(18.20 hodin)
(pokračuje Kott)
Zbylé pozměňovací návrhy se týkají ustanovení § 13b odst. 2 zákona na ochranu zvířat a umožňují obci obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost přihlásit trvale označené psy, zejména psy označené čipem, do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence označených psů a jejich chovatelů. Toto ustanovení bude od 1. 1. 2022 kolidovat s nově schválenou úpravou evidence psů obsaženou ve veterinárním zákoně. Z tohoto důvodu se navrhuje ustanovení § 13b odst. 2 zákona na ochranu zvířat ke dni 1. 1. 2002 (2022) zrušit. Novelou veterinárního zákona provedenou zákonem č. 368/2019 Sb. je účinnost od 1. 1. 2022 zavedena centrální evidence, trvalé označení psů a jejich chovatelů.
Toto je ve stručnosti představení mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poslanec Radek Holomčík vystoupí v obecné rozpravě. Připraví se poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy, které mám k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Ten první se týká pasteveckých psů a výjimky z přestupků napadení zvířete jiného chovatele. Jak jistě víte, tak v médiích i zde na půdě Sněmovny, zejména na zemědělském výboru, je často propírán výskyt vlka. Asi jakoby nejvíce zasažená část republiky je oblast Broumovska, kde si řada chovatelů ovcí, koz a dalších zvířat stěžuje na škody, které jim vlk ve volné přírodě způsobuje. Mezi doporučeními, která dlouhodobě komunikuje Ministerstvo životního prostředí, které má tuhle tu věc v gesci, je mimo jiné i používání pasteveckých psů. Myslím si, že pokud nás jako představitele státu, jako Parlament a potažmo i vládu mají pastevci a lidé, kterých se to týká, brát vážně, tak si myslím, že by bylo určitě dobře vyjít jim v této věci vstříc a v podstatě umožnit tady tu výjimku tak, aby se nemuseli bát, že když budou toho pasteveckého psa využívat k ochraně svých stád, tak za to v případě, že se ten pes zachová nějak nevyzpytatelně, což prostě u zvířete, které má nějakou vlastní vůli, člověk nemůže nikdy zaručit, tak nebudou popotahováni tímto přestupkem napadení zvířete jiného chovatele.
Druhý pozměňovací návrh se týká informační povinnosti v případech, že má dojít k utracení zvířete na žádost někoho jiného, než je jeho vlastník. Ty situace bývají, například když se jedná o agresivního psa, který je odchycený při napadení jiného zvířete nebo případně člověka. Tato povinnost by byla v případě, že je zvíře označeno nějakým identifikačním prostředkem nebo čipem a je možnost dopátrat se, kdo je jeho majitel. Když tedy má dojít k utracení takovéhoto zvířete, tak aby bylo vyvinuto přiměřené úsilí k tomu, aby tento vlastník byl kontaktován a věděl, že se chytá utracení jeho zvířete.
Poslední dva návrhy jsou vlastně dvěma variantami téhož, nebo podobnými variantami. Týkají se mrzačení ptáků. V zákoně je zakázáno poškozovat křídla za účelem trvalého zabránění letu, ale je tam výjimka u ptáků starších tří dnů od narození. Já vlastně předkládám dvě varianty zrušení této výjimky. První varianta říká, že se toto zrušení výjimky bude týkat všech ptáků mimo hrubozubých, plameňáků a pelikánů. Je to vlastně takový kompromisní návrh, který předkládám po konzultaci se ZOO, protože právě tyto druhy ptáků bývají v těch otevřených výbězích nebo v těch otevřených prostorách. Tady ty chirurgické kroky, a já tomu prostě bohužel musím říkat mrzačení, mají zabránit tomu, aby tito ptáci odletěli.
Druhá varianta, která mi přijde lepší, je v podstatě tvrdé zrušení této výjimky, aby žádní ptáci nemohli být chirurgicky mrzačeni za účelem trvalého zabránění letu, ale odsouvám účinnost k 1. 1. 2027, protože je to věc, která se nějakým způsobem dotkne zoologických zahrad, a přijde mi férové jim dát čas, aby se na to připravily, a případně se pobavit o nějaké formě podpory tak, aby to opatření na ně nedopadlo tvrdě. Já obecně vítám, pokud se bavíme o opatřeních na ochranu zvířat proti týrání, pokud nějaké zpřísňování je doprovázeno nějakou delší lhůtou, než dojde k nabytí účinnosti. Je to právě z toho důvodu, abychom dokázali ať už chovatelům hospodářských zvířat, ale i těch zájmových, nebo i zoologickým zahradám dát čas se připravit, případně, pokud to situace vyžaduje, zajistit i nějaké zdroje financování, podpory, přeměny těch technologií a zavádění opatření, která zlepšují kvalitu života jednotlivých druhů zvířat.
A na závěr bych se chtěl ještě vyjádřit k jednomu návrhu, o kterém tady hovořil jak můj kolega Jan Pošvář, tak poslanec Bendl, a to jsou kompenzace za kožešinové farmy. Já v principu souhlasím s tím, aby lidi, kteří měli kožešinové farmy, tu kompenzaci dostali, protože v tomto případě se stalo to, že na základě rozhodnutí Parlamentu došlo, řekněme, z roku na rok, k tvrdému vypnutí jednoho odvětví jako celku. Takže pokud tady chceme budovat nějaký právní stát a prostředí, které je založeno na čitelnosti a právní jistotě, tak si myslím, že takovéto tvrdé zásahy do ať už podnikání, nebo fungování čehokoliv by měly být kompenzovány nějakými finančními prostředky tak, abychom kompenzovali jak ušlý zisk, tak i nějaké další možné újmy. S tím bezvýhradně souhlasím a říkám to z pozice člověka, který kdyby byl ve Sněmovně v době, kdy se o tom hlasovalo, tak by to zrušení podpořil.
S čím nesouhlasím, a velice mě to mrzí, je vlastně způsob, jakým byla stanovena výše kompenzací v pozměňovacím návrhu poslankyně Balaštíkové, protože z toho mám pocit, ono už je to nějaký ten pátek, ale tady jsme byli, jak už o tom hovořil pan kolega Bendl, prostě uvedeni v omyl, protože ta čísla, která jsou v tom návrhu, byla prezentována, jako že je tam nějaká shoda, že to je nějaký kvalifikovaný odhad, a přitom v podstatě na straně ministerstva jediný kvalifikovaný odhad nebo něco, co se kvalifikovanému odhadu blíží, jsou ta čísla, která má v pozměňovacím návrhu kolega Jan Pošvář, která vznikla v době, kdy se projednával ten původní návrh na zrušení kožešinových farem, a není poznamenaný nějakým vývojem po roce 2017. Přestože jsme tu z různých stan a máme na věci různé názory, tak bych byl strašně moc rád, aby aspoň na půdě výborů mohla panovat nějaká elementární důvěra, a to jak mezi jednotlivými poslanci toho výboru, tak i mezi výborem a ministerstvem. Prostě tahle situace je jako hrubý políček do tady toho. Vůči tomu bych se chtěl ohradit. Možná jestli by pan ministr byl ochotný k tomu říci pár slov, nebo si to potom řekneme na zemědělském výboru, ideálně obojí. Ale myslím si, že tohle je fakt špatně.
Tímhle svůj projev zakončuji a ke svým pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.***