(15.30 hodin)
(pokračuje Adamec)
Takže já bych poprosil, kdyby příště, prostě až sem budou chodit takové ty fakt nejdůležitější zákony, aby byly kvalitně připraveny, a to nevyčítám panu ministrovi, ten ho nepředkládal, tento návrh zákona ještě, takže ať je to připraveno tak, abychom my tady samozřejmě posoudili kvalitu toho materiálu, který je nám předložen, ale neměli jsme důvod dávat desítky pozměňovacích návrhů k tomu, aby nám z toho koně vylezl ven ten velbloud. V tomto případě je to kontraproduktivní, a pokud chceme stavět a nejenom povídat, někdo říká žvanit, já jsem slušně vychovaný, povídat, tak to takhle dělejme. Jinak to nemá význam.
Jinak samozřejmě ve třetím čtení se rozhodne o těch pozměňovacích návrzích. Já nakonec doufám, že zvítězí zdravý rozum, i když někdy si myslím, že každý ho má trošku někde jinde, a o tom to také je samozřejmě, a že tedy to, co vyjde ven, bude k užitku České republiky a jejích občanů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní je připraven ke svému vystoupení pan poslanec Jiránek, připraví se Dana Balcarová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Připravil jsem pozměňovací návrh, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, a ten se týká zřízení služebností u výstavby komunikačních sítí, to znamená primárně u toho internetu, na pozemcích státu, státních organizací a územních samosprávných celků. Můj návrh je snížením nutné byrokracie, celý proces výstavby sítí zase o trochu urychlí. Navíc přijetím této úpravy dojde k umožnění plné digitalizace vzniku služebností, což přinese další snížení nákladů spojených s administrací vzniku služebností. Podrobnější odůvodnění případně naleznete přímo ve sněmovním dokumentu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Jiránkovi. Nyní paní poslankyně Dana Balcarová, zatím poslední přihlášená do... Vidím, tedy není poslední přihlášená do obecné rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady chtěla zmínit konkrétně o návrhu výstavby jedné přehrady, o které jsem se zmínila ve svém předchozím vystoupení, a to se jedná o přehradu v Nových Heřminovech. Já jsem si k tomu studovala podklady a zjistila jsem možná důvod, nebo je to trochu zvláštní, proč tato stavba, která v podstatě co se týká ochrany před suchem, není nijak významná. Původně byla plánována v 50. letech jako přehrada, která má chránit Krnov před stoletou vodou. Tak je to koncipováno. A v těch podkladech, co já mám k dispozici, jsem se dočetla, že místní zastupitelstvo ani občané vlastně nebyli s přípravou tohoto projektu vůbec seznámeni, a až v roce 2007-2008, kdy ty podklady dostali k dispozici, tak se proti tomu postavili. Bylo tam místní referendum a výsledek toho referenda je, že obyvatelé jsou proti výstavbě, což znamená, že jakékoliv další zastupitelstvo bude muset vystupovat ve všech procesech proti výstavbě této přehrady.
A mě by zajímalo, jestli předkladatel této novely si je toho vědom, že tam zařazuje stavbu, která není vítána místními obyvateli, kteří nepřipustí, aby se tam něco takového postavilo, dobrovolně. Takže mě by zajímal ten názor, proč je tam tato přehrada takto zařazena. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Balcarové, nyní pan poslanec Lukáš Černohorský a poté pan předseda Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Co se týče tohoto zákona, tak navrhované změny nejsou výsledkem žádné řádné analýzy, ale opět spíše pocitu, kdy u věcí, které by šly možná zkrátit, což by bylo pochopitelné u poslanecké změny, není provedena v podstatě žádná podrobnější analýza a vůbec ani důvodová zpráva neodpovídá několikaměsíční práci profesionálů ze tří ministerstev. Velmi často je potřeba tak nezbytné nebo tak drastické změny podepřít nějakými argumenty, nejen tvrzeními v obecné rovině, například že doba vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů vytváří ve stávající praxi značné časové prodlevy a prodlužuje povolovací procesy. Očekával bych, že například v důvodové zprávě budou i nějaká čísla s příklady, tak abychom byli schopni tuto změnu akceptovat a věděli, že i přesto, že je rozšiřujeme například u těch staveb, dosti drasticky zasahujeme do práv občanů, tak je to vykoupeno nějakou odpovídající změnou.
Předkladatelé nepředvedli ani náznak snahy porozumět, proč tomu tak je, proč dochází k tomu prodloužení na straně třeba státní správy. Neproběhla žádná řádná analýza dopadů novely tohoto zákona z roku 2018, kterou jsme zde jako poslanci připravovali. Mechanismy, které byly touto novelou zavedeny, neměly šanci se velmi často projevit v praxi, nejsou měřeny ani vyhodnocovány. Přesto tady stojíme před další zásadní změnou, v rámci které dochází k prohlubování těchto mechanismů a zásahů opět do práv občanů. Vhodně to shrnul ve svém stanovisku předseda Nejvyššího správního soudu doktor Mazanec: Jakkoliv se má jednat primárně o úpravu sektorovou, zasahuje i do obecné právní roviny. Jde tak o další z řady zásahů přinášejících ne-li už přímo chaos, tak přinejmenším prohloubení právní nejistoty, pokud jde o výklad a aplikaci měněných či nově zaváděných institutů, stejně jako riziko nedůslednosti provedených změn a z toho plynoucích rozporností a dalších výkladových problémů.
Některá z urychlovacích opatření jsou buďto příliš agresivní, nebo naopak nemají na zrychlení výrazný vliv. Můžou případně způsobit získání příslušného povolení rychleji, to vypadá jakoby pozitivně, ale zase na druhou stranu my ten problém potom odsouváme na později, například návrhem na zjednodušenou stavební dokumentaci, kdy my ten problém přesunujeme do pozdějších časů, a vyplave v podstatě buďto do podoby například pozdějších soudních sporů, anebo naopak pokud jste stavěli jakoukoliv budovu, tak naopak příprava podrobné dokumentace je výrazně efektivnější pro následnou realizaci, protože bez toho budete velmi často muset tu dokumentaci buďto předělávat, doplňovat. Naopak se nám může stát, že místo urychlení naopak celou přípravu výrazně prodloužíme.
To, co se nám stalo před chvilkou, do přílohy zákona jsou vkládány další stavby podle naprosto nejasného klíče. Například některé silnice jsou velmi často nedostatečně odůvodněny. Například proč jsou přílohou tohoto zákona i jaderné elektrárny? Anebo se navrhují stavby, u kterých nebyly vyřešeny zásadní koncepční otázky, především tedy vodní díla? Neexistují kritéria toho, co je strategická stavba, a navíc ústavnost tedy této přílohy zákona posuzuje Ústavní soud.
Vzhledem k možným rizikům je velká část navrhovaných opatření zdůvodňována velmi neuspokojivě a nemyslím si, že bychom tento zákon měli v této podobě přijímat. Dávám tedy návrh na jeho zamítnutí. V případě, že by neprošlo, tak bych vám tedy představil pět pozměňovacích návrhů. Začnu zlehýnka.
Mezitímní rozhodnutí bylo do zákona 416/2009 Sb. vtěleno jako reakce na to, že u některých konkrétních klíčových dopravních staveb je problém s vyvlastňováním pozemků a bylo nutno tyto situace odblokovat. Šlo o velmi výjimečný mechanismus pro specifické situace a nikdy nemělo jít o nástroj, který by se využíval plošně. Současný návrh na využití tohoto institutu na nespecifikovanou energetickou infrastrukturu v podstatě říká, že ještě ani nevíme, co a kde vlastně chceme stavět, ale už víme, že se dostaneme do slepé uličky v případě vyvlastňování pozemku, což jde proti principu celé myšlenky coby nástroje poslední záchrany, a navrhuji tedy proto vypuštění této úpravy v jednom z pozměňovacích návrhů.
Druhý pozměňovací návrh se týká použití nového právního pojmu stavby související. Použitím nového právního pojmu stavby související namísto stavby vedlejší, jak je definováno v zákoně 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, se otevírá prostor k mnoha problémům a výkladovým nejasnostem. Předkladatelé sami pojem vedlejší stavba nepoužívají záměrně, neboť z jejich pohledu je příliš úzce definován, a v důvodové zprávě je zmíněn pouze jako vodítko. S tímto názorem nelze souhlasit, neboť zvláště u energetické infrastruktury, která oproti silnici a železnici z povahy může pronikat do velmi nepřístupných míst, mohou související stavby představovat vážný problém při zásahu do přírody a krajiny, potažmo nepřípustně narušovat vlastnická práva. Proto navrhuji stavby související z návrhu zákona vyjmout. ***