(12.00 hodin)
(pokračuje Luzar)
Toto by mělo být vždy jako základ našeho postupu, politického přístupu, k informacím, které získáváme a které dáváme dále. Protože to, co se momentálně děje po první vlně přístupu k informacím, ta panika, která ve společnosti vznikla - a mohu-li říci, jsem rád za to, že se projevila v tom, že lidé začali třeba šít roušky, to je to pozitivní, co vzniklo, tak jsem velice rád, že se to neobrátilo v tu paniku negativní, která tady mohla s tímto vzniknout. Do toho se samozřejmě rámuje, že málokdo věděl, jak reagovat, jak zasáhnout.
Dneska tady slyším, jak různá ministerstva různě přistupovala a tam udělala chybu, tam udělala chybu, nebo naopak tam byly reakce dobré, tam fungovaly správně. Je účelem dnešního dne, kdy ještě nemáme překonanou tuto krizi, hodnotit? Já si myslím, že není. To hodnocení přijde, přijde odborné hodnocení, přijde hodnocení ekonomické, přijde hodnocení možná i trestněprávní, nevím. Víme, že má úkol Nejvyšší kontrolní úřad, aby provedl šetření, které se týká hospodárnosti, vynakládání a fungování v rámci nouzového stavu, ale nemáme výsledky. A už předvídáme. Už chceme dělat komisi, už chceme tady usnesením ukládat věci, aniž bychom měli podklady, které by měly být důležité v rámci rozhodování.
Na lavicích představitelé politických klubů v této Sněmovně dostali návrh usnesení, které by mělo být završením tohoto bodu. Ale já si myslím, že to není dobře. Jestli z toho usnesení, které jsem měl možnost vidět, něco považuji za zajímavé nebo důležité, je příprava pandemického plánu pro příští období. To jsem ochoten za svou osobu podpořit, ale ještě jsme to v klubu neřešili, nebavili jsme se o tom. Přesto jestli má být něco do budoucna východiskem, tak je to hledat cesty k přípravě na budoucí krize, které přijdou.
Co osobně považuji za nutné, aby součástí pandemického plánu bylo, je včasná reakce. Jestli něco můžu považovat za chybu, ale teď ne chybu České republiky, ne chybu naší vlády, ale chybu obecně nás Evropanů, je absolutní podcenění pandemických plánů v Evropě. Budu se zabývat pouze Evropou, necháme ostatní státy bokem, ale minimálně v prosinci minulého roku již první signály o vzniku nějakých pandemických chorob, které zasáhly Asii, byly.
Jak reagoval krizový štáb a hlavně jak reagovaly krizové štáby jednotlivých ministerstev, jestli komunikovaly, zvýšily svou nějakou potenciální možnost se scházet a informovat se, jak jsou připravena jednotlivá ministerstva. To jsou věci, které by měly proběhnout v analýze a měly by se za účasti odborníků na krizové plánování v nějakém režimu vlády, popř. krizového štábu, pokud tento krizový štáb ještě je ustaven a funguje, také probírat. Momentálně jsou aktuálnější jiné věci, řeší se aktuální věci potřeb této republiky. Ale přijde doba, kdy tento štáb by měl završit svoji činnost také tím, že zhodnotí svoji připravenost a nabídne řešení do budoucna. Každé ministerstvo má své krizové štáby, každé ministerstvo má své úředníky, kteří mají na starosti krizové plánování. Jestli bychom se někde měli zaměřit jako volení zástupci občanů, tak je to přesně na tuto oblast, jak dalece se nakládá s prací těchto úředníků, kteří připravovali pro jednotlivá ministerstva práci, a jak dalece tato činnost byla koordinovaná. Proto jestli bychom se měli o něčem bavit a nějaké komise ustanovovat, tak bych šel spíše cestou podvýboru krizového řízení pod některým z výborů, ať již bezpečnosti, kde by měly být předkládány krizové plány jednotlivých ministerstev, návrhy řešení, protože to samozřejmě má i důsledky a dopady do rozpočtu, samozřejmě má to důsledky a dopady do jiných zákonů a jiných činností, které tato země potřebuje a dělá.
Za svou osobu mohu říci, že jsem spokojen. Spokojen s tím, že po prvotních váhavých krocích česká vláda udělala kus dobré práce. Kus dobré práce pro občany České republiky, kus dobré práce pro uklidnění té paniky, která vznikla. Jak poznáte, kdy končí panika? Když většina lidí začne přistupovat k tomu nebezpečí s humorem, začne přistupovat k tomu s přístupem, že ono to vlastně tak nebezpečné není. Vždyť to nebezpečí tu neustále je, lidi umírají, lidi jsou postiženi tímto koronavirovým onemocněním, přesto začínají přistupovat s humorem k této situaci a vytváří určitou pozici ve společnosti, která již je schopna překonávat krize, které z toho vyplývají.
Čili já bych tady vám všem rád doporučil, abychom tuto věc neřešili formou usnesení, které je připraveno, ale spíše se zaměřili na budoucnost a hledali cesty a řešení pro příští následnou pandemii.
Tady si dovolím jenom malý historický exkurz o pár let zpět do roku 2015, kdy vznikl pandemický projekt Zdraví 2020, který přesně na základě analýz zkušeností ze SARS 1 připravoval plány pro Českou republiku do roku 2020, což je aktuální rok, jak postupovat, kdyby náhodou přišly tady tyto choroby. Možná i díky tomu jsme byli částečně na to připraveni, měli jsme kapacity v okresech, měli jsme kapacity v nemocnicích, jak postupovat, když tato pandemická chřipka COVID-19 přišla. To je správné řešení těchto postupů. A proto se mi nelíbí i název toho bodu, proto se mi nelíbí i snahy tomu dát nějaký politický nástin, že by se to dalo použít i v případě politického souboje politických stran. Není to dobře. Je to vážná věc, a proto bychom k tomu měli i se vší vážností přistupovat a nemít snahu získávat politické body.
Děkuji vám za pozornost. A ještě jednou znovu opakuji, zkusme i vůči občanům být seriózní, nestrašme občany, zkusme k tomu přistupovat se vší vážností a odborností, nechme také, aby rozhodovali odborníci, a nesnažme se za každou cenu dávat nějaké návrhy jen proto, abychom ten návrh dali. Vyhodnocení je před námi, bude se dlouhé roky vyhodnocovat, to mi věřte, vzpomeňte si na povodně. A věřím, že následné další krize, které přijdou - a určitě přijdou, jestli to bude za rok, za dva, za deset, za padesát let, ale přijdou - budou naši nástupci připraveni řešit možná lépe než my. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak přeji pěkné poledne a nyní tedy máme v obecné rozpravě přihlášeny tři poslance, resp. dva poslance a jednu ministryni. Takže nyní vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní Olga Richterová a paní ministryně Alena Schillerová si přála vystoupit pak jako úplně poslední v obecné rozpravě, takže uvidíme, kdo se ještě přihlásí. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré poledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Já jsem zde k bodu 1 schváleného programu 50. mimořádné schůze vystoupil již minulý týden. Jenom připomenu, že jsem zde zmiňoval několik oblastí, které si myslím, že zaslouží komentář, k té první vlně koronavirové krize v naší zemi.
Hovořil jsem zde o tom, že jsme v té první fázi, v těch prvních týdnech, jako zástupci opozice podpořili karanténní a bariérová opatření, která vláda v souvislosti s nákazou COVID-19 v naší zemi zavedla. Také jsme měli podle mého názoru velmi vstřícný přístup k té krizové legislativě, kterou jsme zde ve velkém spěchu - a bylo to potřebné, aby to bylo co nejrychleji - schvalovali.
Tady musím navázat ještě na kolegu Ivana Bartoše, který zmiňoval, že opozice zde přicházela se spoustou konstruktivních pozměňovacích návrhů, na které ale vláda z větší části neslyšela. Pak ale s některými z nich sama přišla, když jsme tady některé ty zákony takzvaně opravovali, tak v té druhé fázi část našich návrhů bylo použito ze strany vlády. Samozřejmě důležité je, že ty změny nakonec byly schváleny, ale nemyslím si, že to vždycky bylo úplně košer. ***