(12.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Vzali jsme si číslo, kterým vláda chce v této chvíli zvýšit výdaje, je to zhruba 136 miliard, a proti těm vládním výdajům my říkáme ano, je potřeba pomoci české ekonomice a nejlepší pomoc je, když tyto peníze necháme daňovým poplatníkům. Ať už těm, kteří podnikají, živnostníkům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, nebo obecně všem daňovým poplatníkům. Ti budou mnohem lépe vědět, když jim necháme zhruba těch 140 miliard v jejich firemních rozpočtech nebo v jejich domácích pokladnách, v domácích peněženkách, jak ty peníze investovat, za co je případně utratit. A to by mohl být skutečný impuls pro českou ekonomiku, aby nehrozila druhotná platební neschopnost, aby nebyly zasaženy i zdravé firmy, které by bez této krize neměly žádný problém.
Proto v této chvíli představujeme a příští týden představíme celkem všech devět legislativních návrhů. A moc dobře víte, že změny v legislativě se u návrhu státního rozpočtu nemohou dělat, že to nemůžeme navrhnout v rámci projednávání tohoto zákona, tak připomenu dva, které jsou v běhu, a sedm nových, které předložíme a vložíme do systému nejpozději příští týden.
První skupina navrhuje nechat peníze zaměstnancům, obecně lidem, daňovým poplatníkům. Ano, už i vláda se rozhoupala a máme tady - nebo aspoň doufám, že bychom se mohli vrátit k sněmovnímu tisku 254. Za pár týdnů to budou dva roky, co je v systému Poslanecké sněmovny. Je to zrušení superhrubé mzdy a zavedení rovné daně z příjmů ze závislé činnosti resp. rovné daně z příjmů fyzických osob na 15 %. V průměru by to zaměstnancům zvýšilo jejich čistý příjem o 7 %, reálně by to nechalo daňovým poplatníkům 60 miliard korun ročně. Je to mnohem účinnější pomoc pro českou ekonomiku než fiktivní dotační tituly, které připravuje vláda.
A já věřím, že vláda dojde ke stejnému závěru, jako došla u jiného návrhu, který jsme tady neúspěšně pětkrát předložili, a to je návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Paní ministryně se teď tváří jako ten praporečník, jako ten, který navrhuje řešení zrušit tuto daň. My ji v tom samozřejmě podpoříme, když je to náš návrh, samozřejmě s tím pozměňujícím návrhem, abychom zachovali odpočitatelnou položku na úroky z hypoték. Tento návrh by mohl nechat v kapse daňových poplatníků zhruba 13 miliard korun. To už máme do kupy 73 miliard, které bychom nechali daňovým poplatníkům.
Velmi často - a je to velmi důležitá debata - vedeme diskuse o tom, jak udržet stávající pracovní míst, případně jak podpořit vznik nových pracovních míst. Vláda připravila Antivirus A, B, C. Kdybych já měl hodnotit ty tři, tak z mého pohledu je nejlepší Antivirus C, který podporuje ty, kteří chodí do práce. Jenom připomínám, ten Antiviru A a B vytváří podporu pro ty, kteří nechodí do práce. Ne vlastní vinou, to já neříkám, že to je jejich vina, jsou na překážkách ze strany zaměstnavatele. To znamená, není to vina těch zaměstnanců. Ale vláda se nesnaží vytvořit takové podmínky, aby ti zaměstnavatelé pro ně našli nějaké efektivní využití jejich zkušeností, jejich schopností, jejich kvalit.
My proto přijdeme s návrhem, abychom ten Antivirus C prodloužili o čtyři měsíce do konce roku. Nechceme měnit parametry tohoto návrhu, pokoušeli jsme se o to, když jsme to poprvé projednávali v Poslanecké sněmovně, ale vznikl nějaký většinový názor. Takže náš návrh bude poměrně jednoduchý. Navrhneme ho projednávat podle § 90, to znamená, aby odpuštění sociálního pojištění pro zaměstnavatele, pro firmy do 50 zaměstnanců s těmi parametry a s těmi podmínkami, které dneska již platí, to znamená 90 % udržení počtu pracovních míst, minimálně 90 % objemu mezd a zákaz souběhu s Antivirem A a B, za stejných podmínek platilo až do konce roku. Tímto bychom mohli podpořit těch 88 % zaměstnavatelů do konce roku a oni by mohli uspořit 18 miliard korun. Vycházím z čísel vlády, že to je zhruba 4,5 miliardy měsíčně. Uvidíme, až budeme mít za sebou první měsíc, zda to číslo je reálné, nebo není. Takže to jsme měli 73 a k tomu dalších 18 miliard, které by zůstaly firmám na to, aby vyplácely mzdy, aby objednávaly, aby platily své závazky a nevznikala druhá platební neschopnost.
Obecně platí, a všechna mezinárodní srovnání to dokazují, že máme příliš vysokou cenu práce. Takže náš další návrh směřuje, abychom snížili sociální pojištění pro zaměstnavatele a zaměstnance o 2 procentní body, což při našich výpočtech vychází asi 2,5 miliardy měsíčně, což by v letošním roce, pokud by to platilo od 1. září, dělalo 10 miliard, které bychom mohli nechat zaměstnavatelům, příští rok 30 miliard. To je plošné opatření, které by samozřejmě i na straně výdajů uspořilo i peníze, které platí zaměstnavatelé ve veřejném sektoru včetně všech ministerstev a všech organizací napojených na ministerstva, centrální orgány veřejné správy, ale taky na rozpočty krajů a obcí, protože ta dvě procenta by platila pro všechny. A opět tito zaměstnavatelé by měli těchto 10 miliard letos a příští rok 30 miliard k dispozici k tomu, aby udrželi pracovní místa, případně aby udrželi objem mezd případně ho i zvýšili nebo vytvořili nové pracovní místo.
Velmi často tady mluvíme o částečných úvazcích. Já myslím, že to je výborný institut, ale v této chvíli neexistuje žádný ekonomický stimul pro zaměstnavatele, aby tak činili. Ano, mnozí osvícení zaměstnavatelé to dělají, umožňují částečné úvazky, nicméně mají s tím víc byrokracie, než kdyby měli úvazky v plném rozsahu. My navrhujeme, aby za každou půlhodinu zkráceného úvazku bylo sníženo sociální pojištění o 0,25 procentního bodu.
Pro podporu podnikání a osob samostatně výdělečných činných opět navrhneme stejně jednoduše prodloužení té doby, po kterou stát odpustil minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Dneska to platí do konce srpna za období březen až srpen, my navrhujeme, aby to platilo i za měsíce září až prosinec, což by mohlo živnostníkům uspořit zhruba 10 miliard výdajů. Zatím máme k dispozici pouze výsledky ke květnu, kdy jsou odhady sníženého výběru jak zdravotního, tak sociálního pojištění.
Současně navrhneme plošné odpuštění silniční daně za rok 2020. Vím, že už tam nějaké úlevy prošly, ale myslím si, že bychom mohli zhruba v objemu těch 5 miliard tu silniční daň odpustit celou za rok 2020.
A stejně tak navrhneme úplné odpuštění daně z příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné za rok 2020. (Ministryně financí - poznámka od stolku zpravodajů.) Paní ministryně navrhuje další kroky, ale to ať si navrhne sama, nic takového tady nemám.
A posledním, devátým legislativním návrhem, kterým myslíme zejména na neziskový sektor, je návrh na zvýšení odpočtu darů na 30 % pro fyzické i právnické osoby. Tento návrh zákona je připraven a v této chvíli se snažíme získat podporu pro tento návrh i poslanců z jiných poslaneckých klubů než poslaneckého klubu občanských demokratů.
Jinými slovy, je to konkrétní plán, jak nechat zhruba 130 nebo 140 miliard daňovým poplatníkům. Myslím si, že to je přesně ten impuls, který česká ekonomika potřebuje. Představuje to devět legislativních návrhů. A já pevně věřím, že když ne pro všechny, tak pro mnohé z nich najdeme většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. Protože otázka je v zásadě jednoduchá, až budeme tyto návrhy posuzovat. Kdo ví lépe, jak tyto peníze investovat? Naši občané, naši živnostníci, naše firmy, naši zaměstnavatelé, nebo vláda či Poslanecká sněmovna, která schvaluje výdaje státního rozpočtu? Za nás, za občanské demokraty, odpovídám bez váhání jednoduše a jasně - daňový poplatník to ví mnohem lépe než kterákoli vláda a mnohem lépe než kterákoli Poslanecká sněmovna v jakémkoli politickém složení.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tedy ji končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě nevidím.
Tak vás seznámím s omluvami. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů, ministr zahraničí Tomáš Petříček od 11.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Otevírám podrobnou rozpravu. První přihlášeným je pan poslanec František Navrkal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***