(9.40 hodin)
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl připojit k podpoře návrhu pana kolegy Navrkala. My jsme v pátek pořádali ve Sněmovně konferenci, na kterou přišla na pozvání paní ministryně spravedlnosti, prezidentka Soudcovské unie, byl na místě i prezident Exekutorské komory a také advokát Petr Němec, který právě na problematiku nezákonných exekucí už před lety upozornil, a on je tím, který inicioval většinu judikátů, podle kterých jsou stanoveny jako nezákonné. Je to problém, a řekl bych dokonce ostuda České republiky, že tady takové exekuce leží. Ten seminář byl důležitý a zajímavý v tom, že se podařilo dostat k jednomu stolu v jednu chvíli všechny aktéry, kteří jsou v tom nějakým způsobem zainteresovaní. A závěr byl v podstatě jednoznačný, a to že černý Petr leží na soudech. Protože soudy mají ze zákona povinnost je zastavovat, mají povinnost ex officio zastavovat nezákonné exekuce, které v České republice v řádu statisíců pořád probíhají. Soudy ale namítají to, že mají další agendu, že nechtějí zdržovat další rozhodování, a tím pádem jim na zastavování nezákonných exekucí nezbývá čas. Jako překážku tedy identifikovaly nedostatek finančních prostředků a ten pozměňovací návrh pana Navrkala řeší.
Je to agenda, kterou sama paní ministryně prohlásila za prioritní agendu vlády, za tu, kterou chce řešit a je potřeba řešit. A pan premiér Babiš se už loni v březnu přihlásil k tomu, že tento problém v České republice vyřeší. Nevyřeší ho bez toho, že by soudům bylo pomoženo, aby mohly v tomto směru rozhodovat.
Proč je ta agenda tak důležitá a tak zásadní? Rozsudek o tom, že některé exekuce, které byly nařízeny na základě netransparentní rozhodčí doložky, už je z května roku 2011, už tento sjednocující výnos Nejvyššího soudu říká od tohoto data, že některé exekuce jsou vedeny na základě nicotného základu a že by vůbec neměly probíhat, a pokud probíhají, tak je mají soudy samy od sebe zastavovat. Neděje se tak.
Ministerstvo zmínilo to, že jich identifikovalo 133 tisíc, ale to jsou jenom ty, které jsou po roce 2013, odkdy má samo ministerstvo o tom data, a zároveň jsou to všechny exekuce na základě rozhodčích doložek, nejenom ty nezákonné. Takže je s velkým otazníkem, jaké to číslo je skutečně vypovídající. To, co vychází z kvalifikované odhadu, tak je okolo nějakých 200 tisíc případů.
První interpelaci na ministryni spravedlnosti jsem v tomto, na ministra spravedlnosti tehdy ještě, jsem podával už v prosinci 2018, tehdy ještě to řešení nebylo úplně tak rychlé, ale potom i díky zapojení třeba poslance Patrika Nachera se začaly snad věci hýbat. Jakkoli se začaly hýbat, tak ale nevíme o tom, nemám zprávy o tom, že by se nějak plošně zastavovaly ze strany soudů tyto nezákonné exekuce. Kdo k nim přistoupil víc, tak je Home Credit, který na začátku letošního roku všechny probíhající nezákonné exekuce, které vedl, zastavil.
Když tady mluvím o 200 tisících případech, může to pro někoho připadat jako něco velice abstraktního a není vždycky úplně jednoduché si za tím představit konkrétní lidské případy. Já vám řeknu pár případů konkrétních lidí, pro které jsem exekuce zastavoval a zastavil. Těch podání jsem podal za poslední rok 368. Ve více než 60 případech soudy zastavily. Ale když si sami ta čísla propočtete, vycházela by z toho práce ještě na několik desetiletí, možná do staletí.
První příklad je paní R., po které vymáhali na základě nezákonné exekuce 120 tisíc korun. Byla to jedna z pěti exekucí a kvůli této první nezákonné exekuci nebyla schopna splácet čtyři další oprávněné. Loni jsme podali návrh na zrušení této exekuce, soud vyšel vstříc, zrušil ji. Protože se samozřejmě původní pohledávka tímto neruší, tak byla zažalována znovu, ale už to nebyla částka 120 tisíc korun, ale 37 tisíc korun, a tuto částku ve splátkách paní splácí a v červenci ji bude mít doplacenu. To, že jí byly umožněny splátky, a to, že už se jí dluh snížil, jí umožnilo platit i čtyři další oprávněné exekuce a paní se po roce dostane ze situace, ze které by se jinak nikdy dostat nemohla.
Druhý příklad vám dám, ještě křiklavější, nezákonná exekuce, kdy paní K. dlužila 270 tisíc korun. Dali jsme návrh na zrušení této nezákonné exekuce, soud vyhověl, a ukázalo se, že oprávněný nárok je ve výši pouhých 31 tisíc korun. Opět se podařilo díky tomu sáhnout i na další exekuce, které jsou tím pádem splatitelné.
Tento návrh pomůže i tomu, aby prostě finance se dostaly k oprávněným věřitelům; aby nekončily u těch, kteří si z lidí udělali své novodobé otroky, kteří jim napálili takové sazby z různých rozhodčích řízení a pokut, které přesahují mnohonásobně původní dluh a kteří tito povinní pak nejsou schopni platit ani to příslušenství.
Proto bych vás chtěl požádat, abyste s ohledem na 200 tisíc případů, kdy se v České republice vymáhají exekuce, vymáhají dluhy nezákonné a nezákonným způsobem, abyste na ně mysleli a mysleli přitom na právní stát a důvěru v právní stát, která je tím z mého pohledu dost výrazně ohrožena. Protože pokud stát není schopen zastavovat nezákonné exekuce, pokud sám sebe není schopen regulovat, tak potom už je to o kolapsu celého právního systému. Prosím vás, abyste měli na mysli těch minimálně 200 tisíc případů a pozměňovací návrh, který připravil kolega Navrkal, abyste podpořili, protože je to věc, která pomůže výrazně celé české ekonomice, pomůže celé české společnosti, a je to náš velký dluh, který musíme splatit. A čím dříve, tím lépe. A v době krize platí ještě více to, že kdo rychle dává, dvakrát dává.
Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Václav Votava a připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil v několika poznámkách k návrhu na změnu státního rozpočtu pro rok 2020 s obřím deficitem 500 miliard korun. A poté uvedu dva pozměňovacími návrhy, které jsem podal buď sám, nebo spolu ještě se dvěma kolegyněmi.
Od vládního poslance se jistě očekává, že bude hlasovat pro rozpočet, který předložila koaliční vláda. Jistě, pro rozpočet s obřím deficitem 500 miliard korun ruku zvednu, ale jen pro ten, který bude upraven tak, že ve vládní rozpočtové rezervě již nebude částka 137 miliard, ale bude v ní zhruba o 100 miliard méně. Původní návrh s tak velkou vládní rozpočtovou rezervou, a to bez jasné specifikace, na co bude použito těch 137 miliard, to bych měl s tím opravdu vážný problém to podpořit.
Zvedat ruku pro obrovský deficit 500 miliard korun nebudu opravdu snadno, nebude to s lehkým srdcem. A to především proto, že mám některé výhrady k rozpočtu, ale mám i obavy z budoucnosti, mám obavy z enormního zadlužení země. Jistě, nacházíme se vzhledem k pandemii ve složité ekonomické situaci a výjimečná situace také vyžaduje výjimečná řešení. Nicméně to z nás nemůže sejmout odpovědnost za schválení tak obrovského deficitu a zároveň zadlužení České republiky. I když nechat tomu všemu jen volný průběh určitě také zodpovědné není. ***