(12.50 hodin)
Poslankyně Eva Fialová: Já děkuji za slovo a jsem docela ráda, že přede mnou vystupoval pan poslanec z mého Ústeckého kraje. Prostřednictvím, pane předsedající, to je smutné. Já jsem zhruba před rokem si zkusila svůj vlastní experiment na svoji kůži a přestěhovala se na půl roku do vyloučené lokality k obchodníkům s chudobou. Příběhů, které jsem tam slyšela, bylo nespočet. Jak využívat, jak si požádat a tak dále. Ale na druhou stranu tady musím souhlasit s Olgou Richterovou, že jsou tam případy, které se nemůžou házet do jednoho pytle, a je tam spousta lidí, které stojí za to zachránit. Ale to, co se odehrává navenek, je tristní. To, co vnímá většina majority a ti ostatní obyvatelé v tom městě, je strašné a nic se opravdu neděje.
Já tady prosím a vyzývám ministerstvo: Pojďme pustit tento tisk do druhého čtení, protože konečně máme něco na stole. Pojďme ho vykostit o to, co se vám nelíbí. Nejsem zastánce úplně všechno škrtat, protože opravdu jsou lidé, kteří se můžou dostat do svízelné situace a pomoc státu budou potřebovat, ale pojďme hledat konečně efektivní nástroj, jak to jednou provždy změnit společně s ministerstvem, se zástupci všech politických stran. A pojďme se konečně dohodnout, jak tento problém jednou řešit, a pojďme ukázat, že jsme schopni pomoct i té další skupině lidí, která je těsně nad tou hranicí chudoby a kterou tady skoro nikdo neřeší. Snaží se, a ti vidí každý den, co se v Ústeckém kraji děje. Pojďme, já o to prosím paní ministryni, prosím, jestli by mohla vystoupit. A pojďme prodloužit klidně dobu na projednávání tohoto tisku. (Upozornění na čas.) A jdeme. (Celá řeč pronesena hlasitě, důrazně.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám faktické poznámky. Ne, ne. Nejdřív jsou faktické, pak bude přednostní právo. Takže faktické tady mám čtyři, paní ministryně, takže budete v tuto chvíli pátá v pořadí, nicméně faktické mají podle jednacího řádu přednost, takže už pět. Nyní poslanec Jaroslav Foldyna, potom tedy - já to přečtu. Poslankyně Karla Maříková, poslanec Lesák, poslanec Novák, poslanec Ferjenčík, poslanec Válek. Prosím.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Já jsem bedlivě poslouchal, úplně jsem ježil uši. Také jsem poslanec z Ústeckého kraje tak jako pan kolega Kohoutek jsem z Děčína. Také jsem se dozvěděl, že jsem z Děčína jako poslanec Navrkal. To jsem nevěděl, protože jsem pana Navrkala do včerejška neznal. (Smích zleva, zvyšuje hlas.)
Dámy a pánové, ta situace, kolegové by rádi ten cukr a vypadá to, že vy, vy jste spolu se mnou rádi ten bič. Tím bičem je seškrtat stávající zákon, redefinovat ty věci a přinutit lidi, kteří pracovat mohou, aby pracovali, a podpořit ty, co pracovat nemohou. O nic jinýho tady nejde! O nic jinýho tady nejde! V Ústeckém kraji ji ta situace katastrofální, důsledkem jsou druhotné záležitosti sociálního a bezpečnostního charakteru, kdy poctiví a slušní lidé stejné skupiny jsou osočováni, a ti nepoctiví si žijou jako prasata v žitě! Protože my jsme jim za 30 let vytvořili škálu dávek. A byl jsem spoluodpovědný tady za to, proto jsem hledal nová východiska. Není možné do nekonečna tolerovat, že lidi, kteří mohou pracovat, deset, patnáct let nepracují, jejich děti se na to dívají, a my nemůžeme nic dělat. Nemůžeme nic dělat.
Čili teď máme příležitost posunout tento zákon do druhého čtení a vyřešit ty základní věci. Já chci, aby byl Děčín a Ústecký kraj stejně krásný jako je Středočeský, ale zatím je to odpadkový koš díky takovýmto zákonům a paskvilům, které se tady za 30 let nahromadily. Díky za pozornost. (Potlesk zleva a ze středu sálu.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní poslankyně Karla Maříková. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu reagovat na své předřečníky. Paní doktorka Richterová tady řekla, že házíme všechny do jednoho pytle. My tady navrhujeme zákon, který má zamezit zneužívání těchto dávek. A pokud je někdo zneužívá, pak je nutné nastavit takové parametry, aby k tomu prostě nedocházelo. A mě vůbec překvapuje, že dneska ještě někomu vadí, že mají být nastavena nějaká taková pravidla, aby lidé ty dávky nezneužívali. Já na vás na všechny apeluji, abyste ten zákon propustili do druhého čtení, aby se ve výborech o tom diskutovalo a popřípadě to, co tam budete chtít změnit, můžete navrhnout pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Radek Zlesák. Připraví se poslanec Marek Novák, dále poslanci Ferjenčík, Válek, Kalousek, a potom s přednostním právem paní ministryně.
Poslanec Radek Zlesák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím reagovat na slova kolegyně Richterové, a to na dobří a špatní úředníci. V tom kontextu to mohlo vypadat, že za současný nevyhovující stav můžou právě ti špatní úředníci. Ale to přece není pravda. Zkuste se někdy pobavit s úředníkem, který začíná svoji kariéru, vstupuje do sociálního odboru. Většinou je to vysoce kvalifikovaný člověk, má ideály a chce změnit svět. A zkuste se s ním pobavit za dva roky. Myslím si, že většího rasistu nepoznáte. A je to díky tomu, že ta legislativa, naše legislativa není v tomto směru dobrá, takže ty lidi nutí tunelově vidět, dělat tak, aby se nedostávali do konfliktu. Pokud je tady možnost, abychom to změnili, tak to změňme. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení poslance Marka Nováka. Připraví se poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Novák: Jenom prosím v rychlosti, aby to kolegové piráti pochopili, protože jsem tady zaslechl: máme nástroje, jenom je neumíme používat. My máme asi takové nástroje, které bych mohl přirovnat možná k pirátské lodi s protrhanou plachtou. No a my té lodi prostě chceme dát plachtu novou. Prosím, pochopte to.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Mikuláš Ferjenčík, další v pořadí jsou poslanec Vlastimil Válek, poslanec Kalousek, poslanec Bláha. Mám tady tyto čtyři faktické. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za prvé, já souhlasím, chápu tu frustraci, souhlasím s tím, že vyloučené lokality a vůbec přístup státu k těm regionům, které jsou strukturálně postiženy, jak je ten moderní výraz, je jedna z největších výzev naší země. A je skutečně potřeba se na to soustředit. Současně je ale potřeba říct, že naděje, že se to vyřeší výší dávek ve chvíli, kdy ty hlavní problémy jsou v oblasti vzdělávání a v oblasti bydlení, je podle mě falešná naděje.
Podle mě je nešťastné, že se tohle velmi složité téma, které je potřeba řešit skutečně jako prioritu vlády, redukuje na jeden jednoduchý zákon, který zamezí zneužívání, a tím všechno vyřešíme. Část těchto problémů se přesune do kriminálů, protože prostě částečně stoupne kriminalita. To je také faktor, který pak daňoví poplatníci zaplatí. A nemůžeme zavírat oči před tím, že ty návaznosti tam budou. Stejně tak to bude mít jiné dopady, bude to mít nějaké dopady na děcka, co tam bydlí. Chápu naprosto ty lidi, co žijí třeba v sousedství těch problematických čtvrtí a je to pro ně obtížné. Snažím se jim také pomoct, ale nechci, abychom ten problém zjednodušovali tímto způsobem.
Druhá věc. Paní kolegyně Fialová hovořila o tom, že nikdo neřeší ty lidi těsně nad hranicí. Tak bych chtěl připomenout, že včera jsme vedli velmi dlouhou a podrobnou debatu o podpoře dohodářů, což jsou typicky ti lidé těsně nad hranicí. A hnutí ANO zablokovalo to, aby dohodáři dostali nějakou podporu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Omlouvá se poslanec Josef Hájek mezi 13.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů.
Nyní požádám o vystoupení poslance Vlastimila Válka. Připraví se poslanec Kalousek, Bláha, poslankyně Kalátová, Richterová a poslanec Holík. Takže teď máme pořadí šesti faktických poznámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Omlouvám se - a děkuji za slovo, pane předsedající - že teď chvilku zdržím. Ale ta příležitost, abych mohl poděkovat poslankyni - prostřednictvím pana předsedajícího - z koalice a poslankyni z opozice, tedy poslankyni Fialové a poslankyni Richterové, ta se mockrát nenaskytne. Takže bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího za vystoupení oběma dámám poděkovat. Naprosto to podporuji.
Za mě sociální činnost má vždycky dvě fáze. Fázi očekávání a fázi zklamání. Tak to prostě je a těžko s tím můžete něco udělat. Fáze zklamání člověka odrazuje a často upadá do frustrace a končí tak, jak o tom někteří z vás mluvili. Nicméně to neznamená, že by měl rezignovat na fázi očekávání. Pořád je to takové to trochu cimrmanovské. Chtěl bych říct, že se na to můžeme dívat dvojím úhlem pohledu, a já jsem nesmírně rád, že obě dvě dámy se na to dívají tím stejným, byť to řekly, aspoň se domnívám, každá trošičku jinak. ***