(10.30 hodin)
(pokračuje Mašek)
Tím, že se přijala opatření a oploštili jsme tu křivku - celý národ je dneska už v podstatě specialistou, jako každý zná fotbal, hokej, tak teď asi každý ví, co to je reprodukční číslo a co to je oploštění křivky apod. - tak jsme si vědomi toho, že tohle se na začátku podařilo, a skutečně my jsme měli těch ventilovaných lůžek dostatek a nestalo se, že bychom se o nějakého pacienta nedokázali postarat. Tam patří veliký díky i profesoru Černému, který se ujal toho, že vytvořil vlastně program využití těchto ventilovaných lůžek. To je jedna z věcí, kdy vlastně ta koronavirová krize nás posunuje někde i dopředu, protože to se dá využít i v běžném mírovém životě, kdy se někdy stane, že je nedostatek ventilovaných lůžek, a na základě využití takovýchto programů můžou záchranky zajet třeba do sousední nemocnice. Ale to jsem se odklonil už příliš asi od toho tématu.
Je pravdou, že ochranné prostředky v té době bylo možné nakoupit jen za cenu využití nouzového stavu, že skutečně nebylo možné dělat klasická výběrová řízení. A tady bych chtěl říct, že bychom to opravdu neměli politizovat. Neměla by to posuzovaná žádná komise složená z poslanců, kteří jsou členy nějakých konkrétních stran a mají nějaké konkrétní politické cíle, ale tady bych doporučoval a i s ohledem k tomu, co tady řekl ctěný kolega Fiala - prostřednictvím pana předsedajícího bych panu Fialovi chtěl říct, že já bych preferoval opravdu důvěru k těm, kteří to šetřit mají, a to je v tomto případě pracovníkům NKÚ.
Další kapitolka - komu patří poděkování. Poděkování patří všem. Všem, kteří doma šili roušky, všem, kteří se snažili zajistit dodávky ochranných prostředků, tedy týmům Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva vnitra, krizovým štábům, krizařům na krajích, složkám IZS, sestrám, lékařům, lékárníkům, pracovníkům v sociálních službách, pošťákům, prodavačům, řidičům, prostě všem lidem, kteří dále chodili do práce a zajišťovali chod společnosti. Pandemická hrozba přechodně semkla celý národ. Bohužel dnes už se z toho opět všechno dělá politika a je to škoda.
Kde vidím rezervy? Teď vás možná překvapím. Paradoxně v komunikaci. Méně je někdy více. Při vyhlášení krizového stavu by měla nastoupit i krizová komunikace. Výstupy z krizových štábů, výstupy z jednání vlády by měly být předávány občanům v určitých časech, v určité formě, v určitém rozsahu a neměla by média - ale to je otázka, jestli bychom to neměli ošetřit - když je to opravdu krizový, nouzový stav, tak by se nemělo dít, že probíhá paralelní 24hodinová komunikace na všech kanálech s tím, že se snaží redaktoři vyzískat nějakou senzaci, vyzískat nějaký jiný názor, ať už je to dotazy na jednotlivé ministry, kteří nemají třeba plošně tu informaci, nebo už výstup z krizového štábu, anebo oslovování různých odborníků, z nichž někteří jsou opravdu renomovaní odborníci, ale svými názory mohou narušit řešení té konkrétní v tuto chvíli pandemické krize. Takže tam vidím velkou rezervu a mělo by se to změnit. Prostě nouzový stav by měl být nouzovým stavem, potom se všemi důsledky i s důsledkem jasné, přímé, věcné komunikace.
Z této komunikace mám negativní zkušenost v tom, že když padly termíny promořování, návrat dětí do škol, pendleři apod., tak se zdvihaly vlny dotazů, kdy my lékaři jsme byli oslovováni ohroženými skupinami poměrně dojemně: je nám 65, jsem po infarktu, mám diabetes, manžel má tohle, tohle - máme šanci přežít? A podobně. A to všechno bylo z toho, že lidé byli prostě vybláznění z těch pořadů, například Máte slovo u Míši Jílkové apod., kde probíhaly všelijaké diskuze a probíhaly názory různých odborníků, kteří vlastně někdy znevěrohodňovali ty kroky, které vláda dělá.
Dále samozřejmě vidím rezervy v těch zásobách ochranných prostředků a schopnosti je vyrábět bez závislosti na zahraničních dodávkách. To si myslím, že je velmi důležité a že tomuhle se musíme věnovat, ale zase si nemyslím, že by to mělo jít z Poslanecké sněmovny. Já prostě věřím v to, že odborníci, kteří se tím zabývají, hygienici, epidemiologové, Ministerstvo zdravotnictví, přirozeně zareagují a že jim v tom nemusíme úplně radit.
A bude asi potřeba se také podívat - vím, že jste to neradi slyšeli někteří - na zákon o ochraně veřejného zdraví, protože zase ne vždycky je potřeba aktivovat krizové stavy, nouzové stavy, využívat nouzových zákonů, ale například při lokálních epidemiích je možné využít zákon o ochraně veřejného zdraví a je potřeba tam opravdu posílit některé pravomoci v tom, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo lokálně dělat nějaká opatření a nemusel se z toho dělat krizový stav, i včetně možná okamžitých nákupů apod. To je tady k diskuzi ve Sněmovně.
Další kapitolka - co se osvědčilo. Kladivem proti šíření koronaviru z medicínského hlediska pro mě bylo elektronické objednávání pacientů, telefonické konzultace pacientů s lékaři a zejména tady dlouho diskutované a některými skupinami odmítané eRecept a eNeschopenka. Tyhle věci, ta digitalizace zdravotnictví významným způsobem snížila návštěvnost pacientů v nemocnicích, v ambulancích a snížila šíření infekce. Takže to beru jako pozitivum a vidíme, že na tomhle je potřeba pracovat a umět to využívat i do budoucna i při běžných chřipkových epidemiích. Bylo by to opravdu dobré. Zamezili bychom tak zavírání zdravotnických zařízení z důvodu nakažení personálu.
Osvědčily se už zmiňované rychle zřízené odběrové týmy, kdy posádky záchranky doplnili odborníci z infekčních oddělení a odebírali pacientům ty stěry přímo doma, případně krev, bez nutnosti jejich návštěvy ve zdravotnických zařízeních. Osvědčily se později dobudované odběrové stany před nemocnicemi. Musím tady zmínit i práci KHS při trasování, tam odvedli velkou práci, a už tady zmiňovanou chytrou karanténu. Tady bych chtěl jenom podpořit žádost hygieniků a epidemiologů o posílení. Už jsem o tom hovořil s panem ministrem a je třeba tuto hygienickou službu podpořit. My jsme ji totiž řadu let devastovali. Ta byla oklešťována postupně a vidíme, že ti hygienici mají své místo, a když jsem měl možnost mluvit s krajským hygienikem v Hradci Králové, tak skutečně říkal, že hygiena je už na hraně toho, aby mohla plnit své základní funkce, mezi které patří i konkrétní kontroly na jednotlivých pracovištích, prostě tam, kam mají chodit. Oni už na to kapacitně dneska nemají. Takže posílení hygieny by měl být jeden z výstupů.
Co nám pomohlo nejvíce? Paradoxně ta kritizovaná připravenost. Tady řada z vás říká, že jsme připraveni nebyli, ale my jsme připraveni byli. To jsem vám říkal jako IZS, jako nemocnice, jako specializovaná pracoviště pro příjem infekčních pacientů apod. Nebudu se opakovat.
Co nám pomohlo dále? Byla to razantnost vlády v rozhodování. Opět, vláda byla kritizována za ta rozhodnutí, a viděli jsme, že Evropa nás následovala. Následovala nás o několik dnů až o několik týdnů. Evropská unie nás tady v tom rozhodování nepodržela. Takže je skutečnost, že razantnost postupu vlády z mého pohledu měla být ještě větší na začátku v souvislosti s tou Itálií a Rakouskem, tak jsme mohli být ještě na lepších číslech. Ale stalo se. Přesto jsme byli opravdu - anebo jsme skvělí v té zdravotnické části.
Činnost hygieniků, epidemiologů a statistiků, to už jsme tady zmiňovali. Pomohla nám disciplína při dodržování opatření, nošení roušek a teď pomohla nám určitě i genetika, abychom to všechno nesváděli na to, jak jsme skvělí a že jsme to jenom opatřeními zvládli. Určitě tam hraje genetika a určitě tam hraje roli i proočkovanost populace a s tím vysoký stupeň imunizace naší populace. Jsme zřejmě odolnější. A tady to je na margo třeba Pirátů, kteří bojují proti očkování - zvažujte to, to všechno se vším souvisí, a to očkování se jeví, jako že je velice důležité. Pomohly nám i okamžitě přijaté zákazy návštěv ve zdravotnických zařízeních. To všechno zafungovalo. ***