(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední blok schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve přečtu omluvy. Pan poslanec Radek Holomčík se omlouvá od 14.30 do 15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Alena Gajdůšková se omlouvá od 14 hodin do 15 hodin z pracovních důvodů. A to je zatím všechno.
Nejprve, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v dnešním programu, prosím předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Jednalo se o návrh na volbu předsedy dočasné komise Poslanecké sněmovny pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID. Dále se jednalo o návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dále se jednalo o návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Dále se jednalo o návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu. A jako poslední se jednalo o návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo a přeji dobré odpoledne. Konstatuji, že ve všech volebních bodech bylo vydáno i odevzdáno 185 hlasovacích lístků a kvorum nutné pro zvolení bylo 93.
306.
Návrh na volbu předsedy dočasné komise Poslanecké sněmovny
pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID
U volby předsedy dočasné komise Poslanecké sněmovny pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID získal Zbyněk Stanjura 134 hlasů a Jiří Valenta 21. Předsedou komise se stává Zbyněk Stanjura.
307.
Návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
U jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jan Mrzena získal 54 hlasů, Josef Šlerka 70. Takže nebyl zvolen nikdo a oba dva kandidáti postupují do druhého kola.
308.
Návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu
U volby Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu získal Josef Kott 108 hlasů, Josef Stehlík 64. Zvolen byl pan poslanec Josef Kott.
309.
Návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu
U volby členů Rady Českého rozhlasu - tam obsazujeme dvě místa - byly výsledky následující. René Levínský 22, Ondřej Matouš 83, Josef Nerušil 28, Nina Nováková 7, Jaroslav Šebek 63 a Ivan Vodochodský 72 hlasů. Kvora tedy nedosáhl nikdo, nikdo nebyl zvolen a do druhého kola postupuje dvojnásobek počtu neobsazených míst, tedy 4 kandidáti. Jsou to Ondřej Matouš s 83 hlasy, Ivan Vodochodský se 72, Jaroslav Šebek s 63 hlasy a Josef Nerušil s 28 hlasy.
310.
Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře
Poslední tajná volba byla do Rady České tiskové kanceláře, kde jsme obsazovali jedno místo. Byla pouze jedna nominace, pana Aleše Marečka navrženého sociální demokracií. Získal 124 hlasů a byl zvolen. Tím volební bod končí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To jsme se vypořádali s těmito volebními body a nyní otevírám bod, kterým je
266.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 889/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je poslanec Jan Volný. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 889/3, který byl doručen dne 30. června 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 889/4.
Nyní se táži navrhovatelky, což je paní ministryně, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Nicméně mám tady přihlášku pana premiéra s přednostním právem, dokonce písemnou, tak jestli jste s panem premiérem dohodnuti, kdo tedy půjde první. (Ministryně Schillerová: Půjdu já.) Že půjdete vy a pak teprve pan premiér. Dobře. Takže táži se navrhovatelky, zdali má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. (Ano.) Máte zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Takže prosím máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod třetího čtení třetí novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 přednesla své krátké úvodní slovo. Nebudu v něm už opakovat všechny argumenty a údaje, které jsem již uvedla během prvního čtení novely, a na co bych se tentokrát soustředila, je samotná velikost schodku a jeho struktura. K tomu se totiž pojí i poslanecké pozměňovací návrhy.
Ohledně velikosti schodku panovala zde na půdě Sněmovny i v médiích diskuze, zda není příliš vysoký, zda by neměl být o 50, 100 mld. nižší, nebo rovnou, zda je tato novela zákona o státním rozpočtu vůbec potřebná. Takže mi dovolte v krátkosti v několika bodech to zdůvodnit.
Za prvé. Ráda bych připomněla, že aktuální schodek nelze posuzovat optikou, na jakou jsme byli zvyklí během minulých let, kdy ekonomika procházela standardními hospodářskými výkyvy. Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup.
Za druhé. Současně platný schodek státního rozpočtu ve výši 300 mld. korun nelze považovat za již bezezbytku utracený. Prostředky v něm ale byly kompletně alokovány po zbytek roku. Z toho necelá polovina připadá na příjmovou stranu rozpočtu, respektive na propad na příjmové straně rozpočtu.
Vybaveni znalostí za polovinu roku pokladního plnění jsme schopni rozsah poklesu ekonomiky přenést do příjmů státního rozpočtu. Makroekonomický vývoj pravděpodobně přinese propad příjmů ve výši okolo 130 mld. korun. Nejistoty ohledně velikosti oživení ekonomiky ve druhé polovině roku jsou však stále vysoké. I proto jsem ráda, že po načtení pozměňovacích návrhů, se kterými rozpočtový výbor vyslovil souhlas, zůstává ve vládní rozpočtové rezervě stále téměř 34 mld. korun.
Dalších bezmála 90 mld. v příjmech bude v rozpočtu chybět v důsledku přijatých diskrečních opatření, která zmírňují dopady hospodářské recese, ať již se jedná o kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a pro společníky v malých společnostech s ručením omezeným, o prominutí minimálních záloh na sociální pojištění pro živnostníky, prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem, zpětné uplatnění daňové ztráty vůči minulým ziskům, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo o přesun služeb cestovního ruchu a kulturních akcí do 10% sazby daně z přidané hodnoty. Ostatně o většině těchto návrhů rozhodovala tato Poslanecká sněmovna. Kromě toho již v příjmech státního rozpočtu není počítáno s 16 mld. z titulu posunu konkludentního vyměření či s výnosem z aukce kmitočtových pásem.
Za třetí. Řada opatření na příjmové a výdajové straně není doposud ukončena, byla prodloužena nebo jejich účinnost naplánována na druhou polovinu roku.
Za čtvrté. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 mld. korun sanuje ostatní části veřejných financí, stejně jako rozpočty domácností, firem a živnostníků. Například propad příjmů ve zdravotnictví způsobený odpuštěním minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných, propadem ekonomiky a zvýšenými výdaji ve zdravotnictví řeší rekordní navýšení platby za státního pojištěnce v celkové výši okolo 27 mld.
A s tím souvisí i za páté, kdy novela zákona také reaguje na pokles příjmů územních samosprávných celků, alokuje tak prostředky na projednávaný příspěvek obcím. Výdaje pomáhá financovat řadou programů. Jedná se o programy související s rozvojem regionů, cestovního ruchu v regionech, vodohospodářské projekty obcí, transfery na silnice druhé a třetí třídy, investice do rekonstrukcí a modernizací základních a mateřských škol či nájemních obecních bytů. S regiony jsou bezesporu úzce spjaty investice do kulturních zařízení či podpora lázeňství. Celkově se tak jedná o programy a akce v objemu přes 35 mld. korun, které vyplývají z rozdělení vládní rozpočtové rezervy ve znění pozměňovacího návrhu pana premiéra Babiše v roli poslance. U územních samosprávných celků také nelze zapomínat, že řada další podpory, která například udržuje zaměstnanost, kupní sílu obyvatelstva a která pomohla překonat těžké chvíle živnostníkům, omezuje propad příjmů obcí a krajů ze sdílených daní.
***