(15.10 hodin)
(pokračuje Maříková)
Omezením diskuse cenzurou a potíráním nepohodlných názorů vzniká ta pravá nenávist a rozděluje společnost. Pokud bude omezena diskuse, tak to bude mít naprosto opačný efekt, a to ten, že se názorové proudy ve společnosti vyhrotí. Bylo by naivní myslet si, že perzekucí zavřete části společnosti ústa. Sám Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že každý názor, stanovisko nebo kritika je vzhledem k významu svobody projevu článku 17 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod v zásadě přípustným. Omezení svobody projevu je proto výjimkou, kterou je nutno interpretovat restriktivně a lze jej ospravedlnit jen kvalifikovanými okolnostmi. Co největší bohatost diskuse o věcech veřejných by měla být státní mocí regulována jen v míře nezbytně nutné, jak vyplývá z článku 17 odstavce 4 Listiny základních práv a svobod. Současně tím stát akceptuje, že jeho mocenský zásah do svobody projevu by měl přijít subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, například užitím možností k oponování kontroverzním a zavádějícím názorům. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji než cestou trestního stíhání, jak se státní moc snaží v mém případě.
Mnozí tady kritizují Čínu, která údajně filtruje a maže stránky na internetu nebo výrazy zpochybňující režim, a lidé tam jsou prý za projevy na internetu zavíráni. Ale my děláme naprosto to samé. Krok za krokem směřujeme k totalitnímu směru stíháním lidí na internetu za nesouhlasné projevy k migrační politice Evropské unie. A říkáme tomu předsudečná nenávist. Je to jako s omezováním lidských práv totalitními režimy. Začíná se pozvolna a pak se utahují šrouby. Nikdo se asi nebude rvát za svobodu pornografie v sítích, které užívají děti, nebo vyzývání k násilí nebo útokům. Cenzura se však týká i názorů, které se prostě někomu nelíbí. Mazání a stíhání názoru se pak musí ještě podpořit, a to nejlépe zvláštním zákonem nebo exemplárním případem, třeba jako ten můj.
Je to právě cenzura, omezování diskuse, politická korektnost, která v lidech podněcuje agresivitu. Čím více se budou lidem nasazovat náhubky, tím více názory budou ve společnosti gradovat a budou ji rozdělovat.
SPD vstupovalo do voleb do Poslanecké sněmovny s protimigrační politikou a programem, ve kterém stojí toto. Naše hnutí požaduje zásadní kroky k zajištění bezpečnosti naší země a jejích občanů. Především odmítáme vnucené přijímání nelegálních imigrantů a odmítáme islamizaci naší země pod záminkou multikulturalismu. Nedovolíme v České republice vznik páté kolony radikálních muslimů. Právo šaría a islámský džihád jsou ohrožením naší svobody a bezpečnosti. Jejich propagaci a šíření postavíme mimo zákon a porušení budeme jednoznačně trestat. - Když si přečtete náš program, tak se naskýtá otázka, zda začneme trestat politiky za prosazování programu, za který kandidovali, byli zvoleni a není zakázán. Vracíme se snad do padesátých let, kdy důvodem procesů se stávaly nepohodlné politické názory? Byla to právě perzekuce, která se stala jednou z oficiálních forem vládnutí běžně používaných všemi státními institucemi.
Policie mě chce trestat za to, že prosazuji politiku, která chce, abychom si udrželi křesťanské hodnoty a tradice, na kterých jste vyrostli vy i já a naši předci. Za to, že odmítáme jít ve šlépějích zemí, ve kterých je následkem migrační politiky Evropské unie ohrožena bezpečnost vlastních občanů. Býváme nazýváni extremisty. Extremismus je chování mimo střední proud, ale nelegální migranty zde nechce 80 % obyvatel. Ptám se tedy, kdo je extremista? Podle tohoto je to těch 20 %, co podporuje migrační politiku Evropské unie. Je tedy extremistické to, že občané vnímají nelegální migranty jako výraznou bezpečnostní hrozbu na základě toho, co se děje ve státech, které v rámci plnění migračních kvót přijaly žadatele o azyl?
Celý tento případ od samého začátku vnímám jako zpolitizovaný, a to na základě skutečností, že podnět podal politik z mého volebního kraje. Nebyl ani schopen veřejné diskuse, tak jak by to v demokratické společnosti mělo být, a nejde o člověka, kterého by se to dotýkalo jako dotčené skupiny. Ač se případ nacházel v přípravném řízení a nebylo vůbec jasné, jakým směrem se bude vyvíjet, tak mě Ministerstvo vnitra uvedlo ve svých čtvrtletních zprávách o extremismu a předem ze mě udělalo extremistku. Samotné uvedení v těchto zprávách ve mně budí dojem jako návod, jakým směrem se má případ vyvíjet, a to s jediným cílem - aby vznikl velmi nebezpečný precedent, podle kterého bude možné soudit další případy a jednou možná i vás.
Žijeme v době korektnosti, kdy je nenávistný kdejaký výrok. I ten, který je podložen fakty. Ten se však korektní společnosti nehodí, a proto je třeba jej umlčet a zničit. Až budete dnes hlasovat, tak se zamyslete nad tím, že jednou se může stát nepohodlným třeba i ten váš výrok nebo názor. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem... mám taky jednu faktickou poznámku. Takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal a s přednostním právem se připraví Radim Fiala. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já možná zklamu ty, kteří doufali, že to bude rychle. Já jsem také doufal. Nicméně když vidím třináct jednostranně přihlášených, tak si říkám, že jednostranná diskuse nemá smysl. Abych to trošku rozbil, já tedy budu primárně reagovat na pana předsedajícího jeho prostřednictvím.
Já si nemyslím, a to je můj názor, že důvodem pádu starých říší byly přílivy nových lidí. Já si myslím, že ty důvody byly většinou spíše hospodářské, technologické, otázka uzavření se do sebe a zastavení inovací nebo politická krize uvnitř té říše. Ale to je můj názor. A názory nejsou pravdivé nebo nepravdivé. Názory můžou být hloupé, špatné, dobré, bezpečné nebo nebezpečné.
Fakta můžou být pravdivá, anebo nepravdivá. A je faktem, že pokud někde vzniká nějaký proces, který končí genocidně, tak většinou jednou z těch prvních fází je dehumanizace nějakého toho protivníka. A to je, myslím, ten problém, který tady částečně diskutujeme. Zazněl i jinde, a proto si myslím, že ten výrok nebyl úplně pěkný, řekl bych, a fakticky správný a vhodný, tedy problematický, jak se dnes často říká, ale samozřejmě, jak jsem říkal, máme zde každý právo na názor. Chtěl bych tedy podotknout, že pokud 20 % už je extremismus, tak jsme tady extremisti ve Sněmovně úplně všichni, s výjimkou hnutí ANO. A takto bych se nerad díval na to, co je extremismus. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení s přednostním právem, předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jenom krátká reakce na pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala. Pane místopředsedo, já váš názor plně respektuji a přeji vám, aby vás za něj jednou nezavřeli.
Vážené - a teď vážně. Karla toho už hodně řekla, ale myslím si, že je velmi důležité celou tu věc pojmenovat a říct si, o co vlastně jde. Podle mého názoru - a mrzí mě, že tady není pan ministr vnitra Hamáček, který by to určitě měl slyšet - je Karla Maříková jenom střípkem celé té věci, která tady kolem nás jakoby letí.
Dnešní jednání a případ mé kolegyně Karly Maříkové si zasluhuje zvláštní pozornost. Je nutné si především uvědomit, že případ naší kolegyně má širší kontext, který se ve svém důsledku dotýká každého, kdo v naší zemi chce vstoupit do politiky. Každého, kdo chce mít politický názor, a bez přehánění řeknu, kolegyně a kolegové, každého, kdo sedí v této Sněmovně a někdy bude mít chuť projevit politický názor nebo reprezentovat politické názory svých voličů i v tom případě, že to bude v rozporu s dosud nepsanou, ale už vymáhanou oficiální politickou linií, která je diktovaná z Bruselu.
Naše společnost, naše politická kultura a náš ústavní a právní řád se oprávněně pyšní ochranou svobody, včetně svobody občanského, ale také politického názoru. Musím zdůraznit, že naše hnutí je založeno na hlubokém respektu k demokratickým principům a prosazuje jejich prohloubení směrem k přímému a systémovému rozhodování občanů. Říkáme tomu přímá demokracie. A já znovu podtrhnu slovo systémovému rozhodování občanů, protože zároveň jasně odmítáme projevy anarchie.***