Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
a některé další zákony
/sněmovní tisk 910/ - prvé čtení

Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové, že zaujala místo u stolku zpravodajů. O totéž požádám zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Miloslavou Vostrou. Jakmile se hluk ve sněmovně uklidní, požádám paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby z pověření vlády tisk 910 uvedla, ale ještě tak učinit nemohu, protože je tady ještě velký hluk... Prosím, paní místopředsedkyně vlády, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nebudu dlouhá. Dovolte mi, abych vám jako každoročně představila i letos návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, takzvaný daňový balíček, tentokrát roku 2021. Zákon obsahuje změny zákonů v oblasti daní, dalších souvisejících zákonů procesního a kompetenčního charakteru, které jsou v gesci Ministerstva financí a ke kterým má dojít s účinností od 1. ledna 2021. Zařazení těchto změn do jednoho právního předpisu je v podstatě opakovaně a pro daňové subjekty se tím zvyšuje přehlednost, protože nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho předpisu.

A teď velmi stručně, které daňové zákony se novelizují. (V sále je hlučno.)

Za prvé, vezmu to postupně. Novela zákona o místních poplatcích obsahuje návrh - částečně změní stávající osvobození hospitalizovaných osob na vynětí z předmětu poplatku a v té souvislosti rozšíří toto vynětí také na průvodce pacientů, u kterých je nutná celodenní přítomnost u pacienta, pokud jim je pobyt hrazen z veřejného zdravotního pojištění, zejména jde o průvodce dětí do 6 let.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí navrhuje rozšířit pravomoc obcím při stanovení místního koeficientu a umožní tím stanovit místní koeficient také pro jednotlivou část obce, především je to pro tu část obce, kde mají sídlo například podnikatelské subjekty, aniž by se to dotklo zvyšování daně pro občany.

Novela zákona o dani z příjmů, kterou já považuji za nejdůležitější v balíčku, obsahuje asi čtyři hlavní okruhy změn. Nejdůležitější a nejvýznamnější je takzvaný stravenkový paušál. Bylo o něm řečeno mnoho, vyvrátím jeden ze základních -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás ještě jednou přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud někdo diskutuje jiné téma, než je tisk 910, tak prosím v předsálí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo.

Stravenkový paušál znamená, že za stejných daňových podmínek, to znamená zvýhodnění daňového, se vedle benefitů pro závodní stravování či papírových nebo elektronických stravenek zavádí takzvaný stravenkový paušál v penězích. Předpokládám, že kolem toho budeme ještě debatovat, a bylo toho kolem toho už řečeno hodně, takže jsem připravena na tuto debatu. Má to zjednodušit a hlavně zlevnit problematiku stravenek, protože na stravenkách za to firmy zaplatí 2 %, platí restauracím 5 až 7 % a v podstatě milion zaměstnanců v této zemi nemá žádný benefit.

Další část se týká zrušení osvobození vztahujícího se na příjmy plynoucí z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, neboť směřuje pouze na dílčí skupinu poplatníků a nemá v současné době plné opodstatnění. Osvobození se vztahuje na příjmy z dluhopisů vydávaných v zahraničí Českou republikou, zůstává zachováno, a dochází k jeho rozšíření na všechny výnosy ze státních dluhopisů plynoucích rezidentovi či nerezidentovi.

Zavedení nového pravidla zdanění ovládaných zahraničních společností, které reaguje na závazek přijatý Českou republikou v Radě Evropské unie, a použije se na ovládané zahraniční společnosti, které jsou daňovými rezidenty, v jurisdikci, která je na tzv. unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. A komplexní revize právní úpravy zdaňování příjmů souvisejících s dluhopisy.

Dále novela zákona o dani z příjmu obsahuje jedno dočasné opatření související s výskytem koronaviru. Dochází k rozšíření možnosti uznat v základu daně poplatníků daně z příjmu i výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v období březen až květen 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru. Důvodem je podpora a zjednodušení administrativy daňových poplatníků, kteří v období krizového stavu pomáhali řešit aktuální problémy a poskytovali své výrobky či služby bezplatně potřebným, protože v běžném režimu jsou tyto výdaje daňově neuznatelné. Jedná se o obdobu současného institutu nezdanitelné části základu daně, resp. položky snižující základ daně v podobě bezúplatného plnění na veřejně prospěšné účely. Oproti standardní úpravě nezdanitelné části základu daně, resp. položky snižující základ daně, zde však není limitace co do výše takto poskytnutého plnění a ani subjektů, kterým je plnění poskytováno.

Další novelou je novela rozpočtových pravidel a novela rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Umožňuje organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím a příspěvkovým organizacím územně samosprávných celků poskytovat peněžitý příspěvek na stravování i jejich zaměstnancům.

Další je novela zákona o spotřebních daních, kde se navrhuje v letech 2021, 2022 a 2023 postupné zvyšování sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků za účelem nezvyšování cenové dostupnosti těchto výrobků pro konečného spotřebitele, čímž se zohledňují zejména negativní zdravotní a sociální důsledky jejich konzumace.

Novela zákona o povinném značení lihu je další novela, která kromě jiného zavádí diferenciace kauce distributorů lihu, tedy v praxi provozovatelů velkoobchodu s lihem, tak, aby byla zavedena snížená pásma kauce usnadňující podnikání menších hospodářských subjektů na trhu s lihovinami při současném zachování důsledného dozoru nad tímto specifickým segmentem. Zavádí např. možnost změny registrované osoby povinné značit líh nebo distributora lihu tak, aby bylo možné registraci převést na osobu blízkou v rámci rodinných podniků.

No a konečně novela celního zákona přináší zejména změny v oblasti vykazování údajů o zahraničním obchodu v rámci systému Intrastat, a to zejména část adaptace na nové evropské nařízení, a zrušení registrace při jednorázovém vykazování údajů, reformulaci úpravy povolení pro přístup k systému TIR při zachování současných věcných parametrů.

Novely dalších zákonů mimo gesci Ministerstva financí zejména upravují problematiku tzv. dělené správy, tedy postup, kdy celní úřady zajišťují v daňovém režimu placení peněžitých plnění uložených jinými orgány. Klasickým příkladem jsou pokuty uložené policií. Konkrétně se jedná zejména o převod na celní úřady, kompetence k vymáhání pokut za přestupky v některých případech a o sladění některých speciálních zákonů s aktuální velkou novelou daňového řádu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové za úvodní slovo. Požádám o úvodní slovo zpravodajku, paní poslankyni Miloslavu Vostrou. Také ještě než vám udělím slovo, paní poslankyně, znovu požádám sněmovnu o klid! Prosím, kolegové a kolegyně, pokud opravdu diskutujete něco jiného než tisk 910, tak prosím v předsálí! Myslím, že jsem nechal při posledním hlasování dostatek času, aby mohli všichni, kteří měli zájem, se vrátit z předsálí hlasovat.

Nevím, jestli vás mám jednotlivě jmenovat... Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, asi nemá moc smysl tady opakovat to, co tady říkala paní ministryně financí. Nicméně přesto mi dovolte, abych vás informovala o tom, že co se týká tohoto balíčku, tak ten se dotýká zhruba 30 stávajících zákonů. Ale řekla bych, že většina z nich, víc než 15, tam jde o minimální zásahy. Jedná se o skupinu zákonů, kde se navrhuje upravit kompetenční a procesní aspekty výkonu působnosti jiným resortem, než je Ministerstvo financí, resp. Celní správa. Jde de facto o rozšiřování působnosti Celní správy do oblasti, kde ji doposud neměla. Takže to je jedna skupina těchto zákonů.

Další skupinu potom tvoří zákony, jejichž správním gestorem také není Ministerstvo financí. A i zde jde o velmi malé změny.

Pak tam patří skupina zákonů se změnami, o kterých tady paní ministryně již hovořila. A tam se navrhují, řekla bych, podstatné změny, ať už je to např. daň z nemovitých věcí, nebo zákon o místních poplatcích, a také rozsáhlé změny, které se týkají zákona o daních z příjmu. Navrhované změny tady paní ministryně říkala ve svém úvodním slově, takže to tady nebudu opakovat. Zmínila se i o zákonu o povinném značení lihu a potom bych řekla o tom skoro každoročním festivalu ohledně zvyšování spotřební daně u tabáku a cigaret, tedy novela o spotřebních daních.

Myslím si, že diskuse k tomu určitě bude, a to v rámci rozpočtového výboru, protože tady je několik témat, která určitě diskutovat potřebují, ať je to již zmiňovaný stravenkový paušál, ale myslím si, že i co se týká např. zvyšování spotřební daně, že k tomuto tématu bude také diskuse.

Takže já coby zpravodaj doporučuji, abychom tento tisk pustili do druhého čtení, a svoji zpravodajskou zprávu tady rozhodně nemíním nyní natahovat. A všem, kdo mě poslouchali, děkuji za pozornost. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Petr Dolínek. Ještě než mu udělím slovo, tak konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 16.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan místopředseda Petr Fiala.

A i vám se pokusím, pane poslanče, zjednat klid ve sněmovně. Vy jste byl vzorný, když hovořila jak paní místopředsedkyně vlády, tak paní zpravodajka, a jistě si zasloužíte pozornosti. Znovu opakuji, kolegyně a kolegové, pokud diskutujete jiné téma než je tisk 910, tak prosím v předsálí! Je tady opravdu nesmírný hluk. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní vicepremiérko, bavíme se jenom o daních, tak proč by zde měl být klid v sále, že jo? Vždyť daně jsou něco vedlejšího. Lépe se rozděluje, než získává, takže já samozřejmě tomu rozumím.

Chtěl bych poděkovat za komplexnost toho návrhu. Ono je dobré vždycky poděkovat, než se kritizuje, protože myslím, že řada bodů, jak paní zpravodajka to vypíchla, je oprávněná a řeší se tam drobnosti nebo i větší věci, které je namístě řešit. Ale jak paní vicepremiérka asi tuší, tak mírný rozkol, a teď nemyslím koaliční, ale spíš náhledu na věc, protože koalice v tom problém nemá, je ve věci stravenek. Ostatně i další subjekt ve Sněmovně se o tomto bavil. A já dnes prosím nechci, aby to bylo kolbiště. Já to nebudu ani dnes zde nějak hrotit, protože si myslím, že naopak to penzum věcí, které zde zazněly, je přesně vhodné na odborné výbory, kde je namístě o tom diskutovat.

Já jsem viděl, že vy jste ukázala, resp. váš tým, řadu dat, která ukazují, proč jste se k tomu kroku rozhodli. Ale myslím, že ne všechny věci se musí vždy udělat ihned. Já si myslím, že ten krok k tomu, že se zruší stravenky, respektive ten celý systém, pardon, nechci říct zruší, ale že se nabídne jiný systém zaměstnavateli, než jsou ty stravenky, je velmi lákavý. A já si myslím, že samozřejmě v době, kdy každá firma nyní bude hledat okamžiky, kde se má šetřit, jak se má šetřit, co se má udělat, tak bude velmi lákavé přecházet na jiný systém, vlastně díky tomu neumožnit zaměstnanci, aby měl stravování v daném místě nebo aby měl ten systém stravování, jak byl navyklý, a vlastně přejde na nějaký jiný systém, který ale následně může zase v budoucnu být také okleštěn.

Já myslím, že ten systém stravenek, přestože jsou tam nějaké neduhy, můžeme říkat zneužitelnost, obchodníci za to prodávají i jiné zboží, ať jsou to tabákové výrobky, alkohol a podobně, je systém, který není ideální, ale je to systém, který garantuje to, že řada lidí - není to pouze v Praze, ale je to především v jiných obcích - opravdu se rozhodla vždycky, že mám tu stravenku, jdu někam na oběd, doplatím si třeba za nápoj, ale jsem schopen se za to najíst a chodím se najíst. A v okamžiku, kdy ty věci budou zaměstnavatelem zrušeny, protože to si nevolí zaměstnanec, ale zaměstnavatel, tak může dojít k oslabení toho, aby opravdu ty základní návyky, které jsou vhodné pro ty zaměstnance, byly zrušeny.

Já tedy zde avizuji, že určitě uvítám diskusi na toto téma. Myslím, že to je krok, který není v tuto chvíli vhodný, a paní vicepremiérku požádám, zda by tedy v příštích týdnech toho využila a udělala jaká širší sezení i pro poslance z dotčených výborů, ať je to hospodářský, rozpočtový a další, abychom měli šanci si o tom promluvit jak se zástupci zaměstnanců, tak zaměstnavatelů a Ministerstvem financí a otevřít platformu, kde bychom ještě jednou tu diskusi mohli projít, protože já si myslím, že je to předčasné a že možná zaměstnavatelům prospěje a zaměstnancům nikoliv, protože zaměstnanec má mít tu jistotu, že se na něho myslí, a že když odvádí svoji práci osm a půl, deset a půl, dvanáct a půl hodiny denně, tak že má i to zázemí v té firmě, a obávám se, že tento krok k tomu zázemí nepovede, naopak povede k rušení zázemí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi. Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Luzar, připraví se Mikuláš Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, tady k těm stravenkám asi bude hodně slov, ale já chci upozornit na jeden problém, který u těchto stravenek je a který se jistě obrací vůči zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům.

Jak funguje dneska závodní stravování, nebo obecně stravování zaměstnanců? Svého času bylo ze zákona, že musí zaměstnanec mít možnost se stravovat a musí mít možnost teplého jídla. Toto bylo postupně zrušeno a šlo to na dobrou vůli dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, aby si našli svoji pozici v rámci úpravy pracovní doby a možnosti se stravovat. Nebudu tady vzpomínat celou tu historii, co se povolovalo, se potom rušilo a jak se oklešťovaly zaměstnanecké výhody, aby nakonec z nich zůstal jeden určitý benefit, benefit formou stravenek.

Ale ne všichni mají stravenky, jak tady správně zaznělo. Jsou tady podniky, které mají vlastní závodní stravování. Samozřejmě to vyžaduje nějaké náklady, ale těm velkým podnikům se to asi vyplatilo, že měly vlastní stravování. Bude se jim to vyplácet i nyní, když tedy bude ten tlak na to, aby zaměstnanci získali nějaký, v uvozovkách, imaginární příspěvek k platu a ke mzdám, aby si mohli říci, pro nás je výhodnější získat ty peníze v hotovosti a nějak si zajistit to stravování? Čili ten okruh problémů spojených se závodním stravováním obecně na úkor zaměstnance a výhodu pro zaměstnavatele.

Druhý okruh zaměstnanců jsou ti, kteří ty stravenky opravdu berou, kteří je dostávají a kteří si za ně mohou koupit potraviny. Využívají je většinou, a teď zase říkám, k platu i ke mzdě, protože nesmíme zapomínat na velkou armádu státních zaměstnanců, kteří třeba nemají možnost jiné stravování, takže jakmile je vyhlášena obědová přestávka, tak z většiny státních úřadů jdou všichni do| nejbližších restauračních zařízení se najíst. Budou to využívat i nadále, aby měli i nadále tu teplou stravu? Nebo začne převažovat to, co jsme vídali ve filmech s Charlie Chaplinem, kdy každý dostal svůj jídlonosič a šel si ohřívat jídla? Nebude to ty zaměstnance takhle svým způsobem deklasovat, pokud zrovna tedy nedrží krabičkovou dietu a to jídlo si v těch krabičkách nosili, popřípadě pokud nemají předepsanou dietu lékařem a dávají si tady toto dietní jídlo? Paradoxně mnoho restaurací právě pro tyto zaměstnance umožňuje a vaří dietní jídla a připravuje zdravou stravu, aby ji mohli mít.

To jsou všechno okruhy, které momentálně neřešíme. My řešíme daňový problém. Chceme... a co vlastně chceme dosáhnout? Chceme uspořit. Paní ministryně správně řekla, dvě procenta, pět procent, sedm procent uniká. Ale my neznáme řešení úniků jiné než zrušit tu službu jako takovou? Zkoušeli jsme udělat omezení? Zkusili jsme nastavit maximální možný zisk tady z těchto operací, finanční zisk, které mají ty různé kartové, stravenkové a další společnosti? Dělali jsme cenové regulace?

Paní ministryně správně poukazuje na to, my přece nechceme rušit. My chceme dát volnou vůli rozhodnout si. Je to opravdu volná vůle? A jestli je to opravdu míněno jako volná vůle, potom bude v tom návrhu zákona také možnost, že musí být souhlas odborové organizace u toho kterého zaměstnavatele, jestli s tímto postupem souhlasí? Anebo to bude jenom vůle zaměstnavatele, který je ten silnější a v tom vztahu se zaměstnancem rozhodující? Bude tam možnost říci, ale my nechceme? A bude na to vůbec někdo brát ohled?

A tady tyto nejasnosti tady zůstávají. My jsme měli možnost v našem klubu KSČM hovořit třeba i s odborovými organizacemi, které naopak zcela relevantní a jasné argumenty předkládaly na stůl a říkaly, ale my vidíme tohle riziko, tohle riziko. A na to nám nikdo není schopen odpovědět. A my se toho bojíme. A i tyto argumenty musí zaznívat a předpokládám, že v té diskusi zaznívat budou. Byl tady námět na nějakou širší diskusi, ale já bych právě rád, aby ta širší diskuse zahrnovala i odborové svazy a další. Byť nějaká jednání probíhala, přesto zůstává hodně otázek nevysvětleno a nevyřešeno. A neustále se operuje, jak je to vlastně určitá dobrovolnost. My nerušíme, my necháváme možnost. Ale využití té možnosti, to bude vyloženě na vůli zaměstnavatele, jak se rozhodne.

Další bod, který v tomto daňovém balíčku je a který možná zůstává trošku mimo, a argumentačně bych si dovolil paní ministryni požádat, aby nepoužívala ten argument zdraví. Hovoří se o dani z tabáku a zahřívaného tabáku a daň z alkoholu. My jsme tady probírali daň z tabáku a probírali jsme zákaz kouření, jestli si na tu debatu vzpomínáte. Tady upozorňuji, že jsem v tomto případě zaujatý jako kuřák, samozřejmě v tomto pohledu můj názor nemusíte brát jako objektivní, ano, je subjektivní, ale dívám se na to, že my jsme zdražovali docela výrazně tyto komodity, a zase se operuje, že to je pro zdraví. Ale já bych neustále chtěl před předkladateli návrhu zákona o zákazu kouření vidět ty výsledky, ty výstupy, jak se statisticky podařilo v České republice snížit počet kuřáků, snížit úmrtí na nemoci způsobené kouřením a tyto věci, kterými bylo operováno. Proto pokud používáme v daňovém balíčku argument "vždyť se jedná přece o zdraví", tak zkusme si tedy jednou ty argumenty dát, ať víme, na čem jsme. A já si myslím, že ty statistiky nebudou takové, jak nám bylo tvrzeno, když jsme projednávali zákon o zákazu kouření. Ale toto není tento případ, jsme u daňového balíčku. Proto bych pouze rád, aby se nepoužíval tento argument, vždyť je to přece pro zdraví.

Co se týče daně z alkoholu, vzpomeňte si, jak jsme schvalovali minulé daňové balíčky, kde se také daň z alkoholu objevovala. Máme tady alkohol, který je zvýhodňován - to je víno. Všichni jsme schopni se shodnout, že máme kraje, hlavně moravské, které jsou velkým producentem vína, a určitým stylem je zvýhodňujeme. Nikdo asi nebude proti, všichni máme rádi dobré moravské víno.

Poslední období vláda zohlednila druhý český fenomén - pivo. A snížíme hospodským a umožníme, a pivovary rostou jak houby po dešti.

Zůstává poslední alkohol, který jsme vlastně znevýhodnili v minulém daňovém balíčku vůči těmto ostatním v rámci konkurence, a to je takzvaný tvrdý alkohol nebo vysokoprocentní alkohol. A zase tady zůstáváme dlužni toho, abychom provedli vyhodnocení, jak dalece tady tyto daňové předpisy ovlivňují tu spotřebu, ovlivňují trh s těmito komoditami. A teď nechci bránit ani jeden typ alkoholu, ale myslím si, že to tady trošku rozhýbáváme pod dojmem možná nějakého vlastenectví - moravské víno, české pivo. Ale máme i moravskou slivovici a měli bychom konečně dostat na stůl čísla, která jasně řeknou, jak vypadá zvýhodnění nebo znevýhodnění trhu s těmito komoditami, než se pustíme do nějakých daňových úprav v této záležitosti.

Proto bych si dovolil navrhnout, aby i tento tisk byl přikázán hospodářskému výboru, abychom se mohli na tyto analýzy podívat i z toho ohledu, jak mají vliv na fungování těchto oborů průmyslu v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Vyvolal tři faktické poznámky, nejdříve pana kolegy Jiřího Bláhy, poté Miroslava Kalouska a Vlastimila Válka, nyní má tedy slovo k faktické poznámce pan kolega Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem si udělal poznámky kolem stravenek, které tady kolega ne zpochybňoval, ale vznesl témata. Takže bych chtěl, prostřednictvím pana předsedajícího vzkázat za prvé poděkování paní ministryni za to, že zvedla stravenky. A věřte tomu, že pokud někdo o stravenkách, bez pýchy, upozorňuji, něco ví, tak já s nimi přicházím do styku každý den ve všech podobách, které stravenky mají. A jestliže se dneska bojíme o to, že zanikne závodní stravování, tak v závodním stravování, pokud jsou kuchyně přímo ve fabrikách, rozhodně nepoužívají stravenky, protože nemají důvod platit ještě stravenkovým firmám za to, že vaří svým zaměstnancům, takže tohohle se bát nemusíme.

Co to ale bude mít za následky, bude to, že podnikatelé se přestanou bát navýšit peníze, které dneska dávají na stravné svým zaměstnancům, jenom z toho prostého důvodu, že nebudou muset platit za to, že jim dají víc na stravné, stravenkovým firmám, 1 až 4 % za to, že poskytly stravenky. Ale pozor, máme náklady ještě u výběru a ty jsou daleko vyšší, pohybují se v řádu 10 %. A hned vám řeknu proč, mám ještě chviličku času. Za prvé. Zhruba 6 % si vybere stravenková firma, ale pak vás to stojí manipulační práci lidí, kteří přijímají za stravenky, počítají upgrade softwaru, nákup počítačky stravenek a někdo to zpracuje, někdo to musí odnést na poštu, zabalit do placené obálky, to všechno stojí peníze, náklady a hlavně čas. Takže si myslím, že to, že zavedeme to, co paní ministryně navrhuje (upozornění na čas), nám jenom ušetří prostředky, aby zaměstnanci dostali daleko více. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k faktické poznámce, netrapte mě. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska, připraví se pan kolega Válek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, stravenky patří do velkého souboru zaměstnaneckých benefitů, který sám o sobě stojí za dlouhou diskusi. Ty počty jsou velmi jednoduché. Na jedné straně je tady zhruba 5 milionů zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří navzájem mají zájem, aby si uznávali benefity na daňových slevách, protože to platí nejenom těch 5 milionů této množiny, ale 10 milionů všech. Na druhé straně je 5 milionů jiných lidí, kteří nejsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, jsou to důchodci, studenti, kdokoliv jiný, kterým logicky vadí, že by měli přispívat zaměstnavatelům a zaměstnancům na jejich vzájemné benefity. Proč by jim na to měli přispívat? To je logická otázka a dlouhá diskuse. Já tu diskusi teď nechci otevírat, tu jsme dlouho vedli. Jestliže ale v rámci těch benefitů zaměstnavatel - zaměstnanec, které platí těch druhých 5 milionů, kteří s tím nemají nic společného, vydělávají miliardy ještě stravenkové firmy, které s tím nemají už vůbec nic společného, ty na tom jenom parazitují, ty se na tom přiživují, tak byť návrh paní ministryně pokládám za polovičatý, a kdysi jsem se marně snažil prosadit celý, ale když jsem marně neprosadil celý, budu rád, když prosadíme aspoň polovičatý a ti paraziti se na tom přestanou přiživovat. A je mi jedno, jestli při tom sponzorují odborový svaz nebo Komunistickou stranu Čech a Moravy. Prostě oni se na tom přiživují naprosto nesmyslně a není žádný důvod jim na to přidávat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Válka, připraví se Leo Luzar, také s faktickou poznámkou. Kolega Ferjenčík je pln pochopení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já si jenom dovolím krátký a stručný komentář k tomu, co tady zaznělo od mého předřečníka, pana poslance Luzara prostřednictvím pana předsedajícího.

Ty dopady, řekněme, zákazu kouření a snížení počtu kuřáků na zdraví mají poměrně velké zpoždění, To bychom ten zákon museli přijmout před dvaceti lety, abychom mohli mít nějakou statistickou analýzu, která bude mít relevantní výsledky. On ten dopad není jenom na rakovinu plic, je to na řadu dalších onemocnění. A já bych chtěl říct konkrétní příklad a touto cestou i poděkovat Ministerstvu zdravotnictví, byť tady pan ministr zrovna není, protože si myslím, že jedním z vedlejších efektů toho, že je kouření vnímáno jako velmi rizikový faktor, je také program, který v podstatě dva roky připravuje Ministerstvo zdravotnictví s řadou odborných společností, a to je screeningový program, nebo pseudoscreeningový program, zatím pilotní, na včasný záchyt rakoviny plic.

My jsme na jednom z prvních míst, co se rakoviny plic týče. Vidím prostřednictvím pana předsedajícího pana profesora Vyzulu. Já myslím, že podpoří všechno z toho, co říkám. Myslím si, že analýzy profesora Duška, který dělá onkologický registr již desítky let, by vám jasně řekly, že to, co teď přijmeme, co se týče jakéhokoliv zákona, který povede ke snížení počtu kuřáků a ke snížení prokouřenosti české populace, bude mít efekt, řekněme, za dvacet let, s takovýmhle zpožděním, tak to prostě je. Já chápu, že pro řadu z nás nemusí být úplně jednoduché smířit se s tím, že přijímáme zákon, jehož efekt ve volebním období nepoznáme, ale je to realita, holt zpoždění zásahu do zdravotnictví, co se týče na zdraví populace. Jenom tolik. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka kolegy Leo Luzara a stále připravený kolega Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Budu velice krátký. Děkuji možná překvapivě svému předřečníkovi, že řekl to, co řekl. Protože v době projednávání zákazu kouření jsme byli přesvědčováni argumenty, čísly, které nebyly starší možná roku, jak okamžitě vidíme ten prospěch na zdraví, o kolik klesly srdeční a další choroby a tak dále. Pan ministr zdravotnictví nám to tady ukazoval, v novinách to bylo. Nikdo z odborníků se neozval, že jsou to chiméry a že musíme počkat možná dvacet, možná třicet let. Ale už přece jsou státy, které dvacet, třicet toto omezení mají, a zajímaly by mě tedy v tom porovnání ty výsledky, jestli jsou relevantní, nebo ne.

Ale toto nebylo téma, které mě vyprovokovalo. Samozřejmě zcela logicky mě vyprovokoval kolega Kalousek svou nemístnou poznámkou o nějakých snahách, že KSČM podporuje stravenkový byznys. Naopak, pane kolego, my jsme hrdí zastánci názoru odborářů, protože s nimi souzníme, s jejich obavami, které vůči stravenkovému byznysu mají. A je to byznys. Ale já se ptám: Co jste dělal vy jako ministr financí? Co dělali následující ministři financí s tím, aby tento byznys nebyl? Jak jste regulovali tyto stravenkové byznysy? Je normální mít úrok, mít poplatky? Jak jste to dělali? Nechali jste to vybobtnat, aby mohli brát těch 10, 20, 30 %, aby si mohli ty peníze z toho dávat. A to je ta chyba. A teď se řekne: ono to tady je, je to problém, berou si strašné peníze, tak to zrušme. Tak zrušme banky, protože si berou strašné peníze na úrocích od lidí. Nechme jednu centrální banku, nechme to pod státem, ať si to hlídáme. Vždyť to je stejný argument, pane. To se přece takhle nedá dělat. Zkuste se taky nad tím zamyslet. A já jsem opravdu hrdý, že KSČM tady hájí zájmy odborářů, protože ti poslední bití na tomto návrhu můžou být ti, kteří jsou zaměstnanci a kteří se díky těm stravenkám můžou teple najíst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka paní poslankyně Pekarové Adamové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já jenom velice stručně zareaguji na předřečníka. Rychle jsem si ještě googlila, jestli pan poslanec Luzar tady náhodou už není nějaké třetí, čtvrté volební období. Není tomu tak. Takže vaším prostřednictvím, pane předsedající jenom chci, abychom si to osvěžili, ani já jsem tady nebyla v tom volebním období, kdy byla vláda za účasti TOP 09, ale přesto, stejně jako vy jste tehdy nebyl, si pamatuji, že to byl právě pan Kalousek, který prosazoval zrušení stravenek a nahrazení je paušálem. Chce to jenom tuto informaci možná někde najít, osvěžit si paměť, a pak s ní také nějak pracovat, než tady budete vystupovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha k faktické poznámce, kolega Ferjenčík na čekačce. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Už budu velice rychlý. Chtěl bych všem ještě jednou poděkovat za to, že podpoří stravenky, a doufám, že to tak dopadne, že budou zrušeny, nebo ne zrušeny, ale bude alternativa, ano, přesně, bude alternativa, že si budou moci zaměstnavatelé rozhodnout po dohodě se zaměstnanci.

A chtěl bych ještě dát jedno téma, které si myslím, že zrovna tak vysává z nás všech peníze, a to je platba kartami. Dneska za platbu kartou každá firma, která přijímá platby, platí od 1,2 %, ale také do 3 %. Takže to, že si jdete zaplatit kartou třeba ke mně do pekařství, znamená to, že já, nebo ti dotyční přicházejí o podstatnou část peněz. A řeknu vám příklad. Mou firmu stojí výběr hotovosti, který dělá měsíčně 16 milionů, 50 000 korun. Kdyby to všechno se dělo prostřednictvím karty, tak mě to bude stát 300 000 korun měsíčně. Takže toto je dneska nabídka bank, jak nabízejí svoje služby, jak vysávají peníze z firem a z těch, kteří používají karty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A vracíme se zpátky k řádným přihláškám. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Připraví se Věra Kovářová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu vyjádřením Pirátů ke stravenkám. My souhlasíme s návrhem na zavedení svobody volby mezi stravenkovým paušálem v rámci slevy na dani, anebo výběru, že se nadále budou dělat papírové stravenky. Ostatně myslíme si, že tahle konkurence přispěje k tomu, aby stravenkové firmy nabídly lepší produkt než produkt, kde je marže cca 10 %, která je podle nás naprosto neefektivní. Vlastně se zavedla paralelní měna, která se ještě navíc v různých vyloučených lokalitách vykupuje třeba za 85 % hodnoty, a absolutně ten celý systém selhává. Z tohoto důvodu vítáme, že se tam vrací nějaké ratio a vede to reálně i ke snížení zdanění práce.

Stejně tak vítáme, že ministerstvo zkopírovalo návrh opozice a začalo uvažovat o spotřební dani na tabákové výrobky v delším horizontu a je tam nějaký dlouhodobý plán zvyšování daně, takže tam nebude tak velký skok, a současně se výrobci mohou připravit na to, jak to má vypadat do budoucna. Už to navrhoval kolega Stanjura, tuším, při projednávání minulého daňového balíčku a dávalo to smysl. Tak jsem rád, že vláda tento nápad převzala a stane se to aspoň do budoucna.

Na druhou stranu když se daně zvyšují a argumentuje se inflací a dostupností cigaret, tak bych si dovolil připomenout jednu věc, kde vláda stále zapomíná, že je inflace, a to je sleva na poplatníka. Neustále se operuje inflací, když se to hodí, když se zdražují cigarety. Ale aby se operovalo inflací, když se to státu nehodí, to znamená, že nám neustále roste reálné zdanění práce, protože sleva na poplatníka ztrácí skrz inflaci význam, tak to se nedělá. Takže si myslím, že zdaněním cigaret vzniká prostor pro to, abychom valorizovali i slevu na poplatníka, nějakou částku, že lidé by mohli zaplatit třeba o 2 000 korun ročně na daních méně, protože tohle také podléhá inflaci. A teď je ta příležitost.

Takže určitě v tomto smyslu podáme i pozměňovací návrhy. Myslíme si, že zdanění práce u nás především u zaměstnanců je extrémně vysoké a je potřeba to řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi. Nyní jako poslední přihlášená do rozpravy Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, dovolte, abych se také vyjádřila za klub STAN k daňovému balíčku. Očekávala bych, že v této situaci to nebude daňový balíček, ale že to bude nějaký daňový balík. Toto mi připomíná spíš jakýsi pel-mel - vezmeme jednu daň, tu zvýšíme, pak něco odpustíme. Zkrátka a dobře, možná bych se ptala, co je vlastně cílem takovéhoto daňového balíčku. Je to tedy ochrana zdraví? Nebo zvýšení příjmů? Nebo někomu umožníme, aby dostal peníze na obědy? Tak to je můj hlavní dotaz.

Na druhou stranu musím říci, že obecně k jednotlivým bodům v podstatě nemáme výhrad. Když se podíváme například na úlevy pro rodiče hospitalizovaných dětí, to znamená na odpuštění místních poplatků, s tím nelze než souhlasit. Co se týče uznatelnosti výdajů v boji s koronavirem, také s tím souhlasíme. Otázka zavedení diferenciace kauce poskytované distributory lihu, který má umožnit přístup menším distributorům, ano, také nemůžeme nic jiného než souhlasit.

Samozřejmě pak tady máme jedno zajímavé ustanovení a to se týká daně z nemovitosti. Tam vítáme, že obce budou mít možnost v různých částech obce uplatnit jiný koeficient. Ovšem zase bych předpokládala, že nedávno byla zavedena možnost odpustit daň z nemovitosti, nyní zase se uvádí, že naopak je možné jaksi více zatížit podnikatele nebo továrny, které znečišťují ovzduší, ještě s komentářem, že obce nevyužívají navýšení tohoto místního koeficientu, že to využívají velmi zřídka, že si to netroufají. (Reakce ministryně zprava.) Ono to není tak... No, říkala jste to, paní ministryně. Opakovala jste to několikrát. Já jenom podotýkám, že to obce využívají, že to není nic jednoduchého prosadit a také si to obhájit před občany, protože pokud navyšujete ten koeficient třeba pětkrát, tak musíte jasně občanům říct, proč toto činíte, na co to použijete, a je tam i zpětná kontrola, zda skutečně ta investice, na kterou to bylo určeno, zda to vedení obce dodrželo, či nikoli. Takže tam jenom opatrně s takovýmito výrazy, protože celá řada obcí, které jsou v okolí velkých měst, sáhla k tomuto opatření, a to právě z toho důvodu, aby mohla dohnat chybějící občanskou vybavenost.

Pak zde máme také zajímavou záležitost a tou je zvýšení spotřební daně na cigarety. Uvádíte, že je to z toho důvodu, abychom ochránili zdraví lidí. My s tím problém nemáme. Souhlasíme s tím. Na druhou stranu pokud vláda říká, že je potřeba dbát na zdraví lidí, tak bych předpokládala, že ten zvýšený výběr, pokud bude ze spotřební daně, bude nasměrován právě do prevence. A pevně věřím, že tomu tak bude v návrhu rozpočtu na rok 2021, že tam dojde k navýšení výdajů právě v souvislosti s prevencí.

Co se týče výběru, který uvádíte, že by mohl narůst, ten přínos 2 miliardy, jenom podotýkám, že tomu tak být nemusí, protože i koronakrize ukázala, že když sem nemohli jezdit Němci a Rakušané, kteří kupovali cigarety v České republice, tak ten výpadek je významný. Zaznamenala jsem číslo, že se to týkalo výpadku 60 milionů cigaret. Kolik to bylo krabiček a peněz, to tedy nevím. Ale každopádně tyto skupiny nakoupí cigarety s přínosem ve spotřební dani asi za 23 miliard. Takže pokud se zvýší příliš cena za krabičku, tak se skutečně může stát, že oni pak nepojedou do České republiky levnější cigarety nakoupit. A kromě toho čeští občané mohou jezdit na Slovensko a do Polska právě za levnějšími cigaretami. Tím chci říci, že mně moc nesedí přínos, který tady uvádíte, ty 2 miliardy, nikoliv že bych zpochybňovala navýšení spotřební daně na cigarety resp. na surový tabák.

No a pak tu máme hit letošní sezóny, kterému se už, myslím, věnovalo více času než schodku rozpočtu ve výši půl bilionu korun, a to je stravenkový paušál. Musím konstatovat, že zavést možnost, aby byl stravenkový paušál vedle stravenek, považuji za ne úplně špatný návrh. Neruší se stravenky, čeští občané jsou na to zvyklí, ale samozřejmě dáváme zaměstnavatelům si vybrat, jaký benefit zaměstnancům poskytnout, a je jasné, že ten milion zaměstnanců, kteří nemají možnost dostávat stravenky, tak ti skutečně byli znevýhodněni. Nechci se tady pouštět do debat, zda lidé budou chodit skutečně na obědy, nebo ne, když dostanou jenom peníze, myslím, že to ukáže jenom čas a že také trošku konkurence těm stravenkovým firmám také neuškodí ve smyslu, jak zrychlit např. platby, když zaplatí zákazník, urychlení plateb pro poskytujícího službu.

Takže abych to celkově shrnula. Myslím, že tento balíček, skutečně balíček, není to balík, jak bych předpokládala, propustíme do druhého čtení a podrobnou debatu si necháme na rozpočtový výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. To byla zatím poslední přihlášená, ale z místa se hlásí pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy pánové, vážená paní ministryně. Past takovýchto daňových balíčků je v tom, že obsahuje věci, které jsou z našeho pohledu pozitivní, pak samozřejmě obsahuje body, které jsou neutrální, ale bohužel i věci, které tak pozitivní nejsou a ke kterým máme nějaké výhrady.

Samozřejmě vítáme, stejně jako paní kolegyně Kovářová, např. odpuštění místních poplatků pro rodiče dětí v ozdravných pobytech nebo uznatelnost výdajů v souvislosti s koronavirem. Nicméně to, že návrh novelizuje celkem 30 zákonů, tak paní kolegyně Kovářová, vaším prostřednictvím, tady řekla bez ladu a skladu, pan Dolínek to tady uvítal, resp. pel-mel, z mého pohledu skutečně se nedá dobrým způsobem rozhodovat o jednotlivých věcech, protože skutečně může jedna jediná negativní věc omezit pozitivní hlasování k celému balíčku.

Já musím říct, že to není rozhodně něco, co bychom měli vítat, že nám předkládáte, tento daňový balíček, ve kterém chcete změnit 30 zákonů. A neříkáme to sami, řekla to i předsedkyně Legislativní rady vlády, která k tomu dala následující stanovisko - já vám ho s dovolením, kolegyně a kolegové, přečtu: Nepřispívá k přehlednosti navržených změn a znesnadňuje orientaci v těchto změnách těm, kteří mají takový návrh zákona posuzovat nebo schvalovat. Vzhledem k tomu, že změny navržené v jednotlivých novelách nejsou v řadě případů ani určeny pro téhož adresáta, nelze spatřovat přínos předkladatelem zvoleného postupu ani z pohledu adresátů navrhované právní úpravy.

A dovolím si ještě jednu citaci, kterou byste, paní ministryně, ve vládě měli znát, a to je programové prohlášení vlády, kde jste slíbili, že budete prosazovat stabilní a předvídatelné daňové prostředí, že změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti. - Musím říci, že tady snad není půlrok, kdy bychom neprojednávali nějaký daňový balíček, nějaký pel-mel nápadů, které u vás na ministerstvu vznikly, ale z mého pohledu to nemá dlouhodobou myšlenku, nemá to dlouhodobou koncepci a nemá to dlouhodobě nic společného s manažerským řízením státu.

Ještě vám připomenu jedny vaše výroky, které jsou z úst jak pana premiéra, tak vašich, tak zejména programu hnutí ANO do parlamentních voleb 2017: Nebudeme zvyšovat daně, naopak je budeme snižovat. Dokonce pan premiér říkal: Nestrašte lidi! Žádné daně zvyšovat nebudeme. Přesto tento daňový balíček opakovaně navrhuje zvýšení spotřební daně na tabák. Vy jste si už skokově schválili zvýšení spotřební daně na tabák v minulém daňovém balíčku a náš poslanecký klub a náš předseda klubu pan kolega Stanjura tady navrhoval postupné zvyšování, resp. postupné rozdělení toho zvýšení, aby byla nějaká stabilita, aby se dalo také vyhodnotit, jestli se skutečně změnilo chování spotřebitelů tak, jak vy možná ve víře předpokládáte, nebo zda skutečně ty dopady byly takové, jaké jste očekávali.

Takže moje otázka, paní ministryně, na vás zní, jaké mělo dopady to minulé zvýšení spotřebních daní na chování spotřebitelů, jestli se snížila skutečně spotřeba tabáku, jestli můžete doložit nějaká čísla, jestli to skutečně není jen víra. Já mám totiž obavy, že je to zase jenom snaha hledat nějaké zdroje a zašmátrat rukou státu v kapse daňových poplatníků. Já vám děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Z místa je přihlášen pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pamatuji již hodně v Poslanecké sněmovně, protože jsem tady strávil už poměrně dlouhý čas, pamatuji si na to, jak kolega Kalousek měl snahu tenkrát stravenky zrušit - nikdy se to nepodařilo. Byla velká diskuse kolem stravenek. Jenom aby bylo jasno, já tady nelobbuji vůbec za stravenkové firmy, nemám s nimi nic společného, nicméně stravenka, tak jak má v názvu, je na stravování. Já se musím přiznat, že mám problém s tou dvoukolejností, která se tady navrhuje ze strany Ministerstva financí, takový ten hybrid, aby tady byly jak stravenky, tak aby tady byl zaveden ten stravenkový paušál, který mimochodem bude mít dopad do státního rozpočtu 10 miliard, možná více, některé ty analýzy mluví dokonce o 20, možná i více miliardách korun. No věřme tomu, nebo nevěřme, dopad to do státního rozpočtu určitě mít bude.

Já vím, že je často kritizováno, a je to po právu, že ty stravenkové firmy mají poměrně vysoké marže. Ale to přece lze nějakým způsobem regulovat, lze stanovit nějakou hranici marží, takovou, aby byla samozřejmě přijatelná, efektivní a oprávněná.

Je třeba také vzít v potaz, že bude ten stravenkový paušál součástí mzdy, nezdaněné, bude osvobozen od daně z příjmů, bude osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění. Bude to tedy nějaká součást mzdy, která nebude daněna. A já se ani nebudu divit některým zaměstnavatelům, i když je to špatně samozřejmě, že je to bude trošku lákat k tomu, aby to považovali sami v podstatě za součást mzdy v tom smyslu, že zaměstnanci řeknou: já už ti nemusím zvyšovat odměnu, už jsi dostal teď přidáno. A to si myslím, že je špatně.

Já si myslím, že je možné, co se týká těch stravenek, v tom udělat trochu pořádek. Jednak tedy aby opravdu stravenky fungovaly k tomu, k čemu mají fungovat, aby byly na stravování, aby se za ně nedal koupit alkohol nebo jiné věci, které se stravováním víceméně nemají nic společného. Možná jednou z takových cest je digitalizace těch stravenek, o které se hovoří a dosud zavedena samozřejmě nebyla. Takže samozřejmě ty názory na zrušení stravenek nebo potlačení stravenek jsou tady, jak vidím, různé. Já si myslím, že by se stravenky rušit neměly, ale že by se měl udělat v tom spíš pořádek.

A ještě možná jedno takové, nechci říct rýpnutí do paní ministryně, ale zavádíme tady novou daňovou výjimku, paní ministryně. A já když jsem podával pozměňovací návrh, co se týká zrušení daně z nabytí nemovitosti ve smyslu, že se má zrušit i ta daňová výhoda, to znamená možnost odečíst si z daňového základu zaplacené úroky, tak jste argumentovala tím, že zrušíme jednu výjimku. Jednu výjimku zrušíme a další zavádíme. Tak to mi připadá trošinku nelogické. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Pořád nešťastné stravenky! Já bych chtěl jenom všem říci, že věřte tomu, že většina zaměstnavatelů přistupuje ke stravenkám jako k benefitu, který dávají ke mzdě. Je to prostě normální součást. Chci dát tomu zaměstnanci co nejvíce výhod, tak jedna z těch výhod jsou stravenky. A je to jenom proto, že to jsou peníze nezdaněné a jsou přímo tomu zaměstnanci. Je už blbě, že se na ceně té stravenky musí podílet zaměstnanec. To samé se děje s Flexi Passy, protože každý zaměstnavatel má možnost dát do výše 20 tisíc ročně zaměstnanci další nezdaněnou částku, a může si ji rozdělit, jak chce. Já to dělám třeba po dvou tisících měsíčně. Takže takhle k tomu přistupuje většina zaměstnavatelů. A nevěřte tomu, že uděláme pořádek v tom, když zavedeme digitalizaci stravenek, protože zase, kdo na tom vydělá? Vydělají na tom zase banky, které si strhnou za to, že se to obchoduje přes tu banku, protože to musíte zobchodovat přes terminál. Ten terminál si buďto koupíte a zaplatíte, anebo platíte té bance za transakce. A je to jednoduché. Čím nižší transakce, tím více chce banka poplatků. Takže pak už nebudete platit jenom stravenkové firmě, ale budete platit i té bance, která to zprostředkovává. Takže jenom myslete na všechny ty náklady, které jsou okolo. Někdo to musí zkontrolovat zase na firmě, takže nejjednodušší je dát tomu zaměstnanci ty peníze a použij si je, jak chceš ty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Slibuji, že nebudu dlouhá, rozprava nakonec také nebyla dlouhá. No, počítala jsem s tím, že stravenkový paušál zahýbe touto Poslaneckou sněmovnou, nakonec tu rozpravu rozviřuje ve veřejné diskuzi už delší dobu, jenom jsem nevěděla, odkud to přiletí. Tentokrát zleva. Takže řekněme si, co je stravenkový paušál. Ale mě to nepřekvapuje, protože já jsem absolvovala všechny debaty se všemi svazy, komorami, odboráři a já vím, kdo jediný je proti stravenkovému paušálu. Jsou to odboráři, řekněme si to na rovinu, což je o to zajímavější, že by měli hájit zájmy toho milionu zaměstnanců, kteří dneska nemají žádný stravovací benefit.

A to není zavedení další výjimky, pane poslanče Votavo, to je prostě, naopak ten vysoce selektivní režim způsobený stravenkami tlumíme další možností a další modifikací. Stravenky jsou něco, co v podstatě znamená, že na vylobbované daňové výjimce si pět nebo šest zahraničních firem, které odvádějí dividendy do zahraničí, postavilo svůj byznys. Ale my nenavrhujeme zrušení toho jejich byznysu. Jestli někdo chce mít stravenky, já říkám, jestli na nich ulétává, ať je má dál. Je to na nich. Nechme firmám a ony jsou natolik moudré, aby se samy rozhodly, jestli chtějí závodní stravování, nebo chtějí stravenky v jakékoliv formě - papírová, elektronická, nebo chtějí stravenkový paušál.

A co mě tedy docela nadzdvihlo, pane poslanče Votavo. Myslím, že jste to byl vy, pokud ne, tak se omlouvám, já už jsem slyšela ten argument od ČMKOS, nadzdvihlo mě to, že podezíráme primárně naše podnikatele a naše firmy, že okradou ty zaměstnance, že v podstatě jim řeknou: Tak tady je 1 100 nebo 1 200 stravenkového paušálu, tak o to vám snížíme mzdu. Snad by to muselo být dodatkem smlouvy. Je to dvoustranný právní úkon, museli by se na tom dohodnout. Máme nějaké odbory a máme tady nějaký sociální smír. To snad ne! Takže my je budeme z tohoto podezírat? My pouze říkáme, prostě malé a střední firmy nemají ta dvě procenta minimálně, která se musí odvést stravenkovým firmám. Za co? Za to, že jim vytisknou papírky, a za to, že si na tom postavily byznys. A restaurace mimochodem, já mám podrobné analýzy, které zpracovaly odborné svazy, které to velmi podporují, a ty říkají, že v restauracích se se stravenkami stravuje pouze 15 % lidí. Ostatní stravenky se utratí v supermarketech. Tak jaké teplé jídlo? A víte proč? Protože celá skupina restaurací nebere stravenky, protože nechce platit marži 5 až 7 %. Mluvila jsem s řadou z nich na každém svém výjezdu a mám samozřejmě statistiky a analýzy například z Asociace restaurací a jídelen, SOCR, Hospodářské komory. Účastnila jsem se všech různých veřejných setkání na toto téma.

A těch 10 až 20 mld., my máme spočítáno, kolik je to dopad. Je to do státního rozpočtu asi 1,5 mld., protože těch 10 až 20 mld., co počítají stravenkové firmy, já jsem to také viděla, tak vychází už z těch benefitů, které dnes v rozpočtu jsou, protože samozřejmě je to daňově uznatelné a je to nezdaněné. To znamená, jediné, co chceme, aby ty firmy měly na výběr a aby dostal šanci ten milion zaměstnanců, kteří nemají vůbec nic, za úplně stejných podmínek. Prostě dostanou mzdu a vedle toho dostanou stravenkový paušál, který bude osvobozen od daně z příjmů, od sociálního, od zdravotního, a ta firma, která to vyplatí, si prostě dá tento stravenkový paušál do výdajů. To je úplně stejný benefit, jenom nebudou platit ta 2 % anebo v restauracích 5 až 7 %. Ročně propadne za 150 mil. stravenek! Já nevím, jestli jste někdy brali stravenky. Já kdysi jako úřednice ano. Nikdy jsem je nestačila prostě utratit na konci roku. Vždycky propadly. Těch 150 mil. zůstane těm stravenkovým firmám, ne těm lidem. Toto se u peněžního paušálu nestane prostě. Ale zase říkáme, nic nerušíme. Necháváme toto všechno na výběru těch jednotlivých firem.

A chcete mi říci, prosím vás, že lidé rezignují na svoji základní lidskou potřebu, jako je jídlo, jenom proto, že nedostanou papírky, že přestanou jíst, že ty peníze prokouří? To mi chcete tvrdit, když podle statistik Českého statistického úřadu lidé utratí za jídlo mnohem více, než získají na stravenkách. Takže kde jsou ty argumenty? Já jsem všechny tyto diskuze absolvovala a jsem připravena je absolvovat za předpokladu, že na půdu ať rozpočtového, nebo případně hospodářského výboru, já nevím, co si tady odhlasujete, budou pozváni ale všichni do té diskuze. Všichni! Nejenom odboráři. Že tam bude pozván SOCR, Asociace restaurací a jídelen, Hospodářská komora, Komora daňových poradců a další. Všichni, ať jsou tam pozvaní. Ať všichni mohou otevřeně říci, co mají na srdci a zda prostě to schvalují, nebo ne. Když přece to nebude nikoho zajímat, tady tato možnost, tak si nechají stravenky, ne? Čeho se kdo bojí? Nemá se čeho bát.

Jestliže ten byznys je tak skvělý, jestliže skutečně jenom díky tomu lidé jedí teplé jídlo, já tomu nevěřím. Je to prostě další, jak tady někdo z vás řekl, je to další měna, která se různě používá. Vždyť si přiznejme, vždyť to víme, že se ty stravenky berou, kde se, prostě že se nesměňují pouze v restauracích. Takže já mám za sebou asi půl roku těchto debat a všech různých útoků a všech různých statistik a propočtů, za kterými stojí stravenkové firmy. Já tomu rozumím, ale já jsem přesvědčena o tom o všem. Byla jsem otevřená debatovat. Debatovala jsem s každým, kdo debatovat chtěl. A debatovat budu. Ale jsem přesvědčená, že to je prostě správná věc. A navíc dává svobodu. A to je to podstatné. Tolik ke stravenkovému paušálu.

A jenom ještě málo bych asi si dovolila říci k balíčku. Pane poslanče Munzare, no, to je náš věčný spor s Legislativní radou vlády. Víte, že ty balíčky děláme každý rok. Tam není žádná červená nit mezi těmi daňovými zákony. Tam jde o to, aby to bylo v jednom balíku, aby prostě nebylo x různých účinností, kdyby se něco zpozdilo. My opakovaně žádáme už roky Ministerstvo financí, aby Legislativní rada vlády změnila svůj jednací řád, a budeme žádat dál. To je prostě takový technický a teoretický spor.

Samozřejmě těch zákonů je tolik proto, že klíčové jsou daňové zákony. Ale pak je celá řada kompetenčních a procesních zákonů, které musíte změnit, protože to má vazbu na ty klíčové daňové zákony. Tak to jenom na vysvětlenou.

Co se týče daně z nemovitých věcí, paní poslankyně Kovářová, velmi málo obcí, ona tady není, nevadí, využívá možnost koeficientů. Já jsem si to rychle nechala poslat, je to asi 500 až 600 obcí, což je jedna desetina, takže velice málo to využívají. A to, že jsme dali osvobození do krizového balíčku a sem jsme dali tu možnost měnit pro část obce koeficient, jinak to byl požadavek celé řady starostů. To nebylo proto, že jsme se podívali z okna na Ministerstvu financí, ale protože ten požadavek tady byl. A osvobození jsme dali do krizového, protože krize právě přinesla požadavky na možnost případného osvobození.

No a co se týče spotřební daně na cigarety, líh tam není tentokrát, cigarety, dívám se doleva, tak více méně my jsme vyhověli i tomu požadavku, který zazníval nejen tady z Poslanecké sněmovny, ale i od tabákových firem. My jsme to s nimi samozřejmě konzultovali, aby, protože my jsme už loni museli provést to skokové zvýšení, protože jsme se dostali do situace, kdy už jsme porušovali směrnici EU. A skutečně to byl skok po mnoha letech. A to už nechceme opakovat. Proto jsme nastavili, aby to bylo předvídatelné, na tři roky to zvýšení tak, jak je připraveno. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji, paní ministryně. Já bych poprosil vážené kolegy v jednacím sále o to, aby se ztišili, protože v některých okamžicích už to nebylo úplně únosné, ale nechtěl jsem paní ministryni přerušovat. Nikoho nevidím přihlášeného s přednostním právem, protože, upozorňuji, že jsme ukončili obecnou rozpravu, a tudíž faktické poznámky nejsou možné.

Svolal jsem kolegy z předsálí a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, nechám hlasovat.

 

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu jako garančnímu výboru rozpočtovému výboru. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 16, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání jako garančnímu výboru rozpočtovému výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Pan poslanec Luzar. A poprosím o klid.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji. Já zopakuji svůj návrh z obecné rozpravy. Navrhuji přiřadit hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Nerozuměl jsem ani slovo, omlouvám se.

 

Poslanec Leo Luzar: Navrhuji přiřadit hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Hospodářskému výboru. Další návrh? Nikoho nevidím, budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako dalšímu výboru.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 17, přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 7. Návrh byl zamítnut.

 

Tímto končíme prvé čtení tohoto zákona. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce.

 

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu a tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.