Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

8.
Informace vlády o ochraně klimatu

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve všeobecné rozpravě 27. března 2019 na 27. schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministr životního prostředí Richard Brabec a za navrhovatele poslankyně Dana Balcarová, která je zároveň i zpravodajkou. Budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, kde o slovo se přihlásili poslanci Zahradník, Kopřiva, Balcarová, Gajdůšková. A já poprosím pana poslance Jana Zahradníka, aby se ujal slova v obecné rozpravě k bodu č. 8. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád připomněl atmosféru, která předcházela tomu projednávání, které jsme vlastně ukončili, nebo přerušili před více než jedním rokem, tedy v březnu roku 2019. Musím říct, že to byla jiná epocha historická. Tehdy hlavním hybatelem událostí byly dětské demonstrace sdružení Fridays for Future, které se často konaly na Malostranském náměstí před budovou Sněmovny. Hlavním mluvčím a předmětem zájmu světových médií a světových politiků byla jistá mladá dívka jménem Greta Thunbergová. My jsme na základě těch demonstrací a tlaků, které vyvolávaly, zařadili na pořad jednání informaci vlády o změně klimatu, nebo ochraně klimatu. Tenkrát se nám ta informace v nějaké podobě dostala. My jsme k ní začali vést diskusi, a nežli se tenkrát na mě dostalo v té diskusi, kde jsem měl připravené diskusní vystoupení, tak holt se to přerušilo a mezitím se udály věci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já si dovolím vás přerušit, protože sice mluvíte nahlas a zřetelně, ale přesto si myslím, že hluk a šum v sále není přiměřený tomu, abychom mohli v klidu projednávat tento bod.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Kde jsem to skončil? Ano. Mezitím se staly věci. Evropská komise se tématu velmi iniciativně ujala, vlastně začala už během roku 2019 připravovat Zelenou dohodu pro Evropu, kterou paní tehdejší předsedkyně von der Leyenová představila někdy v prosinci roku 2019. Tehdy Evropská komise neměla jinou prioritu, jinou starost nežli být lídrem boje proti klimatické změně. A nebylo důležitějšího materiálu a důležitějšího dokumentu nežli ta Zelená dohoda pro Evropu. V lednu roku 2020 to pokračovalo. Bylo rozesláno sdělení Evropské komise a my jsme ji dostali také na výbor pro evropské záležitosti, kde jsem byl ustanovený zpravodajem toho sdělení.

Pak ale vypukla koronavirová pandemie a Evropská komise ještě jaksi z důvodu nějaké setrvačnosti několik týdnů, možná měsíc, pořád považovala tu Zelenou dohodu za hlavní téma, hlavní středobod celého světa a nějak tu pandemii nezaznamenala. Já jsem měl tehdy připravené vystoupení, ve kterém jsem se obracel na ty demonstrující děti, chtěl jsem se jich zeptat, zdali jsou schopny v tom březnu roku 2019 omezit, odřeknout si létání letadly, odřeknout si drahé, nebo tedy drahé, módní možná levné, ale módní zboží dovážené v obřích kontejnerových lodích z Číny. Toto všechno je passé. Je jiná doba, je jiná epocha. Létání je omezeno samo o sobě z podstaty věci. Dneska je na pěti procentech, deseti procentech a lety mezi metropolemi, mezi světadíly se zdají být jakoby z jiného světa. Z Číny se k nám dostaly jiné věci, nebo jiné záležitosti, nežli je drahé zboží, a naopak začaly státy přemýšlet, že by nejenom to drahé zboží, ale i ostatní věci si radši vyráběly samy.

Já si myslím, že celá řada věcí svědčí o tom, že je třeba velké míry rozumnosti, ale mám obavu, že tomu tak není. Sleduji, jak Evropská komise, poté co se jakoby trochu oklepala z toho původního šoku, který pro ni to, že propásla začátek té pandemie, znamenalo, tak se začíná vracet k těmto zeleným aktivitám, k té Zelené dohodě, jako by se nic nestalo. Já si myslím, že se stalo, a jsem připravený tady některé věci, jednoduché celkem, předložit.

Mantrou celé té Zelené dohody je vlastně, dá se říct, energie. Já vím, že to není všechno, ale my se po všech těch omezení, která se chystají, musíme ptát, kde budeme brát energii. Já jsem si tady připravit několik věcí, několik takových otázek k právě výrobě energie.

Tak jak je to s energetickou účinností? Energetická účinnost je stavěna jako jakýsi velmi významný nástroj, jak snižovat spotřebu energie. A historické zkušenosti již z poloviny 19. století ukazují, že tomu tak není. Ukazuje se, že zvyšujeme-li účinnost nějakého zdroje, tak to vyvolává naopak zvýšení poptávky a potažmo i spotřeby té komodity, kterou ta účinnost má šetřit. Je to poznatek spojovaný s anglickým technikem a fyzikem Jevonsem jako Jevonsův paradox. Posléze tedy transformovaný do konkrétního modernějšího znění, že zlepšení energetické účinnosti ekonomicky odůvodněné na mikroúrovni vede k vyšší úrovni spotřeby tedy energie na makroúrovni. Což znamená, že se můžeme snažit zvyšovat účinnost, já nevím, motorů, žárovek, tam se to ukázalo jasně, a ono to nevyvolá kýžené snížení spotřeby energie. Vyvolá to naopak její nárůst. Čili pozor na to. Cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.

Jak je tomu s bezemisností obnovitelných zdrojů. Ty jsou jako kánon, jako jakési dogma, označované, že jsou bezemisní obnovitelné zdroje. Větrné elektrárny. Jak je to tedy s větrnými elektrárnami a jejich bezemisností? Jistěže jejich samotná výroba v každém okamžiku žádné emise nevyvolává. Fouká vítr, roztáčí turbínu. Ta roztáčí nějaký generátor a ten vyrábí energii. Jenom ale si musíme uvědomit, že na jednu větrnou elektrárnu, tedy konkrétně třeba na VESTAS V90, která má jmenovitý výkon 2 megawatty a roční produkt 3,6 gigawatthodin a dá se pořídit za 80 milionů, se spotřebuje 300 tun oceli a 1000 tun betonu. Co kdybychom si řekli, že nahradíme těmito elektrárnami roční produkci Temelína? Ta je, jak známo, 14 tisíc gigawatthodin.

Já možná teď trochu, abych vás nepletl těmi giga, tera, mega. Gigawatthodina, tak jenom víme, že watthodina je výkon za hodinu. Stovka žárovka spotřebuje energii ve výši jedné kilowatthodiny za deset hodin svícení. Kilowatthodina, to je ta jednotka, ve které nám dodavatel energie počítá tu energii, za kterou pak jako jednotkovou cenu platíme.

Kdybychom chtěli tedy tuto produkci nahradit těmito větrnými elektrárnami, tak by jich bylo potřeba 3 900, jednoduchým dělením zjistíme. Na Temelínskou elektrárnu se spotřebovalo 25 tis. tun oceli a 300 tis. tun betonu. Čili těch 3 900 větrných elektráren, těch větrníků, by vyžadovalo, abychom vyrobili 1,2 mil. tun oceli a 4 mil. tun betonu. Čili bylo by to padesátkrát více oceli a patnáctkrát více betonu, nežli bylo vynaloženo na Temelín. Jenom si uvědomme, jaká jsou čísla, o čem tedy vlastně mluvíme, když s celkem lehkým srdcem říkáme, že nahradíme zdroje energie obnovitelnými zdroji.

Jak je to s fotovoltaickými elektrárnami, s těmi solárními zdroji? Roční výroba fotovoltaické elektrárny zhruba odpovídá půl gigawatthodiny na hektar, takže abychom nahradili těch 14 tis. gigawatthodin jaderné elektrárny Temelín, museli bychom ty fotovoltaické panely instalovat na 28 tis. hektarech, 280 kilometrech čtverečních. A tak to je nesmysl úplný, že jo. To tady mluvíme o ochraně půdy, to by nás asi všichni ti ochránci půdy vyhnali.

Řekněme tedy dobře, dejme je na střechy domů. To je rozumná věc a s tím já souhlasím. Každý, kdo chce, ať si umístí fotovoltaické panely na střechu domů, zakoupí si chytré zařízení, které akumuluje energii a zároveň ji pak distribuuje po domě. To je v pořádku. Jenom chci říct, když máme podle sčítání z roku 2011 1,5 mil. obydlených domů a máme zhruba 200 tis. bytových domů, tak kdybychom na všechny střechy dali ty fotovoltaické panely, tak získáme tím zhruba 15 % výroby energie, kterou jsme vyrobili v roce 2018, tedy pouhých 15 % spotřeby.

Já se ještě vrátím k tomu občanovi, který si zřídí ty solární panely a který si zřídí to chytré zařízení na akumulování a na distribuci. On samozřejmě čeká, že když nebude nějaký čas svítit slunce a vybije se mu ta baterie, že využije dodávku z nějaké centrální sítě, kde běží nějaká velká elektrárna, která mu ten jeho okamžitý výpadek nahradí.

Náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou popisovány různými parametry. Jeden z nich je tzv. srovnávací náklad na energii, levelized cost of electricity. Poměr mezi celkovými náklady na zdroj, investice a provoz děleno množstvím vyrobeným za dobu životnosti té elektrárny, toho zdroje, tak tady máme takovéhle údaje. Hnědé uhlí 6 centů, tedy tady je to v evropských měnách na kilowatthodinu, větrné elektrárny vnitrozemské 7 centů a fotovoltaické paroplynové 11 centů. Je to tedy samozřejmě ve prospěch toho hnědého uhlí. Ale musíme říci, že hnědé uhlí je palivo minulosti, palivo možná 18., 19. a části 20. století, budeme se ho muset zbavit, to je jasné. Teď jen jde o to, čím nahradíme ty zdroje.

On existuje ještě trošku modifikovaný parametr, takzvaný value-adjusted LCOE, tedy upravený parametr, který navíc započítává i náklady na stabilitu dodávek, tedy na to, když nesvítí, nefouká, a tedy když musí běžet nějaký náhradní zdroj. Tam je to tedy už pak daleko horší, tam samozřejmě se najednou ta efektivita a atraktivita těchto zdrojů vytrácí.

Výtěžní poměr, parametr energetické výkonnosti, kolikrát více energie za dobu životnosti ten zdroj vyrobí, nežli bylo vynaloženo na jeho stavbu po celou dobu provozování a také - pozor - na úplnou likvidaci. U uhelných elektráren je to 120 až 140, čili 120 až 140krát více energie ten zdroj vyrobí, než kolik bylo potřeba vynaložit na jeho pořízení, provozování a likvidaci. U větrníků je to 12 až 30 a u fotovoltaiky pouze 2 až 5, čili jasně v neprospěch těch obnovitelných zdrojů.

Když to přeložíme do srozumitelného jazyka, prostě obnovitelné zdroje nemohou fungovat a přinášet efekt, aniž by byly masivně podporovány a dotovány z kapes daňových poplatníků, možná v tak velkém bilionovém rozsahu, jakého jsme dnes svědky, když musíme každý rok 40 miliard dávat na obnovitelné zdroje, což se promítá v nákladech na energii.

Ještě k ukládání elektrické energie, protože obnovitelné zdroje nemohou řádně existovat, aniž by se energie, kterou vyrobí, ukládala a z té baterie se čerpala v noci nebo druhý den, když nefouká vítr nebo nesvítí sluníčko. Dá se spočítat, že hodinová spotřeba - vycházíme tedy z těch let, do kterých plánujeme ukončit uhlí, 2030 až 2040 - tak tam je to 80 terawatthodin, když to jednoduše vydělíme, je to 9 000 MWh za jednu hodinu, tj. průměrná hodinová spotřeba je 9 000 MWh. Největší energetické úložiště baterie v Plané nad Lužnicí má kapacitu 2,5 MWh a stálo 75 mil. korun, čili takovýchto úložišť bychom potřebovali 3 600, když si to vydělíme jednoduše na kalkulačce. Vynásobením zase zjistíme, že jejich cena by byla 250 mld. korun. Čili ukládací kapacita pro jednu hodinu naprostého výpadku všech obnovitelných zdrojů, kdybychom nepočítali uhlí a jádro, že je už dávno pryč, tak by stála čtvrt miliardy, na čtyři hodiny bilion, na jeden den šest bilionů. Náš rozpočet, víme, že je asi tak 1,5 bilionu, čili čtyři rozpočty.

Já to říkám proto, abychom si uvědomili, že když tady jednoduše mluvíme o náhradě zdrojů jinými zdroji, že ty nové, progresivní obnovitelné zdroje jsou zatíženy takovýmito problémy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Já nejsem žádný odpůrce fotovoltaiky. Já jen připomenu, že kromě fotovoltaiky všechny způsoby výroby energie využívají prastarý způsob otáčení turbíny, která roztáčí generátor. Jak se ta turbína roztáčí, jestli párou získanou spálením, že se v kotli ohřeje spálením uhlí, nebo párou, která se ohřeje jadernou reakcí, nebo vodou z nějaké přehrady, nebo větrem, který kolem toho stožáru fouká, ale pořád je to ten samý princip. Fotovoltaika je nový princip, který se tomuto mechanickému způsobu vymyká, čili měl by být velmi nadějný. Bohužel se zdá, že má celou řadu problémů, které bychom měli řešit. A já myslím, že by zasloužilo podporovat vědu, aby konečně hledala nějaký nový způsob výroby energie, který by tyto problémy vyřešil.

Ještě poslední věc řeknu, jak je to s biopalivy. Také takový evergreen, pořád se to tady vleče, nebyli jsme schopni to zrušit v minulém volebním období, tu podporu. Server auto.cz říká, že biopaliva zatím přinesla zemědělcům zisk, to je pravda, chudým zemím hlad a bídu, vědcům pochybnosti a motoristům zničená auta.

Co druhá generace biopaliv? Z čeho by se dala vyrábět ta druhá generace biopaliv? Co tam můžeme mít k dispozici? No tak asi nějakou štěpku, možná odpad, kafilerní tuky, vylitý fritovací olej, který někdo bude shromažďovat.

Tak ty kafilerní tuky. Já řeknu jenom takový příklad. Máme u nás asi 1,5 mil. kusů skotu a 1,5 mil. prasat. To tady u nás v roce 2017 podle statistiky jsme chovali. Máme-li, řekněme, u skotu průměrnou váhu 500 kg, u prasete 100 kg, předpokládám, že má 5 % užitného tuku, což je informace z Vysoké školy zemědělské v Praze, tak dostáváme 42 tis. tun té disponibilní suroviny. S 80 % výtěžností bychom z toho dokázali vyrobit 34 mil. litrů biopaliva, což je necelé 1 % z těch 6 miliard litrů nafty, které se u nás ročně spotřebovává, čili je to jenom to symbolické přimíchávání, co od nás vyžaduje Evropská komise, jenom abychom učinili zadost těm jejich předpisům. Takže vůbec nic, co by mohlo naši energetiku zachránit.

Dřevní štěpka - to ani nebudu číst, protože tady se zdá, že celá ta kůrovcová kalamita mění úplně parametry těch věcí. Ale zase dřevní štěpka by nám tak mohla stačit na 4,8 % spotřeby nafty.

Dámy a pánové, záchranu pro tohle všechno si slibuje Zelená dohoda. Zelená dohoda pro Evropu, hlavní téma nové Komise pod vedením paní předsedkyně von der Leyenové. Je to podle mě seznam přání té Komise. Pan premiér se k tomu vyjadřuje poměrně kriticky, i tady ve Sněmovně, i dneska v našem jednání evropského výboru kritizuje Zelenou dohodu, říká, že si nenechá vnucovat žádné věci, které by měly ohrožovat naše hospodářství, nechce se nechat strhnout k fanatickým zeleným opatřením, která by měla ohrozit náš průmysl, ale jeho poslanci všichni za ANO spolu s poslanci za TOP 09 a Piráty byli pro usnesení Evropského parlamentu k té Zelené dohodě z 15. ledna, což je tedy jediný dokument, o kterém bylo hlasováno. Jinak Zelená dohoda je sdělení Evropské komise, to je nelegislativní akt, o kterém se ani nehlasuje, ani se nikde nepodepisoval, ani není možné se k němu přihlásit nebo se od něj odhlásit. Tohle usnesení už je ale faktická věc.

První věc je, že se zvažuje zvýšení ambicí, tedy snížení emisí skleníkových plynů na 50 % do roku 2030. To je tedy hrůza! Myslím si, že tomu je třeba se bránit.

Co se týká dodávek čisté dostupné energie, tak v té Zelené dohodě se klíčová role přisuzuje obnovitelným zdrojům, především, tady píšou, větrné energii z příbřežních mořských oblastí offshore, větrných elektráren. Ty my ale u nás nemáme, nemajíce tedy žádné pobřeží. Není tam v té Zelené dohodě ani slovo o jaderné energetice, o ní se tam vůbec nemluví, že by to byl zdroj, který by mohl být zvažován jako bezemisní zdroj pro záchranu evropské energetiky. Naopak se mluví o dekarbonizaci plynárenského sektoru.

Má být aktivizovaný průmysl podle Zelené dohody pro čisté oběhové hospodářství. To je hezké předsevzetí. My se teď zabýváme odpadovými zákony, kde je ta cirkulární ekonomika také naším cílem. Počítá se velmi jednoduše do roku 2030 v té Zelené dohodě s výrobou oceli s nulovými emisemi uhlíku. Předpokládám, že to znamená výrobu elektrickým způsobem. Nikde ale není řečeno, jak to ovlivní spotřebu elektrické energie, jaký nárůst spotřeby toto vyvolá.

Počítá se s renovační vlnou veřejných a soukromých budov. Což je samozřejmě hezké, ale co když někdo nechce si svoji budovu zateplit. Má starý dům, který, kdyby ho zateplil těmi polystyreny, tak mu to bude plesnivět.

Přechod k inteligentní a udržitelné mobilitě je další heslo. Tady musím říct, že bych velmi vítal, kdybychom se přidali k té podpoře přesunu významné části vnitrozemské nákladní přepravy ze silnic na železnice a vodní cesty. Tady by to určitě stálo za to tohle podporovat a já to tedy velmi významně podporuji a vždycky ve svém životě jako politik jsem to podporoval.

Ovšem Green Deal chce zavést přísnější normy pro emise látek znečišťujících ovzduší vozidly se spalovacím motorem. Ještě přísnější. Už dneska je to takové, že ty automobilky nejsou schopné to naplnit. Zavedení EURO 7 - chtějí mít od roku 2025 přechodnou mobilitu s nulovými emisemi. Což samozřejmě ohrožuje náš automobilový průmysl naprosto. Jenom se musím zeptat, jak tedy ty elektromobily, které předpokládá zřejmě Komise, že nás budou vozit nebo budou jezdit po silnicích, získají tu energii, v jakých elektrárnách budou vyrobeny. Pořád ještě u nás 48 % energie vyrábíme v uhelných elektrárnách.

Komise zvažuje povolenky EU ETS na silniční dopravu, tedy zpoplatnění nafty a benzinu pro spalovací motory nákladem na povolenky. Další zdražení energie.

Mluví se tady o strategii "od zemědělce ke spotřebiteli" - Farm to fork, jak tady dneska někde zaznělo. Neříká se tam ale nic o dvojí kvalitě potravin a o problému, který by tady podle našeho názoru měl být řešen.

Má se zvyšovat rozsah plochy obdělávané v rámci ekologického zemědělství. Nic se neříká o tom, že toto ekologické zemědělství je existenčně závislé na dotacích samozřejmě.

Jak to všechno chtějí financovat? Tak tam se říká v té Zelené dohodě, že dosažení stávajících klimatických cílů něco stojí a k tomu si ta Zelená dohoda vyžádá dodatečné roční investice 260 miliard eur. To je v přepočtu 6,7 bilionu korun. Kde na to ty peníze vezmou? My jsme tady slyšeli a na evropském výboru dneska jsme o tom jednali, mluvili jsme o tom, že chce Evropská unie mít vlastní výběr daní. Samozřejmě pro nás nepřijatelné, o žádném někde skrytém pokladu nevíme. Možná Komise o něm ví. Ale prostě 6,7 bilionu korun pro celou Evropskou unii každý rok znamená velmi významné peníze. Chápu, že může být pro nás zajímavý ten Just Transition Fund, ten Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl znamenat pro nás nějaké příjmy pro financování našich opatření v rámci té zelené politiky. Otázka je, zdali ony nebudou vzaty z objemu pro kohezní politiku.

Výbor pro evropské záležitosti, jak jsem již naznačil, se tím zabýval a projednal dokumenty související se Zelenou dohodou na svém jednání 29. 4. Prvním takovým dokumentem bylo sdělení Zelená dohoda pro Evropu - to je legislativní akt. K němu výbor pro evropské záležitosti zaujal následující stanovisko a přijal následující usnesení:

Výbor projednal sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu. To za prvé.

Za druhé, oceňuje rámcovou pozici vlády České republiky. - Tady musím říct, že Česká republika se poměrně rozumně staví k té Zelené dohodě, a tedy výbor tu rámcovou pozici vlády ocenil. Koho by to zajímalo, určitě na stránkách výboru pro evropské záležitosti tu rámcovou pozici vlády najde. Máme tam celý ten dokument, včetně usnesení a včetně citací z té rámcové pozice.

Výbor dále upozorňuje na to, že přechod na nízkoemisní elektroniku nesmí mít dlouhodobý negativní dopad do ekonomik členských států, konkurenceschopnosti jejich průmyslu, v sociální oblasti a nesmí ohrozit jejich bezpečnost.

Dále, vyzývá vládu, aby iniciovala revizi ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti přechodu na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku obsažených v Zelené dohodě pro Evropu.

Za páté, žádá Komisi, aby provedla revizi ambiciózního cíle dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050 a způsobu jeho dosažení.

A samozřejmě dál pověřuje předsedu, aby toto sdělil předsedovi Komise, a postupuje toto sdělení na vědomí hospodářskému výboru, výboru regionů a také výboru pro životní prostředí a hospodářskému výboru.

Dalším sdělením, kterým jsme se tehdy zabývali, byl Investiční plán Zelené dohody pro Evropu, tedy jak naplnit ty vysněné cíle ekonomicky. Opětovně jsme přijali usnesení, kde jsme za prvé konstatovali, že jsme projednali sdělení Komise ohledně Investičního plánu Zelené dohody pro Evropu. Vzali jsme na vědomí rámcovou pozici vlády. Konstatovali jsme, že výše uvedené sdělení Komise Investiční plán pro udržitelnou Evropu obsahuje jen vágní identifikaci zdrojů k realizaci cílů vycházejících ze Zelené dohody pro Evropu. Příliš ambiciózní cíle uvedené v dokumentu nejsou realisticky finančně pokryty. Za realistický a uskutečnitelný tak nelze považovat celý Investiční plán pro udržitelnou Evropu.

Za čtvrté. Evropský výbor zásadně nesouhlasí s možností zavedení vlastních zdrojů rozpočtu EU z nerecyklovatelného odpadu z plastových obalů a z příjmů z dražeb povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, dále pak s využíváním flexibility v pravidlech pro koordinaci fiskálních politik členských států (Paktu o stabilitě a růstu) k podpoře investic do klimaticky neutrální ekonomiky.

Zásadně nesouhlasí též se zavedením takzvaných zelených dluhopisů a dalších snah ohrožovat stabilitu finančního sektoru apriorním dáváním přednosti zeleným kritériím před standardními finančními ukazateli a parametry.

Za páté, výbor pro evropské záležitosti je toho názoru, že je nezbytné z důvodu ohrožení konkurenceschopnosti evropských ekonomik a nedostatku prostředků ve veřejném a soukromém sektoru k nákladnému přechodu na uhlíkově neutrální EU odmítnout a výrazně přehodnotit Zelenou dohodu pro Evropu a na ni navazující Investiční plán pro udržitelnou Evropu.

Výbor opět pověřil předsedu výboru, aby to sdělil předsedovi Komise a postoupil to usnesení mimo jiné také pro informaci výboru pro životní prostředí a výboru hospodářskému.

Kolegyně, kolegové, omlouvám se, že jsem vám to takhle zdlouhavě četl ta usnesení, ale musel jsem to udělat proto, protože jednací řád naší Sněmovny v části patnácté § 109 Projednávání záležitostí Evropské unie říká, že návrhy aktů a jiných dokumentů Evropské unie projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti na základě předběžného stanoviska vlády. To se stalo. Výbor pro evropské záležitosti může takový návrh postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být návrh projednán. To se všechno stalo. Odst. 4 pak říká: Není-li usnesení v souladu s odst. 3 nebo § 46 odst. 4 písm. c) zařazeno na pořad nejbližší schůze, nebo jestliže o tom zařazení nerozhodla Sněmovna v souladu s § 54 odst. 4 a 6, považuje se za vyjádření Sněmovny. Žádná z těch věcí v odst. 4 § 109a uvedených se nestala.

Čili to usnesení, které jsem vám tady pracně přečetl, se v tuto chvíli považuje za vyjádření Sněmovny. Je tedy vyjádřením Sněmovny. Takže Sněmovna k té Zelené dohodě svoje vyjádření již tedy vyslovila ústy výboru pro evropské záležitosti.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Omlouvám se, že jsem tak to zdlouhavě hovořil, ale musím říct, že to hlavní meritum věci, to, že výbor evropský má takovouto pravomoc danou jednacím řádem, kterou samozřejmě využil, jsem považoval za nesmírně důležité. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem vystoupí pan předseda Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil načíst návrh usnesení, který jsem si i dovolil rozdat na vaše stoly alespoň vždycky jeden na klub, ale není tak dlouhé, tak myslím, že to jde zaznamenat i hlasově.

To usnesení tedy zní: Poslanecká sněmovna - a tak dále - žádá vládu, aby do 30. září 2020 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky harmonogram postupu projektových příprav a termínu zahájení rozhodujících opatření k plnění koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky.

Možná vám to přijde takové hodně kostrbaté a strojené, ale já tady vycházím z poziční zprávy meziresortní komise Voda - sucho za rok 2019, která právě na straně tři konstatuje, že aby došlo k pozitivnímu posunu naplňování koncepce, bude zřejmě nezbytné schválit vládou závazný harmonogram postupu projektových příprav a termínu zahájení rozhodujících opatření, a to organizačních, technologických, technických a legislativních, která se podle stanoveného rozsahu budou realizovat v časovém souběhu. Tímto způsobem lze dosáhnout změny stávajícího trendu v přístupu k realizaci, ale i vnímání problematiky sucha a nedostatku vody, protože v období vodního blahobytu, ve kterém zatím žijeme, se navrhovaná opatření jen stěží připravují, natož realizují. Harmonogram postupu projektových příprav a termínu zahájení rozhodujících opatření by měl být projednán v obou komorách Parlamentu České republiky, aby nepřesahoval přes délku volebního období.

Tím ten návrh usnesení je tedy zcela v souladu s vládním materiálem, který toto dává jako doporučení dalšího postupu v naplňování koncepce. To, co jsem doplnil navíc, je termín 30. září, ale vzhledem k tomu, že tento materiál je už nějaký ten týden, nebo spíše měsíc schválen, tak předpokládám, že tento harmonogram tak, jak tady je doporučeno, nebude nic nového. A pro nás je to nezbytné, protože pak ta diskuse o tom, co se dělá, co se nedělá, co by se dělat mělo, je samozřejmě daleko efektivnější, fundovanější a ve finále i smysluplná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Přečtu omluvy, než dám slovo paní poslankyni Daně Balcarové. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá dnes do konce jednacího dne z rodinných důvodů, pan poslanec Jan Skopeček dnes od 15.00 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová z jednání Poslanecké sněmovny dnes od 16.10 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně Balcarová, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem moc ráda, že se konečně tento bod dostal na plénum Poslanecké sněmovny. Je to po roce a čtvrt, kdy jsme tady tento bod otevřeli poprvé. Je to opravdu velmi dlouho, musím říct ale, že se od té doby hodně věcí změnilo a některé se změnily i pozitivním směrem. Já bych chtěla velmi ocenit, že byla zřízena uhelná komise, jejímž cílem je navrhnout, jakým způsobem se má realizovat v České republice odklon od spalování fosilních paliv, to myslím, že je velmi důležité, protože to je vlastně úplně nejdůležitější, co můžeme udělat pro ochranu klimatu v České republice.

Já sama jsem členkou pracovní skupiny, která má za úkol navrhnout legislativní rámec pro tento proces, a věřím, že ještě tedy na půdě Poslanecké sněmovny v tomto volebním období se budeme legislativou, která bude podporovat odklon od spalování uhlí, zabývat. Současně má tato skupina za úkol navrhnout klíč, podle kterého se budou uhelné elektrárny vypínat. A podle současných informací vzhledem ke koronakrizi bychom nejpozději do konce roku měli tyto výstupy představit.

Ráda bych se tady zmínila o iniciativě Fridays for Future, která vlastně byla iniciátorem tohoto bodu na půdě Poslanecké sněmovny, protože jejich první demonstrace, která se konala asi týden před zařazením tohoto bodu, vlastně iniciovala a vyzvala naši vládu, aby se aktivně tímto problémem zabývala. Myslím, že to je naprosto legitimní, že mladí lidé se zajímají o svoji budoucnost a ptají se vlády, co pro to dělá, a chtějí, aby jim skládala účty, protože jde opravdu o ně. Jde tedy i o nás, ale samozřejmě oni mají před sebou velký kus života a je to pro ně úplně zásadní věc, jak bude jejich život vypadat.

Další, co bych ještě chtěla zmínit, že jedna věc je ochrana klimatu a druhá věc je přijímání adaptačních opatření. My dneska tady řešíme problematiku vody a opatření na ochranu vody, a boj proti suchu je jedním z témat, která patří právě do adaptace na postupující změny klimatu. Dovolte, abych vám představila návrh usnesení, který potom v podrobné rozpravě navrhnu k hlasování. Já bych vám ho teď přečetla. Všem klubům jsem ho rozdala v písemné podobě, teď ho přečtu.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky

I. k závazné podpoře dlouhodobé strategie Zelená dohoda pro Evropu předloženou (předložené) Evropskou komisí, která potvrzuje snahu Evropské unie být lídrem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu;

II. k podpoře cíle snížit emise skleníkových plynů alespoň o 50 % oproti roku 1990 do roku 2030 - a tady jenom podotýkám, že jde o společný evropský cíl;

III. aby maximálně využila příležitosti, které nabízí Zelená dohoda pro Evropu, zvláště pak Fond pro spravedlivou transformaci, které jsou určeny pro sociálně spravedlivý přechod regionů závislých na silně znečišťující ekonomice k udržitelnějšímu hospodářství;

IV. aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie (včetně akumulace energie z těchto zdrojů) a jejich využití v našich přírodních podmínkách;

V. aby předložila do 30. 9. 2020 Poslanecké sněmovně informaci o konkrétních krocích, které podniká a hodlá podnikat v reakci na klimatickou změnu.

To je za mě všechno. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a poslední přihlášená do rozpravy je paní poslankyně Alena Gajdůšková, které předávám slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře, nejsem ani tak stará, jako pamatuji, takže mi dovolte trošku historie.

Nejdříve mi dovolte poděkovat Ministerstvu životního prostředí za to, co dělalo a dělá, v Sobotkově i nynější vládě v oblasti reakcí na změnu klimatu. Musím k tomu ale dodat, že toto téma začala intenzivněji řešit už sociálně demokratická vláda Vladimíra Špidly. Po přestávce za vlády pravice pak na pokyn Bohuslava Sobotky byl zřízen odbor udržitelného rozvoje přímo na Úřadu vlády. Ten je nyní mimochodem na Ministerstvu životního prostředí. Ve spolupráci s akademickou sférou a odborníky z praxe pak byla na Úřadu vlády zpracována Strategie udržitelného rozvoje Česko 2030.

Jak už zde bylo připomínáno, dnešní parlamentní debata na téma změny klimatu byla otevřena na základě požadavků a demonstrací studentů. Rozumím obavám mladých lidí z budoucnosti. Jde o jejich životní perspektivu. Přiznávám ale, že by mi připadalo být trošku smysluplnější a možná důležitější jít za nimi do škol a bavit se přímo s mladými lidmi o tom, co se v reakci na změny klimatu dělo, co se dělá a co je ještě potřeba i podle nich udělat. Já doufám, že studenti zájem o toto téma neztratili. Protože my bychom měli mluvit o za prvé závazcích České republiky vůči řešení klimatické změny, jak to připomíná i navrhované usnesení, a za druhé bychom neměli zapomenout na souvislost řešení klimatické změny s podmínkou udržitelného rozvoje.

Jak jsem už řekla, byla to sociálně demokratická vláda, která se zúčastnila koncipování i přijetí Pařížské dohody. Tehdejší premiér Sobotka v prosinci 2017 před podpisem dohody přímo v Paříži uvedl - a teď cituji: Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu. Má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti. - To bezezbytku platí i dnes, je k tomu potřeba dodat.

O dokumentech, které poté byly přijaty, ať už to bylo v roce 2015, nebo 2017, jsem už mluvila ráno. Už vloni mělo být vyhodnoceno plnění adaptační strategie České republiky na změnu klimatu. Já jsem přesvědčena o tom, že Sněmovna by měla znát, měla slyšet, jak je tato adaptační strategie naplňována. A předpokládám, že pan ministr ještě dnes anebo při jiné příležitosti o tom mluvit bude. Upozorňuji, že řešení dopadů klimatické změny není jen v oblasti emisí, ale je v oblasti společenské, hospodářské i ekologické. Jinak než zodpovědným politickým rozhodnutím ale výsledku nelze dosáhnout. To předpokládá soudržnou společnost, spolupráci nejenom na úrovni národního státu, ale celé Evropy, kontinentu i globální. Tak to formulovala i Rada Evropy v memorandu, kterým se přihlásila k podpoře cílů tisíciletí Organizace spojených národů. A důvod? Životní prostředí nelze uzavřít státní hranicí, i kdyby na ní byl sebevyšší a sebesilnější plot. Nevyřeší to neviditelná ruka trhu. Životní prostředí si nikdo sám pro sebe nemůže koupit. To je možné jen sdílet. To je bytostně sociálně demokratické téma a řešení. Z tohoto pohledu pak je jeden bod jednání Sněmovny opravdu málo pozornosti tomuto osudovému tématu.

Vzpomenu seminář k trvale udržitelnému rozvoji ve Sněmovně taktéž v loňském roce. Vladimír Špidla upozornil, že jestli chce Sněmovna opravdu toto téma řešit, pak se musí zabývat zejména těmito body: to je energetickou efektivitou, je otázka například, proč máme 130 % energie na jednotku HDP proti Německu; oběhovým hospodářstvím a materiálovou náročností, kvalitou půdy a krajinným plánováním. To pro ty, kteří se tím zabývají, samozřejmě není nic nového. Ale je potřeba to pořád v této struktuře vnímat.

Dovolím si dodat, že pokud mluvíme o energetice, měla by také naše debata a zejména podpora směřovat k pokrokovým technologiím, podpoře vědy a výzkumu, kde jsme na světové špičce především v oblasti malých a solných reaktorů a reaktorů čtvrté generace. Myslím si, že o tom mluvíme málo a ta podpora by tam měla být masivnější.

Dámy a pánové, postupně se zabývat těmito body si musíme uložit jako úkol sami pro sebe. Pro Sněmovnu. Vítám proto usnesení paní kolegyně poslankyně Balcarové. V navrženém usnesení podporuji zejména požadavek vůči vládě pod bodem číslo 4, to je podpora vědy a výzkumu. Chápu ale, že některé body tohoto usnesení mohou být pro některé nepřekročitelné. Byla by ale opravdu škoda s vaničkou vylít i dítě, a proto navrhuji, abychom toto navržené usnesení hlasovali po jednotlivých bodech.

Před rokem jsem měla také návrh usnesení, ale věci se posunuly, nebudu tedy žádný návrh usnesení k tomuto projednávanému bodu navrhovat. Jenom chci požádat, abychom jako podvýbor pro udržitelný rozvoj se zabývali dvěma zásadními věcmi, to je informací o opatřeních jednotlivých resortů pro naplňování adaptační strategie České republiky na změnu klimatu, a dále abychom si vyžádali předložení aktualizovaného implementačního plánu strategického rámce z roku 2017.

Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, varuji skutečně před podceněním podmínek pro zvládnutí klimatické změny a představou, že klimatickou změnu můžeme zvládnout sami jako jednotlivý stát. Sociálně rozdělená společnost ztrácí schopnost spolupráce. Nemůže proto zvládnout osudovou výzvu, kterou před nás klimatická změna staví. To reflektují i cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Společné úsilí jak na úrovni České republiky, Evropské unie, tak světa o plnění těchto cílů je první předpoklad pro zvládnutí možného ohrožení, které klimatická změna může znamenat, pokud se na její dopady včas nepřipravíme. Jako sociální demokratka se s těmito cíli tisíciletí plně ztotožňuji a jsem přesvědčena o tom, že právě sociálně demokratický koncept, rovnováha mezi prosperitou, sociální citlivostí a ochranou životního prostředí, je schopen zvládnout tuto existenciální výzvu, kterou před nás klimatická změna staví.

Jsem ráda, že se tomu resorty, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí skutečně věnují tak, jak jsme dnes celý den sledovali. A děkuji za to, děkuji i vám všem ve Sněmovně, že tomuto tématu věnujete svoji pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jan Zahradník. (Někteří poslanci vyjadřují nelibost.) Já bych poprosil, abychom se ztišili a přestali tady projevovat svoje nadšení.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přihlásil jsem se s faktickou poznámkou, abych byl držen časem, a tak si jenom dovolím říct, že jsem již řekl jednou, že Sněmovna vlastně ústy výboru pro evropské záležitosti, obrazně řečeno, usnesení k Zelené dohodě pro Evropu i k tomu investičnímu plánu přijala. Takže podle mého názoru již není o čem hlasovat. My máme usnesení k Zelené dohodě, máme jasné stanovisko. Je mi ale jasné, že Sněmovna jako suverén může hlasovat, o čem chce, pokud poslanci a poslankyně uznají za vhodné. Nemohu tedy ani paní kolegyni Balcarové, ani panu předsedajícímu, ani komukoliv z vás radit, jak si máte počínat. Stejně tak jako nemohu radit ani kolegům ze STAN, aby předložili svoje usnesení. Jenom říkám, že usnesení bude nadbytečné, usnesení, které již máme, a pak je samozřejmě třeba zvážit, jaký postoj k těmto velmi zřídkavým, ale někdy se vyskytujícím usnesením evropského výboru vzhledem k usnesení Sněmovny Sněmovna zaujme. Zdali ocení to, co výbor učinil, že se tím podrobně zabýval, podrobně to zkoumal a vydal nějaké stanovisko, které třeba teď Sněmovna nějakým svým usnesením smete ze stolu. Pak je třeba možná přemýšlet o tom, jak se v jednacím řádu k jednání evropského výboru zásadně stavět.

Jinak se připojuji k tomu, co říkala paní kolegyně Gajdůšková, aby pokud se Sněmovna rozhodne o návrhu paní zpravodajky Balcarové hlasovat, aby tak bylo učiněno po jednotlivých bodech návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou dále vystoupí pan poslanec Kopřiva. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom panu kolegovi Zahradníkovi vaším prostřednictvím chtěl připomenout, že výbor pro evropské záležitosti zaujímá stanoviska k evropským legislativním i nelegislativním aktům, jako je třeba sdělení Evropské komise, Zelená dohoda, ale výbor primárně zaujímá stanovisko, pravda, jménem Poslanecké sněmovny, ale směrem k Evropské komisi, případně Radě. Kdežto tento bod se jmenuje informace vlády a usnesení směřujeme vůči vládě, takže si myslím, že ta usnesení vlastně nejsou v rozporu a můžou se vzájemně doplňovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív k dvěma předřečníkům. Ta usnesení si protiřečí v každém případě, to ale neznamená, že o nich nemůžeme hlasovat a že nemůžeme přijmout jiné usnesení, než tady přijal výbor pro evropské záležitosti. Pokud si dobře interpretujete usnesení výboru, tak vlastně nabádá, aby se změnily podmínky Zelené dohody, kdežto v tom usnesení, jen minimálně ty první tři body, které jste předložili vy, a máte na to plné právo, chcete, abychom podpořili klíčové body Zelené dohody.

Ale já jsem se přihlásil proto, abych se zeptal pana ministra Brabce na to, jak to bude s jadernou energií. Pan premiér bohužel prošvihl historickou šanci prosadit jádro jako bezemisní zdroj v okamžiku, kdy se hlasovalo o Green Dealu, na rozdíl od našich partnerů z Polské republiky. Všimněte si, že se vyžadovala jednomyslnost, které takzvaně bylo dosaženo až na to, že Polsko nebylo pro a vyjednává si velmi cenné výjimky pro svou zemi. A my jediného, čeho jsme dosáhli, že v nějakém doprovodném podtextu k textu je neutrální věta, která říká, že Evropská komise konstatuje a bere na vědomí, že jaderná energie je součástí energetického mixu některých členských zemí, a pan premiér to vydává za to, že prosadil, že jádro je bezemisní zdroj. To bohužel neprosadil. A teď je před námi druhá, díky nešťastným okolnostem a covidové krizi, druhá a poslední šance to prosadit, tak se chci zeptat pana ministra Brabce, jestli o tom vláda jednala, jakou zaujala pozici a zda o to budeme bojovat.

My chodíme společně na vládní výbor, který se zabývá otázkou výstavby nového jaderného bloku. Myslím si, že v České republice po tom, co premiér změnil názor o 180° správným směrem, panuje široká politická shoda, co se týče financování výstavby a garantované ceny za budoucí vyrobenou energii, takže hlavní souboj budeme muset svést na evropském hřišti. A pokud tuto druhou mimořádnou šanci nevyužijeme, tak jsem velmi skeptický k tomu, že se nám to podaří postavit. A to není v zájmu České republiky. A to není souboj vlády s koalicí, proto říkám, že na tom panuje široká shoda. Když se podíváme realisticky, tak to je projekt pro příštích minimálně pět vlád, když budu počítat, že každá bude mít čtyři roky řádné volební období. Tak bych chtěl vědět, jestli tu šanci vláda využije a zda při jednání o projektu obnovy tuto kartu zvedne a bude s ní hrát velmi tvrdě, jako hráli naši partneři z Visegrádu, kolegové z Polska.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V obecné rozpravě nevidím nikoho dalšího přihlášeného, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Pan ministr. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já už bych to nezdržoval, ale pan předseda Stanjura se zeptal a já odpovím. Ona je to víc otázka na pana premiéra nebo na pana ministra průmyslu a obchodu a vicepremiéra Havlíčka. Ale aspoň tam, kde já jsem byl, vás mohu ujistit, že na všech těch jednáních vlády o jaderné energetice, o naší pozici vůči Evropské unii, a ve všech těch materiálech se jako velmi silné téma samozřejmě objevuje, že to budeme hájit za každou cenu. Já jsem shodou okolností měl před několika dny jednání s německou spolkovou ministryní životního prostředí, protože Německo bude za několik týdnů předsedat Evropské radě, nebo Evropské unii, a i já jsem řekl, že to je prostě pro nás klíčová podmínka toho, abychom podpořili další klíčové dokumenty, protože úplně jednoznačně pozice České republiky do budoucna je kombinace jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a zbytku plynu, řekněme uhlí, možná do roku 2035-2040, ale prostě bez jádra to nedáme. Není jediný rozhovor, a o tom jsem hluboce přesvědčen, kde je premiér, kde je vicepremiér Havlíček nebo kde jsem já a další kolegové, kde tohle nezazní.

Takže já vás můžu ujistit a všechny můžu ujistit, některým se to líbí více, některým méně, že podpora jaderné energetiky je pro vládu klíčové téma a využijeme každou příležitost tak jako Polsko - samozřejmě Polsko má trochu jinou vyjednávací pozici, to všichni víme, danou velikostí státu, ale my si tohle prostě obhájíme a je to pro nás strašně důležité téma.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já s těmi závěry souhlasím, že to Česká republika potřebuje, a věřím i tomu, že česká vláda se tím na svých jednáních zabývá. Ale fatální selhání premiéra - Green Deal vyžadovala jednomyslnost, nezáleželo na velikosti státu. Kdybychom byli neústupní, tak jsme to mohli prosadit, a prošvihli jsme to. A teď je podruhé, a obávám se, že naposled, opět jednomyslnost, všechna další rozhodování budou většinou, tam už neprosadíme vůbec nic. Já, protože tady není ani pan premiér, ani pan ministr průmyslu, ale bezesporu to s tím tématem souvisí, tu jasnou souvislost vidím, ani nikdo jiný z členů vlády, tak ten prapor musíte nést vy, pane ministře. Já tomu rozumím, co jste říkal, že by bylo lépe, kdyby tady byl ministr průmyslu nebo premiér, nejsou tady.

Klíčová otázka je, proč jsme to už neprosadili v okamžiku, kdy byla vyžadovaná jednomyslnost. Proč to necháváme na okamžik, kdy nás přehlasují? Je to takzvaný ústup do předem připravených pozic, že pak budeme hrdinové a řekneme: bojovali jsme jako lvi, ale oni nás přehlasovali. Ale u Green Dealu nás přehlasovat nemohli a premiér České republiky to odsouhlasil, aniž by jadernou energii jako bezemisní prosadil. A říkám, že díky smutným okolnostem jsme dostali druhou šanci, ale poslední.

A samozřejmě jsou v tom plánu obnovy velmi dramaticky nevýhodné podmínky pro Českou republiku. Nevím, jestli jste to všichni četli nebo jestli to všichni víte, ale na občana má dostat Slovensko desetkrát víc než Česká republika. Vidíte v tom nějakou logiku? Vidíte v tom dobré vyjednávání České republiky? A to se nechci porovnávat s Polskem, které má být třetí největší příjemce a určitě nebude třetí zemí nejvíce zasaženou krizí, a já jim to přeji jako našim dobrým sousedům.

Jestli se ale budeme bít v prsa jenom tady a budeme říkat něco jiného doma pro domácí publikum a v Bruselu budeme ustrašení, ani to nenavrhneme a nebudeme si trvat na svém, tak máte pravdu, pane ministře, my to nedáme. Za patnáct dvacet let nebude dostatek elektrické energie v České republice. Já vím, že velmi často se posuzují jednotlivé kroky délkou volebního období, případně jak blízko jsou volby. Ale v tomto případě si to nemůžeme dovolit. Sedm let jsme promarnili. A máme shodu v České republice. A je cenná. My se nemusíme přít o to, jestli to chceme, nebo ne. Aspoň ne s námi. Ale protože chodím na ten vládní výbor, tak jsem vlastně nezaznamenal nějaký odpor ke krokům, které připravuje vláda k tomu projektu. Nezaznamenal. A chodí tam zástupci všech sněmovních stran. To se málokdy stane. Ale jestli to prošvihneme teď? Druhá a poslední šance, kde se bude hlasovat jednomyslně? Tak už to nedáme, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou je přihlášen pan Jan... Není. Pardon. Omlouvám se, není otevřená rozprava. Není otevřená rozprava. Rozpravu jsem ukončil. Pan ministr měl závěrečné slovo. Pan ministr měl závěrečné slovo a reagoval na něho pan předseda Stanjura s přednostním právem. V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Danu Balcarovou.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom bych se ráda přihlásila k návrhu usnesení, který jsem představila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Dobrá. A pan Farský. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Hlásím se k návrhu, který jsem přednesl v rámci obecné rozpravy, který říká: "žádá vládu, aby do 30. září 2020 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky harmonogram postupu projektových příprav a termínů zahájení rozhodujících opatření k plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli nevidím nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Do podrobné rozpravy pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych po domluvě, pokud to bude procedurálně správně, po domluvě s navrhovatelem, chtěl rozšířit to usnesení v bodu čtyři, resp. usnesení paní Balcarové, které by nově znělo: "aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie, včetně akumulace energie z těchto zdrojů, a výzkum malých modulárních reaktorů a jejich využití v našich podmínkách." Předám písemně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Vidím, že není. Poprosím paní zpravodajku, aby nás provedla procedurou hlasování.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám tedy v tuto chvíli tady tři usnesení - od pana poslance Farského, od pana poslance Třešňáka a ode mě. Ráda bych vyslyšela výzvu, kterou i vítám, paní poslankyně Gajdůškové, abychom hlasovali usnesení po bodech. Takže nejdřív bychom hlasovali usnesení, které jsem předložila já, a pak bychom hlasovali usnesení pana kolegy Farského a potom to usnesení, které navrhuje pan kolega Třešňák, jestli takto souhlasíte. (Reakce v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Já to zopakuji. Prosím, pan Kováčik k proceduře.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Děkuji. Jestli jsem dobře rozuměl, pane předsedající, vaším prostřednictvím paní poslankyni Balcarové, její návrh usnesení po jednotlivých bodech, jak je předložila. Ano? (Předsedající: Ano.) Tak děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já jsem to chtěl zopakovat, že budeme hlasovat návrh usnesení paní poslankyně Balcarové po bodech a pak budeme hlasovat samostatně usnesení pana poslance Farského a pana poslance Třešňáka.

Všechny jsem vás svolal. Odhlásím vás. Přihlaste se prosím svými kartami. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Omlouvám se. Já bych navrhl trošku změnu v rámci té procedury, protože tam se liší ten bod číslo čtyři, tam je to, pokud jsem pochopil, tak je spíš protinávrh kolegy Třešňáka, takže by měl být ten bod čtyři tím, že se to hlasuje postupně, by měl být jako první. Pokud bude akceptován, tak potom už by se nehlasovalo o bodu čtyři od kolegyně Balcarové. Pokud by od kolegy Třešňáka neprošel, tak by se hlasovala kolegyně Balcarová. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: To je bod číslo čtyři paní kolegyně Balcarové.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Ano. Já bych možná i navrhla to, že...

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Počkejte, počkejte. Já to zkusím zrekapitulovat. Budeme hlasovat o bodech paní poslankyně Balcarové - po bodech jedna, dva, tři. Budeme hlasovat o čtvrtém bodu pana poslance Třešňáka. Pokud projde, tak je to ukončené. A budeme hlasovat dále o návrhu pana poslance Farského. (Ohlas v sále.)

 

Poslankyně Dana Balcarová: Já mám pět těch bodů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže páté usnesení paní Balcarové. A pak budeme hlasovat o usnesení pana poslance Farského. Pokud neprojde čtyřka pana Třešňáka, tak budeme hlasovat čtyřku vaši.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Já bych ještě měla alternativní řešení k proceduře, že bych se vzdala toho bodu číslo čtyři a nahradila bych ho tím návrhem pana kolegy Třešňáka. Protože vlastně já s tím souhlasím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Takže já to úplně shrnu, ať to úplně nekomplikujeme. Tím pádem je to jednoduché.

 

Budeme hlasovat po bodech jedničku, dvojku, trojku paní Balcarové, čtyřku pana Třešňáka, pětku paní Balcarové a pak usnesení pana poslance Farského.

Nechám hlasovat o této proceduře, že jsme se na tom takhle shodli.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 9, přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 101, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Takže prosím, paní zpravodajko, první návrh usnesení.

 

Poslankyně Dana Balcarová: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky "za prvé, k závazné podpoře dlouhodobé strategie Zelená dohoda pro Evropu předloženou (předložené) Evropskou komisí, která potvrzuje snahu Evropské unie být lídrem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu".

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 10, přihlášeno 104 poslankyň a poslanců, pro 26, proti 20. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: "k podpoře cíle snížit emise skleníkových plynů alespoň o 50 % oproti roku 1990 do roku 2030". Jenom podotýkám, že se jedná o společný evropský cíl.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 11, přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 28, proti 13. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: "Za třetí, aby maximálně využila příležitosti, které nabízí Zelená dohoda pro Evropu, obzvláště Fond pro spravedlivou transformaci, které jsou určeny pro sociálně spravedlivý přechod (regionů) závislých na silně znečišťující ekonomice k udržitelnému hospodářství;"

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 12, přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 21. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Za čtvrté. Teď čtu vlastně ten alternativní návrh pana kolegy Třešňáka: "aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie, včetně akumulace energie z těchto zdrojů, a malých modulárních reaktorů a jejich využití v našich přírodních podmínkách".

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 13, přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 44, proti 5. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poprosím klid v sále, ať slyšíme, o čem hlasujeme!

 

Poslankyně Dana Balcarová: "Za páté, aby předložila do 30. 9. 2020 Poslanecké sněmovně informaci o konkrétních krocích, které podniká a hodlá podnikat v reakci na klimatickou změnu."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 14, přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 46, proti 6. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Teď čtu návrh pana poslance Farského: "Žádá vládu, aby do 30. 9. 2020 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky harmonogram postupu projektových příprav a termínů zahájení rozhodujících opatření k plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 15, přihlášeno 105 poslanců, pro 54, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy usnesení. Končím projednávání tohoto bodu.

Jelikož jsme vyčerpali program této mimořádné schůze, končím tuto mimořádnou schůzi. Přeji vám pěkný večer. Připomínám, že pokračovat budeme zítra ráno v 9 hodin 49. schůzí.

 

(Schůze skončila v 17.32 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.