(11.30 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Nechci žádné tupé škrty, žádné asociální škrty, ale chci, aby tady byla jasně prokázaná vůle, že třeba v oblasti outsourcingu, IT služeb, právních služeb apod. dokázaly jednotlivé resorty a jednotlivé úřady pod těmi resorty najít efektivní úspory. Nechci úspory tam, kde jsou to investiční peníze na podporu naší ekonomiky, na podporu věcí, které musíme v tomto státu udělat, ať je to výstavba rychlostních komunikací, dálnic a podobně, ať je to podpora malých firem, ať je to třeba dofinancování měst a obcí, které jsme schválili, ať už je to podpora právě i dohodářů, o kterou jsme tady usilovali poslední tři měsíce - ale tam, kde ty peníze nejsou nezbytně nutně potřeba, kde to neohrozí, nesníží výkon státní správy, a kde to naopak povede k vyšší efektivitě, například tím, že zeštíhlíme organizační strukturu, že snížíme počty vedoucích pracovníků. To jsou nejjednodušší opatření, která přinášejí úspory. Chci, aby takovéto úspory a plán těchto úspor vláda předložila ještě na letošní rok. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi, nyní pan poslanec Lukáš Bartoň, poté kolega Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych vás informoval o jednání podvýboru pro regionální školství, které se uskutečnilo minulý týden a kde jsme projednávali usnesení, doprovodné usnesení, které zde bylo načteno od rozpočtového výboru a které se týká online výuky. Již mnohé řekla kolegyně Valachová.
Na podvýboru jsme jednali o tom, vůbec o jaké množství se jedná. Zde jsme požádali Svaz měst a obcí o průzkum mezi zřizovateli a školami o tom, jaké mají nedostatky. Vlastně v březnu ze dne na den byly všechny školy uvrženy do online výuky, ať na to byly připraveny, či ne, a z tohoto průzkumu vyšlo, že pokud by bylo na městech a obcích, tak by se jednalo, tak by měly zájem až o 400 tisíc kusů techniky pro potřeby žáků.
Pokud se budeme zabývat čísly České školní inspekce, která došla k závěru, že 157 tisíc dětí se neúčastnilo online výuky během jara, tak toto číslo můžeme snížit, a ne každý případ toho, že se neúčastnily výuky, byl díky tomu, že neměly techniku. Takže zhruba se jedná o do 150 tisíc kusů techniky pro školy pro potřeby online výuky, pro žáky, pro půjčování žákům, aby se mohly této online výuky účastnit, tedy notebook, případně tablet, i s připojením k internetu, které je dost klíčovým faktorem. A zde by se tak jednalo při jednom kusu do 10 tisíc o celkovou částku 1,5 miliardy korun.
Dále, co jsme jednali, tak to je potřeba učitelů na techniku pro online vzdělávání. Zde vyšlo, že v současné době je na školách potřeba zhruba 100 tisíc kusů techniky pro učitele, přičemž lze uvažovat o 40 procentech, o 40 tisících kusech, které je potřeba ještě nakoupit během léta. Tato čísla říkám hlavně kvůli tomu, kdyby přišla druhá vlna a školy opět byly na online výuce, tak je potřeba tato čísla, 40 tisíc kusů techniky pro učitele, 150 tisíc kusů techniky pro žáky vybavit ještě do podzimu.
Také jsme diskutovali to, jakými cestami by to šlo. Těch cest je několik. Ona je i zde kolegyně Valachová některé nastínila.
Takže i z těchto důvodů apelujeme na paní ministryni, aby technika do škol šla. To, jak jsme to zvládli na jaře, je jedna věc. Teď je otázka, jak se připravíme případně na podzim, a z toho důvodu i za poslanecký klub Pirátů můžu říci, že budeme podporovat jak pozměňovací návrh do ONIV, tak i doprovodné usnesení k nákupu počítačů a vybavení pro online výuku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukášovi Bartoňovi. Nyní pan poslanec Skopeček v obecné rozpravě. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Přestože jsem vystupoval ve faktických poznámkách, tak jen pár poznámek i v obecné rozpravě k rozpočtu.
Podle mého názoru ta navržená novela rozpočtu ukazuje, že vláda neumí vládnout, že neumí řídit veřejné finance. Jsem přesvědčen, že neuměla řídit ani v době před tím koronavirem, kdy v dobách slušného ekonomického růstu realizovala poměrně vysoké schodky rozpočtů, a jak ukazuje to, že tu máme po pár měsících a týdnech už třetí novelu státního rozpočtu, tak je to jasným důkazem toho, že vláda, jakkoliv veřejné finance neřídí a přístup vlády k veřejným financím je bezradný a nechává veřejné finance a státní rozpočet osudu, nechává rozpočet a veřejné finance napospas.
Nikdo z nás si nenamlouvá, že by letošní schodek rozpočtu mohl být nulový, nebo že bychom snad mohli mít přebytkový rozpočet. Všem je zřejmé, že zmrazená ekonomika na řadu týdnů bude znamenat ekonomický propad, který bezesporu bude tlačit rozpočet do deficitu, jak díky poklesu na příjmové straně, poklesu příjmů, tak díky rostoucím výdajům, které jsou nutné k tomu, abychom jak v sociální oblasti pomohli těm, které koronavirus postihl, tak při pomoci té ekonomice.
Nicméně ten schodek, který je dnes navrhován, a sice schodek 500 miliard, je skutečně astronomický a povede během jednoho roku opravdu k enormnímu nárůstu zadlužení. Já už jsem to tady říkal, ale když si to spočítáme, tak během jednoho roku zadluží vláda hnutí ANO a sociálních demokratů podporovaná komunisty tento stát, nebo každého občana, včetně kojenců a seniorů, 50 tisíci korunami. Ten deficit, abychom si uvědomili, o jak obří číslo jde, je zhruba 10 % hrubého domácího produktu loňského roku. Čili všechno, co firmy a lidé vytvořili v uplynulém roce, tak 10 % z toho, v takovém objemu se vláda chce z roku na rok zadlužit.
Nic na tom nemění ani rétorika vlády, která se koneckonců opakuje každým rokem, kdy tu paní ministryně předkládá deficitní rozpočty. A nic na tom nemění rétorika toho, že se vláda chce - nebo říká, že se chce - z té krize proinvestovat. Je to lež. Není to pravda. Vláda se z této krize nechce proinvestovat. Vláda se chce v kontextu toho obřího schodku touto krizí prodlužit. Tak to ale bohužel v ekonomice nefunguje a prodlužením se z krize nedostaneme, prodlužením českou ekonomiku nevyléčíme. To se pouze z ekonomické krize, z ekonomického poklesu přesuneme do krize dluhové, a všichni si dobře pamatujeme, jakým způsobem to zamávalo se stabilitou eurozóny, která rovněž po ekonomické krizi spadla do krize dluhové.
Nebudu tady připomínat to, že vláda, která říká, že chce se z krize proinvestovat, stále vůči, relativně vůči celkovým výdajům dokázala v posledních letech investovat méně než pravicové vlády v době ekonomické recese, a já si nemyslím, že koronavirus je nějakým kouzelným proutkem, kterým vláda mávne a najednou se uvolní stavební regulace, územní plánování, odstraní se nejrůznější ekologické nátlakové skupiny, které blokují řadu důležitých infrastrukturních staveb v České republice, a najednou se ze dne na den začne budovat skutečně potřebná infrastruktura prostřednictvím veřejných výdajů nebo veřejných investic. To si myslím, že si lžeme do kapsy a že ta rétorika kolem investic má jenom snahu zakrýt, respektive překrýt ten obří deficit a to obří zadlužení našich dětí a budoucích generací.
Ten obří schodek, který vláda navrhuje, bije do očí v porovnání s výší reálné podpory, kterou dokázala vláda do ekonomiky zatím dostat. Z té slibované více jak bilionové pomoci české ekonomice po té koronakrizi se v reálu dostaly do ekonomiky, k podnikatelům, domácnostem pouze desítky miliard. Říkám pouze v uvozovkách, ale v kontextu toho, že jsme slyšeli vládní činitele, od premiéra přes ministryni financí, ministra průmyslu a dopravy a další členy vlády, hovořit o více jak bilionové pomoci české ekonomice, tak těch pár desítek miliard korun, které se poměrně pomalu a s velkými administrativními překážkami podařilo do reálné ekonomiky dostat, je skutečně zrnkem z té slibované více jak bilionové pomoci.***