(18.00 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Já si dovolím citovat odpověď pana ministra Adama Vojtěcha na mou písemnou interpelaci: Respirátory vyrábějí stovky výrobních firem v různých zemích, především pak v Číně. Konkrétní informace o výrobci není a nebyla zdaleka tou nejdůležitější a v první fázi nákupní tým Ministerstva zdravotnictví neměl prostor sbírat informace, které nebyly potřebné.
Ty informace, které jsem zde už říkal, zjistil analytický tým Pirátů, ne ty kvality certifikátů, to zabralo asi dva nebo tři dny, ale informace o těch podivných firmách a jejich majitelích jsme z veřejně dostupných zdrojů databází vyrešeršovali asi za půl dne. Očekával bych, že pokud děláte nákupy v řádu stovek milionů veřejných peněz, které míří k miliardám, tuto půldenní rešeršní práci určitě někdo na Ministerstvu zdravotnictví zvládne. Pro mě je velmi problematické, že ministerstvo prostě netušilo, kdo v danou chvíli ty respirátory dodává, a přitom třetina objednávek byla zrušena nejčastěji z důvodu špatné kvality. A v čem já vidím poměrně zásadní problém, od těch dodavatelů pak nakupovaly ochranné pomůcky nemocnice, kraje či pečovatelské domy. A já si myslím, že je velmi pravděpodobné, že tedy nakoupily rovněž nekvalitní ochranné pomůcky, které jim neposkytovaly požadovanou ochranu, protože prostě měly stejný typ, jako kupuje ministerstvo, a neexistovala žádná reference.
Já bych byl rád, až dnešní třeba i schůze skončí, aby ministerstvo poskytlo tuto referenci a dělalo potřebnou osvětu, řeklo, od kterých firem a které typy respirátorů a zdravotních pomůcek nesplňovaly požadavky na kvalitu, aby je v České republice instituce nebo i občané, soukromé osoby, nekupovali s nějakým falešným dojmem, že je to ochrání v případě, že by zase propukla ať lokálně, nebo v nějaké druhé vlně podobná pandemie, jakou Česká republika prošla.
Já zde mám připravených několik konsenzuálních návrhů, které bych představil až v pozdější části této debaty, pokud se do ní budou další lidé hlásit. Máme zde návrhy, což je jedna z důležitých oblastí - je to nedostatek zásob. To si myslím, že bylo na počátku celého tohoto problému s nákupy, že Česká republika neměla hmotné rezervy a dlouho nám bylo tvrzeno, že to není problém.
Druhá část těch usnesení bude mířit na problematické nákupy ochranných pomůcek s tím, aby se teď, v momentě, kdy se Česká republika dozásobuje, protože to nejsou nějaké zásoby, které máme napořád, ta spotřeba není v řádech jednotek tisíců, ale je úplně v jiných řádech během dne v jednotlivých zdravotnických zařízeních, takže aby se podobné nákupy neopakovaly, a nespraví to ani to, že si uděláme nějakou speciální výjimku do zákona o zadávání veřejných zakázek.
Poslední série navrhovaných usnesení bude mířit na velmi důležitou oblast. Ta oblast je důležitá i z pohledu nakopnutí zmrazené ekonomiky České republiky a je to skutečně plán a reálné zapojení domácích výrobců i třeba ve spolupráci s odbornými pracovišti a s univerzitami. Těch projektů je celá řada, ať je to ČVUT, ať je to báňská univerzita, jakým způsobem vláda to, co vykládala v médiích - spolupracujeme s českými firmami, chceme jim pomoci - tak ta usnesení míří na to, aby tato pomoc nebyla pouze deklarovaná, pouze v televizních vystoupeních, ale aby se v následujících měsících stala skutečností. Jednak české firmy zejména v oblasti nanotechnologií jsou skutečně na špici světové produkce a vývoje, jednak my zde vymýšlíme programy, a je to správně, jak pomoci firmám. Přitom když jsme se bavili o míře peněz, které byly v danou chvíli utraceny za nákupy v zahraničí, kdyby tyto peníze končily v české ekonomice, byla by to win-win situace.
Takže já bych tímto ukončil své úvodní slovo. Děkuji a sednu si zde na pozici zpravodaje, které se ujímám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než zahájím všeobecnou rozpravu, seznámím Sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se paní poslankyně Kozlová mezi 18.00 a půlnocí z rodinných důvodů, pan poslanec Onderka se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů a taktéž zítra 5. 6. po celý jednací den z osobních důvodů. Paní poslankyně Jarošová se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan poslanec Špičák se omlouvá též od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Nyní tedy zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Lipavský.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tento bod se jmenuje Informace vlády o nákupech zdravotnického materiálu a podílů v soukromých firmách či jiných zvažovaných intervencích. Já budu hovořit především k té druhé části, tedy o podílech v soukromých firmách či jiných zvažovaných intervencích, konkrétně budu hovořit o kauze společnosti Smartwings.
Chtěl bych osvětlit, v čem je celý ten proces netransparentní, protože se to dozvídáme z nesouvislých a protichůdných vyjádření v médiích a trpíme naprostým nedostatkem informací. Popíšu zcela pochybnou vlastnickou strukturu společnosti Smartwings, protože to je naprosto zásadní pro pochopení toho, proč si ta společnost nezaslouží prostředky z českého státního rozpočtu. Vysvětlím také, že nelze hovořit o této společnosti jako o strategické firmě. Aby to nebylo jenom negativní a samé ne ne ne, tak také nastíním určitá řešení toho, jak by stát měl případně takové intervence do české ekonomiky provádět.
Informace vlády, za prvé, jsou naprosto nejasné, ten proces je naprosto netransparentní, slyšíme různá zmatečná a dost často protichůdná vyjádření. Jednou je ta firma strategická, podruhé není. Ministryně spravedlnosti mluvila o záchranném polštáři, pak za to dostala vynadáno, že podnikatelé mají mít něco doma našetřeno. Pan ministr Havlíček mluvil o takzvané vizitce. Takže ta sdělení se různě liší, ale je to relevantní, protože se bavíme o částce až 2,5 mld. korun z českého rozpočtu. To není málo peněz. To je poměrně hodně. To jsou peníze, které platí naši občané na daních.
Dnes zaznělo číslo od Jiřího Šimáněho, že to má být garance úvěru 1,7 mld. Problém je, že by se garantovalo něco, co žádný komerční subjekt garantovat nechce. A proč to komerční subjekt nechce garantovat? Protože nevěří tomu, že ten projekt bude úspěšný. Na druhou stranu on říká, že nechce, aby mu stát ty peníze daroval. Tak co to je jiného, když to čeští daňoví poplatníci s velkou pravděpodobností budou platit třeba za rok, za dva, pokud by ta společnost zkrachovala, než dar? Je to naprosto riziková operace, letecký průmysl je ve své nejhlubší krizi a my se podle toho musíme zachovat.
Fakt číslo 2. Pochybná majetková struktura skupiny Smartwings vede do daňových rájů. Dle dostupných informací má skupina Smartwings následující vlastnickou strukturu: 49,9 % akcií vlastní obchodní společnost Rainbow Wisdom Investments Ltd., o té pojednám ještě dále, 11 % Roman Vik, 11 % Unimex Group, 27 % Canaria Travel. To je z rejstříků. Potom se můžeme dočíst dnes nebo v pondělí v novinách, že ta struktura je trošku jiná, že Rainbow, ta čínská část, si drží stále tu polovinu, 25 % drží EH Group, kterou ovládá pan Vik, 14 % drží UG Jet 2, kterou ovládá Unimex Group, a dalších 11 % Unimex Group. Co se týče Unimex Group, to je velice zajímavé, protože to z poloviny vlastní fyzické osoby Šimáně a Šmejkal, ale druhou půlku drží přes společnosti v Nizozemí NEVILLE Investments a JADA Investments.
Tak a teď se dostáváme k tomu opravdu zajímavému, k té lahůdce. Co se týče podílu Rainbow, tak ta byla založena v Hongkongu v roce 2016. Jejím zakládajícím společníkem byla obchodní společnost Ultimate Best Investments Limited. Vklad základního kapitálu do této společnosti tehdy představoval jeden hongkongský dolar, to jsou zhruba 3 koruny, za což tak koupíte nejlevnější rohlík od Penamu. V současné době základní kapitál společnosti Rainbow tvoří 4 hongkongské dolary, což je cena nejlevnějšího koláče z Penamu. Od dubna 2020 je ředitelem společnosti Rainbow nějaký pan Fan Čeng a ten je zároveň zástupcem generálního ředitele v CITIC Construction a také tajemníkem v CITIC Secretaries Limited. ***