(9.50 hodin)
(pokračuje Votava)
Ve schváleném rozpočtu, byť s obrovitým deficitem, budou ale také naplněny prostředky ve vládní rozpočtové rezervě, která je v současné době na dně. Podle informace Ministerstva financí je tam nyní pouze 100 milionů korun. Bude tak možné, mimo jiné, vyplatit obcím a městům kompenzace, tedy prostředky, o které obce a města ze sdílených daní přišly, a to i na základě vyplacení bonusu osobám samostatně výdělečně činným a malým podnikatelům. Necelých 13 miliard korun je sice v rámci celého rozpočtu částka marginální, já to však považuji za sebe za docela zásadní a principiální věc. Také proto, že jsem byl spoluautorem návrhu usnesení na kompenzace státu obcím a krajům, které předkládal ve Sněmovně kolega Ondřej Veselý a který bohužel nebyl tehdy Sněmovnou přijat.
Pan poslanec a premiér Babiš podal k vládnímu návrhu rozpočtu pozměňovací návrh, který snížil navrhovaný objem prostředků z vládní rozpočtové rezervy z těch 137 miliard na 36 miliard, tedy více než 100 miliard korun přesunul do některých kapitol resortů. Je třeba ale říci, že do konce roku 2020 nám zbývá již jen šest měsíců. A já si tedy kladu otázku, zda je opravdu možné ty prostředky smysluplně a efektivně využít, zda je možné je proinvestovat. Zda je to možné v tak krátké době. To je například 20 miliard pro dopravní infrastrukturu, ale i další prostředky na investiční programy, a tedy investiční projekty. Zaznamenal jsem v jednom rozhovoru náměstkyně ministra dopravy Lenky Hlubučkové, že zatím hledají, které projekty mohou posunout dopředu a začít je stavět dříve, než je plánováno, a těch připravených projektů k realizaci že nějaký nadbytek není. První seznam sice mají, ale prý není definitivní.
Je tedy otázkou, zda je možné většinu investic realizovat, a tedy profinancovat v tak krátké době, především s ohledem na zadávání veřejných zakázek. Nestačí jen stavební povolení, samozřejmě zakázky je třeba také vysoutěžit. Ale nejen to. U stavebních investic jde také o kapacity stavebních firem a to už byl problém i před pandemií. Stavební firmy se nepotýkají s nedostatkem zakázek, ale potýkají se s nedostatkem pracovníků, a to jak kvalifikovaných, tak i nekvalifikovaných. Zvláště nyní chybí zahraniční pracovníci a bohužel na nich je řada firem také závislá. Samozřejmě nejenom stavebních firem. Nechci malovat čerta na zeď, ale jsem tedy k reálnému proinvestování určených prostředků tak nějak skeptický.
Pak bych očekával, že vláda nerealizované výdaje, nespotřebované nároky kapitol bude řešit třeba tím, že tyto prostředky zaváže, tak jak se v tomto smyslu také vyjádřila paní ministryně financí na rozpočtovém výboru. Do ekonomiky mají být napumpovány masivní prostředky. Chceme se z pandemické krize proinvestovat, to já nikterak nezpochybňuji. Já nezpochybňuji ani vůli vlády pumpovat do ekonomiky dosud nebývalé prostředky. Alespoň to vláda tak slibuje. Pokud budou tyto prostředky vynaložené efektivně a budou stavět naši ekonomiku na nohy, tak proč ne. Ale masivními prostředky do ekonomiky také vytváříme obrovské zadlužení, a nelze strkat hlavu do písku a nemyslet na budoucnost.
Proto si myslím, že je namístě, aby vláda co nejdříve zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období let 2021 až 2027, tak jak to v usnesení přijal rozpočtový výbor, i když uznávám, že termín předložení 30. 9. je poněkud šibeniční. Očekával bych také, že vláda provede revizi rozpočtu schváleného v prosinci loňského roku se schodkem 40 miliard a bude hledat úspory i v jednotlivých kapitolách. Já teď nemluvím o nějakých tupých škrtech, ale o posouzení, zda některé provozní výdaje kapitol jsou opravdu v této době nezbytné.
Závěrem bych si dovolil jednu poznámku. Myslím, že by Ministerstvo financí a samozřejmě i vláda také měly více naslouchat názorům Národní rozpočtové rady, brát vážně jejich zprávy. Rada je nezávislý odborný orgán, jsou to obecně uznávaní, renomovaní ekonomové a hlavním posláním rady je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Nezpochybňujme, že rada přispívá k udržitelnosti veřejných financí, jinak nevím, proč jsme radu, Národní rozpočtovou radu, zřizovali, a to ještě na návrh Ministerstva financí. Dobře si na tato jednání v minulém volebním období pamatuji.
A nyní krátce k podaným pozměňovacím návrhům. Podal jsem, respektive spolupodal, dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh se týká navýšení výdajů kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv, a to o 460 milionů korun na úkor vládní rozpočtové rezervy. Prostředky budou určeny na pořízení potravinových komodit, ke zvýšení potravinové bezpečnosti, dále na modernizaci logistického vybavení Správy státních hmotných rezerv a také na sanaci škod vzniklých zaplavením skladu v Heřmanově Městci.
Druhý pozměňovací návrh, ten podávám společně s kolegyněmi Kateřinou Valachovou a Alenou Gajdůškovou a týká se navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to v ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, ve výši 1,5 miliardy korun, a to na úkor vládní rozpočtové rezervy. Tyto prostředky budou směřovány na podporu dálkového vzdělávání a je to na základě zkušeností získaných v důsledku pandemie v časech, kdy tedy školy byly uzavřeny a výuka probíhala náhradním online způsobem prostřednictvím internetu nebo i televizního vzdělávacího programu a podobně.
Já se tedy k oběma pozměňovacím návrhům přihlásím ještě s nějakým komentářem v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Z pracovních důvodů se omlouvá z jednání schůze Poslanecké sněmovny paní poslankyně Lenka Kozlová. A nyní požádám o vystoupení s přednostním... paní poslankyně Lucie Šafránková. Já jsem myslel, že tam někdo zdvihá ruku. Prosím... ale předtím tady mám faktické poznámky, pardon, a těch mi tady naskočilo záhy několik. Takže nejdřív pan poslanec Patrik Nacher, dále pan poslanec Martin Kupka a ještě pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, vaše dvě minuty. A připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Chtěl bych reagovat na ten pozměňovací návrh kolegy Navrkala. Já jsem na tom semináři nebyl, protože jsem byl v karanténě, bohužel, jinak bych se toho rád zúčastnil. Principiálně mně osobně se to líbí, jenom jsem kolegovi říkal, jestli a jakým způsobem to má domluvené s ministryní spravedlnosti. Zároveň bych na tomto místě chtěl říct ještě, jestli to je jenom o těch penězích, anebo je to i o té vůli. Já pro ty kolegy, kteří až tak tu tematiku neznají, a on to tady kolega Farský trochu popisoval, tak to popíšu v minutě a půl, že mně tam kromě těch peněz schází trochu i ta vůle ze strany těch soudů rozhodovat, protože ony mají rozhodovat automaticky.
První dopis, který šel na soudy, byl ještě za ministra Pelikána. Potom napsal dopis pan premiér Babiš. Pak šel ještě jednou dopis od paní ministryně Benešové, kde právě se vytipovalo těch 133 tisíc exekucí, které splňují parametry, řekněme, předvýběr, které by mohly být protiprávní, neboť tam v tom figurovala rozhodčí doložka.***