(11.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)

My jsme tento návrh zákona předložili po několika týdnech jednání na úrovni vlády. A pokud bude tento návrh podpořen a bude schválen počet zaměstnanců do padesáti, to znamená, malé a střední firmy, kterým se uleví, tak se to bude týkat 88 % firem v České republice. Tímto návrhem pokryjeme až 88 % firem, které zaměstnávají až 1,5 milionu zaměstnanců v České republice, ve mzdové sféře.

Takže ještě jednou, kdybych to měla zopakovat, dovolte, abych vás požádala o schválení tohoto návrhu prominout firmám, zaměstnavatelům pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 24,8 hrubé mzdy, to znamená, odvody za zaměstnavatele za měsíce červen, červenec a srpen. To znamená, jedná se o následující tři měsíce, navazuje to na dosavadní režimy programu Antivirus A a B a to prominutí pojistného, pokud bude návrh zákona schválen, tak bude probíhat automaticky, a to tak, že si zaměstnavatel sníží vyměřovací základ, z něhož se vypočítává pojistné.

Ještě jednou bych ráda zdůraznila, že to pojistné je zastropováno na 1,5násobku výše průměrné mzdy, tak abychom podpořili právě většinu zaměstnanců, a jedná se o částku až 52 253 korun, která představuje právě tento základ, ze kterého se pak platí ty potenciálně prominuté odvody za zaměstnavatele. Podmínky pro prominutí pojistného se budou posuzovat v každém měsíci zvlášť. Základní podmínkou je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil zaměstnanost ani objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům. Proto se navrhují další dvě podmínky kromě toho zmíněného do padesáti zaměstnanců a možnosti prominutí odvodu do 1,5násobku průměrné mzdy. Ta další dvě kritéria jsou podmínka udržení počtu zaměstnanců a objemu mezd alespoň na úrovni 90 % stavu před pandemií. Budeme porovnávat počet zaměstnanců na konci každého měsíce z těch tří, pro které navrhujeme možnost odpuštění pojistného, a bude se to srovnávat s měsícem březnem, to znamená ke stavu 31. března tohoto roku. A úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců za každý z těchto tří měsíců bude srovnán s úhrnem vyměřovacích základů zaměstnanců právě v měsíci březnu. Dovolte, abych ještě zdůraznila, že k počtu osob činných na základě dohod a ani k jejich vyměřovacím základům se nepřihlíží, protože ty jsou zpravidla krátkodobého charakteru.

Další podmínky tohoto návrhu, tohoto režimu C programu Antivirus, jsou, že zaměstnavatel v posledním dni příslušného kalendářního měsíce nezaměstnává, jak už jsem zmínila, více než 50 zaměstnanců, odvedl řádně pojistné za zaměstnance, to znamená, v sazbě 6,5 %, a za příslušný kalendářní měsíc nečerpá prostředky z programu Antivirus A a B, který na základě rozhodnutí vlády pokračuje, B pokračuje až do měsíce srpna.

Další podmínka, která je zde zmíněna, a bylo to předmětem debat v minulých týdnech. Jsou to právě ty firmy, ty by neměly mít nárok na podporu, které mají sídlo v daňových rájích.

Dovolte mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych ještě zmínila, jaké budou dopady na státní rozpočet. U zaměstnavatelů s počtem do 50 zaměstnanců se předpokládají celkové dopady nepřesahující 4,5 miliardy korun měsíčně, celkem tedy 13,5 miliardy. Co se týká stanovení stropu vyměřovacího základu na zaměstnance na 1,5násobek průměrné mzdy, tak vzhledem k průměrné mzdě v podnicích do 50 zaměstnanců očekáváme, že zde byla ta průměrná mzda 22 000 korun v měsíci, respektive v měsíci březnu, tak ten dopad není významný.

Slíbila jsem, že budu stručná, proto vás žádám, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o schválení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostními právy jsou přihlášeni paní předsedkyně Pekarová Adamová a pan předseda Stanjura. Já se jenom obou ptám, jestli mohu dát ještě prostor zpravodaji a platilo by jejich přednostní právo na začátku rozpravy. Ano, děkuji. V tom případě konstatuji, že návrhem se zabýval výbor pro sociální politiku. Jeho usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 875/1. Zpravodajem tohoto výboru jen pan poslanec Jan Bauer, kterého prosím o to, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, já svůj vlastní politický názor samozřejmě řeknu v obecné rozpravě, kam jsem řádně přihlášen, takže mi dovolte zkráceně jenom v rámci zpravodajské zprávy.

Děkuji paní ministryni za představení návrhu. Já už nebudu jednotlivé parametry tohoto návrhu opakovat, protože ty tady už zazněly a byly řečeny paní ministryní. Chtěl bych jenom připomenout a oživit vám, že jsme debatu o pomoci zaměstnavatelům formou úlev na sociální pojištění vedli, to si pamatujete, přednedávnem, před čtrnácti dny, v souvislosti s jiným schvalovaným zákonem, a to se zákonem o snížení penále na odložené odvody. My jsme schválili, že po určitou dobu několika měsíců budou odloženy tyto odvody na sociální pojištění, a to s úrokem 4 % p. a.

Já si myslím, že je škoda, že vláda a vládní úředníci nebyli schopni předložit takto úzce související úpravy provázané a najednou, takže opět po čtrnácti dnech a opět v legislativní nouzi se tímto zabýváme, ale zaplať pánbůh na za to. Myslím si, že by se hodně ušetřilo času a nadto by to zvýšilo určitě informovanost lidí a hlavně podnikatelů, kteří se pak do těch programů následně mají hlásit nebo mají žádat o nějaké úlevy.

Také bych chtěl říci, že jste zaregistrovali, asi nejsem jediný, že některé zaměstnavatelské svazy považují tu předlohu za špatně připravenou a volají po jejích změnách tak, aby v praxi mohla firmám skutečně pomoci. O tom ostatně budou asi některé již předložené pozměňovací návrhy a z tohoto důvodu také předpokládám, už teď avizuji, že do systému bylo vloženo mnoho pozměňovacích návrhů a možná ještě v průběhu této debaty některé další pozměňovací návrhy přibudou.

Na závěr bych si dovolil jenom zkráceně přečíst usnesení výboru pro sociální politiku ze včerejšího dne 28. května, které zní: Výbor pro sociální politiku po úvodních slovech, za prvé, navrhuje, aby se konala obecná rozprava. Za druhé navrhuje, aby se konala podrobná rozprava. Za třetí navrhuje, abychom jednání k tomuto bodu ukončili dnes do 19 hodin, a doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s tímto návrhem souhlas ve znění přijatého pozměňovacího návrhu prostřednictvím výboru pro sociální politiku, a v konečné verzi, abych vás s tímto seznámil na půdě Poslanecké sněmovny, což jsem tímto učinil. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Jenom abychom všichni věděli, jak budeme postupovat. Budeme postupovat tak, že ty tři zákony, které máme ve zkráceném jednání, to znamená bod 3, bod 2 a bod 1, nejprve probereme ve druhém čtení. Tím získáme čas na to, aby se připravily pozměňovací návrhy tak, jak mají, a pak budeme tyto body procházet ve třetím čtení a poté bychom skončili dnešní jednání Poslanecké sněmovny.

 

Protože jsme ve zkráceném jednání, tak ještě musíme rozhodnout o tom, zda se bude konat obecná rozprava. O tom musíme rozhodnout hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro konání obecné rozpravy?

Hlasování číslo 75. Přihlášeno 180 poslanců, pro 96, proti nikdo. Schválili jsme obecnou rozpravu.

 

Přestože máme přihlášené řečníky z přednostním právem, já dám prostor panu poslanci Kubíčkovi. Je to taková tradice u těch zkrácených jednání, když nikdo nenamítá. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si obligatorně dovolím navrhnout zkrácení doby pro vystoupení jednoho řečníka v obecné i podrobné rozpravě na pět minut. Děkuji.***




Přihlásit/registrovat se do ISP