(12.50 hodin)
(pokračuje Okamura)
Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 874, zkrácené jednání. Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi představit vám návrh protikrizového daňového balíčku. Cílem tohoto návrhu je zmírnit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové pandemie prostřednictvím novel šesti daňových zákonů.
Za nejvýznamnější změnu považuji novelu zákona o daních z příjmů, která poplatníkům umožní vzniklou daňovou ztrátu jako položku odečitatelnou od základu daně i zpětně, a to ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, ve kterém daňová ztráta vznikla. V současnosti si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu pouze dopředu, mají tedy možnost si v následujících pěti zdaňovacích obdobích snižovat, či dokonce nulovat svou daň. Možnost zohlednit ztrátu (nesroz.) nicméně mají až v okamžiku, kdy opět generují zisk. Návrh zavádí možnost uplatnění ztráty i zpětně. Nejde přitom o daňovou výjimku, ale koncepční institut, který umožní velmi rychle v daňové povinnosti zohlednit utrpěné ztráty. Tento institut známý také jako loss carryback je odolný proti zneužití, protože se poplatníkovi vrací daň, kterou již dříve zaplatil. Nicméně i přesto jsme do návrhu vložili opatření, které zabrání účelovým převodům ztrát ze zahraničí.
Opatření znamená výrazný makroekonomický posun. V současnosti lze ztrátu totiž uplatnit pouze do budoucna. Základy daně si poplatníci redukují až v době, kdy je jejich ekonomická situace příznivá, což je méně vhodné než možnost uplatnit tyto položky přímo v době, kdy se musejí potýkat s ekonomickým dopadem. Nový mechanismus tedy znamená zavedení takzvaného vestavěného stabilizátoru ekonomiky, který má proticyklickou funkci. Toto opatření neznamená ve střednědobém horizontu výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Už dnes si mohou poplatníci - prosím zdůrazňuji - už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu, ale teprve v pozdější době. Pokud budou mít možnost si ztrátu uplatnit dříve, dopad na inkaso daní se pouze přesune v čase. Daňová ztráta bude pouze uplatněna ve srovnání se současným stavem dříve.
V tomto světle je zapotřebí vnímat publikované cashové dopady do veřejných rozpočtů. Celkový rozpočtový dopad dokonce může být v konečném důsledku pozitivní. Podnikatelé totiž dostanou pomoc v okamžiku, kdy ji potřebují. Zanikne tak méně živností a firem, které následně na daních odvedou více, než kdyby se toto opatření nezavedlo. Toto opatření bylo ze strany Ministerstva financí navrženo bez horního limitu a v této podobě jej schválila vláda.
Abych ještě celou tu genezi vysvětlila, původní návrh, který před měsícem byl diskutován, zaslán kolegům v rámci vládní koalice, měl strop 25 milionů, nicméně po debatě se všemi svazy, asociacemi a komorami, ať už je to Komora daňových poradců, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, jsme nakonec tuto hranici a tento limit odstranili.
Takže vláda to schválila bez limitu, a to z toho důvodu, a uznala jsem argument, že pokud se ztráta uplatňuje do budoucna, tak se uplatňuje v těch následujících pěti letech bez limitu, tak proč zpětně má být s limitem. Nicméně vzhledem k tomu, že koaliční partner na to měl jiný názor, bál se využití tohoto institutu většími společnostmi, byl včera na úrovni předsedů nalezen kompromis, který předložili poslanci za hnutí ANO, ČSSD a KSČM, v podobě zastropování uplatnění daňové ztráty zpětně na 30 milionů s tím, že samozřejmě pokud by ta ztráta byla větší, tak stejně si ji ta firma uplatní v těch následujících letech, to znamená nejdříve v roce 2021. To už je úprava, kterou máme v zákoně o dani z příjmů asi 25 let. Díky tomu se sníží negativní dopady na veřejné rozpočty, a to z původních odhadovaných 31 mld. korun v roce zavedení na zhruba 20 mld., a o tuto částku se pak zvýší daňové příjmy v letech 2022 až 2025, kdy by si firmy i podnikatelé uplatňovali daňovou ztrátu, která by jim vznikla v letošním a příštím roce. Čili do státního rozpočtu nakonec poplyne více peněz a celková bilance se tím pádem vyrovná.
Ještě k tomu výpočtu. My samozřejmě nejsme schopni na Ministerstvu financí spočítat, kolik firem skončí ve ztrátě. To skutečně neumíme. Takže jsme ten výpočet, a proto sami uznáte, že je velmi hrubý, ten jsme provedli tak, že jsme vyšli z modelu, kalkulovali jsme s modelem vycházejícím z propadu zisků společností v minulé hospodářské krizi při zohlednění odhadované výše propadu v současné situaci. Čili vzali jsme ty ztráty v krizi let 2009 až 2010 a ty jsme modifikovali na současné podmínky. (V sále je silný hluk.)
Tato úprava obsahuje přechodné ustanovení, ze kterého vyplývá, že uplatnit si daňovou ztrátu zpětně bude možné už za zdaňovací období, které skončí 30. června 2020, protože ne každá firma má zdaňovací období kalendářní rok, ale jsou firmy, které mají zdaňovací období hospodářský rok. Takže to, které končí 30. června 2020, tam už si může uplatnit formou zálohy v daňovém přiznání podávaném 1. 7. 2020, už si může uplatnit jakýsi svůj odhad, který si samozřejmě potvrdí potom v řádném přiznání za rok 2020.
Za první zdaňovací období... (Ministryně se obrací k předsedajícímu: Já to nedávám.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně žádá o klid, tak já bych vás poprosil o klid, aby se paní ministryně mohla vyjádřit. Tak prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji.
Za první zdaňovací období, za které bude umožněno si daňovou ztrátu uplatnit zpětně, navíc bude mít poplatník možnost v jeho průběhu odhadnout výši, to jsem řekla teď, tuto odhadnutou výši si uplatní jako položku odečitatelnou od základu daně v bezprostředně předcházejícím období. Takže v nynější situaci je pro něj důležité, aby obdržel peníze co nejrychleji, proto jsme právě u prvního zdaňovacího období přistoupili k tomuto pružnému řešení.
Další novela daňového zákona se týká daně z přidané hodnoty. Protikrizový daňový balíček přichází se snížením sazby u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce, sportovní události, ale také vstupného na sportoviště včetně jízdného na vleky. Narovnáváme, vzpomínáte si? Máme lanovky v 10 %, vleky byly v 15, byl to pozměňovací návrh myslím že poslankyně Kovářové, takže narovnáváme to na 10 %. Vstupné do saun a další podobná zařízení. Ve všech případech dochází ke snížení sazby DPH na 10 % z nynějších 15 %. Jsou to oblasti, které jsou nejvíce postiženy pandemií, a chceme jim takto ulevit. Chceme jim poskytnout, aby se mohly dostat ze složité finanční situace.
Další daňový zákon, který je obsažen v tomto protikrizovém balíčku, je to novela zákona o dani z nemovitých věcí, která dává obcím do rukou více možností v oblasti osvobozování od této daně, protože tato daň je 100% výnosem obce. Obce ji již dnes mohou zvyšovat prostřednictvím koeficientu a teď jim dáváme pravomoc, aby rozhodly o případném osvobození. Bude to na nich, tak to považuji za správné, protože je to jejich výnos. A to samozřejmě za situace, mohou to učinit obecně závaznou vyhláškou, pokud tam budou nemovitosti dotčené živelní pohromou, povodeň, vichřice, extrémní sucho, a samozřejmě budou moci i v případě i dalších mimořádných událostí, jako jsou pandemie, krizová opatření podle krizového zákona nebo průmyslové havárie. Takže toto osvobození bude moci ze strany obce být provedeno i zpětně. Bude to naprosto v kompetenci obcí. ***