(17.30 hodin)
Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zde jenom okomentovat svůj pozměňovací návrh, který je vedený pod číslem 5118. Předložený návrh zákona zavádí nový přestupek - napadení zvířete jiného chovatele. Já samozřejmě chápu, že chovatele a jím chované zvíře za něj musí nést zodpovědnost. Již nyní ale, pokud zvíře jednoho chovatele napadne zvíře chovatele jiného, vzniká takzvaná občanskoprávní odpovědnost o náhradě škody. Zvíře však není věc, ale vlastní vůlí nadaný živý tvor, který není vždy stoprocentně ovladatelný. Uzákonění nového přestupku tak může být i kontraproduktivní ve snaze vyhnout se zodpovědnosti, a chovatelé budou zvířata tím pádem více omezovat. Navržená výše sankce by navíc mohla být pro chovatele likvidační. Proto můj pozměňovací návrh přestupek vypouští a zachovává stávající stav.
Děkuji za pozornost a svůj pozměňovací návrh posléze načtu v podrobné rozpravě. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta. Připraví se pan poslanec David Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona, protože jsem ze skupiny těch poslanců a poslankyň, kteří zde v minulosti dlouhodobě a také někdy velice vehementně předkládali a nakonec i úspěšně předložili obdobnou úpravu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ta následně, jak už tady bylo řečeno, realizovala zákaz kožešinových farem u nás v České republice. I přes rozhořčené a velice hlasité reakce minoritní části naší veřejnosti jsem s odstupem času velice rád, že se tomu tak stalo a že módní rozmary některých tak nepřevládly nad nezbytnou společenskou restrikcí ukrutného až nelidského zacházení se zvířaty, které jsme rozhodně nemohli ani částečně řadit do potravinového řetězce člověka, tedy ty zmíněné norky a lišky.
Možná si myslíte, že tady budu nyní v obdobném trendu pokračovat. Ale jak jsem již sdělil i zástupcům některých neziskových organizací zabývajících se ochranou zvířat, které dnes požadují úplný zákaz klecových chovů a slepic, a jak také bylo zmíněno u předřečníka, a s některými zástupci neziskových organizací jsem v občasném styku, takto extrémně pojaté restriktivní opatření nemohu bohužel v současné době podpořit. A je mi v tomto smyslu lhostejno, že apelu těchto neziskovek hodlá předvolebně a populisticky vyjít vstříc i sám premiér Babiš, který se nechal slyšet, že zákaz klecí u slepic podpoří.
Navrženou část zákona týkající se zákazu klecového chovu slepic nepodpořím z důvodu, ne že bych považoval slepice za jakýsi podřadnější živočišný druh ve srovnání s norkem či liškou, ale zejména proto, že drůbež je nezpochybnitelnou součástí lidského potravinového řetězce, a to včetně jejích vajec. Potravinovým řetězcem myslím v tomto ohledu potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, to je zjednodušeně, že některé druhy požírají jiné. Tak už to prostě na naší planetě chodí. A proto jako odpovědný politik musím nyní usilovat o to, aby byl zmíněný potravinový segment pro širokou veřejnost co nejsnáze a pokud možno i co nejvíce cenově přístupný. A touto filozofií se snažím řídit.
Podle docentky Kamily Míkové z Ústavu chemie a analýzy potravin patří vejce dokonce mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a s vysokou stravitelností. U žloutku se jedná až o stoprocentní stravitelnost. A proto by bylo škodou dosavadní dostupnost drůbežího masa a vajec pro občany naší země jakkoli omezit.
Pro zákaz klecového chovu slepic nebudu ale hlasovat také proto, jak jsem již naznačil, že pro naši zemi, která je součástí tržního prostoru Evropské unie, není aktuálně nejvýhodnější doba, kdy by úplný zákaz mohl být aplikován. Ta dle mého názoru nastane, až stejný zákaz bude platit a bude vyžadován napříč celou Evropskou unií, o čemž by ale měla urychleně rozhodnout Evropská komise. My bychom se neměli nyní zbytečně unáhlovat, byť se úmysl welfare slepic může jevit bohulibým, abychom tak v přemíře snahy naopak nepoškodili samotného člověka v jeho výživě jako takového.
Podle názoru Agrární komory, pokud by navrhovaný zákaz začal platit pouze pro nás, museli by naši chovatelé uzavřít své chovy a poté by po státu mohli požadovat mnohamiliardové kompenzace. Ptám se: Máme nyní na ně? Nemohli bychom tyto finanční prostředky v době koronavirové využít vhodněji a efektivněji, než je prostá a fakticky zcela zbytečná státní kompenzace prokazatelně vzniklých ztrát?
Dámy a pánové, je nad slunce jasné, že se v případě prosazeného zákazu klecových chovů slepic jejich maso a vejce nejenom skokově zdraží, a tím se omezí přístup části společnosti k jejich konzumaci, ale současně dojde i k potlačení konkurenceschopnosti našich chovatelů, neboť během krátké doby se sem začnou dovážet, a to ještě ve větší míře než doposud, levnější, v uvozovkách, klecová vejce, například z Polska. Dovozy vajec z ostatních států ale poškozují tuzemské chovatele už nyní, ať už se jedná o import ze Slovenska či Lotyšska, kde je legislativa v tomto ohledu ještě mnohem benevolentnější než ta u nás.
A ještě na doplnění, aby nedošlo k omylu. Chov drůbeže v klasických klecích je v Evropské unii již zakázaný od roku 2012. Klasické klece byly tehdy nahrazeny takzvanými klecemi obohacenými, které oproti klasice mají například vlastní snáškové hnízdo. Ovšem ale i ty samozřejmě nadále omezují zvířata ve výraznějším pohybu. V České republice je v současné době na 5 milionů nosnic a z toho 85 % těchto nosnic se nachází v klecových chovech. Většina obchodních řetězců se ale již dnes zavázala, že nejpozději do roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecí. A i z toho se dá oprávněně předpokládat, že tento druh chovu postupně vymizí z velké části i spontánně.
Na samotný závěr mého vystoupení mi dovolte vyjádřit a osvětlit můj postup, který je takový, že úplný zákaz obohacených klecí pro chov slepic bychom neměli prozatím kodifikovat, ale spíše je vhodnější vyvinout aktivitu na vládní úrovni směrem k Evropské komisi, která by měla svou zásadní iniciativou přispět k vytvoření spravedlivé celoevropské regulace. Ve hře by ale mohla být i nová pravidla směrem k možnému omezení dovozu vajec ze zahraničí. Evropská komise již obdržela petici s více než milionem a půl podpisů, z toho 56 tisíc těchto podpisů pochází z České republiky. Tato petice požaduje zákaz všech klecových chovů hospodářských zvířat. A tak má Komise určitě z čeho vycházet. A já věřím, že se názorem občanů Evropské unie bude i řídit, i když ze zkušenosti vím, že často tomu tak bohužel není.
S ostatními úpravami v předložené novele ale vřele souhlasím.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec David Pražák. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer. Dovolím si představit dva pozměňovací návrhy v obecné rozpravě, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím.
Jeden pozměňovací návrh se týká víceméně definice prokazatelného způsobu oznámení a zkrácení doby při nahlášení akcí se zvířaty, kde to stahujeme ze 14 dnů na 7. A další bod je - při prodeji zvířat se musí doložit doklad o původu zvířete, nikoli jenom všeobecná informace, odkud to zvíře pochází.
Druhý pozměňovací návrh stanovuje minimální výši pokuty za přestupek, kde v § 27 se u jednoho odstavce dává minimální výše 5 000 Kč a u odstavce 23 se dává minimální výše 10 000 Kč. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Janu Krutákovou a připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, k novele zákona na ochranu zvířat jsem předložila tři pozměňovací návrhy vedené jako sněmovní dokument 4563, které bych vám nyní ráda ve zkratce představila.
V této novele se nachází ustanovení pod novelizačním bodem číslo 8, které má za cíl chránit zvířata před útoky jiných zvířat. S tímto bodem souhlasím. Nicméně se domnívám, že dané ustanovení je příliš striktní a postihovalo by enormní množství chovatelů. Mírné uvolnění tohoto opatření tedy zajišťuje můj první pozměňovací návrh, díky němuž se vyhneme situacím, kdy například pes menšího plemene napadne uvázaného psa většího plemene, ten menšího psa zraní, avšak chovatel většího psa je automaticky ten, který porušil navrhované ustanovení. ***