(21.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Tohle byla cesta za to, aby se to tak dělat nemělo. To tak je. I s přispěním expertů jsme to vyřešili a podpořili. Byli jsme to my, konkrétně já, který načetl pozměňovací návrh, který od zdanění osvobodil ošetřovné od MPO. Pan ministr Havlíček na to zapomněl, a kdybychom to nechali, jak to prosadil on, tak se to bude danit. Takže jsme ukázali vstřícnost a kompetenci k tomuhle. O tom jsem mluvil. O tom zdanění jsme debatovali, my jsme měli nějaké návrhy, pak paní ministryně přišla s řešením, které jsme podpořili. Takže já bych si určitě nepřivlastňoval zásluhy jiných.
Ano, ten program funguje, funguje nejlépe ze všech, je rychlý. Mimochodem taky proto, že jsme paní ministryni přesvědčili, ona se pak přidala a její úředníci napsali ten pozměňovák, že ta žádost mohla jít mailem. Vzpomeňte si vy, členové rozpočtového výboru, jaký byl odpor původně, jak to nepůjde. A ejhle, jde to. Myslím 60 % těch žádostí přišlo mailem, je vyřešeno, což jsou statisíce. A bezesporu to tomu programu prospělo. A uznávám a děkuji paní ministryni, že její úřad připravil ten pozměňující návrh. Ale taky nebylo jednoduché to prosadit. Já si tu debatu pamatuji. Takže ten zákon není o příjmech obcích a krajů, je o podpoře živnostníků a malých s. r. o.
My bychom měli řešit jiné problémy, paní ministryně. Představme si příklad, který není vymyšlený, možná máte stejný mail: s. r. o., která má čtyři jednatele, dva manželské páry. Nedostanou nic. Místo abychom věnovali debatu i těmto detailům, aby nám neuniklo... Aspoň podle dikce zákona jim tvrdí, že nedostanou nic. Já si to myslím taky, ale nejsem vykladač toho zákona. Protože nejsou jedna rodina, jsou dvě rodiny, dva manželské páry. Není to žádný velký byznys. A výsledek je nula. O tom se máme bavit. Ne o tom, že z cizího se dobře rozdává. Protože vláda tady rozdává z cizího.
Je zajímavé... Musím se přiznat, pane premiére, že vaše Čau lidi fakt nesleduji. Fakt ne. Nikdy. Ani jednou. (Reakce z vládní lavice.) Pan premiér říká, vy jste to slyšeli, že to je chyba. No ale viděl jsem sestřih z vašeho posledního Čau lidi, kdy jste mluvil o penězích a říkal jste: My žádné peníze nemáme, to jsou vaše peníze, daňoví poplatníci! - Pane premiére, já s vámi souhlasím. A pak říkáte: Já to zaplatím. - To nejde dohromady, že jo? Buď platí první, nebo druhé. Když jste to říkal v Čau lidi, tak to asi myslíte vážně, a pak jste možná překvapený, já s tím souhlasím, že vláda žádné svoje peníze nemá. Kterákoli vláda, nejenom tato. Ale když přijde na rozdávání, tak pan premiér na tu poučku, kterou tak dobře v tom Čau lidi řekl, zapomíná a říká: Já, dejte mi ty parte, já to tam pošlu. - Ale to nejsou vaše peníze, pane premiére. To nejsou peníze ani vlády, ani Sněmovny, ani Senátu. Jak jste správně říkal, to jsou peníze daňových poplatníků. A ten zákon je o tom, abychom podpořili některé z daňových poplatníků, kteří roky poctivě podnikali, roky platili daně a ze dne na den díky opatřením, o kterých dneska nehodlám debatovat, přišli na určitou dobu o příjem.
Kolegové v Senátu poukázali na problém, že vláda částečně rozdává z cizího. Buďme féroví, 34 % dávají kraje a obce, a tím pádem 66 % dává stát. Ale zase jsou to peníze daňových poplatníků. Ale oni si to vlastně předplatili tím, že platili daně a platí odvody, které musí platit doposud. A místo abychom to jednoduše vyřešili, tak tady 5,5 hodiny debatujeme, aby, jak řekla paní ministryně - já chci komunisty. No tak má komunisty. Má bezzubé usnesení, ze kterého se vyzuje, jak bude chtít, protože už tam má dva roky, 2020, 2021, manévrovací prostor je velmi široký. Možná vládě křivdím a příští týden pošle těch 10,5 miliardy obcím, tak příští týden pak řeknu, že jsem se spletl, a poděkuji vládě za to, že to dobře, chytře a jednoduše udělala.
Ale tak vážnou věc projednávat ve 21.54, to fakt není normální. A jestli si myslíte, že nás unavíte, že přestaneme k tomu debatovat a zvažovat argumenty pro a proti, tak jste nás za ty roky, co jsme v opozici, úplně nepoznali. Já bych řekl, že to je přesně naopak.
Paní ministryně říká - a zkusme jí věřit - když projde senátní verze, já to zastavím. Na základě čeho? Platí zákony pro všechny? I pro vládu? I pro ministra financí? I pro vládního poslance? I pro opozičního poslance? Nebo jenom pro některé? Možná má paní ministryně pravdu a z hlediska předběžné opatrnosti je skutečně lepší sněmovní verze než senátní. Ale když vláda takhle silným způsobem odmítla reálně pomoct obcím, městům a krajům, tak říkám, zvyšuje se šance na přijetí senátního návrhu zákona.
Paní ministryně ve svém úvodním slově řekla, že některé návrhy směřují proti podpoře malých s. r. o. Žádný takový jsem nezaznamenal. Nikdo v Senátu ani ve Sněmovně nenavrhl nedat bonus malým s. r. o. Naopak byly pozměňováky odmítnuté, které rozšiřovaly počty jednatelů, zvyšovaly ten bonus. Všechno bylo odmítnuto. Budiž. My jsme hlasovali pro sněmovní verzi a nemáme problém zopakovat své hlasování a znovu hlasovat pro sněmovní verzi. Ale předtím bude ještě jedno hlasování. A kdyby paní ministryně myslela vážně to, co říká, jak říkala "pokorně vás žádám a prosím, podpořte sněmovní verzi", tak 5,5 hodiny měla šanci na to, aby to zařídila. Jednoduchým vyjádřením na mikrofon. Nestalo se nic. Nic! Ani milimetr směrem k obcím. Dokonce i zkušení starostové zapomněli. Ano, ti jsou úspěšní, 2 miliardy. Je to kvalitou projektů, nebo příslušenstvím k vládní straně? Já vím, že jsem drsný, ale tak to je, taková otázka vás napadne. Je každá obec tak úspěšná? Já myslím, že ne. 6 259 obcí krát jedna celá miliardy (?) za čtyři roky, tak to spočtěte. Tolik dotačních titulů ani není v takové sumě. A potom tento úspěšný starosta ty ostatní hodí přes palubu a řekne "tak si nějak pomozte". Protože paní ministryně chce ty komunisty a ne socana. Tak pro jistotu říkají: my jsme tady taky, my někteří, a kdyžtak vás podpoříme, když bude problém. Nejenom ti komunisti, to by nestačilo, ještě čtyři socani museli být pro, aby to neprošlo.
Já jsem se neúčastnil debaty o zpochybnění hlasování, jenom vám chci říct, že to, že je někdo v sále, ještě neznamená, že má zpochybnit hlasování. To fakt neznamená. Ten člověk se může nepřihlásit, vědomě či nevědomě. Pokud se stane někomu z mých kolegů, že se nemůže přihlásit, okamžitě volá a většinou je hlasování prohlášeno za zmatečné. Hned v tom daném okamžiku. Ani jednou příslušný pan poslanec nepřišel s tím, že nemohl hlasovat. Až po tom školení od šéfa. Já tomu nerozumím. Já jsem ten průběh hlasování nezpochybňoval, protože jsem velkorysý, tak jsem nepodpořil v hlasování tuto námitku, protože podle mě nebyla fér vůči nám ostatním a i prohrávat se musí, a navíc tohle všechno riskovat u usnesení vůči vládě...
A já poprosím pana místopředsedu, který v tuto chvíli řídí schůzi, já mám takovou prosbu, jestli by mohl zařídit, aby aparát Poslanecké sněmovny vyjel nám všem doprovodná usnesení, která jsme v tomto volebním období přijali u jednotlivých návrhů zákonů, u jednotlivých bodů, a k tomu plnění ze strany vlády, abychom viděli, jak vážně vláda bere ta usnesení, která Sněmovna přijme, kolikrát nám vyhoví a kolikrát tím vytapetuje Strakovku. A ať to neděláme všichni, tak pane místopředsedo, já bych vás poprosil, aby to zařídil aparát Sněmovny, aby nám tu informaci příští týden v úterý na grémiu rozdali, pak ji mailem pošleme bezesporu všem členům Poslanecké sněmovny, abychom sami věděli, zda má vůbec smysl usilovat o doprovodná usnesení. ***