Úterý 7. července 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb.,
o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve středu 17. června, bod byl přerušen v obecné rozpravě. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 679/1 až 8. Místo u stolku zpravodajů už zaujal za navrhovatele ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj garančního výboru pan poslanec František Elfmark.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Mám zde poznámku, že ve středu 17. 6. bylo přerušeno vystoupení právě pana poslance Elfmarka, tak se ptám, zda má zájem na pokračování. Nemá. Já se tedy ptám, zda má ještě někdo zájem o vystoupení. Prosím? (Hlasy mimo mikrofon z lavic Pirátů.) Ještě si to nechám ověřit, obecnou rozpravu nekončím.

V tuto chvíli se mi přihlásil z místa pan poslanec Čižinský do obecné rozpravy. Jestliže tam byly písemné přihlášky, napravíme, zjistíme. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Hezký den. Já bych rád představil dva pozměňovací návrhy, a sice návrhy, které podáváme s kolegou Jurečkou, č. 5789 a 5790. Návrh 5789 se týká zálohování PET lahví a návrh 5790 se týká reklamních letáků, které, pokud jsou nadužívány, se z našeho pohledu stávají velkou zátěží pro obce, které vlastně musí tyto letáky likvidovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V příslušném materiálu nemám k dispozici písemné přihlášky, v systému evidovány nejsou a nejsou ani ve stenozáznamu. Nechci nikomu upírat právo vystoupit, pan poslanec Adamec se hlásí. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost!)

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já nevím, já mám pocit, možná se mýlím, že jsem přihlášen byl, protože jsem vás tady chtěl seznámit s několika pozměňovacími návrhy. Možná ten čas, který uplynul od poslední schůze, udělal své a udělal taky své i s mým přesvědčením, zda vůbec má cenu se k pozměňovacím návrhům, které jsou vyznačeny ve sněmovním dokumentu 5747, 5748 a 5749, tady přihlásit, protože jsem postupně došel k jinému názoru.

Neznamená to ale, že jsem s tím návrhem zákona spokojen tak, jak je předložen. To je potřeba říct. Hlavně mi tam vadí jedna věc, která se tady táhne roky a která se pořád tak nějak řeší, neřeší, je to obestřeno i některými mytickými výroky o tom, že vlastně nikdo o to neměl zájem, a jedná se o společnost EKO-KOM. Teď jsem se dozvěděl na hospodářském výboru, že pokud bychom pustili konkurenci do, řekl bych, výkupu a platby za obaly, které obce a města separují, pravděpodobně bychom přišli o peníze. Před x lety, když EKO-KOM začínal, jsem se dozvěděl, že o to nemá nikdo jiný zájem, takže je to asi opravdu zvláštní počin. Když jsem mluvil s panem předsedou vlády, ten také zrovna slovo EKO-KOM neměl příliš v lásce. Ale na druhou stranu si myslím, že odstranění monopolu v tom systému není úplně jednoduchá věc a dle mého soudu jsem po delším váhání došel k závěru, že se to nedá udělat pozměňovacími návrhy, že to musí prostě přijít do vlády, musí to být pořádně probráno v rámci řádného legislativního procesu.

A musím říct, že všechny tři pozměňovací návrhy se týkaly problému, který tady evidentně existuje. Není možné, aby tady byly čtyři roky žádosti o autorizaci šesti firem, které vlastně ve správním řízení podle mých informací nikdo nevyřešil. Není možné, aby se vyžadovala dispozice tak obrovské sumy peněz, aby se mohly vůbec o tu autorizaci hlásit, 600 milionů korun na firmu. A vůbec podle mě není možné, aby tento segment byl takový, že v něm bude operovat pouze jedna společnost. To mi fakt připadá velmi podivné a myslím si, že by se to mělo do budoucna změnit. Znovu ale říkám, že to není na pozměňovací návrhy. To by podle mě mělo ministerstvo řešit, protože není možné, abychom tady měli vlastně v uvozovkách trh s těmi obaly a do toho trhu nebyl vpuštěn nikdo další, anebo to pod záminkou složitého správního řízení a velkých požadavků splní pouze jedna společnost, která má název, pokud to nevíte, EKO-KOM.

Takže já se k těmto pozměňovacím návrhům nepřihlašuji, ale nechtěl jsem, aby tady tento problém zapadl. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Do rozpravy je jako další přihlášen pan poslanec Babka, který to stihl a vchází do sálu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem předkládaného návrhu zákona o obalech je zajištění transpozice nových směrnic Evropské unie v oblasti obalů a obalových odpadů. Předmětem úpravy zákona je nastavení podmínek plnění povinnosti zpětného odběru, stanovení minimální hustoty sběrné sítě, úprava způsobu stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinnosti zpětného odběru odpadu z obalů a využití odpadu z obalů ze strany autorizované obalové společnosti včetně stanovení nových povinností pro autorizované obalové společnosti, dále snaha dosáhnout větší transparentnosti a efektivity fungování autorizované obalové společnosti.

Dovolte mi zde představit dva mnou předložené pozměňovací návrhy.

V případě žádosti o autorizaci jsou podle návrhu zákona účastníkem řízení jak žadatel, tak autorizované obalové společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o udělení autorizace, a také žadatelé, kteří žádají o udělení či změnu autorizace ve vztahu k obalům, kterých se řízení týká. Toto by ovšem nemělo platit v případě řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8, jehož účastníkem by měla být pouze dotčená autorizovaná společnost, a to z toho důvodu, že žadatelé by mohli získat z projektu zajišťování kolektivního plnění již autorizované společnosti důvěrné informace. Ze stejného důvodu je navrhováno, aby v případě řízení o změně autorizace byla účastníkem dotčená autorizovaná společnost a ostatní autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o změně autorizace, a ne žadatelé o udělení autorizace.

Ten druhý pozměňovací návrh k zákonu o obalech, nahraný pod spisovým číslem 5643, je věnován problematice mikrotenových sáčků, který spolupředkládám s kolegou Františkem Elfmarkem, Janem Chvojkou, Janem Čižinským, Markétou Adamovou a Janou Krutákovou. Cílem předloženého pozměňovacího návrhu je nerestriktivní snížení spotřeby mikrotenových sáčků o tloušťce menší než 15 mikronů. Konkrétně se jedná o typické čiré sáčky v obchodech na jedno použití, které jsou běžně využívány zejména pro odnos vážených potravin, jako jsou ovoce, zelenina a další zboží. Tyto sáčky jsou v obchodech dostupné zdarma a jejich roční spotřeba v České republice je více jak 4 miliardy kusů. Velmi lehké plastové sáčky nelze dále efektivně recyklovat, a končí tedy ve spalovnách, na skládkách nebo zcela mimo systém pro nakládání s odpady. Z důvodu velmi nízké váhy snadno unikají do životního prostředí a patří k nejčastějším typům plastových obalů tvořících odpad v přírodě i ve městech.

Cílem bylo najít řešení, které by nebylo restriktivní, nákladné, ale pouze prostřednictvím prodejen edukovalo zákazníka a cílilo na dobrovolné snížení spotřeby. Pozměňovacím návrhem se navrhuje zavedení povinnosti pro osoby, které podnikají v maloobchodě nebo velkoobchodě, informovat spotřebitele o potřebě zvážení nadužívání velmi lehkých plastových odnosných tašek, a to za účelem snížení jejich spotřeby, a vzdělání spotřebitele o potřebě ochrany životního prostředí. Povinnost se vztahuje na všechny osoby, které podnikají v maloobchodě nebo velkoobchodě, při jejichž činnosti jsou na prodejní ploše o rozloze větší než 200 m2 nebo v jejím bezprostředním okolí spotřebitelům poskytovány velmi lehké plastové odnosné tašky. Zavedení informační povinnosti tedy přináší výsledky jak na straně snížení spotřeby i informovanosti a má také pozitivní dopad na chování spotřebitelů.

Vzhledem k tomu, že další přístupy k omezení na základě doporučení EU k redukci tohoto typu plastů jsou diskutabilní, jako je zpoplatnění nebo zákaz, jeví se tento přístup z pohledu dlouhodobého snižování spotřeby jako nejefektivnější. Samotní prodejci, kteří nyní poskytují velmi lehké plastové sáčky zákazníkům zdarma, mohou z řešení navíc benefitovat i z pohledu úspor na straně nákupu a logistiky. Zavedení informační povinnosti ve Švédsku s platností od 1. 6. 2017 vedlo ke snížení spotřeby tenkých plastových sáčků o 11 %. Pokud by se podařilo docílit stejného snížení spotřeby sáčků i v České republice, znamenalo by to v důsledku nižší zatížení životního prostředí doprovázené snížením nákladů obchodů na poskytování jednorázových sáčků zdarma v prodejnách.

Na závěr chci znovu zdůraznit, že naším cílem není zákaz plastových sáčků, jelikož jejich náhrady v podobě papírových sáčků mají ještě větší ekologickou stopu, a hygienický význam plastových sáčků je nesporně významný, což můžeme vidět i na současné situaci v boji s pandemií. Naším cílem je pouze snížení jejich enormní spotřeby v případech, kdy to není nutné, a to bez opatření typu zákazu nebo jejich zpoplatnění.

Prosím vás touto cestou o podporu obou mých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jedna faktická poznámka - pan poslanec Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně a kolegové, rád bych se vyjádřil k tomu, co tady před chviličkou zaznělo. Určitě si ze zkušeností pamatujete, když jsme apelovali na lidi, aby si nebrali zdarma plastové tašky. Jakpak to dopadlo? Dopadlo to tak, jako to dopadne se sáčky. Věřte tomu, že dokud ty sáčky nezpoplatníme, tak se nestane vůbec nic. Z mého pohledu bychom měli být všichni zodpovědní. Určitě. Ale měli bychom být do toho problému i finančně zataženi.

Uvedu to na příkladu. Budete si kupovat mobilní telefon a dotyčný prodejce vám ho může prodat klidně bez obalu, pokud na tom budete finančně zainteresováni, to znamená, že kdyby cena obalu byla 50 korun za obal na mobilu, tak určitě všichni si rádi vezmeme ten mobil bez obalu a ušetřili bychom životní prostředí, nemuseli bychom mít tolik spaloven, tolik třídíren a všech ostatních nesmyslů, které tady plánujeme. Ale jelikož to je byznys, na konci jsou vždycky firmy, které to zpracovávají, a jim jde o to, aby těch obalů bylo co nejvíc, tak věřte tomu, že se nikdy nestane, že bez toho, že by něco někoho z nás něco stálo, ale tak, že to musím vykešovat u pokladny, tak se nic nestane.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je faktická poznámka - pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Pane předsedající, děkuji za slovo. Pane kolego Bláho, vaším prostřednictvím, pane předsedající, já s vámi do jisté míry souhlasím. Ale naším cílem je zredukovat ten počet, který je podle našeho názoru enormní. To se týká těch mikrotenových malých sáčků, které bohužel prostě lidé dneska používají zbytečně, to znamená, že si koupí jeden banán a na ten banán použijí ten mikrotenový sáček. A to je podle našeho názoru zbytečné. My jsme nechtěli jít tou cestou, že bychom to zpoplatňovali, ale cestou, kdy chceme toho zákazníka nějakým způsobem přimět k tomu, aby si uvědomil, že na banán nebo na jablko nepotřebuje jeden sólo plastový sáček.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tolik k faktickým poznámkám. Ale pan poslanec Bláha se hlásí, chce reagovat také faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já to úplně chápu a věřím v dobré poslání a v dobré myšlenky. Ale český zákazník se chová jinak a hlavně zájem těch producentů je někde úplně jinde. A tak co se stane? Zatížíme tím už tak přetížené podnikatele, kteří dneska mají tolik povinností, že byste se nestačil ani divit. To není jenom o tom, že když vzniká obal, že byste mu měl dát písemnou strukturu, abyste popsal, proč ten obal vzniká, jak bude vypadat, jak bude velký, ale musíte taky pravidelně každé tři měsíce evidovat a firmě EKO-KOM odvádět peníze, i když ta vám nepomůže vůbec v ničem, protože ten obal, který jste vytvořil, někdo na konci zaplatí, tu likvidaci, ale vy jako firma zaplatíte peníze navíc někomu, kdo jenom zpracovává nějaká čísla. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Ten pozměňovací návrh je napsaný tak, že obchody budou informovat zákazníka pomocí nějaké cedulky, která bude umístěna na těch místech, kde se berou ty plastové sáčky. To znamená, že ano, bude to určitá zátěž pro obchodníky, ale opravdu minimální, která jim bude naopak kompenzována právě tou sníženou spotřebou, protože oni ty plastové sáčky samozřejmě dnes dávají zdarma. Dneska se jich v České republice vyprodukuje ročně 4 miliardy kusů. A firmy ty plastové sáčky, které dávají zdarma, mají samozřejmě v nákladech. To znamená, že ve výsledku to do nákladů firmy nebude, ten dopad nebude, bude naopak pozitivní.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní tedy do rozpravy paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych tady promluvit o zpětném odběru obalů, PET flašek a plechovek, protože toto téma je velmi důležité, a vlastně co se týká obalů, tak zrovna PET flašky a plechovky hrají velkou část objemu obalů, které potom končí v komunálním odpadu.

Moc ráda bych apelovala na vás, abyste podpořili pozměňovací návrhy, které se snaží v navržené legislativě umožnit právě zpětný odběr PET flašek a plechovek, protože to není jenom žádost moje, ale přeje si to i většina občanů České republiky. Podle loňského průzkumu agentury Kantar vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů si přeje zálohovat PET flašky i s vědomím, že je musí skladovat nezmačkané. I když to není úplně pravda, protože ty použité PET flašky není potřeba mít vyrovnané někde na nějakém prostoru, ale můžete je klidně strkat, nebo dají se dávat do nějaké igelitové tašky, nebo kamkoli jinak, a můžou být mírně pomačkané. Jde o to jenom, aby ten odběrný systém, ten automat, rozeznal, že jde o PET flašku, a přečetl si čárkový kód, který je na ní napsaný. Takže není potřeba je nějak speciálně, zvláštně skladovat, což odpůrci zpětného odběru PET flašek používají jako silný argument, že PET flašky budete muset mít někde vyrovnané a nesmí dojít k žádnému promáčknutí. Takže to vůbec není takto. A ráda bych řekla, že si to přejí i občané České republiky, z nichž 86 % - rozhodně ano - si přeje zpětný odběr PET flašek a dalších 25 % - spíše ano. Takže drtivá většina Čechů opravdu je ochotna a ráda bude třídit PET flašky, bude je mít doma a bude je nosit do sběrných automatů.

A současně nás o toto požádalo hlavní město Praha, a to usnesením Rady hlavního města Prahy, které nás vyzvalo, aspoň výbor životního prostředí, abychom podpořili pozměňovací návrhy, které umožní zpětný odběr PET flašek, protože v Praze opravdu povalující se PET flašky a plechovky znečišťují veřejný prostor a je to velký problém. Také jsou jimi, protože tady je hodně turistů, přeplněné odpadkové koše. Takže ten zpětný odběr by velmi pomohl.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášený pan poslanec Kott, poté pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, já se vás na rozdíl od kolegy pana Adamce zkusím přesvědčit o svém pozměňovacím návrhu, který se týká, jak on hovořil, autorizovaných obalových společností. Cílem mého pozměňovacího návrhu je úprava vytvoření podmínek pro vznik dalších takovýchto společností bez další současné administrativní zátěže. A jenom v bodech vás jednoduše seznámím s tím, co mě k tomuto pozměňovacímu návrhu vedlo.

Návrh mění způsob podmínek pro vstup nových autorizovaných obalových společností na trh, a to na principu sdílení. Jedná se o plné sdílení a využívání již vybudované sítě zpětného odběru, výše odměn - to jsou obce, svozové firmy, třídicí linky a zpracovatelé - bude závislá na výši podílu jednotlivých AOS na trhu. To, co je dle mého názoru velice důležité, je, že ty povinné osoby, to jsou společnosti, které uvádějí obaly na trh, budou mít volbu AOS, se kterou budou dále spolupracovat. Nastavením jednotné cenotvorby pro výpočet výše příspěvků povinných osob nebude docházet ke zvýhodňování žádného subjektu. V rámci navrženého principu sdílení není nutná další administrativa pro uzavírání smluv s obcemi a všemi dalšími dotčenými subjekty poskytujícími tyto služby v oblasti nakládání s odpady. Zde návrh významně zjednodušuje navrhované podmínky vládního návrhu při podání žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci.

Další bod, který si myslím, že je velice důležitý, je bezproblémový chod všech AOS, kdy bude vytvořeno kontrolní obalové centrum pro zabezpečení systému výkaznictví, informačních toků a evidence kontroly. A co si myslím, že je také velice důležité, Ministerstvo životního prostředí bude zde držet 30 % akcií Kontrolního obalového centra, takže dochází k posílení jeho dozoru nad výkaznictvím, a AOS budou předávat do kontrolního centra výstupy ze svých informačních systémů.

Můj návrh navíc doplňuje podmínky pro odbornou způsobilost, praxi a vzdělávání a dále požaduje u každého žadatele AOS o složení jistoty ve výši 30 milionů korun na zvláštní účet, který je vázaný u ČNB. Má navrhovaná úprava nezatíží státní rozpočet ani rozpočty obcí.

Já souhlasím s tím, co tady řekl pan kolega Adamec, že tento pozměňovací návrh je velice rozsáhlý a že by si zasloužil být samostatnou novelou, nicméně dovoluji si vás požádat potom ve třetím čtení, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, a tím umožnili vstup dalších autorizovaných obalových společností na český trh.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych k tomuto sněmovnímu tisku, novele zákona o obalech, řekl několik postřehů a postojů za KDU-ČSL.

Já musím říct, že na jedné straně jsem rád, že celá ta baterie obalových odpadových zákonů, těch čtyř sněmovních tisků, sem dorazila, protože se na ni poměrně dlouho čekalo, čekali na ni nejenom starostové obcí, ale všichni ti, kteří nějakým způsobem přicházejí do styku s prací, se zpracováním odpadů, tříděním, využíváním recyklátů atd., stejně jako na to čekají i výrobci, ti všichni, kteří balí do nějakých obalů své výrobky. A musím říct, že jsem trošku zklamán z toho, že ambice Ministerstva životního prostředí v této oblasti nebyla větší, že se nepodařilo dotlačit i třeba ostatní resorty k tomu, aby opravdu se hledalo systémové řešení pro to, jak nastartovat v České republice dobré oběhové hospodářství. Oběhové hospodářství s důrazem na to, že se budeme snažit předcházet tvorbě zbytečných obalů, a tím pádem i v mnoha případech odpadů tím, že budeme motivovat výrobce, aby se daleko více snažili hledat pro své výrobky obaly, které jsou co nejméně zatěžující pro životní prostředí, nebo že jsme se tady nedočkali materiálu, který by řešil i přímo motivaci nás spotřebitelů hledat třeba prostřednictvím i různé daňové podpory ty výrobky, které by byly právě šetrné k životnímu prostředí tím, že obalů mají minimum nebo obaly nemají vůbec. Protože si uvědomme, že my dnes bohužel nemáme mnoho výrobků, které bychom vůbec nemuseli balit do speciálních malospotřebitelských balení, nemuseli na ně používat ať už papír, nebo plast, ale mohli bychom si jako spotřebitelé přijít do nějaké části prodejny, kde bychom si mohli tyto výrobky kupovat do svých vlastních spotřebitelských nádob, samozřejmě na naše vlastní riziko, s vědomím toho, že ten výrobek, ta potravina apod. jde do našeho vlastního obalu.

Mně tady chybí větší koncepčnost a provázanost těchto věcí. Já chápu, že to není jenom agenda Ministerstva životního prostředí, že to jsou agendy, které zasahují např. do působnosti Ministerstva financí, do oblasti daňové nebo do oblasti Ministerstva zemědělství. Ale kolikrát když se podívám, jakým způsobem se dneska v České republice zachází s tím, že balíme potraviny, které už od přírody mají přirozeně svůj vlastní obal, ale prostě dneska jen zabalit nakrájený oloupaný pomeranč a mnoho výrobků, které od přírody mají svoji vlastní skořápku, slupku a apod., se přesto těm výrobcům vyplácí. Tak mně prostě chybí tady nějaká systematická motivace pro to, aby ten výrobce se zamýšlel nad tím, nejenom že ten výrobek třeba na první pohled pěkně vypadá, ale také aby se více zamýšlel nad tím, jestli je to nutné, jestli je to ekologické a jestli je to z dlouhodobého hlediska udržitelné. Takže byl bych velmi rád, aby se i tyto věci promítly do celé filozofie odpadového hospodářství, do oblasti obalů atd.

Já jsem s kolegou Janem Čižinským připravil i dva pozměňující návrhy, které se týkají tohoto tisku, on se k nim potom v podrobné rozpravě přihlásí. Ale chci tady říci, že pokud chceme v České republice dosáhnout vyššího podílu vytříděných plastů, plastů, které se nám vrátí k nějakému dalšímu využití, k recyklaci - a když se podíváme do jiných států v Evropě, tak žádný stát se nedostal přes víc jak 80 % těchto plastových obalů, které se mu vrátí a jsou použitelné k další recyklaci a k dalšímu využití, pokud nezavedl ten stát zálohované PET lahve. A ten náš pozměňující návrh právě jde tímto směrem, abychom na obaly do 5 litrů objemu zavedli zálohování ve výši 3 korun, aby ten spotřebitel, ale i třeba lidé, kteří takovýto obal někde potkávají, měli motivaci ho vrátit zpátky, aby nekončil někde v ilegálním využití, v kotlích apod. Takže bych byl velmi rád, abychom zvážili i tuto podporu, abychom do České republiky přinesli to, co je v mnoha státech v Evropské unii běžné, a sice daleko větší motivaci nás spotřebitelů vracet PET lahve k opětovnému využití, a to právě nástrojem, jako je zálohování PET lahví.

Děkuji za případnou podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Dolínek do rozpravy.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane předsedající, dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. On to tady pan předseda, můj předřečník, malinko zploštil, to téma, protože samozřejmě to není tak jednoduché. Kdo jste absolvoval ty dva podvýbory, buď hospodářský, nebo životního prostředí, tak určitě víte, že zálohování PET lahví není tak jednoduché, jak to tady zaznělo, a samozřejmě to má návaznost na řadu konsekvencí. Nicméně já myslím, že této oblasti jsme věnovali poměrně hodně času, konala se řada seminářů na půdě Poslanecké sněmovny a po těch seminářích, kde jsem byl sám jedním ze spoluorganizátorů jednoho z nich, musím říct, že jsem pro zálohování PET lahví.

Já jsem nepodával samostatný poslanecký pozměňovací návrh, protože jsem nechtěl rozmělňovat aktivitu kolegů poslanců, kteří již něco podobného podali, ale musím říct, že by bylo dobré a férové, abychom si v té diskuzi řekli více, než zde zaznělo. Nejde pouze říci, že to, že budeme něco zálohovat, bude znamenat, že budeme více recyklovat. Já naopak si myslím, že je zde namístě, abychom poděkovali zde lidem na vesnicích a ve městech, že až extrémně pozitivně se chovají vůči vracení obalů zpátky do tříděného odpadu. Já myslím, že kolegové starostové, kteří zde jsou, ať je to z pražských městských částí, nebo ať je to napříč republikou, můžou říct, že opravdu naše procento toho, kolik my jsme schopni zpátky vybrat těchto věcí, ať je to papír, plast a další, je extrémní a je to pozitivní.

Ale je potřeba si říct, že to zálohování dává další možnosti, a ty možnosti jsou samozřejmě na bázi toho, abychom byli schopni reagovat na další usnesení EU, resp. na normy a směrnice, které jsou platné. A já si myslím, že je velmi dobře, abychom se v této oblasti zachovali tak, že budeme malinko tlačit více na lidi a bohužel i být malinko nepřátelští k obcím, jít tímto směrem, ale zároveň je potřeba si k tomu připravit to B, a to je připravit zpracovatelský průmysl na území České republiky, aby z toho, co se případně vybere, se jednak mohlo s tím pracovat v rámci zpětného použití, ale i v rámci použitého materiálu jako takového.

Takže za mě osobně, já to podporuji právě proto, že si myslím, že to dává nové příležitosti a že to nedělá žádné hrozby. A já se snažím tady ve Sněmovně vždycky hlasovat pro to, co dává příležitosti a nedává nové povinnosti. A to zálohování je drobnější povinnost oproti tomu, jaké možnosti to dává.

A to B je, a já to vždycky přirovnávám k té zkušenosti z Německa ohledně plechovek, že opravdu zmizely z veřejného prostoru ty odpadkové plechovky všude kolem, protože jsou vždycky lidé, kterým se vyplatilo ty plechovky sebrat a jít je vrátit. Myslím, že to pomůže nejenom krajině, tam je to menšinové, ale především městům a obcím, aby se nikde PET odpad neválel zbytečně.

Jenom, a teď trošku to chci odlehčit, bych chtěl paní kolegyni požádat, tady ve Sněmovně se nevyplatí zmiňovat usnesení pražské rady a pražských zastupitelstev, protože tady je řada kolegů především z řad ANO, a to nemyslím negativně, kteří řeknou, nebudeme řešit pražské problémy na místě Poslanecké sněmovny. Proto bych řekl, není to jenom o Praze. Já si myslím, že to je o většině obcí a měst, které sice mají nějaké teď výhody, ale v té obecné politice si myslím, že nakonec by přiznaly, že to má své výhody, a pojďme říct, že to je ve prospěch obcí jako celku, nejenom Prahy. Takže pražské zákony zde většinou neprocházejí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za jeho vystoupení, ale budeme pokračovat v obecné rozpravě, a to faktickými poznámkami pana poslance Válka a pana poslance Holíka. Ještě předtím, než udělím slovo panu poslanci Válkovi k faktické poznámce, konstatuji došlou omluvu z dnešního jednání mezi 15. a 16. hodinou z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jenom velmi stručně. Já si myslím, že určitě je potřeba velmi citlivě přistupovat k životnímu prostředí, velmi citlivě přistupovat i k vratným obalům. Bezesporu PET lahev může být a je vratný obal a zálohování PET lahví je zcela legitimní diskuze. Já jenom ve světle té nešťastné debaty ohledně odškodnění kožešinových farem bych rád, abychom pak zvážili v dalším, pokud některé obce nakoupily třídicí linky na PET lahve, na jejich zpracování a teď by byla povinnost ty PET lahve vracet a ty obce by je nemohly dál zpracovávat, já nevím, jestli takhle je to formulováno, ale kdyby toto nastalo, tak abychom se zase nedostali do situace, že budeme odškodňovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví. Já si myslím, že jakákoliv cesta, která donutí firmy zabývající se zpracováním odpadu třídit odpad, využívat ten odpad a maximálně ho recyklovat a minimálně ho dávat na skládky, je dobrá, je správná a z dlouhodobého hlediska je to to, co udělá tuto planetu dlouhodobě udržitelnou i pro budoucí generace. Nelze než to podpořit, ale byl bych velmi opatrný, abychom si zase neprovedli to stejné, jako jsme udělali s kožešinovými farmami, a pak zde nedebatovali o tom, jak budeme odškodňovat majitele linek na likvidaci nebo na zpracování PET lahví, když ty PET lahve budou vratné a oni přestanou tento byznys moct provádět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jaroslava Holíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo..

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se tady tak malinko zamyslel. My tady stále mluvíme o recyklaci, o znovuvyužití nebo několikanásobném využití PET lahví, bavíme se o konzervách. My jsme tady úplně zapomněli na tu základní obalovou techniku, tj. sklo. Skleněná nádoba - beru, že je rozbitná, ale ona se prakticky může použít v desítkách, možná i stokrát. Sklo nepřijímá do sebe žádná inertní média, která v tom bylo skladována. A jeho sterilizace je velice jednoduchá. Vymyjeme to jenom čistou vodou. Já sám nevím, proč tady v republice máme několik tisíc druhů skleněných obalů. Samozřejmě je to také věc výrobců, že každý výrobce by chtěl něco ve svém, něco moderního, ale pokud bychom tento výběr zúžili třeba na stovku různých velikostí a tyto skleněné obaly se zpět vykupovaly a znovu používaly, zcela určitě bychom ušetřili daleko víc, než abychom tady hledali spalovny anebo další zpracovatelské linky na plastové, popř. kovové odpady.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A ještě jedna faktická poznámka pana poslance Petra Dolínka. Pokračujeme stále v obecné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já se za ni omlouvám, za tu faktickou. Mohla to být obecná nebo klasická rozprava. Já jsem to říkal na výboru a zopakuji to zde. Mně přijde, že Ministerstvo životního prostředí, a při vší úctě k panu ministrovi, bylo málo ambiciózní. Doufám, že paní náměstkyně mu to vzkázala, protože mně přijde, že vy jste ten kompromis vlastně udělali za Sněmovnu, což je pozitivní, že jste odpracovali víc, než se čekalo. Ale díky tomu kompromisu vlastně zde se bude ještě víc tlačit na pilu v některých věcech a je to zbytečné. Mně ty zákony připadají, že úplně neodpovídají těm trendům, které by měly být, ale jsem rád, že právě ministerstvo sem dalo něco, pro co jsem schopen hlasovat, i kdyby se nic nezměnilo. Je to pozitivní krok.

Ale právě někdo zmínil ty třídicí linky, pan kolega poslanec, a já bych zmínil, že vlastně totéž ale může být u toho skládkování. Řada obcí nevěděla, kdy skončí skládkování, a nainvestovala do skládek, a přes to všechno prostě říkáme nějaké datum, kdy se začne skládkovat. Mě mrzí, že bohužel až v roce 2030. Já děkuji všem kolegům z hospodářského výboru, že jsme měli tu odvahu a skládkování jsme navrhli jako hospodářský výbor ukončit (v roce) 2028. Já myslím, že to je dobrý vnos do té debaty. Ale je to právě to, že bohužel ministerstvo tu ambici malinko ztratilo, ale chápu, že chtělo za někoho odpracovat ten kompromis. Ale proto říkám, já bych se nebál o ty třídicí linky. Stejné žaloby můžou být ve věci skládkování, stejné žaloby můžou být u všech dalších věcí, stejné žaloby můžou být u toho, že jsou tam pozměňovací návrhy, které se týkají zpracování elektroodpadu. Když některé projdou, tak některé investice firem budou zmařeny. Proto říkám, nelimitujme se tím, abychom si říkali, co se může stát kdyby, a pojďme schválit zákon, který bude vstřícný. Já jsem připraven hlasovat pro tu vládní verzi, ale kdyby nám prošlo několik těch pozměňovacích návrhů, které jsou vstřícné k životnímu prostředí a k obcím, tak bych byl za to rád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To byl poslední vystupující v rozpravě obecné. Ptám se, jestli se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím a obecnou rozpravu mohu ukončit. Ptám se tedy pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. (Ne.) Pan zpravodaj? Také nemá. Můžeme tedy pokračovat rozpravou podrobnou. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. O slovo se jako první hlásí pan poslanec Ondřej Babka, připraví se pan poslanec Kott. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem vysvětlil v rozpravě obecné, takže tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5626 a ke společnému pozměňovacímu návrhu číslo 5643, který jsem taktéž odůvodnil v rozpravě obecné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Babkovi. Nyní pan poslanec Josef Kott, připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se tímto chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 5712, a toto jsem podrobně osvětlil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Eva Fialová, připraví se Marie Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 5713, který se týká pravidel pro ohlašování evidence tím, kdo uvádí na trh, a kolektivnímu systému, který uvádí dále zmocnění Ministerstva životního prostředí na podávání právních předpisů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Marie Pěnčíková, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové, já bych se ráda jenom přihlásila k svému pozměňujícímu návrhu, který máte v systému jako sněmovní dokument 5756 včetně odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Čižinský, poté pan zpravodaj. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Hezký den. Hlásím se k pozměňujícím návrhům 5789 a 5790. Jedná se o to potřebné zálohování PET lahví a o propagační letáky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Elfmark. Máte slovo.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k devíti sněmovním dokumentům a to pod čísly: 5665, 5666, 5667, 5668, 5669, 5670, 5671, 5672 a 5673. Všechny sněmovní dokumenty jsem tady popsal 17. 6. v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Elfmarkovi. Ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom hlasovali po podrobné rozpravě. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pane zpravodaji? V tom případě mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji ministrovi životního prostředí, děkuji zpravodaji a končím tento bod našeho jednání.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP