(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat. Než dám slovo paní poslankyni, tak seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Lipavský se omlouvá dnes od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Třešňák se omlouvá od 15 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů.
A nyní tedy paní poslankyně Maříková, která je přihlášená v rozpravě. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji dnes před vás, jelikož policie v Karlových Varech žádá mé vydání k trestnímu stíhání za vyjádření v rámci prosazování našeho volebního programu, kterého se přede mnou v širším kontextu dopustily další osoby a mezi nimi také morální autority. Proti nikomu z nich nebylo však nikdy zahájeno žádné trestné řízení, ale já jsem se podle státního zástupce a policie měla dopustit trestného činu, a to dokonce úmyslného. Jak jsem mohla však páchat trestný čin, a to dokonce ještě s úmyslem, když nikdo z autorů přede mnou se ho nedopustil. Stejně jako autoři přede mnou jsem chtěla upozornit pouze na paradoxy a nesmysly, které přicházejí z Evropské unie. A také její příznivci mi dají za pravdu, že vyhlášky a nařízení, které přicházejí, nejsou vždy v souladu s jejich myšlením.
Podívejme se třeba na takovou... (V sále je hluk. Poslankyně Maříková se obrací na předsedajícího.) Můžu vás, pane předsedající požádat, aby se trošku sněmovna ztišila, nebo já nevím, jestli se tady mám překřikovat?
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, já vám vyhovím. Požádám vás o klid. Jste drobná žena, tak musíme být mimořádně vstřícní. Takže ještě jednou vás žádám o klid, aby se paní poslankyně Karla Maříková mohla vyjádřit. Tak prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji. Podívejme se třeba na takovou zbraňovou směrnici, kvůli které vznikla napříč politickým spektrem novela zákona o nakládání se zbraněmi, která měla tuto směrnici aspoň částečně obejít. Poté co Soudní dvůr Evropské unie zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní, jste však tuto novelu zákona napříč politickým spektrem obhajovali a připodepsali. Už to dokazuje, že vyhlášky a nařízení Evropské unie jsou mnohdy postaveny proti suverenitě členských států.
I mně se líbila původní myšlenka, která se zakládala na svobodném pohybu a trhu, která řeší problémy společnou cestou, a toto řešení bude mnohem jednodušší. Tato myšlenka se však vymkla kontrole. Evropská unie se stala zkostnatělou, produkuje řadu nesmyslných nařízení a omezení. K členským státům se chová autoritářsky a vydírá je - dostanete peníze, jen když budete poslouchat. Každá země by si ten svůj směr měla však určit sama. Někteří vidí jako řešení nalezení původních hodnot. Já vidím jako řešení vystoupení, o kterém by si měli rozhodnout sami lidé, a zůstat členem Evropského hospodářského prostoru, abychom zachovali volný obchod se státy Unie, a navrácení k suverenitě, protože v nadnárodním evropském superstátě nemůže fungovat zastupitelská forma vlády. A pak jsou tady ti, co jsou spokojeni s tím, jak současná Evropská unie funguje.
Ve svém příspěvku jsem nevyzývala k žádnému násilí ani jsem nikoho neurážela. Jen jsem se pozastavila nad jedním paradoxem, který opět přišel z Evropské unie. Můžete mě určitě kritizovat, a také autory přede mnou, že jsem si dovolila pozastavit se nad vyhláškou, která se týká zvířat a rostlin, a poukázat na paradox promigrační politiky Evropské unie, jelikož část společnosti je z historického hlediska citlivá na srovnávání s flórou a faunou. A já bych zde mohla citovat politiky a komunální politiky a funkcionáře, kteří se na všech úrovních napříč politickým spektrem vyjádřili k migraci mnohem ostřeji a použili konkrétní synonyma při srovnávání v rámci kritiky migrační politiky, kdy dotčenou skupinu obyvatel nazvali jezinkami z pohádky o Smolíčkovi nebo slimáky, kteří se nezastaví před ničím a není pro ně překážkou žádná hranice, žádná vzdálenost ani lokalita, ze které se nám přesouvá. Je schopen přilézt po svých, autem, lodí, vlakem, je prostě schopen se k nám dostat veškerými možnými cestami. V tomto případě však šlo jen o otevření diskuse k migrační politice Evropské unie. Žádné z těchto vyjádření nebylo bráno ani jako extremistické, ani tak nebyla označena žádná z parlamentních stran, jejichž členové jsou autoři těchto citací. Nebudu tady žádného politika jmenovat, ale ukazuji vám tady dvojí metr, kterým se začíná v našem státě měřit.
Z mého příspěvku bylo jasné, že nemám v úmyslu nikoho urážet nebo hanobit, nepoužila jsem proto ani žádné synonymum, abych někoho konkrétně srovnávala s něčím, co by pro někoho eventuálně mohlo znamenat něco ošklivého, ale pozastavila jsem se v rámci prosazování volebního programu, za který jsem byla zvolena do Poslanecké sněmovny, nad dvěma paradoxy. Nemohu však za myšlení druhých lidí a to je to, co mi přijde nebezpečné, že někoho dnes vůbec napadá srovnávat historické milníky se současnými výroky a vidět tam i to, co tam není. Autoři přede mnou, kteří se vyjádřili v mnohem širším kontextu, jak jsem říkala, nebyli trestně stíháni, nikdo z nich nebyl ani v souhrnných situačních zprávách Ministerstva vnitra Projevy extremismu a předsudečné nenávisti, které každé čtvrtletí vydává.
Já jsem se v této souvislosti pana ministra vnitra v rámci písemných interpelací dotazovala, podle jakých kritérií jsou vybírány osoby, které jsou v těchto zprávách uváděny. A víte, co mi bylo odpovězeno? Že v souhrnných situačních zprávách Ministerstva vnitra jsou zmiňovány subjekty a jevy, které naplňují definiční znaky extremismu a předsudečné nenávisti, a veřejnost je zpravidla informována o nenávistných projevech veřejně známých osob, případně o jiných medializovaných případech spojených s extremismem či předsudečnou nenávistí. Ministerstvo vnitra si zde hraje na žalobce a soudce, jelikož uvádět kohokoli, kdo nebyl shledán vinným, do těchto zpráv je nad jeho kompetenci a předem jak subjekt, tak osobu odsuzuje.
Tu medializaci, o které se ministr vnitra zmiňuje, mému případu zajistilo právě až Ministerstvo vnitra. Do té doby novináře můj případ vůbec nezajímal a ten případ se nacházel teprve v přípravném řízení. Říkám si, jaké by to asi na Ministerstvu vnitra vrhalo světlo a na jeho čtvrtletní zprávy o extremismu, kdyby byl případ odložen.
Byl tedy toto snad návod, jakým směrem se má případ vyvíjet, nebo mělo Ministerstvo vnitra snad bližší informace, jak se vyvíjet bude, a to už tři čtvrtě roku předem? Samotné uvedení mé osoby v těchto zprávách vnímám jako návod pro orgány činné v trestním řízení a vnímám to tak ve všech případech, kdy Ministerstvo vnitra uvádí ve svých zprávách osoby, jejichž případy se nacházejí teprve v přípravném řízení a nebyly shledány vinnými. Tento postup je zavádějící. Může mít vliv na průběh trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení mohou být tímto ovlivněny či cítit se pod tlakem a samotné zveřejnění může dotčenou osobu poškodit v rovině společenské i osobní. Ministerstvo vnitra se tímto svým jednáním staví do role žalobce a soudce, což je mimo jeho kompetenci, a popírá, že v tomto státě stále platí presumpce neviny, protože uvedení v těchto zprávách kohokoli, kdo nebyl shledán vinným, způsobuje, že je na osobu předem pohlíženo jako na vinnou.
Ministerstvo vnitra ve svých zprávách pravidelně uvádí, že SPD je extremistická strana. Často jsme oponenty nazýváni fašisté a nacisté. A víte, co je nejhorší? Že je to lidmi, kteří se sami takto projevují. Přečtu vám zde jeden takový nenávistný vzkaz, který mi dorazil díky medializaci, kterou mému případu Ministerstvo vnitra zajistilo, a hned vám vysvětlím, proč ho zde čtu: Co za nelidská a nekřesťanská zrůda může přirovnat lidské bytosti k plevelu a zvěři? I ten nejubožejší migrant má tisíckrát větší hodnotu než ty a celý ten tvůj spolek Pitomiových dementů. Styď se, ty pomatená bestie! Budeš se smažit v pekelném kotli s Mengelem.
Víte, to, co jste teď slyšeli, to je následek politiky, která chce trestat jiný názor, a je pro ni jen ten jeden správný, a to ten souhlasný s Evropskou unií. Politiky, která rozděluje společnost na ty, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie, jsou hanlivě označováni a je na ně pořádán hon, a na ty, kteří souhlasí a myslí si, že jen ten jejich názor je správný a žádný jiný nelze připustit. K tomuto vzkazu o křesťanství mohu říct jen jedno jediné, že už v bibli se píše - a nyní budu citovat: "Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají, dýchají stejně. V čem je člověk před zvířetem? K jednomu místu plynou." Přijde vám i tento citát jako hanobení, když srovnává zvířata a lidi? Mohla bych vám zde číst mnoho dalších citací, které srovnávají lidi a zvířata, třeba z talmudu nebo z koránu, z knih, které jsou pro určité skupiny osob na celém světě velmi významné a nejsou zakázané. A o těch výrocích se nemluví, že by někoho hanobily nebo šířily nenávist.***