(16.50 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Takže pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji, že jste toto téma zvedl. Ale jsme v takové situaci, kdy úplně si to neumím představit. A jako bývalý vyšetřovatel, který i tyto formy trestné činnosti stíhal, se obávám, abychom orgánům činným v trestním řízení neudělali víc škody než užitku tou překotností, formou a rychlostí přijímání těchto dvou nových skutkových podstat. Takže ale nezavrhuji to. Samozřejmě říkám, až mi to předložíte prostřednictvím pana předsedajícího, tak se na to ještě podívám a nevylučuji to. Ale je to překvapující, byť s tím vnitřně velmi souhlasím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktická poznámka pana předsedy klubu KDU-ČSL Jana Bartoška a s přednostním právem Jakub Michálek. Máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Na mého předřečníka jenom krátká reakce vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Ono nebylo úplně jednoduché to dostat do paragrafů a nějakou dobu si to přece jenom vzalo. Jsme ve druhém čtení. Načítám pozměňovací návrh, to znamená, respektuji legislativní proces, stejně tak jako netvrdím, že se to musí projednat do týdne. A v ústavně-právním výboru to je na jednání. A ústavně-právní výbor se tím bude zabývat. To znamená, já předpokládám, že to tam všechno proberete, co to znamená potom případně pro praxi. A to si myslím, že se shodneme napříč poslaneckými lavicemi, že skutečně z masových vrahů není možné dělat byznys. A najděme tu právní úpravu. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, poté předseda ústavně-právního výboru, pan poslanec Marek Benda. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych obecně představit dva pozměňovací návrhy, které předkládám k tomuto tisku.
První se týká kumulace trestů. Už tady zaznělo od paní zpravodajky, že společně předkládáme návrh, který určitým způsobem přesněji vymezuje, jakým způsobem se má ukládat trest tak, aby se pokud možno zohlednila kumulace trestů, aby výsledný trest byl adekvátní tomu, co bylo spácháno, nikoli aby došlo k prostému aritmetickému součtu pouze s odvoláním na to, že už byl odsuzující rozsudek prvního stupně. V praxi se ukazuje, že tato úprava, kterou máme dneska, je poměrně naivní a vede k velmi problematické situaci, že každý druhý vězeň, který sedí v naší base, má víc jak dva a více trestů. To znamená, ten člověk tam nechodí za jeden trest, ale různě se mu to posčítává a přeměňují se mu podmínky a tak dále. A samozřejmě pokud to nějakým způsobem nebudeme řešit, tak se ty tresty budou sčítat a ten člověk tam bude sedět déle, než je potřeba, a nás to bude stát obrovské peníze.
Teď jsem třeba četl na serveru novinky.cz příběh o nějakém bezdomovci, který ukradl kabel a šel na čtyři roky do vězení. Pak ukradl čokolády a šel na další dva roky do vězení. Všechno se to posčítalo. A ten bezdomovec tedy má vyřešenou svoji bytovou situaci na šest let. Šest let je celkový trest, ale daňové poplatníky to stojí 3 miliony korun. Tak samozřejmě když se to takhle naivně sčítá, tak je to obrovsky drahé, neefektivní. A ukázalo se přesně na tomhle tom případě, že ten člověk vylezl z vězení a velmi rychle se dostal zpátky do recidivy. Takže ty tresty, aby fungovaly, musejí být adekvátní míře provinění a soudce by měl mít možnost to zhodnotit.
Můj návrh reaguje na kritiku, která byla v nálezu Ústavního soudu spisová značka II. ÚS 4022/18 a ve zprávě nejvyššího státního zástupce k oblasti vězeňství. Tam kritizoval tu úroveň kumulace. Kritizoval to, že se s tím tedy nedělo. A jenom na úrovni judikatury se potom snaží dovozovat, že ty soudy vlastně nemusejí úplně tak aritmeticky sčítat ty tresty a tak dále.
Důležité je, že v pozměňovacím návrhu, který předkládám, se výslovně doplňuje, že při uložení druhého trestu je možné jít i pod minimální hranici. Protože máme v trestním zákoníku několik skutkových podstat, kde jsou stanoveny minimální hranice relativně přísně, a když se potom posčítá při opakované trestné činnosti tohoto typu, jako jsou třeba ty kradené čokolády v recidivě, jako jsou některé drogové delikty a tak dále, když se potom ty tresty posčítají, tak v tom posčítání jsou zjevně neadekvátní. A jediné, čeho tím dosáhneme, že ti lidé, když opustí vězení, tak potom jdou zpátky do recidivy. Myslím si, že by to přispělo i tomu, že bychom pomohli snížit vězeňskou populaci, kterou máme dvakrát větší, hojnější v přepočtu na obyvatele než ve zbytku Evropy. To je ten první pozměňovací návrh.
Ten druhý pozměňovací návrh se týká nastavení jasných vodítek pro výši peněžitých trestů. Aktuálně jsou ta pravidla poměrně vágní a analýza skutečných případů uložených trestů, tak jak ji mám v pozměňovacím návrhu zdokumentovanou a jak zaznělo jednání ústavně-právního výboru, ukazuje, že ty tresty jsou benevolentnější pro vysokopříjmové skupiny a naopak pro ty nízkopříjmové skupiny procentuálně ty tresty jsou výrazně nižší. Pro to, aby bylo dosaženo spravedlnosti při ukládání trestu, se navrhuje stanovit výchozí podmínku, že výše peněžitého trestu se bude odvíjet od jedné třetiny příjmu, tak aby to bylo jasně stanoveno, a samozřejmě soud má možnost se odchýlit od této výchozí podmínky, zejména s ohledem například na majetek pachatele, tak aby mohl přihlédnout k tomu, že ten pachatel má třeba nízký příjem, ale má obrovský majetek, tak aby to bylo dohromady vcelku adekvátní.
Poslední věc, která je součástí druhého pozměňovacího návrhu, je, že se nahrazuje přepočet peněžitého trestu na dny odnětí svobody, protože současný stav se ukazuje, že patří mezi nejpřísnější ze všech zemí v Radě Evropy. Takže v tomto ohledu by mělo dojít k přenastavení, abychom se dostali na úroveň západních států a nedrželi jsme pachatele, kteří si samozřejmě trest zaslouží, ale abychom je tam nedrželi tak dlouho, že to bude kontraproduktivní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Michálkovi. Nyní pan poslanec Marek Benda. Stále jsme v obecné rozpravě.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, jsme v takové trošičku nestandardní situaci, protože to nebyla úplně jednoduchá materie, kterou ústavně-právní výbor projednával. Ještě jsme šli tou cestou, že jsme dva tisky, které byly ve Sněmovně - oba dva řádně prošly prvním čtením a pokládali jsme za zbytné, aby Sněmovna ve dvou měsících schvalovala dvě novely trestního zákoníku a trestního řádu -, sloučili do jednoho společného tisku, což já obecně pokládám za správnější. Ale jak vám již říkala paní zpravodajka, projednání na ústavně-právním výboru bylo dokončeno začátkem února a díky tomu, co se odehrávalo v zemi jako celku, uplynuly další téměř čtyři měsíce, které znamenají, že se otevřela některá další témata, která se objevují.
Chtěl bych k tomu spíše trochu obecně. Jsme skutečně v situaci, kdy máme příliš vysoké číslo vězněných na počet obyvatel a nedaří se nám s tím nic moc dělat. Pokusy, které probíhaly v minulosti na zvýšení peněžitých trestů, které si myslím, že je dokonce velmi správné, v řadě případů vedly jenom k tomu, že se peněžité tresty ukládají vedle dalších trestů, zejména trestu odnětí svobody, takže se jenom zvýší vymahatelnost pro stát, což je nepochybně užitečné, ale přesto nám to nějak nevyprazdňuje věznice. Jsou tady některé kroky, které by zejména u těch prvotrestaných mohly směřovat k tomu, že dojde k propuštění již po třetině, kde si myslím, že zejména u zločinů bílých límečků by jim stačil měsíc, týden ve vězení, upřímně řečeno by jim stačil týden v tom vězení, aby už si dali nadosmrti pozor, aby tam nikdy nevlezli. Samozřejmě obecná spravedlnost si toto nepřeje a má pocit, že lidé mají být potrestáni. Přesto si myslím, že je zbytečné, abychom trvali na odsezení celého trestu nebo jeho poloviny, zejména když samozřejmě to propuštění po třetině neznamená, že ty osoby jsou nadále nevinné. Znamená to, že pokud by se něčeho dopustily, tak si to dosedí. ***