(13.00 hodin)
(pokračuje Válek)
Sociální pomoc buďto můžeme definovat tak, že vymýšlíme, jak co nejlépe postihnout ty, co ji zneužívají, anebo vymýšlíme, jak co nejlépe pomoci těm, co ji potřebují. Pokud ji vymýšlíme tak, že chceme postihnout co nejvíc těch, co ji zneužívají, často se s tím svezou ti, co ji potřebují. Pokud ji vymýšlíme tak, abychom co nejvíc pomohli těm, co ji potřebují, bohužel ji zneužije stále hodně lidí. Obě dvě cesty jsou možné.
Já vždycky budu podporovat tu cestu, abychom pomáhali všem, co to potřebují, a jsem si vědom, že budu frustrován z toho, že je zneužívána. Je to nekonečná cesta, nikdy nebude vyřešena, ale přesto podpořím posunutí tohoto zákona do druhého čtení, protože si myslím, že diskuse je potřebná, je nutná pro nás, abychom si to vydiskutovali, je nutná navenek a rozumím tomu, že nebude jednoduchá. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, máte dvě minuty.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan poslanec Foldyna si povzdychl, že by si také přál, aby děčínský region byl tak krásný jako Středočeský kraj. Já bych, vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu poslanci vzkázal, ať nezávidí. Víte, všude je něco. My zase máme ve Středočeském kraji Jermanovou Pokornou, člověk si nevybere.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Já bych chtěl požádat, abychom se ve faktických poznámkách drželi tématu.
A nyní pan poslanec Bláha s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Kalátová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já už dlouho mluvit nebudu. Jenom bych chtěl všem říct jednu zásadní věc, která si myslím, že je v tom to nejdůležitější. Pokud chceme změnit daný stav, tak musíme změnit nastavení podmínek jenom z jednoho prostého důvodu. Pokud donutíme ty, kteří dneska zneužívají dávky, aby šli do práce, tak vlastně tím vychováme novou generaci těch, kteří to dodneška zneužívali, tak, aby pro ně bylo normální, že jejich rodiče chodí pracovat a i pro ně bude normální chodit pracovat. Protože dneska celá ta generace, o které mluvíme, k tomu životu přistupuje tak, že normální je chodit si na úřad pro dávky. A to nezměníte tím, že mu řeknete: pojď na vysokou školu. Nezměníte. Protože daleko lehčí než jít na vysokou školu je dojít si pro ta peníze rovnou. A věřte tomu a zamyslete se i nad tím, jak to je třeba v rodinách, které jsou bohaté. Jestli děti těch rodičů, kteří něčeho dosáhli, taky chtějí postupovat dál. Většinou moc ne, protože prostě se mají dobře. A tak věřte tomu, že nejlépe a nejvíc uděláme pro ty, kteří jsou na tom dneska špatně, to, že je donutíme pracovat, a tím pomůžeme dalším generacím, ale i naší zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: S další poznámkou paní poslankyně Kalátová. Připraví se paní poslankyně Richterová.
Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě že je to na dvě minuty, já jsem se mezitím stačila uklidnit, takže vás jenom uvedu do obrazu.
Sokolovsko má dvě obce s rozšířenou působností: Sokolov a přilehlé obce, Kraslice a sedm obcí k tomu, žije nás tam jenom 13 tisíc. Byt koupíte za 80 tisíc, nájemné od města je 28 korun na jeden metr čtvereční. Přesto, tak jak jsou dávky nastavené, se naprosto lehce schováte na úřadu práce, protože tam práce není. Triola zavřená, Krajka Kraslice zavřená, sklárna v Oloví zavřená. Jak je na tom Amati-Denak, asi víte. Takže tenhle historický vývoj nás předurčil k tomu, že musíme dojíždět za prací směr Německo, směr Sokolov, Karlovy Vary, všechno je to půl hodiny. Takže spousta lidí, kteří jsou u nás v evidenci na úřadu práce, jsou tam i z toho důvodu, že tam prostě ta práce není. Dokud bude výhodnější být v evidenci úřadu práce jako takzvaný uchazeč o zaměstnání a stejně si domů přinesu víc než z té práce, tak mě přece vůbec nic nenutí k tomu, abych do té práce šla.
Zvu vás k nám prostřednictvím pana předsedajícího, máme asi tak padesát bytů volných, a pojďme si o tom, jak se žije v sociálně vyloučené lokalitě, potom popovídat společně. Jinak já jsem ochotná a nabízím pomoc k jakémukoliv řešení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Richterová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Holík. (Dotazy od zpravodajského stolku.) Ještě máme čtyři faktické poznámky včetně této. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Opravdu velice, velice stručně. Jsme všemi deseti pro maximální podporu obcí, aby dostaly co nejvíce možností podle svého uvážení podpořit všechny svoje občany. Jsme si dobře vědomi toho, že ti lidé ze skupiny druhých nejchudších, lidé, kteří se snaží pracovat, snaží se nějak udržet samostatní, to mají právě na Ústecku a Karlovarsku neskutečně těžké a že ten pocit nespravedlnosti, který zažívají, je obrovský.
Chápu za sebe osobně, že mnozí z vás právě kvůli této frustraci zákon chcete a pustíte ho do dalšího čtení. Já se jenom snažím, aby si tato Sněmovna, tak jak tady jsme, uvědomila, že těmi přidanými slovíčky - zpřísněním kontrol, znemožněním správního uvážení v některých případech - můžeme opravdu způsobit velmi nespravedlivé situace, že to je opravdu citlivá věc i třeba pro spoustu invalidních důchodců, kteří berou také různé dávky. Já vím, že to je zákon o hmotné nouzi, ale do toho se dostávají ti, kteří mají ten invalidní důchod bez výplaty.
Takže se vás snažím prostě upozornit na to, že to bude mít spoustu souvislostí, že to bude chtít opravdu velmi, velmi cílenou debatu a že nakonec to skutečné řešení je podpora obcí. Proto jsem tady zmiňovala ty souvislosti k Ministerstvu vnitra a proto nakonec řešení pro děti a pro budoucnost téhle země je podpora vzdělávání, maximální inspirace těmi školami v blízkosti vyloučených lokalit a přímo v nich, které dosahují nadprůměrných výsledků a daří se jim, aby děti dodělaly školu, šly na střední, aspoň na učňák. A tady těmi dobrými praxemi se musíme inspirovat, to je nakonec to nejhlavnější. A o to bych prosila.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Holík, připraví se paní poslankyně Fialová. Prosím.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážené kolegyně a kolegové, před třiceti lety se tady změnilo politické uskupení. To nové uskupení se snaží, aby bylo spravedlivější, snaží se mít větší sociální zabezpečení obyvatel, ale asi jsme nedorostli tak daleko, aby to všichni chápali stejně. Já se vrátím malinko, dva tři roky zpátky, do období, kdy v České republice náš národní důchod rostl o 4 %, pracovalo tady, protože nám chyběli lidi, půl milionu cizinců a přitom byla nezaměstnanost téměř 3 %. Proč? My jsme si vychovali lidi, kteří nechtějí pracovat, kteří chtějí prostě využívat dávky. A pokud teď neuděláme aspoň první krok, bude to velice špatné.
Jestli kolega Ferjenčík dovolí, já bych ho prostřednictvím pana předsedajícího oslovil. Pane kolego, vyhrožovat tím, že se tady zvýší kriminalita, nezlobte se na mě, ale diplomaticky - to je hodně úsměvné. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Další je paní poslankyně Fialová, připraví se pan poslanec Schiller, což je v tuto chvíli poslední faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu, prostřednictvím vás, pane předsedající, mluvit k panu Ferjenčíkovi.
Mě hrozně těší, že se zajímáte o problémy ostatních občanů a řešíte ty problémy. Já vás chci vyzvat, nebo vám dát v tuto chvíli nabídku: pojďte do toho experimentu. Já vám seženu byt a po celou dobu, než dojde tento zákon do druhého čtení, vám ho budu platit. (Potlesk z řad poslanců ANO.) A pojďme se pak konstruktivně bavit o tom, jak efektivně opravdu nastavit ty parametry. Protože já tady znovu zopakuji, že nic není černobílé. Nic není. A uvidíte příběhy z jedné i z druhé strany. A dokonce ušetřím, protože to bude přes letní období, protože nebudou tak vysoké zálohy na energie, protože v zimě se v těchto bytech topí přímotopy. Opravdu vám to dávám jako nabídku a myslím to smrtelně vážně. A pokud se tu chceme bavit o tom, jak to bude, ten byt vám seženu, jsem schopná to udělat hned zítra, můžeme se dohodnout a tuto nabídku ode mě máte. (Potlesk z řad poslanců ANO.) ***