(10.10 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Praha 6 byla prvním ohniskem v celé republice, je to tam o to více vnímáno. A není to tak, že někdo někoho obětoval. Je to tak, že to je osobní odvaha každého ředitele, nejenom pana ministra, aby zacházel se zdravím našich dětí. A myslím, že to zdraví je na prvním místě, a ti ředitelé to určitě nedělali schválně. Naopak, chrání to naše nejcennější - to jsou ty děti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Procházková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Procházková: Dobré dopoledne vše. Mně fakt vůbec nevadí, že tady premiér není. Ani trošku mi to nevadí. A víte proč? Protože je v Karlovarském kraji, kde řeší Sokolovskou uhelnou, která bude propouštět na základě emisních povolenek minimálně tisíc lidí, v co nejkratší době. Řeší tam se starosty a to setkání těch lidí se musí naplánovat. A to opravdu není žádná legrace, aby se sešli všichni a měli šanci. Tady dneska hovoříme o věcech, které už jsou tisíckrát probírané. Ano, možná to může být dneska komplexně probráno, ano, chápu. Ale už to tady premiér mockrát řekl, ten svůj názor, a já jsem radši, když řeší něco tam, kde je to opravdu vážné a nutné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Antonín Staněk s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není to první ať už řádná, nebo mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které si my, řadoví poslanci Parlamentu České republiky, stěžujeme na vystoupení s přednostními právy. Já se přiznám, že mám připravený příspěvek, ve kterém chci hovořit o věcech, které vycházejí ze zkušeností, z toho, co dělali zaměstnanci, pracovníci, zdravotníci v Olomouckém kraji, protože bod, který se dnes projednává, je bodem vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky. Já si nejsem jistý, zda ještě dnes k tomu mému vystoupení může dojít. Proč? Jen proto, že se zde dohadujeme, sice oprávněně, v těch mimořádných, přednostních vystoupeních. Prosím vás kolegy s těmito přednostními právy, zkuste trochu respektovat i nás, řadové poslance. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračujeme vystoupením kolegy Beitla. A ještě než mu dám slovo, konstatuji omluvu pana poslance Marka Bendy od 10.30 hodin z pracovních důvodů do konce jednacího dnes. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kdo si počká, ten se dočká. Děkuji za slovo.
My jsme tady před týdnem slyšeli z úst ministra zdravotnictví, ministra vnitra zprávu o tom, jaká byla situace na trhu s ochrannými prostředky, jak bylo těžké sem ty miliony kusů, které naše republika potřebovala, dostat. Můj příspěvek je na podobné téma, v úplně jiném měřítku, ale možná pro vás bude zajímavý, možná inspirující.
15 března na tiskové konferenci prohlásil pan předseda vlády v souvislosti s tím, že komentoval právě stav počtu ochranných prostředků v našem zdravotnictví a v České republice, tak mluvil o tom, že ochranných prostředků, konkrétně respirátorů, je dostatek, a pokud někde nejsou, tak že je osobně doveze. Já jsem v té době byl v kontaktu s lékaři na jablonecké poliklinice i s ostatními v regionu a věděl jsem, že tam nic nemají. Hodně mě to nadzvedlo. A potom jsem se shodou okolností dostal k informaci, že ty ochranné prostředky a respirátory v Číně jsou, že je dovézt lze, a jednou podmínkou bylo, že se musí peníze poslat dopředu. Nebyla to úplně standardní obchodní situace.
Obvolal jsem si ty kontakty, se kterými jsem byl, obvolal jsem starosty, se kterými jsem v kontaktu, a během nějakých pěti telefonů jsem měl poptávku asi na čtyři tisíce respirátorů. Tenkrát ta vyhlášená cena byla 82,30 koruny za kus včetně letecké dopravy. Když jsem tahle čísla viděl a viděl jsem ten hlad a viděl jsem tu potřebu, tak jsem se rozhodl konat. Poslal jsem do Číny řádově půl milionu korun a rozjel jsem vlastně tu akci, abych ty respirátory k těm zdravotníkům dovezl.
Bylo to docela napínavé období, samozřejmě. Trvalo to celkem šest dní. Měl jsem dílčí informace. Můžu potvrdit to, že v Číně ta situace byla docela dramatická, chaotická, bylo i těžké najít letecké kapacity. Potom, když se to zboží dostalo do Evropy, tak zase hrozilo, že bude zrekvírováno na nějaké hranici, než se dostane do České republiky. Nicméně shodou okolností 24. března, šest dní potom, co jsem ty peníze poslal, se ta zásilka dostala na pražskou Ruzyni a my jsme tenkrát v úterý zrovna zasedali. Já jsem tady před Sněmovnou ty respirátory překládal do svého auta a ještě ten den večer na cestě jsem je dával, nebo respektive předával starostům, se kterými jsem byl domluvený, na benzinových pumpách a ti to potom posílali k potřebným subjektům.
Na základě tohoto jsem realizoval ještě jednu dodávku. Moje kancelář fungovala dva týdny jako distribuční středisko. Obvolávali jsme, připravovali jsme ty zásilky, následně jsme je fakturovali a celkem jsem tedy rozvezl po Libereckém kraji osm tisíc respirátorů v hodnotě asi 660 tisíc korun lékařům na poliklinikách, a školám a školkám, které byly otevřené v mimořádném režimu, jsem materiál asi jednoho sta tisíce korun daroval.
Já můžu opravdu potvrdit, že v celé té době té třetí březnové dekádě byly ochranné prostředky v omezeném počtu k dispozici pouze ve velkých krajských nemocnicích. V terénu, v poliklinikách, u hasičů, v domovech pro seniory, obecních úřadech, těch mateřských školách, školkách, městská policie, Vězeňská služba, všechny instituce, které v první linii zajišťovaly chod této země v době, kdy ty zprávy o tom, jak ta infekce je nebezpečná, tak v této době ti lidé chodili do práce, komunikovali s veřejností nebo se svými klienty a chyběly jakékoliv účinné ochranné prostředky.
Když to celé shrnu, tak ta objednávka byla skutečně v té těžké době realizována za šest dní, mezi 8. a 24. březnem. Jeden respirátor stál 82,30 včetně dopravy. To letadlo, které přivezlo státní pomoc, přistálo, když to připomenu, 20. března v noci a ty ochranné prostředky se na obce našeho kraje z té státní úrovně dostaly až 28. března v 10.00 hodin večer, tedy více než šestnáct dní po vyhlášení nouzového stavu.
Já bych chtěl poděkovat všem, se kterými jsem na té akci spolupracoval, všem, které jsem jmenoval a kteří v té první linii čelili, byli to opravdu báječní lidé a neschovali se, čelili svým povinnostem bez ochranných prostředků, a já jsem velmi rád, že jsem jim v tom mohl aspoň trochu pomoci. Využiji toho, že je tady pan ministr zdravotnictví, protože ze stejných zdrojů mám informaci o tom, že chybí ochranné rukavice i v chirurgických ordinacích, kde se pracuje s infekcemi řádově nebezpečnějšími, než je i ten nešťastný covid. Pokud to jde, distributoři tvrdí, že jsou dodávky určené pouze zase do velkých nemocnic. Nevím, jaké kroky je schopné ministerstvo udělat, aby se ten trh zklidnil. Viděl jsem i usnesení vlády, které připravuje nějaké strategické nákupy. Prosím, dělejte ty nákupy a plňte ty sklady tak, aby se aspoň část toho zboží dostala zase do těch regionů na ty polikliniky, do ambulancí a lékaři nemuseli ty rukavice shánět jako za komunistů před Vánocemi banány.
Děkuji za pozornost, přeji pěkný den.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Beitlovi. Nyní pan poslanec Jiří Mašek a kolega Marek Benda, pokud bude muset odejít, pravděpodobně ztratí šanci. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, já jsem si svůj proslov tady rozdělil do několika kapitolek.
První kapitola, dovolil jsem si - začátky. Tady bych chtěl přiznat, že skutečně tak jak nás o tom pan Stanjura opakovaně tady informoval s panem Fialou, skutečně v lednu tady byl návrh od pana docenta Svobody, kterého si jako ctěného kolegy velmi vážím a vím, že je i zkušeným epidemiologem, že v tom má vzdělání, že má z tohoto atestaci, z hygieny, tak skutečně tady byl návrh projednávat situaci v čínském Wu-chanu. Je pravda, že to neprošlo do programu, ale dejme si to také do souvislostí. Bylo by to o tom, že to je v Číně, a velmi bychom tady asi diskutovali o čínských hrozbách. ***