že tady od pana Vondráka směrem k panu ministrovi zazněl ten apel, že ta pomoc armády v testování by byla v dané oblasti přínosná, tak já doufám, že se to tam posílí.

A já pořád koukám na tu realitu třeba jednání toho výboru. Tak když je to všechno v pohodě a máme tedy možnost to tam otestovat, proč budou provedeny testy všech zaměstnanců OKD a rodinných příslušníků za deset dní? Já pořád předpokládám, je-li nějaký rizikový provoz, a tam se ukázalo, že ta nákaza se tam šíří, proč se nevzalo ze zbytku republiky, kde je to tedy v pohodě, jak jste sám řekl, kde naopak to leží ladem, kde ty kapacity nejsou využívány, a v rámci nějaké strategického plánu - mně jde o ten plán a strategii - prostě se tam do toho regionu nevyslalo více lidí a neprovedlo se kompletní testování zaměstnanců a rodinných příslušníků, a toto bylo slíbeno až po tom, co se v médiích objevilo, že kvůli situaci na Karvinsku nebudou moct Češi jezdit do zahraničí na dovolené. To mně přijde jako ten nejsmutnější fakt. A ta realita, že nedokážeme otestovat 8 tisíc lidí někde v relativně rychlém čase a testuje se to skutečně po stovkách, prostě neodpovídá tomu příběhu, který nám tady pan ministr vypráví. A já si myslím, že to je zcela zjevné, a ty počty otestovaných versus počet zaměstnanců OKD a dalších dolů v oblasti prostě vypovídají o tom, že nemluvíte pravdu, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda s faktickou poznámkou, připraví se kolega Ivo Vondrák, poté kolega Černohorský - všichni s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych řekl věc, kterou myslím vnímám jako principiální. My tady zase řešíme něco, co vlastně řešíme špatně. Hovoříme o tom, co se nedělá nebo co se neudělalo. Nehovoříme o tom, že ten plán, jak se má zacházet, když vznikne nějaké lokální ložisko, měl být hotov dopředu. My jsme o tom mluvili, že musí být naprosto jasné kroky, které se mají dělat. A já dneska vidím, že ty kroky tedy řešíme až v okamžiku, kdy to vzniklo. To si myslím, že je zásadní chyba vlády a zásadní chyba ministerstva, že v této fázi tady není někdo, kdo by nám říkal, dělají se ty a ty kroky podle plánu, který je, mají takový a takový časový faktor a jejich výstupy jsou jasné.

Také nám nikdo neříká, jaké testy se používají, což je velmi zásadní věc, protože se dozvídáme, že máme řadu pacientů, kteří jsou primárně negativní a pak jsou pozitivní. Jistě, mohli se nakazit mezitím. Není to chyba v používání typu testů? To je otevřená otázka.

Samozřejmě že mě zajímá ta zásadní věc, že pořád je ta situace vlastně relativně lehká. Ti pacienti mají lehký průběh. To ale nemusí vydržet dlouho, to se může změnit. Nikdo to neví, pane kolego. Nikdo to neví a chřipka to dělá. To, co je zásadní, že tu informaci o tom, jestli je někdo pozitivní, nebo negativní, dostávají všichni pozdě. Jak funguje chytrá karanténa, když se vlastně výsledek toho testování dozvíte za pět dnů, za sedm dnů, za deset dnů? K čemu to je? To je nenachystané. To je nenachystané, protože ta odpověď na to musí být relativně velmi rychle, ale musí být taková, že se na ni můžeme spoléhat (upozornění na čas), to znamená, že je použit dobrý test.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák s faktickou poznámkou, připraví se kolega Černohorský také s faktickou poznámkou, poté řádně přihlášená kolegyně...

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý den, děkuji. Já mám také rád přesná data, takže můžu říct přesně, kolik bylo testovaných. My jsme v době, kdy byla, řekněme, první vlna, si dali za cíl vybudovat maximální odběrové kapacity, co můžeme, a také maximální počty odběrových míst. Ty 2 tisíce testů, k panu Bartoškovi prostřednictvím pana předsedajícího, to je jedno z nejvyšších vůbec v České republice. To prostě je v daný okamžik. A každý systém má své fyzické možnosti. Prostě nemůžete začít otevírat nové laboratoře. Takže jinými slovy řečeno, máme od 1. 7. 1 700 protestovaných, 2. 7. 1 900, 3. 7. 1 900, pak byl víkend 4. 7. 753, 5. 7. 905 - tam najížděly i ony záchranky, takže odebraly jenom ty záchranky, mobilní centra odebrala 410 testů, ano. 6. 7. 652, 7. 7. 1 300, ale pořád, když se podíváte na ty grafy, a já vám to klidně ukážu (ukazuje), tak je tam velká spousta, která čeká ve frontě. To znamená, jsou nedotestováni, protože kapacity těch laboratoří to už nemůžou zvládnout. Ale prosím, to je dáno fyzickými možnostmi těch laboratoří. Navíc došlo během víkendu k výpadkům některých těch laboratoří. Prostě se jim pokazily ty stroje, které mají. Jinými slovy řečeno, prostě každý systém má své fyzické možnosti. A nemůžete vybudovat tady kapacitu na 10 tisíc testovaných a pak ji prostě nevyužít. To prostě není možné. Musíte to nějakým způsobem zorganizovat a to je jediná cesta.

A je tady samozřejmě i statistika, kolik se testuje v nemocnicích, takže v těch nemocnicích je to třetina z těch odběrů. Třetina, to znamená, to jsou ti pacienti, kteří tam přicházejí, kteří tam prostě mají být ošetřeni. Čili i toto je to, co odebírá jakési kapacity odběrových míst. Takže já bych řekl, že není to tak, že by se netestovalo. Není to tak, že by se nemělo kde testovat. Máme spíš opačný problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám skončil čas k faktické poznámce. A žádám vás, ač jsem dnes tolerance sama, abyste nezneužívali faktické poznámky. Znemožňujete tím řádně přihlášeným, aby vystoupili v rozpravě, a to včetně těch, kteří mají přednostní právo. Nyní kolega Černohorský s faktickou poznámkou, připraví se kolegyně Richterová, také s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže děkuji za slovo. Já se tedy výjimečně jdu pana ministra zastat. Paní hygieničku, prostřednictvím pana předsedajícího k panu Bartoškovi, jsme požádali pana ministra spolu s panem Luzarem my. Není to jakoby jeho přání, ale bylo to naše přání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak to byla faktická poznámka. Nyní kolegyně Richterová s faktickou poznámkou. Ještě než dojde k pultu, tak konstatuji došlou omluvu pana poslance Pavla Staňka mezi 10.30 a 12 hodin a paní ministryně Schillerové, která je omluvena z pracovních důvodů na celý den. Nyní paní kolegyně Olga Richterová s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Opravdu jenom velice stručně fakticky. Pan hejtman a poslanec Vondrák právě uvedl, že každý systém má své fyzické možnosti. A právě proto, že jsme si toho v Pirátech vědomi, tak jsme se v podstatě od poloviny března na Karvinsku a potom od května tady ve Sněmovně snažili k tomu, jak realizovat ty potřebné kapacity, přitáhnout pozornost. A proto chci jenom upozornit, že vlastně nebylo odpovězeno na to, jak se vlastně dopracovává ta klíčová součást toho strategického plánu testování, a sice jak budou zajištěny ty potřebné kapacity.

Všem nám je jasné, že fyzické možnosti lidí nejsou... není možné změnit ze dne na den, ale prostě máme červenec, nejsme v březnu, a to je ta naše klíčová otázka. Jak se zajistí ty potřebné případné kapacity a realokace kapacit z jiných regionů, z míst, kde není problém, do těch míst, kde je potřeba to rychlé akční nasazení, tento plán chybí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A už jsem se těšil, že kolegyně Adamová dostane slovo, ale není tomu tak. Nyní kolega Vít Kaňkovský, poté kolega Mašek s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové. Já ještě navážu na kolegyni Richterovou i na další kolegy. Právě v otázce toho testování dlouhodobě upozorňujeme na to, a nejenom tady na plénu, že to je ta stěžejní úloha, která nás čeká směrem k té další možné vlně nebo i k těm lokálním ohniskům. Upozorňovali jsme na to při opakovaných jednáních Ústředního krizového štábu a tam společně s panem docentem Matějkou, který byl nominován za Piráty, jsme vyzývali k tomu, aby se lépe využívaly kapacity akademických laboratoří.

Ty akademické laboratoře se velmi rychle zmobilizovaly. Byly schopny v podstatě veškerou svoji PCR techniku dát k dispozici. Byly schopny dát 250 zaměstnanců k dispozici a velmi rychle navýšily tu kapacitu možných testů na 3 tisíce denně. Bohužel, po celou dobu té první vlny, nebo s nějakými malými výkyvy, byla tato kapacita akademických laboratoří využívána z 10 až 20 %. A já se ptám a vyzývám vládu k tomu, jakým způsobem má zajištěnou možnost zmobilizovat znovu tyto akademické laboratoře a jak je to v tom plánu testování, jak se s tím počítá. Protože pokud Moravskoslezský kraj v tuto chvíli má naplněnou kapacitu, a já to panu hejtmanovi nevyčítám, prostě to lokální ohnisko tam teď nastalo, tak přece jsme schopni zmobilizovat ty laboratoře v jiných částech naší republiky, včetně těch akademických laboratoří. A je to i takovým pojítkem a v podstatě můžeme si na tom vyzkoušet, jak rychle jsme schopni to zmobilizovat, protože těch lokálních ohnisek se tady může v čase vyskytnout více. Takže to je otázka na pana ministra: jak je nakládáno s akademickými laboratořemi a jak je to vzato v tom plánu testování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Jiří Mašek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já musím tady zareagovat. Bavíme se o některých ložiscích v naší republice. Může to být Kutná Hora, můžou to být Holice v Čechách, tam všude se objevila ložiska vyššího výskytu. Řešilo se to lokálně, konkrétní firma se uzavřela, otestovalo se to, odeznělo to.

Karviná je větší ložisko. Je to větší problém. Ale z těch čísel, která si tady říkáme, dnes máme v ČR 4,5 tisíce pozitivních. Máme 135 lidí v nemocnicích a z nich jenom 24 ve vážném stavu. Recipročně, když to přepočítáme, tak na Karvinsku je to nějaké poměrné procento. Není to žádná tragická situace. A návrhy typu, ať mobilní týmy z republiky se přemístí na Karvinou apod., to je úplný nesmysl. Mobilní týmy byly proto na začátku, aby vyšetřovaly ty, kteří mají klinické příznaky, a nechtěli jsme si tu nemoc dovléct do nemocnic.

Čili tyto názory absolutně nesdílím. Je samozřejmě špatně, pokud se lidé dozvědí o tom, že jsou pozitivní, pozdě. Ale já si myslím, že ty případy nejsou. A pokud jsou, tak jsou jednotlivé. A jestli se někdo dozví o čtyři dny později, že je negativní, není to úplně dobře, ale v podstatě se nic neděje. Situace na Karvinsku se v současné době zlepšuje. To víme podle těch čísel, podle toho vývoje nově nakažených. Já bych chtěl poprosit, abychom z té věci opravdu nedělali politikum. Já jsem přesvědčen, že se to zvládá a že ty kapacity toho testování určitě by byly možné, kdyby byly vyšší, možná by stálo za to převážet ty vzorky k vyšetření na akademická pracoviště do jiných koutů republiky, ale potom zase nenaplníme to, že ty výsledky budou včas. Samozřejmě tam budou víkendy, kdy ta akademická pracoviště nefungují.

Pojďme se na to dívat s rozumem. Ta situace se nějakým způsobem vyvíjí. A vyvíjí se dobrým směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak pane kolego, děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Pekarová Adamová, poté pan poslanec Vít Rakušan a potom paní doktorka Rážová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní kolegyně poslankyně, páni poslanci, já jsem nakonec docela ráda za to, že tady proběhla ta debata, protože jsem měla aspoň možnost celou řadu těch věcí, které jsou důležité a na které jsem třeba i já chtěla znát odpovědi, tak slyšet, jak tady pan ministr reagoval, tak i další.

Myslím, že zásadní je v tom čase se vrátit ještě o několik měsíců zpět. Hned tedy na začátek, úplný začátek, kdy u nás se objevil první potvrzený případ, což bylo 1. března. A myslím, že ty čtyři a něco měsíců, kdy zpočátku jsme skutečně zastavili veškerý život v republice - a jak víte, připomenu to schválně, aby tady zas pak nezaznělo nějaké obvinění, že jenom kritizujeme, tak i tehdy většina stran, troufnu si říci snad všechny strany, jsme s těmi opatřeními, často velmi radikálními, souhlasili. Vyzývali jsme k jejich dodržování spoluobčany a říkali jsme, že jsou prostě nezbytná. A byla nezbytná zejména proto, a to byl také ten hlavní důvod argumentace, že si tedy připravíme všechno, co je nezbytné pro to, abychom byli schopni zamezit nekontrolovatelnému šíření nákazy, abychom byli v kapacitách tedy na té úrovni, abychom celou situaci zvládli.

My jsme si tedy velmi draze, opravdu velmi draze, vzpomeňme, co jsme tady schvalovali včera, koupili čas. A ten čas jsme měli maximálně efektivně využít. A teď je tedy také férové se ptát po těch více než čtyřech měsících, zda byla ta doba efektivně využita a zda připraveni skutečně jsme a zda reakční schopnosti všech zúčastněných složek, které jsou v tom zúčastněny a které do toho systému patří, jsou pak tedy taktéž velmi rychlé už s těmi zkušenostmi, které máme, s tím, jakou jsme měli možnost právě se připravit. A já bych chtěla tedy ocenit, že mnohé ty složky fungují, ale pořád to není stoprocentní a pořád vychytáváme mnoho věcí, které jsou ještě v nepořádku.

Od pana ministra zdravotnictví bych tedy očekávala trochu více pokory právě k tomu případu, tomu ohnisku, které tady nejvíce probíráme na Karvinsku a v samotné Karviné. Protože tam zcela jistě došlo k tomu, že se nákaza šířila mezi horníky zbytečně dlouho. Připomeňme si, že už v počátcích května začínaly být první případy lidí, kteří pracují v dolech a kteří byli pozitivně testovaní, 19. května to bylo už víc než 80 případů, nových případů, které byly tehdy zmapovány. Můžete si to najít v tisku, je to snadno dohledatelné. A přes to, že to tedy byly desítky lidí a přes to, jaké jsou podmínky práce v takovýchto provozech, tak nedošlo k uzavření tohoto státem řízeného podniku. To považuji za naprosto nepochopitelné a považuji to za naprosté selhání.

Když si vzpomeneme, tak třeba školky se uzavíraly kvůli jednomu jedinému případu, když tedy byla nakažena třeba jedna z učitelek. Nebo když jenom jeden z rodičů měl nákazu a vozil své děti do té školky, tak už se preventivně uzavírala celá do karantény, takových případů najdete po republice spoustu. Spousta firem, které takto zareagovaly velice promptně.

A tady, tady docházelo k tomu, že ti lidé ve stovkách stále pracovali, stále byli v těch stísněných podmínkách, které tam samozřejmě v práci mají, a museli prostě společně trávit veškerý čas, který - a při těch možnostech ochranných pomůcek tam, které jsou prakticky, dá se říct, nemožné, tak ta nákaza se prostě samozřejmě musela šířit. A co se pak následně dozvídali? Dozvídali se, že si za to můžou tím, že chodí po práci na pivo, že se to pak šíří takhle. Za to by se měli ti, kteří tyto výroky pronášeli, omluvit, protože to považuji za naprosto nehorázné. Prostě tady stát měl reagovat mnohem dřív a od pana ministra bych tady uznání toho očekávala a nikdo bychom ho určitě za to nepranýřovali, prostě chyby se stávat mohou. Ale je důležité si je umět přiznat a umět se za ně i omluvit.

Co se týče počtu testů, které tady jsou probírané, tak vzpomeňme si prosím na slova - opět se vraťme do té doby, kdy jsme ještě měli nouzový stav, kdy jsme tady velmi často probírali celou problematiku na řadě mimořádných bodů nebo mimořádných schůzí, jaké jsme tady slýchali sliby. Sliby z úst i pana premiéra a dalších aktérů byly, že těch testů denně bude 10 a postupně až 20 tisíc. To byl slib, který je snadno opět dohledatelný, protože jsou to slova, která zazněla i tady u toho pultíku, a tudíž si je všichni můžeme najít, kdy to bylo slibováno, že ten stav nastane.

A podívejte se teď na statistiky, které uvádí přímo samotné ministerstvo zdravotnických věcí, podívejte se na ten graf a zjistíte, že 10 tisíc nebylo naplněno nikdy. Ta hranice lízala těsně, tedy bylo něco přes 9 900, ale rozhodně to nikdy nebylo 20 tisíc testů denně. To jsme skutečně nenaplnili. A nestalo se to ani ve chvílích, kdy ta nákaza byla ještě v mnohem více ohniscích a kdy tedy bylo potřeba ji dostávat víc pod kontrolu.

A teď, když se jedná o několik lokálních ohnisek, tak také ty testovací kapacity, které jsou nám tady vydávány za skvělý úspěch, jsou ale prostě nedostatečné pro to, aby byla ta kontrola nad tím, jestli skutečně není ještě větší počet lidí, kteří sice třeba ani nemusí být příznakoví, ale prostě tu nákazu mají a mohou ji pak šířit dál. A to si myslím, že by se mělo zlepšit, změnit a že bychom stále ještě měli mít na zřeteli, že prostě tohle je nejúčinnější věc, která v rámci celého boje s nákazou tady je. To znamená, víc testování. Apeluji na to, abychom šli formou těch testů, které jsou kvalitní, abychom se pak nedozvídali, že vlastně řada z těch případů byla prokázána jako negativní jenom proto, že měli nekvalitní testy, že byly používané ty rapid testy nebo jiné šunty.

Chytrá karanténa - velké téma, které jsme tady slýchali jako skvělé řešení celého problému. Je uváděno i na stránkách ministerstva, jaký je to nástroj, který nás má zbavit všech těch možných opatření a obtěžujících nařízení, abychom se mohli vrátit k běžnému životu, a přesto měli nákazu pod kontrolou, přesto si mohli být jisti tím, že se už nebude opakovat situace právě ze začátku celého výskytu koronaviru ať už u nás, nebo kde jinde.

A přesto, že jsme tady v Poslanecké sněmovně opět chtěli více informací k celému systému, chtěli jsme dokonce, připomínám, i zřídit, aby fungovala komise, která bude řešit nakládání s daty v tomto nástroji, protože mnoho lidí se pak obává poskytnout souhlas s užitím chytré karantény právě proto, že se bojí o svá data, tak logicky tohle by mohlo přispět k tomu, že by měli větší důvěru, že je tady nad tím kontrola, že to nebude zneužito a že oni se tedy nemusejí obávat o to se do takového systému vůbec zapojit. To bylo odmítáno, zamítnuto, konkrétně 21. dubna, kdy jsem to tady navrhovala. Navrhovala jsem i zařazení mimořádného bodu k tomuto nástroji. Opět byl zamítnut. A už 7. dubna jsem žádala o více informací, a pořád se nám jich nedostává v nějakém detailním provedení. Pořád jsou to jenom velmi kusé, obecné, informace, které nevedou právě ani k té důvěře ať už občanů, ani nás, k tomu, že skutečně ten nástroj je funkční, a spíše se k nám dostávají informace, že funkční prostě není a že chybí lidé, kteří by pak následně trasovali.

Přečtěte si z minulého týdne výroky jak pana epidemiologa Maďara, tak, myslím, že to zmiňoval i pan hejtman a poslanec Vondrák, který říkal, že prostě problém je v tom, že nejsou lidi, kteří by byli rychle schopni dotrasovat oblast těch nakažených, respektive těch, kteří se s nimi setkali. A podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví - což je nová funkce pana Prymuly - probíhá trasování kontaktů s nakaženými na Karvinsku docela dobře - cituji. To docela dobře mě ale vůbec neuklidňuje. Myslím si, že ani občany, kteří žijí v té oblasti, protože když žijí v celém kraji, nemůže je takováto informace uklidnit.

A já se chci zeptat, kde je tedy teď to řešení, které bude pro to, abychom se vyhnuli dalším ohniskům, abychom se vyhnuli šíření z těch už existujících ohnisek, abychom měli jistotu, že chytrá karanténa není jenom líbivý nástroj, který se tady prezentuje, má to líbivý název, ale ve skutečnosti se vlastně jedná o klamavou reklamu - připomínám, že ta je zákonem zakázána - takže bychom ji spíš měli přejmenovat a to chytrá z toho názvu odejmout. Neříkám, že rovnou musíme dávat název blbá karanténa, ale možná by se to chytlo lépe.

Myslím, že už jenom příspěvek pana místopředsedy Hanzela ukázal, že ani ve vládě, ve vládních stranách, nepanuje taková shoda na tom, jak skvěle je situace zvládnuta, jak skvěle se tady jedná ve všech těch složkách na Karvinsku a i v samotné Karviné o zvládnutí situace.

Takže prosím, abychom se tady teď opravdu dostali k těm podstatným informacím a abychom měli informace o tom, jak přesně skutečně dnes bez zapojení armády funguje chytrá karanténa a zda - pokud tady je řečeno, že jsou připraveni, tak zda tedy bude už povolána. Já jsem už minulý týden právě přesně v těch výrocích pana epidemiologa Maďara slyšela, že to je ten problém. Tak jsme tady týden poté. Došlo k nějakému posunu? Došlo k nějaké snaze ji už dnes zapojit?

A pokud je problém v legislativě, tak je to zřejmě odkaz i na to, že je tady připravený zákon z vlády, který by měl novelizovat, nebo novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Je zajímavé, jak vláda tuto novelu nejdříve vydávala za řešení, poté co nouzový stav skončil, jako celé té problematiky a možnost se rychle postavit právě třeba k takovýmto ohniskům. Ale najednou její projednávání už vůbec dopředu netlačí.

Myslím si, že tady je celá řada nezodpovězených otázek, celá řada otazníků, a zejména tedy v oblasti právě chytré karantény je to i celá řada prostoru pro zlepšení celého systému, tak abychom ho skutečně mohli chytrým nazývat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. S faktickou poznámkou pan kolega Josef Hájek a připraven je pan kolega Rakušan, poté paní doktorka Rážová. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem původně chtěl vystoupit až na závěr. Asi vás všechny, kteří horníky viděli jenom v televizi a zasvěceně o tom hovoří, abych mohl na vás reagovat. Ale prostě to vydržet nejde. Tady paní kolegyně Pekarová prostřednictvím pana předsedajícího kritizovala, že ty šachty měly být zavřeny dříve. Já s těmi horníky jednám, já s nimi mluvím. Vím, jaká opatření se tam dělala. Na každé vrátnici jim měřili teploty, všichni chodili v rouškách, maximální možné dostupné prostředky, asi o nich bude hovořit i hygienička.

A co se stalo? 80 % bezpříznakových horníků! 80 %! My jsme tady taky nějakým způsobem dodržovali pravidla. Dodržovali jsme je stoprocentně? Já říkám, že ne. Takže poraďte mi, paní Pekarová prostřednictvím pana předsedajícího, jak zajistit nalezení 80 % bezpříznakových horníků. Udělal se Darkov, potom namátkově šli na ČSM, kde zjistili, že je 20 %. Tady profesor Prymula hovořil, tady byl chválen, že nejlepší opatření bude promoření. Tam k tomu promoření dochází, ať chceme, nebo nechceme. K tomu promoření dochází.

Pan ministr řekl zkušenosti z Polska, kde byla skupina nakažených horníků před uzavřením, a po otevření šachet ten počet zůstal stejný. To znamená, my teď na pět týdnů vyřešíme ten problém dočasně, ale stoprocentně nikdo, ani ministr, ani já, ani vy nebudete garantovat, že se nikde ta nákaza neobjeví. Dole je teplo, je tam virus. V Německu v chladicích masokombinátech je ten virus taky. To znamená, nelze stoprocentně toto garantovat a to bychom si měli uvědomit, na druhé straně, je tady ještě řada věcí, které bychom měli změnit, které musíme dopracovat, a pojďme o tomhle diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za přesné dodržení času. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Pekarové, poté pana poslance Válka. Kolega Rakušan posečká. Máte slovo, paní poslankyně, k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Myslím si ale, že jsme naprosto ve shodě, prostřednictvím předsedajícího pane kolego. Já přece říkám, že právě dodržovat ta opatření, jako třeba rozestupy, se prostě nedá. Jako myslíte si, že jenom ti, kteří byli v šachtě, si umí představit, jak to tam funguje? Já si v tomto vůbec právě nechci brát do úst někoho z těch horníků. Naopak. Myslím si, že oni byli v tomto naprosto bez nějaké ochrany dál využíváni na to, co dělají. Ano, možná mají nemoc bez příznaků, ale pokud se dál ta nákaza šíří a potom se samozřejmě šíří i na jejich blízké a další členy rodin, tak to prostě přece všichni cítíme, že není správně.

A jestli se tady teď přistoupilo k nové strategii promořování, tak já to tedy ještě neslyšela od oficiálních úřadů, že toto je teď ten směr. Ano, pamatuji si na ten výrok pana Prymuly, který pak způsobil velice rychlou otočku, kdy na to začali hned druhý den reagovat pan ministr, pan premiér, že toto není strategie, kterou by Česká republika šla, a to si tedy můžeme všichni také dohledat, kdy to bylo. Takže změnila se tato pozice? Změnila se snad tato strategie vlády? Nezaznělo tady nikdy nic takového. A já si myslím, že pokud zavíráme jiné provozy kvůli jednou, dvěma nebo jenom pár podezřením a pár nakaženým, tak zrovna v případě, kdy už jich byly desítky, se to mělo udělat. Za tím si stojím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Vlastimila Válka, připraví se kolega Čižinský, poté kolega Hájek, všichni s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Budu hodně stručný. Děkuji, pane předsedající, a vaším prostřednictvím, já nejsem havíř, jsem amatérský speleologa a mám naprosto jasnou představu, jaký je rozdíl mezi dírou a Poslaneckou sněmovnou a co se dá v díře dodržet a co v Poslanecké sněmovně. Nicméně si myslím, že je zbytečné, aby námi cloumaly emoce, aby se to hrotilo. Vždyť stačí jedna stručná odpověď pana ministra. V Karviné jsme měli od začátku všechno pod kontrolou. My jsme vycházeli z toho, co jsme se naučili během těch dvou měsíců, postupovali jsme naprosto správně a příště, když se objeví nové ohnisko, budeme postupovat tak jak v Karviné v souladu s krajem úplně stejně. Nebo varianta B, udělali jsme tuto, tuto, tuto chybu, z té jsme se poučili a příště to uděláme tak a tak jinak.

Nevidím v tom problém. Je to hrozně jednoduché. Vždyť tady není o nějakém politiku. Jenom chceme vědět, jestli v Karviné byl postup promyšlený, předem naplánovaný postup, podle kterého se postupovalo. Pokud ano, jasně, zpráva pro všechny, bude-li jinde nějaké ohnisko, bude se postupovat jako v Karviné, nebo na Karvinsku - doufám, že jsem nikoho neurazil. Anebo varianta B, toto, toto, toto, toto bylo špatně, na základě zkušeností, které jsme tam získali, to změníme a příště toto bude probíhat jinak. Nevidím v tom problém. To je opravdu nekonfliktní záležitost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana kolegy Čižinského. Připraví se kolega Hájek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Ta debata ve mně vyvolala dvě otázky. Jednu otázku na pana ministra, jestli skutečně na Karvinsku tedy promořujeme, to by bylo dobré, aby se řeklo nahlas. A pak ta debata také, chtěl bych se zeptat pana ministra a pana premiéra, jak jsme na tom s vývojem té vakcíny. Jak jsme začali, tak jak jsme na tom. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní kolega Hájek s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, reaguji jak na paní kolegyni Pekarovou prostřednictvím pana předsedajícího, i Čižinského. Strategie vlády o promořování určitě nehovoří, ani není. Ale příroda je mnohdy silnější než my, tzn. do doby, než bylo provedené plošné testování na Dole ČSM, nikdo, nebo téměř nikdo nevykazoval známky nakažení. Jak provedli plošné testování a provádělo se tam měření teploty, chodili v respirátorech, v rouškách. Ten horník měl za úkol si ten respirátor, který slouží k zachycování proti prachu, nasadit už v lampovně. To znamená, přestože byli v kontaktu, tak používali respirátor, který je měl chránit, nebo má chránit ten přenos. To znamená, nefungovalo to. To znamená, ten virus byl bezpříznakový a nakazil 20 % populace.

Vy jste tady lékaři. Docházelo k promořování, nebo ne? Z mého laického pohledu ano. Jestli tady došlo k přenosu 20 %, jak budeme garantovat, že se to nemůže zvětšit na 30, 40, 50? Může. Já být ministrem, tak to nikdo z nás, nebo být jím, tak to nemůžu garantovat. Prosím vás, toto si uvědomme a diskutujme tedy do budoucna, co zlepšit, jak zlepšit, jak zlepšit možnost intenzivního nasazení například testování v rámci republiky, přesunu kapacit, přesunu lidí. Tomu rozumím, na toto téma bych chtěl diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a můžeme se vrátit k přihláškám. Nyní pan poslanec Vít Rakušan s přednostním právem, poté paní doktorka Rážová, hlavní hygienička ČR. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, členky a členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych chtěl na úvod velmi ocenit vystoupení pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Hanzela. On tady poukázal na jednu velmi důležitou věc: Stigmatizace nějakého regionu z toho důvodu, že se tam vyskytla nákaza. Ukazování na ten jeden region v ČR - kvůli vám my nemůžeme cestovat, jsme ohroženi, musíme někde dokládat, že nejsme nakaženi, může za to jeden region. To je prostě cesta do pekel. A souhlasím i s tím, že ty mediální titulky - Karviná může za to, že někam nemůžeme vycestovat - jsou prostě příšerné. Já mu rozumím jako bývalý starosta. To je prostě věc, kterou každý regionální patriot musí odmítnout, ale musí to odmítnout každý rozumný člověk. Protože stigmatizace nemocných, ať je ta nemoc jakákoli, je prostě něčím, co do civilizované země nepatří. A ti lidé, kteří se nakazili tou nemocí, nakazili se covidem, tak ani jeden z nich se určitě tím covidem nakazit nechtěl. A jak říkal pan kolega Hájek, prostě v těch dolech k té nákaze docházelo neuvěřitelně rychle a horníci nebyli s to dodržovat ta opatření, která si hygiena někde teoreticky nadiktuje.

Takže velké ocenění a velká podpora celému regionu. Prostě jeden region za to nemůže. A můžeme se tady za 14 dnů, za měsíc, za dva, za tři bavit o jiném regionu a ten za to nebude moci stejně tak, jako za to teď nemůže Karvinsko a Moravskoslezský kraj.

Chtěl bych v této chvíli ocenit, stranická příslušnost, nestranická příslušnost, i práci pana hejtmana, lokálních starostů, lokálních autorit, protože se prostě snaží tu situaci zvládnout dobře. A já se nedivím odhodlání lidí v této chvíli dodržovat ta opatření po tom, co jsme si celý stát prošli těmi plošnými opatřeními. A oni teď přicházejí do fáze, kdy prostě jsou nuceni se vracet do nějakého režimu, v kterém se nikdo z nás v tomto státě necítil komfortně, tak to prostě těžké je. A je samozřejmě na lokálních autoritách, aby ukazovaly, jakým způsobem umí pracovat se svými obyvateli, jak je přesvědčit o tom, aby se ta situace uklidnila, aby se epidemie nešířila.

Přesto mi ale dovolte se kriticky vyjádřit k tomu, jak se zachovalo Ministerstvo zdravotnictví. Zachovalo se nesmírně pomalu. Dne 19. 5. napsali otevřený dopis zastupitelé za Pirátskou stranu a Starosty a nezávislé - v Karviné máme společný zastupitelský klub - napsali jak panu premiérovi, tak panu ministru zdravotnictví otevřený dopis, v kterém 19. 5. požadovali následující: plošné testování všech zaměstnanců OKD, navýšení kapacit pro testování a urychlené informování testovaných; možná spolupráce s IT odborníky, párování testovaného s následnými údaji a podobně. Dalších asi pět bodů, které byly obsaženy v tomto otevřeném dopise z 19. 5. Předal mi ho zastupitel za STAN Petr Letocha, karvinský zastupitel.

Já jsem neprodleně interpeloval písemně jak pana ministra zdravotnictví, tak pana premiéra. S odpovědí si dali načas. Přišla asi za měsíc. Chápu, mají mnoho jiné práce. Odpověď plná obecných řečí, čísel, ustanovení, správní orgán v souladu s ustanovením vydal mimořádná opatření a podobně. Ale jednoznačně se ukázalo, že ta reálná práce tady odvedena nebyla.

Pane ministře, byl jste na jednání s lokálními starosty. Byla to nějaká videokonference, pokud se nepletu. Snad z toho neměly utíkat žádné informace ven. Přečtěte si jejich názory. A to nejsou starostové za Starosty a nezávislé. Starostové mnohokrát bez stranické příslušnosti, kteří prostě říkají: ministerstvo komunikuje pomalu, nečiní. A vy prostě, teflonový ministr zdravotnictví, vždycky usměvavý, vždycky hezky od začátku krize podává informace s takovým mírným úsměvem na rtech, jak to tady vlastně všechno funguje a všechno to zvládáme. Ale reálně se ta situace horší. Vy prostě jste tím lokálním autoritám nepomohli, ony tu situaci zvládají mnohokrát vám navzdory.

Proč se na výsledky testů čeká tři dny? Proč v jedné obci jednoho dne má starosta údaj, že tam má 50 nakažených, a další den má údaj od hygieny bez jakéhokoli zdůvodnění, byť se po tom pídí, že jich má jenom 20? Poklesne to za den o 30. Byl jeden z těch údajů špatný? Jeden správný?

A prosím vás, přestaňte se už jako vláda chovat tím způsobem, když to v této zemi funguje a povedlo se, a to se určitě povedlo, zapříčinit to, že se ta nákaza v ČR nešířila jako v Itálii, tak se prostě tleská vládě. Tak vláda je ta, která může za to, že se vše povedlo, za to dobré. No a ve chvíli, když je problém, tak slyšíme i od premiéra, že za to tedy může ta hygiena, která tu situaci nezvládla. Prostě ta odpovědnost za úspěch, ta je za vládou, odpovědnost za neúspěch není za vládou. A koneckonců pošleme toho pana ministra zdravotnictví, který to klidným tónem umí vždycky hezky všechno vysvětlit. Ale to sdělení mnohokrát prostě nemá obsah.

Pane ministře, vy jste to zanedbali, ten vývoj je pomalý. My jsme na to s Piráty a se STAN upozorňovali 19. května. Devatenáctého května! Jaká je vaše reakce? Jaká je vaše reakce na to, že v té chvíli jsme požadovali plošné testování, navýšení kapacit z regionů, kde žádná nákaza není? Co jste pro to reálně od toho 19. května udělal? Ukažte nám přesně to, jaký byl výstup. Piráti a STAN na to upozorňovali, neudělali jste nic!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí hlavní hygienička paní Jarmila Rážová, po ní paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím, máte slovo.

 

Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já bych chtěla k té dnešní diskusi poděkovat za možnost vystoupit. Dále bych chtěla říct, že si poznamenáváme s kolegyní Svrčinovou některé podněty, které nás vedou k tomu, nebo povedou k tomu, abychom při dopracovávání té národní strategie testování tak, abychom byli na případnou podzimní vlnu dobře připraveni, tak si je poznamenáváme jako podnětné připomínky.

Co se toho týče, nebudu opakovat, kolik případů se kde vyskytuje. Ale chtěla bych říct, že situace v Karviné je daná tím, že došlo právě k masivnímu testování těch zaměstnanců dolů OKD. Nebudu říkat jenom horníků, protože mezi pozitivními, kterých je 704 z toho masivního testování v těch dvou dolech a ta konkrétní čísla bych nechala na kolegyni Pavlu Svrčinovou, protože je to ona nebo Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, která tam tato vyšetřování zajišťovala.

Naprostá většina těch horníků, pardon, zaměstnanců OKD, je tedy bezpříznaková. Nicméně epidemie je opravdu lokalizovaná, protože naprostá většina těch dalších nemocných vyhledaných krajskou hygienickou stanicí za výrazné pomoci dalších pracovníků jiných krajských hygienických stanic během těch jedenácti dnů vlastně ta práce epidemiologického šetření, bylo jich víc jak 1 100, já ujíždím někdy v myšlenkách, tak navolávají se pomocí nástrojů právě té takzvané chytré karantény. To znamená de facto elektronického nástroje, který pomáhá, místo telefonů zaznamená, je to de facto telefon, ale se záznamovým zařízením, díky kterému víme, že za tu dobu od 21. 6. do 7. 5. ta krajská hygienická stanice, její zaměstnanci a kolegové z druhých hygienických stanic navolali 7 163 hovorů, průměrně to bylo denně 477,5 hovoru v rozsahu celkem 730 telefonních hodin. To znamená, že kontaktovali jak ty nakažené, tak ty jejich kontakty. Vedli s nimi hovor, vyhledávali další možné kontakty. A těchto 730 hodin představuje vlastně měsíc volání. A je to v rozmezí od 21. 6. do 7. 5. Je to tedy jeden z těch nástrojů. A my jsme, já jako hlavní hygienik jsem mohla pomoci kolegům na krajské hygienické stanici řešit ten poměrně velký nárůst, logicky z toho masivního testování, počtu kontaktů, případů, tak, aby mohli volat kolegové například z Ústí nad Labem, z Českých Budějovic, z Tábora, z dalších krajských hygienických stanic a pomoct co nejrychleji dostat vlastně do karantény všechny ty osoby, které v kontaktu s pozitivními z tohoto masivního testování byli.

To se zdařilo, protože v podstatě tam bylo uděláno více jak - celkově 2 799 osob je v karanténě podle České správy sociálního zabezpečení k 6. 7. A vlastně v Moravskoslezském kraji v této chvíli 1 598 karantén v České správě sociálního zabezpečení - nad to, protože není, samozřejmě není to výčet jenom za covid, to si musíme tady uvědomit, ale je to vlastně za všechna onemocnění. A zároveň z toho vypadávají osoby, které nečerpají samozřejmě nemocenskou.

Další osobou právnickou, která může karantény udělit, je krajská hygienická stanice a ta rozhodnutím v týdnu od 22. 6. do 28. 6. udělila rozhodnutím, uvedla do karantén 949 osob a v dalším týdnu 1 380. Takže dohromady vystavili rozhodnutí 2 329 osobám.

Ten systém, který se vytváří od března, tak vede de facto, měl by vést, osvědčilo se v krizovém stavu, že určité centrální řízení naprosto decentralizovaného zdravotnictví se v krizových situacích vyplácí. A my vlastně během necelých 12 dnů jsme na ministerstvu, tým lidí, který tam pracuje, nebo teď už některý jenom pracoval, tak se vlastně vytvořilo, dostáli jsme elektronizace do určité míry, propojili všechny vstupy, které do té epidemie a jejího řešení vstupují, tzn. laboratoře, dostali jsme tam krajské hygienické stanice, částečně vstupy všech systémů, které si rychleji vytvořily kraje, ale přes elektronická rozhraní se data dostávají do systému. Ten systém vznikl během, dejme tomu, necelých tří týdnů.

Nebudu zastírat, že má některé chyby, ale drobné provozní chyby, které postupně odstraňujeme. A v době, kdy nebyly, kdy se zklidnila epidemiologická situace na území České republiky, tak jsme ve spolupráci s Armádou České republiky, která s námi spolupracovala na projektu Chytrá karanténa 1.0 do 30. 6., a nyní s námi ale spolupracuje dál na základě meziresortní smlouvy, kterou o spolupráci máme, tak se snažíme s ÚZIS jednáním s kraji dotáhnout systém tak, aby jak laboratoře, tak další hráči byli na případnou podzimní vlnu připraveni.

Nejde všechno tak rychle, jak bychom si sami představovali. Odstraňujeme například některé chyby, které zejména zatěžují moje kolegy, tzn. pracovníky hygienických stanic, kdy jeden údaj tím, že existuje více systémů, do kterých ten údaj jde, aby se dostal do základního systému, jímž je informační systém infekčních nemocí, kdy na základě, tam když se objeví, že někdo je pozitivní, tak teprve ten hygienik může začít konat a vést epidemiologické šetření a začít dohledávat kontakty, tak aby údaj o nějakém pacientovi nebo člověku, který přijde z laboratoře, potvrzený výsledek pozitivita, a já začnu hledat kontakty, tak aby tyto údaje o tom člověku nemusel až čtyřikrát vkládat. Teď už se nám podařilo propojit Daktelu, tedy ten systém navolávání, s ISINem. Vede to k určitému zrychlení a snažíme se to ještě vylepšovat. Zároveň přitom se snažíme dotáhnout a zkoordinovat a to jsou reakce směrem k Pirátům na stupně pohotovosti ve veřejném zdraví. My je máme připraveny, máme je za úkol Poslanecké sněmovně předložit do 30. července. A zároveň s tím ladíme, aby národní strategie testování odpovídala nejenom těmto stupňům pohotovosti ve veřejném zdraví, ale také klinickým požadavkům a požadavkům kliniků a infektologů na to, jak se diagnostikuje a jaké množství testů se bude používat jak pro testování běžné populace, ale zejména jaké množství testů na jeden tisíc například občanů, kteří jsou v rizikových skupinách. Takže na tom velmi intenzivně pracujeme s týmy, které na ministerstvu máme z odborníků i zevních neboli externích, jak z laboratorní sféry, tak z klinické sféry. A samozřejmě spolupracujeme s epidemiology.

Závěrem bych ještě chtěla říct, že práce epidemiologů je velmi důležitá, zodpovědná a nemíníme při řešení opravdu lokálních ohnisek, tak volíme vždy té epidemiologické situaci odpovídající opatření.

Další věc, kterou ještě máme a připravujeme, je i novelizace typové směrnice pro krizové řízení. A co chci velmi zdůraznit, samozřejmě situace v době nouzového stavu - bylo velkým posílením a je vždy možnost pomoci armády a vlastně nástrojů krizového řízení. Armáda nemůže v době mimo nouzový stav pomáhat civilním složkám, proto jde v pondělí na vládu materiál Ministerstva obrany dohromady s Ministerstvem vnitra na změnu nařízení vlády, aby ta pomoc mohla být i mimo nouzový stav. A některé prvky poučení z toho, co jsme se naučili a co jsme zjistili v průběhu řešení celé krize, tak my děláme jakési poučení z krizového vývoje, které by se mělo promítnout jak do návrhu, který sem předložíme 31. 7. nebo 30. 7., tak také do té typové směrnice epidemie - hromadný výskyt nákaz. Tak zároveň chystáme i určitou novelu zákona 258, ať již je tzv. covidová, anebo novela zákona 258 jako takového.

Děkuji za možnost vystoupení.

Pardon, ještě poznámka. Je to virová nákaza, přenáší se respirační cestou, jak většina z vás ví. Nyní je šířena zejména při úzkém kontaktu a my se snažíme, já tedy aspoň osobně za sebe musím říct, že jak ve sděleních Ministerstva zdravotnictví, tak v mých někdy bohužel novináři vloží slova, která člověk neřekl, tak je dají mně, že jsem je řekla já. Mým cílem není nikoho stigmatizovat. Ale pokud popisuji lokální ohniska, tak nemůžu říct jinak, než že je to Moravskoslezský kraj. Zrovna tak říkám Středočeský kraj. A když už to mezitím média vytáhnou, že my to vlastně říkáme o něco později než ona, tak pak už nezbývá člověku než říct, kde to je, protože bychom vypadali, že něco zakrýváme. Rozhodně nic nezakrýváme, vyhodnocujeme situaci, monitorujeme každý den, máme, myslím, velmi dobré epidemiology a hodnotíme situaci zejména z epidemiologického hlediska a tak, aby zbytečně některými zásahy nedocházelo k dalším zásahům do ekonomiky. Protože si myslím, že jsme si tím prošli, a že pokud jdou přijmout lokální opatření a ve spolupráci např. s postiženým závodem nebo podnikem, tak je to vždy lepší cesta než plošné zavírání velkých regionů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní hlavní hygieničce. Nyní vystoupí s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, připraví se také s přednostním právem místopředseda klubu Pirátů, pan poslanec Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já budu poměrně stručný, protože konkrétně bude vystupovat Leo Luzar, který je z regionu, a nehodlám se do toho nějak více vměšovat. Ale znovu opakuji to, co jsem řekl již jednou na mimořádné schůzi, kde jsme přijímali usnesení, které dnes kontrolujeme, že poslední pandemický plán je z roku 2011, který vůbec s takovým vývojem pandemie koronaviru COVID-19 nepočítal, a je potřeba se nad tím zamyslet. Já tedy žádám nejméně ministra zdravotnictví, případně vládu České republiky o to, abychom se tím pandemickým plánem zabývali, abychom si řekli datum, do kterého změníme jednotlivé položky, zařadíme podniky stávající nebo nově zařadíme podniky do kritické infrastruktury, které budeme potřebovat, abychom byli schopni reagovat na případný nepříznivý vývoj v České republice. Považuji to za zásadní. Už několikrát tady padlo, že nejsme v březnu, že jsme v červenci 2020, a že tedy je potřeba mít nějaký plán, podle kterého by se potom postupovalo. Myslím si, že to je vážná věc a že to je věcí vlády České republiky, aby takový pandemický plán Poslanecké sněmovně předložila.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Černohorský, zastupující předseda klubu Pirátů, a poté paní poslankyně Golasowská, přihlášená do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já vám několik dotazů. Teď nevím, jestli k panu ministrovi, nebo mi odpoví paní hlavní hygienička. Mluvilo se tady tedy o chytré karanténě a mě by tedy zajímalo, jestli a jak vám to zefektivnilo tu práci, jak dlouho vám třeba trvá trasovat toho jednoho člověka tou klasickou cestou, to znamená papír a tužka, a jak to trvá dlouho projít to pomocí tedy té chytré karantény, když si procházíte ty jeho jednotlivé kontakty.

Další je, zdali kontaktujete vždycky lidi i po odběru i při negativním testu, protože mi přišla informace, že na Dole ČSA byli tedy testováni těmi rychlotesty a bylo jim řečeno, že pokud se jim ten den do osmnácté hodiny nikdo neozve, tak že jsou tedy negativní, což si většina, teď nevím, vyložila tak, že mají naprosto volný režim, z čehož mohla dojít potom taková ta fáma, že všichni vyrážejí potom následně do hospod a podobně.

Další dotaz je, já tedy sleduji i tiskové zprávy OKD, ve kterých právě uváděli, že nastavili systém tak, aby se ty jednotlivé směny vůbec nepotkávaly, ale podle počtu nakažených je jasné, že evidentně se ty směny musely nějakým způsobem potkat. Zdali je tedy ve vašich možnostech zjistit, kde se případně stala v tomto systému chyba. Protože jak tady bylo řečeno, ta nákaza se může vlastně kdykoliv vrátit a může se to stát i v jakékoliv jiné obrovské firmě. Protože OKD, Moravskoslezský kraj je velice důležitý z pohledu ekonomiky, takže kdyby například došlo k této nákaze v oblasti automobilové dopravy, to znamená třeba v Hyundai nebo ve Škodovce, tak by to mělo fatální následky pro firmy v okolí.

A pak jsem se chtěl ještě zeptat - vy jste říkala, že počet lidí, kteří jsou umístěni do karantény, vy zjišťujete částečně podle informací z České správy sociálního zabezpečení. Ale proč tedy neexistuje nějaký centrální registr nebo centrální evidence lidí, kteří byli umístěni do karantény, protože v případě, že ten člověk tu karanténu bude porušovat, tak vlastně kde, kdo a jakým způsobem zjistíte, že ji ten člověk porušuje, pokud ho tedy někdo konkrétně nenapráská, když to tak zjednoduším? Zdali je tam tedy možnost nějaké kontroly, aby to ten člověk nemohl ať už úmyslně, či neúmyslně nějakým způsobem roznášet.

A to bude asi, nevím, jestli na pana ministra teď, ten dotaz. Bylo tady řečeno, že hygiena musí pracovat s několika systémy, tak kdy konkrétně tedy případně dojde ke sjednocení těchto systémů tak, aby došlo k zjednodušení této práce.

A potom ještě bych potřeboval informaci, proč jsou tedy doma jenom někteří doloví zaměstnanci OKD, protože většina těch povrchových zaměstnanců chodí do práce. Například třeba konkrétně úpravy uhlí, kde je cca 800 až 1 000 lidí a kontakt tam stále probíhá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pavla Golasowská, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi také, abych se vyjádřila k situaci na Karvinsku. Ale dřív, než tak učiním, tak bych ještě chtěla komentovat to, co tady přednesl pan ministr zdravotnictví, který prohlásil, že vystupujeme tady zřejmě proto, protože se blíží krajské volby, a že to chápe. Tak já jenom chci říct, pane ministře, že KDU-ČSL pracuje pořád, i když nejsou jakékoliv volby. A já konkrétně za sebe mohu říct, že nekandiduji ani do kraje, ani do Senátu. Nevím, jak to máte vy, možná je to to přísloví podle sebe soudím tebe, ale mohu vás ujistit, že my to tak nemáme.

A nyní tedy dovolte, abych se vyjádřila k regionu Karvinska. Je to můj region a jsem na něj hrdá. Vždy tady byla těžká práce a těžké práce horníků a hutníků si moc vážím. A jak tady řekl už předřečník, jsme region rázovitý a je to tak. Možná jsou tady tendence, abychom se nedívali na to, co bylo, abychom se dívali dopředu. To je určitě moudré, ale já bych se ráda taky ještě vrátila k tomu, jak to vlastně probíhalo.

Musím říct, že práce horníků není v současné době nijak extra finančně ani společensky doceněna. Doby, kdy havíři vydělávali královské peníze, jsou dávno pryč. Je pryč slogan - já jsem havíř a kdo je víc? My v našem kraji si to určitě pamatujeme, že to takhle bylo.

Nyní, když OKD postihla pandemie, se stát rozhodl ve vlastní těžební firmě ignorovat potřebu omezení těžby. Havíři museli dál pracovat a fárali do dolů společně v klecích, sprchovali se společně ve sprchách, převlékali se v šatnách, obědvali společně v jídelnách, jezdili do práce společně v autobusech. A to vše bez možnosti rozestupu či bez možnosti aktivně používat doporučené postupy. To jenom proto, protože se to prostě nedalo. Nic jiného jim totiž nezbývalo, pokud nechtěli ztratit práci. Dokonce byli nařčeni, že oni sami mohou za šíření epidemie, což já sama považuji za nehoráznost.

Nikomu tato situace nevadila, i když Sdružení hornických odborů již v březnu upozorňovalo vedení firmy, že práce v dole je extrémně riziková a není možné, a to ze samotné podstaty této práce, dodržovat opatření a doporučení, a navrhovalo, že by se měly práce omezit jen na bezpečnostní minimum. Nevadilo to dokonce ani Krajské hygienické stanici v Ostravě, která sdělila, že vše, co OKD činí, je v pořádku a dostatečné. Nevadilo to ani Ministerstvu zdravotnictví, které o situaci vědělo. Pro nikoho nebyl ani problém, když se nemoc začala šířit na lokalitě Darkov. Začalo se hromadně testovat, když zde bylo více než 20 pozitivních případů. Na lokalitě ČSM se začalo hromadně testovat, až když se objevilo více než 100 pozitivních případů. Nebudu tady už rozebírat záležitost s rychlotesty, které nejsou bůhvíjak kvalitní, a taky vlastně o době, kdy byli testovaní informováni o výsledcích testů, která často přesáhla až týden.

Nelíbí se mi, že média staví horníky do role roznašečů nebezpečné nemoci po celé zemi. Odmítám přijmout prohlášení, že za celou situaci nesou zodpovědnost horníci. Pak se tady naskytuje otázka, kdo je tedy zodpovědný za situaci. Stát? Hygiena? Ministerstvo? Prosím o jasnou odpověď ze strany vlády, ministerstva, hygieny. My bychom na to v našem regionu řekli, kdo má na to koule, aby se omluvil horníkům a aby se k situaci postavil čelem. Musím říct, že z této situace bychom se měli poučit, že ti zodpovědní, kteří měli rozhodnout o včasném uzavření dolů, toto neučinili. Proto neházejme vinu na horníky, kteří chodili do práce, nasazovali své životy a teď jsou mediálně vnímaní jako ti, kdo za celou situaci můžou.

Vzniklou situací netrpí jenom horníci a jejich rodiny, ale v situaci, kdy na celém území republiky dochází k rozvolňování protiepidemiologických opatření, tak v tomto regionu platí nadále povinnost nošení roušek a další hygienická opatření. Možná bychom se měli radovat, že ministr zdravotnictví ve spolupráci s hygienou daný region neuzavřel. Ale nemyslím si, že tato radost je namístě. Vždyť pokud by dotyční zodpovědní jednali včas a doly by fungovaly v udržovacím režimu, nemuseli by vzniklou situací trpět další obyvatelé, zvláště teď v létě, kdy nošení roušek je pro většinu obyvatelstva obtížné.

Vážené kolegyně a kolegové, na závěr si dovoluji předložit usnesení za klub KDU-ČSL a žádám, abychom o něm hlasovali. Přečtu návrh usnesení:

Usnesení Poslanecké sněmovny z 56. schůze ze dne 9. července 2020 k bodu Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny s termínem plnění 30. června 2020 a informace vlády o aktuálním výskytu COVID v lokálních ohniscích, zejména v Moravskoslezském kraji.

A teď návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby se urychleně začala zabývat současnou situací na Karvinsku a přijala taková opatření především ve vztahu k fungování chytré karantény, a tedy i dostatečných kapacit hygieny a míst pro testování, aby bylo možné co nejrychlejší trasování pozitivních jedinců, a zamezilo se tak dalšímu nekontrolovanému šíření nemoci."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Marek Výborný. Připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nejsem, nebo nepocházím z Moravskoslezského kraje, proto bych možná teď trochu dal odpočinout panu ministrovi zdravotnictví a soustředil bych se, nebo obrátil bych vaši pozornost na první část tohoto bodu, protože zatím se tady věnujeme, a myslím, že to je naprosto oprávněné, aktuální situaci na Karvinsku. Kolegové tady o tom hovořili velmi detailně. Když se podívám na další vystupující, tak předpokládám, že se k tomu vrátí také. Velmi rozumím vystoupení pana kolegy Hanzela, bývalého primátora Karviné, protože to by skutečně nadzvedlo každého starostu současného i minulého, každého občana, pokud by tímto způsobem i v médiích byly jeho město, obec prezentovány. Rozumím vystoupení pana hejtmana Vondráka, protože útoky směrem ke kraji, ke krajské reprezentaci skutečně tady nejsou namístě.

Ale já bych se skutečně rád soustředil krátce na tu první část, a to znamená kontrola plnění usnesení jednak k vyhodnocení první vlny a zároveň také k připravenosti, k prevenci před případnou další druhou vlnou, kterou nelze samozřejmě nikdy zcela vyloučit. Vidíme, že už dnes se tady potýkáme s některými lokálními ohnisky pandemie COVID-19. Platí jedno přísloví, že kdo je připraven, není překvapen. KDU-ČSL na toto od samého počátku upozorňuje. My jsme už v průběhu minulých tří měsíců opakovaně upozorňovali, že je potřeba nejenom řešit aktuální stav, který se někdy lépe, někdy hůře vládě dařil, ale že je potřeba také pracovat s prevencí a s nutnými kroky do budoucna. Proto si vám potom také dovolím představit čtyři body návrhu usnesení, které by toto řešily, a pokusím se tady teď krátce popsat věcné záměry tohoto usnesení.

První věc se dotýká řešení centrálních nákupů a distribuce zdravotnického materiálu. Nakonec byl to pan ministr a byla to vláda samotná, která upozorňovala, že je velmi problematické nakupování těchto zásob v době mimo nouzový stav. A my jsme očekávali a stále čekáme na to, že vláda předloží nějaké řešení, které by umožnilo například Státní správě hmotných rezerv skutečně i mimo nouzový stav, mimo režim krizového zákona, nakupovat zásoby a být tak připraveni na případné další vlny pandemie. Vláda tedy bohužel v tomto z mého pohledu zřejmě nedělá nic. Když finanční prostředky měly být včera v rámci projednávání zákona o státního rozpočtu, a jestli se nepletu, tak to byl vládní poslanec pan kolega Votava, který předkládal tento návrh, tak vládní koalice toto zamítla. Čili ani ty finanční prostředky, které měly být alokovány ve prospěch Správy státních hmotných rezerv Ministerstva vnitra právě pro potřebu prevence, která může být na podzim skutečně vážně potřeba, tak toto vláda odmítla.

My jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba skutečně provést i legislativní úpravy, které by zjednodušily nákupy Správy státních hmotných rezerv. A avizuji za klub KDU-ČSL, ale i za další opoziční politické strany, protože v tomto jsme jednoznačně ve shodě, že pokud vláda tedy v průběhu léta nepřinese řešení, tak my ho máme tady na stole, mohli bychom ho představit už dnes, poslanecký návrh novely zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, který resp. která reaguje právě na tu možnost zrychleného nákupu zdravotnického materiálu tak, abychom na toto byli připraveni.

Druhá věc se týká obecně pandemické legislativy. Tady si myslím, že to je opět o té připravenosti, o té prevenci. Vláda 7. května 2020 jednak představila návrh vládního zákona o mimořádných opatřeních při pandemii COVID-19 v roce 2020, je to sněmovní tisk 859. A tady bych rád slyšel reakci pana ministra zdravotnictví, protože se do značné míry týká jeho resortu, a mám pocit, že ten tisk je mrtvý, nebo vláda nedělá vůbec nic pro to, aby ten zákon byl schválen. V tuto chvíli si myslím, že už je skutečně pozdě, protože ten zákon měl omezenou účinnost navrhovanou do konce roku 2020. Rád bych věděl, jestli vláda tedy rezignovala na tu legislativní připravenost pro případnou druhou vlnu na podzim 2020, nebo podle čeho to vláda chce řešit. A prosím, neříkejte mi, že Ministerstvo vnitra připravuje novelu ústavního zákona o bezpečnosti státu. To je dobře, samozřejmě. Ale já bych rád znal už nějaké výsledky. Taky o tom budu za chviličku hovořit. Ale všichni víme, že to je novela ústavního zákona, která musí projít nějakým standardním legislativním procesem. Vláda neměla ambici to řešit, a ani nemůže, v rámci nějakého krizového stavu. A to není něco, co by řešilo případné problémy na podzim roku 2020.

Je dobře, abychom dokázali zhodnotit zkušenosti z posledních tří měsíců. Je dobře, abychom dokázali tyto zkušenosti skutečně promítnout do nově upravené pandemické legislativy. Osobně se domnívám, že to je správná cesta, pokud půjdeme novelou ústavního zákona o bezpečnosti státu, kde bude nově definován pandemický stav. Ale 7. května vláda pověřila ministra vnitra, aby připravil tuto novelu, podotýkám, že dneska je 9. července, a zároveň vláda sama konstatovala, mohu citovat, je to usnesení vlády, že tento návrh má být konzultován i se zástupci politických stran, se zástupci politických stran v Poslanecké sněmovně, se zástupci Senátu Parlamentu České republiky. Když jsem se minulý týden dotazoval ministra vnitra, vicepremiéra Hamáčka, zda a v jaké fázi ta příprava novely ústavního zákona je, tak mi nebylo odpovězeno.

Čili bych byl velmi rád, a bude to další bod tohoto usnesení, abychom dostali informace i my zde v Poslanecké sněmovně, jak daleko je příprava pandemické legislativy, abychom byli připraveni na budoucnost. Znovu opakuji, kdo je připraven, není překvapen.

Je potřeba tady jasně zdůraznit, že ta pandemická legislativa musí mít také základní principy nebo parametry a ty lze shrnout minimálně do dvou nebo tří bodů. Jednak tady musí být jasný ústavní rámec, protože byli jsme svědky v posledních třech měsících, že vláda i Ministerstvo zdravotnictví v některých okamžicích, v několika případech skutečně překročily ta ústavní a zákonná zmocnění, která mohly mít, a do budoucna bychom se toho měli vyvarovat. Proto velmi apelujeme na to, aby bylo zcela jasno, na základě čeho může postupovat vláda, na základě čeho případně jednotlivá ministerstva.

A stejně tak je důležité znovu zdůraznit, jaký je ústavní systém, to znamená, že vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně a že tam musí být jasně nastavené kontrolní mechanismy. Není možné, aby kontrolní pravomoc ze strany Poslanecké sněmovny vůči vládě byla v tomto smyslu jakkoli obcházena. Čili to jsou všechno věci, na které budeme klást důraz.

Třetí věc - tedy jednak centrální nákupy, jednak pandemická legislativa - a třetí věc je otázka náhrad škod způsobených případně fyzickým či právnickým osobám v důsledku opatření, která byla zaváděna vládou. Tady se obávám, že vláda zvolila pštrosí taktiku, tzn. tvářit se, že se nic neděje, nic se stát nemůže, a strčit před tím hlavu do písku. Já toto spolu s KDU-ČSL nepovažuji za správný krok a naopak bych očekával, že vláda se bude snažit dělat všechno pro to, aby minimalizovala případné zmatky a soudní spory, které zde mohou nastat. Proto myslím, že je důležité znovu zopakovat a vyzvat vládu k tomu, aby v těchto otázkách, v těchto záležitostech nejenom prostřednictvím toho, co jsme slyšeli od nového předsedy Nejvyššího soudu pana doktora Angyalossy‎ho, vláda skutečně dala jasně najevo, že jsou tady nějaké principy, které lze dopředu definovat, ať už je to určit orgán, kam se mohou případně poškození obracet, ať už je to otázka nějakých online formulářů, ať už je to otázka nějaké metodiky. Protože samozřejmě tady platí to, že došlo k řadě kompenzací už v době nouzového stavu. Není možné potom případné náhrady dublovat. Ale tvářit se tak, že se nic neděje a k ničemu nedošlo, nepovažujeme za správné.

Chtěl bych tedy na závěr tady představit v rámci rozpravy návrh usnesení, o kterém bych požádal potom, aby bylo hlasováno. Kromě toho jednoho bodu, který tady představila už kolegyně Pavla Golasowská, jsou to čtyři body, které v zásadě popisují to, o čem jsem teď hovořil a co se týká nikoliv situace na Karvinsku a aktuálního řešení, ale co se týká přípravy a prevence směrem do budoucna.

Návrh usnesení, na kterém je shoda i s poslaneckými kluby ODS, Pirátů, STAN a TOP-09 a který byl předán všem předsedům poslaneckých klubů, zní takto:

Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby za prvé neprodleně řešila centrální nákupy a potenciální distribuci zdravotnického materiálu s využitím možností Správy státních hmotných rezerv, a to včetně legislativních úprav zjednodušujících nákupy Správy státních hmotných rezerv mimo období krizového stavu. - Čili to je ten první bod, o kterém jsem hovořil. Vychází to nakonec i z toho, co říká vláda sama a po čem volají třeba vládní poslanci sociální demokracie, co opakovaně sděloval i šéf Správy státních hmotných rezerv pan Švagr.

Druhý bod. Vyzývá vládu, aby - za druhé - neprodleně představila návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti státu, která bude zohledňovat poznatky a zkušenosti s pandemií SARS-CoV-2 (řečeno SARS-COVID-19) a v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 7. května zahájila konzultace se zástupci všech politických stran v Poslanecké sněmovně a se zástupci Senátu Parlamentu České republiky. - Usnesení, které jenom tlumočí to, co si vláda ve svém usnesením sama schválila 7. května.

Třetí bod. Vyzýváme vládu, aby nejpozději do 31. července 2020 představila postup organizačních složek státu pro případ druhé vlny pandemie, které se budou opírat o platnou legislativu, a zajistila dostatečnou kapacitu odběrových míst a testovacích laboratoří pro vyšetření nákazy COVID-19 na úrovni až 30 tisíc testů denně a plán testování potenciálně nakažených. - Myslím, že kolegyně Richterová a další, ať už to byl kolega Kaňkovský, tady o tom velmi detailně hovořili. Skutečně to není o vytvoření kapacity 30 tisíc v Moravskoslezském kraji, to je nesmysl, to všichni víme, to nám nemusí tady nikdo říkat, ale je to otázka pokrytí celé České republiky a využití kapacit pro lokální problém na Karvinsku, kdy lze samozřejmě podle mého názoru jednoduše využít kapacity na Zlínsku, Brně, Olomouci případně v dalších krajích.

A poslední, čtvrtý bod se týká otázky náhrad škod, o kterých se moc nehovoří, a vláda dělá, jako by nic: Vyzýváme vládu, aby neprodleně poskytla občanům informace, jak žádat o náhradu škody podle krizového zákona, pokud byli přímo poškozeni opatřeními vlády v době krizového stavu, a tím předešla případným zmatkům a soudním sporům. Vyzýváme vládu, aby v souladu s principy dobré správy vůči občanům, kteří byli přímo poškozeni opatřeními vlády, učinila tyto kroky: a) určila jeden orgán, na který se mohou poškození obracet; b) připravila online formulář k uplatnění nároku na náhradu škody; c) připravila metodiku k uplatnění nároku na náhradu škody.

Děkuji za pozornost a děkuji za podporu těchto usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan místopředseda vlády Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jenom velmi krátká poznámka. Možná že pan poslanec Výborný nemá přesné informace, ale ke Správě hmotných rezerv, jak vlastně to v současné době probíhá, v jakém je to stadiu.

My jsme hned na začátku května zadali Správě hmotných rezerv, která vlastně přejímá dneska roli jednotlivých resortů v rámci tzv. železných zásob, pokyn k tomu, aby doplnila tyto zásoby. Toto se v průběhu prvních 14 dnů v květnu skutečně ukonalo, a to tak, že všechny jednotlivé resorty, ale současně i kraje daly svoje požadavky, tzn. napříč všemi ochrannými pomůckami, které tady teď nebudu zmiňovat, ale odhadem je to řádově 20 typů produktů od samozřejmě klasických roušek přes FFP1, 2, 3, další hygienické prostředky atd., definovaly si svoji nutnou zásobu na dobu dvou měsíců, včetně krajů, včetně samozřejmě podřízených organizací všech ministerstev. To se okamžitě zpracovalo.

Zjednodušeně, jedná se o produkty v celkové hodnotě 3,8 mld. korun. Tyto produkty se rozdělily na dvě části, a to na dvě přesné poloviny, přičemž ta první část se okamžitě začala soutěžit, tzn. na jeden měsíc bude vše připraveno a už se to soutěží v tuto chvíli, já dokonce mám i na denním reportu to, jak vlastně jednotlivé produkty, kolik se přihlásilo potenciálně zájemců atd., jsou a budou připraveny v následujících týdnech. A ta druhá půlka, tam jsme poprvé využili speciálního institutu a nejdeme do hotových produktů, ale jdeme do tzv. rezervačního systému. To se týká zejména tuzemských producentů, kteří vlastně budou od Správy hmotných rezerv (předsedající se omlouvá, ale vypršel čas) - ano - mít nakoupeno a prostřednictvím toho oni budou moci okamžitě zazásobovat. Takže všechno je v přípravě a jede se podle režimu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, já jen velmi krátce. Pane vicepremiére, já to tedy vůbec nerozporuji, ty informace samozřejmě mám, minimálně z médií, tak jak o nich hovoříte nakonec i vy sám. Ale tady jde o to, že nelze jenom doplnit ty stavy hmotných rezerv. To je důležité a je dobře, že to děláte. Samozřejmě je to součást té přípravy, té prevence, kdyby náhodou měla přijít ta druhá vlna. Ale my tady musíme řešit i tu věc do budoucna. A tady je jasné, že je potřeba sáhnout i do té legislativy. A já jsem od vlády neslyšel to, že by přišla s nějakým návrhem úpravy zákona o Správě státních hmotných rezerv tak, aby rezervy mohly potom nakupovat - a to se může týkat do budoucna kdykoli, za rok, za dva, za deset let - i v situaci, kdy není vyhlášen nouzový stav na základě požadavku ministra zdravotnictví, ministra průmyslu a obchodu apod. To je to, na co já jsem apeloval, nikoliv na to, že teď samozřejmě se musí ty stavy doplnit, to je dobře, že děláte, a to všichni podporujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Jana Čižinského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych chtěl ocenit, že pan vicepremiér odpovídá, a rád bych zopakoval svoji otázku, na kterou jsem nedostal odpověď od pana premiéra nebo od pana ministra, jak je na tom ten projekt očkování, jak jsme na tom s tou vakcínou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Adam Vojtěch. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já tedy odpovím na dotaz pana poslance Čižinského, byť nejsem schopen úplně říci nic konkrétního v tuto chvíli. Stále probíhá první fáze, která bude teď dokončena, laboratorní fáze v rámci Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu. Ty informace jsou poměrně pozitivní, ale v tuto chvíli vám neřeknu, kdy celý ten projekt bude u konce. Má celkově tři fáze. Nejdřív laboratorní, pak testování na zvířatech, pak klinické hodnocení v rámci klinické praxe. Určitě nějaký čas to ještě bude trvat a kolegové na tom pracují. Je to čistě odborná otázka.

Pokud jde celkově o vakcínu, my samozřejmě sledujeme tu situaci velmi pečlivě. Je to to, k čemu se upírají zraky všech zemí na světě. Účinná vakcína, pokud přijde, tak bezesporu změní celou hru kolem koronakrize nebo koronaviru, protože samozřejmě pak budeme moci očkovat zejména ty zranitelné skupiny. Ale ani v této oblasti, té širší celosvětové, zatím nemáme žádné konkrétní informace o tom, že by nějaká účinná vakcína byla již na dohled. Jsou tady samozřejmě některé týmy, které na tom pracují v rámci světa, je jich asi 16 nebo 17, kde se zdá, že jsou tam slibné výsledky. Jednáme i s některými těmi firmami, které vlastně připravují vakcínu, s těmi globálními hráči. Jednáme na úrovni EU, která chce nakupovat společně vakcíny pro všechny členské státy, ale v tuto chvíli to není ještě zdaleka u konce, a v tomto směru tedy nejsem schopen říci úplně žádný konkrétní závěr zatím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jakub Janda, řádně přihlášený do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já už jsem tady chtěl několikrát reagovat ve faktické poznámce, ale počkal jsem si poctivě. Spousta věcí, co tady teď budu zmiňovat, už tady padla, ale jak se říká, pane ministře, opakování je matka moudrosti.

Zabýváme se tu dnes něčím, co vůbec nemusel být takový problém. Nová ohniska šíření koronaviru v Moravskoslezském kraji se dala včas podchytit. Lepší testování, předávání informací, cílené zavádění karantény, zavírání provozů s nadměrným výskytem nakažených. To přece nejsou žádné zázračné recepty, to je běžný postup. Zdá se ale, že vláda ani několik měsíců od prvního vypuknutí pandemie v naší republice se nepoučila. Na Karvinsku naprosto selhala. Příslušná ministerstva a podřízené úřady se v mnohém chovaly jako amatéři. Neříkám to jako nějakou povinnou kritiku vlády, ale 1,2 milionu obyvatel Moravskoslezského kraje si zaslouží vědět, kdo za tuto situaci může. A vědět, že když už se nedočkali zastání u vlády, tak že toho zastání se jim dostane aspoň tady v Poslanecké sněmovně.

A v čem spočívá to selhání? Jen pár příkladů. Testovat se začalo pozdě a v příliš malém měřítku. Vůči používaným rychlotestům se objevily výhrady, mimo jiné i ze strany krajského hejtmana Ivo Vondráka, mimochodem našeho poslaneckého kolegy, který je tady za vaše hnutí ANO. Je hezké, že se kdysi pan premiér v předvolební kampani chlubil, jak na něj mají regionální exponenti ANO mobil. Ale k čemu to je, když nefunguje ani komunikace mezi krajem a vládou, byť obojí je ve stejných stranických barvách?

Na výsledky důkladnějších PCR testů se čeká zbytečně dlouho, testování probíhá chaoticky a tak, jak si ve společném prohlášení postěžovali starostové Karvinska. Testovací kapacity se měly včas a pořádně posílit. Krajská hygienická stanice situaci evidentně nezvládla. Jen pro názornost, 5. května vydala rozhodnutí k opatření pro OKD. O necelé dva týdny později, 18. května, ale při odebrání 600 vzorků byla celá desetina pozitivních. To nebyla masivní nákaza? Proč se hned nezačaly dělat testy i na dalších šachtách? Ujišťování, že krajská hygienická stanice dělá kompetentní kroky s klidem a rozvahou, mě o její dobré práci moc nepřesvědčilo. Odpovědnost za to padá na hlavu Ministerstva zdravotnictví, pod kterou hygiena spadá. Karanténa se prakticky nevyhlašuje, a pokud ano, tak málo. A o chytré karanténě, jak už tady zmiňoval pan ministr, nemá cenu vůbec mluvit, protože už jenom označení chytrá se v tomto případě ukázalo jako nesmysl.

Naprosto neuvěřitelné pak je, jak chaoticky se stát jakožto vlastník v OKD choval. Nezajistil dostatek hygienických prostředků a ochranných pomůcek. Nefungovalo bezpečné střídání směn ani omezování kontaktů v hlubinných dolech. Když se ukázalo, že koronavirus se v dolech začal šířit příliš rychle, na co se vlastně čekalo? Proč se nezavřely už dřív? Proč se ponechaly šachty v provozu, a tím způsobily lokální pandemie, které byly fakticky i mediálně vztaženy ke Karviné? A nebylo třeba cílem dosáhnout nuceného přerušení těžby, aby horníci byli doma kvůli překážkám na straně zaměstnavatele se 100% platem?

Takže, už to tady zmiňoval pan ministr, bude před krajskými volbami klid a spokojenost, pane ministře? Já také, jak tady moje paní kolegyně Golasowská, já také v krajských volbách nekandiduji, nekandiduji ani v senátních, abyste to věděl pro upřesnění. Na to by měla tady i na vše odpovědět paní ministryně financí, která tady, když projednáváme tento závažný bod, není, a přitom pod tento její rezort výkon vlastnických práv spadá.

Když to shrnu, vláda se na Karvinsko a potažmo na celý Moravskoslezský kraj vykašlala. Představte si, že by se něco podobného stalo v Praze, která má shodou okolností podobný počet obyvatel. Třeba v některé firmě ze skupiny ČKD nebo v Dopravním podniku. Jednala by vláda stejně, chaoticky? Těžko říct. Já se ale na lidi u nás nevykašlu i proto, že jsem se v tomto kraji narodil, že tam žiji a že Moravskoslezský kraj tady ve Sněmovně zastupuji.

Chtěl bych tedy od příslušných členů vlády vědět, proč se chovali tak liknavě a hlavně jaké plány mají na zvládnutí pandemie v tamních ohniscích. Přes milion obyvatel kraje si jistě tyto odpovědi zaslouží.

A dále bych chtěl reagovat na pana místopředsedu Hanzela prostřednictvím vás, pane místopředsedo. Vy jste ve své řeči zmínil - já jsem opoziční politik, a vy jste zmínil, že opozice pranýřuje hejtmana a primátora. Já je nepranýřuji. Já veškerou vinu tady za to dávám vládě.

Pak k nějakým vyjádřením pana ministra. My jsme si vyměnili pár tweetů a pan ministr zmínil, že byl v Moravskoslezském kraji ve čtvrtek a že byl v Ostravě. Tak se vás ptám, pane ministře, proč jste nenavštívil Karvinsko a proč jste nenavštívil dotčené doly?

Pak jste tady řekl: něco v Moravskoslezském kraji selhalo. V Moravskoslezském kraji nic neselhalo, selhal jste pouze vy.

A ještě se tady vrátím, když jsme tady řešili tu bezpříznakovost. Víte, proč ti horníci jsou bezpříznakoví? Mě třeba tady překvapil pan Hájek, jak to obhajoval, ale havířina je těžká práce, a když ten horník vyjede z toho dolu, většinou kašle, tak si myslí, jako že není příznakový. Dává to té práci. A pokud dělají takovou těžkou práci, tak určitě ta opatření měla být třikrát, čtyřikrát, možná desetkrát vyšší než u normálně pracujících lidí.

To je asi všechno. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Marian Bojko. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Jandu. Já jsem dělal v podzemí 33 let, z toho polovinu profesní doby jako báňský záchranář v těch nejhorších podmínkách - a nekašlu. I když mám jednu plíci částečně nefunkční, ale nekašlu. A jsem v kontaktu s těmi horníky, kteří jsou dnes v těch karanténách. Jsou doma. A nikdo z nich, nevím o nikom, kdo by měl nějaké příznaky nemoci, že by si stěžoval. Ty kontroly se dělaly dobře. Ti lidé do práce chodili v rouškách, měřily se jim teploty.

Daleko větší problém dnes na té naší Karviné je ten, že vlastně hornictví se cíleně likviduje od vlastně devadesátých let. Zavřeli jsme ostravské šachty. Spousta lidí v roce 1990/1991 odešla v padesáti letech do starobních důchodů. A vlastně ti lidé, kteří naplnili expoziční dobu, už nemohli pracovat na šachtě jako kmenoví zaměstnanci, tak nastoupili do těch agentur jako agenturní pracovníci. A ti jsou dnes tím zavřením dolů nejvíc postiženi, protože oni mají smlouvy oficiálně na plat 10 tisíc a zbytek dostávají, třeba 20 tisíc, v dietách a teď jsou doma na 60 %. Takže on dostane jenom 6 tisíc. To je všechno, co ten člověk dostane. Jsou bez práce. A tihle naopak nadávají, že se ty doly zavřely.

A já ještě jenom opakuji, že pan hejtman Vondrák i se svým krizovým štábem to dělal dobře a nic nezanedbal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Tak já přečtu tady omluvu. Pan poslanec Pavel Bělobrádek se omlouvá dnes od 12.00 do 14.15 z pracovních důvodů.

Takže nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Vlastimil Válek a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já děkuji, pane předsedající. Já zase - už jsme v odborné debatě, tak já prostě zase to zkusím lehce utlumit. Já se strašně omlouvám, vidíte, že jsem se nepřihlásil, protože nechci zdržovat. Já se musím prostřednictvím vaším pana poslance Jandy zastat. Protože příznakový, nepříznakový. To je hraní si se slovíčky. Tak první tady někdo řekněte, jak definujete ty příznaky, čemu říkáte příznak u covidu, který z těch v literatuře popsaných několika desítek příznaků myslíte. Zda myslíte teplotu, jakou teplotu, jak měřenou. Zda myslíte kašel, jaký kašel. Čemu říkáte příznak. Zda myslíte tu definici, která byla na začátku covidu. Nebo ta, která se v průběhu měnila. A pak se bavme o tom, jestli byli příznakoví nebo nepříznakoví.

Většina lidí, co má rakovinu, je dlouhé období bezpříznaková. Znamená to, že nemají rakovinu? Mají! To, že jsou bezpříznakoví, přece neznamená, že se u nich neobjeví komplikace za pět let, za deset let, za rok, za měsíc. Je vysoce pravděpodobné, že se možná nějaké komplikace objeví. Tak pokud se chceme bavit odborně, tak se bavme o posledním Lancetu - a paní profesorka Adámková by mě velmi jistě podpořila, a doufám, že i pan profesor Vyzula a pan profesor Špičák - kde se píše o pozdní komplikaci ve smyslu trombózních končetin, častějších cévních mozkových příhod atd. do té doby bezpříznakových pacientů.

Já v žádném případě nemám zájem nikoho strašit, protože jsou to kazuistické sdělení, kazuistické případy. Prostě smiřme se s tím, že jsme na začátku výzkumu příznaků a komplikací covidu. A to, že někdo je z vašeho pohledu bezpříznakový, neznamená, že z pohledu medicíny bezpříznakový je. Prostě bylo tam testováno, pozitivně testováno, solidním testem, který má nějakou výtěžnost, nějakou specificitu, nějakou senzitivitu, a byl v nějaké kvalitě prováděn, určité množství lidí, homogenní skupina obyvatel, a velmi správně tady jeden z předřečníků řekl, že tam byla promořenost tedy 20 %. Mě zajímá, jak to, že je možné, že je mezi horníky 20 % a v jiných podobných vzorcích jsme se nedostali ani k desíti. To by mě velmi zajímalo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, prořídlé řady Poslanecké sněmovny svědčí o nazrálé době, kdy již pozornost upadá, tak mi dovolte na začátek pouze krátkou moji teorii k té lékařské debatě, která tady proběhla. Prostě plíce horníků jsou v takovém stavu, že i tomu covidu se tam nedaří. Proč plíce kuřáků jsou méně náchylné na covid? Asi ze stejných důvodů. Prostě nejsou tak kvalitní podhoubí, aby ten covid tam lehce přežil. Ale je to pouze teorie, moje amatérská, nejsem lékař, takže dovolte mi jenom tady toto odbočení. Ale vrátím se na začátek toho, co jsem chtěl říci.

Vzpomeňte si na první informace o covidu a vzpomeňte si na to, co nám říkali tehdejší členové krizového štábu a jak nás připravovali jako společnost na to, co nás čeká. Hovořili o tom, že hlavním cílem všech opatření, která stát dělá, je tu křivku nárůstu protáhnout. Hovořili o tom, že nejdůležitější je zabezpečit maximálně kapacity zdravotnictví, aby nebylo přehlceno, aby měl každý, kdo potřebuje plicní ventilátor, ho k dispozici, aby na každého, který potřebuje lékařský zásah, bylo pamatováno. Aby se v ČR nestalo to, co se stalo jiným zemím EU, kdy prostě ten nástup tohoto covidového onemocnění prostě nezvládly, kapacitně lékařsky. To byl cíl.

Co se stalo nyní? My jsme zpychli. Dámy a pánové, my jsme zpychli a my si myslíme, že ten covid zničíme. A většina řečníků tady u tohoto pultu v té základní filozofii s tímto přistupuje. Když budeme tvrdí, jasní, razantní a budeme všechno mít, ten covid zničíme. My ho umoříme. My ten covid zaizolujeme. Bude chytrá karanténa, covid zmizí. Všichni budou v izolaci. Zkusme si říci a vrátit se na začátek, on tady prostě s námi bude. Dokonce i když opravdu bude rychle vakcína, jak tady pan ministr správně říká, tak já rychle považuji tak možná dva tři roky, než se objeví nějaká funkční vakcína na COVID-19. Tak si zase nalijme čistého vína - jak dlouho je s námi chřipka? A kolik je proočkovanost v ČR na chřipku? Kolik lidí tu chřipku už bere jako běžnou chorobičku a prostě očkování, to je nepodstatné, protože každý jsme měli chřipku? Nebudeme se muset naučit žít s tím, že i ten covid jednou budeme mít všichni ve společnosti? A pouze ty negativní důsledky stejně jako u chřipky budou ty smrtelné a budeme řešit potom tyto okolnosti.

Já jsem se, a často se na to dívám, díval na stránky arcgis.com. Je to celosvětová tabulka výskytu po jednotlivých státech, výskytu covidu, která je co minutu aktualizována podle hlášení jednotlivých zdravotnických systémů různých států. Ve světě je momentálně 12 mil. 46 tis. nakažených covidem. Když jedete po jednotlivých státech, tak nenarazíte v malých výjimkách na státy, které by to zvládly. Ta křivka neustále roste. V některých státech roste exponenciálně, v některých má tendenci kolísat, ale neustále roste. Jinými slovy, podle těchto křivek můžeme říci, že nejsme schopni covid porazit. On tady prostě již neustále mezi námi bude. Budeme se s tím muset smířit.

Co se týká aktuální situace, kterou máme v naší zemi. Slýchávám tady, že bychom měli mít plán, epidemiologický plán, jak to řešit, napsáno: bod 1, bod 2, bod 3, toto musíme, když... Ale ten plán existuje. Stát ho má. My dokonce v zákoně máme řešení těchto situací. Existuje zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který pamatuje i na tyto záležitosti a určuje kategorie a pomoci, jak má stát, ten výkon státní správy, fungovat a jak má řešit tyto okolnosti. Závisí pouze na nás, jak tyto podmínky uplatníme. V zákoně 240/2000 Sb., o krizovém řízení, je jasně stanoveno, co se má dělat. My jsme již část z toho využili. V tomto zákoně se hovoří o stavu nebezpečí, nouzovém stavu a stavu ohrožení státu. Stav ohrožení státu nenastal, nejsme napadeni zvenčí a nemáme tyto problémy, které by stát mohl uplatňovat. Ale již jsme si vyzkoušeli nouzový stav. Vláda ho uplatnila. Výsledky jsme všichni jasně pocítili na své vlastní kůži. A sami, vzpomeňte si, jak jsme tady volali a apelovali po tom, abychom ho co nejrychleji ukončili, protože to opravdu svým způsobem drastické řešení určitých problémů, a já děkuji státu, že našel tu odvahu po prvotním zaváhání, to tady bylo a to je třeba připomenout - po prvotním zaváhání že uplatnil tento druhý stupeň, to znamená nouzový stav, a řešil ten problém. Celý měsíc jsme řešili náhrady a řešení, které vyvstaly po tom nouzovém stavu, a asi si ho již nikdo nepřejeme, aby byl uplatněn. Vláda tady splnila svůj úkol a i pod tlakem občanů a politiků se rozhodla tento nouzový stav ukončit.

Ale máme tady neustále ještě stav nebezpečí. Ten stav nebezpečí se dá definovat - nebo jiného nebezpečí ohrožení života a zdraví, jak stanoví zákon. Pokud zodpovědný člověk, který má tu rozhodovací pravomoc a může vyhlásit stav nebezpečí, uzná, že nastala situace, která má v přímém obsahu ohrožení života a zdraví, může vyhlásit v určité oblasti stav nebezpečí. Ten stav nebezpečí opravňuje nasadit síly a prostředky - i nuceně upozorňuji - nasadit síly a prostředky ke zvládnutí situace.

Dokážu si představit, že by se nad Karvinskem vyhlásil takovýto stav a ty prostředky se volily třeba povoláním vojska, posílením zdravotníků, vyhlášením nepřetržitého provozu, kdy by hygiena pracovala 24 hodin denně. A myslím, že pracuje tedy, omlouvám se, ale jako příklad. To znamená, dá se uplatnit v tomto řešení stávajícího zákona, který je platný od roku 2000, řešení této situace. Ale tato situace asi nenastala. Protože ten zákon hovoří o tom, že aby tato situace nastala, tak je třeba zvážit. Proto existují krizové štáby. V tom krizovém štábu jsou zastoupeni i hygienici, ale jsou tam třeba i hasiči, jsou tam třeba policisté a další. Jsou tam i ti starostové, kteří jsou nedílnou součástí krizového řízení v tom regionu, nebo postiženém, aby zhodnotili, jestli ten stav nastal, nebo ne. A jestliže tato skupina lidí, která má důvěru, danou důvěru ve volbách a důvěru ve své odbornosti, se shodne na tom, že stávající řešení klasická, která uplatňuje hygiena, která uplatňují ostatní orgány státu, jsou dostatečná, tak potom netřeba vyhlašovat tento stav. Ale je tady možnost.

Jinými slovy, kdyby v té Karviné ta situace převýšila nějaký limit, tak je povinností hejtmana kraje toto vyhlásit a řešit. A tu možnost v tom zákoně má, a velice tvrdou. A dokonce jsou judikatury, že je to i "nenapadnutelné právně", jak jsme tady řešili v jiných případech, jestli právně náhrady na odškodnění. Ne, v tomto stavu ne. Tady je rozhodnutí zcela jasné a zákon konkrétně určuje i zodpovědnou osobu. Je to tam vyjmenováno a jasně řečeno.

Čili řekněme si, že v Karviné tato situace nenastala. A všichni, co říkají něco jiného, by to měli dokladovat. Je tady odborná skupina lidí složená jak ze zástupců obcí, tak politiků, tak odborníků, která jasně říká - a nám všem říká - v Karviné tato situace nenastala, protože bychom to jinak určitě vyhlásili. Nikdo přece nepůjde proti vlastním lidem a nevyužije zákonné možnosti, které má, aby tuto situaci řešil. Co ale bude problém, je veřejné mínění. Samozřejmě občané Karviné - ale nejenom Karvinska, ale Frýdecko-Místecka a dalších okresů navazujících, kde ta situace je problematická - po čem volají, čeho se bojí, je nedostatek informací. Protože informace, které dostávají, pocházejí z médií. A jestli je něco ke kritizování na stávající situaci, kterou žijeme, je postoj médií. Honba za senzací. To považuji za něco nejhoršího, co se mohlo stát.

A jestliže v nouzovém stavu, který tady v této zemi byl, mělo něco být, a co považuji za velkou chybu, je, že v krizovém štábu nebyli účastníci médií, minimálně veřejnoprávních. Měli na ten krizový štáb chodit a měli občanům umožnit předávat informace, samozřejmě v té omezené míře a možnostech, které to šíření dává, aby měli objektivní a jasné informace, co se řeší, jaký je postup a jak to bude vypadat. Protože to, čeho jsme svědky nyní zvláště na Karvinsku, právě pramení z toho, co píší média.

Podívejte se jenom pro zajímavost na dnešní média, co nám píší. Píší nám - sešlo se v Ostravě tisíc lidí na nějakém Beats for Love koncertu. A jak to, že se tam sešlo tolik lidí? Hygiena citována píše - no, my jsme o tom nevěděli. No, ale ona se ta akce asi někde hlásila, někde informace byla. Proč se někdo nezeptal opravdu zodpovědných, třeba krizového štábu, popřípadě měst, kde se to organizovalo, jaká byla opatření, když už to povolovali, a tak dále? Zeptali se organizátora, ten řekl - my jsme čekali na pokyn, ten nepřišel, čili jsme jeli podle nějakého harmonogramu, který jsme měli. A je tady aféra, která se bude v médiích šířit, a lidi si ji přečtou a říkají si - ježiš, co se to děje? Je to obrovská chyba, že ta média neplní svoji úlohu informovat veřejnost tak, aby byla ta informace komplexní a objektivní. Týká se to i té Karviné i těch horníků.

Druhý problém, který toto ale vyvolává, je strach, strach o práci. My tady řeším nemoc, chorobu. Když se ptáte těch horníků - opravdu je většina bezpříznakových, kolega předřečník zrovna odcházející Hájek vaším prostřednictvím to tady zmiňoval. Ti lidé se necítí nemocní, akorát v testech vyšli pozitivně. Ale co je pro ně teď podstatně horší, je, že se šíří Karvinskem obava, že budou šachty zavřeny trvale. A tady, pokud by se měla vláda ozvat, je přesně ten okamžik, kdy by měla říci - ne, my vás podpoříme, nebojte. Krom toho, že OKD je státní podnik, potažmo řízen Ministerstvem financí přes Prisco, tak by jasně měli říct a mělo by zaznít - my nezneužijeme, jak je nám podsouváno, tady tohoto problému a tu práci tam budete mít i nadále, nebojte se. Protože co je možná horší než covid, je strach z toho neznáma, co to může vyvolat.

A tady bych apeloval na vládu, aby to jasné stanovisko řekla, jak plánuje pomoci tady tomuto podniku, který přistoupil k tomu uzavření, který reguloval tuto výrobu, a prostě nelze nechat ty lidi, a jsou to tisíce zaměstnanců, v nejistotě, že skončí. A teď nebudu vzpomínat další podniky Moravskoslezského kraje, které mají problémy ať již spojené s covidem, nebo spojené s povolením dalšího exportu oceli do Evropské unie ze států mimo Evropskou unii a další, které ohrožují průmyslovou základnu našeho kraje a způsobují další a další problémy.

Hodně citovaná tady byla chytrá karanténa. Ona prostě nefunguje. Prostě přiznejme si to, my všichni, a já se k nim počítám, lidi, co tu informatiku mají rádi, že to nefunguje. A nebudu používat příklady z České republiky, ale použiji příklad z Izraele. Ve stejné výstupní době, kdy se hovořilo o nouzovém stavu u nás, se Izrael připravoval taky na nástup vlny covidu a česká média byla zaplavena informacemi, jak to ten Izrael dělá dobře, zapojil tajné služby a rozjel chytrou karanténu. Podle grafů, které si můžete na těch webových stránkách najít, zjistíte, že to v tom Izraeli taky nefunguje. A ten nárůst je obrovský a už jde exponenciálně nahoru.

Jinými slovy, informační technologie, pokud nejsou včas a dobře připraveny a nejsou otestovány, tak nefungují. A nemůžeme se na ně spoléhat a hlásat občanům jako ideální a jasné řešení - chytrá karanténa nás zachrání. Ne. A tak se zpátky musíme vrátit k tomu, co je popsáno v krizovém řízení, co je popsáno v nouzových stavech a dalších, k tomu klasickému telefonování, trasování, žádání lidí o kontakty a hledání té cesty. Bohužel, bohužel, to stojí čas. Já pevně věřím, že - a byl jsem jeden z iniciátorů, aby zde seděly dámy, které jsou za hygienický stav Moravskoslezského kraje a celé republiky zodpovědné, aby slyšely tuto debatu a také mohly na ni reagovat, jaký je reálný stav naší hygieny, jaký je reálný stav připravenosti těchto orgánů.

A řekněme si, a můžeme se bavit o personáliích třeba - nejste náhodou podhodnoceni v rámci personálního obsazení hygien? No protože logicky, když se nic neděje, tak se šetří. No a šetří se na pracovních silách. A když takový stav nastane, tak kdo to bude zařizovat, když nejsou ty lidi fyzicky? Tak se najde ta chytrá karanténa, ale ta nefunguje. A jsme v axiomu popírání výstupů a musíme řešit klasickými metodami.

Je to ten impuls, který by měl velet k tomu, že se povolávají, nuceně povolávají, pracovníci na plnění těchto úkolů? Nevím, to si musí zodpovídat krizový štáb kraje. Ale tady musí nastat toto řešení, že se prostě povolají ti lidé, a neexistuje, aby se přes víkend zavřelo, zmrazily se vzorky a netestovalo se. To nejde. To vše tady je a je popsáno. Je napsáno, a ty plány existují, že mnoho lidí pod dennodenními dojmy nepotřebnosti krizových plánů je má někde založené v šuplících a padá na ně prach. Budiž. Ale první, když se něco takového stane, je tyto krizové plány třeba vytáhnout a přečíst si je.

Dovolte mi ještě okrajově zmínit jeden problém, který jsme tady neřešili, a to je zdravotnická síť. Někde jsem od odborníků zaslechl, a sleduji ty debaty docela pozorně i na facebookových profilech různých věrozvěstů, kteří hlásají různé teorie, a další a přitom jsou odborníci a mají ta čtyři písmenka před jménem titulu MUDr., dokonce jsou epidemiologové, což mě někdy zaráží, a ti hovořili o tom, že vlastně nás, Českou republiku, svým způsobem zachránila hustá síť okresních nemocnic historicky. Že se tlak na ty centrální rozložil a že vlastně díky tomu, že tady zůstal zachován státní systém nějakých okresních dojezdových a dalších lůžkových kapacit, se nám podařilo zdravotnictví uchránit před tou nástupní vlnou a díky tomu jsme fungovali.

Tady si dovolím jenom malou odbočku, možná teď se omlouvám, politicky, nekandiduji do krajského zastupitelstva, ale osud orlovské nemocnice je takový černý puntíček v tomto, protože to samozřejmě začalo přetěžovat havířovskou nemocnici, která se stala spádovou pro tu oblast, a začaly tam ty problémy, o kterých se tady taky říkalo, že mají ti zdravotníci trošku v našem postiženém regionu problém. Ale je to poučení. Poučení, že krizové plány vůči infekčním chorobám, které byly zpracovávány po roce 2015 - ano, po roce 2015, po první virové vlně, která přišla z Asie, se zpracovávaly v České republice krizové plány na pandemický vývoj virových chorob -, byly k něčemu a že to zachování sítě, které tam bylo popsáno a pojmenováno, co každý okres, každý kraj má dělat, tam je jasně napsáno, jak se jednotliví dodržovali zástupci samospráv, kteří tady byli vychvalováni, a teď nic kritického proti tomu, zachovali vůči plánu, jestli opravdu dodrželi ty počty lůžek, počty ventilátorů, počty lékařů, personální obsazení je tam velice důležité, a v každém takovém pracovišti by měl aspoň jeden odborník, jak tento plán stanovoval, aby byl schopen ne sám vykonávat tu činnost, ale rychle připravit ostatní odborné lékaře na tu speciální profesi, na tu specializaci, která je v této věci nutná, tak tam by měli být zachováni.

K tomu míří ještě moje další otázka. Zase mírně mimo, ale budu apelovat na vládu. Jistě sledujete média, vnímáte, jaký má momentálně Ostrava problém s lékařskou fakultou. Tady budu apelovat na nepřítomného ministra školství pana Plagu a ne - přítomného, pardon, přítomného pana ministra zdravotnictví. Zkuste zachovat lékařskou fakultu v Ostravě, protože tento kraj bude potřebovat ty odborně vzdělané lidi, a já nevím, jak bude hejtman zajišťovat transport lékařů z Prahy. To je asi, řekněme si všichni, nereálné, protože už jsem si taky mj. přečetl, že pendolino jakožto jediný dopravní rychlospoj Ostrava-Praha je zrovna to infekční nebezpečí, před kterým nás všeznalá média varují a vzbuzují tu hrůzu. Zkuste se zamyslet nad tím, že i Moravskoslezský kraj potřebuje lékařskou fakultu a že by bylo velice dobré, aby zůstala zachována, aby mohla vychovávat ty odborníky, kteří jsou schopni v regionu pomoci, aby se nám nestávalo to, co se nám stává teď, když takováto infekce vypukne.

Na závěr si dovolím pouze konstatování, Česká republika v zákonech má řešení těchto efektů, které se na nás přesunuly. My jsme je nezpůsobili. Způsobil to neviditelný virus, který má dlouhou inkubační dobu, a proto je nebezpečný, a šíří se podobně, jako se šíří chřipka. Každý z nás tu chřipku někdy měl. Kdyby se někdo přihlásil náhodou, že ji neměl, měl by být zkoumán. Budeme si na to prostě muset zvyknout, že tady jsou choroby, které nás budou provázet, a že budeme muset zachovat určitou míru zodpovědnosti v přístupu k sobě samým a k životu obecně. Ale nepřeji si, abychom museli trvale nosit roušky, abychom trvale žili v nějaké izolaci, abychom trvale byli nuceni řešit to, že určitá skupina občanů, která je zrovna tím virem postižena, bude ostrakizována a bude vytlačována na okraj společnosti jenom proto, že tu chorobu zrovna má a médiím se to líbí jako hlavní nosné téma.

Zkusme se vrátit k tomu, že všichni jsme na jedné lodi, všichni bojujeme s neviditelným nepřítelem, a zkusme se taky na to soustředit. A jestliže jsou nějaké problémy, ano, bavme se o nich. Ale znovu říkám, neodvolávejme se na něco, co tady je, a nechtějme něco nového. Krizové řízení a krizové plánování existuje, je tady, a v České republice je dokonce na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou poznámku. Přihlásil se pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré popoledne, dámy a pánové. Začal bych tím, co se tady hovořilo na téma vyhlášení stavu nebezpečí. Tady došlo k tomu, že se vlastně plošně otestovalo OKD, kde se prokázala skutečně 20% nákaza u lidí. Ale nedošlo k tomu, co by znamenalo kolaps celého kraje. Všechny složky fungují. Jinými slovy řečeno, je to skutečně teď nápor na krajskou hygienickou stanici dohledávat, a prostě podmínky stavu nebezpečí nebyly splněny. My jsme to řešili každé zasedání bezpečnostní rady kraje a předtím ještě krizového štábu. Takže to bych chtěl říct, že tyto věci skutečně zatím, pokud ta situace nepřeteče skutečně do stavu chaosu, tak pak samozřejmě není třeba tento stav nebezpečí vyhlašovat.

A za druhé, zazněla tady orlovská nemocnice. My jsme transformovali orlovskou nemocnici z akutní péče na péči následnou, tzn. LDN a všechny věci, které s tím souvisejí. A mimochodem byla to právě tato nemocnice, která zachránila v okamžiku, kdy jsme potřebovali v podstatě stáhnout ze všech našich nemocnic nemocné lidi, resp. uvolnit prostory a ty starší nemocné lidi, kteří tam byli, převézt do této nemocnice. Naopak to rozhodnutí nám velmi pomohlo zvládnout tuto situaci a pomáhá i teď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Daniel Pawlas. A stále je připravena paní poslankyně Richterová. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych reagovat na slova pana hejtmana Vondráka prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že právě to, že se zrušila orlovská nemocnice, způsobuje dneska přetížení havířovské nemocnice. Protože jestliže nastal stav, že i v Karviné došlo k izolaci částí oddělení, protože tam byla nákaza covid, orlovská nemocnice de facto byla převedena na LDN, nebo následnou péči, a veškeré akutní případy jsou sváženy právě do Havířova, a ten Havířov je přetížený a víme, že zajistit dostatek zdravotnického personálu zvlášť v našem regionu je velice složité. Takže převod a zrušení orlovské nemocnice byla pro Moravskoslezský kraj velká chyba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, zareaguje pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Vážený pane poslanče Pawlasi prostřednictvím předsedajícího, orlovská nemocnice nebyla zrušena. Nebyla zrušena. Byl pouze změněn charakter její péče, kterou poskytuje, takže prosím, nemaťte tady lidi. A hlavně do televizních kamer. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Olga Richterová a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, dobrý den. Já díky té debatě jsem mohla dohledat některé konkrétní věci, a můžu se tedy nyní zeptat pana ministra k tomu mimořádnému opatření Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě, které právě zmiňuje testování ve zdravotních a sociálních zařízeních. A sice jde o to - je to opatření číslo 10/2020, každý si to může dohledat, a je to opatření, kterým se, jak pan ministr říkal, stanovuje právě povinnost testování zaměstnanců. To je fajn. Akorát ve zdravotních zařízeních je stanovena povinnost testování buď rapid testy, nebo PCR testy. Ale v bodě 7 toho opatření v sociálních zařízeních - hádejte, jakými testy je stanoveno to testování. Jenom rapid testy. Správně jste uhodl, pane předsedající. Takže ta pointa je, jaký smysl má testovat rapid testy pracovníky sociálních zařízení. Už jsme byli svědky toho, jak se vyplýtvaly spousty rapid testů zbytečně, musely se pak opakovat PCR právě v OKD. A přece nechceme tento druh testování uplatňovat na pracovníky, abychom zjišťovali, zda aktuálně, akutně covid prodělávají, nebo nikoliv. To přece nedává smysl.

Takže znovu se obracím na pana ministra. Tady je prostě ďábel skrytý v detailu. Protože jsem právě neměla z toho terénu info, že by tam PCR testy probíhaly, tak mě to překvapilo. A tedy bohužel to opatření v tom znění dává tuto neblahou odpověď. Tak to je jedna věc, kde bych poprosila o reakci, zda toto změníte a zda tam budou ty PCR testy, které jsou potřeba pro tu aktuální infekčnost nebo bezinfekčnost.

A druhá věc. Ráda bych zase v návaznosti na tu proběhlou debatu za Piráty upozornila, proběhlo tady diskutování i s panem hejtmanem, který je zároveň poslancem. Upozornil, že neviděl důvod vyhlásit stav nebezpečí. Fajn. Ale když hovořil o limitech, o těch limitech fyzických možností, jaké mají ta krajská zařízení a ty krajské zdravotní služby, tak volal po pomoci armády. Myslím, že to, že na něj koukám, že to tak je, ale přece jaksi se stále vláda tváří, že armáda byla stažena a že to zvládáme jako stát jinak.

Takže já bych zase poprosila pana ministra. Sdělil jste tedy, že plošnější testování v OKD začne až 19. července, což ukazuje dlouhou časovou prodlevu, to plošnější. A není ten plán dopracovaný, jak náš stát je schopen zajistit to plošnější testování v místech, kde vypuknou ta lokální ohniska. Já mám prostě opravdu tu jednoduchou logistickou nebo manažerskou otázku, jak konkrétně se chcete dobrat toho, aby z těch míst, kde ty kapacity potřeba nejsou, se prostě přesunuly rychle tam, kde to aktuálně je potřeba protestovat, udělat odběry a podobně.

A souvisí to i s tím, jak fungují hygienické stanice, a sice vlastně, s čím se potýkají lidé, kteří se nemohou dovolat na krajskou hygienickou stanici, kteří dostávají pozdě ty výsledky. Tak se de facto potýkají s personální nedostatečností. A to je moje poslední otázka z této doplňující sekce po té již proběhlé debatě. A sice, jak zajišťujete proškolení záložních trasovačů. Zase vím, že při tom největším náporu pomáhala armáda. Opět jsme u toho. Naskočili vojáci. Ale máte tedy domluvené, že když se objeví další lokální ohnisko nebo to na Karvinsku ještě povyskočí, tak máte nějaké další kapacity, další trasovače? Je to samozřejmě i otázka k paní hlavní hygieničce.

Opět je to něco, co by mělo být zmíněno i v těch plánech. Kdyby byly dopracované, kdyby vláda měla dopracovaný konkrétní plán, tak ta škálovatelnost, o které opakovaně mluvíme, znamená, že když rapidně naskočí ať už nějaké ohnisko, výskyt tam, anebo i celorepublikově, tak musíme mít schopnost povolat ze zálohy lidi, kteří v nějaké rozumné kvalitě budou trasovat. A opět po konzultaci s odborníky se domníváme, že zaškolení stačí, že to nemusí všechno být vystudovaní epidemiologové.

A jenom závěrem po těchto svých konkrétních otázkách zopakuji otázky, které už vznesl můj kolega pan poslanec Lukáš Černohorský. A vznesu je proto, aby nezapadly. Jsou to zcela konkrétní otázky zase na hygienu, potažmo na pana ministra. A sice - proč vlastně hygiena nemá tu jasnou evidenci, kolik lidí bylo dáno do karantény? Proč se to zjišťuje zpětně z údajů České správy? Kdy dojde ke sjednocení těch systémů?

A za třetí bych ještě vypíchla otázku pana Černohorského přednesenou před chvílí: Proč jsou doma jenom někteří doloví zaměstnanci OKD? Proč většina těch povrchových zaměstnanců stále chodí do zaměstnání? Konkrétně mluvíme zejména o lidech, kteří pracují pro úpravny uhlí, je to 800 až 1 000 lidí.

Takže já děkuji za konkrétní odpovědi. A věřím, že žádná z otázek nebude přeslechnuta. Zatím vše ode mě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tady mám tři faktické poznámky. Jako první vystoupí paní poslankyně Karla Maříková. Potom dám prostor na faktickou krajské hygieničce Pavle Svrčinové. A potom jako třetí vystoupí na faktickou pan poslanec Jiří Mašek. Takže paní poslankyně Maříková, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tady slyšela, vy všichni, od svých předřečníků, že vláda jednala liknavě. Spousta těch opatření byla v rukách krajské hygieny. Já využiji toho, že po mně má vystoupit krajská hygienička. Chtěla bych ji vyzvat k tomu, aby nám tady vysvětlila, proč tedy k těm opatřením došlo, jak tady je tvrzeno, tak pozdě. Zda to bylo nutné až nyní v současné situaci, abychom o té situaci měli také trošku přehled, co se tam dělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí krajská hygienička paní Pavla Svrčinová a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Tak prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Ředitelka KHS Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová Dobré odpoledne. Děkuji panu předsedajícímu, že mi dovolil vám vysvětlit, vážené dámy a vážení pánové, situaci, jak jsme ji hodnotili my, a zodpovědět některé dotazy, které tady zazněly.

Takže situace na Dole Darkov se začala rozvíjet podle našich informací 24. dubna, kdy jsme zaznamenali první případ. Dne 18. května bylo vydáno opatření, mimořádné opatření krajské hygieny k testování všech zaměstnanců na Dole Darkov. A testovali jsme 2,5 tisíce zaměstnanců ve dvou vlnách. Nejdřív všechny, poté ti, kteří vyšli v prvním testu negativní, tak se testovali znovu, abychom opravdu všechny pozitivní vychytali. V té době bylo opravdu 75 havířů a 6 rodinných příslušníků nemocných nebo pozitivních.

Stejný postup byl v podstatě u ČSM, protože najednou nám začaly vyskakovat případy na Dole ČSM sever i jih. Bylo jich zhruba 20, 22, kdy jsme se rozhodli protestovat tenhle důl rychlotesty pro zjištění, zda tam skrytě neproběhla tedy taky epidemie. A poté, kdy najednou i v průběhu těch rychlotestů začaly přibývat další případy, tak jsme vyhlásili při počtu 95 případů včetně těch 22, co měly souvislost s Darkovem, takže úplně u stejného počtu případů, další testování na Dole Darkov. Dneska máme na schválení na Ministerstvu zdravotnictví stejný postup, takže budeme testovat zase ty, kteří byli v tom prvním kole negativní.

Co se týká úpraven uhlí a toho, že tam chodí asi osm set, tisíc lidí. Zjišťovali jsme, probíhá příprava dolu na uzavření. A to tam docházejí někteří povrchoví pracovníci. Co se týká -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No čas ... Teď je tedy otázkou, jestli mám být vstřícný, mám tady... Právě se chci zeptat, mám tady sice dvě faktické, ale jestli nenecháme paní... Paní předsedkyně krajské hygienické stanice je přihlášena i do obecné rozpravy už asi hodinu. Ale já se tedy ptám všech diskutujících, nebo jestli někdo protestuje, tak to utneme a přihlásíme se znovu. Pan poslanec Stanjura říká, že půjdeme podle jednacího řádu. Vidím to podle kývání. Dobře. Takže já dám na faktické... Takže paní krajská ředitelko, omlouvám se, to by muselo být po všeobecném konsenzu, abychom vám dali další prostor. Ale jestli chcete, tak se můžete přihlásit znovu na faktickou a budete za šest minut. Za čtyři minuty. Hlásíte se? (Ano.) Tak jo.

Takže teď dostane prostor pan poslanec Jiří Mašek. Na faktickou prosím. A potom pan poslanec Josef Hájek se přihlásí.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na pana kolegu Luzara i na pana hejtmana.

Tady jsme se bavili o krizové legislativě, zákonu 240, a o možnostech vyhlásit buďto stav nebezpečí, stav nouze, nebo stav ohrožení státu. Stav nouze jsme tady zažili. Víme, co to znamená, a víme, k čemu nám to vyhlášení může pomoci.

Já bych tady ale chtěl všem připomenout, že mezi těmito krizovými zákony a resortním zákonem o ochraně veřejného zdraví v podstatě nic není. A prosím, vzpomeňte si, když tady náš ministr žádal o možné posílení pravomocí v rámci zákona o veřejném zdraví, a to by se právě dneska hodilo ve vztahu k řešením jednotlivých ložisek a bylo by možné na to pružněji reagovat. A lidé, pokud by ta pravomoc tam byla posílena, tak by také lépe vnímali povinnost dodržovat opatření. V těch místech se ta opatření nedodržují. Já jsem dostal mnoho mailů a na Facebooku se mnou komunikovali lidé na téma: za co jsme trestáni? My jsme v té Karviné, naše děti chtějí mít nějaké prázdniny, dovolenou apod. Takže ta opatření je potřeba dodržovat, je potřeba si to vysvětlit a také je potřeba vysvětlit, že opatření, pokud je budeme dodržovat, tak do tří čtyř týdnů je možné je potom zrušit.

Takže znovu říkám, a vrátil bych se k tomu, jestli není možné využívat resortní zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví a posílit tam pravomoc ministerstva, o což ministerstvo tady žádalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Josef Hájek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, reagoval bych na paní kolegyni Richterovou prostřednictvím pana předsedajícího, která tady pronesla, že se diví, proč nejsou zavřené úpravny. Rozumím, že na úpravnách asi nikdy nebyla. Tak jenom pro vaši představu, první uvolnění se týkalo prodejen Hornbach, které mají vysoké stropy. Úpravny mají asi pětkrát vyšší stropy, pracoviště v úpravnách, to je hala, která je poměrně hodně větraná. A pracovníci jsou u pásu, tzn. ve vzdálenosti 10, 20, 30 metrů. To znamená 10násobně lepší podmínky, než jsou v dole. Zaměstnanci tam nefárají v klecích, mají vytvořeny daleko lepší podmínky než horníci, to je první důvod. Druhý důvod je, to uhlí, které se vytěží, nejde hned přímo do vagonů. Uhlí jde na skládky, to znamená, v téhle chvíli, i když doly netěží, mají doly zásoby na skládkách, které se v této chvíli zpracovávají, protože na to čeká např. Třinec, na to čekají koksovny - to znamená, vy chcete také zavřít, aby zůstaly stát koksovny, aby zůstal stát Třinec? To chcete? To je za prvé.

A za druhé. Prosím vás, poslouchejte, o čem se tady jedná! Tady v průběhu diskuse se hovořilo o tom, že v pondělí jde na vládu nařízení vlády, které je zpracováno s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví, které bude řešit nasazení armády. Tak proč kladete otázky, které už tady byly jednou zodpovězeny? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dostane prostor krajská hygienička paní Pavla Svrčinová na dvě minuty, dovolím si ji zařadit do režimu v rámci nás poslanců, aby tu probíhala nějaká žádoucí diskuse. Prosím, zase vám dám dvě minuty.

 

Ředitelka KHS Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová Takže ještě k dovysvětlení, možná, trasování. Já mám k dispozici pro náš 1,3milionový kraj 40 epidemiologů. Vzhledem k tomu, že případů přibylo natolik, tak jsem posílila ještě z řad ostatních pracovníků krajské hygieny dalšími 50 lidmi, kteří jsou zvyklí trasovat. Trasování nemůže dělat osoba bez zdravotnického vzdělání, protože získává citlivé údaje o zdravotním stavu té nemocné osoby. Oni se ptají, kdy jste měli příznaky a podobně.

Co se týká vyšetřování, my jsme u nás v kraji ve spolupráci se zdravotním ústavem teď zavedli i to, že jsme udělali zkušební sérii vzorků, kdy jsme odebrali vzorky havířům a ty se nasadily i na to, jestli ten virus, který oni vylučují, kdy detekujeme PCR jen genetický materiál, je životaschopný. A první výsledky z 30 vzorků jsou takové, že ten havíř, který byl bezpříznakový, měl velmi nízkou virovou nálož, tak ten virus byl neživý po první pasáži. Děláme ještě tento týden druhou pasáž toho viru, kdy ho kultivujeme na kuřecích embryích, a ty výsledky budeme mít příští týden.

Co se týká střídání směn, my jsme jednali s OKD, jak s odbory, tak s vedením. A sami přiznali, že v krizovém plánu měli oddělování jednotlivých směn od sebe a v okamžiku, kdy to zrušili, tak vylítla nemocnost na Darkově. Takže my jsme se mimořádným opatřením krajské hygieny, rozhodnutím pro OKD, vrátili k tomu, že jsme jim nařídili, aby se jednotlivé směny nepotkávaly zejména ve sprchách, v jídelnách apod. Takže oni se vrátili zpátky k třísměnnému provozu.

To je asi k vysvětlení několika vašich otázek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, taky za přesné dodržení času. Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Zatím mám tyhle dvě přihlášky na faktickou. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já bych ještě k té činnosti na OKD, těch šest týdnů, ten proces, kdy se utlumí doly, to jsou pouze čtyři týdny čistého času. Týden je potřeba na to, aby se ten důl zajistil, aby se všechno převedlo do režimu technologického minima. A pak další týden, poslední, je zase na to, aby se ten důl uvedl zpátky v provoz. Takže bych chtěl říct, že to, že jsou tam horníci, neznamená, že se těží, ale je to v podstatě právě proces utlumení.

A druhá věc, stav nebezpečí. Prosím vás, stav nebezpečí neopravňuje hejtmana povolat armádu. Není to v pravomocích hejtmana. Ve stavu nebezpečí nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou paní poslankyně Olga Richterová a pak se připraví pan poslanec Petr Třešňák, protože pan poslanec Jurečka mě požádal, zda by mohl být zařazen až úplně na konec. Což ovšem tady v počítači nemůžu udělat, takže tam bude pořád svítit, dokud nevystoupí pan poslanec Třešňák. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za odpovědi. Současně je to po dlouhé době skutečná diskuse, opravdu za to děkuji. Ale já jsem se právě ptala, proč padlo to rozhodnutí, že zaměstnanci z povrchových částí OKD chodí do práce. Bylo tady nastíněna nějaká odpověď, jak jsou tam rozdílné podmínky. Ale nepadlo už, zda budou prioritně testováni. Protože zase přesně ta otázka, 19. 5. je pozdě. Takže moje otázka je, zda tito lidé, co tam nadále pracují, v rámci zamezení dalšího šíření budou prioritně testováni PCR testy.

A stejně tak moje faktická zpřesňující je, to je prostě opatření krajské hygienické stanice, že v těch sociálních zařízeních mají být pouze rapid testy, takže opět se zeptám nejenom pana ministra, ale i paní hygieničky, zda toto se změní a použijí se tam PCR testy.

A ještě třetí věc, ke které bych se fakticky ráda vyjádřila, že trasování - zase cituji - nemůže dělat osoba bez zdravotního vzdělání. Tak na co já se ptám, je zase příprava škálovatelnost těch opatření podle toho, v jakém budou rozsahu. Samozřejmě je ideální, když to dělá osoba se zdravotnickým vzděláním. Ale pokud nastane větší rozsah, více ohnisek, bude potřeba bleskově vytrasovat tisíce lidí, tak to prostě není možné zvládnout. Proto se ptám na záložní řešení, na připravenost pro okamžik, kdy prostě ti vzdělaní a ideální nebudou stačit. Takhle jednoduché moje otázky jsou a děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Třešňák a po panu poslanci se přihlásila v obecné rozpravě krajská hygienička Pavla Svrčinová, a tím pádem nebude mít omezený čas se vyjádřit. Takže pane poslanče, vy také nemáte omezený čas, takže prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezký den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem původně chtěl zareagovat v diskusi o chytré karanténě, tedy nejen o ní, faktickou poznámkou v momentě, kdy mluvila paní hlavní hygienička Rážová, nicméně jsem to ponechal až na řádnou přihlášku, ale nebude to trvat příliš dlouho. I sám jsem totiž opakovaně na výboru zdravotnictví, a to mi jistě dá paní hygienička za pravdu, protože tam byla přítomna, upozorňoval, a tuším i zde na plénu také, o dopracování chytré karantény, a to nejen v té funkční rovině, ale především v té, jak jí dopracovat nějakou legislativní oporu, např. do zákona o ochraně veřejného zdraví, a to včetně všech kontrolních mechanismů. Protože teď skutečně zákonodárný sbor nemá možnosti, jak si reálně ověřit fungování chytré karantény, resp. vnitřku toho systému, ale i způsobu nakládání s daty. Vlastně pokud by ty informace byly už nyní podrobnější, nemusela by se zde chytrá karanténa tolik omílat stále dokola i dnes a mluvit o ní jako o Columbově manželce. Takže zde opakovaně požádám o informaci pravděpodobně pana ministra, kdy bude připraven návrh takovéto legislativní opory.

My samozřejmě vítáme, že se to nějakým způsobem vyvíjí, byť ta Chytrá karanténa 2.0 by měla být funkční, tuším, až k 30. 9. dle podkladů. A z těch pokročilých funkcionalit je to minimálně tedy začlenění té komponenty eRouška a mapy.cz. V této souvislosti mě napadá ještě jedna drobná poznámka a takový apel na kolegy-poslance, aby šli sami příkladem. Já jsem se před chvílí zkoušel tedy projít sálem se zapnutým telefonem a ten mi v jeden moment posbíral 27 unikátních ID čísel v celém sále. A to číslo bude ve skutečnosti možná ještě menší, protože z důvodu anonymizace ten systém to unikátní ID číslo průběžně mění. Takže skutečně apel, aby poslanci šli v tomto sami příkladem.

Nicméně vrátím se zpátky k té Chytré karanténě 2.0, kterou já osobně jsem zde jednou už nazval spíše Chytrou karanténou 1.5, protože on je to primárně nástroj pro hygieniky, což je naprosto správně a já to chápu, protože to je to nejdůležitější, ale otázka zní, proč tedy jiné státy přicházely s mnohem sofistikovanějším a pokročilejším řešením, které bude hlavně usnadňovat žití pro občany. Už třeba jenom rychlými notifikacemi o výsledku testů nebo varováním před rizikovými oblastmi, a to včetně upozornění na aktuální opatření, která v té dané oblasti zrovna platí. A mnoho dalších.

Svůj další dotaz bych směřoval spíše na pana ministra Havlíčka, kterého tu tedy teď zrovna nevidím, a už o tom v úvodu mluvila, tuším, i kolegyně Richterová, protože dle informací z médií uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu velmi úspěšný Hackathon s názvem Hack the Crisis. Jako projekt s číslem třináct skončil projekt s názvem Covidy, umožňující automatizované řešení pro sdělování výsledku testů, to, co jsem zmínil i před chvílí. Bohužel ze strany ministerstva prý údajně zájem nebyl. Otázka tedy zní samozřejmě proč, protože když právě vidíme ten stav na Karvinsku, tak ten ukazuje, že lidem chybějí především ty informace o výsledcích testů, respektive to doručování informací zcela vázne.

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mi tady mezitím naskočila ještě jedna faktická poznámka, takže dvě minuty pan poslanec Leo Luzar a potom vystoupí tedy krajská hygienička Pavla Svrčinová. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já jenom krátce v reakci vaším prostřednictvím na pana hejtmana Moravskoslezského kraje. Použití Armády České republiky v souladu se zákonem č. 239 Sb., o integrovaném záchranném systému, může být plánované, to nepřichází v úvahu, ale ostatní pomoc složkám integrovaného záchranného systému, tato může být poskytnuta na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra při provádění záchranných (nesroz.) prací vojenskými útvary a zařízeními v souladu s § 15, 16, 18 zákona č. 239/2000 Sb. O jejich nasazení rozhoduje Generální štáb.

Nevím, jestli kraj požádal Generální štáb o nasazení této armády, ale tu pravomoc má ze zákona hejtman, kraj nebo hasičský záchranný sbor. Kdyby to byla plánovaná pomoc, tak i tu je možnost poskytnout, a existuje dohoda, která je tady citována. S dohodou o plánované pomoci na vyžádání uzavřené mezi ministerstvem a Generálním štábem hasičského záchranného sboru.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení krajskou hygieničku Pavlu Svrčinovou a připraví se pan poslanec Josef Hájek následně. Jenom bych vás chtěl, paní ředitelko, upozornit, že vás budu muset ve 13.00 hodin přerušit a potom budeme pokračovat, a to od 14.30 hodin. Takže budete moci pokračovat, samozřejmě, i když to nestihnete, ale až ve 14.30 hodin potom. Prosím, máte slovo. Klidně si ten mikrofon dejte níž, abyste...

 

Ředitelka KHS Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová Já bych chtěla vysvětlit to testování na dolech. Takže na dolech ČSM sever, jih budou v druhém kole vytestováni úplně všichni zaměstnanci, kteří v prvním kole byli negativní, včetně dodavatelských firem, jako je AWT, Alpex a podobně. Rychlotesty v sociálních službách používáme proto, že je používalo i Ministerstvo zdravotnictví podle svého mimořádného opatření pro sociální služby.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To je vše. (Vysvětlila jsem. Děkuji moc.) Dobře, kdykoli se zase přihlaste.

A nyní tedy vystoupí pan poslanec Josef Hájek a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, děkuji za slovo. Škoda, že tady není pan zpravodaj. Já bych chtěl navázat na jeho slova, kdy on v úvodu řekl, že došlo k selhání státu, a já s ním výjimečně souhlasím. Ano, v případě OKD došlo k selhání státu! Stát zavinil, že se tato společnost dostala do rukou Bakaly, který tu společnost vytuneloval. Včera jsme projednávali problematiku snížení daně z převodu nemovitostí. Bylo diskutováno, jaké jsou pěkné byty, 45 tisíc bytů ten Bakala ukradl! Čtyřicet pět tisíc hornických rodin okradl o ty byty! To bylo to selhání státu, na které dneska ti horníci trpí! Bakala dovedl OKD do insolvence, díky premiérovi a vládě se podařilo zachránit 10 tisíc horníků.

Ano, pravda je dneska taková, že je to státní podnik, který je v obrovských problémech. Obrovských problémech díky tomu, že tam řádí koronavirus, díky tomu, že poklesly světové ceny na trhu. To znamená, pokud chcete si vzít horníky jako rukojmí, tak se pojďte bavit, jak těm horníkům pomůžete. Já nevěřím tomu, že Piráti jsou vedeni snahou pomoci horníkům! Kdo je vaše lídryně? Paní Klusová! Ta má ráda horníky jak pan Okamura migranty! To přece víme! To přece víme. Já ji sleduji už řadu měsíců. Ta neskrývala svoji radost, když došlo k zákazu povolení hornické činnosti v desáté kře na Dole ČSA. To znamená, skutečně, pojďme se bavit o tom, jak těm horníkům pomoci! Kdyby nebylo horníkům okradené, okradené to OKD a zůstal státní podnik, tak to mohlo dopadnout jak v RAG.

RAG je německá společnost, která se v roce 2008 rozhodla, že ukončí svoji těžbu v průběhu deseti let. To znamená, v letech 2008 až 2018. Ta firma měla 15 tisíc lidí, připravila komplexní program s heslem "postaráme se o každého zaměstnance". Řada německých kolegů, nechci říci soudruhů, ale německých kolegů, odešla do po padesáti letech s důchodem 8 tisíc eur. Osm tisíc eur.

Dneska jsme v situaci, že je OKD státní firma právě díky tomu selhání státu, a vybudete potom kritizovat vládu a premiéra za to, že si ten útlum toho hornictví, který je bohužel nebytný, a taková je nějaká realita, si bude vyžadovat prostředky. Ale vy jste zavinili to, že skutečně došlo k (odlivu?) 100 miliard, které kdyby dnes ta firma měla, tak mohla investovat do sociálního programu, do systémového útlumu, který by pokryl jak ty náklady na útlum, tak náklady na sociální program. - Mám ještě tři minuty.

Já se tady ještě divím zástupcům lidovců a ODS. Prosím vás, kdo je v kraji? Kdo je v kraji v koalici? Kdo je první náměstek hejtmana? Pan Curylo! Pan Curylo! Kdo je v koalici za ODS? Je tam pan Unucka a pan Folwarczny. Oni s vámi nekomunikují? Vy nemáte informace o tom, co se v regionu děje, co se děje na šachtách? Tak jak tam probíhá ten přenos informací? Já tomu nerozumím. Já tomu nerozumím.

Pan Janda, který je slušný sportovec, vážil jsem si ho, používal skutečně výrazy, které někdy používám i já, když žádal tady ministra a premiéra a paní ministryni financí, ať zvedne zadek a jede na šachty. Já se ptám, pane kolego Jando, skočil jste si na šachtu? Skočil jste se tam podívat? To znamená, jedna věc je, když člověk někoho kritizuje - pokud já kritizuji, tak se snažím jít příkladem a zafárat si tam. Takže prosím vás - mám poslední minutu. Můj apel je - pojďme řešit systémově, já neříkám, že všechno je tam v pořádku. Bavme se na profesní úrovni, co je třeba zlepšit ve zdravotnictví, co je třeba zlepšit v hygieně, v epidemiologii, a bavme se o tom, jak pomoci horníkům k tomu, aby OKD a horníci utlumili své šachty se sociálním programem tak, aby prostě byli všichni spokojeni. Děkuji. (Celá řeč pronesena, hlasitě, emotivně.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dám prostor na faktickou poznámku. Tu ještě stihne paní poslankyně Olga Richterová. Budu vás muset tedy přerušit, ale můžete jít ještě. Je stále 12.59). Tak prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jedna faktická poznámka k paní hygieničce, a sice že tam nebylo zodpovězené, proč používat ty rapid testy v sociálních zařízeních. Možná to tedy má být otázka na pana ministra.

A druhá odpověď -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás zastavím, už přeruším. Nicméně byla jste přerušena po nějakých 14 sekundách, to znamená, jenom pro stenozáznam zopakuji pořadí faktických poznámek, protože vás tady je opravdu hodně, aby si to organizační odbor mohl taky poznamenat, který nás tady sleduje online. To znamená, paní poslankyně Olga Richterová po 14 sekundách byla přerušena, takže budete ve 14.30 ihned pokračovat, paní poslankyně, dostanete jako první faktickou. Dále je pořadí faktických, protože to nevidíte, pan poslanec Černohorský, Bartoš, Bartošek, Jurečka, Janda. Tak to je pořadí faktických. Dále po panu poslanci Hájkovi je přihlášen ještě navíc v obecné rozpravě, byl přihlášen pan poslanec Jurečka, nicméně to bude až po těch faktických. A dále to bude následovat pan poslanec Kupka a Juránek, tak jak vidíme.

Takže tímto přeruším program této schůze. Přeji vám dobrou chuť a uvidíme se tady opět ve 14.30.

 

(Jednání bylo přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: (Přibíhá do sálu.) Dobré odpoledne. Já se omlouvám, nedostatečně jsem se domluvil. Budeme tedy pokračovat v jednání tam, kde jsme skončili, což znamená v bodě 2. Než dám slovo řečníkům, seznámím vás s omluvenkami.

Pan poslanec Kott se omlouvá z dnešního jednání mezi 14.30 a 15. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák se omlouvá dnes mezi 15. hodinou a 18. hodinou z rodinných důvodů, pan poslanec Vácha se omlouvá dnes mezi 15. hodinou a 19. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Fiala se omlouvá mezi 14.30 a 23.45, tedy do konce jednacího dne, z pracovních důvodů a pan poslanec Janda se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Budeme pokračovat v projednávání bodu číslo 2 této schůze, což je kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území ČR a opatření k prevenci druhé vlny s termínem plnění 30. června 2020 a informace vlády o aktuálním výskytu COVID v lokálních ohniscích, zejména v Moravskoslezském kraji. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili polední přestávkou ve všeobecné rozpravě. Pan poslanec zpravodaj Jan Bartošek již zaujal své místo u stolku zpravodajů.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě. Poslední před polední přestávkou bylo přerušeno vystoupení paní poslankyně Olgy Richterové s faktickou poznámkou. Pokud jsem to dobře zaznamenal, spotřebovala z ní pár desítek vteřin, takže jí dám potom celé dvě minuty. Prosím, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Poprosila bych jenom o dopřesnění k tomu testování pracovníků v sociálních zařízeních. Jaký je důvod, proč tam tedy ze strany Ministerstva zdravotnictví, jak uvedla paní hygienička, je nařízeno používat ty rychlotesty, které zjišťují prodělanou nemoc, protilátky. Moje otázka by byla, proč se tam nemají použít testy PCR k tomu zjištění infekčnosti akutní. A to je tedy jedna věc faktická.

A druhá věc do té debaty o fungování aktuálních opatření je, jestli tedy budou otestováni opravdu všichni pracovníci OKD včetně těch v těch povrchových provozech a včetně, a to je neskutečně důležité, agenturních pracovníků. Jsou tam totiž opravdu tisíce lidí zaměstnaných přes agentury.

A poslední věc. Jestli se opravdu neuvažuje o dřívějším začátku. Stále mi není jasné, proč by to plošnější testování mělo začít až 19. 7. Je to prostě deset dní prodleva. Považuji to za nelogické, proč takto zadlouho.

Děkuji za zodpovězení těchto otázek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, kterým je s faktickou poznámkou pan poslanec Černohorský, ještě seznámím sněmovnu, jak jsou ty přihlášky, kdyby to někteří zapomněli během přestávky. Takže pan poslanec Černohorský, pan poslanec Bartoš, pan poslanec Jurečka, pan poslanec Janda a pan poslanec Kohoutek. A než dám slovo panu poslanci Černohorskému, tak seznámím sněmovnu ještě s omluvenkami. Paní poslankyně Malá se omlouvá mezi 14.30 a 19.33 z důvodu jednání a pan poslanec Bauer se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže děkuji za slovo. Minule tady pan poslanec Bojko říkal, že se paní Zuzaně Klusové smějí. Pan poslanec Hájek tady prostřednictvím pana předsedajícího tvrdil, že se nezastává horníků, přičemž pan poslanec Hájek tady je ten, který tady prohlásil, že vlastně promořujeme horníky. Já si myslím, že kdyby pan poslanec Hájek jim to šel říct do očí, že je promořujeme za 60 % platu včetně toho, že když půjdou do karantény, tak těch 60 % platu dostanou i manželky, tak jsme ho tady viděli asi naposledy. Protože v tuto chvíli se totiž na ně už nevztahuje většina těch úlev, které my jsme tady v rámci legislativní nouze schvalovali. V tuto chvíli je to totiž může ekonomicky zničit, protože se to netýká jenom horníků, ale i těch, kteří pracují jako agenturní pracovníci. Takže když tady pan poslanec Hájek tvrdil, že se paní zastupitelka Klusová nezajímá o horníky, tak evidentně nesleduje, jak tvrdil, dostatečně pozorně, co dělá, protože ona byla ten, kdo teď s firmou Dubos, což je jeden ze zaměstnavatelů agenturních pracovníků, domluvil, že oni jim zaplatí celý plat. Protože jak tady bylo popisováno, nejedná se jenom o to, že by jim dávali, nebo oni jim zkrátí ten plat, ale velkou částí z toho jsou diety.

Filozofickou otázku, kterou si položím tedy na konci: Když se toto vyjednávalo, kde jste byl vy, pane poslanče, když se tolik horníků zastáváte? Kdybyste ji sledoval, jak říkáte, tak víte, že už dlouhodobě za Karvinsko i za Moravskoslezský kraj řeší jeho budoucnost, protože prostřednictvím pana předsedajícího všichni víme, že těžit se dlouhodobě nebo dlouho už nebude. A to bylo jasné už někdy kolem roku 2013/2014, k čemuž jsme došli i ve vyšetřovací komisi, protože tou dobou opravdu ty finanční prostředky tam již nebyly. Ona se totiž zastává lidí, kteří jsou utlačováni bezohledností. Například ty, které OKD neodškodňuje od důlních škod, a dalších. Děkuji za čas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Pan poslanec Bartoš není přítomen v sále, takže jeho přihláška propadá. Pan poslanec Jurečka stahuje. Pan poslanec Janda není přítomen, resp. omlouval se. (Posl. Janda je přítomen.) Pardon. Až od 16.00. Pardon. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já chci jen reagovat na pana poslance Hájka vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já panu poslanci děkuji za poklonu, kterou mi tady vyšvihl, nebo jak to říct, i když nevím, jak upřímně to myslel.

Za druhé, musím se ohradit určitě k tomu, že používáme stejný slovník. Já si myslím, pane poslanče, že my dva opravdu stejný slovník nepoužíváme a nikdy používat nebudeme.

A za třetí se ptal, jestli jsem tam byl. Já jsem z regionu, jsem z Moravskoslezského kraje. A pokud bych přijel na ty doly, tak nejsem kompetentní osoba, aby mě tam pustili. Od toho jsou jiní lidé. A ti lidé, kteří to měli řešit, potažmo tady pan ministr, pan premiér a paní ministryně Schillerová, tak ti to neřešili. Já jsem tady od toho, abych tento problém zmínil, že v Moravskoslezském kraji se něco takového děje, a ti, co by měli konat, tak nekonají.

A další věc jen tak na závěr. Nemáme tady pana premiéra, tak nevím, jestli budete ještě nadále exhibovat. Když se to vezme, vy jako bývalý horník, ale nepřipadá mi, že bráníte ty horníky a ty dotčené lidi v tom Moravskoslezském kraji. To si myslím, že tady spíš hájíte jenom zájmy vaší vlády, která v tomto naprosto selhala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovoluji si připomenout, že bychom se měli oslovovat mým prostřednictvím. A nyní tedy pan poslanec Kohoutek - stahuje. V tom případě pan poslanec Hájek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, bohužel musím reagovat. Poprosím kolegu Jandu prostřednictvím pana předsedajícího, ať si přečte můj stenozáznam, kde skutečně z toho vyplyne, že se těch horníků zastávám. Opravdu jsem hovořil o tom, že je škoda, škoda, že se stát zbavil vlastnictví na OKD a že to nedopadlo jako v Německu, kde deset let pod státní firmou připravili komplexní sociální program a skutečně se o ty horníky postarali.

Co se týče paní Klusové, já jsem řekl, že, abych to ještě jednou zopakoval, že má vztah k horníkům jako pan Okamura k migrantům, a já na tom trvám. Když se podíváte na její mediální výstupy, tak v únoru na Facebook dala článek "Má Karvinsko budoucnost? Ano, ale jedině bez uhlí". Ano, jedině bez uhlí. V tom textu mimo jiné napsala: Proti těžbě aktivně vystupujeme se spolkem SOS v Karviné pouze my Piráti... a tak dále. To znamená, ona dokázala s tím spolkem SOS zaříznout těžbu na Dole ČSA, zaříznout těžbu na Dole Darkov. To znamená v téhle chvíli, jako bych zemědělci zakázal pěstovat obilí, lesníku, že nesmíš kosit, a potom ti řeknu: Já ti budu pomáhat. On ti ten zaměstnavatel nechce dát peníze, tak já ti budu pomáhat. To je pokrytecké, nezlobte se na mě.

A co se týče toho hornictví. Já tam byl 36 roků. Když zavřu oči, orientuju se na šachtě, na úpravnách, v podzemí, ještě dneska ve snu fedruju. Takže mi stačí, když jsem v telefonickém kontaktu s kolegy, a mám podstatně desetkrát větší informace, které dokážu zpracovat, než kdybyste tam byli vy třeba desetkrát na návštěvě. Takže já to neberu jako kritiku, ale prostě skutečně to nepotřebuju vidět, protože já to mám tady v hlavě zakódované. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Černohorský bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího měl by se pan poslanec Hájek naučit rozlišovat mezi tím, když bráníte rozšíření těžby pod obydlené oblasti, a nenávistí k horníkům. Což je asi adekvátní k těm migrantům, kteří jsou tady zmiňováni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Hájek se znovu přihlásil s faktickou poznámkou, bude reagovat. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane předsedající. Pane kolego Černohorský prostřednictvím pana předsedajícího, já to důlní pole desáté kry mám před očima. Tam žádná obydlená oblast není. To znamená, to dobývání, které bylo plánované, bylo asi dva nebo tři kilometry od obytných oblastí. Na to se dělá projekt poklesů, důlních vlivů, a ta dotčená oblast, o kterou bojovala SOS, měla posudkem dokázané, že ty problémy budou minimální, skoro neznatelné. To znamená pokles v řádu centimetrů. Takže se skutečně nejednalo o to, že by OKD chtělo podrubávat baráky, že by prostě hrozilo, že těm lidem se sesype barák na hlavu, nebo nějaké nebezpečí. Skutečně to není pravda.

Omlouvám se, Lukáši prostřednictvím pana přesedajícího, skutečně tomu rozumím. Omlouvám se, ale skutečně tomu rozumím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Černohorský bude reagovat.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Poslední hornická vsuvka. To asi určitě vysvětluje, proč začali vykupovat celé staré město včetně celých domů. Kdyby tam nebyl téměř žádný vliv, tak by to určitě nenakupovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Hájek znovu s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Omlouvám se, ale bohužel musím. To znamená, strategie Dolu Československé armády byla taková, že chce kopat desátou, jedenáctou, patnáctou kru. A proto se rozhodla - a když chcete v hornictví něco dělat, tak to musíte dělat s perspektivou deseti, patnácti, dvaceti let. Tak jestli Důl ČSA někdy v roce 2010 řekl, že bude kopat desátou, jedenáctou, patnáctou kru, tak musel už dopředu vykupovat nemovitosti, aby prostě v tom prostoru, který chce plánovat, aby tam skutečně neohrozil životy. Ty plány se změnily a v té žádosti, o které jsem hovořil, ta desátá kra, skutečně minimalizovali tu oblast toho dobývání, která skutečně neměla téměř žádný vliv na ty dotčené objekty. Takže abychom si skutečně nalili čistého vína.

A já už opravdu nechci zdržovat. Já ti to, Lukáši prostřednictvím pana předsedajícího, vysvětlím odborně, protože opravdu těch 36 roků skutečně tomu rozumím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si Sněmovnu obecně volat k věci, protože tady přece jenom už jsme také daleko od tématu. Seznámím Sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Munzar se omlouvá z dnešního jednání od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní budeme pokračovat. Je přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Kupka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan kolega Výborný už představil konkrétní návrhy, se kterými přicházíme, konkrétní principy, které se snažíme prosadit proto, aby Česká republika byla připravenější na případnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Upozornili jsme už v březnu na to, že by bylo vhodné upravit krizový zákon tak, aby lépe řešil i náhrady škod. Přicházíme s konkrétními body, které jsme také představili. Chtěli bychom doplnit ještě jednu věc a navrhnout Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém bychom uložili Ministerstvu zdravotnictví, aby bezodkladně provedlo zátěžové testy systému zdravotní péče s cílem odhalit slabá místa a aby ověřilo, zda jsou připraveni na případnou druhou vlnu pandemie COVID-19 a jakékoliv budoucí zdravotní krize.

Zátěžové testy by měly být do co největší míry koordinovány s dalšími státy Evropské unie k zajištění přeshraniční spolupráce a stanovení společných kritérií. Je to směr, kterým se vydávají i okolní státy. Znovu se ukázalo, že v některých případech je ona spolupráce zejména na hranicích nezbytně nutná a velmi prospěšná. Tohle je krok, návrh, který by nepochybně prospěl tomu, že by se Česká republika připravila na možné budoucí vlny a zároveň by byla připravena i na jakékoliv další podobné epidemiologické hrozby v budoucnu. Ukazuje se, že analýza prověření toho stavu je nepochybně namístě i proto, aby jednotlivé složky, dílčí části toho systému, jednotlivé nemocnice, dokázaly pak snáz a rychleji reagovat na případnou krizovou situaci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Předejte potom prosím návrh písemně zpravodaji a je potřeba jej také načíst v podrobné rozpravě. Já jsem v poznámkách nalezl, že byl přihlášen v rozpravě pan poslanec Jurečka, ale nevím, jestli to platí. (Poslanec Jurečka: Platí.) V rozpravě, ano. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, jediný člene vlády, pane ministře (Vojtěchu), kolegyně, kolegové, před chvílí jsem tady pozoroval tu přestřelku mezi kolegy poslanci, tak jsem měl sto chutí přinést pravítko, a že bychom to tady poměřili. Přišlo mi to, že už to nebylo úplně efektivní, ta debata, ale to je jenom můj pohled zvenčí.

Mám tady několik důležitých postřehů k této záležitosti, kterou tady na této mimořádné schůzi projednáváme. Možná, když tady kolega Hájek odešel, to je škoda, protože já jsem tady chtěl některé věci přímo zmínit, protože se týkaly podnětů, které já jsem dostal od lidí, kteří přímo pracují jako zaměstnanci OKD a dávali mi konkrétní podněty, že např. když se zavřel Důl Darkov, tak někteří zaměstnanci byli převedeni na jiné doly, a byly to konkrétně dvě směny lidí, kteří šli na jiný důl, a tímto rozhodnutím to přispělo k šíření tohoto viru. Potom se také mluvilo o tom, proč k tomu zavření nedošlo už dříve. Kdyby k tomu rozhodnutí měl vlastník odvahu po konzultaci s hygienou, tak by to zase mělo daleko větší efekt na tu situaci. Tady stát v březnu zavřel desetitisíce firem, drobných živností apod., ale v případě svého vlastního podniku k takovému kroku nezasáhl dostatečně včas.

A já musím říct, že před 14 dny, když bylo jednání Poslanecké sněmovny, tak já jsem se tady z tohoto místa ptal, jakým způsobem situaci na Karvinsku v rámci OKD vláda řeší. Seděli tady členové vlády. Ptal jsem se, jestli funguje chytrá karanténa. Ptal jsem se, jestli chytrá karanténa je stále chytrá karanténa. Pan ministr na to nijakým způsobem nereagoval, ani ostatní členové vlády.

A dneska tady máme poměrně velmi silné varování. Od té doby, kdy tady zhruba od poloviny května běží silná rozvolňující opatření, a všichni jsme si říkali, dobře, tak to nejhorší máme za sebou, tak samozřejmě v tento okamžik dostáváme varování, které nám říká: jak jste se poučili z té situace, která tady byla od poloviny března? Tady se hodně slov řeklo z úst pana premiéra a ostatních členů vlády, který říkal, zvládli jsme to a už to bude do budoucna dobré. To si všichni přejeme. Ale já bych chtěl poprosit, aby pan premiér a pan ministr zdravotnictví a další kompetentní ministři, kteří v těchto oblastech mají co říci, aby dali výčet těch konkrétních věcí, které se za poslední tři měsíce podařilo změnit. Abychom neopakovali případnou druhou vlnu. Ta situace na Karvinsku je opravdu velmi silně a vážně zdvižený prst, který říká: vládo, podívejte se na to, v zásadě se žádná opatření nepodařilo zrealizovat tak, abychom mohli říci, že jsme výrazně lépe připraveni a poučeni z té situace posledních tří měsíců.

Mám některé konkrétní otázky a byl bych velmi rád, aby na to pan ministr zdravotnictví odpověděl, případně i někdo jiný z vlády, pokud dojde, a to je, jak jsme na tom z hlediska legislativních kroků. Zmiňovaný bezpečnostní zákon, který by měl tu situaci do budoucna řešit z hlediska například i různých otazníků, které tady byly okolo použití zákona o ochraně veřejného zdraví. Jednání Sněmovny od té doby bylo už několikrát. Máme tady za sebou několik jednacích týdnů a žádný legislativní posun v tom, že by vláda měla prioritu a řekla: chceme tady tento zákon mít co nejdříve, abychom v případě opakující se druhé vlny měli jasný legislativní základ, jak postupovat, jak to řešit. A to není. Takovou aktivitu tady jako poslanci nevidíme.

Byla tady diskutována otázka transparentnosti nákupů, a v případě Ministerstva zdravotnictví ta transparentnost je s velkými otazníky. Jednak se to prošetřuje v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Já i další osoby v České republice (jsme) podali také trestní oznámení na postup při nákupu v době koronavirové krize. A často jsme slyšeli: Postupovali jsme tak proto, že jsme byli ve výjimečné situaci, a kdybychom postupovali podle zákona o zadávání veřejných zakázek, bylo by to příliš složité. A zase otázka zní: Je tady nějaký posun v tom, že by tady ležela novela zákona o veřejných zakázkách, kterou by vláda chtěla prioritně projednat proto, aby se v budoucnu v těchto situacích rozvázaly ruce pro efektivní nakupování státních hmotných rezerv, případně jiných institucí?

Pokud já mám obecné informace, tak vím, teď v rámci toho tendru, který Správa státních hmotných rezerv vypsala, je velké množství nabídek, ale bude také muset Správa státních hmotných rezerv mnoho nabídek, které by mohly být úspěšné, vyřadit, protože jsem tam různá drobná formální pochybení, a bylo by dobré, aby se ten zákon upravil, aby umožňoval rozumnou flexibilitu a postup státního orgánu i v tom stavu nouze.

Další otázka - kompenzační pravidla, ať už legislativní, nebo výklad soudu. Je tady nějaký postup, který by mohla ministryně spravedlnosti říci v této věci, aby případně do budoucna občané, firmy mohli vědět, na čem jsou, co mohou očekávat z hlediska kompenzací, z hlediska odškodnění atd.? Velmi bych žádal pana ministra, aby nám řekl, proč tak často zmiňovaný nástroj chytré karantény vlastně nefunguje. Proč se ukázalo, že to vlastně nevedlo k tomu kýženému efektu, a co se změní pro to, aby nástroj chytré karantény fungoval. My můžeme být za pár týdnů v situaci, kdy lidé, kteří se budou vracet z různých míst Evropy nebo některých částí světa ze svých dovolených, mohou přispět k tomu, že můžeme velmi rychle pozorovat případně nárůst a nástup druhé vlny. A bude ta chytrá karanténa lepším nástrojem? Změní se něco? Zlepší se její vymahatelnost, kontrolovatelnost atd.? Co se v té věci děje? Mám pocit, že nic konkrétního.

I ta usnesení, která navrhujeme nejenom my jako KDU-ČSL, ale i někteří další poslanci, nemíří na to pitvat se v tom, co kdy kde kdo přesně za poslední týdny na případu OKD pochybil. To ani horníkům, ani Karvinsku, ani České republice už v tento okamžik nepomůže. Ale míří to k tomu, abychom se poučili a ty nástroje, ať už legislativní, nebo i jiné, byly připravené líp, aby lidé věděli, že tady bude pro ně rychlejší, efektivnější ochrana. A já se přiznám, a to jsem člen této Sněmovny a pozoruji ty věci poměrně zblízka, já nevidím žádný konkrétní posun, který by mohl říci: systémově nastavujeme ta opatření tak, že se to v budoucnu podaří lépe zvládnout.

Otázka třeba školství, když budu úplně konkrétní. Co se stane, když tady v září, v říjnu přijde případná druhá vlna? Zase na několik měsíců vypneme celý systém školství? (Reakce ze sálu.) Říkal, že ne, říkal tady pan poslanec. No to je pěkné. Ale jakým způsobem to tedy budeme řešit, když může dojít v rámci škol k velmi rychlému přenosu a šíření, ať už z hlediska zdravotních ochranných pomůcek pro učitele, pro žáky? Jaký bude pohyb v těch školách? Nebude se vařit? Bude se vařit? Bude tady distanční výuka? Bude legislativně ukotvena? Nevidím v tom bohužel žádný posun. Náš kolega poslanec Jiří Mihola s ostatními některými dalšími kolegy z jiných stran navrhuje, abychom legislativně distanční výuku ukotvili, aby to byl nástroj, který bude nezpochybnitelný do budoucna, ale nic v té věci nevidím, že by dělal ministr této vlády a tato vláda.

A to stejné by se mohli ptát lidé ve zdravotnictví, v sociálních službách, chroničtí pacienti, kteří řešili to, že oni se velmi těžko dostávali, když měli své rodinné blízké v domácí péči, byli to chroničtí pacienti, aby dostali ochranné zdravotní pomůcky. Aby dostali dezinfekční pomůcky atd. To je všechno mnoho věcí, které jsme zjistili za poslední tři měsíce, že jsme je doháněli vždycky s několikadenním nebo týdenním odstupem. Ano, nějak jsme to zimprovizovali, v tom jsme my jako Češi dobří, umíme improvizovat. Ale přece takhle to nemá být. Když ta krize jednou přišla, tak snad každý rozumný člověk si vydefinuje ty kritické body a řekne: co nejdřív to odstraním, vyřeším to, aby když to může nastat, a ta hrozba je velmi silná, abych byl lépe připraven.

A mohu pokračovat ještě do oblasti, když jsem tady zmínil nákup ochranných pomůcek - tendr státních hmotných rezerv. Kde je to, co tady znělo před měsícem a půl dvěma? Nutnost vydefinovat strategické obory, nutnost posílit a definovat strategické firmy, s kterými budeme mít spolupráci na území České republiky. I to tady chybí.

Takže je tady opravdu docela dost věcí, které - já to nechci brát, abychom tady pranýřovali jako opozice vládu a opakovali to za měsíc, za dva. Ale já to vnímám, že se nás na to lidé ptají. Ti lidé mají obavu. Spousta lidí, kteří jsou vyššího věku, kteří jsou nemocní, kteří jsou po operacích, na to upozorňuje a říkají: jakým způsobem se to podařilo vyřešit do budoucna? A to je ta otázka, na kterou já popravdě jsem tady neslyšel žádnou faktickou odpověď. Přijít, mít úsměv na rtech a říkat, že to vlastně všechno bylo v zásadě dobré, to ti lidé, kteří tam žijí, říkají, že takhle to vůbec nevnímají. A potom slyšet z úst pana premiéra, že za to může hygiena, nebo se dočíst, že za to může Karviná, za to, že Česká republika má problém u některých zemí. To přece není řešení toho problému do budoucna.

Prosím pěkně, aby vláda - a mrzí mě, že v tento okamžik, když se o tom bavíme a jsme na mimořádné schůzi, sedí tady jeden jediný ministr, a to neodpovídá vážnosti situace. A byl bych opravdu velmi nerad, abych za dva, za tři měsíce musel odkazovat na toto vystoupení své a dalších kolegů, kteří tady dávali naprosto racionální podněty, připomínky, a nedošlo na ně. My jsme připraveni, pokud bude zájem, pomoci, podporovat tyhle věci. Ale prosím vás pěkně, posunujte to kupředu. Ne že se to před měsícem a dvěma řeklo: budeme tady řešit bezpečnostní zákon, chceme ho mít projednaný do konce září. Kde to je? Nikde.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je zde s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Kohoutek, nicméně já ho v sále nevidím, takže tu poznámku ruším. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová ruší svoji omluvu, již je přítomna. A dále se nám omlouvá paní poslankyně Langšádlová dnes od 16.15 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Šlechtová mezi půl šestou a půl dvanáctou z důvodu návštěvy lékaře.

Nyní je přihlášen v rozpravě pan poslanec Juránek. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, velmi jsem zvažoval, jestli vystoupím. V konečné fázi o tom rozhodl kolega Hájek, který prokázal zásadní neznalost. A já jsem rád, že mezitím byla přestávka a že jsem se mohl trošku uklidnit a nereagoval jsem bezprostředně na jeho slova. Zcela určitě bych neměl úspěch, protože zdaleka nezvládám takový skvělý slovník, jako má kolega Hájek, a nemůžu mu to říct tady do očí, protože tady teď zrovna není přítomen. Ale začnu něčím jiným.

My jsme se tady totiž na prvním místě nesešli kvůli Karviné, my jsme se tady sešli na základě toho, že bylo usnesení Sněmovny číslo 1162. A ta Karviná je pouze určitou částí, která nám má něco vypovědět do budoucna. A já nemám tady cílem kritizovat, protože jsem si sám na své kůži zakusil, jaké to je, když člověk musí rozhodovat v krizových situacích. A já, jenom pro pořádek, jako starosta jsem v krizové situaci rozhodoval jednou, jako hejtman 72krát a jako člen bezpečnostní rady jsem spolupracoval se svým nástupcem v šesti případech.

Víte, ono je tady zapotřebí vždycky na prvním místě poděkovat, protože v rámci improvizace se řada věcí u nás daří. A dařila se i nám a podařila se i teď vládě. A já myslím, že je zapotřebí poděkovat za tu fázi improvizace ve velké míře. Nicméně ptám se na základě svých zkušeností, co bychom měli vylepšit do budoucna. A samozřejmě že jsem se začal zabývat tím, jak změnit krizové zákony, nebo hlavně ten hlavní krizový zákon. A já jsem zjistil, že u řady věcí si musím říci, že nenastaly v té nejlepší pohodě, protože jsme se neřídili krizovým zákonem. A já to prosím ještě jednou zopakuji: protože jsme se neřídili krizovými zákony, tak došlo k těm největším problémům. A tady prosím, abychom skutečně vzali jednu věc za druhou a uvědomili si, co by třeba pomohlo, kdyby dřív začal nouzový stav. A já se od tohoto chci odrazit a chci říct, že pro mě není otázka to, co bylo, samozřejmě je třeba nějaké věci zkontrolovat, ale o tom tady už zazněla řada věcí, ale jde mi o to, co bude.

Jedna z těch věcí, která je, je, že stále při všech těch krocích, které děláme, děláme tu zásadní chybu, že se neřídíme krizovými zákony. A tady klidně přejdu i ke Karviné, protože je to koneckonců jediný příklad, o kterém se dnes mluví nahlas. A velice poděkuji místopředsedovi Sněmovny (obrací se na místopředsedu Hanzala), já ho v tuto chvíli nenazvu jménem, ale nazvu ho primátorem Karviné. On říká bývalým, ale já mám takový ten názor, že starostou a primátorem je člověk celý život, pokud jím byl, protože mu starost o tu obec a o to město zůstává v srdci. Takže já jsem si dovolil ho oslovit primátorem Karviné.

To jeho vystoupení už hodně zapadlo, ale on mluvil zcela konkrétně, on nemluvil o něčem abstraktním. On mluvil o tom, jak špatně se cítí lidé v prostředí, kde je jim vyčítáno i to, že nemůžou do Slovinska. A on nemluvil jenom za svoje město, on mluvil za celé Karvinsko, abych něco náhodou nepopletl a neřekl špatně. Ale koneckonců je to přesně to, co bych očekával od člověka, který tady v tomto městě a vlastně v celém tom regionu, v celém okrese působil. A já mu moc děkuji za to a prosím vás všechny, abyste se podívali buďto na jeho vystoupení, nebo na ten stenozáznam, aby totiž tady nezaniklo v citaci různých zákonných opatření to, jak se špatně cítí v tuto chvíli lidé na Karvinsku a jak je to nespravedlivé, že je jim kvůli nemoci přisuzováno, že oni za to mohou. Nemohou.

A na druhou stranu je zde ještě další věc a tam se tedy odkážu na to, že tady už přede mnou byl člověk, který vysvětlil, jak fungují krizové zákony, a to je tady kolega Luzar. Já mu za to děkuji. On to vysvětlil velmi zeširoka, já tím pádem se na to mohu pouze odkázat. A řeknu, není pravda, že tam nejsou možnosti. A obrátím se prostřednictvím předsedajícího i tady přímo na pana hejtmana, protože chci uvést nakonec do souladu i to, co říkal tady kolega Hájek, a chci se k tomu dostat.

Kraj má svoje možnosti. A já teď se vrátím k tomu, když máme celkově těžké situace. Zažili jsme, já jsem zažil řadu povodní a řadu jiných dalších událostí. Když máme tyhle věci, nikdy se na ně nedokážeme připravit ve sto procentech. Tady si dovolím říci, že nikdy nebudeme připraveni na každou povodeň. A jenom se podívejte, co se stalo v Troubkách. V Troubkách byli připraveni na povodeň, když jim přijde od řeky, ale ona jim přišla přes kopec od lesa. Nikdy nebudeme na všechno připraveni, na všechny tady tyto věci. Nikdy nebudeme připraveni stoprocentně ani na ten koronavir, a můžeme vymýšlet, co chceme. Ale musíme mít ve všem určitý řád. A krizový zákon tady předpokládá i tu záležitost, že není možné uhlídat všechno z centra, a za tím účelem v rámci krizového zákona v každém kraji má hejtman svůj úřad, úřad, který je úplně samostatný, jmenuje se stejně jako hejtman, tedy orgán kraje hejtman, a má svoje možnosti a svoji zodpovědnost v tom daném prostoru. Já zdůrazňuji, že má možnosti. Koneckonců kolegové přede mnou oba dva mluvili o těch možnostech. Ale já to teď řeknu natvrdo: když využívá tyto možnosti, také pracovníci hygieny jsou na tom lépe. Protože oni se můžou opřít o rozhodnutí, která hejtman udělal.

Nebudu mluvit o tom, co se mělo někde udělat, protože to nevím, nebyl jsem tam. Ale řeknu jenom takovou malou věc z doby, kdy já jsem byl hejtmanem. Začala povodeň, která, jak se ukázalo, že byla velká, byla to jedna z těch dvou největších povodní na začátku tohoto tisíciletí. A obrátili se na mě z Povodí Moravy a řekli: Je povodeň a my nevíme, jak tu povodeň vyhlásit. Protože my máme jiná pravidla. My máme ekonomická pravidla, my nemůžeme něco udělat. A v konečné fázi byli vděčni za to, že tu povodeň jsem vyhlásil já jako hejtman. Protože já jsem mohl na základě krizového řízení něco takového udělat. To nebylo proto, že bych byl tak chytrý. To bylo proto, že to bylo jediné možné řešení. A proto zdůrazňuji, že je řada možností, které tady z téhle pozice jsou.

Nechtěl jsem o tom mluvit, ale velmi se mě dotklo vystoupení kolegy Hájka, který říkal, že však jsme jako lidovci v koalici v Moravskoslezském kraji a že jistě máme všechny možnosti. On neřekl možnosti, já to nechci citovat teď špatně. Ale v podstatě řekl a oslovil přímo Curylo, že by měl vědět úplně všechno a že my bychom neměli na některé věci vůbec reagovat, protože všechno víme a neměli bychom se na to ptát.

To není pravda. Curylo funguje v rámci Moravskoslezského kraje jako člen Rady Moravskoslezského kraje. Ten, kdo skutečně zodpovídá za věci, které se týkají bezpečnosti, je vždycky jenom hejtman. On tam má pravomoci, které nikdo jiný nemůže přebít, ani žádná jiná složka integrovaného záchranného systému. A já se proto ohrazuji proti tomu, co řekl kolega Hájek, nemůžu ani prostřednictvím, protože tady kolega Hájek není. A chci, aby si uvědomil, že zodpovědnost není na zastupitelstvu, na radě ani na úřadě Moravskoslezského kraje, ale na orgánu, který se jmenuje hejtman a kterému velí hejtman se všemi pravomocemi, které má.

A jestli tady budeme mluvit o možnostech, které tady jsou do budoucna u ostatních krajů, tak chci říct, že ty možnosti jsou, ať už to bude v Kutné Hoře, která tady zazněla a kterou cituji, nebo kdekoli jinde, tak zde možnosti jsou, aby se přistoupilo k řešení, která jsou v rámci příslušného regionu. A jako lidovec zdůrazňuji, že my si vždycky přejeme, aby se řešily problémy na tom nejnižším možném stupni, protože řadu bezpečnostních věcí může vyřešit starosta obce, který to má, nebo primátor kteréhokoli z těch měst, které máme jako statutární. Ale když si neví rady, tak se obrací výš, a obrací se na hejtmana nebo se obrací potom už na ministerstvo.

A teď uvedu konkrétní příklady, které byly v době koronaviru. Starostové řeší, když mohou, roušky a respirátory. Ale v okamžiku, kdy starostka obce má zařídit respirátor toho třetího typu pro člověka na ČOV a zjistí, že ho nikde nesežene, že ho nikdo nemá, tak se musí obrátit nejprve na kraj a ten kraj, když nemá respirátor trojku a přitom má být pro pracovníky v čistírnách odpadních vod toto zajištěno, tak se obrátí nahoru. A já právě chci, abychom věděli, že tady je ten postupný systém. A ten hejtman je na tom podobně. Jestliže nemá k dispozici ty věci, které mu umožňuje integrovaný záchranný systém, věci, které je schopen v rámci krizových zákonů, má tu velkou pravomoc, že se obrátí výš. A já tady vidím jako úplně nejjednodušší zvednout telefon a zavolat ministru vnitra, protože tak je to popsáno v krizovém zákonu.

My jsme však právě v těch věcech - a to je moje sdělení, které chci tady předat a chci, abychom se tím zabývali, ne teď v tuto chvíli a přijímali k tomu usnesení, ale abychom se tím zabývali v rámci toho, že budeme řešit krizové řízení, ale na prvním místě si musíme říct, kde jsme to krizové řízení nepoužili a mohli použít, a teprve potom abychom vytvářeli nové věci. Já nechci nikoho vyvinit, na nikoho shazovat vinu, ale chci říct, že to, co je v současné době nejhorší, je, že my máme skvělé zákony, popsal to kolega Luzar, a já je vnímám, protože jsem je musel 16 let ve svém životě vnímat téměř den co den, a my je nevyužíváme. A proto jsem přesvědčený, že je nutné v rámci toho, že se podíváme směrem dozadu, že si řekneme - toto jsme nevyužili. Já znovu říkám, nechci kvůli tomu někoho dávat na pranýř, ale říkám to jako člověk, který dělal hejtmana osm let, a jak říkám, v bezpečnostní radě pracoval dalších šest, tak to říkám s tím, že jsme mnohem lépe připraveni, než teď zaznívá z debaty, kterou tady v tuto chvíli vedeme. Proto, znovu opakuji, mým přáním není, abychom se dobrali toho a řekli - může za to přesně ten a ten člověk. Ne. Abychom si řekli - měli jsme možnosti, které jsme nevyužili, a teprve potom hledali, jak změnit krizový zákon.

A to, co musím říct nutně na závěr. Strefovat se do Ministerstva zdravotnictví je poměrně jednoduché, dá se na něj v tuto chvíli svalit všechno. Já na něj svaluji pouze jednu jedinou věc, ale nevím, do jaké míry za to může ministr zdravotnictví - že se nejedná podle krizových zákonů, ale podle všech ostatních. A když budeme mluvit o té věci, jak tady pan ministr řekl, že s něčím půjde na vládu a bude to řešit do 19. 7. - tady doufám, že jsem správně zaznamenal od kolegyně Richterové toto datum - tak já si troufnu říct, že budeme-li používat krizové zákony tak, jak můžeme, tak se nikdy nedopracujeme k tak vzdálenému datu, jako je 19. 7.

Proto prosím, abyste ke mně nepřistupovali teď v tuto chvíli, jako jestli jsem opozice, nebo koalice. Jsem člověk, kterému jde a vždycky šlo o kraj, v závorce o kraje. Protože my jsme ty kraje společně budovali. Já jsem byl ten, který byl na samém začátku. My jsme poměrně brzo měli povodně, my jsme se museli tímhle protloukat. Je tady se mnou kolega Zahradník, kolegu Bendla nevidím. Ale nejsem tady sám. V té době, kdy jsme se museli potýkat s těmi prvními problémy, které byly, a my jsme ten zákon ještě ani pořádně neznali, a už jsme podle něj museli jednat. Je to prosba, abychom v této věci si uvědomili, že nepoužívat krizový zákon je nevyužívání zbraně, kterou můžeme mít a která usnadní práci i našim odborníkům. A já vůbec nepochybuji o tom, že jak krajská, tak celostátní hygienička by uvítaly, kdyby se jednalo podle krizového zákona, a ne podle nějakého jiného.

A protože to můžou spouštět různí lidé, tak se můžu obrátit jenom na vás, pane ministře (zdravotnictví), protože tady žádný jiný není. Ale není to práce jednoho člověka v té vládě. Je to práce, aby skutečně celá vláda - a já teď oslovuji celou vládu, protože jsem přesvědčený o tom, že mě někde slyší nebo uslyší, já vás prostě oslovuji s tím, abyste si vyhodnotili, že používání (do vládní lavice přichází předseda vlády Babiš) - jsem rád, že můžu oslovit i pana premiéra - že využívání krizových zákonů nám věci velmi výrazně usnadní. Je to moje prosba. Je to moje prosba, protože mám stejně jako vy ostatní a jako obyvatelé téhle země obavu, co se stane, když přijde druhá vlna pandemie - tedy koronaviru, já tomu ani nechci říkat pandemie, ale ať to nazveme jakkoli. Ale ona taky může přijít další vlna povodní, ono může přijít cokoli dalšího. A já jenom prosím, abyste si v tuto chvíli bez ohledu na to vyhodnotili, že nejlepší postup v těchhle všech případech je držet se krizového řízení. Je to prosím vás můj jediný vzkaz, který tady chci říct. A znovu říkám, nechci nikoho napadat, ale snažil jsem se vám říct názorně v rámci všech možností, jakým způsobem můžeme docílit lepších výsledků, přijde-li ta budoucí vlna.

Byl jsem teď na docela vážné operaci a bylo mi doporučeno, abych vždycky končil nějakým způsobem... Chci poděkovat všem, kteří se starají o to, aby to do budoucna bylo lepší. A věřte mi, že já nejsem ten, který se otáčí směrem dozadu, a že chce věci zkoumat. Jediné, proč se chci podívat dozadu a zhodnotit ty věci, je zhodnotit je proto, abych příště se mohl chovat já i kdokoli jiný lepším způsobem. Děkuji vám za to, že jste mě poslouchali. A prosím ještě jednou, zkusme se řídit těmi zákony, které nám pomáhají, v maximální možné míře. A věřte mi, že nikomu nevyčítám, že nepoužil maximálně tento zákon, ale prosím, abychom do budoucna používali všechno, co nám krizové zákony umožňují. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vondrák. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Paní poslankyně Langšádlová se omlouvá dnes do 16.15, nikoliv od 16.15, to je oprava ode mě, a pan poslanec Richter se omlouvá dnes mezi 14.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji, dobré odpoledne. Vážený poslanče pane Juránku prostřednictvím pana předsedajícího, povodeň není pandemie. Povodeň je lokalizována do určitých oblastí a má poměrně jasně dané principy a pravidla. Pandemie, tato pandemie, je celosvětová. A myslím si, že krizový systém, který je navržený, vůbec řešení pandemie neřeší. Řeší to pouze nouzový stav, kde je přímo ve výčtu, kdy se nouzový stav zavádí. Zavádí se v oblasti pandemie. Nikoliv stav nebezpečí. To je první z důležitých věcí, kterou je třeba si uvědomit. Že tam ta pravidla nejsou. A my žijeme v právním státu a v právním státu to znamená, že hejtman může konat v tom, co mu ten zákon umožňuje. A je tam i výčet toho, co mu umožňuje. A v tom výčtu není, že může zastavit OKD, v tom výčtu není, že může nařídit plošné testování, v tom výčtu není nic, co v podstatě může pandemii ovlivnit. On tam může zajistit jakousi náhradní službu z pohledu povinné pracovní povinnosti, může zajistit logistiku, ale nemůže rozhodovat za hygienickou stanici. Nemůže. V tom zákonu to takto není napsáno.

Takže je mi docela líto, že jste dlouhá léta dělal hejtmana a vůbec tohle nevíte. Nezlobte se na mě. To je neznalost principu právního státu. Já nemůžu dělat věci svévolně. A jestli jste je dělal, tak vám k tomu blahopřeji, že si toho nikdo nevšiml. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Juránek bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Já se v každém případě obrátím nejprve na Poslaneckou sněmovnu, a já jsem to neřekl nahlas, ale jsem prostě přesvědčený o tom, že tady je zapotřebí hledat cestu, kterou hejtman může udělat. A tak jak jsem mluvil na začátku o příkladu starostky, která není schopna zařídit si masku třetí kategorie, tak chci říct, že hejtman má úplně jasně vystavenou cestu, když nemůže použít své věci, a já jsem to tady zdůraznil, může zvednout telefon a může zavolat ministrovi vnitra.

Ale druhá věc je, že jsem tady byl označen, že se nevyznám v tom zákonu. A že z toho mne tady pan hejtman obvinil. Já to řeknu obráceně: Pane hejtmane, nechtěl jsem to říct, ale říkám prostřednictvím předsedajícího: Pane hejtmane, mohl jste udělat víc, než jste udělal. A nechtěl jsem to říct. A já jenom prosím, abyste se vy sám podíval na věci, které souvisí s tímto zákonem, a abyste se zeptal i svých podřízených, kteří by byli velmi rádi, kdybyste jako hejtman postupoval v rámci krizového zákona a kdybyste byl odvážnější. Omlouvám se, ale vy jste si začal.

To znamená, já jenom tady chci říci, že zase od toho odcházím pryč a říkám, není to důležité. Pan hejtman určitě se bude nějakým způsobem bránit a já mu to nechám, už znovu nebudu odpovídat. A rozumím tomu. Je mi líto, že je zrovna před volbami. Já v Moravskoslezském kraji nekandiduji a v Jihomoravském kraji na 21. místě. Ale já teď říkám padni komu padni. (Upozornění na čas.) Já bych to řekl i tomu, kdybyste byl za KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Vondrák je přihlášen k faktické poznámce a využije ji: Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Myslím si, že součástí funkce hejtmana je i odpovědnost. A vyhlásit stav nebezpečí z důvodu, že se provádí plošné testování v OKD, vážený pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, to je nonsens. Až by došlo k situaci, že nejsme schopni logisticky zajistit veškeré nemocnice, veškeré jednotky intenzivní péče, zásobování a věci, které s tím souvisejí, pak bych o tom neuvažoval ani minutu. Ale nic takového se nestalo. A chtěl bych vám říct, že ten pan Curylo, o kterém mluvíte, pan první místopředseda, je také prvním místopředsedou bezpečnostní rady kraje. A já jsem od něj nic takového, co jste teď řekl, neslyšel. Takže bych chtěl říct, že to, co jste řekl, není pravda. Nedalo se nic víc dělat, pouze za předpokladu, že by se vyhlásil nouzový stav nebo stav nebezpečí. A dopady takového stavu jsou výrazně horší než to, co se dneska děje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom reagovat na kolegu Vondráka. Ten problém je v tom, že nejdřív přijdou počty nakažených a potom přijdou počty těch vytížených jipek a toho selhávajícího zdravotnictví a je tam zhruba 14 dní prodlení. Takže když budete čekat na plné jipky, tak už bude pozdě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Vondrák se přihlásil k faktické poznámce a bude reagovat.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Každý den komunikuji celou situaci s ÚZIS, s panem profesorem Duškem. A jedno z těch kritérií vyhlášení plošné karantény v dané oblasti je naplnění kritérií, která k tomu vedou. A jedno z nich je právě přetečení zdravotního systému. Zatím jsme na polovině toho z hlediska obsazenosti nemocnic, co bylo v měsíci březnu a dubnu. Takže zatím situace k vyhlášení stavu nebezpečí nenastala. A mimochodem, my na to nečekáme. My jsme svolali minulý týden jednání všech zástupců všech 17 nemocnic a připravili jsme v podstatě stav takový, abychom mohli zajistit minimálně pobyty v nemocnicích a samozřejmě připravit péči i pro ty, kteří budou ventilovaní. Máme 149 ventilovaných lůžek. Zatím jestli je tam devět těžkých případů, tak je to hodně. Takže bych řekl, že je třeba se podívat na reálná data a fakta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl poprosit, abychom se opravdu zkusili především dívat na tu situaci s určitým nadhledem a poučením toho, že jsme teď zaznamenali poslední tři týdny určitý krizový vývoj v jedné lokalitě. A především, abychom si tady řekli, jakým způsobem z toho dokážeme udělat opatření taková, abychom se do té situace nedostali za další dva tři měsíce. Samozřejmě asi by bylo naprosto i férové, aby do této debaty, a to už dneska není možné, já po tom ani nevolám, byl taky vtažen management vedení toho podniku, protože za poslední tři měsíce byly tady stovky firem v České republice, které se zodpovědností jako zaměstnavatelů nechávaly lidi doma. Udělaly maximum pro to i na úkor omezení své ekonomické činnosti. A to mně třeba v tom rozhodování managementu OKD chybělo. Stejně jako když mi líčili horníci, že museli do té práce přijet, přijeli tam společně a až na místě předtím než si píchli, dostali informaci o tom, jestli jsou pozitivní, nebo negativní. Takhle že to zpočátku bylo. Nechci hodnotit, jestli to tak skutečně bylo, nebo ne, říkali mi to lidé, kteří tam pracují. A to si myslím, že by taky bylo důležité řešit. Ale to ať si řeší někdo jiný.

Já bych byl velmi rád, aby tady zaznělo od premiéra, který konečně přišel teď na tu odpolední část, od ministra zdravotnictví, co z těch konkrétních věcí se změní. Aby chytrá karanténa byla chytrou karanténou, aby legislativní věci, které je nutno změnit a aktualizovat, aby se nám tady dostaly na jednání této Sněmovny. Od toho tady my jako poslanci jsme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To jsou v tuto chvíli všechny faktické poznámky, takže nyní je přihlášen v rozpravě pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já si myslím, že jsme pro Karvinou a Karvinsko, abychom je zviditelnili, udělali daleko víc, než se kdy podařilo Yo Yo Bandu. Tak myslím, že teď každý bude vidět, jaký je rozdíl mezi Karvinou a Karvinskem. A kdo aspoň jednou nerubal, tak se bude cítit méněcenný. Aspoň já se cítím a určitě aspoň kilo uhlí vykopu, abych se zařadit mezi normální slušné lidi. To je můj pocit z velké části té diskuse.

Pořád jsem se nedozvěděl, jestli tedy všechno proběhlo v tom ohnisku od začátku do konce tak, jak mělo, nebo neproběhlo. Pokud neproběhlo, jestli tedy bylo v moci vedení kraje dělat něco jinak, nebo v moci ministerstva, to se ani nedozvím a už na to kašlu, protože to je jedno, to bylo. Ono není jedno ohnisko. Pokud vím, tak jsou tři ohniska, je Větrný Jeníkov, který je v jiném kraji, a Církvice, která je také v jiném kraji, tak že jsou tři místa, kde je nějaký větší počet nakažených.

Bavit se o medicínských věcech asi ztrácí smysl zcela, protože jednak tady nejsme, většina z nás, prakticky nikdo z nás není odborník na tu problematiku. Je to odborná záležitost. A já se hrozně těším na vědeckou radu ministerstva, kde se budu ptát, jaké jsou výstupy z toho, že v tomto komunitním šíření, kde bylo testováno, a poměrně kvalitně testováno, poměrně hodně asymptomatických, jak tady zaznělo, bezpříznakových horníků, tak bylo 20 % pozitivně testovaných, a v jiných podobných typech, vzpomeňme si na ty projekty, které tady běžely, bylo pozitivně testováno v bezpříznakové komunitě - jenom 3 nebo 6 % procent bylo pozitivních, tak v čem se to liší. Budu se určitě ptát, jak je možné, že těch 20 % horníků bylo bezpříznakových, když Světová zdravotnická organizace vůbec nepřipouštěla, že většina nemocných by mohla být bezpříznakových. Až po čase připustila, že tedy část nemocných je bezpříznakových. A pokud vím, jediné velké testování, takovéto plošné, proběhlo v jižní Itálii v jednom městě, kde těch bezpříznakových bylo jenom 40 %. Tady v podstatě z těch horníků je téměř 100 % bezpříznakových, jste tedy říkali, tak bych chtěl vědět, jaké je pro to vysvětlení, jestli je to mutace toho viru. A to jsou všechno odborné věci, které sem asi nepatří, ale myslím si, že jsou zajímavé, a doufám, že o nich budeme diskutovat.

Pandemie je něco, co vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ohnisko epidemie v České republice s tím nemá vůbec smysl dávat dohromady. Prostě my se tady musíme chystat na to, že Světová zdravotnická organizace v určité fázi řekne, že pandemie skončila, a pak jednotlivá ohniska v České republice, která se cyklicky budou objevovat, tak jak se objevují ohniska hepatitidy, ohniska spalniček a ohniska chřipky, budeme muset nějakým způsobem řešit a nástroj na řešení těchto ohnisek bychom měli mít k dispozici.

Máme vychytaný, a myslím si, že velmi a dobře fungující systém, když se objeví ohnisko úplavice, když se objevilo ohnisko slintavky a kulhavky, když se objevilo ohnisko hepatitidy, když se objevilo ohnisko, co já vím, spalniček. Nemáme vychytané, když se objeví ohnisko covidu. Tam zatím tápeme a hledáme viníky, a v podstatě na většinu těch dotazů tam nepadly jasné odpovědi. Já bych to vnímal tak, že ta vlna, kdy jsme se báli, že budou umírat tisíce lidí, je za námi a že teď vlastně už se té vlny nebojíme. A je to dobře a nevadí nám, že máme promořených několik stovek nebo tisíc, patnáct set horníků a jejich rodinných příslušníků. To bych chápal, kdyby to takhle stát vnímal.

Ve světle toho mně uniká, proč pořád ještě některé úřady mají kvůli covidu omezený provoz. Já budu jmenovat Městskou správu sociálního zabezpečení Brno, která nefunguje. Funguje v omezeném provozu a má vyvěšeno, že funguje v omezeném provozu kvůli covidu. To mně přijde fascinující a i to ukazuje, jak ne úplně všechno pod tou kontrolou je. Ona tady není paní ministryně Maláčová, já jí to pošlu jako písemnou interpelaci. Kdyby tady byla, tak se jí v rámci této debaty zeptám, co ta městská správa v tom Brně, kde prakticky nikdo covid už nemá, má jiného, že se tak strašně bojí toho covidu a mají zavřeno. Nebo polozavřeno.

Celý ten systém je nastavený na několika krocích, které tady hlavní hygienička krásně popsala, a já jí za to děkuji. V první fázi musíme mít zorganizované vytírání těch pacientů. Já nevím, kdo z vás byl vytřen, tedy nebavím se o různých typech vytírání, ale vytřen jako podezřelý s covidem, a kdo z vás to absolvoval. Mě jednou vytřeli, neúspěšně, protože jsem se u toho pozvracel. Já jsem citlivý, když mně strkají špachtli do krku. Musí vám vytřít jeden oblouk, druhý oblouk a pak poměrně hluboko do nosu - nikdy bych si nemyslel, že mám tak dlouhý nos - zasunout špejli a vytřít vás potřetí. To všechno dělají dvěma špejlemi do jedné zkumavky. Není to jednoduché, nemůže to dělat úplně každý a toho člověka je potřeba vyškolit. Dřív tento typ vytírání dělaly školené sestry, dneska to dělali školení zdravotníci, dělali to proškolení vojáci, dělali to školení studenti. Tedy pokud chceme organizovat plošné jednorázové vytření dutiny ústní a nosní tak, abychom měli kvalitní vzorky pro testování na covid, tak ten systém na to musí být nastavený, musíme zdvihnout - řeknu to velmi nadneseně - skupinu vytíračů, dovézt je na určité místo a tam ta skupina vytíračů musí velmi rychle vytřít velký vzorek obyvatelstva během, řekněme, jednoho dvou dnů.

Já jsem se nedozvěděl, kdo toto má organizovat, jestli tedy hejtman, nebo ministerstvo, nebo krajská hygienická stanice, a jak. Poté co jsou pacienti nebo podezřelí, ti, které chceme testovat, vytření, tak ty vzorky musíme vyšetřit. My se tady bavíme o vyšetření microRNA. To vlastní vyšetření probíhá zhruba tři hodiny. Jsou přístroje, které to zvládnou za hodinu, jsou přístroje, kterým to trvá tři hodiny, nicméně kapacita těch přístrojů je omezená, ty přístroje zvládnou 24 vzorků, 48 vzorků, nějaký počet vzorků, a pak tedy tři hodiny testují. (Hluk v sále.)

Tedy pokud naráz vytřeme, řekněme, 1 500 lidí, tak musíme mít nachystané ty laboratoře. Těch laboratoři je dostatek, výkon je hrazen z pojištění. Musíme mít nachystaný... (Odmlka pro velmi silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. Váš hlas je sice mocný, nicméně kolegové se rozpovídali v lavicích. Já bych je chtěl vyzvat, aby ty hovory ukončili, nebo je přesunuli do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Tedy musíme mít nachystaný systém laboratoří, který rychle ty vzorky vyšetří. A zase bych se rád dozvěděl, kdo tento systém bude organizovat v případě lokálního ohniska, zda hejtman, zda krajská hygienická stanice, hlavní hygienik, ministr zdravotnictví. Kdo bude ten, který řekne "teď", a ty laboratoře začnou testovat.

Pak tedy vzorky otestujeme a pošleme výsledky do centrálního registru. To funguje, ty výsledky odcházejí do centrálního registru a centrální registr je posílá krajské hygienické stanici. Tedy buď ty výsledky musí jít přímo krajské hygienické stanici a krajská hygienická stanice pak musí informovat těch 1 500 lidí, kterým byly vzorky odebrány, ať nepoužívám pořád to slovo, o tom, jestli byli pozitivní, nebo negativní. A to v personálních obsazeních těch krajských hygienických stanic jednorázově není možné. Nebo ta informace jde do centrálního registru a ten centrální registr, to jsem si myslel, že je chytrá karanténa, nějakým způsobem zorganizuje, ale to taky úplně nefunguje a i to tady hlavní hygienička potvrdila.

Tedy třetí věc, která by mě zajímala, a chtěl bych, aby byla nachystaná, naplánovaná, jasně připravená, jak rychle efektivně informujeme všechny ty lidi, které jsme ráno vytřeli, do tří hodin, do čtyř, do pěti máme výsledky, ještě ten den, jestli jsou pozitivní, nebo nejsou pozitivní, protože technicky toto možné je, pokud je to dostatečným personálem zajištěno. Těžko to může zajistit personál na místě, protože taková rezerva personální ani kapacitní na místě nikdy není.

A finálně pak se rozhodne, jestli má být karanténa, nemá být karanténa, jaká mají být opatření, ale to už je to poslední. Ale tady tento proces by měl probíhat poměrně rychle a měl by probíhat efektivně a takhle bych si představoval zahájení chytré karantény, která pak trasováním označí všechny kontakty těchto pozitivně identifikovaných a dá je do izolace, a tím pádem eliminuje rizika z toho ohniska na minimum.

Tady bych chtěl slyšet, co všechno může, nevím, jestli kraj, když skončí pandemie, nebo ministerstvo nebo hlavní hygienik nebo kdo udělat pro to, aby to takto probíhalo rychle, protože v časových možnostech a v souslednosti to možné je, aby ráno vytřená skupina, ráno odebrané vzorky byly ještě ten den vyhodnoceny a ještě ten den dostali ti lidé informaci o tom, jestli jsou, nebo nejsou pozitivní. Systém by to měl dokázat, systém by to měl nabídnout a měl by být dostatečně efektivní, aby to šlo.

Poslední věc, o které bych se chtěl bavit, a to je to, co bych chtěl navrhnout jako součást usnesení, protože si myslím, že my musíme myslet dopředu a nemáme furt hledat nějaké viníky, mě to vysiluje a unavuje, pořád, mně to připadá, jako když se pořád scházejí všichni a hledají, kdo může za to, že pacient umřel. To je naprosto neefektivní. Klíčové je zjistit, co se má udělat pro to, aby se to příště nestalo.

To znamená, bavili jsme se tady o očkování, jenom okrajově. Já bych chtěl říct, že očkovací látku vyvíjejí tři firmy. Jedna z nich už ji vyrábí. Astra Zeneca, podle mých informací, již měsíc očkovací látku vyrábí, byť nemá FDA Improval, nicméně ji dělá. Očkovací látku dělá Pfizer a očkovací látku konsorcium firem. Ta očkovací látka je k dispozici. Znovu opakuji, vím, že nemá FDA Improval, ty další dvě firmy ho získají během pár týdnů, tedy je prakticky stoprocentně jisté, že na podzim bude k dispozici očkovací látka. Podle informací, které mám, tak několik zemí Evropské unie se domluvilo a udělalo předobjednávku pro Evropskou unii v počtu 400 milionů kusů, která má být využita k očkování obyvatel států Evropské unie, a teď ty jednotlivé státy si mají nachystat očkovací plány. Cena té vakcíny se má pohybovat mezi 8 až 10 eury.

Já ve světle toho, protože jako předseda příslušného podvýboru, který má na starosti zavádění nových technologií a nových léčebných postupů, to mám podle svého názoru v gesci, jsem dal na zářijové jednání schůze podvýboru informaci od asociace distributorů a od těchto firem, jak je to daleko, kdy budou ty látky k dispozici v České republice. A proto bych si myslel, že je načase se začít připravovat na to, když ta látka na podzim bude k dispozici, když bude možné v příštím roce zahájit očková proti covidu. Když nebude, bude to zbytečná příprava. Ale často bývá příprava zbytečná. A příprava je klíčem k úspěchu, i když může být zbytečná. Tedy když budeme od příštího roku očkovat, tak bychom měli mít nachystáno, jakým způsobem tu látku koupíme, zda ji budeme hradit ze státního rozpočtu, pokud ano, jak, nebo zda si ji budou hradit ti, co se nechají očkovat. A pokud zájem bude odpovídat studii proběhlé před třemi týdny, to znamená, že zhruba 60 % obyvatel má zájem se očkovat, což je 60 % v naší České republice 6 milionů obyvatel, jakým systémem plánujeme tady těch 6 milionů, 3 miliony, 5 milionů, 8 milionů, nevím, kolik to bude lidí, proočkovat. Toto by mělo být dobře nachystané, promyšlené.

Možná že bude potřeba součinnost Parlamentu. Možná bude muset Parlament v nějakém krátkém řízení, tak jako jsme kvůli meningokoku přijali určitý pozměňovací návrh, a já za to moc děkuji prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni, tak bych si myslel, že bude možná nutné v krátkém řízení přijmout i třeba tady toto očkování, a možná jako povinné, já to nevím. Ale čekal bych, že Ministerstvo zdravotnictví se na toto bude přes prázdniny chystat, bude mít jasný plán a strategii, ten že přednese Poslanecké sněmovně, teď ho pochopitelně mít nemůže, ale je dostatek času, aby si ho nachystalo.

Proto závěrem bych rád poté v druhé části se přihlásil k usnesení, u kterého bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu, aby ho podpořila, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby představila do 1. 11. 2020 plán distribuce nákupu a systému očkování populace proti COVID-19. Jsem si vědom, že ta vakcína nemusí být v té době k dispozici, ale jsem si vědom toho, že ji již jedna firma vyrábí. A chtěl bych, abychom byli tentokrát včas připraveni a aby diskuse, proč jsme se nepřipravili včas, nenastala.

Snažil jsem se tedy být na závěr konstruktivní a plánovat s předstihem. A doufám, že tím pádem budu pozitivně pochválen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Opět požádám o předání návrhu usnesení zpravodaji a upozorňuji, že musí být načteno v podrobné rozpravě.

Pan poslanec Rakušan se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Skutečně jenom fakticky k tomu, co teď říkal pan kolega Válek. Ono už dneska i dopoledne padaly otázky na pana ministra. Ještě jsem neslyšel úplně konkrétní odpovědi. Protože i Česká republika měla své vlastní ambice se zabývat vývojem očkovací látky proti covidu, tak by mě samozřejmě zajímalo, jak je tato ambice naplňována, zda se nám daří, nebo nedaří. A byl bych velmi rád, kdyby nám pan ministr obecně dal informace, zda se v rámci Evropské unie, protože ty informace, které jsem slyšel od pana kolegy Válka ohledně očkovací látky a její přípravy, byly tedy mnohem konkrétnější, než jsem doposud slyšel, pane ministře, oficiálně z vašich úst. Takže kdybyste nám také vy mohl výhledově představit, zda na té evropské úrovni se Česká republika nějakým způsobem spolupodílí na vývoji, nebo máme vlastní vývoj, zda se připravujeme na to, abychom skutečně připravili plán proočkovanosti ve chvíli, kdy vakcína bude k dispozici, aby bylo jasné, zda daná věc bude hrazena, anebo se lidé budou muset připravit prostě na to, že si očkovací látku, která jistě nebude levná, v té první fázi dražší než v dalších fázích, budou muset zakoupit sami, abychom ale zároveň byli připraveni na to, koho vlastně v té první fázi budeme proočkovávat, zda jenom ty, kteří si o to zažádají, nebo prostě budeme mít nějaké prioritní skupiny v rámci zdravotnictví, v rámci školství a podobně. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby nám i Ministerstvo zdravotnictví prostě o tomto dalo nějakou zprávu. Vím, že ta vakcína ještě k dispozici není. Ale myslím si, že je občas dobré se trošku dívat do budoucnosti, připravovat se, než být potom zase překvapen a nemít v tom žádný systém.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je jako poslední v tuto chvíli do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi jsem zvažoval, zda mám mluvit. To je tady taková oblíbená věta. Ale protože cítím určitou zodpovědnost, že jsem něco nedotáhl do konce, tak jsem se rozhodl, že promluvím.

Jak víte, bylo to 28. ledna, kdy jsem upozorňoval na to, že toto riziko nám hrozí, a žádal jsem, aby se touto věcí Sněmovna zabývala, abychom dostali informace od ministra a od vlády, jak je na eventuální pandemii připravena. Já jsem slovo pandemii nepoužil, protože toto slovo asi před pěti lety Světová zdravotnická organizace zrušila. Nikdo neví proč. Když se to celé hlasy celé koalice zamázlo a nemluvili jsme o tom, tak jsem řekl panu ministrovi, že ho to bude mrzet. A ono to vlastně mrzelo víc mě, protože já jsem se měl víc snažit, abych to prosadil, protože jsme ztratili dobu, která by byla bývala velmi zásadní, a možná by to všecko vypadalo jinak. Možná. Já nevím. A proto je dneska to, proč mluvím.

Opakovaně jsme žádali, aby se vláda, pan premiér a ministr zdravotnictví zabývali tím, jak budeme postupovat v okamžiku, kdy přijde druhá vlna, nebo přijde nějaký další problém s touto epidemií. Konkrétní otázky, jak budou zajištěni ti, kteří jsou ve zvýšeném riziku, jak bude postupováno, když dosáhne počet onemocněných, infikovaných určitého čísla, jak bude zajištěna celá péče o ten medicínský problém, protože ta epidemie, ta infekce je primárně problémem medicínským. Samozřejmě že má v sobě obrovskou složku ekonomickou. Samozřejmě že má v sobě obrovskou složku společenskou. Ale primárně to je medicínský problém, který je popsán velmi podrobně v posledních sto letech, a hrozně se to vyvíjelo, v knihách, které se jmenují Infekční lékařství a Epidemiologie, kde je definováno, čím je třeba se zabývat.

A pokud se řeší otázka infekce a její epidemiologie, jsou základní klíčové úkoly, které musí medicína vyřešit. A to jsou potom také úkoly, které musí vyřešit vláda, Ministerstvo zdravotnictví a samozřejmě i regionální samosprávy. To jsou základní úkoly, které se musí vyřešit.

Ta první otázka, která se musí zajistit, že musíme dokázat diagnostikovat tu infekci a zjistit ji. To jsou všechny otázky o tom, jak mají probíhat ty odběry, jak mají probíhat ta vyšetření. A samozřejmě jsou to i otázky na to, co chceme, to jsme se doteď nedozvěděli - proč ta diagnostika nefunguje, proč trvá tak dlouho, proč až po tak dlouhé době se to dozví pacient, proč až po tak dlouhé době se to dozví epidemiolog a proč máme tak vysokou chybovost v té diagnostice.

Ta druhá věc, která se musí medicínsky zajistit, je ta, že se zjistí cesta přenosu, jak se to přenáší. Tady my víme, že to je pravděpodobně nejvíce aspirační přenos, že ten přenos, o kterém se uvažovalo, tedy tím přenosem končetinami, dotykem, je pravděpodobně nepravděpodobný. To víme. Proto musíme zajistit, abychom věděli, které skupiny jsou nejvíce ohroženy tím, že budou vystaveny nějakému kontaktu, kde se bude ta infekce objevovat, a musíme tedy zajistit to, čemu se teď říká moderně trasování, to jest vychytání všech těch možných kontaktů tak, abychom se měli o ně možnost postarat co nejdřív. A to je zase situace, na kterou se ptáme, protože ta situace není zajištěna. Žádné trasování v podobě nějaké chytré karantény neexistuje. Protože kdyby existovalo, tak by vytipovaní lidé byli kontaktováni v daleko kratší době, než jak to probíhá teď.

Ta třetí věc, kterou je u infekčních chorob potřeba řešit, je otázka jejich možné terapie, nebo předléčení. U terapie víme, že zatím žádnou nemáme. Ale víme, že se velmi intenzivně vyvíjí nějaká vakcína. A to je zase oblast, kterou by už dneska - dneska - vláda a Ministerstvo zdravotnictví měly řešit. Co budeme dělat, když se někde ta vakcína objeví? Koupíme ji? Ona nebude mít splněny všechny podmínky, pravděpodobně všechny podmínky, které jsou vyžadovány pro to, aby vakcína mohla být u lidí použita masově, ne tedy jenom v podobě nějakého testování a experimentů. To znamená, budeme k tomu muset přijmout nějaké stanovisko, protože to bude znamenat, že budeme muset informovat lidi, že to očkování může přinášet nějaké riziko, které neznáme. Na to se musíme nachystat.

Samozřejmě že se musíme nachystat na to, jaká bude ta cena a jak to budeme hradit. Na nic z tohoto nemáme odpovědi. My v současné dobře řešíme problematiku lokální epidemie, ale vlastně bychom už v tuto chvíli 90 % toho, co se tady povídá, neměli říkat, protože na to všecko by nám měl pan ministr odpovědět. Když se ho zeptáme, tak ta odpověď vždycky zní stejně. Má první složku a ta zní: je to všecko dobře zařízeno, máme to pod kontrolou. A ta druhá složka, když je to méně pod kontrolou, tak je: budeme to vědět za 14 dní. Ale to je doba, která je dlouhá, a my už jsme tyhle odpovědi všecky měli znát, ne je tady hledat. To je povinnost prostě toho, kdo zodpovídá za tuto zemi, aby si tyto otázky sám kladl nebo nechal od odborníků předložit a začal na ně hledat řešení a odpovědi. Ne tak, abychom tady byli my, a to, co říkal například kolega Válek na konci, to je řada velmi zajímavých a důležitých podnětů, které bychom nejenom měli přijmout, ty bychom už všechny měli dávno plnit.

A proto ten můj apel stejně jako toho 28. ledna je pořád stejný. Nezanedbejte to! Nezanedbávejte to! Dělejte konečně něco intenzivního! Kroky, které děláte, musí být kroky, které budou veřejně prodiskutovány, protože to riziko paniky v populaci je veliké a ta populace musí být informována. Naši lidé jsou schopni se s tím vyrovnat, a zdravotníci už vůbec. Ale neodkládejme to, řešme to hned tak, abychom skutečně v okamžiku, kdy se objeví malá epidemie -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o větší klid. Není slyšet. Prosím, kolegové! Děkuji.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já vím, že říkám věci, které pro většinu toto Sněmovny jsou nepopulární. Vím, že jsem je nikdy neprosadil. Vím, jak jste se k těm informacím zachovali 28. ledna. Přesto cítím vnitřní potřebu to říkat. Prostě proto, že ten, kdo mně volal, každý se ptal: Proč jsi to neříkal intenzivněji? Proč jsi je nepřesvědčoval? Tak já jsem tady teď proto, abych to znovu řekl, to, co říkám celou tu dobu.

Věnujme se tomu! Věnujte se tomu, vládo! Věnujte se tomu, pane premiére! Věnujte se tomu, pane ministře! A na všechny otázky, které klademe, mějte připravenou odpověď a řešení. Ty otázky nejsou hloupé. Ty otázky jsou principiálně velmi důležité, a když nezasáhneme ve všech čtyřech možnostech, které ta epidemie má, to znamená diagnostika, léčba a její epidemiologie a prevence, tak prostě tu věc nevyřešíme. Ty věci, které si tady říkáme, jestli to má rozhodovat hejtman nebo primátor, to je jistě také důležité. Je potřeba to vyřešit organizačně. Ale to je také věc, na kterou máme odpovědět centrálně. Máme si to odříkat a neměla by tady být situace, že se dva hejtmani dohadují, co smí a jakou mají pravomoc. Já do toho nezasahuji. Mám s tím také své zkušenosti, byl jsem obojí, jako primátor Prahy jsem měl i kraj, takže všechno tohle ovládám, ale držím se toho, čemu skutečně, si myslím, rozumím, tj. problematice medicínské.

A to jediné moje volání, které je teď stejné jako toho 28. ledna: Pane ministře, nepostupujte dál tak, abyste toho nemusel znova jednou litovat. Já velmi vnímám to, že mi dáváte jasně najevo, že tomu rozumíte líp. Vaše zakývání hlavou říká: nemluv na mě takové věci, vždyť já to vím daleko lépe. Je to možné, ale historie se zeptá znova a odpoví si sama. Znovu říkám, to jsou věci, na kterých se nic nového nezmění. Běží to už desítky let. Zkušenosti s epidemiemi z Afriky a ze zemí rozvojových jsou natolik veliké a takové množství epidemiologů jsme tam měli, že ty zkušenosti tedy jsou takové, a já prostě nemohu akceptovat to, když říkám nějaké věci, které považuji za zásadní, a odpověď na to je pro mě zavrtění hlavou: ne, máme všecko pod kontrolou. To jsem viděl.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Jako první je přihlášen pan poslanec Lubomír Volný, poté pan poslanec Výborný. Než dorazí k mikrofonu, sněmovnu seznám s tím, že pan poslanec Benda se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Doufám, že se mi z toho nepodaří vyrobit nějakou antivakcinační přestřelku, nicméně když už se tady bavíme o tom, na co vše se připravit, možná by se vláda měla připravit i na nechuť lékařů nechat se očkovat neprověřenými vakcínami, jak jsme to viděli například v roce 2009, kdy přední lékaři, například kardiochirurg Jan Pirk nebo profesor Pavel Pafko či Lukáš Pollert, se odmítli nechat očkovat neprověřenou vakcínou, a jestli se nepletu, 99 % lékařů učinilo úplně stejně, 90 % zdravotních sestřiček úplně stejně. My jsme utratili několik set milionů korun za vakcínu, kterou jsme se potom snažili zbytečně zadarmo nabídnout někomu jinému.

Takže možná bychom mohli nechat udělat takový průzkum mezi lékaři, jestli se vůbec nějakou vakcínou, která byla zkoušena někde 14 dnů, maximálně tři týdny, nechají očkovat. Možná soukromě bychom mohli jít ven na chvilku a tam kolegové lékaři by mi mohli říct, jestli se očkovat nechají, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Výborný s faktickou poznámkou, pak je přihlášen pan poslanec Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra Adama Vojtěcha, jestli mě může sledovat chviličku. Pane ministře, pokud se nepletu, tak jste dopoledne ještě na některé vznesené dotazy či podněty byl schopen reagovat, ale já nerozumím tomu - jako to, že kašlete na nás, to jsme si zvykli, ale sleduje to veřejnost, tak aspoň vůči těm lidem na Karvinsku a v celé republice byste měl mít tolik slušnosti, že byste na ty podněty měl reagovat. Tady zazněly naprosto korektní dotazy, jak jsme na tom s pandemickou legislativou, v jaké fázi je příprava. Pan kolega Válek tady hovořil o tom, jestli se připravuje nějaký očkovací plán, pokud by byla očkovací vakcína. Nic. Ticho. Sedíte tady jak tvrdé "y" a nejste schopen ani na tyto konkrétní podněty reagovat. Já bych opravdu prosil, abychom dokázali ne kvůli nám, ale kvůli té veřejnosti, na naprosto korektní dotazy a podněty reagovat! Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Svoboda je nyní přihlášen s faktickou poznámkou. Než dorazí k mikrofonu, paní poslankyně Kořanová ruší svoji omluvu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já chci zareagovat na to, že lékaři se nenechávají očkovat. Já jsem to říkal. Jeden z vážných úkolů, který padá na ministerstvo a na hygieniky a epidemiology, je, aby vysvětlili, proč ta situace je tak vážná, že je nutno eventuálně sáhnout i k vakcíně, která nemá ještě stoprocentní vyšetření, protože ta situace je mimořádná. A když to řeknou a udělají, já věřím, že ta zdravotnická obec to akceptuje. V okamžiku, kdy to nebudeme mít nachystané a přijdeme a řekneme, tady je očkování, a budeme očkovat, tak se obávám, že jste měl pravdu a že ti zdravotníci do toho nepůjdou, protože oni vědí, co to může znamenat.

Já jsem přesvědčen, že i když neprojde kompletní testování, že ta příprava firem, které to dělají, bude taková, že ta bezpečnost bude maximálně možná, ale všichni, kdo se tím zabývají, vědí, že očkování - je to různé trošičku, ale má od 1 do 8 % komplikací. A to je to, co je potřeba vědět, a když si to řekneme, řekneme, je to potřeba. Já dovedu pochopit to, že můžu spadnout do toho jednoho procenta, ale všichni okolo mě budou uzdraveni. Tomu rozumím, to je moje povolání. Já to tak dělám. Prostě když je to potřeba, dělám to bez ohledu na to, co to se mnou udělá. To znamená, v okamžiku, kdy budu přesvědčen, že to očkování pomůže těm lidem jako celku, půjdu do toho s nimi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Jan Volný je nyní přihlášen k faktické poznámce. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s další omluvenkou. Pan poslanec Vondrák se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou, resp. do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, kolegyně, mně prostě nedalo, než reagovat na pana kolegu Výborného. Pane kolego, víte, co to znamená kázat vodu a pít víno? To je něco takového, když nás tady poučujete, jak máme být slušní, jak se máme k sobě hezky chovat a usmívat. Jestli vy tady řeknete, že pan ministr zdravotnictví, který teď oddřel tři měsíce osmnáctihodinovými směnami a sedmidenními týdny, že sedí jako tvrdé "y", když si pečlivě všechno zapisuje, máte se na něj lépe koukat, aby mohl potom odpovědět všem, kteří tady měli nějakou řeč, tak to se mi tedy vůbec nelíbilo. A to vaše vyjádření, že sedí jako tvrdé y, prostě je pro mě nepřijatelné. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO, ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne. Pan poslanec Svoboda se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane ministře, za pojem tvrdé y se samozřejmě omlouvám. To je věc, kterou jsem řekl, občas se to člověku stane, nebo to řekl někdo jiný. Ale to, co chci říct teď. Neargumentujte mi tím, že pan ministr pracoval dvanáct hodin denně. My jsme pracovali dvacet čtyři hodin denně. My jsme měli denní, noční, denní, noční, bez volna. Já jako přednosta jsem odtamtud prakticky nesměl odejít. To samozřejmě takový stav je v této situaci. A to se nemůžeme za to chválit. Já to nikomu neříkám, co to bylo, co to pro nás představovalo. Ale to není situace, abychom si toto říkali. Nemusíme se před sebou vytahovat, kdo jsme méně spali a kdo jsme více dělali. Musíme říkat, je potřeba toto udělat a to zase udělat, i když to bude stát nějaký čas. A pokud padne slovo tvrdé y, no tak v češtině - to je tvrdé y a měkké i jsou dva (se smíchem) pojmy, které jiné jazyky nemají, tak bychom to v angličtině asi neřekli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vaším prostřednictvím k panu poslanci Volnému. Já jsem ani jediným slovem nezpochybnil nasazení nikoho z členů vlády, ani pana ministra zdravotnictví v těch posledních třech měsících. O tom tady skutečně nebyla vůbec řeč. A také jsem za to vládu opakovaně i v těch minulých měsících tady pozitivně hodnotil. To, co jsem říkal, a pokud tedy je to tak, že pan ministr je připraven na ty věci všechny zareagovat - dopoledne reagoval okamžitě. Ono to má nějaký smysl, když něco zazní, tak na to zareaguji. Pokud zareaguje na konci, bude to jenom dobře. Já jsem chtěl minimálně ho o to požádat, říkal jsem to, že by bylo dobré ne kvůli nám, ale kvůli té veřejnosti, na ty věci, které tady zazněly, konkrétní, korektní otázky, jsem také říkal od kolegů, ať už to je kolega Svoboda, nebo kolega Válek, nebo i já osobně, zareagovat. A když to tak bude, tak to bude dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová jako poslední přihlášená. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážená vládo, já bych se chtěla jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu vyjádřit k novele ústavního zákona o bezpečnosti státu. Byly tady i otázky, které padly. Protože jsem samozřejmě v permanentní komunikaci s panem ministrem vnitra a s místopředsedou vlády, chtěla bych Sněmovně, ale samozřejmě i všem, co nás sledují, říci, že tento zákon je takřka hotov, proběhly už dvě komunikační kolečka mezi dotčenými rezorty.

A co se týká poslaneckých klubů, protože pan ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček učinil ten slib, že bude to tady předběžně konzultováno, tak tyto konzultace jsou naplánovány tak, aby proběhly do konce července. To znamená, je to rychleji, než panu místopředsedovi vlády Janu Hamáčkovi ukládá usnesení vlády. Víte všichni, že Ministerstvo vnitra opakovaně avizovalo, že tento zákon je klíčový, že to je priorita, bude postupovat co nejrychleji. A ještě předtím, než jsem tady vystoupila, jsem znovu ověřila, že to takto je. Takže chci jenom uklidnit vás, vážení kolegové a kolegyně, že jako poslanecké kluby budete mít tyto informace, bude to paragrafový text a bude to s vámi konzultováno během měsíce července, což si myslím, že je dostatečná rychlost. Mimo jiné tedy reaguji i na to, jak některé politické strany formulovaly návrh usnesení. Myslím si, že to není nutné, protože Ministerstvo vnitra pracuje, jak má.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Jelikož to byla poslední přihláška do rozpravy, tak... Pan poslanec Černohorský ještě. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Tady ještě padly dotazy, které byly směrem ke krajské hygieně. Já jsem se díval do stenozáznamu, že paní ředitelka - ona totiž začala vždycky odpovídat, ale došel jí čas, takže tu větu v podstatě ani nedokončila. Byl tady tedy dotaz, proč jsou doma někteří doloví zaměstnanci OKD a proč většina povrchových zaměstnanců stále chodí do zaměstnání, konkrétně tedy i úpravny uhlí. My jsme se tady potom s panem poslancem Hájkem chytli. Takže to bylo trošku... to nám to tady trošku zapadlo. Pokud paní ředitelka už odešla, tak jestli by to šlo zodpovědět písemně, jestli můžu poprosit.

Pak tady ještě chybí odpověď, jak dlouho trvá projít, nebo trasovat toho jednoho člověka s chytrou karanténou, bez ní a kde jsou tedy případně rezervy toho systému, zdali by to mohlo být sděleno Poslanecké sněmovně. Zdali tedy se vždycky kontaktují lidé po odběru i při těch negativních testech, nebo jim je sdělováno, když se neozvou, že jsou negativní, což bohužel vedlo v několika případech k tomu, že lidé vyrazili do společnosti a šířilo se to dál. A proč tedy není evidováno, kolik lidí bylo dáno do karantény. To bylo asi tedy na pana ministra. Předpokládám, že čeká asi zase, až uzavřeme rozpravu. Kdy dojde ke sjednocení vlastně těch systémů, o kterých se tady bavilo, že to musí přepisovat v několika případech.

Ještě bych měl tedy jeden dotaz. Sociální sítě teď žijí mezi horníky tím, že dostávají informace o tom, že v případě, že absolvovali čtrnáctidenní karanténu a nemají vlastně v tuto chvíli už symptomy onemocnění po dobu čtyř dnů, tak vlastně i bez nutnosti provedení toho testu už vlastně můžou zpátky do práce, což si nejsem úplně jistý, jestli je správná informace. Tak jestli by to šlo nějak uvést na pravou míru, ať víme, co jim odpovědět, protože nás začali jako v tuto chvíli bombardovat. Já to říkám teď, protože si myslím, že paní krajská hygienička totiž nemá přednostní právo, takže kdybychom uzavřeli rozpravu, tak ona by pak už nemohla vystupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Protože ideální stav by byl, kdybychom na závěr dali slovo panu ministrovi, případně paní hygieničce. Paní hygienička chce vystoupit? Prosím, tak máte slovo. A s faktickou poznámkou se mi tady přihlásil ještě pan poslanec Pavel Bělobrádek. Takže já poprosím paní hygieničku, aby ještě chviličku posečkala. (Posl. Bělobrádek dává přednost paní hygieničce.) Ne? Má přednost, takže pan poslanec je džentlmen, pustil vás. Máte slovo.

 

Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová Já děkuji panu poslanci za to, že můžu mluvit. Odpovím, na některé ty dotazy by bylo lepší, kdyby odpověděla kolegyně Svrčinová, protože je to v její kompetenci. Já bych odpověděla na tu poslední část, kterou pan poslanec zmiňoval.

My se, jak jsem i říkala, snažíme ty nástroje chytré karantény, zejména ten navolávací systém, propojit a zlepšit to propojení dat o diagnostice, to znamená výsledky z laboratoří, které dodávají laboratoře svými vlastně laboratorními systémy. Oni do nich zanesou ten výsledek a přes rozhraní se ty výsledky dostávají do toho základního systému, kterému my říkáme ISIN, jednak se to jmenuje Informační systém infekčních nemocí. To je základní registrační systém. Nad ním je vlastně postaven systém čistě na evidenci COVID-19 jako speciální. Tam se ten výsledek dostane. Vlastně za tu kvalitu, a teď to nemyslím špatně, za to, že jestli je výsledek pozitivní, nebo negativní, musí nutně zodpovídat laboratoř. Naše hygiena převezme výsledek, pokud je ten člověk pozitivní, tak si ho založí jako nový případ. Tam dostane takové speciální čísílko, to vloží do té Daktely, do toho navolávacího systému, a začne s tím člověkem provádět epidemiologické šetření. Tudíž hlavně se ho ptá, kdy měl první příznaky, protože to je zásadní. Kdy koho kde potkal v době těch vlastně příznaků, v době, kdy je infekční, a s kým se tedy setkal, a vyhodnocuje v rámci toho rozhovoru vlastně závažnost těch jednotlivých kontaktů. A ty, které epidemiologicky vyhodnotí jako závažné, tak od těch si vezme, od něj, od toho člověka pozitivního, si sebere všechny vlastně kontakty, což je v této chvíli telefon, a samozřejmě jméno, příjmení, aby se další mohli s ním spojit.

Pokud to má význam a ten člověk je poměrně takzvaně pohyblivý, tak se vytváří vzpomínková mapa, která při dalším hovoru může ještě toho člověka navést, že si vybaví další kontakty, když se někde pohyboval mimo to, co si momentálně vzpomněl. Toto všechno se vytrasuje a jde se volat těm jednotlivým kontaktům a vlastně probíhá totéž a zase se vyhodnocují kontakty těch dalších a riziko tady toho člověka.

Takže pokud se stane, že laboratoř - a bohužel se to stane, není těch případů snad tolik, ale byly některé medializovány - že výsledek původně negativní je pozitivním, anebo naopak původně pozitivní je negativním, což je skoro lepší případ, ale oboje je špatně, tak se může stát, a věřím, že opravdu dělají všichni pro to, aby se to takto nedělo - tak samozřejmě musíme ty lidi kontaktovat znovu a omlouvá se jim buď laborka, nebo i my za špatně sdělený výsledek.

Teď momentálně děláme s ÚZISem, který je nositelem toho databázového systému, a propojujeme ten ISIN a data z něho ještě do takzvané COVID forms aplikace, kterou vytvořila Armáda České republiky v rámci Chytré karantény 1, kde vidíme, kolik v kterém kraji je laboratoří zapojených do vyšetřování, jakou mají kapacitu, jak je ta kapacita každý den využita, jestli tedy testují, nebo netestují. Vidíme tam činnost odběrových míst. Ta jsou také zaevidována, vidíme, jak nabírají, jakou mají kapacitu, co se děje, a zároveň vidíme, promítají se tam, i výsledky z toho, kolik je dnes pozitivních a kolik která laboratoř vlastně vyšetřuje a jestli nemá přetíženou kapacitu, a můžeme zasáhnout i ve smyslu, že by se převezly vzorky z jedné laboratoře do druhé. Šlo to velmi dobře v rámci nouzového stavu, kdy Armáda České republiky, a budiž jí za to velké poděkování, právě tuto operační práci dělala naprosto standardně s poměrně velkým týmem lidí.

Na Ministerstvu zdravotnictví teď poté, co nám vláda schválila 25. května systemizaci, vzniká pohotovostní operační centrum na hrozby pro veřejné zdraví. To je pracoviště, které je v přímé kompetenci hlavního hygienika. Bude tam kromě vedoucího oddělení plus deset dalších míst, která by měla pravidelně monitorovat situaci nejenom v infekčních nemocech nebo faktorech infekčních onemocnění, ale i dalších zdravotních hrozeb, včetně těch environmentálních. Teprve máme vypsaná výběrová řízení, neboť my se pohybujeme v režimu státní služby a musíme ctít služební zákon a vybírat lidi podle výběrových řízení. Takže je máme vypsaná. Dnes mi nastoupil na to oddělení, které tedy já přímo vedu, první člověk na celý úvazek. Takže jsme teď posílili o jednoho člověka. Domluvili jsme se s Armádou České republiky, že pro tu operační složku nám zapůjčí minimálně tři lidi, tak abychom do doby, než se nám snad podaří obsadit ta místa řádným výběrovým řízením, tak aby nám armáda ještě na základě té mezirezortní dohody pomohla přes období léta.

Zlepšujeme ty systémy ve smyslu informovanosti, předávání informací, a pro mě je důležité, že se zlepšuje předávání a to, že kolegové na tom KHS, jak jsem už říkala ráno, nemusí zadávat některé údaje do několika systémů. Já tady chci zdůraznit, že krajské hygienické stanice jsou přímo řízené organizace ministerstva, ale mají právní subjektivitu a každá hygienická stanice má úplně jinou úroveň vybavení technickou a elektronickou cestou. Takže my se to snažíme teď jedním projektem, který je už delší dobu - sama jako ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje jsme do něj také vstupovali - posílí to technické vybavení, zejména počítače a hardwary a softwary na těch jednotlivých KHS. Takže ta elektronizace probíhá a snažíme se ji nějakým způsobem vést i z toho centra. Ale jsou to samostatné instituce a to je ten trochu rozdíl, protože ta míra té elektronizace veřejné správy, byť nejsou, ne že by byli nedotčeni elektronikou, to ve veřejné správě ani není možné, tak je trošku rozdílná.

Ale většina těch kolegů přes to velké vypětí, které pro ně - popravdě řečeno většina těch kolegyň, protože ženy jsou v hygienické službě, nakonec vidíte, že jsme tady dvě z těch 15 a je nás většina žen - tak přes to velké vypětí ty systémy zvládly. S různými chybami i omyly, ale zvládají ty systémy a udělaly veliký pokrok pod velkým tlakem. Musím říct, že osobně před nimi smekám klobouk. Takže my se teď fakt snažíme zároveň při té - využívali jsme tu dobu vlastně, kdy byl velmi pozitivní výskyt, nebo ta situace byla velmi klidná.

Co se týče té práce na ministerstvu. Děkuji tady za některé ty podněty. Vážím si všech, kteří sedí nebo seděli někdy ve funkcích hejtmanů, ve funkcích starostů, protože bez té spolupráce v rámci nouzového stavu - ten hygienik některé věci odborně navrhuje, ale musí je rozhodnout i někdo další. Proto jsou výhodné nouzové stavy, kdy se projednají věci v bezpečností radě kraje a může rozhodovat hejtman.

Při malých ložiscích, ohniscích, není nutno vyhlašovat nouzové stavy ani stavy nebezpečí. Protože de facto to jsou situace, které u covidu řešíme, a pod mediální masáží, ale na druhou stranu, kdy se v novinách taková pozornost věnuje tomu, že je salmonela na dětském táboře, nebo že x důchodců má virové střevní onemocnění, abych to řekla ne úplně přesně, a nakonec nevěnujeme příliš pozornosti ani chřipce, popravdě řečeno. A tam máme očkování a proočkovanost proti chřipce v této populaci je pět až osm procent.

Chystáme tedy, jak jsem zmiňovala, novelu typové směrnice pro IZS. Chystáme ten návrh strategie, ale potřebujeme ho sjednotit i s názory klinické skupiny. A to souvisí s tou poslední otázkou pana poslance, že se ozývají teď, že se změnil ten algoritmus. Ano s účinností od osmého, tedy od včerejška, se mohou u těch, kteří byli pozitivní, jsou deset dní v karanténě a další čtyři dny nemají žádné příznaky, tak nemusí jít na test a ukončí se karanténa. To je teď stanovisko, na kterém se usnesla klinická skupina a epidemiologové. Je to změna algoritmu.

To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní hlavní hygieničce a s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, paní hlavní hygieničko, já bych jenom navázal na takovou tu drobnou přestřelku kolegů, která tady byla před chvíli, a chtěl bych poprosit pana ministra, jestli by vystoupil v rámci rozpravy, aby se nestalo to, co se tady někdy stává, že vystoupí ministr se závěrečným slovem a nelze na to potom reagovat jinak než až po skončení toho bodu. Takže pokud by to bylo možné a vystoupil ihned, aby se na to ještě eventuálně dalo reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně to jsme měli v plánu. S technickou, faktickou poznámkou pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jako zpravodaj jsem probíhající rozpravu sledoval velmi pozorně. Dotazy, které padaly, jsem si zapisoval, takže v případě, že nebudou zodpovězeny všechny otázky, tak se, pane ministře, připomenu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pana ministra. Máte zájem o vystoupení v rozpravě? Tak prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc. Jenom si opravdu chci být jistá, že se dostane odpovědi těm pracovníkům v sociálních zařízeních, kteří čekají na informaci, zda nebudou muset být testováni jen rychlotesty, čili na tu prodělanou infekci, ale jestli se na ně dostane skutečně s testy PCR v tom karvinském regionu. Takže toto chci jenom vyzdvihnout jako otázku. A děkuji za odpovědi i na ty ostatní panu ministrovi předem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Asi nás docela sledují. Mám se ještě tedy dopozeptat, zdali, je to tedy na paní krajskou hygieničku prostřednictvím pana předsedajícího, zdali ten čas měla. Paní měla pozitivní test, potom šla podruhé, měla ho pozitivní, tak od jaké doby se počítá jakoby těch deset dní, nebo potažmo kdy může jako vyjít z té karantény, protože teď už podruhé nebo potřetí ji na ten test už nechtějí vzít. Tak aby to neroznášela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní hlavní hygienička chce odpovědět. V podstatě co jí zbývá? (Smích, hluk v sále.) Prosím, máte slovo.

 

Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová Děkuji, pane předsedo. Poprosím pana poslance, jestli by mi to popsal úplně podrobně, a já bych vám odpověděla takto, protože já jsem tam úplně neslyšela, jak jste to formuloval. Anebo vám to napíšu, když mi to napíšete, že bychom zkrátili čas. (Hluk v sále, bouřlivý potlesk. Hlas: Doporučeně!)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: To byl výborný nápad. Tak já vám v tuto chvíli děkuji a poprosím pana ministra. (Hluk v sále, pokřikování z lavic.) A poprosil bych poslance, abychom se trošku uklidnili. (Odpověď ze sálu.) Je tam pouze jeden poslanec za sociální demokracii. (Ze sálu: Jsou tam dva!) Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já děkuji za tu debatu. Velmi pečlivě jsem skutečně poslouchal a snažil jsem se zapisovat všechna zásadní témata. Něco už odpověděla, myslím si, paní hlavní hygienička. Já určitě nemám problém s těmi věcmi, které tady zazněly, a určitě jsou relevantní. Jenom když jsem to poslouchal, tak mi to přišlo při vší úctě k některým kolegům, že si o nás myslí, že přijdeme do kanceláře, tam se díváme osm hodin do zdi, a pak zase jdeme z práce, takže to vypadá, jako kdybychom vůbec nic nedělali, neřešili vakcínu, neřešili testování atd., atd. Tak to skutečně není. Věřte tomu, že se tomu všichni velmi pečlivě a aktivně věnujeme každý den včetně teď víkendu apod. Ale já si nechci stěžovat. Máte pravdu. To tak je. Je to naše práce. Jenom z těch některých vyjádření mám pocit, že se zdá, jako kdybychom skutečně nedělali vůbec nic, a to určitě není pravda. Není to jenom o mně, je to hlavně o těch kolezích, kteří skutečně na tom aktivně pracují v rámci hygienické služby a ÚZIS atd. Tolik jenom k tomu.

Těch věcí tady byla celá řada. Pokud jde o OKD, já bych znovu, a už jsem to tady, myslím, říkal, řekl jednu věc, že my jsme otestovali teď všechny, kteří tam byli v rámci těch dolů ČSM jih, sever, protože Darkov je vyřešený už z minulosti, a budeme je znovu testovat, ty, kteří byli negativní. To znamená, ti, kteří byli pozitivní, ti jsou zachyceni včetně jejich kontaktů a bude probíhat retestování všech, kteří byli v prvním testování negativní, od 19. 7. prostřednictvím odběrových týmů Armády ČR včetně těch zbývajících pracovníků na Dole ČSA, čili další důl, kde se zatím žádný případ nepotvrdil. Už tam bylo jedno testování 50 horníků, vše bylo negativní, ale budeme tam testovat dalších 200, kteří tam teď aktuálně pracují, a jsou to samozřejmě i povrchoví pracovníci. A je jasné, že ty doly tam vždy budou mít nějaké lidi, kteří tam budou stále pracovat, protože důl úplně nemůže fungovat, tady nechci jít do detailů, tak že zamknete dveře jako v nějaké firmě a odejdete a je tam prázdno. Je jasné, že tam vždy budou nějací lidé, kteří budou muset ten důl obsluhovat, ale všichni tito budou zkrátka otestováni, a od 19. 7. to testování proběhne i těch, kteří byli negativní, právě proto, že by nemoc u nich mohla v rámci nějaké inkubační doby propuknout. Tolik jenom k tomu plánu, jak se bude testovat.

Jinak tady bylo ještě řečeno ohledně zapojení krajských hygienických stanic, a kdo má tedy provádět trasování. My jsme domluveni, a teď si myslím, že to funguje velmi dobře, že jednak na tom pracuje místní krajská hygienická stanice podpořená i dalšími krajskými hygienickými stanicemi, které jsou z krajů, kde nemají prakticky žádný výskyt, to znamená, mají volné personální kapacity a jsou skrze systém Daktela schopny pomáhat Krajské hygienické stanici Moravskoslezského kraje, a zároveň jsme opět zapojili mediky z lékařské fakulty, kteří se také zapojili do práce, takže v tomto směru si myslím, že to funguje nyní dobře, a i personálně je ta práce, která je bezesporu velmi náročná, zajištěna.

Pokud jde o evidování karantén, tam je třeba říci vlastně, že jsou dva typy karantén, už to tady bylo řečeno. Jednak pokud je vydána eNeschopenka pro zaměstnance, kteří jsou tedy umístěni do karantény, tak eNeschopenku vydává praktický lékař toho daného zaměstnance, ale pak jsou tady právě karantény, které jsou vydávány pro ty ostatní, zejména kteří nejsou zaměstnanci nebo nemají svého praktického lékaře, a tam to vydává krajská hygienická stanice, ta čísla tady byla zmíněna. My počítáme právě tyto dva zdroje, jednak rozhodnutí krajské hygienické stanice a druhak vydání eNeschopenky v rámci systému České správy sociálního zabezpečení, která také případně může samozřejmě stejně jako jakoukoli pracovní neschopnost kontrolovat dodržování karantény, ale samozřejmě pracujeme na tom, spolupracujeme i s policií, tak aby ty karantény byly zkrátka dodržovány, protože to je naprostý klíč k tomu, aby se nemoc nešířila, aby skutečně lidé, kteří byli umístěni do karantény, zůstali doma a nechodili nikam na veřejnost. Tady si myslím, že to takto funguje už řadu měsíců, a s vydáváním karantén není v tomto směru žádný zásadní problém.

O systémech, které se používají, o tom si myslím, že mluvila velmi dobře paní hlavní hygienička. Samozřejmě že Chytrá karanténa 2.0 ještě není zcela hotová, ani jsme neříkali, že je. Pracuje se na ní. Víte, že jsme dávali i ten dokument, který si vlastně Sněmovna vyžádala, kde to je popsáno, kde jsou i nějaké termíny do 30. 9. primárně, kdy by tedy mělo dojít k tomu, že dojde k personálnímu posílení, dojde k vytvoření odboru, nebo potažmo oddělení na Ministerstvu zdravotnictví, jak o tom mluvila paní hlavní hygienička. Takže samozřejmě na té Chytré karanténě 2.0, na tom robustním systému včetně nové eRoušky 2.0 atd., tak na tom se stále pracuje, a teď přes léto si dáváme hlavní čas, abychom to dopracovali tak, abychom byli připraveni hlavně na tu podzimní sezónu, která bezesporu bude podle všeho poměrně náročná. Ale jinak nástroje chytré karantény, systém Daktela, vzpomínkové mapy atd., tak ty fungují již nyní a jsou využívány, a myslím si, že skutečně zrychlují celý proces, protože už to není jenom o tužce a papíru, ale skutečně je to o nějaké digitalizaci toho celého procesu.

Ohledně krizové legislativy tady hovořila paní poslankyně Valachová, takže tady není asi úplně nutné to znovu opakovat, že se na tom pracuje, že strany budou přizvány, to tady zaznělo. Myslím si, že paní poslankyně měla informaci přímo od pana ministra vnitra.

Pokud jde o Správu státních hmotných rezerv a nákupy, to myslím, že tady také zaznělo od pana ministra Havlíčka, to je teď v jeho gesci nikoli v gesci Ministerstva zdravotnictví. A ty zakázky probíhají. Takže tady si myslím, že už jsou otevřeny snad obálky u některých těch prvních zakázek. A věřím tomu, že Správa státních hmotných rezerv zajistí dostatečné zásoby ochranných prostředků tak, jak o ně požádaly jednotlivé resorty včetně resortu Ministerstva zdravotnictví.

Pokud jde o otázku vakcíny, to bezesporu byla zajímavá zmínka. Já jsem se už trošku k tomu vyjádřil, myslím, že na dotaz pana poslance Čižinského. My samozřejmě jsme velmi aktivně zapojeni do toho tématu vakcíny proti nemoci COVID-19. Jsou v zásadě v tuto chvíli dvě paralelní cesty. Jedna na úrovni celé EU, kde se bude podepisovat smlouva o spolupráci, kde státy tedy vyjadřují zájem o to, aby se mohly podílet vlastně na tom společném nákupu vakcín proti COVID-19, až samozřejmě bude ta vakcína k dispozici. Druhá cesta, tu řekněme lídruje Německo společně s dalšími čtyřmi zeměmi a i s německým ministrem zdravotnictví jsem v přímém kontaktu. A je to zkrátka tak, že pokud se podaří firmě AstraZeneca, která vlastně spolupracuje právě s touto skupinou, vyvinout tu vakcínu, tak ji budou od ní nakupovat. Myslím, že to proběhlo i v médiích. A těch vývojových týmů a společností, které na tom pracují, je celá řada.

Evropská komise vytvořila Steering committee k otázce vakcíny, kde má ČR svého zástupce. Je tam nominován pan profesor Roman Chlíbek, což je zástupce České vakcinologické společnosti, který se přímo účastní té Steering committee. To znamená, máme přímo informace o otázce vakcíny, o tom vývoji, takže tady si myslím, že jsme velmi aktivní, a bezesporu budeme ti, kteří budou profitovat z toho, až vakcína bude k dispozici. To, že samozřejmě bude mít možná nějaká rizika, to uvidíme, to je otázka, probíhají klientská hodnocení. A teď těžko předjímat, jaká tam ta rizika budou. Ale my jsme připraveni k tomu předpřipravit určitou strategii, kterou už diskutujeme. Myslím si, že primárně samozřejmě bychom měli být zaměřeni na rizikové skupiny, opět to znamená seniory, zdravotníky, polymorbidní pacienty, kteří jsou nejvíce ohroženi, protože je jasné, že i ten objem těch vakcín, těch dávek, bude bezesporu limitovaný v rámci jednotlivých členských států. Ale skutečně jsme v tom velmi aktivní a máme informace z první ruky.

To jsou snad ty nejzákladnější věci, které tady zazněly. Pokud jsem na něco zapomněl, tak případně ještě mohu doplnit. Ale skutečně věřte tomu, že nemáme ruce v kapsách, že na tom velmi aktivně pracujeme. Chceme, aby fungoval systém Chytré karantény 2.0 tak, jak ho máme naplánovaný s tím personálním posílením, kdy se připravujeme zejména na tu podzimní sezónu respiračních chorob. Připravujeme strategii testování, kterou jsme už částečně předložili a ještě bude dopracovávána s našimi odborníky, takže skutečně to téma nemoci COVID-19 určitě nás tady čeká v těch následujících měsících stále. Hovořil jsem o tom na začátku, že asi nemůžeme očekávat, že by ten virus nějakým způsobem zmizel. Stále ani celosvětově pandemie nevyvrcholila. Když se podíváme na ta čísla, tak celosvětově stále počet stoupá. A věřte, že skutečně děláme maximum pro to, abychom připraveni zkrátka byli.

Věřím tomu, že zvládneme i situaci na Karvinsku. A chtěl bych poděkovat všem na Karvinsku za jejich trpělivost a odpovědnost, protože je to velmi důležité pro nás teď, aby dodržovali ona opatření, protiepidemická opatření, nošení roušek, rozestupy, dezinfekce, omezení hromadných akcí tak, abychom tu situaci zvládli. Já věřím tomu, že ji společně zvládneme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám rovněž děkuji. Pan zpravodaj, poslanec Bartošek, se hlásí o slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, tak jak jsem slíbil, tak byť jste se snažil, tak skutečně řada otázek zůstala nezodpovězena. Tak já vám zopakuji, na co se jednotliví poslanci ptali.

Tak začneme kolegyní Richterovou, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zda se budou v sociálních zařízeních používat testy PCR místo rychlotestů. Dále, zda budou testováni také agenturní pracovníci v rámci OKD. Plošně, všichni, včetně rodinných příslušníků. Říkám to, protože zde na to nepadla odpověď. Tak opakuji otázky, které zazněly na plénu.

Dále jste mluvil o plošném testování po 19. 7. Proč si dáváte takovou prodlevu? Není to příliš luxusní dávat si deset dnů, abyste mohli testovat dřív? Nehrozí díky tomu rozvoj covidu? Dále, zda podporujete zátěžové testy odolnosti zdravotnického systému, tak jak je zde připraven návrh usnesení.

Popravdě řečeno vaše odpověď, že věříte v dostatečné zásoby státních hmotných rezerv, byla pro mě velmi příjemným překvapením, že vám stačí to, že věříte v to, že stát bude dostatečně zajištěn. Kdybyste aspoň řekl, že z pozice Ministerstva zdravotnictví jste požadoval pro lékařská zařízení takový objem roušek, takový objem respirátorů, takový objem ochranných pomůcek v takovém rozsahu, co se týká financí, s dodávkou do tehdy a tehdy a v případě většího rozvoje budete schopen distribuovat do 24 hodin, tak to je odpověď, kterou bych očekával.

Nepadla odpověď na to, jakým způsobem bude řešeno školství. Zda v případě, že budou ve větším zavírány školy a studenti budou muset zůstávat doma, zda na vládě plánujete, aby byla vyřešena otázka distanční výuky, zda bude ukotvena v zákoně a zda to budete chtít řešit nějakým zrychleným projednáváním, protože vzdělávání by nemělo být ohroženo.

Dále pan kolega Válek nedostal odpověď na to, jakým způsobem a kdo organizuje hromadný odběr vzorků. Zda to je krajská hygienická stanice, Ministerstvo zdravotnictví, nebo je to v gesci hejtmana. Kdo informuje o výsledcích vzorků? Jak rychle a jakým systémem plánujete ty lidi proočkovat? Vy jste to tady, ten systém jste zhruba popsal, abych vám nekřivdil, že nějakým způsobem, nějaký plán plánujete.

Dále zde padla otázka, proč je tak vysoká chybovost v diagnostice, případně jak vysoká je chybovost, co s ní chcete dělat.

Na otázku, proč trvá tak dlouho přenos dat mezi jednotlivými organizacemi, jsem pochopil, že je to v podstatě výsledek vašeho eGovernmentu. To znamená, státní instituce jsou nedostatečně vybaveny kvalitním softwarem, neumějí spolu komunikovat. A zde patří skutečně velké poděkování a dík lidem, kteří s velkým úsilím vkládají data, zprovozňují systém, a to vládě navzdory, protože jim záleží na zdraví lidí. To znamená, toto je eGovernment této vlády v praxi, organizace, které mají staré systémy, neschopné anebo s velkými obtížemi spolu komunikovat.

A poté, jestliže něco připravujete, je to fajn, že se tomu věnujete, ale věřte, že jestliže něco připravujete bez toho, že byste řekl termín, tak to může být listopad, březen nebo červen příštího roku. To znamená, jestliže na něčem pracujete, tak je důležité, abyste řekl, na čem pracujete, jaký tam máte termín, kdy očekáváte, že to bude plně uvedeno do provozu. Je to důležité nejenom pro nás, ale především pro lidi, aby věděli, jakým způsobem bude fungovat státní správa, v jakých termínech v případě, že by došlo k nějakému masivnějšímu rozvoji covidové nákazy.

Děkuji. To jsou ještě otázky, na které jsem nedostal odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Pan ministr se přihlásil o slovo, tudíž mu ho udělím. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Zkusím tedy odpovědět znovu. Myslím si, že některé věci už jsem ale řekl.

Pokud jde o OKD, já jsem řekl, že všichni zaměstnanci včetně agenturních budou otestováni od 19. 7. z toho důvodu, že budou testováni ti, kteří byli v tom prvním testování negativní. A to první testování proběhlo minulý týden. A pokud to má mít nějakou vypovídající hodnotu, tak máme čtrnáctidenní inkubační dobu, takže skutečně aby to mělo tu vypovídající hodnotu, tak tam musí proběhnout nějaký čas mezi tím prvním testováním, kdy byli negativní, a tím retestováním, které proběhne 19. 7. Takže v tomto směru si myslím, že ten termín je vybrán adekvátně, a také 13. 7. vláda rozhodne opětovně o zapojení armády, takže v tomto směru bude vše připraveno tak, jak má.

Pokud jde o rapid testy v sociálních zařízeních, toto rozhodla skutečně klinická skupina, odborní zástupci. Pravdou je, že ty rapid testy fungují jako spíše určitá prevence, preventivní testování. Pokud je tam nějaký záchyt, tak pak následně je samozřejmě nastaven algoritmus, že probíhá PCR testování, příp. protestování v rámci toho daného zařízení. Zatím to tedy takto fungovalo už několik měsíců a nezaznamenali jsme, že by s tím byl nějaký zásadní problém, a fungovalo to takto v celé republice, že se skutečně preventivně testovalo těmi rapid testy, takže to není nic úplně nového. Ty rapid testy jsou využívány řadu měsíců a nezaznamenali jsme skutečně nějaký problém. Souhlasím s tím, že ty rapid testy nejsou určitě ideální, standardně je třeba testovat metodou PCR, aby skutečně bylo prokazatelné stoprocentně, že někdo je infekční a mohl by jít tedy do karantény, ale pro ten preventivní screening ty rapid testy mohou být užitečné. Takto to rozhodla odborná skupina. Samozřejmě mohu znovu to téma přednést na klinickou skupinu kvůli nějakému posouzení, jestli skutečně nadále rapid testy takto využívat, beru si to jako podnět pro kolegy z epidemiologické klinické skupiny. (Velký hluk v sále.)

Pokud jde o zátěžové testy nemocnic, my sledujeme už několik měsíců online veškeré kapacity našich nemocnic. Vytvořili jsme Národní dispečink intenzivní péče v České republice, tzn., víme přesně o každém lůžku, jaký je tam pacient, víme, kolik máme umělých plicních ventilátorů, víme, kolik máme ECMO, mimotělního oběhu, atd. Takže v tomto směru máme veškerý přehled o kapacitách nemocnic. A i v době řekněme té největší vlny, která tady byla, ty kapacity ani zdaleka nebyly využity, byly využity možná maximálně někde z poloviny, a to si myslím, že tam byla určitá rezerva ve smyslu reprofilace některých dalších lůžek, to se bavíme skutečně o těch lůžkách intenzivní péče. Takže pracujeme na tom pod vedením profesora Černého, šéfa intenzivistické společnosti odborné, a myslím, že ty kapacity v tomto směru jsou dostatečné. Zátěžové testy - opět mohu to předložit klinikům, ale myslím si, že ta zátěž, která byla na nemocnice v posledních měsících v té největší krizi, v tom největším počtu hospitalizovaných případů, ani zdaleka nebyla kapacita naplněna v našich nemocnicích, takže je otázkou, jestli dělat ještě nějaké další zátěžové testy. Nevím, nepovažuji to možná za účelné.

Pokud jde o Správu státních hmotných rezerv, já jsem říkal, že věřím, ale samozřejmě jsem to myslel tak, že Správa státních hmotných rezerv musí teď vysoutěžit ty objemy prostředků, které jsme po nich požadovali jako Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to skutečně miliony kusů, desítky milionů kusů respirátorů, roušek, ochranných obleků atd., všech těch ochranných prostředků, které jsou potřeba. Vycházíme z té krizové spotřeby, která byla v době největší krize, takže v tomto směru ty požadavky jsou zcela jednoznačné. Jsou pro celé zdravotnictví, ať nemocnice, tak terén, a je třeba nyní skutečně je vysoutěžit a k tomu dochází.

Ohledně školství, to je spíš dotaz na mého kolegu pana ministra Plagu. Myslím, že už se někde k tomu vyjadřoval, že samozřejmě nějaká forma distanční výuky se osvědčila pro ty krizové situace. Nejsem na to úplně odborník, takže bych se nerad k tomu vyjadřoval. Určitě naším zájmem bude, abychom nemuseli plošně zavírat školy, maximálně v rámci třeba nějakých konkrétních regionů, ale ohledně formy výuky a distanční výuky, to je skutečně otázka hlavně na pana ministra školství.

Pokud jde o hromadné odběry vzorků, ty organizuje samozřejmě krajská hygienická stanice, která nařizuje hromadné testování, stejně jako to proběhlo v OKD, to znamená, krajská hygienická stanice nařídí plošné testování v určitém místě, v určitém podniku a je tedy za to odpovědná v tomto směru, čili takto ten systém funguje.

Vysoká chybovost diagnostiky. To úplně nevím, jak bylo myšleno. Já myslím, že ta chybovost je velmi malá. Tam to bylo spíše myšleno možná tím, že tady byly nějaké případy, skutečně jednotky případů, kdy člověk dostal chybnou SMS o výsledku svého testu. To je samozřejmě politováníhodné, ale myslím si, že to spíše je nějaká chyba v rámci toho systému a že to není určitě nic, co by bylo pravidlem, že by tady byla nějaká vysoká chybovost diagnostiky v rámci PCR testů, to si myslím, že o tom nemůže být vůbec řeč. Takže v tomto směru si nemyslím, že tady čelíme nějaké vysoké chybovosti diagnostiky u klasického testování.

A pokud jde o termín chytré karantény, tam jsem řekl, že ta Chytrá karanténa 2.0, jak jsme ji předložili ctěné Sněmovně na základě toho usnesení, tak ten finální termín pro kompletní implementaci je do 30. 9. 2020, tak abychom byli schopni personálně zajistit posílení krajských hygienických stanic, odboru pohotovostního řízení na Ministerstvu zdravotnictví, takže to je ten termín, který je určen v daném plánu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mihola. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chápu, že to má pan ministr zdravotnictví těžké, když tady má mluvit za deset dalších kolegů, a asi by to těžko někdo z nás dokázal, ale to je problém vlády. To není problém náš. My se máme právo ptát. A pan kolega Bartošek tady vznesl otázky a já se nemůžu spokojit s tím, že se tady dozvíme nebo že tady zazní: tak na tohle nejsem já odborník, to pochopte, nějaká forma byla... Takové termíny, to mně přijde úplně skandální ve vážných věcech, v té oblasti školství. Pokud něco necháme tak, že nějak bylo, nějak bude, tak je to úplně trestuhodné. Pan ministr školství sice pochválil učitele, ale nemyslím si, že učitelé pochválili pana ministra školství, raději bych se neptal, jak by ho oznámkovali. A namísto toho, aby už byla na stole nějaká norma kolem online výuky z ministerstva, které na to má ansámbl lidí, tak jsme nečekali my a jako poslanci KDU-ČSL jsme tady tuto normu předložili. Už je v systému, protože je to celkem jednoduchá úprava. Ta online výuka totiž probíhala bez opory v zákoně na základních školách. A to není něco fatálního, něco, nad čím bychom měli mávnout rukou. Takže tady bychom opravdu, když už pan ministr poměrně málo komunikuje, na interpelacích také vždycky není, rádi slyšeli jasné vyjádření, jak bychom byli připraveni, kdyby nedej bože zase nějaký problém nastal. Nemůžeme si dovolit, abychom licitovali o tom, jestli máme povinnou, nebo nepovinnou školní docházku apod. Takže já věřím, že v nejbližší době pan ministr zdravotnictví povzbudí své kolegy na vládě (předsedající upozorňuje na čas), aby nám sdělili jasné stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas váš vypršel. Paní poslankyně Tereza Hyťhová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla připojit k svým předřečníkům. A protože je opravdu politováníhodné, že tady pan ministr Plaga není, není tomu tak poprvé, rozumím tomu, že má jiné pracovní povinnosti, avšak to, že tady slyšíme, že pan ministr zdravotnictví - a tomu to nevyčítám, chápu, že to není váš resort, ale že nevíte, a ani tady není nikdo, kdo by nám to stanovisko sdělil, to je opravdu politováníhodné. Jenom připomenu, že by měl ministr do konce srpna - tím ho úkolovala Poslanecká sněmovna usnesením - dodat všem školám v České republice manuál, kterým by se případně školy měly řešit. To tady bylo odsouhlaseno většinou Poslanecké sněmovny, má na to čas do 31. srpna, takže předpokládám, že na tom Ministerstvo školství již pracuje a ten výsledek se brzo dozvíme. Takže říkám, je to opravdu smutné, že tady stojíme poslední týden v Poslanecké sněmovně před prázdninami a nevíme nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Zeptám se, jestli je někdo přihlášen ještě do rozpravy. Paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpovědi. Ještě bych zkusila velice stručně se doptat. Pan ministr říkal, že plán národní strategie testování je k dopracování. To je to, co jsme říkali, že to je bohužel zatím pouze taková hrubá kostra. A vzhledem k tomu, že to mělo být podle usnesení Sněmovny hotovo do 30. 6., tak přece jenom bych se ráda konkrétně doptala, kdy, pane ministře, předpokládáte, že národní plán testování hotový bude. A to právě včetně akčních kroků, aby z toho bylo jasné. Říkal jste, že si na pomoc povoláváte armádu na testování, aby z toho bylo zřejmější, kdy, v jaké situaci armáda bude nasazena. To je jedna moje prosba.

A druhá je k těm sociálním zařízením. Opět považuji za důležité, že tady jasně zaznělo, pan ministr řekl, že sociální zařízení jsou testována na protilátky, čili na prodělanou nemoc, na ty rapid testy. Tak pojďme si říct, jestli to je opravdu něco, co si přejeme jako společnost. Já se domnívám, že to je opravdu velmi ke zvážení. Přece ta zařízení potřebujeme chránit tady a teď, seniory v zařízeních. Potřebujeme vědět, jestli pracovníci, co k nim chodí, nejsou infekční.

Tak to je závěr k těm odpovědím a opravdu prosba o časový rámec, kdy bude dopracován kompletní plán testování včetně těch složek, jak získat kapacity, které jsou potřeba. Pro kolegy, kteří ho nečetli, zdůrazním, tam jsou definované páteřní laboratoře, je tam definováno, jak by měla vypadat celá velká síť, aby fungovalo, abychom se dostali na potřebné kapacity. My říkáme 30 tisíc denně, ale už tam není vůbec řečeno, jakým způsobem se těchto kapacit dobereme. Opět, pane ministře, jste řekl, se domníváte, že dnes ty kapacity jsou 15 až 20 tisíc testů denně, ale z toho národního plánu vůbec nevyplývá, že skutečně máme připravenou nejenom takovouto kapacitu na analyzování v laboratořích, ale ani na odběry. Tak mám tuhle prosbu o dopřesnění času, kdy to dopracujete.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, a jelikož nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu a poprosím, aby se ti, kteří přednášeli svá usnesení, přihlásili ke svým usnesením. Pan poslanec Marek Výborný. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem chtěl poděkovat panu ministrovi za odpověď alespoň na část otázek. Ještě možná by bylo dobré pak odpovědět na to, na co se ptala kolegyně Richterová teď na závěr. Jsem rád, že všichni pracují, to jsme nikdo nezpochybňovali. A že je všechno v cajku, což už si asi tady všichni nemyslíme.

Já bych se rád přihlásil k těm čtyřem usnesením, asi je nemusím tady znovu předčítat. Předpokládám, že tak učiní zpravodaj, až se o nich bude hlasovat. K těm čtyřem, která jsem v obecné rozpravě tady přednesl, se hlásím a prosím, aby se o nich hlasovalo odděleně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Válek, pak je paní poslankyně Golasowská a pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já jsem návrh jednoho bodu usnesení už obhajoval a vysvětloval. Jenom zopakuji, domnívám se a dávám ke zvážení Poslanecké sněmovně, aby to podpořila, že by bylo dobré, abychom měli někdy začátkem listopadu představený plán vlády, pokud bude vakcína k dispozici, jak proočkujeme, které skupiny proočkujeme, jak to budeme hradit. Protože pokud se to bude týkat, řekněme, několika milionů obyvatel, tak to bude muset být velmi dobře naplánované a možná bude potřeba i nějaká aktivní spolupráce Poslanecké sněmovny stran změny zákona. To je v podstatě to moje usnesení, on to přesně přečte pan zpravodaj. Děkuji a prosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Já se hlásím ke svému usnesení, které jsem tady podrobně okomentovala v obecné rozpravě a které potom určitě načte pan zpravodaj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Svoboda. Já přečtu omluvy: pan poslanec Pavel Juříček se omlouvá dnes mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů a paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já se hlásím k návrhu, který předkládal kolega Kupka, velmi podrobně ho zargumentoval a je předán mezi podklady.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, tak končím podrobnou rozpravu a poprosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a jednotlivými usneseními. Procedura bude asi jednoduchá.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji za proběhlou rozpravu. Navrhuji proceduru, abychom hlasovali po jednotlivých usneseních odděleně a tak, jak byla načtena. Nejprve pan poslanec Výborný, potom pan poslanec Válek, paní poslankyně Golasowská a pan poslanec Kupka resp. pan poslanec Svoboda jako poslední. V tomto pořadí odděleně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Svolal jsem poslance do sálu a budeme v tuto chvíli hlasovat o proceduře, tak jak ji navrhl pan zpravodaj Bartošek. Je tady žádost o odhlášení, tak jsem vás odhlásil všechny, přihlaste se prosím svými kartami.

 

Hlasujeme o schválení procedury. Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 6, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 136, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. První návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně řešila centrální nákupy a potenciální distribuci zdravotnického materiálu s využitím možností Správy státních hmotných rezerv, a to včetně legislativních úprav zjednodušujících nákupy Správy státních hmotných rezerv mimo období krizového stavu."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 7, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 67, proti nebyl nikdo. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Bojko hlasuje s náhradní kartou číslo 10 a prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Druhý návrh: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně představila návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti státu, která bude zohledňovat poznatky a zkušenosti s pandemií SARS-CoV-2 a v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 7. 5. zahájila její konzultace se zástupci všech politických stran v Poslanecké sněmovně a se zástupci Senátu Parlamentu České republiky."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 8, přihlášeno 144 poslanců, pro 67, proti 4. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Další návrh zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby nejpozději do 31. 7. 2020 představila postup organizačních složek státu pro případ druhé vlny pandemie, které se budou opírat o platnou legislativu, a zajistila dostatečnou kapacitu odběrových míst a testovacích laboratoří k vyšetření nákazy COVID-19 na úrovni až 30 tisíc testů denně a plán testování potenciálně nakažených."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 9, přihlášeno 145 poslanců, pro 68, proti 2. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Další návrh: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně poskytla občanům informace, jak žádat o náhradu škody podle krizového zákona, pokud byli přímo poškozeni opatřeními vlády v době krizového stavu, a tím předešla případným zmatkům a soudním sporům. Vyzýváme vládu, aby v souladu s principy dobré správy vůči občanům, kteří byli přímo poškozeni opatřeními vlády, učinila tyto kroky:

a) určila jeden orgán, na který se mohou poškození obracet,

b) připravila online formulář k uplatnění nároků na náhradu škody a

c) připravila metodiku k uplatnění nároků na náhradu škody."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 10. Přihlášeno 149 poslanců, pro 71, proti 3. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Další návrh: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby představila do 1. 11. 2020 plán distribuce, nákupů a očkování populace proti COVID-19."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 11. Přihlášeno 149 poslanců, pro 68, proti 4. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Bartošek: Další návrh zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby urychleně začala řešit současnou situaci na Karvinsku a přijala taková opatření především ve vztahu k fungování chytré karantény, a tedy i dostatečných kapacit hygieny a míst pro testování, aby bylo možné co nejrychlejší trasování pozitivních jedinců a zamezilo se tak dalšímu nekontrolovanému šíření nemoci."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 12. Přihlášeno 149 poslanců, pro 69, proti 13. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Bartošek: A poslední návrh zní: "Poslanecká sněmovna ukládá Ministerstvu zdravotnictví, aby bezodkladně provedlo zátěžové testy systému zdravotní péče s cílem odhalit slabá místa a aby ověřilo, zda jsou připraveny na případnou druhou vlnu pandemie COVID-19 a jakékoliv budoucí zdravotní krize. Zátěžové testy by měly být co do největší míry koordinovány s dalšími státy Evropské unie k zajištění přeshraniční spolupráce a stanovení společných kritérií."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 13. Přihlášeno 149 poslanců, pro 68, proti 15. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. O všech návrzích, přednesených v podrobné rozpravě, bylo hlasováno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Ondřej Veselý se omlouvá dnes od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu a tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.