(14.50 hodin)
(pokračuje Babiš)
Pokud jde o celkový vývoj naší ekonomiky, pak předpovědí o jejím dalším vývoji je dostatek. Pro všechny je podle mého soudu zatím příznačné to, že z velmi krátkého časového úseku, o kterém navíc není mnoho relevantních dat, se snažíme hádat, jak to asi tak bude. Proto bych všechny tyto předpovědi označil jen tak, že jde pouze o jakési předpovědi, snad srovnatelné s tím dohadovat se o tom, jaké bude počasí v druhé polovině prosince. Tak já nevím, kdo z nás to ví. Proto bych doporučoval zatím se vyhnout nějakým konkrétním číslům a nehledat v těchto katastrofických scénářích senzace, kdo zpracuje pochmurnější a černější výhled.
Tento týden se objevila další z kategorií podobných předpovědí. Evropská komise nám předpovídá pokles ekonomiky až o 7,8 %. Jsou však ještě horší předpovědi. Myslím, že bychom těmito úvahami měli šetřit, protože zatím máme jen málo věrohodných dat o současnosti a zejména o budoucnosti. Některé takové předpovědi přece hovoří o rychlé obnově hospodářského růstu.
Držme se faktů. Dnes máme k dispozici data o průmyslové výrobě za květen, pokles o 25 %. Není to špatné číslo. Proti dubnu, kdy výroby poklesly o třetinu, je to zlepšení a to se bude dále zlepšovat, protože se pomalu obnovuje výroba v automotive. Tady jsem se nedávno ptal šéfa Škody auto, jak je možné, že se stále čeká na Octavii, někteří čekají devět deset měsíců. Já tomu nerozumím, proč se nevyrábí včas. Nerozumím taky tomu, proč Škodovka nemůže prodávat ve Vietnamu nebo v Thajsku, proč matka Škodovky jim to nedovolí, protože si myslím, že Škodovka je jedno z nejlepších aut, které se vyrábí v Evropě.
Máme tu velmi dobrá čísla o stavebnictví. Pokles o 8 % je také mimořádně dobrý výsledek, tím spíše, že inženýrské stavby jsou na úrovni minulého roku. A tady musím dodat, právě ty se snažíme vládními opatřeními podporovat. Ve srovnání s Evropskou unií, kde v dubnu kleslo stavebnictví o čtvrtinu, jsou naše výsledky jak z jiného světa. Myslím si, že dobře vypadají čísla o maloobchodních prodejích a také o službách, když si uvědomíme, že jich velká část v květnu nemohla pracovat.
Přirozeně, že tyto výsledky jsou do určité míry podmíněny i prací vlády. Udělali jsme řadu kroků v tom, jak podpořit udržení pracovních míst, jak firmám dodat větší jistotu a garantovat jejich úvěry. Tady je velká debata, proč se nečerpá COVID - je to trojka nebo céčko... (Upřesnění ze sálu.) Tři. No tak jedině proto, protože pokud ty firmy mají nižší tržby, tak žijí z vlastního cashe a o ty úvěry budou žádat později. To je vyjádření jednoho z největších bankéřů v naší zemi a má to i logiku.
Takže my jsme samozřejmě všem OSVČ postiženým zákazem činnosti za každý kalendářní den dali 500 korun, 7. 7. je to celkem 20 mld. Dnes připravujeme podobnou kompenzaci pro lidi pracující na dohody o pracovní činnosti. Snažili jsme se ze všech sil udržet koupěschopnost lidí, zpomalit do značné míry nevyhnutelný pokles koupěschopnosti, protože celkem logicky bude docházet a také dochází k omezení, či dokonce ke snížení platů ve firmách zasažených krizí. A to se v budoucnu projeví.
Také chceme dodat další finance všem samosprávám, abychom jim kompenzovali výpadky příjmů na sdílených daních, aby mohly realizovat své investiční plány, To je 12,8 mld. korun a to je právě v tom deficitu, to tady čeká na schválení naší Sněmovny. Potvrdili jsme navýšení výdajů na výstavbu dopravní infrastruktury - 124 mld. korun. Tolik se, prosím vás, nikdy neinvestovalo. Tady mám jeden z mála grafů, co mám dneska s sebou. (Ukazuje.) 200 mld. investic 2020. Nikdy taková výše nebyla. A kdo je hlavní motor investic? Ředitelství silnic a dálnic a SŽDC. To jsou hlavní motory, které budou společně investovat téměř 115 mld.
Taky jsme navýšili odměny pro zdravotnické pracovníky, kteří byli v první linii s coronavirem, a to zdravotnictví - já bych mohl o zdravotnictví tady mluvit asi dvě hodiny, řeknu jenom ty nejdůležitější věci. Navyšujeme o 20 mld. platby za státní pojištěnce. To je v tom rozpočtu. Oddlužujeme a stabilizujeme státní nemocnice ve výši 6,6 mld. Připravili jsme kompenzační vyhlášku s cílem stabilizace zdravotnictví, tam navyšujeme zdravotní péči úhradu dalších 8 mld. Celkově jde do zdravotnictví 366 mld. Prosím vás, to je meziroční nárůst o 48 mld., 48 mld. meziročně. A příští rok zase navýšíme. Takže pokud přičteme to oddlužení, dáváme do zdravotnictví letos navíc rekordních 55 mld., 55 mld. A samozřejmě navyšujeme platy. Tento rok se očekává, že průměrná měsíční odměna lékařů stoupne na 88 tis. a sestry 47 582. Takže díky těm opatřením došlo poprvé od roku 2012 k meziročnímu nárůstu počtu sester v akutní lůžkové péči. Takže sestry - jsou pro mě nejprestižnější povolání v naší zemi - přestávají odcházet z nemocnic a naopak se pomalu vracejí, což lze považovat za výrazný úspěch. Nadále podporujeme lékařské fakulty, 600 mil. tam jde. To je ten projekt na jedenáct let za 7 mld. Došlo k navýšení počtu studentů na lékařských fakultách o 20 % atd., mohl bych to tady číst celkem hodiny, kam všude jdou peníze, samozřejmě z toho deficitu.
Snažili jsme se udělat vše, co bylo možné, k tomu, abychom udrželi alespoň v základních rysech koupěschopnost obyvatelstva. Přitom tyto dotace směřovaly především k firmám, tak aby jim kompenzovaly mzdy zaměstnanců, aby je nemusely propouštět. Antivirus - k 7. 7. vyplaceno 14,7 mld. korun.
Souhrnná data o vývoji ekonomiky zatím nasvědčují, že musíme počítat s jejím poklesem, ale byl bych zatím velmi zdrženlivý a varoval bych před katastrofickými scénáři, také proto, že už jsme určitou takovou krizí prošli před deseti lety. Rozhovory, které vedu s mnoha manažery firem, mě naplňují určitým optimismem. Vidím, že ve firmách máme zkušené lidi, kteří se dokážou s novou skutečností vypořádat. Naše firmy přece také nestály v uplynulých letech na místě. Mnohé se změnily v technologiích, v marketingu, ve vývoji, nabraly kvalifikované pracovníky. Lidé ve vedení firem mají nějaké vize, představy o tom, co chtějí a mají dělat. Ano, jsme kreativní národ a jsem přesvědčen o tom, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě.
Jsem taky přesvědčen, že právě v těchto firmách je skryt velký potenciál, který nám pomůže najít cestu z této krize. My potřebujeme právě jejich praktické zkušenosti, skloubit možnosti pomoci ze strany vlády. Jako vláda jsme k tomu vždy připraveni a jsme si vědomi, že do toho je nutno investovat. Také proto, že tak činí i ostatní země, jejichž firmy jsou často konkurenty našich firem. Proto my naše firmy nemůžeme nechat bez nějaké formy státní pomoci. Potřebujeme více hlasu firem naslouchat. Z těchto rozhovorů si odnáším také jednu myšlenku - nedělat škrty, kterých jsme byli svědky v letech 2011 až 2013, kdy vláda zbytečnými škrty přivedla ekonomiku do další krize.
A k tomu ještě malou poznámku. Tato pandemie mění i přístup k ekonomice, ke všem těm teoretickým konstrukcím o dluzích atd., kterými nás zásobovali nejrůznější teoretici v minulých letech v Evropské unii i ve světě. Mnozí začínají chápat, že bez aktivní role rozpočtové politiky, bez aktivní role státu nebude možné obnovit hospodářský růst. Proto daleko největší obavy všech politiků, jak mám možnost to vyčíst z jejich prohlášení, osobních rozhovorů na zasedáních, kterých se zúčastňuji, nejsou z toho, že krize bude dlouhodobá, bez východiska. Problém zadlužení dnes nikdo z nich neřeší. Sama Evropská unie přichází s obrovským balíkem peněz. Ano, můžeme být k tomu kritičtí, ale je to tak. A jejich obava je jinde. Je to obava z toho, že by se mohlo opakovat to, co byla krize ve 30. letech 20. století.***