Čtvrtek 18. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 734/ - druhé čtení
Z pověření vlády by předložený návrh měl uvést ministr zemědělství Miroslav Toman. A než vás, pane ministře, vyzvu, abyste se ujal slova, poprosím sněmovnu o klid. Tak já myslím, že je to možné. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Cílem předkládaného návrhu zákona je přispět k efektivnímu řešení následků klimatických změn a k obnově ekologické stability krajiny prostřednictvím pozemkových úprav. Z tohoto důvodu návrh novely zákona o pozemkových úpravách zavádí možnost provádět pozemkové úpravy v případě potřeby řešení vodohospodářských opatření i ve více na sebe navazujících katastrálních územích.
Dále, zpřesňuje obsah komplexních a jednoduchých pozemkových úprav, sjednocuje úpravy ceny za výkup pozemků pro pozemkové úpravy s úpravou zákona o Státním pozemkovém úřadu, a to na cenu obvyklou. Stanoví podmínky pro převod vlastnictví ke společnému zařízení do vlastnictví obce, popřípadě jiné osoby tak, aby byl zajištěn dohled státu nad dalším nakládáním s těmito pozemky. Provádí dílčí změny postupu v řízení o pozemkových úpravách, které mají za cíl jejich zefektivnění.
Součástí tohoto návrhu je rovněž novela katastrálního zákona, která provádí pouze dílčí úpravy navazující přímo na novelu zákona o pozemkových úpravách, jejímž cílem je rovněž zvýšit efektivitu řízení o pozemkových úpravách.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu na své 35. schůzi 13. května 2020 a svým usnesením doporučil schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí ministerstva a přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasíme a podporujeme je. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 734/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Josef Kott, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru z 35. schůze ze dne 13. května 2020.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 734.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, po zpravodajské zprávě poslance Josefa Kotta a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů;
II. zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;
IV. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu, kterým by měl být pan poslanec Stanislav Juránek, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pokud zde pan poslanec Juránek není, tak budu muset požádat o nějakého jiného dobrovolníka z výboru pro veřejnou správu. Paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Věra Kovářová: Dovolte, abych vás seznámila s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 38. schůze.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 38. schůzi po odůvodnění předlohy panem Ing. Pavlem Veselým, náměstkem ministra zemědělství, po zpravodajské zprávě pana poslance Ing. Stanislava Juránka a po rozpravě přijal usnesení, kterým
I. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 734/0 projednat a schválit v předloženém znění;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu;
III. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, paní poslankyně, že jste se ujala role zpravodajky. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášky. Jako první je přihlášen pan poslanec Bendl, poté paní poslankyně Jarošová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nebudu dlouho zdržovat, ono už bylo mnohé řečeno. Tento nástroj, který máme, je opravdu efektivní způsob, jak lépe hospodařit, jak umožnit vlastníkům půdy dostat se ke své půdě.
Chtěl jsem tady zmínit některá čísla, která by vás možná mohla zajímat a mohla by zajímat i veřejnost. Já nemám k dispozici Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2019, proto se musím spokojit s čísly z roku 2018, ale i ta jsou, myslím si, dostatečně vypovídající, protože na realizaci pozemkových úprav byla v roce 2018 použita částka zhruba 1,56 mld. korun a rozložení těch realizačních peněz na pozemkové úpravy je následující, jen pro vaši představu: 1,17 mld. šlo na cesty, což je klíčové opatření, které sice nemá příliš vliv na zadržení vody v krajině, ale má vliv na to, aby se vlastníci půdy ke své půdě také dostali a mohli na ní případně hospodařit. Proto tento nástroj považujeme za důležitý. Ale protierozní opatření v pozemkových úpravách - a to číslo mě překvapilo - z těch 1,56 mld. korun pouze 58 mil. korun bylo investováno na protierozní opatření, což je podle mě docela nízká částka, a stálo by za to podívat se - a možná to pan ministr bude schopen nějak okomentovat.
To, co je podle mě pro nás důležité, aby se v budoucnosti a po novele tohoto zákona případně zrychlilo, nebo zjednodušilo. Já vím, že ti z vás, co absolvovali pozemkové úpravy a byli u toho, když se vlastníci a stát dohadují, jakým způsobem to území, a samozřejmě příslušná obec - jakým způsobem nakonec dojde k jednotlivým směnám a jak ho vlastně zpracují, že to není jednoduché. Nicméně protierozní opatření a práce s erozí je podle mého hlubokého přesvědčení jedna z priorit uvnitř témat sucho, ale i povodně, protože to, že dneska spousta lidí vyklízí bláto z polí, které se jim svezlo do jejich vlastních domovů, tak je právě příčinou skutečnost, že půdy je málo a voda ji dokáže stáhnout z kopců na zahrady a případně do obydlí. Takže eroze musí být podle mě prioritou a velmi bych si přál, a už se k tomu nechci vracet, abychom tu erozní vyhlášku opravdu měli co nejdříve, protože nejsme schopni tu situaci řešit.
Vodohospodářská opatření v rámci pozemkových úprav dělají 200 milionů korun, 53 milionů ekologická opatření. Což asi odpovídá. Já bych si moc přál, a chtěl bych to slyšet od pana ministra, pokud mě poslouchá, jak si slibuje, že tedy bude efektivní v případě, že přijmeme tento zákon, jestli se nám podaří urychlit pozemkové úpravy. Protože půjdeme-li tempem, kterým jdeme, tak se jich nedočkáme ani za dalších dvacet let a to je podle mě velká chyba. My bychom měli maximálně využít schopnost profesních a profesionálních kapacit, které v České republice máme, abychom pozemkové úpravy spustili na větší části území a abychom byli schopni zvládat větší objem jednotlivých pozemkových úprav, než tomu bylo doposud.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Další je v rozpravě přihlášena paní poslankyně Jarošová. Připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Důvodem legislativní změny katastrálního zákona, který právě projednáváme, je nutnost vytvořit vhodné zákonné prostředí pro řešení dopadů klimatických změn v krajině a zvýšit operativnost řízení o pozemkových úpravách. Jejím cílem je napomoci efektivně řešit extrémní situace v krajině, jako je sucho, lokální povodně, eroze půdy a jiné. Současná právní úprava byla shledána jako nevyhovující pro řešení dopadů klimatických změn.
Co mi zde však chybí, je zdůraznění důležitosti a významu zahrádkářské činnosti, která se významně podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, a to i zúrodňováním méně kvalitních půd, a má mnoho dalších pozitivních efektů. Přitom dosud nedošlo k zakotvení této činnosti v české legislativě. Sice je v legislativním procesu zahrádkářský zákon, který, doufejme, bude úspěšně schválen, nicméně je vhodné připomenout důležitost zahrádkářství i v dalších zákonech, které s ním úzce souvisí. A takovým zákonem je také zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
Pokud zahrádkářský zákon schválen nebude, je připomínka jeho důležitosti brát ohled na zahrádkářskou činnost ještě důležitější. Zahrádkářskou činností je, stejně jako v návrhu zahrádkářského zákona, i v tomto pozměňovacím návrhu míněna veřejně prospěšná činnost. Nesmíme zapomínat na ekologický přínos zahrádkaření a důležitá je i jeho funkce udržitelnosti vody v krajině. Pozitivní je také role zahrádek při regulaci teploty. To platí hlavně v létě, kdy rozpálená města mohou být částečně ochlazovaná rostlinami porostlými plochami. Velmi důležité je tedy také vhodné umístění zahrádek pro účely zahrádkářské činnosti v plánech měst a obcí.
Proto jsem svým pozměňovacím návrhem rozšířila § 2 o větu: "V městských i venkovských oblastech se pozemkové úpravy vykonávají rovněž ve prospěch zahrádkářské činnosti a s ohledem na ni." Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která je v tuto chvíli jako poslední přihlášená do rozpravy. Prosím.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem k této novele. Tento pozměňovací návrh předkládá můj kolega Marian Jurečka. V něm se navrhuje, aby vlastníci pozemků byli povinni oznamovat Státnímu pozemkovému úřadu, že se na pozemku nachází stavba k vodohospodářské melioraci. Jelikož je tuto skutečnost mnohdy obtížné zjistit, je Státní pozemkový úřad povinen na žádost vlastníka pozemku provést šetření, zda se na pozemku meliorace nachází. O melioracích pak vede celostátní evidenci a zároveň je oznamuje katastru nemovitostí. Ten jejich existence na pozemku zapisuje formou poznámky. Porušení povinnosti vlastníků pozemku ohlásit meliorační stavbu je sankcionováno pokutou. Tu je ale možné uložit až od roku 2025. Do té doby má tedy vlastník dostatek času zjistit a ohlásit existenci meliorace svépomocí nebo požádat Státní pozemkový úřad o provedení příslušného šetření.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Seznámím vás s omluvenkou. Pan poslanec Benešík se omlouvá z dnešního jednání od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů a dále pan poslanec Pustějovský se omlouvá dnes mezi 17.30 a půlnocí, tedy do konce jednacího dne, také z pracovních důvodů.
A nyní, pokud se již nikdo další do obecné rozpravy nehlásí - a já nikoho nevidím - tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele. (Ministr Toman: Ano.) Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Ještě jednou dobrý den. Já jenom vystupuji na základě dotazu pana poslance Bendla. Chci jenom říct, že za prvé to zrychlení bude v tom, že se to může teď dělat v několika katastrech dohromady. Doteď se musely projednat zvlášť ty katastry vedle sebe, takže toto bude zjednodušení.
Druhá věc je, čím je daná kapacita, čím to urychlíme. Maximální absorpční kapacita v tuto chvíli firem a všech, co jsou schopni to udělat v tomto procesu, je 2,5 mld. korun řádově. To znamená, když to budeme postupně navyšovat, tak se dostaneme někam ke 3, 3,5 mld. Já chci říct, že tam dáváme v průměru okolo 2 miliard korun, když s to vezmu od roku 2014, s výjimkou roků 2015 a 2016, jinak tam jde od 1,9 až do těch 2 mld. korun. A to je to zrychlení, které bude, a samozřejmě čím víc tam půjde peněz, tím to budeme moct zasmlouvat, protože my to musíme vysoutěžit, tyto věci.
Já jinak bych poprosil pana kolegu Bendla, aby se podíval, kolik peněz do toho dával on, když dělal ministra. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan zpravodaj má také zájem o závěrečné slovo. Prosím.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Jenom na doplnění pana ministra. Myslím si, že v rámci pozemkových úprav ministerstvo i zemědělský výbor udělaly ve své práci poměrně velký kus a i díky pozměňovacímu návrhu, který připravila kolegyně Krutáková, byl schválen zemědělským výborem. Tak jsem přesvědčen o tom, že těch finančních prostředků, které jsou zapotřebí k realizaci během roku, tam bude dostačující množství. A je tady příslib ze strany ministerstva, že to není jednorázová akce, ale že ty finanční prostředky se tam budou dávat v tom přislíbeném objemu i v příštích letech. Tak to je jenom na doplnění pana ministra. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A závěrečné slovo ze strany zpravodaje výboru pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj asi nebude potřeba. V tom případě otevírám podrobnou rozpravu, protože nějaké návrhy, které bychom měli hlasovat v tuto chvíli, nebyly načteny. Jako první je přihlášena paní poslankyně Jarošová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Tímto se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5828, který jsem zdůvodnila ve všeobecné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano děkuji. Návrhy je potřeba zdůvodnit, pokud mají být předneseny v podrobné rozpravě. Prosím paní poslankyni Golasowskou, která je v tuto chvíli poslední přihlášenou v podrobné rozpravě. Prosím.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Také bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který byl okomentován v obecné rozpravě. Pozměňovací návrh je pod číslem sněmovního dokumentu 5827. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla poslední přihláška v podrobné rozpravě. Pokud se do podrobné rozpravy k tomuto bodu již nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě ze strany navrhovatele či zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě není nic, o čem bychom v tuhle chvíli měli hlasovat. Já druhé čtení tohoto návrhu končím. Děkuji všem za účast.
Posuneme se k pátému bodu této chůze, což je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.