(9.50 hodin)
(pokračuje Fiala)

A zase, dámy a pánové, toto není nějaká debata o minulosti. Ekonomické problémy na řadu lidí dopadají v těchto týdnech, v těchto měsících. A věříme-li těm prognózám, které nejsou úplně příznivé, tak řada lidí se s těmi ekonomickými problémy teprve v krátké době potká. A o to je důležitější, abychom si byli jisti, že ta ekonomická pomoc je dobře nastavená a že jsme využili všech nástrojů, které jako stát máme k tomu, abychom ty lidi zachránili, abychom jim opravdu pomohli.

S tím souvisí také samozřejmě ta debata o zdravotnických pomůckách, o ochranných prostředcích a další související věci. Jednak se nelze smířit s tím, opravdu nelze, že jedno ministerstvo nakupuje šestkrát dráž než druhé totéž prakticky ve stejném čase. To prostě nejde, protože my tady nemáme nějaké resorty jako ostrovy, které jsou samostatné a cosi si dělají a pak se z toho samy zodpovídají. Ta ministerstva dohromady vytvářejí stát, dohromady vytvářejí vládu. A prostě nemůže jedna ruka nakupovat šestkrát dráž než druhá. To prostě všichni chápeme. A k tomu je potřeba se vrátit a to je potřeba řešit.

A je potřeba to řešit i kvůli budoucnosti, abychom zase byli připraveni na případnou jinou pandemii nebo na druhou vlnu. Nikdo si to nepřejeme, ale může to nastat. Nesmí se tady zopakovat to, co se stalo v lednu, kdy jsme se tu ptali, jak to je, a bylo nám řečeno, no tak jako vlastně se nic neděje a jsme připraveni a pomůcky máme a všechno. To už podruhé nejde, to snad všichni chápeme. Ono se to nemělo stát ani poprvé. Ale teď už to prostě nejde. Takže musíme se o tom bavit, i když je vládě třeba ta debata nepříjemná, ale je důležitá.

A tady bych se jenom krátce dotkl kolegů z SPD, kteří říkají: nás to také zajímá, ale nechceme tu vyšetřovací komisi, protože to přece vyřeší NKÚ. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího, kdyby to tak bylo, tak je to dobře. Ale ono to tak úplně není. Podívejte se, podívejte se, jak vláda nakládá se zprávami Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně varuje vládu a vyčítá vládě - ne opozice, Nejvyšší kontrolní úřad - jak špatně hospodaří, že má příliš velké prostředky investované do spotřeby státu, že je to takhle neudržitelné, že se musí víc investovat, že je potřeba šetřit a tak dál, a tak dál. To všechno najdete ve zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu - za předminulý rok, za minulý rok a pořád to tam je. Vláda to takhle vezme, hodí to do koše a hotovo. (Názorně ukazuje.) Kde máte jistotu, že toto neudělá i se zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu o nákupu zdravotnických pomůcek?

A tady nejde jenom o tu trestněprávní stránku. Tady jde i o politickou odpovědnost. A jde taky o to, aby se chyby, pokud k nim došlo, neopakovaly. A proto je taky důležité, aby se tím zabývala Poslanecká sněmovna, abychom na to měli svoji komisi, která to bude řešit do detailů. Nemusíme se pak o tom bavit na půdě Poslanecké sněmovny v rámci pléna, ale můžeme se o tom bavit v rámci té komise.

Poslední bod, který je pro nás důležitý, třetí velký úkol, který před námi všemi stojí, a o ten povedeme politický boj, to už není společná debata o tom, co se povedlo, co se nepovedlo, jak jsme připraveni na druhou vlnu pandemie. To je už předmět politického boje a to je otázka, jak postavit Česko znovu na nohy, jak postupovat dál v ekonomice, jak postupovat dál v hospodářství, jak dosáhnout toho, aby Česká republika byla prosperující, úspěšnou zemí. A my tady máme vážné obavy, že vláda chce udělat to, co už nám opakovaně naznačil pan premiér. Kdyby tu byl, tak by se k tomu mohl vyjádřit, jak to vlastně myslel, když řekl, no tak tady mám plán za 8 bilionů, nebo kolik, investiční a budeme investovat a ono to bude všechno v pořádku. No nebude.

Zaprvé ten investiční plán není žádný plán. Je to jakýsi seznam provozních výdajů, které nás všechny prostě čekají, a pak jsou tam různé nesmysly. Ale takto se nedá pokračovat. Ten Nejvyšší kontrolní úřad, který tady byl několikrát zmíněn, tak ukazuje, že hospodaření státu před krizí - před krizí - bylo už špatné, že výdaje přeskakovaly příjmy, že klesla konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání, že máme velmi slabou výkonnost veřejného sektoru, jsme na ostudném 99. místě na světě, že ty vyšší příjmy, které stát má díky tomu, že lidé pracují, že se jim daří, že podnikají, že odvádějí daně, a ty vyšší příjmy byly, tak že byly většinově spotřebovány na spotřebu státu, na provoz státu, nikoli na to, aby byly investovány do budoucnosti.

A tady se, dámy a pánové, nedá udělat střih a říct: no tak byli jsme před krizí tady (ukazuje), dělali jsme tuto politiku, teď přišla pandemie a teď se k tomu vrátíme a budeme pokračovat stejně. Stejným způsobem se z těch ekonomických potíží nedostaneme. Stejným přístupem vlády se neposune Česká republika k tomu, aby byla konkurenceschopnější, aby byla funkčnější pro občany, abychom tu měli stát, kde nás nedusí byrokracie, kde se dá opravdu podnikat, stát, který je příznivý pro drobné a střední podnikatele, na kterých, jak všichni víme, stojí naše ekonomika. Nedá se začít tam, kde jsme před krizí skončili.

A to je další debata, kterou tady musíme vést, na kterou jsme připraveni. Pro nás je důležité a chceme, aby se Česko postavilo na nohy. A v pandemii my vidíme příležitost i povinnost, abychom se o těchto věcech bavili, abychom Českou republiku i v tomto směru posunuli kupředu. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Přečtu omluvy a jednu nahlášenou hlasovací kartu. Paní poslankyně Kateřina Valachová bude hlasovat s náhradní kartou číslo 17.

Pan poslanec Pavel Pustějovský se omlouvá dnes a zítra z pracovních důvodů. Pan ministr Jan Hamáček se omlouvá dnes do 12 hodin z osobních důvodů. Pan poslanec Rakušan dnes od 9 do 10 hodin ruší svou omluvu. Pan poslanec Josef Kott od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů dnes. Pan poslanec Přemysl Mališ dnes do 10 hodin ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Jan Richter dnes z důvodů nemoci. Pan poslanec Martin Baxa dnes od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. (Ministryně mává rukou.) Paní ministryně financí má zájem vystoupit s přednostním právem? (Ne.) Nemá.

Jsme v obecné rozpravě. Ale mám tady dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Milan Brázdil a připraví se pan poslanec Josef Hájek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, pan Bartoš před chvilkou tady diskutoval a kritizoval vládu, že je tady málo členů a že vlastně nemá s kým diskutovat. Ač je léto, vzal sníh, udělal z toho takovou velkou kouli, hodil to tady mezi nás (názorně ukazuje), tak teď se bavte, a sám odejde.

Ale já bych přesto chtěl zareagovat fakticky na jednu věc a to je počet mrtvých, kteří umřeli, nebo v souvislosti s covidem zemřeli. Je to sčítání jablek a hrušek. A všechno se to dává dohromady. Jenom abyste věděli, dnes vlastně někdo, kdo umře na přirozenou smrt stářím, téměř neexistuje. Taková diagnóza... Každý jsme nějakým způsobem nemocný. A to, jak se dneska srovnává počet úmrtí v souvislosti s covidem - já neznám nikoho, kdo by zemřel na covid - ale v souvislosti, tak to je vlastně, ty státy si každý udělá tu statistiku podle svého. A my si teď budeme hnát tričko, jestli jsme lepší než Slováci? Ne. My jsme na tom výborně. Zvládli jsme to.

Jen jsem vás chtěl upozornit, že tahleta čísla, možná ani pan ministr, prostě to nejde ani srovnat. Já sám, když jsem měl na začátku noční službu a označil bych paní, která umřela, bezdomovkyně, před nádražním prostorem v Olomouci, a napsal bych tam diagnózu, která by označovala, že byla možná suspektně nemocná, tak ona by tam figurovala. Já jsem tam napsal R99, smrt z neznámé příčiny, a nechal jsem to na patologovi, který to nakonec dokončil. Jenom prosím mějme na paměti, že tato čísla jsou velmi orientační a že to nelze srovnávat napříč Evropou a říkat, tady umřelo míň lidí v souvislostí s covidem, tak jsou na tom lépe než my. My jsme na tom výborně! Zvládli jsme to. A já, říkám to znovu, opakovaně, jsem na to strašně hrdý.

Kdyby pan Bartoš, kdyby umřela mu maminka a teď by kritizoval... (Výkřik z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím vás, nepokřikujte tady po sobě. Máte deset vteřin, pane Brázdile. A poprosím, žádné osobní...

 

Poslanec Milan Brázdil: Tak promiňte, tak nebudu dál pokračovat. Tak se omlouvám, jestli jsem řekl něco špatně. Promiňte. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP