(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Další v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek, kterému dávám slovo. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás požádat o podporu mého doprovodného usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila v rámci státních hmotných rezerv dostatečné zásoby ochranných pomůcek a dalšího materiálu pro zvládnutí případné druhé vlny epidemie koronaviru SARS-CoV-2, ideálně pomocí českých výrobců."
V rámci možností by měli být podpořeni především čeští, případně evropští výrobci ochranných pomůcek, aby v případě sílící celosvětové epidemie dokázali svou výrobou zajistit alespoň základní zásobování českých zdravotníků, sociálních služeb, ohrožených skupin obyvatel a dalších lidí v první linii. Během pandemie čeští výrobci, dobrovolníci i např. piráti vyráběli a zdarma rozdávali ochranné pomůcky společnosti, potřebným. Na mnou připraveném a 30. března 2020 zveřejněném seznamu českých výrobců ochranných pomůcek je přes 200 českých producentů. Tento přehled pomohl některým samosprávám najít společnost, u níž mohly pořídit ochranné pomůcky pro své zaměstnance, pracovníky ve zdravotnictví či občany.
Kvalita českých výrobců často i díky použití nanovláken výrazně převyšuje ochrannou účinnost i kvalitu provedení výrobků dovážených draze ze zahraničí. Česká republika je velmocí v nanotechnologiích, které často prokazují vysokou míru ochrany. Technická univerzita v Liberci je špičkou v této oblasti. Mnoho českých výrobců investovalo do svých výrobních linek, aby byli schopni tuto případnou státní objednávku pokrýt.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec František Navrkal, připraví se poslední zatím přihlášený do rozpravy pan poslanec Radek Holomčík. Prosím.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážení kolegové, vážené kolegyně. Je velká škoda, že tady paní ministryně financí opustila sál, přestože mě sama před několika minutami osobně vyzvala, abych tady k tomu... údajně, pan zpravodaj mi říká, že odešla. (Ministryně přichází ke stolku.) Á, dobrý, už je zpátky, tak výborně. Tak děkuji. Tak to je skvělé, že jste sem přišla na moje vystoupení zpátky.
Takže já to jenom v krátkosti představím. Chci tady otevřít téma svého pozměňovacího návrhu k novele rozpočtu, který má za cíl dát 100 mil. z vládní rozpočtové rezervy soudům do kapitoly, která je určena na provoz soudů, tak aby měly prostředky na zajištění personálních kapacit na řešení protiprávních exekucí. Je to velice rozsáhlý problém. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti by mohlo jít až o 133 tis. případů. Myslím si, že do současné situace, do současné nastupující ekonomické krize se takové opatření hodí, protože ve výsledku je to v podstatě investice do toho, aby byl méně zatížen sociální systém a aby lidé nebyli tak motivováni zůstávat v šedé ekonomice a platili daně. Takže myslím, že velice rychle by se to do státního rozpočtu vrátilo.
Co se týká nějakých propočtů, tak náš odhad je, že v průměru na každý okresní soud by mohli přibýt tři pracovníci, přičemž momentálně to běžně odbavují nějaké nízké jednotky, jeden dva lidé, kteří se této agendě skutečně věnují na soudech, které jsou touto agendou skutečně zatíženy, tudíž by to třeba zrychlilo celý proces dvojnásobně, trojnásobně. Jednal jsem o tomto se zástupci vlády. Dokonce tady mám třeba nějaké propočty přímo od náměstka Spousty z Ministerstva spravedlnosti. Skutečně dle těch propočtů tady sice uvádí dejme tomu, že realisticky nejdříve by se daly nové pracovní sily najmout někdy v září, takže by šlo jenom o nějaké čtyři měsíce letošního roku, kdy by se ty prostředky daly skutečně využít. Ale to ve skutečnosti není žádný zásadní problém. Nevyčerpané prostředky by si mohlo Ministerstvo spravedlnosti nárokovat na rok příští. Takže bez problému by se to dalo vyčerpat. Jinak z vládní rozpočtové rezervy, ta je vysoká přibližně 37 mld. korun, tudíž tady ten můj přesun představuje necelá tři promile vládní rozpočtové rezervy. Takže nerozumím úplně tomu, proč se tomu paní ministryně, tedy aspoň zatím, třeba mi řekne, že nějak změnila názor, brání.
Argument paní ministryně Schillerové je, že v resortu Ministerstva spravedlnosti je nějakých 200 neobsazených tabulkových míst, což je pravda. Žádnou informaci, která by to rozporovala, jsem neobdržel. Nicméně je potřeba si uvědomit, jak se tyto peníze využívají. To nejsou nějaké peníze, které by se nevyužívaly. Ty peníze se využívají na to, že se jimi vyplácejí odměny navíc nad rámec tabulkových platů zaměstnancům resortu, přičemž ty tabulkové platy v resortu spravedlnosti jsou nezřídkakdy opravdu nedůstojně nízké. Já jsem si shodou okolností vyžádal nedávno informace ze všech ministerstev, včetně Ministerstva spravedlnosti, jaké jsou nástupní platy na referentských pozicích. A jako jeden příklad za všechny bych uvedl pozici zapisovatelky na soudech, kde je nástupní plat 15 480 korun měsíčně. To znamená, že si vydělá polovinu, co by si vydělala daná zaměstnankyně třeba jako prodavačka v supermarketu. Takže skutečně jsou to nedůstojné mzdy a tím... to jsem vnímal jako hlavní argument paní ministryně, proč tento přesun neudělat. Stejně tak tady paní ministryně - samozřejmě vláda by mohla celý tento přesun uskutečnit rozpočtovým opatřením, ale žádného takového příslibu jsem se tady od paní ministryně ani od žádného jiného člena vlády nedočkal.
Takže já bych tady rád prostřednictvím pana předsedajícího poprosil ministryni, aby se vyjádřila k tomu, proč si myslí, že by nebylo dobré takový pozměňovací návrh přijmout, pokud stále na tom trvá. Případně proč by nebyl dobrý nápad, aby vláda učinila ekvivalentní rozpočtové opatření. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Pan poslanec Holomčík je ještě přihlášen do rozpravy a pak pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já budu stručný. Chtěl bych vás požádat o podporu našeho doprovodného usnesení, které by mělo vnést trošku jasno a přinést nějaké informace ohledně velice podivné praktiky z minulých let, kdy docházelo k odvodům ze státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Ten důvod, proč jsme to usnesení načetli v rámci tohoto tisku, je prostý. Vlastně v těch 500 mld., o kterých se zde bavíme, jsou 3 mld. alokované jako dotační podpora státního podniku na zvládnutí kůrovcové kalamity a předpokládá se, že i v rozpočtech na následující roky se tady ty prostředky objeví, takže je to k tématu.
Já bych chtěl zopakovat to, co jsem říkal už v prvním čtení. Rozhodně nerozporuji nutnost podpořit státní podnik v těchto těžkých dobách. To je naprosto bez diskuse. Ale myslím si, že by stálo, považuji za velmi důležité, abychom měli jasno v tom, kam ty peníze jdou a proč tam vlastně teď nejsou. Protože od roku 2014, kdy každý rok byl nějaký růst, se ze státního podniku vyvedlo nějakých cca 26 mld. korun, které teď zoufale chybí. Podnik jde podle informací, které máme, na kontokorent. Musí být dotován k tomu, aby zvládal tu těžkou situaci, a já to považuji za skutečně velice podivnou praktiku. Nebudu zacházet do detailů, to jsem řekl už v prvním čtení, kdy jsem tady prošel jednotlivé roky, vždycky jsem řekl, jaký byl v daném roce růst HDP a kolik se odvedlo. Ale myslím si, že od roku 2016, kdy podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu kalamita už gradovala, tak ty odvody skutečně byly velmi, velmi podivné. Obzvlášť v roce 2017, kdy došlo i k vyvedení velké části prostředků z rezervního fondu na pěstební práce, na obnovu lesa. To jsou ty peníze, které by teď byly potřeba, které teď v době krize, v době rekordního schodku, musíme do toho státního podniku dodat, nejsou tam. ***