(18.10 hodin)
(pokračuje Bendl)
Nicméně podle mých informací, a to bych rád, aby Ministerstvo zemědělství ještě do jednání zemědělského výboru případně ověřilo, protože já mám informaci, že v podstatě je možné, kdokoli si může založit registr, do toho registru ta svá namnožená zvířata zapsat, čímž splní zákonný požadavek, a pak ten registr vymazat, případně se těch zvířat nějakým způsobem zbaví, což možná bychom také měli ošetřit, aby k něčemu takovému nemohlo docházet, než ten registr vznikne, byť je to celé nešťastné.
Já potom v podrobné rozpravě už se jenom přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který tady budu prezentovat. Jde mi o to, abychom škrtli § 14 písm. a) odst. 5: U vybraných druhů šelem a lidoopů chovaných v zájmových chovech se dále zakazuje jejich rozmnožování nebo přesun ze zahraničí na území České republiky.
Důvod je prostý. Už samotný zákon nastavuje velmi přísná omezení na chov vybraných šelem a lidoopů, viz § 14c odst. 4, kde je napsáno: Podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení a velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. A další povinnosti v § 14c, v § 13 odst. 6 písm. f), kdy kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro stavbu pro chov zvířat vydané stavebním úřadem. Dále povinnosti v § 14d, kdy takoví chovatelé jsou povinni mít kurz k péči o vybrané druhy šelem a lidoopy. Já jsem přesvědčený, že jestliže chovatel splní všechny tyto požadavky jak co do podmínek chovu, tak co do sebevzdělání, že není důvod, proč by nemohl takováto zvířata odchovávat, případně si je dovézt ze zahraničí, přičemž samozřejmě obecně platí odpovědnost chovatele, že svůj odchov prodá pouze chovateli, který bude mít zákonem předepsané povolení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Poprosím pana poslance Pavla Bělobrádka a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, asi nám všem nebo mnoha přišel návrh pozměňovacího návrhu od ochrany zvířat. Já si myslím, že je rozumné, aby se skutečně zvýšily i sazby, které jsou, pokuty, které se stávají v rámci nejenom trestního řízení, které už jsme tady navyšovali, jestli si vzpomenete. Nejdřív to nebylo podpořeno, pak to vrátil Senát a pak se zvýšily tyto sazby. Ale je to důležité i v tom okamžiku, aby nezůstaly pozadu ani skutkové podstaty nejenom týrání zvířat, ale i co se týká přestupků.
Z tohoto důvodu jsem podal pozměňovací návrh, který je poněkud mírnější než to, co už tady zaznělo, a to, co i navrhovala ochrana zvířat nebo neziskovky. Já jsem přesvědčen, že je důležité také vnímat to, že chovatelé, kteří se do takové situace někdy dostanou právě v situaci, kdy jim finanční možnosti neumožňují někdy se o ta zvířata dobře postarat, tak by neměla být likvidační, měla by být výchovná a spíše preventivní. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že je nezbytně nutné navýšit tyto pokuty. Proto také navrhuji částky v první části čl. I bodě 106 v § 27 odst. 12 z půl milionu na 2 miliony korun. To, co nám přišlo, byl návrh na 3 miliony korun. Z 200 tisíc na 400 tisíc a z 50 tisíc na 100 tisíc. A za druhé v části první čl. I bodu 128 se v § 27 půl milionu nahrazuje na milion, z 200 tisíc na 500 tisíc a z 50 tisíc na 100 tisíc korun.
Domnívám se, že by to mohlo i přispět tomu, aby toto navýšení, které, jak už jsem řekl, považuji za správné, protože zvýší-li se sankce za trestný čin, má se zvýšit i pokuta za přestupek, je tedy jasné, že to musí korespondovat, že tady ta novelizace už dlouho nebyla. To znamená, to navýšení je logické. Zároveň si myslím, že by nemuselo být v těch případech několikanásobně navyšováno, že často stačí třeba zdvojnásobit a podobně tyto částky. Z tohoto důvodu jsem si dovolil navrhnout nebo předložit tento pozměňovací návrh, který je vložen v systému jako sněmovní dokument 5541, a potom se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana poslance Josefa Kotta, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte také mně, abych představil v krátkosti své tři pozměňovací návrhy.
Ten první se týká částečné opravy pozměňovacího návrhu, který přijal zemědělský výbor. Byl to pozměňovací návrh pana kolegy Pošváře a jedná se o to, že kdyby tento pozměňovací návrh, jak je přijat zemědělským výborem, číslo 14 a s ním související pozměňovací návrh číslo 51, kdy od roku 2030 vazné ustájení bude úplně zakázáno, znamenalo by to významné problémy zejména pro hřebčíny a hřebčince České republiky, a to zejména pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem a pro Zemský hřebčinec Písek. Prvním hlavním problémem je změna technologie ustájení ve stájích, a to konkrétně v případě Národního hřebčína Kladruby nad Labem, pro celkem 106 koní, protože tito se nacházejí v tzv. vazných stájích. Druhým hlavním problémem je to, že Národní hřebčín Kladruby nad Labem je ve skutečnosti 60 vazných stájí, které se nacházejí v památkově chráněných objektech, a to jsou Kladruby nad Labem jako národní kulturní památka a památka UNESCO, a Slatiňany a Heřmanův Městec, které jsou kulturní památkou. To samé se týká hřebčince Písek, kde je shodná situace, protože se jedná o kulturní památku. Navíc orgány památkové péče vyžadují u těchto objektů zachovat původní typ ustájení. Takže to je první pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh se týká vlastně přepracování součinnosti s úpravou názvosloví a uvedených pojmů v zákoně na ochranu zvířat. Tento pozměňovací návrh jsem připravoval společně s Ministerstvem zemědělství a napravuje pojmové nepřesnosti u pozměňovacích návrhů, které byly přijaty zemědělským výborem. Je to pozměňovací návrh pana kolegy Váchy, pana poslance Jurečky, pana poslance Pražáka a pana poslance Pošváře a i zde dochází k legislativní nápravě tak, aby tyto pozměňovací návrhy byly vymahatelné.
A třetí pozměňovací návrh, ten se týká úpravy porážky zvířat v hospodářství, to znamená, že dojde k porážce takzvaně zdravého zvířete, které pouze utrpělo zranění, a může ji provádět osoba, která v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ochraně zvířat při usmrcování obdržela osvědčení o odborné způsobilosti. Pro poražení zvířete v hospodářství musí být poražené zvíře dopraveno na jatky a zde podrobeno veterinární prohlídce úředním veterinárním lékařem a poté může být maso tohoto zvířete posouzeno jako zdravotně nezávadné, tedy poživatelné, nebo nepoživatelné.***