(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Richterová. Připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Opět se vrátím k tomu, o čem jsem už hovořila posledně, protože celkový postoj za Piráty byl představen, ale ještě jsme nerozebrali, že vedle opatření typu chybějících úspor na straně státu nám chybí jistota, že ty peníze, které nyní ze státního rozpočtu půjdou, půjdou také do prevence další vlny, a sice i do mimo jiné vybudování dostatečné infrastruktury, do dostatečného zajištění případného potřebného rozsáhlejšího testování.
Takže to, na co bych ráda zaměřila pozornost nejen paní ministryně či přítomného pana ministra zdravotnictví, ale i vás všech, vážené kolegyně a kolegové, je to, že z daného deficitního rozpočtu musí být nezbytně zajištěna taková kapacita testování, která by umožnila, pokud bude více lokálních ohnisek, velmi rychle otestovat desetitisíce lidí. Návrh, který předkládáme, je dostat se na 30 000 testů denně. Už jsem tu uváděla posledně, že to je číslo srovnatelné s řadou jiných zemí, například Dánsko, přepočet na obyvatele má takovouto kapacitu testů. Ale ještě uvedu jeden pohled. Představte si, co přijde na podzim. Na podzim začnou lidé mít rýmy, kašle, teploty. A máme zhruba 5 600 praktických lékařů, 2 500 pediatrů. Když pouze v průměru čtyři ze svých pacientů denně budou chtít tito lékaři odeslat na otestování, jestli náhodou to není covid, tak to bude znamenat 32 000 testů denně. Takže i to je jaksi odůvodnění toho čísla.
A nyní k tomu návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. My jsme sice dostali 2. července jakýsi hrubý plán, hrubý národní plán testování, ale právě tam vůbec není podrobně řečeno, jak bychom se této potřebné kapacity dobrali. Asi mnozí zde víte, že třeba na Karvinsku je dneska ta kapacita testování zhruba 500 testů denně a že prostě na to potřebné, v určitý okamžik rychlé plošné otestování to vůbec nestačí, na to je právě potřeba mít tu strategii, jak toho dosáhnout, ať už za nasazení armády, nebo jinak. Ale bude to samozřejmě potřebovat i nějaké finanční zajištění, stejně tak jako proplácení těch testů. A to je všecko potřeba mít připravené předem, aby v ten okamžik, kdy bude - dám příklad - druhé ohnisko typu OKD, nebylo to váhání a bylo možné včas rozhodnout, včas předejít tomu, že není vlastně... v Karviné jsme svědky toho, jak rapidně stouply počty nakažených, protože nebyla na začátku ta rychlá reakce, to rychlé masivní testování.
A ještě jedna věc. Stejně tak jako nám chybí plán toho, jak se vláda dostane na ty potřebné kapacity v záloze, tak nám stále chybí stanovení podmínek k testování na ty plošné a regionální úrovně. A zase je to provázané i s tím financováním. Proto o tom mluvím v souvislosti s rozpočtem, že samozřejmě každé testování s sebou nese finanční náklad. Vyplatí se. Je to prevence. Je to levnější. Ale nese ho. A to je potřeba mít promyšlené.
Ještě shrnu, že kromě toho, jaké otázky si klademe za Piráty v souvislosti s podzimem, s podzimními rýmami a kašli, tak stejné praktické otázky, které souvisejí s penězi, už řeší lidé dnes, a to například, že není zajištěné, když mají lidé příznaky, potřebují na ten odběr, ale nemají vlastní auto, nebo jim je tak zle, že tam nemohou dojet, aby opravdu fungovaly ty mobilní odběrové týmy nebo aby u lidí, kteří jsou v karanténě, potřebují se přepravit třeba právě do domácí izolace, byla zajištěna doprava. Stejně tak není zatím vůbec dotažené, kdo všechno má v karanténě být, svým způsobem, kdo má mít nárok být v karanténě. Pokud vím, tak ta čísla dnes jsou taková, že na jednoho pozitivně testovaného je zhruba jeden a půl člověka daného do karantény. A tím bych uzavřela. To je přece strašně málo. A vnímáme tam možná i jistou opatrnost dávat lidi do karantény, protože to má zase rozpočtové dopady. Ale otázka je, jestli to je prostě dostatečně domyšlené, právě co se týče zejména členů domácnosti.
Takže když to shrnu, má samozřejmě rozpočtové dopady, když lidé potřebují náhradu mzdy, jsou v karanténě, ale protože to celkově bude levnější, tak žádáme, aby vláda dořešila i tyto situace, které dneska prostě dořešené nejsou.
Vzhledem k tomu zákonu, který probíráme, a sice návrhu státního rozpočtu a jeho změny, ještě znovu přečtu návrh usnesení, který jsme za Piráty předložili Sněmovně, a sice je to doprovodné usnesení, kde žádáme vládu, aby připravila nutnou infrastrukturu pro případné rozsáhlejší testování populace, upřesněno na přítomnost onemocnění způsobovaného novým druhem koronaviru, a ta infrastruktura by měla být připravena na číslo, které jsem odůvodnila, alespoň na 30 000 testů denně. Neříkáme, že se to musí stát, ale musíme na to být připraveni. To je prostě racionální - být připraven. A druhá věc, žádáme vládu, aby v návaznosti na infrastrukturu připravila také národní testovací plán, a to zejména pro lokální ohniska a financování testování.
A znovu řeknu, nějaký hrubý plán jsme dostali, toho jsme si vědomi, ale je to opravdu jakási kostra, hrubý obrys, spíše popis toho, jak věci dnes jsou, ale ne popis toho, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Takže to, jak se dobereme potřebných kapacit testovacích, odběrových a podobně, je stále otazník, který tady předkládám Sněmovně k jakémusi zvýraznění tímto usnesení. A opravdu velmi žádám vládu, aby tyto všechny souvislosti, které jsem nastínila a které se jednoznačně týkají rozpočtu, řešila.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Dolejš. Připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji vám za slovo. Když dovolíte, spíše doplním současnou debatu, protože k tématu spor koalice - opozice, resp. určité taktické souvislosti dnešního kroku už tady bylo řečeno dost. A domnívám se, že by nebylo špatné si uvědomit některé souvislosti dlouhodobější, podstatnější, abychom občanům této země dokázali vysvětlit, že víme, co činíme přinejmenším v tom smyslu, že si uvědomujeme, že jedním krokem vyvoláme kroky další a že před námi jsou k rozhodnutí některé, řekněme, průjezd některými strategickými křižovatkami.
To znamená, že vlastně i když dnes rozhodneme o jakési navýšené reakci na něco, co rozhodně nebylo plánované, a to je zvýšení původního deficitu 40 mld. až na 500 mld., tak si tady možná můžeme říct, že z pohledu dnešních informací, jestli to je, nebo není přehnané, můžeme si říci, jestli je to dobře, nebo špatně cílené, jak se nám daří čerpat peníze, které jsme uvolnili. Ale to si myslím rozhodně nestačí, i když si myslím, že občan doma u televizních obrazovek si zaslouží i tu informaci, že z těch 500 mld., když odečtu tedy už těch schválených 40 mld. v loňském roce, tak prakticky polovina padne na propad daní. Jestli to bude 220, nebo kolik, zkrátka polovina té sumy padne na propad daní, takže tam ten cíl nebo účel je jasný. ***