(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Richterové. Nyní pan poslanec Jiří Bláha ve svém řádném vystoupení. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, zákoník práce byl předem dohodnut, že nebudeme vstupovat se svými pozměňovacími návrhy. Já jsem to plně ctil, protože jsem nechtěl vstupovat do něčeho, co je dohodnuté. Proto jsem si připravil příspěvek, který bude k zamyšlení, jak bychom měli přistupovat k řešení zákoníku práce v následujících dnech.
Poslední dny a měsíce nám ukázaly, ve kterých otázkách zákoník práce nevyhovuje, ba přímo brzdí, ba přímo nutí zaměstnavatele, aby své zaměstnance poslali na pracák, ošetřovné nebo nemocenskou, protože je hrozně byrokratický, je omezující a je i nespravedlivý. Jinak si nemůžu vyložit věci, které v rámci paragrafů o zaměstnávání vznikají. Přečtu vám jenom pár záležitostí, které jsou pro mě jako zaměstnavatele velice důležité a které v posledních dnech ovlivnily i náladu na většině pracovišť.
Je to § 207, 208 a 209, kde se přímo říká, že pokud zaměstnanec koná práci a tu práci nemohl vykonávat, protože třeba nebyly suroviny, náleží mu odměna ve výši 80 %. Ale v důsledku přerušení práce povětrnostními vlivy je to jenom 60 %. Ale v okamžiku, kdy dojde k vyhlášení koronaviru, to znamená něco, co ten zaměstnavatel nezavinil, ale je to dle nařízení vlády, tak jsme stanovili, že zaměstnavatel musí platit 100 %. A to jsou ty rozpory, které na pracovišti vznikají. Takže máme na pracovištích zaměstnance, kteří jsou doma, opalují se na sluníčku a dostávají 100 %, a pak jsou zaměstnanci, kteří chodí do práce, vykonávají svoji práci, firma neprosperuje, takže tomu zaměstnanci nemůže dát 100 %, dá mu třeba v tom nejhorším případě 60 %, a ten zaměstnanec, který je doma, v klidu píše sms: Tak co, ještě dneska makáš, aby sis vydělal? Já zrovna skáču do vody". Tak až k takovým paradoxům dochází.
Takže to je jedna věc, kterou bychom se měli zabývat, protože v okamžiku, kdy dojde k zásadním změnám v rámci nařízení vlády a nejsme na to zákoníkem práce připraveni, tak dochází k rozdílným přístupům k různým vrstvám zaměstnanců.
Chtěl bych ještě zmínit další body, které jsou na pováženou. To znamená, že přímo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se píše, a samozřejmě je to dle zákona: Může zaměstnavatel nařídit dovolenou ze dne na den? No nemůže. Může pouze s tím, že to zaměstnanci oznámí 14 dní dopředu. Takže si představte, najednou ze dne na den nemáte práci, řešíte, co se zaměstnanci, a vy mu nemůžete dát dovolenou, pokud s tím ten zaměstnanec nesouhlasí. Zaměstnanec nemůže vykonávat ani jinou práci, pokud s tím nesouhlasí. Nemůže. Zaměstnavatel nemůže ani zkrátit pracovní úvazek. Nemůže zaměstnanci snížit mzdu. Nemůže mu nařídit ani práci z domova, pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí. Nemůže ale ani změnit nastavení směn ze dne na den. To znamená, že jestliže jsem naplánoval - zaměstnanče, budeš chodit do práce takto 14 dní, tak to musím dodržet, protože povinnost je oznámit to zaměstnanci dva týdny předem. A toto Ministerstvo práce a sociálních věcí v době koronakrize dá na své stránky místo toho, aby podpořilo zaměstnavatele, kteří se snažili za každou cenu v té situaci najít východisko a pomoci udržet zaměstnance. Tak takhle my pracujeme a takto hovoříme, takto vystupujeme.
A k čemu dochází? Zaměstnanci, které jsem nechal doma na 100 %, vzkazovali: Nepočítej s tím, že přijdeme do práce, jestli nás zavoláš, protože my máme nárok na 100 % a jsme zavřený provoz. My nepůjdeme do práce. Stalo se dokonce to, že zaměstnanec u jiné firmy, který je na ošetřovném, vzkázal zaměstnavateli: Počítej s tím, že přijdu 1. července, ale budu chtít 14 dní dovolenou, mám ji nahlášenou. Takto se chovají někteří. Říkám někteří. Většina je skvělá, ale samozřejmě ta většina nese horko těžko tyhle výstupy těch zaměstnanců, kteří toho zneužijí.
A pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí samo nepřistoupí k tomu, abychom našli východisko, a v dobách, kdy přijde epidemie a zase zavřeme provozy, nebude mít připravený zákoník práce, který by korespondoval s tím stavem, tak co udělá většina zaměstnavatelů? Zbaví se nepohodlných zaměstnanců už dnes na základě jednoduché rovnice - třikrát jsi pochybil, čau. A je to jednoduché a věřte tomu, že v dnešní době se to v klidu dá udělat, protože většina zaměstnanců, kteří nevědí, jak by měli přistupovat ke své práci, se chová stále nezodpovědně. A v ten okamžik samozřejmě ty lidi budeme mít na svých pracovních úřadech, budeme je platit, nikdo je nebude chtít zaměstnat, protože ti zaměstnavatelé si to mezi sebou sdělí. A jak to dopadne? Myslím si, že všichni budeme mít oči pro pláč.
Takže já bych navrhoval, pojďme o tom diskutovat, pojďme připravit - a já bych doporučil Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby to připravilo samo, protože jinak přijdeme my poslanci s poslaneckou iniciativou na základě tlaku zaměstnavatelů a myslím si, že tady by bylo rozumnější, kdyby to Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo. Já věřím, že to připraví skvěle a že dá na podněty vás poslanců a společnými silami dáme dohromady to, že až přijde třeba na podzim očekávaná epidemie, budeme na to všichni připraveni, nikdo nebude muset propouštět, nikdo se nebude teď bát zaměstnat své zaměstnance, protože budeme mít nástroj na to, jak postupovat a jak k těm věcem přistupovat.
Já vám ještě řeknu jeden rozpor. V zákoníku práce se píše, že pokud je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tak je možno vyplatit třeba jen 60 % nejméně na překážku práce, ale vydali jsme manuál pro zaměstnavatele, cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus, kterým se přímo říká: Jestliže byly uzavřeny provozy, musíš dát 100 %, jinak my ti nedáme 80 % kompenzací. Takto přistupujeme k věcem. Stát by mohl ušetřit peníze, zaměstnavatel by mohl ušetřit peníze, ale co hlavně, nedocházelo by na pracovišti k tomu, že zaměstnanec, který pracuje, má méně než ten, co je doma. Za mě to je nepřípustné, je to diskriminující a je to v přístupu těch, kteří pracují, absolutně nemotivující. Takže to jsou věci, které mě nějakým způsobem trápí.
Ještě bych se vyjádřil k navrhovaným změnám ohledně dohod. Já dohody beru jako odhlasované zlo, které tady 30 let máme, a to zlo z toho důvodu, že většina firem se to naučila zneužívat. Ale oni to zneužívají na druhé straně i zaměstnanci, kteří říkají "dej mi raději více peněz, ale nemusíš mě zaměstnat oficiálně". A bohužel, kdo to odnáší? Odnášejí to na trhu ti poctiví, kteří chtějí v každém případě své zaměstnance zaměstnávat ofiko, odvádět za ně sociální a zdravotní, zajistit jim dovolené, zajistit jim placené svátky, zajistit jim skvělý důchod, zajistit jim třeba, že v případě nemoci dostanou nemocenské dávky. Takových zaměstnavatelů je velká část, těch poctivých, ale stále díky tomu, že máme velké procento odvodů ze mzdy na zaměstnance ze strany zaměstnavatele, tak samozřejmě přibývá těch, kteří radši zaměstnají na dohodu nebo na nějakou jinou činnost, potažmo třeba i načerno.
Děkuji za pozornost. ***